Vznik USA a Občanská

válka v USA
Lucie Mikysková 8. tř. IV
 Vlajka a znak USA
První americká vlajka s třinácti pruhy (Grand Union Flag) Na lícové straně pečeti je zobrazen národní symbol – orel
z roku 1775 se stala národní vlajkou bělohlavý v letu. Pruhy na štítu na jeho prsou symbolizují
USA již roku 1776, tehdy to ale původních třináct států (sedm bílých a šest červených pruhů) Šest
byla vlajka patřící Britské červených pruhů dále symbolizuje země původu přistěhovalců:
Východoindické společnosti. Anglie, Skotsko, Irsko, Francii, Německo a Nizozemí.
Orel drží svazek třinácti šípů v levém pařátu a olivovou ratolest s
třinácti listy a třinácti olivami v pravém pařátu. Tyto symboly
rovněž odkazují na původních 13 zemí.

Vlajka má třináct vodorovných pruhů (sedm červených a

šest bílých) a modrý kanton (o šířce sedmi pruhů), ve
kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v
devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct
původních, zakládajících
států Unie, současný počet
států USA. Na zadní straně pečeti je třináctiposchoďová cihlová
pyramida v jejíchž základech je napsán římskými číslicemi
rok 1776 – vznik Deklarace nezávislosti – založení USA.
 Počátky osídlení

Kryštof Kolumbus
r. 1000 – Vikingové – přistáli u břehů Ameriky

1492- Evropané poznali Nový svět díky výpravě Kryštofa

Kolumba, který r. 1492 doplul k pobřeží Ameriky (myslel si,
že doplul do Indie).

Španělé poté dobyli říši Aztéků a Inků a zabrali jejich území.

Nikdy se jim nepodařilo zcela dobýt území indiánských kmenů.

Jižní Amerika byla rozdělena na Portugalskou a Španělskou část.

Kolem roku 1650 začala kolonizace východního pobřeží Severní
Ameriky. To záhy vedlo k dlouhému konfliktu mezi Brity a
Francouzi.
 Vznik kolonií

Kolonie = země ovládaná a hospodářsky Největší význam pro historii USA měla ANGLICKÁ KOLONIZACE
využívaná jiným státem atlantského pobřeží.
Velký význam pro evropské státy (zdroj
surovin, zemědělských plodin, odbytiště Británie kolem roku 1664 začala obsazovat nizozemské a
vlastních výrobků) částečně i francouzské osady v Severní Americe.
Kdo měl kolonie, ten bohatnul.
Do r. 1773 Británie vytvořila na pobřeží Atlaského oceánu 13
kolonií – základ pro budoucí USA.
První kolonizace:
Španělsko – Mexiko, Florida, západě od
Mississippi
Nizozemí – část východního pobřeží
Francie - Kanada, povodí Mississippi
Švédsko – Nové Švédsko
 13 původních amerických osad -
kolonií

- Maschachusetts
- New Jersey
- New York
- Rhode Island
- Connecticut
- New Hamshire
- Pensylvania
- Delaware
- Virginia
- Maryland
- North Carolina
- South Carolina
- Georgia
 Válka o nezávislost
Osadníci se živili hlavně zemědělstvím. Na
plantážích pěstovali např. tabák nebo rýži. Později
si vybudovali vlastní dílny a továrny.
Angličané zde kvůli konkurenci nezakládali dílny ani
továrny.
Z kolonií měla Velká Británie obrovský zisk.
Zvyšovala daně a cla na výrobky a vybírala různé
poplatky.
Kolonie nemohli obchodovat s jinými státy. Britové
jim nutili jejich zboží přivezené loděmi z VB.
Kolonie chtěli sami podnikat a odmítali proto zboží
z VB (bostonské pití čaje – sypali čaj do moře na
protest)
Začal boj mezi kolonisty a VB – válka o nezávislost.
 Válka o nezávislost

V čele amerických osadníků - George Washington

Osadníkům přišla na pomoc Francie a přidali se poté i další
země
Vyhráli společně několik bitev a v r. 1776 byla vyhlášena
NEZÁVISLOST 13 AMERICKÝCH OSAD (svolán Kontinentální
kongres)
Osady se odpoutali od Velké Británie.
Autorem textu deklarace nezávislosti je Thomas Jefferson.

r. 1783 - podepsána MÍROVÁ SMLOUVA

- konec války a VZNIK USA

4.7.1776 – vyhlášení nezávislosti amerických osad

 První prezident USA – George Washington

Prvním americkým prezidentem se stal

George Washington

V r. 1789 vznik ÚSTAVY SPOJENÝCH STÁTU

Ústava je platná dodnes a je nejstarší
demokratickou ústavou na světě.
 Spojené Státy Americké - USA

USA – Expanze
Výstavba železnic, boje s Indiány o území
(zatlačeni do rezervací)

1848 – zlatá horečka v Kalifornii

Získání Aljašky

Těžkou práci dělali převážně indiáni a

otroci ( 7-10 mil černochů přivezeno z
Afriky)
 Občanská válka 1861 - 1865

Sever USA – průmyslová část (potřeba kvalifikované Jižní část USA – plantáže bavlny, tabáku, rýže..
síly) – proti otroctví

Velké majetkové rozdíly mezi obyvateli.

Jih USA – zemědělství, farmy a plantáže (levná
otrocká práce) – proti zrušení otroctví
Více než 2000 plantážníků (otrokářů) vlastnilo stovky otroků.

USA rozděleno na státy UNIE a státy KONFEDERACE

Otroci se nesměli vzdělávat, žili zaostale.

Prezident Abraham Lincoln zastával názor severní

části Ameriky Přístup k otrokům byl různý. Někteří otrokáři se k nim chovali
brutálně, jiní je brali jako členy rodiny.

Někteří plantážníci byly proti otrokářskému systému, ale zákon jim

nedovoloval propustit otroky na svobodu.
 Občanská válka - vyvrcholení

Stále výraznější zájmové spory mezi severem a jihem.

Sever – kritika otrokářského systému, podpora uprchlých otroků z jihu

V pozadí všeho byl spor o to, kdo bude rozhodovat a určovat poměry v nově vzniklých západních státech a získá
převahu v celé Unii.

r. 1860 – Republikáni vyhrávají prezidentské volby. Prezident Abraham Lincoln zastával názor severní části Ameriky –
odpůrce otroctví.
USA rozděleno na státy UNIE a státy KONFEDERACE - Jižní státy vystoupily z Unie a staly se samostatným politickým
útvarem tzv. Konfederací.
V dubnu r. 1861 zaútočily proti federálním pevnostem a začala tak občanská válka. Vojska jihu vedl chvíli úspěšně
generál Lee. Zvítězil v několika bitvách, avšak nakonec zvítězila převaha severních vojsk a generál Lee v r. 1865
kapituloval.
 Konec občanské války

r. 1863 prohlásil prezident Abraham Lincoln otroky za svobodné

občany

Občanská válka skončila až v r. 1865

13. dodatekem ústavy bylo zakázáno otroctví a všechny státy ho

musely přijmout.

Abraham Lincoln prosadil zákon o bezplatném přidělování půdy

novým usedlíkům. Zákon z r. 1862 zvaný Homestead Act povolil
každému občanu staršímu 21 let získat bezplatně 160 akrů půdy.

Prezident Lincoln byl zastřelen jižanským fanatikem v dubnu r. 1865

během divadelního představení Abraham Lincoln 1809 - 1865