kola:Masarykova univerzita Obor:Historie Pedmt:Djiny eskch zem v 19.

stolet Jmno:Tom Pjmen:tpnek UO:262993

esko-nmeck antagonismus
Co to vlastn je esko-nmeck antagonismus nebo jen antagonismus? Ve slovnku cizch slov je tento pojem vysvtlen vznamem - rozpornost, protikladnost, protichdnost v krajnm ppad bychom ho mohli vysvtlit i pojmem nenvist. Jde tedy vlastn o esko nmeckou rozpornost, protikladnost, protichdnost ve vztazch ? ,v kultue ? apod. Tento antagonismus me mt hodn forem, ale tak hodn pin.Dve to mohli bt nboensk vyznn (pohanstv x kesanstv ,katolicismus x protestanstv atd. ) , mocensk ambice ( to je snad odvk pina , protoe kad stt chtl bt mocnj ne jeho soused a ovldnout je ), kulturn a mnoho a mnoho dalch pin.Abychom pochopili pozdj vyvrcholen tohoto antagonismu v 19. stolet pi tzv. Nrodnm obrozen musme si zrekapitulovat potky eskonmeckch vztah od nejstarch dob. Vztahy mezi echy a Nmci nejsou zase tak jednoduchou zleitost, protoe se vliv jednoho nroda na druh v rznch asovch obdobch peceoval i podceoval,nkdy tak podlhal nacionlnm boum a pedstavm obou nrod.Nejprve bude tedy dleit urit pojem nroda.Kad prvoplatn obyvatel eskch zem byl echem zemskm (Bhmisch), ale ne kad byl echem jazykovm (Tschechisch). Prvn psemn doklady o rozliovn obou pojm pitom pochzej z konce 13. stolet.Dalm z initel ovlivujcch djiny a nrodn sloen v eskch zemch je geomorfologie.Zalesnn poho u od pravku vyznaovala zem ech, jejich vnitrozem tvoila vrchovina a stedn vysok pahorkatina.Vyjmkou byla pouze rodn dol ek jako Labe,Vltavy a Ohe.Jinm zpsobem byla utvena sousedn Morava, kter se dolm eky Moravy na jihu otevrala k Dunaji a do Pannonsk niny. Od ech ji oddlovala nevysok eskomoravsk vrchovina, zatmco na vchod a severu ji ohraniovala poho, kter byla na severovchod peruena tzv. Moravskou brnou. Severojin komunikan smr zde byl urujc ji od dob pravk Jantarov stezky. Ob zem bohat na lesy byla obdaeny vemi dleitmi surovinami krom soli, kter musela bt dovena. Jet za vldy mocnho ma byly na naem zem usdleni germnsk kmeny Markoman, Hermundur, Kvd a Langobard.Vtina tchto kmen bhem sthovn nrod (4-6 stolet) odela do lepch konin a nahradili je Slovan.Slovan vak nepili do przdn zem, nbr se zde setkali se zbytky Germn, kter pozdji asimilovali.Slovanskho osdlen se zastavilo a hluboko v souasnm Nmecku.Slovan a do tto doby nevytvoili dnou i jako jejich germnt nebo avart soused,se v 7. stolet sjednotily pod vldou franckho kupce Sma proti stlm njezdm avarskch koovnk..Avarsk nebezpe pominulo kolem roku 800, kdy franck panovnk Karel Velik rozvrtil Avarskou i. Do poplatn zvislosti pitom uvedl i nkter slovansk kmeny.Mocn Franck e upadla po smrti Karla Velikho do politickch tenic a to umonilo vzestup Velkomoravsk e.Vliv
1

Velk Moravy zasahoval do znan sti stedn Evropy a byl zlomen a maarskm vpdem v roce 906. Dky sv iniciativ se dostvali stle vce do poped Pemyslovci,sdlc okolo dnenho Praskho hradu.V roce 995 sjednotili echy pozdji dotvoili jdro eskch zem pipojenm Moravy. esko-nmeck vztahy v on dob lze klasifikovat dle nkolika hledisek: Prvnm z nich bylo sttoprvn a mocensk hledisko. V roce 895 se esk knata crkevn i politicky poddala bavorskmu vvodovi Arnulfovi. Pln zaazen do zpadnho kesanskho spoleenstv je spojeno a s knetem Vclavem. esk knata byla sice poplatn nmeckmu krli, ale vedla celkem samostatnou politiku. Mra politick samostatnosti vak zvisela na pevnosti pomr v i,ale i na pomrech v dynastii Pemyslovc. asto toti dochzelo k bratrovraednm soubojm uchaze o esk knec stolec. Vsledkem toho bylo csaovo udlen ech v lno kneti Vladivojovi (10021003).Tohoto aktu pozdji csai nebo mt krlov hojn vyuvali ve svj prospch (nap. k uklidnn pomru v echch,pinucen k toku na spolenho neptele atd.). Nespn pretendenti se pot uchylovali k csai a ten si je opt ponechal jako nstroj ntlakov politiky. esk kne a nmeck krl byli vtinou spojenci, ale ani doasn neptelstv nebylo vjimkou. Ve 12. stolet obdrel esk kne vznamn ad arcinka.Dalo by se ci, e esk kne byl sice lenkem nmeckho krle, ale ten neml v eskch zemch tm dn prva a zpravidla uznval domc volbu panovnka. Tak manelky eskch knat pochzely vtinou z nmeckch oblast e. Naprost vtina obyvatelstva vak byla slovansk. Nmeck a idovsk osdlen se vyskytovalo ve vtch mstech jako privilegovan kupeck osady. V letech 1212 zskalo esk krlovstv zvltn vsady: svobodnu volba panovnka, ddinost trnu v pm linii, garantovanou zemn celistvost, ddin ad arcinka a podobn. Z adu arcinka se v polovin 13. stolet vyvinula kurfitsk hodnost eskho krle, kter se tak zaadil mezi sedm volitel mskho krle. Postupn vzrstaly tak ambice a vliv eskho panovnka a to dky zvyujc se produkci stbrnch dol v Jihlav a Kutn Hoe a nestabiln situaci v sousedstv. et panovnci Pemysl Otakar II. a jeho syn Vclav II. se snaili o rozen svho zem, kter vak nebylo vdy spn. Stedem jejich zjmu byly nejprve rakousk a pobaltsk zem, pozdji Polsko a Uhersko.Ve 12. stolet byla zavrena tzv. vnitn kolonizace, pi n etnicky slovansk obyvatelstvo znan rozilo osdlen oblasti. Velk st zem vak zstala neosdlena, co samozejm nemohlo zstat bez odezvy v celkem pelidnnch oblastech zpadn Evropy. Nov osadnci pinesli nov zemdlsk vynlezy a pedevm nov prvn formy - emfyteutick prvo na venkov a nmeck mstsk prvo. Vyhrocen nrodnostn ctn 19. stolet se snailo zahraninm osadnkm podsouvat nacionln dvody pro osidlovn eskho pohrani. Skutenm dvodem vak byla problematick sociln situace na Zpad a cesta za lepm ivobytm.esk krlovsk dvr se stval centrem evropsk rytsk kultury a literatury, co samozejm souviselo i s jeho mocenskm postavenm. V echch pobvali slavn minnesngi. Mdn zleitost se stala ponmen jmna lechty. Dla zapoatho poslednmi Pemyslovci se v 1. polovin 14. stolet ujal esk krl Jan Lucembursk, manel Eliky Pemyslovny. Jeho syn Karel se stal ve 40. letech 14. stolet vldcem Svat e msk. Za sv sdeln msto si zvolil Prahu, kterou pemoval na plnohodnotnou csaskou rezidenci. Znanou st obyvatel korunnch zem tak tvoil nmeck ivel. esk mstsk inteligence se aktivizovala, co s sebou pinelo i rozliovn na echy zemsk a jazykov. Mezi obma nrody narstajc rivalita se projevila tak v zpasu o obrodu crkve. Sm panovnk do ech povolval obrodn kazatele. Prvnm byl Nmec Konrd Waldhauser, kterho nsledoval ech Jan Mil z Krome. Zvr 14. a potek 15. stolet je spojen se zhorujcm se spoleenskm a mocenskm postavenm eskho krle. Karlv syn
2

Vclav IV. byl nespn ve vnitn i zahranin politice - nkolikrt byl uvznn a dokonce byl v roce 1400 sesazen z mskho trnu "pro neschopnost". Spolenost vstupuje do hospodsk a spoleensk krize. Mistr Jan Hus byl v roce 1415 odsouzen Kostnickm koncilem a nsledn uplen, rok pot ho nsledoval Jeronm Prask.Zleitost, kterou koncil eil coby vedlej, perostla ve zetelnou revoltu vi crkevnm autoritm, kdy se v Praze zaalo podvat po obojm zpsobu. Proto husit zaali bt nazvni kalinky-utrakvisty. Nkolik let nato vypuklo husitsk povstn, na jeho stran byli t mnoz Nmci, napklad prask arcibiskup Konrd z Vechty. Nmet husit se ve svch mstech stvali obmi upalovn. Samotn husitsk hnut tedy nelze chpat jako prvotn neptelsk vi Nmcm, nebo toto oboustrann neptelstv je spojeno a s kovmi vpravami smujcmi do ech z nmeckch oblast e. Na nmeck stran budily nevoli husitsk rejsy za elem en kalicha, protoe byly tak spojeny s loupenm. V zvru 16. stolet a na potku 17. stolet vymraj nejvznamnj esk lechtick rody Perntejn, Romberk a pn z Hradce. K moci se dostv nov generace vychovan jezuity, do ech zrove pichzej nmeck lechtick rodiny, krom nich t emeslnci vech vyznn. Do ela obou konfesijnch tbor se tak dostvaj radiklov. V ele protestantskho tbora stoj Nmci Colona z Felsu, Jindich Maty Thurn a ech Vclav Budovec z Budova. V roce 1609 se jim podailo doshnout na csai vydn Rudolfova majesttu, kter uzkooval dalekoshlou nboenskou svobodu, v dosud Evrop nevdanou. Rostouc napt mezi katolky a protestanty vedlo v nsledujcch letech k pijet uzkonn etiny coby jedinho zvaznho jednacho jazyka. Zemsk zkon oficiln namen proti neznalosti etiny novmi osadnky, byl ve skutenosti namen proti vdcm protestantsk opozice, kte coby Nmci nebyli s to na snmu v etin plamenn hovoit.Spory o Majestt a rostouc napt vyvrcholily v kvtnu 1618 tet praskou defenestrac, eskm stavovskm povstnm a vypuknutm Ticetilet vlky. V boji proti Habsburkm vznikla konfederace eskch, moravskch, luickch, rakouskch a uherskch stav. Jako o novm panovnku se uvaovalo o luternu Janu Jim Saskm nebo o kalvinistovi Friedrichu Falckm, kter stl v ele sk Protestantsk unie a byl zetm anglickho krle Jakuba I. Volba padla na Friedricha Falckho, nebo prv od nj a jeho postaven si vzbouen stavov nejvce slibovali. Protestantsk unie se vak rozloila, anglick pomoc se nedostavila a Jan Ji Sask zachovval ozbrojenou neutralitu s vyhldkou na zisk obou Luic. Pomoc pisplo pouze Nizozem. Povstn bylo v listopadu 1620 poraeno na Bl hoe. Nsledovaly konfiskace, popravy vdc povstn obou nrodnost a rekatolizace vech obyvatel eskch zem.V zjmu centralizace a efektivity sttn sprvy byla upednostovna nmina, a pevldla a stala mdn zleitost. etina se udrovala pedevm na venkov a v zkladn me mezi vzdlanci. Jazykov zmny tak uspil odchod a 30 000 protestantskch rodin do emigrace a pchod cizinc, nejen poddanch, ale tak lechty. Obdob po ticetilet vlce je nkdy nazvan "obdobm temna" .Nadle postupujc centralizace pinesla sekularizaci kolstv, ruen klter a zemskch centrlnch ad, jejich sluovn a pesun do Vdn, zrove se stle vce prosazovala nmina. V souvislosti se sekularizac nkterch oblast veejnho ivota bylo tak zruen nevolnictv a vydn tolerannho patentu v roce 1781. esk inteligence zareagovala koncem 18. stolet na germanizan tlak eskm obrozeneckm hnutm, na jeho konci stl v 19. stolet emancipovan esk nrod. Nyn se dostvme k hlavnmu tmatu tohoto pokusu o esej.Tmto hlavnm tmatem by ml bt esko-nmeck antagonismus v 19. stolet.Prvotnm impulsem byla mon Velk Francouzsk revoluce a napoleonsk vlky , kter v mnoha zemch zaehli nacionln ctn.Nejinak tomu bylo v Nmecku, kter projevovalo snahy o sjednocen vech Nmc do
3

jednoho sttu.Tyto snahy neunikly ani rakouskm a eskm Nmcm.A tak i u ns zaala nmeck emancipace,kter mla pm vliv i na esk nrodn hnut.Napotku stolet se ei jevily jako mal zaostal menina v nmeck sfe, avak v pomrech tehdej stedn Evropy nelo o nic mimodnho ,protoe vechny zdej mal nrody byly v podobnm ne-li horm stavu.padek ech,ale neml svj protipl v rozkvtu domcho nmectv.Na zatku 19. stolet bylo v habsbursk monarchii tm 3 miliony ech,co je asi 1/7 celkovho potu obyvatel monarchie.Znik estv v nmeckm moi byl tedy velmi nepravdpodobn.Jak ji jsem psal emancipace eskho nroda jde ruku v ruce s nrodnm obrozenm,kter-jak jsme se vichni uili ve kole mlo ti fze (obrannou,tonou a 3.vtznou)- zpotku vlastn ani nacionln esk nebylo.Mlokdo v t dob psal sv dla v etin,mnohem vce se uvala nmina (Palack,Dobrovsk atd.).Chtl-li nkdo uspt (a u na poli literatury i jinde ) musel umt st,pst a mluvit nmecky.Zpotku bylo esk hnut brno jako nevinn,politicky zcela loajln i spe nepolitick , omezujc se pouze na sfru kulturn pevn na sebeuren jazykov.To se postupn dailo vce a vce ( dky nrodnmu obrozen a nov esk dvojjazyn inteligenci ).Roku 1837 Palack poadoval ,aby obrozenci od pouhho jazykovho brusu k vcem samm hlavn zetel svj obraceli ,byl to hlavn nznak zmny mylen.Prvn snahy obrozenc byly veslovansk (vichni slovan se mus spojit pod patront Ruska) pozdji vystzlivli a zaal se rozmhat autroslavismus (snaha o spoluprci mench stedoevropskch slovanskch etnik v rmci Rakousk monarchie).Austroslavismus poprv formuloval K.H.Borovsk okolo roku 1846.Rok 1848 je v evropsk historii znm jako revolun a tomu se nevyhla ani Habsbursk monarchie ,kterou postihla revolun nlada hned nkolikrt (v Itlii,Maarsku,v samotn Vdni a i v echch).Z potku thli ei a Nmci za jeden revolun provaz mnoh nmeck mst podporovala svatovclavskou petici.Ovem pozdji dolo k rozdlen jednou z pin byla zmna nrodnostnch pomr ve prospch ech,ale tak rostouc strach nmc z eskho ivlu.Jednm z poadavk revoluce bylo vytvoen vlastnho nroda nebo,alespo jeho vt autonomii.S tmto poadavkem koresponduje rst eskho nacionalismu.Jednm z eskch poadavk v tzv. Svatovclavskch peticchbylo mimojin zrovnoprvnn etiny s nminou (to znamenalo zavedenetiny do adu,kol atd.) dle napklad zzen zemskho parlamentu,kde by mlo pevahu domc esk obyvatelstvo.V roce 1848 dolo tak k tm zkladnmu formulovn eskho nacionalismu.Ve Frankfurtu byl uspodn venmeck sjezd,na kterm se jednalo o sjednocen Nmecka (existovaly 2 varianty malonmeck bez Rakousk monarchie a velkonmeck spolu s Rakouskem) k tomuto jednn byl mimojin pozvn tak Frantiek Palack jako zstupce ech.A prv jeho odpov z 11.4.1848 na tuto pozvnku je stejnm spisem 19.stolet tkajc se eskho nacionalismu a vztahu ech s Nmci.V kostce si ho zde pipomeneme:Palack se na zatku dopisu omlouv,e nepijede a e ani za sebe neme poslat bezbenho vlastence.Dle nsleduje zdvodnn.Palack se nepokld za Nmce ,ale za echa rodu slovanskho i se vm tm nemnohm, co mm i co mohu, oddal sem se zcela i na vdy ve slubu svmu nrodu. Tento nrod mal sice jest, ale od jakiva zvltn a sm o sob stvajc; panovnci jeho astnili se od vkv ve svazku knat nmeckch, nrod ale sebe sm nikdy k nrodu nmeckmu nepotal, ani, tak od jinch po vecka stolet kdy k nmu byl potn. Cel spojen zem esk nejprv se svatou nmeckou, a potom s nmeckm spolkem, bylo od jakiva pouh regale, o kterm esk nrod, et stavov, sotva kdy chtli vdti, ani toho sob vmali. Vc tuto skutenou vd vickni nmet znalci djin tak dobe jako j; a chtl-li by kdo jet o tom pochybovati, nabzm se, e ji pivedu svm asem k oupln a zejm jistot. I kdyby se zouplna za pravdu pijalo, e koruna esk kdy byla s Nmeckou ve svazku lennm (emu ale publicist et odjakiva odprali), neme dnmu
4

skutenmu znalci djin pijti na mysl, aby, co se dote zleitost vnitnch, pochyboval o nkdej souverenit a svzkonnosti vldy a zem esk. Celmu svtu jest povdom, e csaov nmet, co se tto jich hodnosti dote, od jakiva s nrodem eskm ani dosti mlo initi nemli, e jim v echch ani nad echy nepsluela moc ani zkonodrn, ani soudn, ani exekutivn; e nikdy nemli prva, vybrati ze zem vojsko neb jak regalie, e zem esk spolu se svmi korunnmi zemmi nepotala se k dnmu z nkdejch desti kraj nmeckch, e psluenstv k skmu soudu komornmu nikdy se na ni nevztahovalo atd., e tud cel dosavadn spojen zem esk s nmeckou pokldno i povaovno bti mus, nikoli za svazek nrodu s nrodem, ale za svazek panovnka s panovnkem. d-li ale kdo, aby nad tento dosavadn svazek mezi knaty nyn spojil se nrod esk sm s nrodem nmeckm, jest aspo toto vdy poadavek nov, nemajc dnho historickho zkladu prvnho, jemu j o sv osob hovti oprvnna se nectm, pokud neobdrm k tomu vslovnho i platnho mandtu. (citovno ze http://citanka.cz/palacky/isr2-a.html funkn ke dni 10.2.2009) Nsleduje udn druhho dvodu ve ,kterm se vyjaduje spe pro Vde ne pro velkonmeckou i vyjaduje tedy jasn stanovisko autroslavismu.Tato citace,ale jasn dokazuje Palackho nzor na to ,jestli esk zem pat nebo kdy patili do svazku nmeckch zem.Vyjaduje to nacionalistick postoj tehdej esk inteligence-alespo podle mho nzoru.Mezi eskou inteligenc se tak zanala rozmhat idea samostatnosti.To bylo ji v t dob nemysliteln (alespo,co se pln autonomie te).pln samostatnost by mohla poslouit Rusku k zkladu pro univerzln monarchii.Nechme promluvit K.H.Borovskho - byli bychom pedn vdy jen mocnstv slabounk od jinch odvisl,a k tomu nae nrodnost vdy v nejvtm nebezpe.Proti frankfurtsk ( a tak maarsk a polsk ) vizi stedn Evropy , zaloen na nrodnch sttech historickch nrod v ele s novm Nmeckem stav Palack alternativu:Habsburskou i, pemnnou v samosprvnou asociaci malch stedoevropskch nrod spolu s Rakuany,Maary eventueln Polky.Havlek m podobn nzor a argumentuje ,e ei budou mt v Rakousku spolu s ostatnmi slovany, vdy pirozenou pevahu zatmco v Nmecku by byli jenom malink pvsek...,uren k zahynut,k zaplaven Nmectva.Revolun hnut bylo potlaeno rakouskm generlem Windischgrtzem a ei tak nedoslhi tm nieho ze svch poadavk.Avak doshli alespo zaveden eskho vyuovn do stednch kol a v bhu byly ppravy pro zeveden etiny do sttn sprvy.Tato 1.fze by se dala charakterizovat jako bojem proti pipojen k Nmecku ,austroslavismem a pedevm tak bojem za uznn ivotaschpnosti eskho jazyka. V lt 1848 zan ovem 2. fze.Windischgrtzova vojska byla v echch,Jelaicova v Uhrch a Radeckho v Itlii + postoj ech,Chorvat a aktivizace patriotistickch sil mezi Nmci dokldaly,e rakousk tradice byla pevnj ne se myslelo.Tato fze je charakteristick aktivitou bhmische Deutsche (eskch Nmc).L. v. Lhner pedloil svj projekt - rozvodu s echy - V echch se pedpokldalo vytvoen 2-3 nmeckch kraj v pohrani (kter se mli pozdji pesunout pod sprvu Nmecka nebo Rakouska) a 4-5 kraj eskch ve vnitrozem.Dal nvrh na uspodn Rakousk monarchie nepotal s Uhry a chtl zpadn st mocnstv pemnit ve spolek 5 novch korunnch zem Nmecko (s nmeckmi oblastmi eskch zem),samotn echy,Polsko,Itlie a Slovinsko.Avak dn z tchto pln nezskal ir podporu a bylo od nich tedy uputno.Porevolun jednn pokraovaly v Kromi a jedinm eskm spchem bylo zaazen do stavy deklarace nrodn rovnoprvnosti mezi stavn prva,slibujc rakouskm nrodm svobodn rozvoj a rovnost vech v zemi obyvklch jazyk ,ale dn dal specificky nrodn ustanoven stava u neobsahovala.Kdy se Rakousku podailo (za nemal pomoci Ruska) potlait revolun hnut,
5

prosadil absolutismus tzv. Bachovsk podle rakouskho ministra Bacha.V tto dob se vlasteneck uvdomn vykouilo rychle z irokch vrstev a po nrodn hrdosti nebylo ani vidu ani slechu.V narychlo vytvoenm jnovm diplomu ( 20.10. 1860) se csa zekl absolutismu a vyhlsil obrat ke konstituci.Moc uklidnn to ovem nepineslo.Roku 1861 dolo k vydn tzv. norov stavy (prakticky realizace jnovho diplomu).Zizovala dvoukomorovou skou radu jako zkladn zkonodrn orgn monarchie a zemsk zzen s volebnmi dy do zemskch snm.Hlavn devizou stavy byla podle E.Plenera (rakouskho ministra financ ) snaha zajistit ... historick a politick postaven nmeckho kmene,kter ostatn nrody svou vysplost pevyoval.Sitace se zaala ovem v 2.pol.19.stolet lepit.Nazen o vlunm postaven nminy z roku 1854 bylo zrueno a rozmnoily se tak esk stavy a poet eskch stedokolk u skoro odpovdal podlu ech na obyvatelstvu.V politickch zleitostech se tak dosplo k uritmu pokroku.Dve toti ei pro nadpolovin vtinu v zemskm snmu potebovali podporu velkostatk,nyn si se zvil podl ech ve snmu (pod ovem potebovali podporu) a byl to dleit krok ke zrovnoprvnn .Dolo tak k poeovn mst - v prvnch volbch roku 1862 peel prask magistrt do eskch rukou.Okolo roku 1863 dolo k rozdlen esk politick scny na mladoechy (K.Sladkovsk,J.Grgr,R.Thurn-Taxis) a staroechy (Palack,Riegr). k tomuto rozdlen dalo podnt polsk protirusk povstn.Mladoei s Polky sympatizovali,zatmco staroei sympatizovali s Ruskem. Po Bismarckov sjednocen Nmecka si mohli ei oddychnout ,jeliko ji nehrozilo utopen estv v moi nmectv a definitivn jsme se postavili na stranu Rakousk monarchie.Ovem Rakousko se nm odvdilo vznikem dualismu (dalo by se ct zrovnoprvnn Maar a vytvoen Rakousko-Uhersk monarchie) z roku 1867.To byla velk rna a porka pro esk nrodn hnut.Opt se zan vzmhat rusofilstv a teorie panslavismu.Velk nrodn oslavy v lt 1868 (poloen zkladnho kamene Nrodnho divadla,Palackho sedmdestiny,Husovo vro) vystily do masovch politickch demonstrac.Jako stupek za vznik dualismu si ei vymnili v srpnu 1871 na vld slib ,e vyjde vstc i prvnm nrokm ostatnch zem a nrod.esk politick scna se rozhodla bojkotovat Pedlitavsko (tzn. Rakousko) i jeho politickou innost (pasivn rezistence).Na pelomu let 60. a 70. mohli bt ovem ei hrd jeliko jsme se Nmcm vyrovnali vzdlnm a proili jsme si i vlastn prmyslovou revoluci (hl. dky cukrovarnictv) a demografick rst ( v 70. letech bylo ji 5,5 milionu ech) to mlo za nsledek vt poeovn mst a dokonce vznikaly i stabiln esk meniny v zahrani.Koncem roku 1879 se zhroutil systm pasivn rezistence a ei se museli zastnit rakousk politiky.Staroesk strana,jet ped nedvnem radikln opozin ,zaala hlsat monarchicko dynastick loajalismus a v sk rad pijmali obhajobu i nejnepopulrnjch opaten s nadj na nrodn kompenzace (tzv. Drobekov politika).Nejvznamj eskou vymoenost bylo patrn jazykov nazen z roku 1880,kter v klovch oborech sttn sprvy v echch a na Morav pipustilo etinu jako tzv. vnj edn jazyk.Dalm pokrokem bylo rozdvojen prask univezity a vytvoen eskho vysokho uen.Ke konci stolet nastupuje postupn radikalizace obyvatelstva ( pedevm u mlad generace ).I kdy bylo stle hodn obyvatel dvojjazynch a vtina lid mla znm i pbuzn z druh strany tbora.Ob nrodnosti se ctili bti meninami (ei v Rakousku a Nmci v echch).V lednu 1890 dolo k podepsn tzv. punktace , co ml bt prvn krok k een esk nrodnostn autonomie.ei mli zskat reorganizaci okres (ty mly bt nrodnostn homogenn),dle nrodnostn sekcionovn zemskch kolskch, zemdlskch a justinch orgn a pslib volebn reformy.Punktace ovem dovedly k plnmu krachu staroeskou stranu s n odchzely z politickho hlediska star tradin honorace.Nakonec se ovem podailo prosadit jen rozdlen zemsk koln a zemdlsk rady.Krach punktac prospl jedin mladoechm,kte ve volbch roku 1891 zskali
6

vechny esk mandty.Od 90. let vstupovali tak ei do stadia industriln vysplosti,stvali se mezi Slovany jedinm prmyslovm nrodem a ve vech podstatnch spoleenskch ukazatelch se zanali vyrovnvat rakouskm nmcm.Nrod se postupn demokratizoval,to ovem nezstalo bez odezvy vdesk vldy.Roku 1892 bylo v Praze zavedeno stann prvo,v lednu zaal politick monstrproces proti Omladin,v nm 77 obvinnch bylo odsouzeno celkem k 96 rokm vzen. Nacionalizace postupn zashla vechny aspekty politickho,socilnho , ekonomickho a kulturnho ivota, take na konci stolet nalzme v eskch zemch skuten obyvatelstvo rozdlen do dvou znesvench skupin. Snahy o politick een problmu vesms selhaly, take se nrodnost spory mohly stt vraznou kartou velmocensk politick hry za 1. svtov vlky.Prvn svtov vlka a udlosti bezprostedn nsledujc pedznamenaly limity vzjemnho souit obou nrod ve spolenm stt. Bhem vlky se podailo pesvdit vtzc spojence, e povlen uspodn Evropy na zklad prva na sebeuren nrod (od potku velmi vgn definovanho) zajist v regionu trval klid. Reln bylo prvo na sebeuren aplikovno velmi vbrov a jeho uplatnn ve svm dsledku vedlo k vytvoen jinch, opt nespokojench menin. Po vyhlen eskoslovensk republiky se sudett Nmci i pro sebe doadovali prva na sebeuren, dali pipojen k Rakousk republice. Nicmn politick situace jim nenahrvala a jejich voln nebylo vyslyeno. Tehdy poprv bylo pouito nzvu Sudety pro 4 nmeck oblasti (Deutschbhmen, Sudetenland, Deutschsdmhren, Bhmerwaldgau) v historickch hranicch zem esk.Po krachu vzjemnho jednn pely eskoslovensk ozbrojen sly do protiakce a za sporadickho odporu mstnch obyvatel obsadily jet do konce roku 1918 cel zem ech a Moravy v jejich historickch hranicch.Tyto hranice byly s drobnmi pravami potvrzeny i na mrov konferenci ve Versailles.Udlosti ,kter nsledovali snad nen teba rozepisovat.Nstup nacismu v Nmecku,anlus Rakouska,Mnichovsk dohoda a rozpoutn 2. svtov vlky a okupace urit na popularit Nmc v echch nepomohla.Kdybych to ml posoudit z mho pohledu (nastupujc mlad generace,narodil jsem se roku 1987),pidal bych se na stranu tch ,co nemaj Nmce (i Rakuany) rdi.Nedoku ci pro to tak je (dn pbuzn z nmecky mluvcch zem nemm a nmecky se um od 4.tdy ) asi to bude kli hlun Nmci,kte se u ns roztahuj jako by jim to tu patilo,tak z historickho hlediska jsou mi nesympatit.Urit to tak nevid vichni a nic nen definitivn ,teba m nkdo pesvd o opaku. Kdybych ml nakonec zhodnotit tuto esej , omluvil bych se pedevm za jej strohost, krtkost a neplnost.Na toto tma by se daly pst cel knihy a tak jsem nemohl postihnout cel 19. stolet,ale musel jsem vyzobvat jen nkter udlosti a data,abych co nejvce zjednoduil text.Mnohdy se tedy me stt,e peskakuji a o nkterch vcech se tm nerozepisuji a nkter dal zase pli zjednoduuji,ovem bylo to nutn.

erpal jsem pedevm z knihy: KEN, Jan. Konfliktn spoleenstv : ei a Nmci 1780-1918. Jan Ken. Vyd. 1. Praha : Academia, 1990. 508 s. ISBN 8020003371.