MDIA JAKO VRAZ I NSTROJ NORMALIZACE (70. a 80. lta 20.

stolet)
- bipolrn rozdlen svta na dva mocensk sfry kontrolovan USA a SSSR
- Ameriani na Msci, konec vlky ve Vietnamu
- prezident USA- Nixon, potek 80.let R. Reagan
- SSSR polovina 1985 Michail Gorbaov generln tajemnk KSSS
- po experimentujcch 60.letech nsledn umleck sfra spe pesimistick
- nstup postmoderny
- pluralita pstup, nzor, odmrn norem, vetn estetickch, kritika realismu
- autoi jako Umberto Eco, Kurt Vonnegut, John Krviny
- tak dla jako Sophiina volba, Solenicinovo Souostrov gula
- tak obdob komercializace vvoj horor, romnu, fantasy
- komercializace hudby a filmu (Dobrodrustv poseidonu, elisti, E.T. Mimozeman, Hvzdn vlky
Masov mdia 70. a 80.let
- periodick tisk se nenechal komercializac zachvtit tak rychle
- kov vlastnictv : koncentrace vlastnictv - titnch titul a vyslacch stanic
- filmovho studia a tv stanice
- rozvoj bulvrnch mdi
- propojen mdi s politickou komunikac
- nejvce se komernost projevila v TV vysln a rozhlasu
- USA rozvoj kabelovho vysln HBO, CNN, TNT, MTV
- Evropa opoutn vysln veejn sluby a pechz na duln systm existence veejnoprvnch i
komernch rozhlasovch a tv stanic zrove
- orientace na zisk
- tv v domcnosti se stvaj standardem a to dokonce i ty barevn, doma je mon mt i video
- orientace a zbavu a relaxaci
- v zemch sovtsk mocensk sfry vak mla mdia stle definovanou politickou lohu, kontrast
- spotebn mediln produkce = synonymum zpadnho zpsobu ivota
eskoslovensko v dob normalizace trocha dat a jmen
- zastaven reforem z Praskho jara a nvrat k pomrm tvrdho komunismu
- 1969 odchod A. Dubeka z funkce prvnho tajemnka UV KS a na jeho msto Gustav Husk
jeho nstupem zan normalizace
- 1970 dokument V KS Pouen z krizovho vvoje ve stran a spolenosti po XIII sjezdu KS nvod ke sprvn interpretaci praskho jara
- 1970 vmna lenskch legitimac KS snaha oistit od vech kdo souhlasili s Dubekem
a nelbila se jim invaze vojsk vykrtnuta asi1/3 len (500 000lid) asto i nucen zmna zamstnn
- 1971 XIV sjezd KS a Gustav Husk zvolen generlnm tajemnkem KS
- 1975 G. Husk nahrazuje Ludvka Svobodu ve funkci prezidenta eskoslovenska personln spojen
nejvy stranick a stavn funkce
- reim potlaoval aktivity opozinch hnut
- leden 1977 vznik Charty 77 jej signati kritizovali poruovn lidskch prv v SSR a dali jejich
dodrovn, protoe se k tomu SSR zavzalo. 242 signat, vichni perzekuovn
- 70/80 lta - zhoren hospodskch podmnek (aneb zadek si uti m chce a jdi do fronty na bann)
- ed ekonomika vmna statk a slueb zaloen na socilnch stch znmost
- KS pipout, e je nco blb (ekonomick a sociln problmy) a dl personln zmny
- 1985 generln tajemnk UV KSSS M. Gorbaov
- 1987 generln tajemnk V KS Milo Jake
- 1988 pedseda federln vldy odvoln Lubomr Strouhal a nastupuje Ladislav Adamec
- potlaovn opozinch aktivit jde m dl tm h
- 1989 - leden - Palachv tden (20.vro smrti) - pidv se stle vce lid
- lto - petice Nkolik vt poadovala dialog KS s opozic
- signati, kte se dve neastnili

- 17.listopad - stet jednotek Sboru nrodn bezpenosti se studenty v Praze na nrodn td

- potvrzeno zhrocen reimu
Trocha o kultue
- normalizac byla potlaovna svazov innost (jako projevem obanskho vdom v praskho jara)
- nap. Svaz eskoslovenskch spisovatel byl zbaven prva vydvat periodik, pozdji mu bylo
odato nakladatelstv eskoslovensk spis, pozdji nahrazen Svazem eskch spisovatel
- dozvuky reformnho obdob a testovn hranic
- vydn O. Pavlovo Smrt krsnch srnc, Hrabalovo Postiin, Slavnosti Snenek.
- K filmov tvorb se mohl vrtit teba F. Vlil J. Menzel, V. Chytilov..
- pokraovat mohla i tradice malch divadel (Divadlo na provzku, inohern klub st, Divadlo
Y, Divadlo Jry Cimrmana
- filmy se satirickm podtextem (O.Lipsk Jchyme ho ho do stroje, Mareku podejte mi pero)
- dla eskch autor vychzela v zahrani v exilovch nakladatelstvch
- torontsk Sixty-Eight Publishers manelka kvoreckho vydval se Lustig, Egon Hostovsk,
Milan Kundera, Jan Skcel
- Index Bedich Utitz a Adolf Miller v Koln nad Rnem
- paraleln existence dvou prostor - oficiln sfra loajln, v mantinelech
- neoficiln sfra, staen do soukrom rukopisn en literrn
dla, vtvarno, hudebno a amatersk divadlo a film
- 1984 - J. Seifert (reprezentant spisovatelskho svazu z praskho jara) - Nobelova cena za literaturu
Mdia v SSR od potlaen Praskho jara do roku 1989
mdia - nstroj k formovn veejnho mnn, kter se mus odvst od mylenek PJ
- akti reformnho obdob nutno funkn a personln poddit novm pomrm
Nstup normalizace v mdich
- proniknut do Svazu eskch novin a vylouen pedstavitel pravicovho oportunismu
- represivn zsahy vi mdim (zakzn tch nejhorch)
- individuln postup proti jednotlivm novinm (vylouen z KS = vtinou neme bt v redakci)
- esk ad pro tisk a informace (TI) vydv opt upozornn o em pst a mluvit a o em ne
- mdia se rychle dostvaj pod kontrolu KS strukturn zmny a personln 1969
- zruen tituly Listy (navazovali na Literrn noviny, periodikum svazu s novin), Reportr, Ztek,
Studentsk listy, Plamen, My 69, Tvcelkem 156 periodik (nkde se uvd dokonce 177)
- kles i nklad
- vznik novch periodik, kter odpovdaj zjmm KS
- Tdenk Aktualit, Novosti, Tribuna (periodikum V KS a fredaktor Oldich vestka dv
fredaktor Rudho Prva), Tvorba
- asopisy pro mlde Pionrsk stezka, Sedmika pionr, Zpisnk mladch
- bylo nutn vynutit si loajalitu pracovnk 1969 manifest Slovo do vlastnch ad
- autoi Jan Fojtk a Ji Stano
- vyjden podpory KS v ele s Huskem
- kritizoval innos Svazu s novin v r.1968 a psoben mdi v reformnm hnut
- poadoval personln oistu sdlovacch prostedk
- podepsalo 350 novin a pracovnk mdi
- celkov se odvolalo asi 1/3 vech novin (69-71)
- cca 165 novin emigrovalo
- 1969 nakonec Svaz zcela zruen
- zen redakci se ujali lid aktivn loajln k normalizanm pomrm
- z dvodu obav o prci se v mdich se rozvj velk autocenzura (a lnky i poady stoj za prd)
- Rozhlas - 1969 nov editel s. rozhlasu Bohuslav Chloupek
- 1970 89 Jn Riko
- rozhlas se distancoval od vysln do. R. 1968, vyhzelo se spoustu lid (600) atd
prvn letli ti ze zpravodajstv a publicistiky (zbytek se nedal tak rychle nahradit
- televize - 1969 - 89 - nov editel Jan Zelenka (do t doby fredaktor asopisu Kvty)

- hned se zaali toit ty sprvn dokumenty o praskm jaru

- opt prvn letli lid ze zpravodajstv a dokumentaristiky, nastoupili mlad a nezkuen
Novinsk organizace
- role novin v Praskm jaru byla pravicov a prozpadn
- v praskm jaru pr nebyl prostor pro alternativn postoje a budila se nesnenlivost
- a za to ve mou novini
- 1972 VI sjezd s novin
- zvolen pedseda Zdenk Hoen (zstupce fredaktora Rudho prva)
- sted novin SSR se m zmnit na s svaz novin (SSN)
- zemn organizace esk svaz novin (SN) a slovensk (SZN)
- zdraznn sepjet novinsk organizace a V KS
- msta pracovnk ve vybranch mdich pouze leni KS
- SSN soust Nrodn fronty
- etick kodex socialistickho novine
- tmto sjezdem kon proces konsolidace novin
- 1974 k novinsk organizaci pilenno vydavatelstv Novin (asopisy s novin, svt v obrazech)
- knihy orientovan na vzdln urnalist
*Jan Zelenka (FOTO) 1923 1998)
- novin, politick pracovnk
- 49 redaktor s. rozhlasu
- 55 fredaktor novho denku Veern Praha
- 67-68 fredaktor Kvt
- 67 tak fredaktor Literrnch novin po jejch vzati Svazu
- 69 89 editel T
* Oldich vestka (FOTO) 1922 - 1983
- komunistick novin, politick pracovnk
- 1945 redaktor Rudho prva, 1947 vedouc jeho zemdlsk rubriky, 1958-68 a 1975-83 fredaktorem
- 1969 -71 fredaktor Tribuny
- od 1970 tajemnkem V KS a lenem sekretaritu
- podlel se na ustanoven normalizan novinsk organizace
* Hoen Zdenk 1930 - FOTO
- esk novin a politik
- 1954 nastoupil do Rudho prva
- 62 - 68 zahranin zpravodaj v Moskv
- 68 69 tdenk Tribuna
- 69 fredaktor Rudho prva
- 72 83 pedseda stednho vboru s svazu novin
- 83 89 fredaktor Rudho prva
Mdia v bezas konsolidovanch pomr
- stl podzen apartu KS (ideologick oddlen a oddlen masovch sdlovacch prostedk)
SSN a V KS
- socialistick vchova novin kurzy
- zruena Fakulta socilnch vd a publicistiky a zzena Fakulta urnalistiky a tak stav teorie a praxe
urnalistiky (ml rozvjet vdecko vzkumnou innost a zvyovat kvalifikace novin z praxe)
- vytven veejnho obrazu spokojen a mylence socializmu vrn spolenosti
- ale lid to u nebatili
- ten mezi dky
- srovnvn informac rznch mdi (tisk byl levn a dostupn i v prci)
- vyhledvn paraleln dostupnch mdi - vznikajcch nelegln v SSR
- vyslanch
- nezkon dovench z ciziny
Mdia: veejn tv normalizace
- obdob relativn stabiln bohat na mediln produkci

- mediln legislativa se nemnila (mla se mnit zkon z r. 1966 kvli samizdatu ale nakonec nic)
- struktura administrativy vykonvajc dozor
- dbalo se na rozvoj tisku, rozhlasu i tv propojen ideologie se zbavou
- TI a STI fungovaly jako instituce dohlejc na innost mdi, vychzeli z V KS
- registrace kadho novho denky se musela schvlit V KS
- 80.lta zzen sten cenzurn orgn Federln ad pro tisk a informace (FTI), odpovdn byl
federln vld SSR, stranicky byl zen oddlenm masovch sdlovacch prostedk V KS
pela na nj kompetence zatm spadajc pod republikov ady(od papru, registrac)
- TI A STI zstal krajsk, okresn a podnikov tisk
- Pedseda FTI Zdenk ermk
- analyzovali co se pe a k, pak byla vdycky schzka FTI, UV KS Nrodn fronty a kalo se
fredaktorm o em pst a o em ne systm autocenzury fredaktor
- nebyla ji tedy uplatovna pedbn autocenzura (vjimka bylo vdy pt dn v srpnu, kdy se
kontrolovala jestli se nepe okliv o ruskch)
- od pol. 80.let zaali pichzet z Ruska od Gorbaova impulzy k vt otevenosti a nzorov pluralit, u
ns vak nebyly moc vrazn zmny
- 88 TI A SUTI zrueny
eskoslovensk strana socialistick - denk Svobodn slovo, tdenk Ahoj na sobotu, Socialistick smr
eskoslovensk strana lidov denk Lidov demokracie, tdenk Nae rodina
ROH denk Prce, trnctidenk Odboj
Vydavatelstv Prce - asopisy Nov doba, odbory a spolenost, Prce a mzda
esk svaz en Vlasta, ena a mda, praktick ena
eskoslovensk svaz tlesn vchovy eskoslovensk sport, Stadin, Gl, Tlovchovn pracovnk
- 70 80.lta- poet denk se u nemnil, tdenky mrn poklesli
- 80.lta zaali se dovet vybran zpadn tituly Burda, Pif
- do knihoven se zaalo objednvat vce odbornch asopis
- pod bylo mlo papru rozdlen a vi nklad schvaloval V KS
- ada titul neodpovdala skuten poptvce
- nedostatkov Lidov demokracie, 100+1 zahranin zajmavost, Gl, Stadion, Svt motor,
ABC mladch technik a prodovdc, tylstek, Slunko
- oblben Mlad svt (fejetony, rozhovoryprost stran super) fredaktor Olga ermkov
nezakzali ho p byl stran oblben a vzbudilo by to rozruch a takhle to byl dojem super socializmu
- chtl si zskat asopis, chtlo to kontakt
- spousta novin bylo nudnch (kdy je vechny kontrolovala FTI)
Stanice rozhlasu - Hvzda (nahradila eskoslovensko 1), Vltava, Dvn, Praha, Bratislava
- 72 stedn redakce politickho zpravodajstv a publicistiky kontrola ideologie
- populrn byla hudba , kter mla navodit pocit hudby zpadn
- velk st se vnovala zpravodajstv, ale byly i poady pro eny, o sportu
- lidi poslouchali zpadn rdio, byly za to znan postihy
- ale od 80.let ve mrnj, uvoloval se trochu i program
- zpadn stanice Svobodn Evropa, Hlas Ameriky, BBC, Vatikn
- 1988 zruen ruiek zahraninch stanic Hlas Ameriky a svobodn Evropa
s. televize - vznamn nstroj propagandy po celou dobu
- podhledem V KS
- vytvela pozitivn obraz soc. spolenosti a denunciovala ideologick neptele
(zapojila se i do kampan proti signatm Charty 77)
- i pes vechno se vak toili i dobr vci
- tv v roce 69 1/3 oban, zaloil se druh kanl
- 73 zaalo se vyslat barevn
- 70.a80 lta oblbenost serilu
populrn serily Jaroslava Dietla - Nemocnice na kraji msta, ena za pultem, synov a
dcery Jakuba skle, Plechov kavalerie

Frantika Filip Satky z rozumu, F-l-Vk, Cirkus Humberto

Jindich Polk - Pan Tau, Nvtvnc
Vclav Vorlek Arabela, Ltajc estmr
Ticet ppad majora Zemana tce propagandistick)
eskoslovensk tiskov agentura - zpravodajsk orgn i pi normalizaci
- centrln zen s celosttn psobnost
- vlun prvo na distribuci zpravodajstv zahraninch agentur
- monopol na info ze zahrani, zastoupen v 21 hlavch mstech
Orbis - tiskov agentura zaloena 77 pedsednictvem eskoslovensk spolenosti pro mezinrodn styky
- propagace s smrem do ciziny asopisy, letky, knihy
- nstroj V KS v ideovm psoben do zahrani
Paraleln mdia samizdat, exilov tisky a vysln ze zahrani
- 1975- SSR podepsalo zvry Helsinsk konference o bezpenosti a spoluprce v Evrop jeho
soust dohody o dodrovn lidskch prv. Dodrovn tohoto se domhali signati Charty 77
- reim zaskoen. Chartist byly nuceni k dovoln svch podpis nebo k oputn zem
- intenzivn program proti Chart start v Rudm prvu - , snaha zdiskreditovn signat
- signat Ji Dienstbier vyzval dopisy novine, aby se tchto dezinformac neastnili
- oban hlsc se k chart vydvali adu samizdatovch periodik
- skupina signat pod veden Petra Uhla bulletin Informace o Chart 77
- 1987 Ji Ruml Lidov noviny, navzali na obdob prvn republiky humanisticky a
demokraticky orientovan urnalistika, msnk, pispvali V. Havel, J, Dienstbier, P. Pikhart,
Ludvk Vaculk. Ruml se pokusil noviny zlegalizovat a zadal registraci a byl zaten.
- 1988 vznik Vchodoevropsk informan agentura (VIA) nezvisl tiskov agentura
- u ns Petr, Pospchal, Petr Uhl, Jan Urban
- tdn cca 5 stran rozhovor
- nalzaly uplatnn pro Svobodnou Evropu
- 1988 - Spoleenstv ptel USA protest proti jednostrannmu informovn o USA
- Stanislav Devt, Tom Hradlek
- Hnut za obanskou svobodu vydvalo Zpravodaj Hnut za obanskou svobodu, Alternativa
- Dal samizdaty Sport, Dialog 88, Ze zsuvky i z bloku, Revolver Revue (V. Havel, Jchym Topol,
Ivan Matin Jirous, Egon Bondy)Vokno (draz na underground, autoi tm tent)
- Exilov periodika - esk slovo,Demokracie v Exilu, Novinabudto se sem dopravili nebo se z nich
etlo v rdiu. Dosah periodik mal, povdomost o nich znan a to i dky
kontrapropagand.
- Kontrapropaganda obzvlt proti Pavlu Tigridovi a jeho asopisu Svdectv Pa Pinel i
dokumenty Charty a spolupracoval s domcm opozinm hnutm. 2.pol 80 let nejtenj
- Listy asopis eskoslovensk socialistick opozice Ji Pelikn (bval editel T)
- 1976 Londn Palach press Jan Kavan snaha o proputn politickch vz, tajn distribuce
exilov literatury do eska, informoval o Chart. Petr Uhl, Jiina iklov, Anna abatov
- oblben rozhlasov stanice BBC, Hlas Ameriky, Svobodn Evropa
- pineli info o opozinch skupinch, zprvy ze zahrani co se nedostali do ofiko zprv
- redaktoi i umlci co emigrovali po srpnu 68 (K. Kryl, Ivan Divi, Y. Penosilov, Slva Voln)
- redaktoi i ti co odeli po Chart ( Karel Kyncl, Ivan medek)
- snaha o infiltrace cizch vysln 1.pol 70.let v Mnichovsk redakci Svobodn Evropy s agent Pavel
Minak, komunisti z nj udlali hrdinu
- populrn byly i obyejn ciz stanice - kvli hudb, chytalo se i rakousk a nmeck tv vysln
* Ji Ruml 1925 2004
- novin a komenttor
- pracoval s rozhlase, v 60.letech i s t
- 1955 spoluzaloil Veern Prahu, 1966 asopis Reportr
- 68 vedl praskou organizaci Svazu eskoslovenskch novin
- 70 vylouen z KS i z novinsk organizace

- jako jeden z prvnch podepsal Chartu a pozdji se stal i jejm mluvm

- 1987 spoluzakldal samizdatov lidov noviny a psobil jako jejich fredaktor