/^/Z

Ro. IX. s. 1.

Vychzej estkrt do roka ve volnch lhtch.

Pedplc se na cel rok 60 h, do nm. zem 70 h,
do ostatnch zem 80 h. Jednotliv isla stoj
10 h, do nm. zem 12 h, do ostatnch zem 15 h.

1 HLASY [
SVATOVCLAVSK.
Sbrka asovch brour.
Majitel a vydavatel Drustvo Vlast v Praze 570-11.
Redaktor Vlastimil Hlek, far v Liboci u Prahy-
* Administrace Praha, s. 570-11., itn ulice.

Dekrt kutnohorsk.
(18. leden 1409.)
Pe Vclav Lefler, kand. dokt. boh.
far na Makov.

mm^ <a><^

PRAZE, 1909.
knihtiskrny drustva Vlas.
 Dekrt kutnohorsk.
(18. leden 1409.)
Pe Vclav Lefler, kand. dokl. boh. a ar na
Makov.

Rok 1009 m bti rokem jubilejnm esk

university prask.
Veejnost esk jest pozvna Svazem esko-
slovanskho studentstva k oslav ptistho v
ro dekretu kutnohorskho. Pozvn bylo zaslno
sdruen
paskch student Association ge
nerale Etudiants de Paris.
Tak krl. horn msto Kutn Hora pozvala
universitu paskou a Associaci, aby s nimi
oslavila pamtn dekret.
oslav podan Kutnou Horou pozvna
je tak esk universita, ob esk vysok koly
polytechnick, krl. hlavn msto Praha s jinmi
jet eskmi msty, svaz eskoslovanskho stu
dentstva a zstupcov mstnch korporac. Oslava
4

zapone 18. ledna slavnostn schz ve Vlaskm

dvoe, pi n promluv pan Ph. Dr. V. Novotn,
profesor eskch djin na fakult filosofick o v
znamu dekretu kutnohorskho.
Tak vyato jest z Nrodnch List* ze dne
1. ledna 1909.
Dokldaj pak na oslavu dekretu kutnohor
skho: Z velikho potu tak vznamnch host,
kte
byli mstem Kutnou Horou oslav po
zvni, meme tuiti, e vznamn akt eskho
krle Vclava IV., vydan za jeho pobytu v Kutn
Hoe, jm znacionalisoval praskou universitu,
kterou jeho otec krl Karel IV. zaloil pro Cechy,
ji ale Nmci ovldali od t doby svmi temi
hlasy, bude oslaven velkolep, jak jest hodno
vznamu pamtnho pro ns dekretu.
V tme sle novin uveden jest v polemick
stati nzor Bohemie, e kutnohorsk dekret
jest pamtihodnm, protinmeckm manifestem,
kterm krl Vclav svtovou stavbu prask
university, od velikho otce jeho Karla IV. stvo
en, jednou ranou rozboil.
Jakoto
intellektuln pvodce dekretu kutno
horskho povaovn jest mistr Jan Hus, a proto
cel oslava dekretu kutnorskho krti se bude
s oslavou jeho a rok od roku m bti pokrao
vno v jubilejnch oslavch a do vro pti-
stho jeho uplen v Kostnici r. 1915.
To jest program netoliko Svazu eskoslo-
vanskho studentstva, nbr i esk pokrokov
 5

strany, Voln mylenky, modernho protestan
tismu a s nimi stejn smlejcch kruh.
Musme tud s otzkou touto se zabvali,
abychom na zklad historickm jako katolci t
i my svj sudek o dekretu kutnohorskm pro
jevili.
Historiograt prask university W. W. Tomek
jmenuje k r. 1409 nsledujc vznan udlosti
djinn, kter se veobecn pokldaj za zpso
bil, e njak vliv na vydn dekretu kutnohor
skho miti mohly, nikdy vak nemohly bti roz
hodujcmi :
Pedn pjezd poselstva krle francouzsk
ho a souasn (?) deputace prask university.
Za druh vypovdn posluenstv papem
ehoi XII. a Benediktu XIII.
Za tet, co jest toton s druhou udlost,
prohlen neutrality mezi papei, a do snmu
Pisanskho, kter byl na den 25. bezna 1409
od kardinl nkterch obou pape svoln.
Za tvrt obesln tho snmu posly krle
Vclava
a uznn jeho snmem pisnskm ja
koto jedinho, pravho krle mskho.
Vecky tyto udlosti bu bezprostedn ped
chzejc, anebo ji na obzoru se jevc nedove
dou nikdy po lidsku, psychologicky vysvtlili
tak
nhl a neoekvan obrat, jak se stal ma
nifestem kutnohorskm dne 18. ledna 1409.
Pina, kter bezprostedn inkovala na
rozhodnut krle Vclava, musila bti hlub,
6

ist
osobn a z pomru krle Vclava Zikmun
dovi, bratru jeho, vyplvajc. A to dokzali, m
bti kolem tchto dk. e i Hus pi tom ml
sv astenstv i jako milec Vclavv, i jako u-
itel
universitn, i jako obstaravatel zjm Zik
mundovch, o tom pochybnosti nen.
Avak
Husa za intelektulnho pvodce de
kretu kutnohorskho povaovali nelze. A tak -
loha nae je troj :
I. Ukzali, jak vliv mly svrchu uveden
udlosti na rozhodnut krle Vclava.
Dokzali, e hlavn pinou vydn de
II.
kretu kutnohorskho byly pedchoz neblah po
mry mezi Vclavem a Zikmundem.
III. e Hus pvodcem intelektulnm dekretu
kutnohorskho nebyl.
I. Pjezd poselstva francouzskho
a deputace prask university v Kut
n Hoe.
Pijelo sice na zatku r. 1409 poselstvo
krle francouzskho Karla VI. Vclavovi do
Kutn Hory, ale nev se urit kdy. Tomek prav:
nkdy asi na zatku roku 1409. Jeliko se
nev ani urit, kdy poselstvo to pijelo, zstv
pouhou domnnkou, o em jednno bylo a t
i tvrzen, e krl z t piny povolal rektora
university a pednj mistry vech ty nrod
do
Hory, aby s nimi jednal o vypovdn poslu
enstv obma papem. Pomr krle Vclava
 7

pbuzenskmu dvoru francouzskmu nebyl nikdy

zvlt intimn.
Ml sice r. 1398 krl Vclav s krlem fran
couzskm schzi, pi kter se Vclavovi vytkal
nedostatek dvorn etikety. Tato vtka poukazuje

tomu, e schze ta se nezdaila. Vclav ne

mohl
se nikdy rozhodnout! pro obedienci pa
pei avignonskmu Benediktu XIII., jak sob krl
francouzsk pl.
Krl Vclav s celm nrodem eskm stl
a do roku 1409 pevn pi posluenstv papee
mskho.
Ano mono smle tvrdili, e nsledujc doba
(po r. 1398) domcch rozbroj v echch, ja
ko
i v i nmeck bylo dlo netoliko Zikmun
dovo, nbr i dvora francouzskho.
Tak
bylo jist Vclavovi v iv jet pa
mti, e kdy r. 1403 byl vznn ve Vdni, dvr
francouzsk mu ku pomoci nepispl, akoliv se
Vclav pomoci t dovolval ji ped svm za
jetm.
O njak allianci mezi nrodem eskm a
francouzskm v on pro nrod esk kritick
dob nen nieho znmo.
Pilo-li tud na zatku r. 1409 poselstvo
krle
francouzskho do Kutn Hory ku krli V
clavovi, nemlo to v on dob zvltnho v
znamu a nebylo v nidnm spojen s deputac
prask university, kter tamt na potku m
sce ledna zavtala.
8

Pina, pro kterou poselstvo francouzsk

pilo, nen dostaten znma ; soud se, e to
byla otzka neutrality ale mohlo to bti tak
nco jinho. V r. 1409 se mlo psalo a povdalo,-
ale vce jednalo.
bylo pinou pchodu deputace univer
Co
sitn
a sice prvn ti nrod a druh nroda e
skho, jest znmo. Byly to vnitn rozbroje, kter
na universit ji pedchzejcho roku zuily a
kter se vnitnch zleitost university tkaly.
Tud nen sprvn, e by poselstvo francouzsk
a ptomnost deputace esk nrodnosti univer
sity prask, ve kter se t i Hus nachzel,
mlo
rozhodujc vliv na Vclava, aby vydal de
kret kutnohorsk.
Druh a tet udlost:
Vypovdn posluenstv papem ehoi XII.
a Benediktu XIII. ili prohlen neutrality mezi
obma naplovalo v t dob svrchovanou mysl
Vclavovu.
Ale tak znanou moc na rozhodnut Vclava
miti
nemohlo, uvme-li, e deputace esk n
rodnosti
byla v pln nemilosti od krle propu
tna a zejmna Husovi a Jeronmovi trestem
uplen pohroeno.
Hus se z toho tce roznemohl. Vdy vme,
e cel universita pro neutralitu mezi papei v t
dob nebyla. Ti nrodov s arcibiskupem proti
vli krle pi obedienci ehoe XII. vytrvali a
do odchodu prvch do Lipska a a do z t-
 9

ho roku se strany arcibiskupa a kapituly. Hus

pak zanechal nm fulminantn psan, kter napsal
ku konci roku 1408 anebo jist ped 18. lednem
1409, ve kterm pro poslunost papei ehoi
XII. horuje.
Pro by tud krl Vclav jako odmnu za
toto
horovn pro papee ehoe XII. vydal n
rodnosti esk_ dekret kutnohorsk, kdy sm ji
zamlel od ehoe XII. se odtrhnout. To by
bvalo od Vclava zpozdil. Vdy tyi dny po
vydn dekretu kutnohorskho dne 22. ledna 1409
se Vclav formln pro neutralitu prohlsil a tm
ve skutenosti od ehoe XII. se odtrhl. e po
vydn dekretu samozejm nesly se Sympathie
university prask zvlt po vyjit Nmc z
Prahy papei pisnskmu, kter byl 26. ervna
1409 jako Alexander V. zvolen, jest na snad.
Ale nikdy nemla otzka neutrality mezi papei
ehoem XIL a Benediktem XIII. t moci, aby
vykonala rozhodn vliv na vli krle Vclava,
by udlil nrodu eskmu na universit prask
ti hlasy.
Vt ji vliv mohla miti na rozhodnut krle
Vclava nejenom mylenka, ale urit slib, e bude
snmu pisanskho za krle mskho jako je
od
din prav krl msk uznn.
Tento
slib urit dali kardinlov obou pa
pe Vclavovi krli skrze kardinla Landulfa,
kter teprve 16. nora s Vclavem slavnou smlou
vu uinil. Mylenka zjednati takto jednotu Cr-
10

kve v hlav a spolu sob zabezpeiti primt v

nmeck i jest vzneen a mocn ale'tak
pli velkolep, e nem s udlenm dekretu
kutnohorskho co ciniti.
Chtt sob zajistit primt v nmeck i a
vyhnat Nmce z Prahy, jest pece pli od sebe
kausln vzdleno. Tak vidme, e ani tak mocn
mylenka nemohla rozhodovati o vli krle V
clava
na vydn manitestu pamtnho kutnohor
skho.
Udlenm dekretu kutnohorskho se plny
Vclavovy tm zcela zhatily.
Popudil na sebe kde koho, Praany nejvce,
ponvad jim uel znan zisk, arcibiskupa a
knstvo pro vypovdn poslunosti ehoi XII.
a rozbroje tm povstal na universit a mezi kl
rem. Ano oblbenost mezi lidem obecnm, jakou
poval od roku 1403 a doposud musila se
zmenili.
Akoliv v on dob nsledkem pedelch
boj nrod esk byl uvdoml nrodnostn a
sjednocen, pece jenom stojce v on dob na
rozhran sttu nrodnostnho, meme ci, e
nrod esk vznamu dekretu kutnohorskho v
celku nemohl jet dostaten pochopili.
Pina
tud hlavn jeliko vysvtlen je
din, pro kterou dal krl Vclav nrodu eskmu
ti hlasy na universit prask, netkvla ani v
nboenskm, ani v nrodnm, ani v socilnm
ohledu, nbr byla dna z politiky vi krli


Zikmundovi, kter se ponal optn mocn v po

mry esk zem a zleitosti svho bratra vt-
rat. Proto pikroujeme druhmu oddlu na
prce,
e vlastn pina vydn dekretu kutno
horskho byla neshoda mezi krlem Vclavem a
krlem Zikmundem.
II.
Pina hlavn, jeliko vysvtlen dekretu
kutnohorskho jedin postaiteln, byla zajist
pedchoz, dlouholet neshoda a ukrutn boje
mezi krlem Vclavem a jeho bratrem uherskm
krlem Zikmundem.
Ji z toho e dn z uvedench djinnch
udlost roku 1409 se odnejcch neposkytuje
dostatenho dvodu pro vydn dekretu tak
hluboce v ivot celho nroda eskho zasahu
jc, dluno soudili, e pina ta musela bti z
doby pedel hluboce v dui Vclava zakotvena
a odvodnna.
Tato
pina byla vslednice boj mezi V
clavem a Zikmundem.
Jak hluboce zakoenna byla z mezi krlem
Vclavem a jeho proradnm bratrem Zikmundem,
to pochopili meme z krtk rekapitulace djin
eskch z let pedchzejcch rok 1409.
Po smrti Karla IV. dne 29. listopadu 1378
nsledoval Vclav IV. svho otce netoliko na
trnu eskm, ale z potku i ve vladaskch
ctnostech. Ji jako dt byl Vclav r. 1363 dne
 15. ervna za krle eskho korunovn. Jako
161et jinoch roku 1376 dne 10. ervna za krle
mskho
zvolen. Jako krl esk byl dne 6. er
vence 1376 s krlovnou Johankou v Praze ko
runovn. Ale pape eho XI. volbu jeho v i
nmeck nepotvrdil. Nstupce jeho Urban VI.
uznal volbu Vclava za krle mskho a proto
ani Karel IV. na sklonku svho ivota ani Vclav
nechtli o volb vzdoropapee Klementa VII. ani
Vclav o Benediktu XIII. avignonskm slyeli.
To
dluno pedeslali z crkevnch djin, je
liko djiny esk se v rmci rozkolu zpadn
Crkve
vyvinovaly. Kdy po Urbanovi VI. nastou
pil Bonifc IX. r. 1389, t Vclav s celm n
rodem
eskm poslunost mskmu papei za
choval.
Tu velikou vadu ml Vclav, e s mskou
vpravou korunovan stle odkldal, a se n
nikdy nedostal.
T
poal sv dstojnosti krlovsk zneu
vali tak, e pak jak v rodin krlovsk, tak i v
nrod
i v i nmeck ve proti sob popuzo
val. Oddav se bezuzdnmu ivotu, ukzal se bl
neschopnm vldy v dob pro Crkev i nrod
esk tak kritick.
Vzpomeme jenom, e r. 1393 dal sv. Jana
Nepomuckho utopit, arcibiskupa Jana z Jen-
tejna tral a tho roku ze zem vypudil. Vzdor
tomu msk pape Bonifc IX. Vclava svou
autoritou podporoval, arcibiskupovi kzal jet
 13

tho roku na podzim, aby se zpt navrtil ; a

tak se pomry mezi Vclavem a Crkv optn
v zemi urovnaly. Kdy vak Vclav s nrodem,
s velmoi, se svou rodinou a s nmeckou se
rozchzel a s cestou korunovan do ma stle
odkldal, byl konen i od papee mskho opu
tn
a vzdorokrl Ruprecht nejpozdji od Boni
fce
za krle mskho uznn. T vak ke ko
runovaci za csae mskho nemohl se dostati
moc vojenskou jako Vclav svou lenivost.
Tak daleko to s Vclavem dosplo, e tho
roku, kdy sv. Jan Nepomuck smrt muednickou
podstoupil, z Prahy na rchlo odejeti musel, a e
tho roku vy lechta esk utvoila spolek na
ochranu prv zemskch proti samovld krle
pro obecn dobro.
T
byl Vclav od pn eskch zajat a do
nucen ve svm vzen ve Wildbergu v Rakousch,
aby za spoluvladae v echch pijal svho bra
trance Jota, markrab moravskho. V tom ml
ji ruce Zikmund, bratr Vclavv, kter v t
dob byl jet za dobro s Jotem, ale nikoliv s
tho bratrem Prokopem moravskm.
Zikmund
byl v t dob zaneprzdnn vle
nm s Turky, jako krl uhersk, a proto nemohl
se, jak by chtl, do zleitost zem esk za-
mchati.
Nhl smrt nejmladho bratra Vclava a
Zikmunda, vvody Zhoelickho J ina roku 1396
14

dne
1. bezna pit se machinacm Zikmun
dovm.
Tho roku dne 28. z byl Zikmund od
Turk u Nikopole poraen a po bitv ztracen
nejsa
jist, e by ho Uhi ze zem nevyhnali, ode
bral se pes Caihrad a Bentky zpt do Uher.
Vclav hledal ve svch nesnzch proti pansk
stran v echch pomoci v Lucemburku a u
krle francouzskho Karla VL, s kterm se v
beznu r. 1398 v Remei setkal. Vci Vclavovy
stly v echch patn.
Pansk strana utrpvi ped tm mrtm Jana
Zhoelickho a sesazenm nkterch len s nej-
vych ad zemskch rnu, opt se vzmohla.
Nsledek vzchopen se pansk strany byl, e o-
platila milcm krle Vclava na Karltejn, kde
jich mnoho pobiti dala.
Vclav byl novmi pomry donucen, e Jota
ze starostovn nad zem eskou dal vypudili a
Prokopa moravskho za hejtmana zem esk
ustanovil.
To nebylo nikterak vhod Zikmundovi. Zlobil
se, e bratr Vclav jeho Zikmunda opomenul ji
nyn ustanovili vladaem zem esk. Proto bro
jil Zikmund jak proti Vclavovi, tak proti Proko
povi. Pouil tomu kad pleitosti, kter se
mu naskytala. Tak vtn byl Zikmundovi spor
biskupa Olomouckho a knstva moravskho s
Prokopem na Morav. T mil byl mu v e
chch spor arcibiskupa Jana z Jentejna a biskupa
 IS

Litomylskho s Vclavem a Prokopem, jako i

pansk strany. Pansk strana hledla sesliti proti
Vclavovi
piinnm Zikmundovm s vvody ra
kouskmi
a s moravskm klrem, nim se pi
dal i Jot, markrab moravsk. Za to tm vce
suoval na Morav Prokop biskupa Olomuckho
a kapitulu tak, e pape Bonifc IX. dne 4. be
zna
1399 Prokopa interdiktem stihl. Patrn V
clav toto potrestn Prokopa se strany papee
tce
nesl, jakoby jemu sammu se stalo. Boni
fc IX. se tu poprv proti Vclavovi ozv a je
odpov jeho na huntovn se Vclava s kr
to
lem francouzskm v Remei, kde ohledn situace
crkevn
usneseno bylo pistoupili nvrhu uni
versity pask, aby jak Bonifc, tak Benedikt
XIII. resignovali.
Roku 1399 utvoena byla smr komise mezi
Vclavem a stavy a v tto komisi^ nachzel se
t arcibiskup prask Olbram ze Skvorce.
Krl Vclav byl donucen vedle svch rdc
pipustili jet zvltn radu vladaskou, ale ne
dolo tomu.
Roku 1400 dne 18. ledna uzavel Prokop
jako vlada esk s Jotem, s biskupem Lito-
mylskm^ Janem a panskou stranou v Jihlav
smr.
V Cechch vak proto ihned pokoj nena
stal ; nbr a do srpna tho roku panovaly u-
stavin
bitky mezi panskou stranou a mezi stra
nou kabinetu krlovskho, vtinou mench to
eskch lechtic.
16

Do tchto neblahch spor v zemch koruny

esk vmsili se roku 1400 dne 20. srpna tyi
kurfirstov nmet, zvolive ze svho stedu Ru-
prechta ml. falckho, volence rnskho, mskm
krlem v Oberlahnsteinu. Vida Zikmund vci
svho bratra Vclava v nmeck i hynouti, za
al vyjednvat s Bonifcem IX. a chtl osobn
s nm se setkat. Ale pape diplomat, zd se, e
jeho intriky proti Vclavu prohldl a proto vy
jednvn netoliko nemlo pro Zikmunda dou
cho vsledku, naopak Bonifc nechtl Ruprechta
za krle mskho uznati a tm vce Vclavovi
svou pze na jevo dval. est dn potom co
Ruprecht a pornt kurfirstov papei Bonifci
volbu oznmili, pape oznmil krli Vclavovi,
e chce hjiti jeho vc a do prolit sv krve.
A listina dne 1. kvtna 1400 datovan dv krli
Vclavovi jeho patin titul jako krli mskmu.
Ti lta vytrval Bonifc vrn pi Vclavovi.
Mezi tm Ruprecht snail se moc zbran do
Rima se dostali a sv korunovn na csastv
msko-nmeck e vymoci ale nadarmo.
Dne 21. jna r. 1401 byl Ruprecht u Brixie
od Jana Galearra Viskonti, vvody Milnskho a
pvrence Vclava, poraen a s nepozenou zpt
se navrtil.
Jako Bonifc IX. nedal se od Zikmunda o-
klamati, tak ani Vclav nesedl svmu proradnmu
bratru
na vjiku. Zikmund sliboval toti Vcla
vovi, e mu chce pispli vojskem proti Rupre-
 17

chtovi.
Vclav vak poznal, e Zikmund jsa spol
en
s Jotem, mohl by ho snadno moc vojen
skou proti Ruprechtovi spojenou pemoci.
Vzdor tomu, e se Vclavovi dailo velmi zle,
nepijal nabzenou mu pomoc od Zikmunda a
Jota. Pansk strana v echch pidala se toti
roku 1401 Ruprechtovi, proti krli Vclavovi
veejn a oblhala Vclava v Praze. Konen do
lo mezi stranou Ruprechtovou a Vclavem
pm dne 20. ervna r. 1401 v Ambergu a ve
Waldmiinchenu.
Dohoda mezi Vclavem a panskou stra
nou stala se v tom, e Vclav pijal konen
vnucenou mu vladaskou radu pansk strany,
Jot obdrel Luici, ostatn byli penit odbyti
a Zikmund vyel ze spor tch s przdnem, ne
dostal nieho. Byl Zikmund v dob t interno
vn
od uherskch magnat, kte ho pustili z v
zen, a kdy Vclav uzavel mr.
Jet tho r. 1401 smil se Vclav se Zik
mundem, a to svmu netst. T Albrecht a
Vilm rakout spojili se s nimi koncem r. 1401
a na to seli se Zikmund s Vclavem v Kutne
Hoe
Dne 4. nora 1402 konen doel Zikmund
svho cle, nebo Vclav uzavel s nm smlouvu,
dle n stal se Zikmund nejvym vldcem v e
chch a vikem Vclavovm v nmeck i.
Vclav toho brzy litoval, ale i pansk strana
nemla piny z tto zmny se radovati.
1*

V echch nebyl s vladaem Zikmundem

spokojen nikdo. Kdy pak dne 6. bezna 1402
byl Vclav od svho bezcharakternho bratra
Zikmunda jat a veejn veden a potom pomoc
ptel rakouskch ve Vdni internovn, nesly se
Sympathie nroda eskho zejm Vclavovi.
Zejmna obecn lid a men lechta bouili se
proti Zikmundovi. Zikmund poznal, e, ztrat-li
echy, ztrat i Uhry ; nebo i tam optn pov
liv nepokoje proti Zikmundovi nastvaly.
Odboj proti Zikmundovi ve prospch preten-
denta trnu uherskho, Ladislava, krle apul-
skho-neapolskho, ^ nabval velkch rozmr.
Proto Zikmund v echch bezohledn a pke
vldl, aby tm Uhry v kzni a bzni udroval,
by se zcela Ladislavovi nepidali. Tm pak,
jak eeno, lid a men lechtu v Cechch proti
sob popuzoval.
Opral se Zikmund o stranu panskou, Jin
dicha
pna z Re, a tak daleko proti sob po
pudil lid a men lechtu, v jejichto elo se po
stavil
Prokop moravsk, e tito poali vyjedn
vali s Ruprechtem, kterak by se panstv Zikmunda
zbavili. Zikmund stal se za nkolik msc sv
vldy v echch nenvidnm.
Vida Zikmund Prokopa v ele nespokojenc
dal ho pod Bezdzem zrdn zajmouti a spolu
s Vclavem tajn do Vdn dopravili. Ve Vdni
dne 20. listopadu 1402 byl Vclav od Zikmunda
donucen, aby vydal listinu, kterou sv panstv
 1

Zikmundovi
odevzdv. Nyn postavil se v e
chch v elo krlovsk strany Vclavovy na
msto Prokopa bratr jeho Jot. Nastaly boje,
v nich zem esk hrozn pustoena. Nejvce
dili v echch Uhi, jichto 12.000 mu
Zikmund do ech povolal. Zikmund dobyl Horu
Kutnou
a v dubnu 1403 s Jotem pm uza
vel.
Z tohoto krtkho vatku z truchlivch
kapitol djin eskch poznvme, jak nezmrn
z panovala v roce 1403 mezi Vclavem a
Zikmundem.
Dne 11. listopadu 1403 za blho dne utekl
krl Vclav pomoc Vilma rakouskho, kter se
se Zikmundem a zetm jeho Albrechtem zne-
vail, z Vdn a navrtil se do ech.
V
echch pak byl Vclav ode vech ra
dostn pijat a vldl svorn se stavy v zemi.
Tm byla prce deseti let pro Zikmunda ztracena.
Nadarmo oblhal roku 1404 Zikmund s Albrech
tem Znojmo, brzy utekl do Uher a musel dti
Vclavovi
pokoj. Vclavovi pidal se nyn ne
jenom cel nrod esk, ale i bratranec jeho
Jot, markrab moravsk, t Vilm rakousk
drel s Vclavem jako i Vladislav, krl polsk.
V dob, pedchzejc rok 1409, kdy vydn byl
dekrt kutnohorsk, stl krl Vclav optn na
vrcholu sv moci a vldl nrodu eskmu, kter
byl nsledkem ustavinch vpd pedelch let.
20

kter se dly od Bavor, Sas, Rakuan, Uhr,

sm v sob sjednocen a nrodnostn uvdomn.
Mylenka, kter tud pi vydn dekretu
kutnohorskho
opanovala mysl celou krle V
clava a kter hbala du celho nroda, byla
vzpomnka na utrpen zait v poslednch letech
nsilm pchanm na nrod eskm se strany
krle
Zikmunda a mylenka nrodn sjednoce
nosti.
toho jedin d se historicky sprvn i psy
Z
chologicky po lidsku vysvtliti rozhodnut krle
Vclava, aby nrod esk poval na universit
prask prvo t hlas a ostatn nrodov, ba
vorsk, sask (polsk byl ji pi eskm nrod
fakticky pivtlen) toliko hlas jeden.

III. Hus intelektulnm pvodcem dekrtu

kutnohorskho nebyl.
Ji z toho, co bylo o udlostech djinnch
roku 1409 se odnejcch eeno, vysvt, e
Hus v nidnm vztahu udlostem tm nebyl
a proto tak dn znan vliv jako udlosti ty
sam na rozhodnut krle Vclava vykonvali
nemohl. Ano, co bylo o neutralit mezi papei
eeno, muselo Vclava spe proti Husovi po
puzovali, jak dokzno u pleitosti pijet de
putace prask university na potku ledna 1409.
Krl Vclav, jak vypravuje Tomek, dj. m. Prahy,
kn. III. 5. obrtiv pr se Husovi ekl jemu
 21

hnviv, e mu pr se spolenkem svm Jero

nmem pod in rozbroje; neopat-li toho ti,
kterm to nle, e on sm jim d ohe za
plili. Z toho pece intelektuln pvod dekretu
kutnohorskho, nkolik dn potom vydanho,
nen zejm, e by Hus ml tak mocn vliv
u krle Vclava, aby jeho rad pomry na
university prask panujc tak nhle na p
mluvu Husovu a tak radikln zmnil.
Ani
Hus ani jeho intimn ptel nemli tu
en, e dekrt kutnohorsk bude vydn. Vy-
elf, tak pe Tomek 1. c., list krlovsk dan
v Kutn Hoe dne 18. ledna roku 1409 rektoru
a v obci uen Praskho, kterm se prohlao
valo
za neslun, e sob nrod nmeck, ne
majc prva obyvatelskho v zemi esk, pi-
oobil ti hlasy ve vech jednnch university,
nrod esk pak, spravedliv ddic tto zem,
e
neml dotud ne jednoho hlasu ; proe na
izoval krl, aby napotom nrod esk ve vech
radch,
soudech, zkoukch, volbch a jakm
koli jinm zen-' poval t hlas, tm dem
jak pr nrod francouzsk v Pai a druz n"-
rodov v Lombardii a Itlii ve svch uench.
Hus obdrel z dvrn ruky prv ne kdo jin
z mistr pepis krlovskho listu, hned jak s nm
posel pijel z Kutn Hory do Prahy. Byl se
mezitm tce roznemohl, 1 pili ho navtvit
Jan Eliv a Ondej z Broda, dva professorov
theologie. Hus se jich opt tzal, zd-li by dreli
22

za spravedliv, aby ml nrod esk ti hlasy

v uen Praskm. Aby to Bh dal! pravili, ale
my pr toho nikdy nedojdeme. Tu
jim ukzal pepis listu krlovskho, z jeho ob
sahu byli naplnni nenadlm potenm. Tak
vypravuje Tomek k r. 1409 a nyn sud jeden-
kad sm, kdy ani Hus ani jeho nejbli
ptel nemli tuen, e bude dekrt kutno
horsk vydn, mono-li Husa pokldali za inte
lektulnho pvodce manifestu pro nrod esk
tak dleitho. Ale mme svdectv Husa sa
mho a sice vlastnorun psan list, kter se
v originle nalz na kartce ovem poruen
mezi poklady eskho musea. V tomto list pe
Hus, e to pokld za pomluvu, e Hus Nmce
vyhnal a na pomlouvae sv uvaluje nsledky
tak zvanho prva talionis (odvety) toti, aby
nemohouce mu dokzali, e kacstv hls a
Nmce
vyhnal, sami trestni byli tresty kanoni
ckm prvem na podobn delikty stanovenmi.
Tm jest nade ve jasnji dokzno, e Hus
nebyl pvodcem intelektulnm ani vzdlenou
pinou ani nejblim vlivem bezprostedn na
vydn dekretu kutnohorskho psobili nemohl a
psobili nechtl a proti tto insinuaci jemu i
nn se naopak rozhodn ohraoval.
Snesli
jsme krtce, co o pvodu kutnohor
skho dekrtu jest historicky znmo a dokzali,
e oslava dekretu kutnohorskho s oslavou
mistra Jana Husi nem nic spolenho.
 23

Mme na zeteli pi posuzovn innosti

mistra Jana Husi, e byl dtkem sv doby. Jest
to tak nejlep, co se strany historickho len
uinno bti me. O Husovi dl se pravidlem
spisovatel ve dva tbory. Jedni chvl, druz
han
; oba pravdu historickou zatemuj. U jed
nch
jest Hus -nejhorm podvodnkem, u dru
hch apotolem, ano i obt pro vru Kristovu.
Proto krejce stedn cestou, musme se
vyhbati vemu zbytenmu pepnn vznamu
osoby Husovu jako i podezen z nboenskho
fanatismu. Touto methodou u tch, kte pravdu
vyhledvaj a tch jest za naich dn upro
sted zplavy spis o Husovi pojednvajcch,
dky Bohu nejvce vce dobrho zpsobme,
ne marnou chvlou a zbytenou hanou.
A kdyby Hus byl ve smlen svm a jednn
vekerm charakter nej ryzej, nad zlato istj,
kad nepedpojat uzn, e nikdo z nainc
nynj doby nen zodpovdnm za jeho smutn
osud, kter ho postihl. emu se tedy stracho
vali a pravdu neci beze veho obalu, kdy je
to povinnost djepisce nejsvtj. Ale podali
oslavu
dekrtu kutnohorskho jako oslavu Hu
sovu
a vyhlaovali ho za pvodce intelektul
nho manifestu pro nrod esk tak dleitho
jest historicky zcela neoprvnn.
m

MILEK PN.
Ctitelm nejsvtj Svtosti oltrni
kytici tuto uvil Th. Dr. Karel L. ehk.
Se schvlenm nejdst. kn. arcib. konsistoe v Praze.

Doufme, e vem dum, po dokonalosti kesansk

toucm a Spasitele ve Svatostnku milujcm, vlome pe-
mil drek do rukou!
Cena brorovan 1-20, vzan s ervenou ozkou 1-40.
Laskav nabdky pijm
administrace drustva Vlast v Praze, p. 570-11.

Skvostnm drkem na pamtku Svatho pijmn, bimo

vn nebo kanonick visitace me bti
P. Martina z Kochemu

PROSTO MIL KNKA

ili
MODLITB, ROZJMN I IVOTU DOKONA
LMU PROSTINK NVOD PRO KADHO.
Peloil se svolenm nejd. k. a. konsistoe v Praze ze dne
30. ledna 1901
Th. J)r. e 1 L. ehk, far u sv. Ducha v Praze.
Cena vzanho ex. s ervenou ozkou 1 K.
Roztomilou tuto modlitebn kneku, vkusn v kapesnm
formt v pltn vzanoti-, vele doporou
nalkadatelstvdrustva Vlast v Praze p. 57(MI.
^ Vf/ '?