AMERIKA

Rozloha : 42,2 mil.km2 Počet obyvatel : 910 mil.

Kontinent velkých kontrastů, na rozdíl od Asie a Afriky získala převážná část území
nezávislost již v minulém století, přesto jsou však dodnes mnohé státy zejména hospodářsky
závislé na nejmocnější zemi – USA. Zatímco Severní Amerika patří k hospodářsky nejvyspě-
lejším oblastem světa, státy Jižní Ameriky jsou počítány mezi rozvojové, tzn.zaostalé a chudé.
DĚJINY : Amerika, zvaná Nový svět, vstoupila do světových dějin až na sklonku 15.století
(1492), kdy ji objevila španělská námořní výprava, vedená Kryštofem
Kolumbem.Vlastní dějiny však začaly mnohem dříve, asi před 30 000 lety, kdy
světadíl začal být osídlován přistěhovalci z Asie (přišli po souši v oblasti dnešního
Beringova průlivu).Amerika tak byla původně osídlena kmeny příbuznými
sibiřským Mongolům, kteří přišli z Asie v několika vlnách na konci doby ledové –
předchůdci dnešních indiánů a eskymáků (inuité).
Již před příchodem Evropanů existovaly v Americe významné indiánské říše
s vyspělými civilizacemi a rozvinutými kulturami.Mezi nejvýznamnější patřily říše
Mayů na poloostrově Yucatán, Aztéků v Mexiku a Inků v Peru. Příchodem
Evropanů byl vývoj indiánských civilizací násilně přerván. Předehrou k vlastnímu
objevení Ameriky byly objevné plavby Vikingů, kteří již v 10.století začali
osídlovat Grónsko a postupně dopluli na Labrador a Newfoundland (Leif Erikson
nazval zemi tehdy Vinland). Tyto objevy však nevedly k trvalému osídlení.
Pro Evropu objevil Ameriku až Janovan Kryštof Kolumbus, který ve službách
španělského krále hledal novou námořní cestu do Indie. Po dvouměsíční plavbě
přistál se svými loděmi 12.října 1492 na Bahamách u ostrova Guanahani a dal mu
jméno San Salvador.V domnění, že objevuje indické ostrovy, obeplul východní
pobřeží Kuby a ostrov Hispaniolu (Haiti), který se pak stal základnou pro španělské
pronikání do Ameriky. Do konce svého života podnikl Kolumbus ještě další tři
výpravy, avšak nikdy se nedověděl, že objevil nový světadíl – všechna území
považoval za část Indie a nazýval je Západní Indií. Své dnešní jméno dostal nově
objevený kontinent podle Florenťana Ameriga Vespucciho, jednoho z mořeplavců
po Kolumbovi, který publikoval o svých objevech široce známou zprávu. O
neznámý Nový svět projevila záhy zájem i tehdejší druhá evropská námořní velmoc
– Portugalsko. Jeho výprava přistála v dubnu 1500 u brazilských břehů a položila
tam základy budoucí portugalské Jižní Ameriky.
Důkaz, že byl objeven nový světadíl, podala teprve výprava, kterou v roce 1513
podnikl Vasco Núñez de Balboa, který přešel Panamskou šíji a jako první Evropan
spatřil nový oceán - Tichý oceán. Balboův objev potvrdil Fernao de Magãlhaes,
jehož výprava v letech 1519-22 jako první obeplula zeměkouli. Kolumbovy
expedice znamenaly počátek bezohledné okupace Ameriky.Příchod Evropanů vedl
k postupnému zániku indiánských kultur. Španělští dobyvatelé (konkvistadoři)
postupně zničili vyspělé říše Aztéků a Inků a vyplenili jejich centra. Jejich vliv se
rozšiřoval postupně téměř v celé Jižní Americe.Vyjímku tvořila Brazílie,kterou
obsazovali Portugalci. Pro těžbu drahých kovů i práce na plantážích začali Španělé
od počátku 16.století dovážet jako otroky černochy z Afriky. Od 17.století začali
Ameriku kolonizovat také Británie, Francie a Nizozemsko. Jejich výboje se
zaměřily na severoamerickou pevninu, která zůstávala stranou zájmu Španělska a
Portugalska. Aljašku ovládlo ve 2.polovině 18.století Rusko. Ke konci 18.století
byla tak celá Amerika v rukou Evropanů.V 19.století se postupně většina zemí
začíná osvobozovat (národně-osvobozenecký boj) a vznikají nezávislé samostatné
státy. V současné době je kolonií již jen Francouzská Guyana a některé menší
ostrovy (nejvíce ve Střední Americe).
POLOHA : Amerika leží na západní polokouli, je protažena poledníkovým směrem a zužuje
od severu k jihu. Maximální délka je 14 500 km, šířka 5 950 km. Na severu je
Amerika obklopena Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským
oceánem, na západě Tichým oceánem a na jihu antarktickými moři. K jiným
světadílům se přibližuje jen v polárních končinách na severu a na jihu : k Asii
nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině, k Evropě má nejblíže přes Grónsko
k Islandu, k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a
Antarktickým poloostrovem.
Ameriku tvoří dva subkontinenty – Severní a Jižní Amerika. Hranici tvoří
Panamská šíje. Území od Tehuatepecké šíje po Panamskou šíji + ostrovy
v Karibském moři je označováno jako Střední Amerika. Existuje ještě termín
Latinská Amerika, označující oblast od jižních hranic USA na severu po
Ohňovou zemi na jihu, původně kolonizovanou „latinskými“, tj.románskými
národy – Španěly a Portugalci.
Krajní body : pevnina :
nejsevernější : mys Murchinson (poloostrov Boothia)
71o 50´ s.š.
nejjižnější : mys Froward
53o 54´ j.š.
nejzápadnější : mys prince Waleského (Aljaška)
168o 05´z.d.
nejvýchodnější : mys Branco
34o 45´z.d.

ČLENITOST : h o r i z o n t á l n í (členitost pobřeží) – větší v Severní Americe

ostrovy : Grónsko (největší ostrov světa), Baffinův ostrov, Viktoriin ostrov,
Ellesmerův ostrov, Newfoundland, Banksův ostrov, ostrovy
královny Alžběty, Aleuty, Vancouver
Velké (Kuba, Hispaniola, Jamajka) a Malé Antily
Ohňová země, Marajó (Brazílie), Falklandy, Galapágy
poloostrovy : Labrador, Aljaška, Yucatán, Kalifornský, Florida
zálivy : Aljašský, Hudsonův, sv.Vavřince, Mexický, Kalifornský

v e r t i k á l n í (povrch) – celým kontinentem se táhne podél západního

pobřeží nejdelší pohoří světa – Kordillery (přes 15 000 km). Je to mladý
vrásno-zlomový a vulkanický horský systém, který stále zůstává tektonicky
aktivní.J eho vývoj spadá do stejného období jako vrásnění Alp a Karpat.
V Severní Americe se Kordillery dělí na dvě hlavní pásma – Pobřežní
pásmo a vnitřní Skalnaté hory. (Na západním pobřeží Severní Ameriky dochází
k přibližování litosférických desek – severoamerická litosférická deska se přbližuje k desce
pacifické, která se pod ní posouvá. Část hranice mezi severoamerickou a pacifickou deskou
tvoří zlomové pásmo San Andreas v Kalifornii. Ve zlomovém pásmu dochází
k horizontálnímu posunu obou litosférických desek rychlostí 6 cm za rok. Velkým tlakem při
tomto posunu dochází k obrovskému tření desek, které je příčinou častých otřesů v přilehlých
oblastech. Ničivá zemětřesení ohrožují zejména hustě zalidněná okolí milionových velkoměst
Los Angeles a San Francisca.) Mezi nimi je uzavřená oblast náhorních plošin a
pánví (Velká pánev, Koloradská plošina, Mexická plošina).
Za Skalnatými horami se rozkládá oblast Velkých planin (rovin). Velké
planiny jsou doménou trav. Zde leží ony známé severoamerické prérie, dnes
převážně rozorané a přeměněné na zemědělskou oblast. Ještě dál na východ
navazují Vnitřní roviny, jejichž ústřední část tvoří Centrální roviny.
 Na severovýchodě Ameriky se rozkládá nejstarší část americké
pevninyKanadský štít s výraznými znaky pevninského zalednění. V dávné
minulosti zabíral polovinu Severní Ameriky, je zde mnoho jezer a údolí. Jižní
část Kanadského štítu tvoří Laurentinská vysočina. Podél Hudsonova zálivu
se nachází Arktická nížina. Ještě více na sever leží arktické ostrovy, které
jsou pokryté ledem – třetinu území zaujímá Grónský ledovec.
Směrem na jih na Kanadský štít navazuje Appalačské pohoří.Má složitou
vrásnou strukturu a je tvořeno prvohorními usazeninami. Jihovýchodní a jižní
pobřeží lemuje Pobřežní nížina.
Nejvyšší hora Severní Ameriky Mt.Mac Kinley (Denali – 6 194 m) leží na
Aljašce, nejnižším bodem je proláklina Údolí smrti (-86 m) v Mohavské
poušti (Kalifornie). Průměrná nadmořská výška Severní Ameriky je 720 m.
Jižní Amerika má reliéf podobný. Ze severu pokračují Kordillery, tvoří
páteř středoamerického „kontinentálního mostu“ a do Jižní Ameriky postupují
podél západního pobřeží pod názvem Andy. Na jejich území se nachází
nejvyšší hora celé Ameriky – Aconcagua (6 959 m). Vulkanismus a
zemětřesení představují v Andách stálé nebezpečí. Geologicky nejstarším
jádrem Jižní Ameriky Guyanská vysočina a Brazilská vysočina. Mezi těmito
horskými celky se prostírají rozsáhlé nížiny – Orinocká a zejména
Amazonská na severu (největší oblast tropického deštného pralesa na
Zemi) a Laplatská nížina na jihu. Nejjižnější část Jižní Ameriky zabírá
Patagonská tabule. Zde v argentinské Patagonii je nejníže položené místo
v Jižní Americe – proláklina Gran Bajo de San Julián (- 105 m). Průměrná
nadmořská výška Jižní Ameriky je 580 m.

VODSTVO : Amerika má poměrně hustou síť řek, z nichž některé patří k největším světovým
veletokům. Hlavní rozvodí kontinentu probíhá při západním pobřeží Ameriky -
v Kordillerách. Největší část plochy kontinentu je odvodňována do Atlantského
oceánu – asi 75%, k úmoří Tichého oceánu náleží asi 10% a Severního
ledového oceánu asi 5% rozlohy Ameriky. Bezodtoké oblasti tvoří asi 10%
celkové rozlohy kontinentu. Nejdelší řekou Severní Ameriky je Mississippi
s přítokem Missouri. Pramení uprostřed bažin západně od Hořejšího jezera, teče
k jihu a ústí deltou do Mexického zálivu. Z řek tekoucích do Tichého oceánu
jsou nejvýznamnější Colorado a Columbia, na Aljašce ja známá řeka Yukon
ústící do Beringova moře.Nejdelší řekou tekoucí do Severního ledového oceánu
je Mackenzie.
Severní Amerika má rovněž velké množství jezer. Nejvýznamnější jsou
ledovcová Velká jezera – největší sladkovodní plocha světa (246 000 km2). Jsou
navzájem propojena vodními cestami a odvodňována řekou Svatého Vavřince
do Atlantského oceánu.
Nejdelší řekou v Jižní Americe je Amazonka, která je zároveň nejdelší a
nejvodnatější řekou světa (7 025 km s pramennými toky Ucayali a Apurimac).
Má i největší povodí. Pramení v peruánských Andách, protéká napříč Jižní
Amerikou a ústí do Atlantiku. (Pramen Amazonky byl lokalizován v roce 1999 českou
expedicí vedenou B. Jánským v nadmořské výšce 5 900 m. Amazonka má přibližně 500 přítoků,
z nichž 20 je delších než 1 500 km. V rozsáhlém ústí dosahuje tento veletok maximální šířky až
320 km a má hloubku 45 m. Přílivová vlna zvaná pororoca proniká od ústí až 1 400 km proti
proudu.) Dalšími významnými řekami jsou Orinoko na severu a Paraná, která
vytváří společně s řekou Uruguay estuáriové ústí La Plata na jihu.
 Z jezer je nejvýznamnější reliktní tektonické jezero Titicaca spojené řekou
Desaguadero s jezerem Poopó, ležící na náhorní plošině Altiplano (patří
k nejvýše položeným na světě – 3 812 m). Největším lagunovým jezerem Jižní
Ameriky je Lago de Maracaibo.

PODNEBÍ : Závisí na podnebných pásech, ale je silně ovlivněno i mořskými proudy a

v horských oblastech nadmořskou výškou. Vliv Tichého oceánu je horstvy
omezen jen na úzký pobřežní pruh, takže prostory východně od Kordiller mají
podnebí vnitrozemské. Východnímu pobřeží dává hojnost dešťů Atlantský
oceán. Vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu od severu k jihu jsou v Americe
zastoupena všechna podnebná pásma. Nejsevernější území (Grónsko a část
arktických ostrovů) zasahuje do pásu arktického (polárního), na něj navazuje
subarktický (subpolární – ostrovy a severní část pevniny). Největší část
Severní Ameriky leží v pásu mírném, jih potom v subtropickém. Nejjižnější
oblasti zasahují nepatrně do pásma tropického. V tropickém pásu leží celá
Střední Amerika a značná část Ameriky Jižní. Zhruba od obratníku Kozoroha po
40o j.š. se nachází opět pásmo subtropické, na něj navazuje mírné (Patagonie) a
nejjižnější části Patagonie a Ohňová země jsou již v pásmu subarktickém, kde
je podnebí drsné a studené (proniká sem vliv Antarktidy).

VEGETAČNÍ PÁSY : Odpovídají pásům podnebným.Grónsko a severovýchodní část

Arktických ostrovů jsou téměř bez rostlinstva, neboť jsou převážně
pokryty věčným ledem a sněhem – polární pouště. Následuje
pásmo tunder, jehličnatých, smíšených a listnatých lesů, navazují
lesostepi a stepi (prérie), na západě polopouště a pouště a savany,
na východě subtropické a tropické lesy. Pásmo savan a tropických
lesů pokračuje přes Střední Ameriku do Jižní (llanos). V oblasti
rovníku se potom rozkládají tropické deštné pralesy, na něž opět
navazují tropické a subtropické lesy a savany (campos). Podél
západního pobřeží se nachází poušť. Na savany navazují stepi
(pampy). V západní Patagonii jsou rozšířeny smíšené a listnaté
lesy, východní část přechází v polopouště a pouště. Ohňová země
zasahuje do pásma tunder.

OBYVATELSTVO : Amerika je velmi řídce zalidněným kontinentem – hustota zalidnění 18,7

obyvatel na 1 km2 . Typický je vysoký přírůstek obyvatelstva v důsledku
vysoké porodnosti a poklesu úmrtnosti. Přírůstky obyvatelstva také
ovlivňuje přistěhovalectví (zejména do USA a Kanady).
V Americe jsou zastoupeny všechny 3 rasy :
1) Mongoloidní rasa – původní obyvatelstvo, je zastoupeno především
Indiány a Eskymáky (Inuité). V Severní Americe představují
původní obyvatelé něco přes 1% obyvatel.Eskymáci žijí na severu
Kanady, na Aljašce a v Grónsku (součást Dánska), zbytky Indiánů,
kteří byli v minulosti z velké části vyhubeni, skončily většinou
v rezervacích a horských oblastech. Téměř úplně byli Indiáni
vyhubeni v ostrovní části Střední Ameriky (Antily). Lépe přežili
expanzi Evropanů Indiáni v pevninské části Střední Ameriky a v Jižní
Americe, kde jich žije většina a v některých státech dokonce
převažují (Peru, Bolívie, Ecuador). Menšinou jsou přistěhovalí
z Asie.
 2) Europoidní rasa – přistěhovalé obyvatelstvo evropského původu, v
Severní Americe je zastoupeno především Angloameričany (potomci
britských kolonistů) a Frankoameričany (potomci francouzských
kolonistů) a v Jižní a Střední Americe Latinoameričany (potomci
kolonistů ze Španělska, Portugalska a Itálie)
3) Negroidní rasa – zavlečené obyvatelstvo afrického původu, je
zastoupeno především potomky otroků dovezených z Afriky (zejména
z oblasti při Guinejském zálivu) na práce do dolů a na plantáže,
protože Indiáni se zde neosvědčili.(1 otrok - 700 $).
V současné době značnou část obyvatelstva zejména v Latinské Americe
představují míšenci. (Míšenci mezi bělochy a černochy jsou mulati, míšenci mezi
bělochy a indiány mestici a míšenci mezi černochy a indiány jsou zambové).
Rozmístění obyvatelstva v Americe je velmi nerovnoměrné.
Jednotlivé části Ameriky se liší rozdílným podílem městského a
venkovského obyvatelstva. V Severní Americe je většina obyvatelstva
soustředěna podél východního pobřeží.Jádrovou, nejvíce urbanizovanou
oblastí je sv. USA a přilehlé oblasti Kanady tvořící megalopolis, táhnoucí
se od Bostonu přes New York, Philadelphii až po Washington. Do
jádrového regionu patří i oblast Velkých jezer. Rozsáhlá centra
městského osídlení jsou i v Kalifornii a v oblasti Seattle – Vancouver.
Významnou jádrovou oblastí je i střední Mexiko (Mexico – Guadalajara).
Významnou tendencí je v Americe stěhování obyvatelstva i
hospodářských činností z drahých center do okrajových částí. Tím se
zvětšuje rozloha měst, jednotlivá střediska srůstají, vznikají aglomerace a
konurbace. Migrace z venkova do měst a stěhování z městských center
na předměstí souvisí také se značnou mobilitou Američanů (stěhují se
několikrát častěji než jinde ve světě). Méně osídlená je západní část
vnitrozemí, téměř neosídlený je sever Kanady. Obecně Severní Amerika
patří k nejméně zalidněným kontinentům (11 ob./km2). Rovněž v Jižní
Americe je rozmístění nerovnoměrné. Obyvatelstvo je soustředěno
hlavně podél atlantského pobřeží a na náhorních plošinách And (nad
2 000 m). Amerika jako celek se vyznačuje vysokým stupněm
urbanizace, 75% populace žije ve městech (v některých zemích i přes
80%).Přirozený přírůstek je rozdílný, ve vyspělých zemích Severní
Ameriky velmi nízký (pod 1%), v Latinské Americe naopak vysoký
(2-3%)

HOSPODÁŘSTVÍ : Z hospodářského hlediska je kontinent rozdělen do dvou makroregionů :

angloamerického, který tvoří USA a Kanada a latinskoamerického,
tvořeného zeměmi Střední a Jižní Ameriky. Oba makroregiony se od
sebe výrazně liší svou ekonomickou vyspělostí. Na jedné straně je
hospodářsky vyspělý angloamerický makroregion a na druhé straně je
hospodářsky málo rozvinutý latinskoamerický makroregion.
Angloamerický makroregion představuje hospodářsky nejvýznamnější
oblast světa. Ve Spojených státech amerických pronikl vědeckotechnický
pokrok do všech odvětví národního hospodářství. USA zaujímají ve světě
mimořádné postavení, jsou nejvyspělejším státem světa, rovněž Kanada
patří mezi nejvyspělejší země (G 7). Oba státy využívají nesmírné
přírodní a lidské zdroje. Z původních osad chudých přistěhovalců se
zformoval nejsilnější hospodářský komplex světa. Provázanost obou
ekonomik je natolik silná, že můžeme mluvit o jednom hospodářském
prostoru, ke kterému se v rámci severoamerické integrace NAFTA
připojil i chudší jižní soused – Mexiko. Celá Severní Amerika disponuje
obrovským nerostným bohatstvím, které se stalo základem vyspělého
průmyslu. Hlavní průmyslovou oblastí je sv. USA a přilehlé oblasti
Kanady. Druhým centrem je tichooceánské pobřeží. Rovněž
zemědělství , přestože zaměstnává pouze 2 – 3% obyvatel, je vysoce
produktivní, mechanizované a specializované.Nejproduktivnější oblasti
představují Velké roviny a nížinatý jih. I když průmysl i zemědělství
neztrácejí svůj význam, v dnešní Severní Americe převažují v
hospodářské aktivitě služby. Severní Amerika představuje nejen
hospodářsky, ale i politicky nejvýznamnější oblast současného světa.
Mezi jednotlivými zeměmi latinskoamerického makroregionu jsou
z hlediska ekonomického i sociálního značné rozdíly. Hospodářsky
nejpokročilejší jsou tzv. nově industrializované země Latinské
Ameriky : Argentina, Chile, Uruguay, Mexiko, Venezuela a Portoriko
(samosprávný, volně přidružený stát USA). Rozsáhlým hospodářským
potenciálem se vyznačuje největší latinskoamerická země Brazílie.
Naopak mezi chudé země s málo rozvinutým hospodářstvím patří Haiti,
Nikaragua, Hunduras, Guyana a Bolívie. K ekonomicky málo
rozvinutým zemím se řadí také socialistická Kuba, ve které přetrvává
jeden z posledních komunistických režimů na Zemi. Celkově je
hospodářství Latinské Ameriky méně vyspělé i když sektorová struktura
se přibližuje rozvinutým tržním ekonomikám. Modernizace hospodářství
je však spojena s velkým a rostoucím zadlužením. Tyto země mají
rovněž bohaté zásoby nerostných surovin i když těžební průmysl má
v regionu celkově okrajové postavení (3% HDP). Průmyslová výroba se
rozvíjí poměrně rychle, přes 70% zpracovatelského průmslu LA je
soustředěno v Brazílii, Mexiku a Argentině. Zemědělská výroba je
palčivým problémem. Jednostranná specializace a vlastnické poměry
překáží uspokojivému zabezpečení rostoucího počtu obyvatel
potravinami, produkce zaostává za celkovým růstem populace,
potraviny tvoří pětinu dovozu Latinské Ameriky. Převažuje zaostalé
samozásobitelské zemědělství zaměřené na produkci potravin pro
vlastní spotřebu rolníků. V drobných hospodářstvích se nepoužívá
mechanizace ani hnojiv. S tímto kontrastují moderní velkopodniky
s výraznou orientací na zahraniční trhy. Těžiště zemědělství zůstává
v rostlinné výrobě, hlavní plodiny představují kukuřice, pšenice, cukrová
třtina, banány a káva. Živočišná výroba celkově převyšuje úroveň
rozvojových zemí, ale zdaleka nedosahuje rentability zemí s rozvinutou
tržní ekonomikou. Vyjímku tvoří Argentina a Uruguay. Dopravní
infrastruktura nevyhovuje potřebám hospodářského rozvoje. V regionu
jako celku ani v jednotlivých zemích nebyl dosud vytvořen uspokojivý
systém komunikací. Závislost LA na světových trzích a finančních
centrech se zvyšuje. Vývoz je hlavním zdrojem valutových příjmů
k úhradě potřeb a splácení úroků z půjček. Ve vývozu většiny zemí
převažuje jeden druh zboží (suroviny, případně zemědělské
produkty). V dovozu jsou na vedoucím místě investiční celky a výrobky
náročného strojírenství, rozšiřuje se dovoz potravin. Zahraniční obchod
je zaměřen převážně na země s rozvinutou tržní ekonomikou, zejména na
USA a Japonsko. Obchod mezi latinskoamerickými zeměmi sice roste,
ale stále představuje jen malou část jejich zahraničního obchodu.
 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ (USA) – Washington
Rozloha : 9 529 063 km2 Počet obyvatel : 310 mil.

DĚJINY : Pravděpodobně prvními Evropany byli Vikingové (Leif Erikson kolem r.1000),
kteří se usadili v zemi pojmenované Vinland (někde v oblasti mezi Labradorem a
New Jersey). K trvalému osídlování však dochází až po objevení Ameriky
Kolumbem od 16.století. Prvními osadníky byli Španělé, od 17.století přicházejí
Francouzi, Nizozemci (založili r.1624 na ostrově Manhattan New Amsterodam,
pozdější New York) a zejména Britové, kteří postupně ovládli celé území dnešních
Spojených států. Ve druhé polovině 18.století prošly všechny britské kolonie
úspěšným ekonomickým rozvojem a úměrně s tím se zmenšovala jejich závislost na
Británii. Dochází k úsilí o odtržení, kolonie odmítají platit Británii daně. Hnutí
odporu postupně získalo masový ráz a výsledkem byla Deklarace nezávislosti
vyhlášená Kongresem 4. 7. 1776 - vznik Spojených států amerických. Po
vyhlášení nezávislosti vzplanuly boje mezi Velkou Británií a mladými Spojenými
státy, které trvaly až do r. 1781, kdy Britové kapitulovali americkým vojskům
vedeným Georgem Washingtonem, jenž se stal prvním americkým
prezidentem. V 19.století dochází postupně k rozšiřování území Spojených států,
zejména směrem na západ, ale i na jih. Nová území byla získávána jednak přímým
bojem, ale i diplomatickým jednáním, výměnou nebo koupí. Hranice
kontinentálního území USA byly definitivně stanoveny r.1853 odkoupením
posledního kousku území od Mexika.Havajské ostrovy (anektované r.1898) a
Aljaška (koupená od carského Ruska r.1867 za 7,2 mil.$) se staly americkými státy
až r.1959.
Otrokářský systém na zaostalejším zemědělském jihu a buržoazní systém na
průmyslovém severu byly hlavním sporným bodem Unie, rozdělené na Sever a Jih.
Ze svobodného Severu se rozmáhalo úsilí o zrušení otroctví.Pokračoval i politický
boj o nadvládu v Kongresu, kde se Jih vzpíral centralistickým tendencím Severu.
Přes některé kompromisy v r.1860 za vlády Abrahama Lincolna se 12 jižních států
odtrhlo od Unie a založilo Konfederaci. V následné občanské válce (1861 – 65)
byl Jih přes počáteční úspěchy poražen, hospodářsky zdevastován a otroctví bylo
zrušeno. V následujícím období dochází k velkému rozvoji průmyslu.
Hospodářský rozvoj pokračoval ve 20.století, v současné době jsou USA politicky i
hospodářsky nejvyspělejším státem světa.

POLOHA : USA leží v jižní polovině severoamerického kontinentu (téměř 40% plochy
Severní Ameriky) a jsou velké téměř jako Evropa.Hraničí na severu s Kanadou a
na jihu s Mexikem. Jsou omývány Atlantským oceánem na východě, Mexickým
zálivem na jihu a Tichým oceánem na západě. Kromě tohoto souvislého
kontinentálního území (83,6%) patří USA ještě Aljaška (přes 16%), sahající
daleko za polární kruh, Havajské ostrovy (0,2%), ležící přes 3000 km na jz. od
kalifornského pobřeží v Tichém oceánu a některá zámořská teritoria
v Karibském moři a Tichém oceánu. USA jsou čtvrtým nejrozlehlejším státem
světa a počtem obyvatel třetím nejlidnatějším státem světa.

POVRCH : Západní část USA pokrývá mladý velehorský systém Kordiller, zasahující až
k břehům Tichého oceánu (třetihorní vrásnění – podobné Alpám). Dělí se na dvě
pásma – západní a východní:
1) západní pásmo má dvě hlavní větve – Pobřežní pásmo, táhnoucí se podél
oceánu (v oblasti Kalifornie jsou rozsáhlé zlomové linie, kde dochází k častým
zemětřesením – zlom San Andreas) a vyšší východní větev tvoří na severu
Kaskádové pohoří (sopka Mt.Rainier 4 392 m) a na jihu Sierra Nevada
(Mt.Whitney 4 418 m). Mezi oběma větvemi se rozkládají údolí,
nejvýznamnější je široké Centrální údolí v Kalifornii.
2) východní pásmo je mohutnější (až 600 km široké) a nazývá se Skalnaté hory
(Rocky Mountains – Mt.Elbert 4 399 m).
Mezi oběma pásmy je uzavřená oblast plošin a pánví – Kolumbijská plošina,
Velká pánev – v její jižní části je proláklina Údolí smrti (DeathValley –86 m) – a
Koloradská plošina se známým Velkým kaňonem (Grand Canyon). Velký
kaňon (délka 350 km, hloubka až 1 800 m, šířka 8-27 km) vznikl činností vod
řeky Colorado a jejích přítoků, které se miliony let zařezávaly do pevných hornin.
Kaňon obnažuje horniny staré dvě miliardy let, jeho stěny s vrstevnými sledy
hornin a různými druhy zkamenělin dokumentují geologickou historii Země.
V této oblasti byly mocné vrstvy usazených pískovců rozrušeny říčními toky a
větrnou erozí a vzniklo množství kaňonů, stolových hor,s kalních oken, mostů,
oblouků, věží i jiných bizarních tvarů. To vše je zarámováno do pouštní a
polopouštní vegetace. Celá jižní oblast na hranicích s Mexikem je pokryty
pouštěmi – Mohavská, Gilská, Sonorská.
Za Skalnatými horami se rozkládá oblast Velkých rovin (planin)-Great Plains.
Velké roviny jsou doménou trav. Zde leží ony známé severoamerické prérie, dnes
převážně rozorané a přeměněné na zemědělskou oblast. V jižní části Velkých
rovin je suchý kraj Llano Estacado – písečná step s pohyblivými písečnými
přesypy. Na oblast Velkých rovin navazují Vnitřní roviny, jejichž ústřední částí
jsou Centrální roviny.
Na severu v oblasti Velkých jezer sem zasahují výběžky Kanadského štítu.
Směrem k jihu přechází Centrální roviny do Mississippské nížiny. Ta začíná u
soutoku řek Mississippi a Ohio a svažuje se k Mexickému zálivu.
Východní část USA zabírá asi 2 500 km dlouhé Appalačské pohoří, které se na
severu přibližuje k oceánu a směrem k jihu se od pobřeží vzdaluje. Má
středohorský ráz – rozsáhlá soustava pásem a hřbetů. Jedná se o starý horský
systém podobný hercynským pohořím Evropy, silně rozrušený erozí, se
zaoblenými vrcholy. Pohoří bylo zejména v minulosti pokryto hustými lesy, které
dlouho bránily pronikání evropských kolonizátorů do vnitrozemí. Nejvyšší horou
je Mt.Mitchell (2 037 m). Východní svahy se prudce sklánějí k Atlantské nížině,
která je součástí široké Pobřežní nížiny lemující jihovýchodní a jižní pobřeží
USA.Nížina začíná u mysu Cod (Cape Cod) a táhne se podél atlantského pobřeží,
přes poloostrov Floridu a pokračuje podél Mexického zálivu. V jižní části Floridy
je známá chráněná oblast Everglades – bažinaté mokřady, které jsou domovem
mnoha endemických druhů rostlin i živočichů.
V USA existuje celkem více než 350 národních parků a množství rezervací, v
nichž jsou chráněny nejkrásnější části americké přírody. Jako první byl vyhlášen
v r.1872 Yellowstonský NP ve Skalnatých horách, kde jsou k vidění jedinečné
jevy sopečného původu – teplá vřídla, gejzíry, bahenní sopky, sirná a kamencová
jezera apod. Žijí zde bizoni, losi, antilopy, medvědi grizzly a další. V roce 1890
následovaly kalifornské parky ležící v oblasti Sierry Nevady – Sequoia s porosty
gigantických sekvojí a Yosemite s nejvyššími vodopády USA (781 m).
 Aljaška – téměř celé území je vyplněné velehorskými pásmy Kordiller, nejvyšší
jsou Aljašské hory s nejvyšší horou celé Severní Ameriky – Mt.Mac Kinley
(Denali) – 6 194 m.Většina území je pokryta rozsáhlými ledovci. Podobný
charakter mají i Aleuty a ostatní ostrovy. Pouze při severním a západním pobřeží
je nížina pokrytá tundrou.
Havajské ostrovy – jsou vlastně vrcholy podmořského hřebenu sopek.
Největším ostrovem je Hawaii. Jsou na něm dvě velké sopky – vyhaslá Mauna
Kea (4 205 m) a činná Mauna Loa (4 168 m) s velmi aktivním kráterem Kilauea.

VODSTVO : Říční síť je poměrně hustá. Nejdelší řekou je Mississippi (6 212 km), která se
svým největším přítokem Missouri vytváří říční systém patřící rozlohou
k největším na světě. Vlastní Mississippi pramení uprostřed bažin západně od
Hořejšího jezera poblíž kanadských hranic, teče k jihu napříč celým územím
USA a ústí rozsáhlou deltou do Mexického zálivu. Její největší přítok Missouri
pramení ve Skalnatých horách. Další velké přítoky jsou zprava Arkansas a Red
River (protékají suchými oblastmi a proto jsou chudé na vodu) a zleva Ohio
(splavné po celé délce). Na jeho přítoku,řece Tennesee, je vybudována soustava
přehrad s elektrárnami. Řeka Mississippi vytváří se svými přítoky a kanály, které
ji spojují s Velkými jezery, rozsáhlou a dokonalou síť splavných vodních cest.
Velká jezera (Great Lakes), rozkládající se na hranicích USA a Kanady,
představují největší sladkovodní plochu na světě (246 000 km2). Jezera jsou
propojena vodními cestami a odvodňována řekou Svatého Vavřince do
Atlantského oceánu. Výškový rozdíl 183 m mezi hladinou Hořejšího jezera a
oceánem překonávají plavidla pomocí zdymadel a za průjezd se vybírají
poplatky. Erijské a Ontarijské jezero spouje řeka Niagara se známými
Niagarskými vodopády (60 m). Vodní síly zde využívá hydroelektrárna, která
zásobuje energií oba státy. Průplav Welland vodopády obchází a tak je
umožněna souvislá plavba po všech jezerech. Řeky tekoucí do Atlantského
oceánu jsou krátké, ale prudké (tečou z Apalačských hor), jejich energie je
využívána pro průmysl. Významnější řekou, která rovněž patří k Atlantskému
oceánu, je hraniční řeka s Mexikem Rio Grande na jihu ústící do Mexického
zálivu.
Řek tekoucích do Tichého oceánu je méně, protože se však jedná o prudké
horské řeky, byla na jejich tocích vybudována řada přehrad s hydroelektrárnami.
Největší je Columbia, přitékající z Kanady. Řeka tvoří četné vodopády a peřeje
a protéká skalními soutěskami. Jejím hlavním přítokem je zleva Snake. Jižněji
ústí do Tichého oceánu řeka Sacramento. Nejvýznamnější řekou jihozápadu je
Colorado s Velkým kaňonem, ústící do Kalifornského zálivu. Z jezer je v této
oblasti nejvýznamnější Velké solné jezero, pozůstatek kdysi rozsáhlé vodní
plochy ve Velké pánvi.
Üzemí Aljašky je odvodňováno většinou do Beringova moře. Nejvýznamnější
řekou je zde Yukon, přitékající z Kanady (splavný, ale po většinu roku
zamrzlý).

PODNEBÍ : Klimatické poměry jsou na ohromném území USA značně rozdílné. Z hlediska
podnebných pásů leží většina v pásu mírném, jih v subtropickém. Jinak leží
Spojené státy v oblasti převládajících západních větrů, ale Centrální roviny jsou
pod vlivem studeného severního proudění z Kanady a teplých vlhkých větrů z
Mexického zálivu. Velikost severoamerického kontinentu zajišťuje většině území
 USA kontinentální klima, které se vyznačuje studenou zimou, horkým létem a
velkým rozpětím denních teplot.
Západní pobřeží ovlivňované Tichým oceánem má mírné oceánské podnebí
s dostatkem srážek (podzim, zima),kterých směrem k jihu ubývá. Kalifornie má
tak subtropické, suché podnebí. Směrem do vnitrozemí, kde se nachází oblast
pánví a náhorních plošin (Velká pánev),j e podnebí vnitrozemské velmi teplé a
suché – pouště a polopouště (Mohavská poušť), nejteplejším místem je Údolí
smrti - + 56,60C. Více srážek spadne až ve Skalnatých horách.
Východně od nich se rozkládají Velké roviny(planiny), ležící opět ve
srážkovém stínu – sucho. Více srážek dostávají až východně ležící Centrální
roviny, zejména v létě v důsledku vlhkého a teplého vzduchu od Mexického
zálivu.V rovinaté oblasti v centrální části USA označované jako středozápad se
stýkají vlhké a horké větry z jihu od Mexického zálivu se studenými větry ze
severu a z hor – výsledkem mohou být tornáda a hurikány (stejně tak i v oblasti
Mexického zálivu a Floridy). Oblast Mexického zálivu a Floridy má podnebí
subtropické, vlhké, s teplou zimou a horkým létem, hodně srážek. Dostatek
srážek po celý rok vykazují Appalače a celé východní pobřeží. Severovýchod
je ovlivňován studeným Labradorským proudem – v zimě silné mrazy a
sněhové srážky, léta jsou horká.
Na Aljašce je podnebí arktické a subarktické – severní část a vnitrozemí má
klima drsné velmi studené, jižní pobřeží a Aleuty mírnější, oceánské vlhké
(příznivý vliv teplého severopacifického proudu).
Havajské ostrovy ležící v subrovníkové oblasti mají podnebí tropické – teplé a
vlhké. Návětrné severovýchodní svahy patří k nejdeštivějším místům světa (přes
11 000 mm).

OBYVATELSTVO : Počtem ob. jsou USA třetí na světě. Americká společnost je vysoce urba-
nizovaná. Ve městech , popřípadě v urbanizovaných územích, žije téměř
80% obyvatelstva. Města rostou do šířky a vytvářejí tzv. megalopole –
souvislá pásma městského osídlení (např. území mezi Bostonem a
Washingtonem (BOSWASH), nebo pásmo jižně od Velkých jezer, v
Kalifornii aj.). Obecně jsou charakteristické velké městské aglomerace se
satelity rozsáhlých čtvrtí rodinných domků. Dalším typickým rysem
americké společnosti je intenzivní vnitřní migrace (téměř 1/4 populacve
změní ročně trvalé bydliště). Tato migrace ještě prohlubuje rozdíly
v rozmístění ob., které je značně nerovnoměrné. Průměrná hustota
zalidnění je 27 ob./km2. Nejhustěji jsou zalidněny sv. průmyslové státy,
směrem do vnitrozemí a k západu se hustota snižuje, nejmenší je
v západních horských státech. Při tichomořském pobřeží, hlavně na jihu, je
hustota opět vyšší. Přirozený přírůstek ob. neustále klesá (méně než 1%) a
vzhledem k prodlužování věku populace USA stárne.
Etnické složení obyvatelstva je pestré a jsou zastoupeny všechny tři
základní rasy. Největší skupinu tvoří potomci bílých přistěhovalců z
Evropy (hlavně z Británie) – 66%, druhou skupinou jsou černoši -
Afroameričané, potomci otroků dovezených z Afriky – 14% (většina
z nich stále žije na nižší sociální úrovni). Stále významnější složku
populace USA tvoří španělsky mluvící obyvatelstvo – Hispanoameričané
(většinou přistěhovalci z Mexika, Portorika, Kuby apod – nejrychleji
rostoucí menšina) – v současnosti již přes 14%. Mimo tyto menšiny
nalezneme v USA přistěhovalce z celého světa, významnější jsou Asiaté a
 obyvatelé z Tichomoří – 5%. Původní obyvatelé – Indiáni a Eskymáci
nedosahují ani 1%. S celkově vyspělou úrovní amerického obyvatelstva
ostře kontrastuje podíl negramotných, kterých je přibližně 5%(polovina
připadá na černošské a španělsky mluvící obyvatelstvo).

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ USA jsou federativní prezidentskou republikou. Administrativně se

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : člení na 50 států a 1 federální distrikt (District of Columbia – DC)
zhruba totožný s hlavním městem Washingtonem.
Měna : 1 americký dolar
HOSPODÁŘSTVÍ : Spojené státy jsou ekonomicky nejsilnějším státem světa – na světové
průmyslové produkci se podílejí asi 28%, na zemědělské asi 18% a
připadá na ně asi 20% světového obchodu. Americkou ekonomiku
charakterizuje vysoce rozvinutý průmysl, jeho koncentrace, stejně jako
specializované, vysoce produktivní zemědělství. Obyvatelé USA se těší
díky koupěschopnosti domácí měny v průměru nejvyšší životní úrovni na
světě. Rozdíly v příjmech a sociální situaci jsou však obrovské. Základem
hospodářství je sice průmyslová výroba (vytváří 80% materiálních
hodnot), využívající intenzivně nejnovějších poznatků vědy, výzkumu a
techniky, ale rozhodující roli již dlouho hraje obchod a služby (75%
ekonomicky aktivních). I přes trvalý hospodářský růst USA zápasí s celou
řadou problémů, zejména se vzrůstajícím deficitem zahraničního obchodu
i státního rozpočtu.
HDP na osobu v r.2000 činil 31 910 $ (služby 73,2%, průmysl a těžba
25,2%, zemědělství a rybolov 1,6%).

PRŮMYSL : Průmyslová výroba se vyznačuje vysokým stupněm výrobní a územní

koncentrace. Asi 70% průmyslového potenciálu je soustředěno v tzv.
průmyslovém pásu (Manufacturing Belt), který se táhne od Bostonu a
Baltimoru při Atlantiku podél jižních břehů Velkých jezer až k souměstí
Chicago – Milwaukee. V tomto pásu je zastoupeno hutnictví, strojírenství,
raketová a kosmické technika, elektrotechnika, průmysl chemický,
potravinářský a textilní. Průmyslový pás je největší koncentrací průmyslu,
služeb a obchodních činností na světě.
Další významné soustředění průmyslu je v jihovýchodní průmyslové
oblasti, jejímž centrem je Atlanta. V této průmyslové oblasti je zastoupen
průmysl těžební, hutnictví hliníku, průmysl petrochemický, textilní, oděvní,
potravinářský a rozvíjí se zde náročná elektronika pro letecký průmysl a
kosmický výzkum.
Nejrychleji se rozvíjí průmyslová oblast na tichomořském pobřeží, kde
vzniká asi 15% průmyslové produkce USA. Hlavními centry této oblasti jsou
města San Francisco a Los Angeles. Průmysl tichomořského pobřeží se
orientuje na výrobu zbraní, letadel, petrochemických produktů a na náročné
technologie založené na vysokém podílu vědeckého výzkumu.Mezi městy San
Francisco a San José je známý technologický park založený na bázi
Stanfordovy univerzity – Silicon Valley, kde jsou výzkumná a výrobní
pracoviště v oboru výpočetní techniky. Hollywood na předměstí Los Angeles
je nejvýznamnějším střediskem amerického filmového průmyslu, je sídlem
hlavních filmových společností.
- t ě ž e b n í: - USA jsou velmi bohaté na nerostné suroviny. Nevýhodou je
často vzdálenost těžby od hlavních oblastí spotřeby. Proto je
dovoz mnohých surovin ekonomicky výhodnější než domácí
těžba. Největší význam má těžba paliv, následují rudy.
ropa a zemní plyn – nejvíce využívaná ložiska jsou při
Mexickém zálivu (Texas, Louisiana, Oklahoma), velké
perspektivní zásoby má Aljaška. Z vyčerpaných polí
v Kalifornii se těžba přesunula na pobřežní šelf. Těžba ropy a
zemního plynu je ze strategických důvodů limitována a
velké množství se dováží.
uhlí – světově významné jsou zejména zásoby černého uhlí a
antracitu v severní části Appalačských hor a jižně od
Michiganského jezera.
železná ruda – největší ložiska se nacházejí u Hořejšího
jezera (Duluth).
Obrovské množství rud barevných kovů (zejména mědi,
molybdenu, zinku, olova aj.), rud drahých kovů (zlato,
stříbro) i rud uranových se nachází v oblasti Skalnatých
hor.
Z nerudných surovin je významná těžba fosfátů na Floridě,
síry při ústí řeky Mississippi (Texas, Louisiana), kamenné
soli u Velkých jezer (Michigan) a při Mexickém zálivu
(Louisiana) i draselných solí v tzv. solném pásu (Texas, Nové
Mexiko).
- e n e r g e t i k a : - 72% energie produkují tepelné elektrárny spalující
především uhlí, méně ropu a zemní plyn (soustředěné
zejména v oblastech těžby). Produkce jaderných el.
dosahuje 20% - USA mají na svém území asi
polovinu všech jaderných elektráren světa (nejvíce na
východě a v Kalifornii).Vodní elektrárny se podílejí
na výrobě asi 8% (nejvíce na řekách Columbia,
Missouri, Colorado, Tennesee,Svatého Vavřince a na
Niagaře). Využití sluneční, větrné, přílivové a
geotermální energie je i přes podporu zatím
zanedbatelné.
- h u t n i c t v í : - nemá tak velký význam jako v minulosti – výroba se
postupně snižuje. Černá metalurie, tzn. výroba
železa a oceli se opírá o zásoby železných rud u
Velkých jezer a koksovatelné uhlí z Appalačských
pánví. Zde je také soustředěna největší výroba.
Barevná metalurgie se soustřeďuje hlavně na výrobu
hliníku z dováženého bauxitu (závody jsou při pobřeží
Mexického zálivu a v blízkosti hydroelektráren Ohia,
Tennesee a Columbie) a mědi a zinku z domácích
surovin (u zdrojů ve Skalnatých horách a v přístavech,
kam se dováží koncentráty).
- s t r o j í r e n s t v í : - nejproduktivnější odvětví (40% hodnoty produkce i
zaměstnanosti v průmyslu), rozmístěno nejvíce
v průmyslovém severovýchodu, kolem Velkých jezer,
částečně na kalifornském pobřeží. Hlavním oborem je
 výroba dopravních prostředků, zejména
automobilů (osobní i nákladní). Vlastnictví osobního
auta je v USA základním předpokladem pro nástup do
zaměstnání, protože s vyjímkou největších měst je
veřejná doprava velice omezená a městské čtvrti jsou
značně rozsáhlé a rozptýlené. V menších městech a na
venkovských farmách je auto nutností, protože je
téměř jediným dopravním prostředkem. Také řidičské
průkazy se vydávají od 16 let, v některých státech už
od 14 let. Největším automobilovým městem je
Detroit i když jeho výsadní postavení bylo omezeno
výstavbou závodů v dalších oblastech.Téměř veškerá
výroba je soustředěna ve třech firmách – General
Motors, Ford a Chrysler.
Značně rozvinutý je rovněž letecký průmysl, který
zahrnuje nejen výrobu letadel, ale i helikoptér,
kosmických lodí, raketovou techniku atd. Hlavní
centra jsou na pacifickém pobřeží (Los Angeles, San
Diego, San José a Seattle, kde jsou závody Boeing) ,
ale i na seveverovýchodě a při Mexickém zálivu
(NASA). Kosmický program se realizuje na Floridě
na mysu Canaveral.
Z ostatních strojírenských odvětví je ještě
významnější výroba autobusů, lokomotiv,
zemědělských strojů, stavba lodí, výroba strojů a
přístrojů, elektrotechnika a především elektronika,
která se velice rychle rozvíjí díky mikročipové
revoluci – největším světovým střediskem v oboru
špičkových technologií „high-tech“ se stalo
kalifornské Silicon Valley (křemíkové údolí), ležící
mezi městy San Francisco a San José.V Kalifornii
sídlí také nejcennější počítačová firma na světě -
Apple.
- ch e m i e: - spolu se strojírenstvím vedoucí obor americké výroby, opírá se
o významné zásoby surovin. Vedoucí postavení má
petrochemie soustředěná hlavně podél Mexického zálivu. V
přístavech na jihovýchodě je rozvinuta výroba fosforečných
hnojiv a na dolním toku Mississippi výroba kyseliny sírové.
Významná chemická výroba je rovněž v oblasti
severoappalačské a jezerní. Chemický průmysl zahrnuje i
gumárenství (největší produkce pneumatik – Akron v Ohiu) a
farmaceutickou výrobu.
Z lehkého průmyslu má větší význam průmysl t e x t i l n í a o d ě v n í ,
který je zabezpečen domácí bavlnou a syntetickými vlákny. Vlastní textilní
výroba je soustředěna zejména na jihovýchodě, kde se bavlna pěstuje a je zde
i levnější pracovní síla. Podstatná část konfekce a pletařství je soustředěna ve
velkých městech na severovýchodě. Nejznámějším americkým módním
střediskem je kalifornský Hollywood (Los Angeles), na východě je to
New-York. Těžiště rozsáhlého k o ž e d ě l n é h o průmyslu se přesouvá ze
severovýchodu do středozápadu k surovinové základně. Nejvýznamnějším
 odvětvím lehkého průmyslu je ale p o t r a v i n á ř s t v í , jehož rozsah stále
roste, což je ovlivněno i americkým způsobem života – oblibou polotovarů a
konzerv. Nejvýznamnější potravinářství je v oblasti středozápadu a Velkých
jezer (mlýny, pekárny, mléčný, masnýprůmysl).Při pobřeží je významné
zpracování ryb, v jižních oblastech zpracování ovoce a tabákový průmysl.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Americké zemědělství je velmi vyspělé, vyznačuje se velkou specializací,

průmyslovým charakterem produkce a vysokou produktivitou práce.
Produkce překračuje domácí spotřebu a země je jedním z největších
vývozců potravin. Široká mechanizace a vědecké formy farmaření na
velkých pozemcích způsobily, že v zemědělství pracuje již jen asi 2,2%
pracujících. Vysoké výnosy jsou dosahovány v souvislosti s intenzivním
používáním umělých hnojiv a dalších chemických prostředků (pod tlakem
spotřebitelů snižování). Zemědělství využívá více než polovinu plochy
státu, orná půda zabírá asi 20%, zejména ve východní části země (Velké
roviny a nížiny). Vzhledem k rozdílným přírodním podmínkám
charakterizuje americké zemědělství značná regionální specializace.
kukuřice – kukuřičný pás (Corn Belt) jižně od Velkých jezer (Centrální
roviny) – území mezi státy Ohio a Nebraska (největší pěstitelská oblast
světa).
pšenice – pšeničný pás (Wheat Belt) – prérijní oblast od Kansasu na
jihu až po Severní Dakotu na severu (pokračuje do Kanady).
bavlník – původní bavlnářský pás (Cotton Belt) v bývalých otrokářských
státech jihu již neexistuje, pěstování se přesunulo zejména do Texasu,
Kalifornie a Arizony.
ovoce a zelenina – největší význam má pěstování citrusů a vinné révy v
Kalifornii (Centrální údolí), ale i na Floridě. Významné ovocnářství,
zelinářství a vinařství sloužící k přímému zásobování měst je zastoupeno ve
všech příměstských oblastech jihu a jihovýchodu USA. Na Havaji se
pěstuje ananas, ovoce mírného pásu produkuje tradiční oblast na
severovýchodě.
Z dalších plodin je významné pěstování soje (Centrální roviny a
Mississippská nížina), cukrové řepy (zavlažovaná pole v Kalifornii, Utahu,
Coloradu a Wyomingu), cukrové třtiny, podzemnice olejné, rýže a
tabáku (jih a jihovýchod).
Živočišná výroba produkuje asi 70% hodnoty amerického zemědělství a
je vázána na krmivovou základnu především v kukuřičném pásu.
Vedoucím odvětvím je chov skotu s výraznou oblastní specializací.
Pastevní chov hovězího dobytka na maso převládá na prériích, rančích a
zavlažovaných farmách v oblasti Skalnatých hor a horských pánví (Texas,
Kansas, Oklahoma). Chov skotu na mléko je nejvíce rozšířen v zázemí
velkoměstských aglomerací na severu a severovýchodě a dominuje také na
šťavnatém severozápadě.
Chov vepřů je nejvíce rozšířen v kukuřičném pásu.
Na produkci drůbežích brojlerů se specializuje oblast na jihovýchodě
státu (Georgie, Alabama, Severní a Jižní Karolína). Drůbež se ale chová i
v okolí velkých měst na severu a severovýchodě.
V horských oblastech na západě se v menším množství chovají ovce.
V rybolovu patří USA mezi přední státy světa.
DOPRAVA : Spojené státy mají nejlépe vybavenou dopravní síť na světě. Hospodářská
prosperita je závíslá na efektivní přepravě nákladů a osob zejména na velké
vzdálenosti. Kvalita a výkonnost dopravní infrastruktury se stala limitujícím
faktorem hospodářského rozvoje.
- silniční doprava : - silniční síť měří více jak 6 mil.km. Prakticky všechna
důležitá města jsou spojena sítí dálnic, na které připadá 1/3 celkové délky
silnic. Automobilová doprava má dominující postavení v přepravě osob
(přes 80%) a stala se symbolem amerického životního stylu. V USA je
soustředěno 40% světového parku automobilů. V zemi je asi 150 mil.
osobních automobilů a většina domácností vlastní více než jedno vozidlo.
Automobil je naprosto nepostradatelnou součástí jakékoli aktivity a
vysoká míra automobilizace přináší americké společnosti značné problémy
(ucpané silnice, znečištění výfukovými plyny apod.). Nejfrekventovanější
dálnice prochází od severu k jihu podél Atlantského pobřeží až na Floridu,
podobná dálnice vede podél Tichomořského pobřeží (součást Panamerické
dálnice procházející oběma americkými kontinenty). Nákladní doprava se
využívá hlavně pro rychlou přepravu na kratší vzdálenosti (ovoce, mléko
apod.).Automobilizace má za následek také úpadek systémů městské hromadné
dopravy – ve srovnání s Evropou je špatná, prakticky neexistuje. Metro
existuje pouze v New-Yorku a Chicagu a je staré a špatně udržované.
- železniční doprava : - velký význam měla hlavně v minulosti, dnes se
délka železniční sítě (pořád nejdelší na světě) neustále snižuje. Přesto však
železnice stále přepravuje značné množství nákladů, zejména těch objemných.
Přeprava osob je nízká, určitý význam si udržuje pouze v oblasti atlantské
megalopole. Největší frekvence a zatížení zůstává na severovýchodě a na pěti
pacifických tratích napříč kontinentem (spojují pobřeží Atlantského oceánu
s pobřežím Tichého oceánu).
- vodní doprava : - nejlevnější způsob transportu, slouží hlavně pro přepravu
objemných nákladů (paliva, rudy apod.). Vnitrozemská vodní síť má k
dispozici desítky tisíc km splavných řek a kanálů – nejdůležitější cestu
představuje Mississippi a její přítoky (do Mexického zálivu) a Hudson a jeho
spojení s řekou Svatého Vavřince a Velkými jezery (do Atlantského oceánu).
Největším vnitrozemským přístavem je Duluth při Hořejším jezeře.
Polovina objemu námořní dopravy a obratu připadá na vnitrostátní pře-
pravu. Trasa Mexický záliv – Atlantské pobřeží je nejfrekventovanější a jsou
zde největší přístavy USA (New-York, Baltimore, New Orleans, Houston,
Corpus Christi). Největším přístavem na tichomořském pobřeží je Los
Angeles.
- Letecká doprava : - je nejvýznamnější v přepravě osob na velké vzdále-
nosti. Její těžiště spočívá ve vnitrostátní přepravě. Letecké společnosti USA
zabezpečují také asi polovinu světové mezistátní přepravy. Tři
nejdůležitější uzly letecké dopravy jsou New-York, Chicago a Atlanta. K
největším na světě dále patří letiště v Dallasu, Los Angeles, San Franciscu a
Denveru.
- potrubní doprava : nejprogresivnější forma nákladní dopravy, opírá se o
hustou síť ropovodů a plynovodů, především z oblasti Mexického zálivu,
odkud vedou do průmyslových středisek a přístavů. Ropovody a plynovody se
ale vyskytují i jinde,např. v Kalifornii, ale i na Aljašce.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Na USA připadá asi 20% světového obratu zahraničního
obchodu, ale hodnota dovozu je větší než vývozu. V současné
době dochází k zesílené orientaci na pacifickou oblast, zejména
Japonsko, Jižní Koreu a Tchajwan. Tradičním partnerem je
Kanada, významný je rovněž obchod se zeměmi EU.
Vyváží se zejména strojírenské výrobky (hlavně dopravní
prostředky a elektronika, ale i zbraně), chemické výrobky a
zemědělské produkty (obilí, olejniny, bavlna, tabák).
Dováží opět stroje a dopravní prostředky, papír a celulózu a
suroviny (ropa).

CENTRA : Washington (565 000 /A 4 mil.) – hlavní město, politicko-administrativní a

kulturní centrum. Název po prezidentu Georgu Washingtonovi,
založeno 1790 a od r.1800 sídlo vlády USA. Neleží na území
žádného státu byl pro něj vyčleněn samostatný District of
Columbia (D.C.). Nejstarší budovou je Bílý dům – sídlo
prezidenta, další známou budovou je Capitol – rezidence
Kongresu. V předměstí Arlington stojí budova Pentagonu (sídlo
ministerstva obrany).
New York (8 mil./A 18,8 mil.) – největší město, průmyslové, obchodní a kulturní
středisko, finanční centrum státu, největší banky na ulici Wall Street,
na ostrově Manhattan mamutí pojišťovny a obrovské průmyslové a
obchodní organizace. Jedna z nejznámějších obchodních ulic je
Bradway, kde je rovněž centrum divadelního života. Poblíž stálo také
Světové obchodní centrum, které bylo 11. srpna 2001 zničeno
teroristickým útokem islámských extremistů. K nejznámějším
symbolům města patří Socha svobody v Queensu. Ve městě je také
slavná burza a sídlo OSN. New York tvoří 5 historických čtvrtí –
Manhattan (centrální a nejstarší), Brooklyn, Queens, Richmond a
Bronx. K nejchudším čtvrtím patří černošské ghetto – Harlem
(největší zločinnost). V americkém způsobu života je důležité, kde
člověk bydlí, adresa je vizitkou, určuje společenské postavení.
Nejvýznamnější průmyslová odvětví – konfekce,polygrafie,
potravinářství, speciální strojírenství, kosmetika a farmacie.
Los Angeles (3,9 mil./A 17,5 mil.) – přístavní město v Kalifornii, 2.největší
město USA, průmyslové centrum, zejména strojírenství (letadla,
auta, lodě, rakety, zbraně, elektronika), dopravní křižovatka.
Celá obrovská aglomerace při pobřeží má název Long Beach,
předměstí Hollywood – nejslavnější filmové ateliéry, v roce 1955
zde vznikl Disneyland.
Chicago (2,9 mil./A 9,5 mil.) – 3.největší město USA, stát Illinois, přístavní
město u jezera Michigan, významný železniční uzel a největší letiště
O´ Hare, zejména v minulosti významný potravinářský průmysl
výroba zemědělských strojů , dnes významné strojírenství, chemie,
ocelárny. Vědecké a kulturní centrum, silná česká menšina.
San Francisco (750 000 /A 7,5 mil.) – přístavní město v Kalifornii, jedno
z nejkrásnějších měst v USA (symbolem je most Golden
Gate), obchodní, finanční a průmyslové středisko, dopravní
křižovatka, oblast častých zemětřesení
Philadelphia (1,5 mil./A 6,3 mil.) – přístavní město v Pensylvánii na řece
Delaware, průmyslové centrum – zejména hutnictví, těžké
strojírenství, petrochemie

Detroit (900 000 /A 6 mil.) – nejvýznamnější centrum automobilového

průmyslu, dopravní křižovatka, stát Michigan

Boston (600 000 /A 6,2 mil.) – významný přístav, hlavní město státu
Massachusetts, jedno z nejstarších měst, ekonomické a kulturní centrum
Nové Anglie, průmyslové středisko, dopravní křižovatka, nejstarší a
nejproslulejší Harvardská univerzita

Dallas (1,2 mil./A 6 mil.) – průmyslové středisko v severním Texasu, politické

centrum Jihu, středisko těžby ropy a obchodu s bavlnou, významný
dopravní uzel, r.1963 zavražděn J.F.Kennedy, středisko leteckého a
raketového výzkumu

Houston (2 mil./A 5,2 mil.) – přístavní město v jihovýchodním Texasu,

nejprůmyslovější město Jihu, sídla mamutích naftařských společností,
ocelárny, letecké a raketové závody, kosmický výzkum (NASA),
potravinářství, dopravní křižovatka

Miami (500 000 /A 3,3 mil.) – přístavní město na Floridě, významné rekreační
středisko, cestovní ruch, na mysu Canaveral raketová základna NASA

Atlanta (420 000 /A 4,5 mil.) – hlavní město Georgie, tradiční centrum starého
Jihu, jedno z mála velkoměst, kde je převaha černochů, průmysl
automobilový a letecký, dopravní křižovatka, zajímavost – zdejším
lékárníkem byla založena firma Coca – cola

Saint Louis (350 000 /A 2,6 mil.) – vnitrozemský říční přístav na pravém břehu
Mississippi ve státě Missouri

Minneapolis (400 000 /A 3 mil.) – město v Minnesotě, finanční, obchodní a

průmyslové středisko zemědělské oblasti, průmysl potravinářský,
dřevozpracující a strojírenský – zemědělské stroje

Pittsburgh (350 000 /A 2,4 mil.) – přístav v Pensylvánii na Ohiu, hutě, strojírny,
oblast těžby uhlí, dopravní křižovatka

Baltimore (650 000 /A 7,6 mil.) – významný přístav v Marylandu, hutě,strojírny

– stavba lodí, dopravní křižovatka

Tampa (2 mil.) – přístav na Floridě

Cincinnati (350 000 /A 2 mil.) – přístav v Ohiu na řece Ohio, průmyslové

středisko – zejména strojírenství (letadla) a chemie, dopravní
křižovatka
Denver (560 000 /A 2,6 mil.) – hlavní město Colorada, průmyslové centrum,
významný dopravní uzel

Phoenix (1,5 mil./A 3,3 mil.) – hlavní město Arizony, průmyslové centrum,
pouštní město, kde symbolem luxusu je kus zeleného trávníku,
turistické a rekreační centrum – krásná krajina, když kvete poušť-
spousta kaktusů

Seattle (600 000 /A 1,8 mil.) – přístav ve státě Washington, letecký průmysl
(Boeing), výroba lodí, papíru a celulózy, zpracování ryb, dopravní
křižovatka

New Orleans (500 000 /A 1,5 mil.) – přístav v Louisianě v deltě Mississippi u
Mexického zálivu, petrochemie, loďařský a rybný průmysl,
dopravní křižovatka

San Diego (1,3 mil./A 3,1 mil.) – přístav v Kalifornii, průmyslové středisko –
zejména strojírenství (letadla, rakety, lodě, elektronika)

San Jose (900 000 /A 1,8 mil.) – průmyslové středisko v Kalifornii, zejména
strojírenství (průmysl zbrojařský, letecký, elektronika), dopr.
křižovatka

Indianapolis (800 000 /A 1,7 mil.) – hlavní město Indiany, obchodní a

průmyslové středisko (strojírenství – auta, letadla,
potravinářství), dopravní křižovatka

Salt Lake City (200 000 /A 1,2 mil.) – hlavní město Utahu, závody barevné
metalurgie (měď)

Las Vegas (550 000 /A 1,7 mil.) – pouštní město v Nevadě, obchodní středisko –
luxusní hotely, pestrý noční život, herny, kasina – ráj hazardních
hráčů

Nashville (550 000) – Hlavní město Tennessee, centrum Country-Music

 K A N A D A - Ottawa

Rozloha : 9 970 610 km2 Počet obyvatel : 32,5 mil.

POLOHA : Kromě Aljašky zabírá celou severní polovinu severoamerického kontinentu.

Leží mezi třemi světovými oceány – na západě ji omývá Tichý, na východě
Atlantský a na severu Severní ledový oceán. Jediným pevninským sousedem jsou
na jihu USA. Jižní hranici státu tvoří od západu 49. rovnoběžka s.š., směrem
k východu prochází hranice Velkými jezery.
Pobřeží je velice členité, ke Kanadě náleží spousta ostrovů ve třech oceánech.
Nejrozsáhlejší je Kanadské arktické souostroví ležící v Severním ledovém
oceánu (např.Baffinův, Ellesmerův, Viktoriin ostrov) – ostrovy jsou neobydlené,
hospodářsky málo významné. Hluboko do pevniny zasahuje Hudsonův záliv. V
Atlantském oceánu je nejvýznamnější ostrov Newfoundland, v Tichém
Vancouver.
Kanada je svou rozlohou druhým nejrozlehlejším státem světa.

POVRCH : Na západě severojižním směrem se táhnou pásma Kordiller : - Pobřežní pásmo

(Mt.Logan 5951m)
- Skalnaté hory
Mezi těmito pásmy se rozprostírají vysoké náhorní plošiny. Na východě podél
Hudsonova zálivu se rozkládá Laurentinská vysočina (Kanadský štít) s četnými
jezery přecházející až na poloostrov Labrador – zabírá téměř polovinu země. Na
severu je rozsáhlá Arktická nížina pokrytá tundrou a téměř neobydlená. Na
východ od Kanadského štítu se rozkládají nížiny Velkých jezer a povodí řeky
Svatého Vavřince – nejzalidněnější část Kanady. Na jihozápad od Kanadského
štítu zasahují Velké roviny (planiny). Na sever od Kanadského štítu leží arktické
ostrovy, které jsou asi z poloviny zaledněné.

VODSTVO : Území Kanady je velmi bohaté na řeky a jezera. Hospodářsky nejdůležitější je

řeka Svatého Vavřince, vytékající z Velkých jezer a ústící do zálivu Svatého
Vavřince. Po celé délce je splavná (součást dopravního systému, který propojuje
Velká jezera s Atlantským oceánem). Do Hudsonova zálivu ústí mnoho řek,
které odvádějí vodu z východní části státu – nejdelší je Nelson, vytékající
z Winnipežského jezera. Do Beaufortova moře na severu se vlévá Mackenzie,
která se svou pramennou řekou Athabaskou (protéká jezerem Athabasca a
Velkým otročím jezerem) je druhou nejdelší řekou Severní Ameriky – 4 240 km
(větší část rok zamrzlá). Energeticky významná je řeka Columbia na jihozápadě
(kaskáda údolních přehrad s elektrárnami je využívána společně s USA). Na
území Kanady pramení také řeka Yukon.
8% území Kanady připadá na sladkovodní jezera. Nejvýznamnější jsou
Velká jezera na hranicích s USA, ve vnitrozemí např. Velké medvědí, Velké
otročí, Winnipežské, Athabasca a další. Jsou ledovcového původu.

PODNEBÍ : Protože stát leží převážně v arktickém a subarktickém pásmu, jsou klimatické
podmínky většinou velice drsné. Na severu je polární podnebí ovlivňované
Severním ledovým oceánem. Průměrné zimní teploty zde dosahují -49 0C, srážek
je málo. Vliv Arktidy zasahuje hluboko k jihu hlavně při východním pobřeží, kde
zasahuje studený Labradorský proud. Ve střední části Kanady až k hranicím
 s USA je pás mírného vnitrozemského podnebí s drsnou a dlouhou zimou, ale
teplým krátkým létem. Nejtepleji je v oblasti Velkých jezer. Východní pobřeží
má podnebí vlhké přímořské, rovněž západní pobřeží má podnebí přímořské
s velkým množstvím srážek, ale vlivem teplého Severopacifického proudu je zde
tepleji než na východě. V horských oblastech je podnebí vysokohorské, velmi
chladné.

OBYVATELSTVO : Rozmístění je značně nerovnoměrné, souvislé osídlení je jen podél

jižních hranic, na 90% území žijí jen 3% obyvatel. Ve městech žije 77%
populace. Průměrná hustota zalidnění činí pouze 3 ob./km2.
V etnicky smíšeném obyvatelstvu převažují potomci britských
přistěhovalců – Anglokanaďané (34%) a potomci francouzských
přistěhovalců - Frankokanaďané (27%), kteří se koncentrují v provincii
Quebec a usilují o stále větší samosprávu. Zhruba stejné procento
připadá na obyvatelstvo smíšeného původu. Zbytek jsou potomci
přistěhovalců z Evropy, hlavně z Německa, Itálie, Ukrajiny a
Nizozemska. Původní obyvatelé- Indiáni a Eskymáci (Inuité)
představují dnes necelé 2% populace. Významné je přistěhovalectví –
zvláště z Asie a z Karibské oblasti.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Nezávislý federativní stát (konstituční monarchie), člen Britského

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : společenství národů (Commonwealthu). Formální hlavou státu je
britská královna, kterou zastupuje volený generální guvernér.
Administrativně se Kanada dělí na 10 provincií a 3 teritoria (V roce
1999 vytvořili Inuité nové autonomní území Nanuvat, což je největší změna
správního členění od vytvoření kanadské federace. Nanuvat leží na dvou třetinách
Severozápadního teritoria nad 600 s.š. a 85% obyvatel tvoří Eskymáci). Úřední
jazyk – angličtina a francouzština.
Měna – 1 kanadský dolar.

HOSPODÁŘSTVÍ : Vysoce rozvinutý průmyslově zemědělský stát, patří mezi nejvyspělejší

země s tržní ekonomikou.
HDP na osobu v roce 2000 činil 20 140 $ (služby 73%, průmysl a
těžba 24,3%, zemědělství, lesnictví a rybolov 2,7%)

PRŮMYSL : - t ě ž e b n í : - Kanada je zemí obrovského nerostného bohatství a

nesmírného bohatství dřeva. Největší význam mají
paliva a rudy.
- ropa a zemní plyn – nejvíce se těží v provincii
Alberta, největší ložiska jsou ale v severních
oblastech – na Arktických ostrovech a na východním
šelfu
- černé uhlí – největší sloje jsou v Albertě, Britské
Kolumbii a Saskatchewanu
- železná ruda – hlavně na poloostrově Labrador a na
jihu Ontaria
- rudy niklu – hlavní ložisko je u Sudbury (Ontario),
méně Manitoba
- rudy mědi – opět Sudbury, dále Quebec, Manitoba a
Britská Kolumbie
 - polymetalické rudy – získává se z nich hlavně zinek a
olovo - Britská Kolumbie,Ontario,Quebec
- molybden – Britská Kolumbie
- kobalt – Ontario
- zlato – Ontario, Quebec, Yukon
- stříbro – Britská Kolumbie, Ontario, Quebec
- platina – Ontario, Manitoba
- uranové rudy – Ontario, Saskatchewan
- z nerudných surovin má největší význam těžba azbestu
– Quebec a Brit.Kolumbie a draselných solí
v Saskatchewanu
- e n e r g e t i k a : - nejdůležitějším zdrojem el.energie je voda,vodní
elektrárny vyrábějí téměř 60%, asi 15% jaderné
- h u t n i c t v í : – výroba železa a oceli je koncentrována zejména v Ontariu
(Hamilton, Sault St.Marie). Světový význam má barevná
metalurgie, zejména produkce niklu (Ontario), zinku
(Brit.Kolumbie, Manitoba) a hliníku (Brit.Kolumbie,
Quebec).
- s t r o j í r e n s t v í : – pod vlivem amerického kapitálu, hlavně výroba
dopravních prostředků – auta (Windsor,
Toronto), letadla (Montreal, Toronto, Winnipeg),
lodě (Halifax, Sydney, Montreal) , vyspělá je
rovněž výroba zemědělských strojů (Toronto,
Montreal, Quebec, Winnipeg, Vancouver) a
elektrotechniky a výpočetní techniky
(Montreal, Toronto)
- ch e m i e : - využívá bohaté surovinové zdroje, zejména petrochemie, přední
místo ve světě ve výrobě průmyslových hnojiv, syntetického
kaučuku, kyseliny sírové, plastických hmot (Sarnia, Montreal,
Toronto)
- d ř e v o z p r a c u j í c í : - zejména výroba celulózy a novinového papíru
(Corner Brook, Thunder Bay, Ottawa, Port
Alberni, Gatineau a St.John)
- p o t r a v i n á ř s t v í : - je zaměřen na výrobu masa, mléka a zpracování ryb,
je soustředěn zejména na jihu země v blízkosti
průmyslových středisek a v přístavech

ZEMĚDĚLSTVÍ : Zaměstnává necelá 3% pracujících, ale je velmi významné (zejména pro

export). Orná půda zabírá pouhá 3%, louky a pastviny asi 5% celkové
rozlohy státu.Převažuje specializovaná farmářská velkovýroba
s vysokým stupněm mechanizace.
Rostlinná výroba (40%) – zaměřena hlavně na produkci pšenice a to
především v prérijních provinciích (Manitoba, Alberta, Saskatchewan),
významná je zde i produkce ječmene. V jižním Ontariu se pěstuje
kukuřice, soja a řepka. Na nejkvalitnějších půdách se pěstuje ovoce a
zelenina – v Ontariu a Quebecu meruňky, broskve, vinná réva, rajčata,
v Britské Kolumbii hlavně jablka. Typickým produktem Kanady je také
javorový cukr a sirup.
 Živočišná výroba (60%) – hodnotou produkce významnější, soustřeďuje
se na chov skotu na maso v prérijních oblastech (Alberta, Saskatchewan),
na mléko v Ontariu a Quebecu a prasat v oblastech největší spotřeby.
Významný je také chov ovcí a drůbeže. Tradičním odvětvím je rybolov a
to jak mořský (atlantské pobřeží) tak sladkovodní (řeky a jezera).
V severských oblastech jsou specializované farmy na chov kožešinové
zvěře zejména pro vývoz (lišky, norci, bobři).

DOPRAVA : Při nesmírných rozlohách státu, řídkém osídlení, velké produkci surovin,
rozvinuté výrobě a čilém obchodu má doprava v životě Kanady nesmírný
význam.
- historickou úlohu sehrála především železnice, která spojila všechny
provincie. Nejhustší síť je na jihu. Osobní přeprava je dnes minimální,
převažuje doprava nákladní na delší vzdálenosti. Nejdůležitější je pacifická
dráha (Canadian Pacific) z Halifaxu do Vancouveru. Nejdůležitějším uzlem
je Montreal, významnou křižovatkou je Winnipeg.
- značně rozvinutá, zejména v jižní části země je doprava silniční. Významná
je transkontinentální dálnice ze St.John´s (Newfoundland) do Viktorie
(Vancouver). Přes Kanadu prochází rovněž Aljašská dálnice, spojující
Aljašku s USA.
- velice důležitá zejména pro přepravu surovin je doprava vodní. Nejdůležitější
vodní cestu představuje řeka Svatého Vavřince a její propojení průplavy s
Velkými jezery. Významná je rovněž doprava námořní – přístavy Vancouver
Sept Iles, Montreal, Halifax, St.John´s.
- v obrovských prostorách je velmi důležitá doprava letecká, zejména
v oblastech na severu jediné možné spojení (Air Canada) – hlavní letiště
Montreal, Toronto, Vancouver
- potrubní doprava – přeprava ropy a zemního plynu, kanadský plynovod,
který spojuje Albertu s Ontariem patří k nejdelším na světě

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Zejména vzhledem k obrovské produkci surovin je Kanada silně

závislá na zahraničním obchodu. Největším obchodním
partnerem jsou Spojené státy (70% obratu), dále Japonsko a
Velká Británie.
Vyváží se zejména suroviny (ropa, zemní plyn, barevné kovy,
dřevo, novinový papír), pšenice a dopravní prostředky.
Dováží se motorová vozidla, stroje a zařízení, potraviny.

CENTRA : Ottawa (800 000 /A 1,2 mil.) – hlavní město na stejnojmenné řece, leží na
hranicích Ontaria a Quebecu, sídlo vlády. Za své sídlo si Ottawu zvolila
v r.1857 anglická (i kanadská) královna Victorie.

Toronto (4,8 mil./A 6 mil.) – ekonomické a kulturní středisko Ontaria ale i celé
Kanady, významné obchodní a bankovní centrum, přístav

Montreal (1,8 mil./A 3,6 mil.) – leží v provincii Quebec na levém břehu řeky
Sv.Vavřince, 60% obyvatelstva mluví francouzsky (druhá Paříž) –
nejznámnější památky Notre Dame (kopie Paříže). V širokém řečišti
známy ostrov Svaté Heleny, který byl centrem světové výstavy „Expo
67“. Známý je olympijský areál – OH 1976. Významný přístav.
Vancouver (550 000 /A 2,2 mil.) – přístav v Britské Kolumbii, průmyslové
centrum Tichomořského pobřeží

Edmonton (1 mil.) – hlavní město Alberty, leží v sousedství ropných polí –

centrum těžařského a chemického průmyslu

Calgary (1 mil.) – leží v Albertě, dříve tradiční místo velkých dobytčích trhů,
dnes prudký rozvoj díky těžbě ropy

Québec (750 000) – nejstarší město stejnojmenné provincie a zároveň její hlavní
město, dříve hlavní město Kanady

Winnipeg (700 000) – hlavní město Manitoby, obchodní a dopravní centrum

prérijní oblasti, průmyslové centrum – potravinářství (pšeničná
burza), strojírenství, chemie, dopravní uzel

Hamilton (685 000) – leží v provincii Ontario, ocelové město na niagarském

poloostrově – středisko černé metalurgie, těžkého strojírenství a
chemie
 ZÁVISLÁ ÚZEMÍ SEVERNÍ AMERIKY
GRÓNSKO – Nuuk (Godthåb)

Rozloha : 2 175 600 km2 Počet obyvatel : 57 000

POLOHA : Největší ostrov světa, leží z větší části za severním polárním kruhem. Grónsko je
součástí Dánského království (má rozsáhlou vnitřní samosprávu) a jeho
obyvatelé jsou dánskými občany.

PŘÍRODNÍ POMĚRY : Asi 85% plochy ostrova je pokryto největším pevninským ledovcem
na severní polokouli. Na okrajích vytvořily ledovcové splazy členitou
pobřežní krajinu s hlubokými fjordy a stovkami drobných ostrovů. Na
západním a zejména východním pobřeží vyčnívají vrcholky
nejvyšších hor – Gunnbjørns Fjeld – 3 734 m.
Podnebí je polární, jen na jižním pobřeží,které je oteplováno
Severoatlantským proudem, je mírnější a mnohem vlhčí.

OBYVATELSTVO : Je soustředěno při pobřeží, zejména na jihu a jihozápadě. Převážnou

většinu populace tvoří domorodí obyvatelé, hlavně Eskymáci – Inuité -
přes 90%, zbytek představují především Dánové.

HOSPODÁŘSTVÍ : Grónsko má velké nerostné zdroje, ovšem jejich těžba je dost obtížná.
Existují ložiska kryolitu (k výrobě hliníku), rud barevných kovů
(olovo, zinek), uhlí, uranu a tuhy. Elektrická energie se vyrábí
v tepelných elektrárnách z dovezených paliv. Dále Grónsko dováží
hlavně strojírenské výrobky,dopravní prostředky, spotřební zboží a
potraviny.
Na malé ploše pastvin se chovají ovce a sobi. Dříve se obyvatelstvo
živilo hlavně lovem tuleňů, dnes lovem ryb. Na severu se loví
kožešinová zvířata.
Silniční síť je velmi krátká, hlavním dopravním prostředkem zůstávají
saně tažené psy. Většina nákladů se dopravuje po moři, ale dobře funguje
také letecká doprava.

SAINT PIERRE a MIQUELON – Saint Pierre

Rozloha : 242 km2 Počet obyvatel : 6 000

Francouzské zámořské území, souostroví ležící jižně od Newfoundlandu při východním

pobřeží Kanady. Ostrovy jsou pusté a neúrodné,ekonomika závisí hlavně na rybolovu
v okolních vodách.
 M E X I K O – Ciudad de México

Rozloha : 1 958 201 km2 Počet obyvatel : 107 mil.

POLOHA : Mexiko patří větší částí svého území k Severní Americe, jeho jižní oblasti však
leží ve Střední Americe. Je nejsevernější součástí Latinské Ameriky, k níž patří
všechny země pocházející z Pyrenejského poloostrova.Mexiko tvoří vlastně pruh
pevniny mezi Tichým oceánem na západě a Mexickým zálivem na východě, který
se od severu k jihovýchodu zužuje. Sousedí na severu s USA a na jihu
s Guatemalou a Belize.

POVRCH : Hornatý, územím státu probíhá mohutná horská soustava Kordiller, skládající se
z výrazných horských pásem a vysoko položených náhorních plošin Na západě se
táhne pohoří Sierra Madre Occidental, na východě Sierra Madre Oriental.
Tato pohoří dosahují výšek přes 3000 metrů. Mezi nimi je uzavřená suchá
Mexická plošina. Jižní část státu uzavírá pohoří Sierra Madre del Sur. Napříč
horskými masivy probíhá středem státu vulkanické pásmo Cordillera
Neovolcanica s četnými vyhaslými i činnými sopkami. Nejvyšší a nejznámější
sopky leží v jižní části země – Popocatépetl (5452m) a Citlaltépetl (5610m) –
nejvyšší hora Mexika. Mexiko tak trpí často sopečnou činností a zemětřesením.
Na jih do Tehuatepecké šíje hory klesají. Nížiny se vyskytují jen v úzkém
pobřežním pruhu a na poloostrově Yucatán, který je vápencovou plošinou a
v jižní části je většinou bažinatý. Kalifornský poloostrov je hornatý, jedná se o
pokračování Pobřežního pásma z USA.
5% plochy státu tvoří chráněná území.V Mexiku je nejstarší národní park
Latinské Ameriky – Národní park El Chico. (vyhlášený r.1898)

VODSTVO : Náhorní plošiny Mexika jsou bezodtoké a i na ostatním území je málo větších
řek. Velká je pouze hraniční řeka Bravo del Norte ústící do Mexického zálivu.

PODNEBÍ : Mexiko leží v pásmu tropického klimatu, ale podnebí se liší v závislosti na zem.
šířce i nadmořské výšce. V severní a střední části ve vnitrozemí nízké srážky a
vysoké teploty vytvořily pouštní a polopouštní krajinu. K jihu srážek přibývá. Jih
státu, zejména úzký pobřežní pás při Mexickém zálivu a poloostrov Yucatán,
zasahuje do tropického pásu s množstvím srážek a bujnou vegetací.
Ovlivnění nadmořskou výškou : - do 1000 m – podnebí nezdravé, horké, vlhké,
málo osídlené
- do 2000 m – mírné, příjemné, průměrné
teploty 17-23°C
- do 3500 m – nejosídlenější oblast (náhorní
plošiny), průměrné teploty
nižší než 17°C (Mexico City)
- nad 3500 m – mrazivé, studené, téměř
neosídlené

OBYVATELSTVO : Většina obyvatel žije na náhorních plošinách v nadmořských výškách přes

2000 metrů.Ve městech žije 75% populace. V obvodu tzv. Velkého
Mexika žije 25 milionů lidí, jde o největší velkoměstskou aglomeraci
světa. Rozkládá se na dně bezodtoké kotliny v nadmořské výšce 2 300 m
 v seismicky neklidné oblasti.Další velké aglomerace jsou Guadalajara a
Monterrey. Mexiko vykazuje vysoký přírůstek populace. Rozhodující
složku obyvatelstva tvoří míšenci – mestici (3/4 populace), podíl Indiánů
dosahuje necelých 15% (Aztékové, Mayové), zbytek tvoří běloši.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Spojené státy mexické jsou federativní republikou, skládající se

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : z 31 států a federálního distriktu hlavního města.
Měna : 1 nové peso

HOSPODÁŘSTVÍ : Mexiko je státem na přechodu od rozvojové země k pokročilejšímu stupni

vývoje. V posledních letech zde došlo k velkému hospodářskému
rozvoji. I přes velké změny (zejména díky nerostnému bohatství) však
zůstává zemí s obrovskými sociálními rozdíly a velkou zadlužeností.
K oživení hospodářství došlo po začlenění do severoamerického pásma
volného obchodu NAFTA s USA a Kanadou. Hlavní jádrová oblast se
nachází ve středním Mexiku. Zahrnuje hlavní město a jeho zázemí až po
druhé největší město Guadalajara. Menší jádrová oblast na severu země
má centrum ve městě Monterrey. Většina ostatního území Mexika patří
mezi oblasti periferní.Rozdíly ve vyspělosti mezi jádrem a periferií jsou
značné. Velké rozdíly najdeme i uvnitř jádrových oblastí. Zejména hlavní
město (největší velkoměsto světa) vykazuje nesmírné sociální rozdíly mezi
centrem a chudinskými čtvrtěmi přistěhovalců z venkova na předměstích.
Významnou složkou mexické ekonomiky je rozvinutý cestovní ruch –
turisty láká nesmírné bohatství starých památek předkolumbovských
civilizací i pestrá přírodní tvář země (střediska Acapulco, Cancún).
HDP na osobu v roce 2000 činil 4 440 $ (služby 68%, průmysl včetně
těžby 22,4%, z emědělství 9,6%).

PRŮMYSL : Jeho význam se neustále zvětšuje, na rozvoji se podílí místní, ale zejména
severoamerický kapitál.
- těžební : - hodnotou produkce na 1.místě.Mexiko má velké a pestré nerostné
bohatství. Rozhodujícím zdrojem příjmů je těžba ropy a zemního
plynu podél Mexického zálivu. Svou úlohu si zachovává tradiční
těžba stříbra – 1. na světě. Velmi významná je těžba rud
barevných kovů, zejména zinku mědi a olova, ale i manganu,
molybdenu a wolframu. Z ostatních surovin je významnější těžba
síry a soli.
- energetika : - 3/4 energie se získává spalováním ropy a zemního plynu,
20% připadá na vodní zdroje, v Laguna Verde pracuje i
jaderná elektrárna
K významnějším odvětvím průmyslu dále patří :
- hutnictví : - výroba železa, oceli, mědi, olova, zinku
- strojírenství : - dopravní prostředky (zejména auta), stroje, elektrotechnika,
elektronika
- chemie : - hlavně petrochemie v oblasti Mexického zálivu
- textilní a potravinářský průmysl (průmysl masný, cukrovarnictví,
pivovarnictví, výroba žvýkaček
atd.)
ZEMĚDĚLSTVÍ : Zaměstnává asi 40% obyvatelstva, ale není moc efektivní. Orná půda tvoří
asi 13% rozlohy země (z toho je 25% uměle zavlažováno) a při
jednoduchých metodách hospodaření nestačí uživit rychle rostoucí
obyvatelstvo.
Převažuje rostlinná výroba – nejrozšířenějšími plodinami jsou kukuřice
a fazole, dále se pěstuje pšenice, sorgo a čirok. Zejména pro vývoz se
plantážním způsobem pěstuje cukrová třtina, bavlník, tabák, káva,
kakao, sisal, ovoce – citrusy, mango, avokádo, ananas a pálivá paprika
chili. Z agáve se vyrábí známá pálenka tequilla. V pralesích Yucatánu a na
jihu země se těží tvrdé a vonné dřevo a také zde roste strom „chicle zapote“,
z jehož šťávy se získává surovina na výrobu žvýkaček.
Živočišná výroba – na severu převládá extenzivní chov skotu, na jihu
spíše vepřů. Při pobřeží se loví ryby, zejména na vývoz.

DOPRAVA : Horský terén znesnadňuje stavbu železnic a silnic. Přesto je železniční síť
poměrně hustá, ale zastaralá a nevýkonná.Mexikem prochází panamerická
dálnice, z hlavního města vedou dálnice do velkých měst v okolí, ale jinak je
kvalitních silnic málo.V horských oblastech se užívá mezků. Významná je
doprava námořní, největší přístavy slouží převážně vývozu ropy – Veracruz,
Tampico, Mazatlán. Důležitá je doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Největšími obchodními partnery jsou USA a dále Japonsko, Velká
Británie a Německo.
Vyváží se hlavně ropa, barevné kovy, strojírenské výrobky,
produkty lesního hospodářství a speciality potravinářského
průmyslu.
V dovozu převládají náročné strojírenské výrobky a základní
potraviny.

CENTRA : Ciudad de México (9 mil./A 25 mil.) – leží na dně bezodtoké kotliny v nadmořské
výšce 2 265 m v seismicky neklidné oblasti. Patří k nejvíce
znečištěným aglomeracím světa. Je velkým politickým,
finančním, obchodním, průmyslovým a kulturním střediskem
země, nachází se zde významná univerzita.
Na tomto místě stávalo kdysi hlavní město Aztécké říše –
Tenochtitlán, zničené španělskými dobyvateli v roce 1521.

Guadalajara (1,7 mil./A 4 mil.) – druhé největší město, středisko průmyslu, vědy
a umění

Monterrey (1,2 mil./A 3,9 mil.) – významné centrum severu

Acapulco (700 000) – vývozní přístav tropického ovoce na tichomořském pobřeží

lázeňské středisko
 STŘEDNÍ AMERIKA
POLOHA : Střední Amerika tvoří spojení mezi Severní a Jižní Amerikou. Zahrnuje území od
Tehuatepecké šíje po Panamskou šíji a ostrovy v Karibském moři – Velké a
Malé Antily. Karibské moře patří k nejteplejším mořím světového oceánu
s bohatým životem korálových útesů.

POVRCH : Většinou hornatý – pevninským mostem prostupuje po celé délce pásmo

Kordiller, dosahující nejvyšších výšek na severu v oblasti Sierra Madre. Je to
oblast seismicky značně neklidná, s velkým počtem vulkánů, zčásti činných.
Nížiny rozkládající se při pobřeží jsou většinou bažinaté.
Rovněž ostrovní oblouk je převážně tvořen pásmy Kordillerské horské
soustavy, přecházející z americké pevniny. Pouze některé ostrovy jsou nížinaté
např. Bahamy (korálové).

VODSTVO : Řeky ve Střední Americe jsou vesměs krátké a je jich málo. Největším jezerem
je v příkopové propadlině ležící Nicaragua. Velký význam má Panamský
průplav.

PODNEBÍ : Celé území pevninské části spadá do tropického podnebného pásu, avšak s vyšší
nadmořskou výškou teploty klesají. Množství srážek ovlivňují východní pasátové
větry, to znamená, že větší srážky má návětrná atlantská strana než tichomořské
pobřeží. Rovněž ostrovy mají horké tropické podnebí s častým výskytem
tropických cyklonů – hurikánů, které způsobují značné škody.

OBYVATELSTVO : Etnické složení obyvatelstva souvisí s historií území. Původní indiánské

obyvatelstvo si dodnes zachovalo převahu v některých zemích pevninské
Střední Ameriky, např. v Guatemale. Ve většině států však převládají
mestici, např. v Hondurasu, Panamě, Salvadoru, Nicaragui. V některých
zemích je významná menšina černochů, např. v Belize, převahu
obyvatelstva evropského původu má Kostarika.
V ostrovní části bylo původní indiánské obyvatelstvo téměř beze zbytku
vyhubeno a většinu obyvatelstva dnes tvoří obyvatelé afrického původu,
potomci dovezených otroků.Výjimkou jsou Portoriko a Kuba s vysokým
procentem ob. pocházejících ze Španělska, ale i s velkým počtem míšenců.
Obyvatelstvo většiny středoamerických zemí vykazuje vysoký přirozený
přírůstek typický pro rozvojové země.

HOSPODÁŘSTVÍ : Jedná se o rozvojové země, ekonomika jednotlivých zemí se v detailech

liší, ale souhrnně ji lze charakterizovat jako slabě rozvinutou. Většina
zemí má ekonomiku jednostranně závislou na jedné nebo několika
vývozních plodinách,ve všech převládá jednoznačně zemědělství nad
průmyslem. Nachází se zde také nejchudší země celé západní polokoule
– Haiti. Většina zemí má výborné přírodní předpoklady pro cestovní
ruch. Největší přínos znamená pro ekonomiku Jamajky, Portorika a
Baham, ale dobré možnosti mají i ostatní země, zejména z ostrovní části
regionu.
PRŮMYSL : Málo rozvinutý, celá oblast má nedostatek nerostných surovin, výjimku tvoří
Jamajka, která má významnou těžbu bauxitu a na ní založenou výrobu
hliníku. Na Portoriku a Bahamách jsou rafinérie ropy, ve více zemích jsou
cementárny. Mezi nejprůmyslovější země Střední Ameriky patří republika
Salvador a Guatemala. Snahu o zapojení do společenství NAFTA má
Kostarika, která v roce 1995 podepsala dohodu o volném obchodu mezi
Kostarikou a Mexikem. Jinak se průmysl většinou zaměřuje jen na zpracování
zemědělských plodin (potravinářství), zejména cukrové třtiny na cukr a rum,
a na výrobu tabáku, významnější je spotřební průmysl – např. výroby obuvi a
textilní průmysl.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Ve všech zemích jednoznačně dominuje. Hlavní pěstitelskou a vývozní

plodinou několika zemí je cukrová třtina, např.Belize, Kuba, Portoriko.
Některé státy produkují zejména kávu, např.Guatemala, Honduras,
Nicaragua, Salvador, většina zemí se zaměřuje na produkci banánů
(banánové republiky) a jiného tropického ovoce – např. Guatemala,
Honduras, Kostarika a zejména Panama. Významná je rovněž produkce
bavlny. Na Velkých Antilách,zejména na Kubě se pěstuje tabák. Pro
výživu domácího obyvatelstva se pěstuje kukuřice, rýže, boby,
luštěniny a zelenina.
Většinou monokulturní zemědělství činí ekonomickou i politickou
stabilitu těchto zemí silně závislou na pohybu cen příslušného druhu
zboží na světových trzích.
V pralesech se těží vzácná dřeva, např.eben,cedr, mahagon, palisandr a
další
Z živočišné výroby stojí za zmínku chov skotu a vepřů, při pobřeží
rybolov.

DOPRAVA : Není příliš rozvinutá.Mimořádný dopravní význam má ale Panamský průplav,

který přes Panamskou šíji spojuje Atlantský a Tichý oceán.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou USA, Kanada a

Velká Británie.
Většina států vyváží především zemědělské produkty –
banány a jiné ovoce, kávu, cukr, rum a další.
Dovážejí se zejména paliva, stroje, chemické výrobky a
potraviny.

STÁTY : GUATEMALA (Guatemalská republika) – Ciudada de Guatemala

BELIZE (Belize) – Belmopan

SALVADOR (Salvadorská republika) – San Salvador

HONDURAS (Honduraská republika) – Tegucigalpa

NIKARAGUA (Nikaragujská republika) – Managua

KOSTARIKA (Kostarická republika) – San José

 PANAMA (Panamská republika) – Panama

KUBA (Kubánská republika) – Havana

BAHAMY (Bahamské společenství) – Nassau

HAITI (Haitská republika) – Port-au-Prince

JAMAJKA (Jamajka) – Kingston

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA (Dominikánská republika) – Santo Domingo

SVATÝ KRYŠTOF a NEVIS (Federace Svatý Kryštof a Nevis) – Basseterre

ANTIGUA a BARBUDA (Antigua a Barbuda) – Saint John´s

DOMINIKA (Dominické společenství) – Roseau

SVATÁ LUCIE (Svatá Lucie) – Castrico

SVATÝ VINCENC a GRENADINY (Svatý Vincenc a Grenadiny) – Kingstown

BARBADOS (Barbados) – Bridgetown

GRENADA ( Granada) – Saint George´s

TRINIDAD a TOBAGO ( Republika Trinidad a Tobago) – Port of Spain

ZÁVISLÁ ÚZEMÍ : Turks a Caicos (Velká Británie) – Cockburn Town

Bermudy (Velká Británie) – Hamilton
Kajmanské ostrovy (Velká Británie) – George Town
Portoriko (USA) – San Juan
Americké Panenské ostrovy (USA) – Charlotte Amalie
Britské Panenské ostrovy (Velká Británie) – Road Town
Anguilla (Velká Británie) – The Valley
Montserrat (Velká Británie) – Plymouth
Aruba (Nizozemsko) – Oranjestad
Nizozemské Antily (Nizozemsko) – Willemstad
Guadeloupe (Francie) – Basse-Terre
Martinik (Francie) –Port de France
 K O L U M B I E - Bogotá
Rozloha : 1 141 748 km2 Počet obyvatel : 42 mil.

POLOHA : Kolumbie, která dostala jméno podle Kryštofa Kolumba, se nachází na severo-
západě Jižní Ameriky. Na severu ji omývají vody Karibského moře, na
severozápadě sousedí s Panamou a západní hranici tvoří pobřeží Tichého oceánu.
Na jihu jsou sousedními státy Ekvádor a Peru a na východě Brazílie a Venezuela.

POVRCH : Od severu k jihu se táhnou při Tichomořském pobřeží kolumbijské Andy, které se
dělí na tři hlavní pásma. Nejzápadnější pásmo je divoké a špatně prostupné –
Cordillera Occidental, střední je nejvyšší – Cordillera Central, východní
Cordillera Oriental se k severu rozšiřuje do široké náhorní plošiny. Celá oblast je
geologicky aktivní – četná zemětřesení a sopečná činnost. Od Tichého oceánu je
toto pásmo odděleno úzkou pobřežní nížinou. K východu se území snižuje,
nachází se zde planiny a nížiny. Nížina na jihu je součástí Amazonské nížiny, na
sv. zasahuje Orinocká nížina s rozsáhlými savanami zvanými llanos. Nejvyšší
vrchol země Cristóbal Colón je součástí izolovaného horského masívu při pobřeží
Karibského moře.

VODSTVO : Nejdelší řekou je Magdalena, která se vlévá do Karibského moře.Ve vnitrozemí

jsou významné přítoky Orinoka a Amazonky.

PODNEBÍ : Podnebí je s výjimkou vysokých hor tropické, ale přesto velmi rozmanité.
Pobřežní nížina Karibského moře je relativně suchá, se dvěma krátkými
obdobími dešťů (časté hurikány). Pobřeží Tichého oceánu patří k nejdeštivějším
místům na světě (více než 7000 mm za rok). Hojné srážky mají i obě údolí ve
středu země a Amazonská nížina na jihovýchodě. Poněkud sušší klima na severu
dalo vznik savanám (llanos). V Andách jsou vyvinuta všechna vegetační pásma
od deštných pralesů až po vysokohorskou poušť.

OBYVATELSTVO : Naprostá většina obyvatelstva je soustředěna v klimaticky příznivějších

horských polohách a 75% jich žije ve městech. Převažují mestici 75%,
asi 20% tvoří běloši, 4% černoši a 1% indiáni.
Oficiální název – Kolumbijská republika.

HOSPODÁŘSTVÍ : Kolumbie je rozvojový průmyslově-zemědělský stát, s významným

těžebním průmyslem.Důležitým zdrojem příjmů se stává cestovní ruch.
HDP na osobu v roce 2000 činil 2 170 $ (služby 55%, průmysl včetně
těžby 26%, zemědělství a rybolov 19%).

PRŮMYSL : - těžební : - značné nerostné bohatství, největší význam má těžba ropy (export)
a zemního plynu v nížinách na severu země. Důležitá je i produkce
černého uhlí, zlata, stříbra, platiny a smaragdů.
- energetika : - většinu energie zajišťují vodní elektrárny – téměř 80%,
zbytek
tepelné
 Vláda investuje do rozvoje řady odvětví,především do hutnictví a
petrochemie. Přesto však stále dominují tradiční spotřební obory – textilní
průmysl a potravinářství.
ZEMĚDĚLSTVÍ : Pouze malá část země je obdělávána, přesto má však zemědělství velký
hospodářský význam. Zhruba 20% exportu zajišťuje pěstování kávy
(2.místo na světě), ale mnohem větší příjmy pocházejí z ilegálního
pěstování koky a produkce kokainu (Kolumbie je největším světovým
producentem kokainu, ilegálně se vyváží především do USA a Evropy a
výnosy obchodu s drogami předčí obchod se všemi ostatními
zemědělskými produkty. Potlačování obchodu s drogami je velice
obtížné). Dále se pěstují banány, ananasy, citrusy, cukrová třtina,
kakao, rýže, kukuřice, tabák, bavlník aj.
Z živočišné výroby má největší význam chov skotu, zejména na
horských pastvinách. Při pobřeží je málo rozvinutý rybolov.

DOPRAVA : Rozvoji dopravy brání komplikovaný terén. Železnic je velmi málo, většina
silnic nemá pevný povrch. Z vodní dopravy má větší význam
námořní.Dynamicky se rozvíjí doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními obchodními partnery jsou USA, Německo, Japonsko,

Španělsko.
Vyváží se káva, ropné produkty, banány, cukr, maso, kůže a
další zemědělské produkty.
Dováží se zejména stroje a zařízení, dopravní prostředky,
chemické výrobky a potraviny.

CENTRA : Bogotá (6,8 mil./A 8 mil.) – hlavní město, politické, hospodářské a kulturní
středisko země, ležící v nadmořské výšce 2560 m

Calí (2,4 mil./A 3,1 mil.) – průmyslové středisko vnitrozemí

Medellín (2 mil./A 3,2 mil.) – průmyslové město uprostřed hor

 V E N E Z U E L A - Caracas

Rozloha : 912 050 km2 Počet obyvatel : 25 mil.

POLOHA : Venezuela leží na severu Jižní Ameriky při Karibském moři.Sousedí na západě
s Kolumbií a na jihu s Brazílií a na východě s Guyanou.

POVRCH : Na severozápadě zasahuje velehorské pásmo And. Hlavní pásmo Cordillera de

Mérida dosahuje nejvyššího vrcholu horou Pico Bolívar (5 007 m). Mezi tímto
hlavním pásmem a pohraničním pásmem na západě leží močálovitá
Maracaibská nížina. Ve středu státu se táhne Orinocká nížina s rozsáhlými
savanami llanos, na jihu se rozkládá Guyanská vysočina s typickými stolovými
horami.Nejjižnější část státu se sklání do Amazonské nížiny.

VODSTVO : Většina území je odvodňována řekou Orinoko, která ústí deltou do Atlantského
oceánu a jejími přítoky. Na jihu na jednom z vodnatých přítoků stékajících z
náhorních plošin Guyanské vysočiny, se nachází nejvyšší vodopády světa –
Salto Angel (979 m).

PODNEBÍ : Tropické s četnými srážkami, zejména ve vnitrozemí podél Orinoka. Nejsušší

oblasti se nacházejí na závětrných stranách hor lemujících pobřeží.
Nejpříjemnější podnebí je v horských oblastech, kde jsou vyvinuta všechna
klimatická pásma.

OBYVATELSTVO : Rozmístěno nerovnoměrně, většina je soustředěna na severu při pobřeží

Karibského moře. Venezuela patří k nejvíce urbanizovaným zemím Jižní
Ameriky, ve městech žije více než 90% obyvatel. Většinu tvoří mestici –
přes 70%, významné jsou menšiny bělochů – přes 18% a černochů – 9%,
indiáni tvoří pouze asi 2%.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Venezuelská republika je federativním státem, skládá se z 20 států,

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : federálního distriktu hlavního města a 10 karibských ostrovních území
(dependencí).

HOSPODÁŘSTVÍ : Rozvojový průmyslově-zemědělský stát, závislý na těžbě ropy. Velké

rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva. Na Jižní Ameriku
vysoká úroveň sociální péče.
HDP na osobu činil v roce 2000 3 680 $ (služby 71%, průmysl včetně
těžby 24%, zemědělství a rybolov 5%).

PRŮMYSL : - těžební : - největší význam má těžba ropy a zemního plynu (severní šelf a
pobřeží Maracaibského zálivu). Významná je také těžba železné
rudy, bauxitu, diamantů a zlata.
- energetika : - 60% vyrábí vodní elektrárny, zbytek tepelné (ropa)
- hutnictví : - zpracovává domácí železnou rudu a bauxit (Ciudad Guyana)
 - chemický průmysl : - zejména petrochemie (rafinérie na severu), rozvoj
zaznamenala výroba pneumatik a cementu
- strojírenství : - montáž aut, elektrotechnika
Tradičními odvětvími jsou průmysl textilní, kožedělný a potravinářský.
ZEMĚDĚLSTVÍ : Využívána je jen malá část půdy – asi 5%. Na plantážích se pěstuje káva,
kakao, banány, pomeranče, mango, cukrová třtina, tabák a pro domácí
spotřebu zejména kukuřice a rýže. Travnaté llanos poskytují dostatek
pastviny pro rozsáhlý chov skotu. Při pobřeží je významný rybolov.
V pralesech se těží vzácná dřeva.

DOPRAVA : Silniční síť je dobře rozvinuta na severu země (i dálnice). Řídká síť železnic je
využívána především k přepravě nákladů, stejně jako vodní doprava po řece
Orinoko, námořní doprava slouží na realizaci nákladů v zahraničním obchodě.
Velký význam má doprava letecká,zejména pro jinak nedostupné vnitrozemské
oblasti.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA, Kanada, Brazílie, Itálie a Británie.
Vyváží zejména suroviny – ropa a její deriváty.
Dováží stroje, motorová vozidla, potraviny.

CENTRA : Caracas (3,6 mil./A 6 mil.) – hlavní a největší město, průmyslové středisko země

Maracaibo (2 mil.) – přístav

 SEVEROVÝCHODNÍ ZEMĚ JIŽNÍ AMERIKY
POLOHA : Málo lidnaté státy na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky omývané
Atlantským oceánem. Sousedí na severozápadě s Venezuelou a na západě, jihu a
východě s Brazílií.

PŘÍRODNÍ POMĚRY : Na severu se rozkládá úzký pás pobřežní nížiny s četnými močály,
ve Francouzské Guyaně zasahuje hluboko do vnitrozemí. Z Venezuely
a Brazílie se zvedají výběžky Guyanské vysočiny s hustými
tropickými pralesy (Roraima v Guyaně 2 772 m).
Klima je horké a vlhké, se silnými sezónními dešti.
Většina obyvatel žije v úzkém pobřežním pásu.

HOSPODÁŘSTVÍ : Guyana a Surinam jsou rozvojové zemědělské státy s významnou

těžbou. Hospodářský rozvoj je podmíněn světově důležitými zásobami
bauxitu, který se stal hlavní vývozní komoditou. Částečně se i
zpracovává (Surinam), přičemž se využívají místní bohaté zdroje vodní
energie. Značný hydroenergetický potenciál mají oba státy, ale jeho
rozvoj je limitován špatnou dostupností. Významná je rovněž těžba
tropického dřeva a v Guyaně zlata a diamantů. Průmyslově jsou oba
státy slabé, nejvýznamnější je potravinářství (cukr, rum) a
dřevozpracující průmysl.
Zemědělství je dominující složkou hospodářství a soustřeďuje se
hlavně v pobřežní nížině. Hlavními plodinami jsou cukrová třtina,
rýže, kokosová palma a banány. Důležitý je rybolov, v Surinamu chov
drůbeže a v Guyaně omezený chov skotu na jihozápadě země.
Francouzská Guyana je zámořským departementem Francie. Byla
dlouho sídlem neslavně známé trestanecké kolonie na Ďábelských
ostrovech u pobřeží. Do 2.světové války sem Francie posílala na nucené
práce nejtěžší trestance. Dnes je tento tropický ostrov turistickou
atrakcí. Francouzská Guyana zůstává hospodářsky závislou na Francii
a dostává od metropole značné dotace. Země má tak jednu z nejvyšších
životních úrovní v Jižní Americe. Těží se zlato a bauxit. Na vývoz se
pěstují banány a cukrová třtina. Velmi významná je těžba tropického
dřeva, důležitý je rybolov. Evropský kosmický program používá
raketovou základnu Kourou na pobřeží.Odtud startují rakety Ariane,
jež vynášejí evropské družice zkoumající vesmír.

STÁTY : GUYANA (Guyanská republika) - Georgetown (235 000)

Rozloha : 214 969 km2 Počet obyvatel : 870 000

SURINAM (Surinamská republika) - Paramaribo (245 000)

Rozloha : 163 820 km2 Počet obyvatel : 460 000
ZÁVISLÉ ÚZEMÍ : FRANCOUZSKÁ GUYANA - Cayenne (70 000)
Rozloha : 83 533 km2 Počet obyvatel : 200 000

E K V Á D O R - Quito

Rozloha : 272 045 km2 Počet obyvatel : 14 mil.

POLOHA : Ekvádor, jak jeho název napovídá ,leží v oblasti rovníku na západě Jižní Ameriky,
při pobřeží Tichého oceánu. Rozkládá se mezi Kolumbií na severu a Peru na jihu a
jihovýchodě. Jeho součástí jsou též ostrovy Galapágy, vzdálené asi 1 000 km na západ
v Tichém oceánu.

POVRCH : Osu země tvoří velehorské Andy (Chimborazo 6 297 m), charakterizované
intenzivní sopečnou a seismickou činností. Pobřežní nížiny tvoří úrodné
náplavy obohacené vulkanickým materiálem. Horský systém And tvoří dvě
rovnoběžná pásma, oddělená širokou hustě obydlenou sníženinou. Na východě
spadají Andy strmě do neprostupných pralesů Amazonské nížiny.
Souostroví Galapágy je tvořeno kužely mladých vyhaslých i činných
sopek.Nachází se zde jedinečná fauna.

VODSTVO : Největší význam mají horní toky přítoků Amazonky v Amazonské nížině.

PODNEBÍ : Ekvádor leží v rovníkovém pásmu. Klima je na východě tropické a vlhké, na

náhorních plošinách subtropické až mírné. Tropické pobřežní nížiny jsou
ochlazovány studeným Humboldtovým (Peruánským) proudem, který na
jihozápadě způsobuje pokles srážek.

OBYVATELSTVO : Většina obyvatelstva žije vzhledem k nepříznivým klimatickým

podmínkám ve vyšších polohách v západní části země. Asi 60%
populace bydlí ve městech. Více než 50% tvoří indiáni, asi 40%
mestici, zbytek běloši.
Oficiální název – Ekvádorská republika.

HOSPODÁŘSTVÍ : Rozvojový zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou.

HDP na osobu v roce 2000 činil 1 360 $ (služby 50%, průmysl včetně
těžby 36%, zemědělství a rybolov 14%).

PRŮMYSL : Málo rozvinutý, nejdůležitější je těžební : - největším bohatstvím země je ropa a

zemní plyn. Dále se těží zlato,
stříbro, rudy barevných kovů,
zejména mědi, síra a sůl.
Největší rozvoj zaznamenává v poslední době petrochemie. Z ostatních
odvětví je nejvýznamnější zpracování dřeva a průmysl textilní a potravinářský
(cukr, rybí moučka).

ZEMĚDĚLSTVÍ : Zaměstnává asi 30% obyvatelstva. Ekvádor je přední světový vývozce

banánů, na export se dále pěstuje cukrová třtina, káva a kakao. Pro
domácí spotřebu jsou nejdůležitější rýže, sladké brambory a kukuřice.
 Rozhodující část produkce pochází z rozsáhlých farem – haciend.
V pralesech se těží vzácná dřeva.
Živočišná výroba je nedostatečná, na horských pastvinách se chová
dobytek – vedle běžných druhů také lamy. Velmi významný je rybolov.
DOPRAVA : Je ztěžována obtížně dostupným terénem, železniční i silniční síť jsou málo
rozvinuty a mula je v řadě oblastí stále nejrozšířenějším dopravním prostředkem.
Státem prochází panamerická dálnice, železnice spojuje hlavní město
s přístavem Guayaquil.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA,Japonsko, Německo, Peru a

Kolumbie
Vyváží zejména ropu a zemědělské produkty – banány, káva,
kakao, cukr, ryby.
Dováží stroje a zařízení, dopravní prostředky, spotřební
zboží.

CENTRA : Quito (1,9 mil.) – hlavní město (2 980 m.n.m.)

Guayaquil (2 mil./A 3 mil.) – největší město, těžební a průmyslové středisko,

přístav
 P E R U - Lima

Rozloha : 1 285 216 km2 Počet obyvatel : 29 mil.

POLOHA : Třetí největší stát Jižní Ameriky, leží na západním tichomořském pobřeží. Sousedí
na severu s Ekvádorem a Kolumbií, na východě s Brazílií a Bolívií a na jihu s
Chile.

POVRCH : Úzká pobřežní nížina Costa lemuje celé pobřeží Tichého oceánu. Velká část má
charakter pouště, přerušované při ústích andských řek úrodnými náplavy.
Nejrozsáhlejší celek představuje velehorský celek And – v centrální části
Cordillera Blanca se nachází nejvyšší hora Huascarán 6 768 m. Na jihu mezi
dvěma paralelními pásmy se rozkládá náhorní plošina Altiplano. Celá tato oblast
vysokých pohoří patří k seismicky velice aktivním oblastem světa. (Aktivní
sopečná činnost je zde často doprovázena katastrofálními sesuvy (bahenní proudy), které vznikají
díky vysokým nadmořským výškám, ve kterých k sopečným erupcím dochází, což způsobuje
roztávání trvalé sněhové pokrývky a tavné vody nasytí nezpevněný sopečný materiál, který se
následně sesune. Příkladem je sesuv na Huascaránu, kde v květnu 1970 tragicky zahynule i
československá horolezecká expedice). Andy se prudce sklánějí k severovýchodu a
přecházejí do tropických pralesů Amazonské nížiny.

VODSTVO : Největší význam mají zdrojnice Amazonky – Marañon a Ucayali. Na hranicích

s Bolívií leží největší vysokohorské jezero – Titicaca (3 812 m.n.m.).

PODNEBÍ : Klima je většinou teplé a vlhké, závislé na nadmořské výšce. Nejteplejší

(tropické) a nejvlhčí je ve vnitrozemí (Amazonská nížina), náhorní plošiny
(puny) mají podnebí mírné se sezónními srážkami, nejvyšší partie patří do
chladného pásma. Pobřežní oblasti ovlivňované studeným Peruánským
proudem mají suché klima s častými mlhami, které v aglomeraci Limy způsobují
těžké smogové situace. V současné době je jedním z problémů tohoto regionu
El Niño.

OBYVATELSTVO : Většina obyvatel žije při pobřeží a na náhorních plošinách, kde jsou
příznivější klimatické podmínky. Přes 70% populace bydlí ve
městech.Převažují indiáni – 55%,mestici tvoří 33%, zbytek běloši.
Oficiální název – Peruánská republika.

HOSPODÁŘSTVÍ : Rozvojový zemědělsko-průmyslový stát s velkou těžbou nerostů.

HDP na osobu v roce 2000 činil 2 130 $ (služby 54%, průmysl včetně
těžby 34%, zemědělství a rybolov 12%).

PRŮMYSL : Slabě rozvinutý, využívá levné vodní energie, soustředěn v oblasti hlavního
města.
- těžební : - nejvýznamnější, v amazonské oblasti se rozvíjí těžba ropy a
zemního plynu. Dále se těží hlavně rudy mědi, zinku, olova,
 stříbra, ale i železná a uranová ruda, zlato, vizmut, vanadium
a další.
Na základě těžby se rozvíjí hutnictví a petrochemie. Tradičními odvětvími
jsou průmysl textilní, kožedělný a potravinářský.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Zemědělská výroba je limitována nedostatkem půdy vhodné k obdělávání.

Ta se nachází hlavně v pobřežních oblastech, kde se pěstuje cukrová třtina,
bavlník, rýže a banány (zavlažování). V horách se pro domácí spotřebu
pěstuje pšenice, kukuřice, brambory, v amazonské oblasti se produkuje
káva a kakao. Velké zisky přináší ilegální pěstování koky.
Nejdůležitější domácí zvířata představují v horských oblastech ovce a
lamy. Obrovský význam má rybolov. V pralesích na východě těžba
tropického dřeva.

DOPRAVA : Je komplikovaná členitým horským terénem, na východě neprostupnými lesy.

Vnitrozemské cesty jsou často nesjízdné, existuje jen několik málo výkonných
železničních tratí šplhajících do největších nadmořských výšek na světě (4 850
m). Lepší dopravní síť má pouze pobřežní oblast s panamerickou dálnicí.
Důležitá je doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA, Německo, Japonsko a Ekvádor.

Vyváží hlavně zemědělské produkty – cukr, káva, vlna, bavlna,
rybí moučka a dále rudy a ropu.
Dováží stroje a zařízení, spotřební zboží, stavební materiály.

CENTRA : Lima (6,5 mil./A 7,8 mil.) – moderní, výstavné hlavní město, četné památky

Cuzco (250 000) – město ležící ve vnitrozemí v horách 3 480 m.n.m., hlavní
město bájné říše Inků

Machu Picchu – nejznámější bájné město Inků, tyčí se vysoko v horách nad
údolím řeky Urubamba
 B O L Í V I E - Sucre / La Paz

Rozloha : 1 098 571 km2 Počet obyvatel : 8,6 mil.

POLOHA : Vnitrozemský stát v centrální části Jižní Ameriky. Sousedí na západě s Chile a
Peru, na severu a východě s Brazílií a na jihu s Paraguayí a Argentinou.

POVRCH : Na západě se táhne velehorské pásmo And, které se dělí na dvě části – u
chilských hranic Cordillera Occidental (západní) a směrem do vnitrozemí
Cordillera Oriental (východní). Oblast mezi nimi vyplňuje náhorní plošina
(puna), na severu nazývaná Altiplano s velkými občasnými solnými jezery.
Severovýchod země zabírá nížina porostlá pralesem, uprostřed státu jsou suché
stepi a savany.

VODSTVO : Největší význam mají přítoky Amazonky, na hranicích s Peru leží jezero
Titicaca a jižněji jezero Poopo.

PODNEBÍ : Tropické, závislé na nadmořské výšce.

OBYVATELSTVO : Většina obyvatelstva je soustředěna v klimaticky mírné oblasti Altiplana.

Přes 50% populace žije ve městech. Asi 44% tvoří indiáni, 33% mestici,
14% běloši. V Bolívii je nejvýše položené město na světě – Loripongo
(5 300 m.n.m.).
Oficiální název – Bolivijská republika.

HOSPODÁŘSTVÍ : Rozvojový zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou.

HDP na osobu v roce 2000 činil 990 $ (služby 54%, průmysl včetně
těžby 31%, zemědělství 16%).

PRŮMYSL : Slabě rozvinutý, největší význam má těžební : - velké zásoby rud barevných
kovů, zejména cínu,
antimonu, wolframu,
zinku. Těží se rovněž zlato,
stříbro, železná ruda a další.
V posledních letech vzrostla
těžba ropy a zemního plynu
na jihovýchodě země.
- energetika : - většina energie pochází z hydroelektráren
- hutnictví : - zpracovává rudy barevných kovů, největší význam má výroba
cínu
Z ostatních odvětví se uplatňuje zejména tradiční textilní a potravinářská
výroba.
ZEMĚDĚLSTVÍ : V zemědělství je zaměstnána téměř polovina obyvatelstva. Pěstuje se
zejména káva, kakao, cukrová třtina, tropické ovoce, tabák, bavlna.
Pro domácí spotřebu se pěstují brambory, kukuřice, rýže, soja. Značný
přínos má ilegální výroba a vývoz kokainu.
Na horských pastvinách se chová skot, ovce, kozy a lamy.

DOPRAVA : Silniční síť je rozvinuta hlavně v oblasti Altiplana, ale cest se zpevněným
povrchem je málo. Železnice udržuje spojení s Chile a Peru, převáží se hlavně
suroviny. Pro spojení s okolním světem slouží doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA, Brazílie, Argentina, Německo,

Japonsko, Británie.
Vyváží zejména suroviny – rudy, zemní plyn.
Dováží dopravní prostředky, důlní zařízení, potraviny.

CENTRA : Sucre (200 000) – oficiální hlavní město, sídlo soudu

La Paz (815 000 /A 1,6 mil.) – největší město, sídlo vlády, faktické hlavní město
 CH I L E - Santiago de Chile

Rozloha : 756 626 km2 Počet obyvatel : 16 mil.

POLOHA : Úzký protáhlý pruh území podél jihozápadního pobřeží Jižní Ameriky. Ze západu
ho omývá Tichý oceán, na severu hraničí s Peru na severovýchodě s Bolívií a na východě
s Argentinou, kde hranici tvoří hlavní hřeben And. Ke státu patří řada ostrovů v Tichém
oceánu, nejvzdálenější je Velikonoční ostrov, ležící téměř 4 000 km na západ, se známými a
záhadnými monolitickými sochami s velkými obličeji.

POVRCH : Úzký pruh chilského území je ještě podélně rozdělen pásmem Pobřežní Kordillery
a velehorským pásmem And na hranici s Argentinou. Mezi těmito pásmy se vyskytují nížiny
a sníženiny. Horské sníženiny na severu tvoří slané, místy bezodtoké pánve vyplněné zčásti
pouští Atacama. Nížinná oblast začíná ve středním Chile a táhne se až k zálivu Ancúd. Andy
dosahují nejvyšších výšek na severu (6 723 m) směrem k jihu se snižují. Je zde velké
množství sopek – vulkanismus, zemětřesení (na severu nejvyšší činná sopka světa
Guallatiri – 6 060 m). V jižní části (Patagonie) mají Andy glaciální reliéf s četnými
ledovci, které dosahují až k mořské hladině. V době pleistocénu byl rozsah zalednění
mnohem větší a ledovce vytvořily hluboká údolí při pobřeží, která jsou zaplavena a vytváří
tak hluboké zálivy – fjordy. Nejzazší jih tvoří ostrovy a souostroví Tierra del Fuego
(Ohňová země) s obávaným Hoornovým mysem.

VODSTVO : Horské řeky jsou vesměs krátké ale prudké – hydroelektrárny. Na jihu se
nacházejí horská ledovcová jezera.

PODNEBÍ : Vzhledem k extrémní délce státu se zde střídají všechna klimatická pásma od
tropického na severu, přes subtropické a mírné oceánské až k vlhkému a
chladnému na jihu. Ohňová země má podnebí subpolární. Co se týká srážek,
poušť Atacama na severu je považována za nejsušší oblast na Zemi. Pasáty
z Pacifiku vanou totiž podél pobřeží a pasáty z Atlantiku sem přes Andy
neproniknou. Dostatečné množství srážek spadne ve středním Chile zejména
v zimě a hodně prší na pobřeží Patagonie.

OBYVATELSTVO : Většina obyvatelstva sídlí v Centrálním údolí, v nížinaté oblasti středního

Chile. Země je velmi urbanizovaná, více než 85% žije ve městech (téměř
40% v aglomeraci Santiaga). Populace je poměrně homogenní, asi 92%
tvoří mestici, zbytek připadá na indiány.
Oficiální název – Chilská republika.

HOSPODÁŘSTVÍ : Hospodářsky nejvyspělejší andská země s rozvinutým

zpracovatelským průmyslem a velkým nerostným bohatstvím.
HDP na osobu v roce 2000 činil 4 630 $ (služby54%, průmysl
včetně těžby 38%, zemědělství a rybolov 8%).
PRŮMYSL : - těžební : - největší význam má těžba měděné rudy zejména na severu země,
jsou zde největší povrchové měděné doly na světě La Escondida a
Chuquicamata (měď se podílí více než třetinou na chilském
vývozu). Významná je také těžba železné a molybdenové rudy,
stříbra a zlata. V poušti Atacama je důležitá těžba ledku a
společně s ním se těží jód. V menším množství se těží také černé
uhlí a na Ohňové zemi ropa a zemní plyn.
- hutnictví : - nejdůležitější odvětví těžkého průmyslu, vyrábí zejména barevné
kovy, ale i železo
- chemický průmysl : - zejména petrochemie a výroba hnojiv z ledku
Tradičními odvětvími spotřebního průmyslu zůstávají textilní a kožedělný
průmysl a rozsáhlé potravinářství (zpracování ryb).

ZEMĚDĚLSTVÍ : Je prosperující, dominantní rostlinná produkce se soustřeďuje v

Centrálním údolí. Hlavními plodinami jsou pšenice, kukuřice, cukrová
řepa a vinná réva, dále se pěstují brambory, rýže, olejniny (slunečnice,
len), ovoce (subtropické i jablka), zelenina, tabák.
Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí a skotu, zejména na jihu
země. Studený Humboldtův proud zajišťuje velké zdroje ryb a Chile tak
patří k největším světovým producentům.

DOPRAVA : Vzhledem k tvaru i charakteru území bylo Chile vždy silně závislé na námořní
dopravě, zejména kabotážní (podél pobřeží). Jih země je dostupný jen po vodě
nebo letecky. Panamerická dálnice prochází od severu až k zálivu Ancúd.
Hustější síť silnic s pevným povrchem a železnic je jen v oblasti Centrálního
údolí. Důležitá je doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA, Německo, Japonsko, Británie.

Vyváží zejména měď, železnou rudu, ledek, jód, zemědělské
produkty – vlnu, ryby a dřevo.
Dováží stroje a zařízení, spotřební zboží , potraviny.

CENTRA : Santiago de Chile (4,7 mil./A 6,1) – hlavní a největší město, hospodářské
středisko státu

Valparaiso (300 000 /A 900 000) – přístav

Concepción (2210 000 /A 940 000) – průmyslové město a přístav, několikrát

zničeno zemětřesením a znovu
vystavěno
 B R A Z Í L I E - Brasilia

Rozloha : 8 511 965 km2 Počet obyvatel : 186 mil.

POLOHA : Brazílie je největší stát Jižní Ameriky (5.stát světa). zabírá téměř polovinu
kontinentu. Na východě ji omývají břehy Atlantského oceánu, ve vnitrozemí
sousedí se všemi jihoamerickými státy kromě Ekvádoru a Chile.

POVRCH : Severní hranici tvoří izolované masivy Guyanské vysočiny (Pico da Neblina -
3 014 m). Směrem na jih a západ se rozkládá obrovská Amazonská nížina
(selvas), která zaujímá více než polovinu území. Celé území je rovinaté
s rozsáhlými bažinami a zaplavovanými oblastmi. V povodí Amazonky se nachází
tropické vždy zelené deštné pralesy, jež mají nejbohatší flóru na světě a
produkují asi polovinu kyslíku naší planety. Celkově je území Brazílie pokryto
lesy více než z 60%. Silné kácení lesů v posledních letech vzbuzuje ale obavy o
možné následky ve změnách klimatu. Z Amazonské nížiny se k jihovýchodu
pomalu zvedá převážně plochá Brazilská vysočina pokrývající většinu zbývající
části země. Ve vnitrozemí Brazilské vysočiny jsou křovinaté savany zvané
campos, kde převažuje suchomilná vegetace s řídkými lesy. Na jihu zasahuje
Laplatská nížina.
2,4% území Brazílie je chráněno. Největší národní park Jaú je ve státě
Amazonas a nejznámější je NP Iguazú (se stejnojmennými vodopády), který je
součástí světového přírodního bohatství.

VODSTVO : Mnoho mohutných řek, protéká zde nejdelší a nejvodnatější řeka světa –
Amazonka, mající také největší povodí. Ústí rozsáhlou deltou do Atlantského
oceánu (7 025 km). Jihozápad Brazílie je odvodňován řekou Paraná, která na
hranicích s Argentinou a Paraguayí vytváří velkolepé nejvodnatější vodopády
světa – Iguazú. Celkově má Brazílie obrovské množství dalších významných
řek – vesměs splavných.

PODNEBÍ : Podnebí je na velké části území tropické – teplé a většinou vlhké, se sezónními
dešti, na jihu pak subtropické. Nejvyšší průměrné teploty (25-27°C)
s minimálními výkyvy během roku se vyskytují v povodí Amazonky. Srážky se
zde pravidelně opakují po vrcholení Slunce (dopoledne výpar, odpoledne déšť) a
dosahují ročně 2 000 – 9 000 mm. Obdobné klimatické podmínky má také
východní pobřeží. Příznivější, tj. poněkud chladnější podnebí má Brazilská
vysočina. Její vnitrozemí (sv. od řeky Sao Francisco) představuje nejsušší oblast
země. Nejvyšší srážky spadnou v horských oblastech při hranici s Venezuelou a
na návětrných svazích pobřežních horských pásem.

OBYVATELSTVO : Brazílie je nejlidnatějším státem Jižní Ameriky, každoročně přibývají

další 3 miliony obyvatel. Rozmístění je nerovnoměrné, téměř 80% je
 soustředěno v pásmu podél jihovýchodního a jižního pobřeží na desetině
rozlohy země, nejméně zalidněná je Amazonie. Asi čtvrtina obyvatelstva
je negramotná, značná část trpí podvýživou. Asi 77% populace žije ve
městech, nejrychleji se rozvíjející aglomerace jsou Sao Paulo a Rio de
Janeiro.

Složení populace je pestré (rasově a etnicky smíšené), je výsledkem

rozsáhlých migrací a míšení lidí. Více než polovina obyvatelstva jsou
potomci přistěhovalců evropského původu, asi 34% tvoří míšenci
(mestici, mulati, zambové), 10% černoši a 1% Indiáni a přistěhovalci
z Asie (hlavně Japonci). Čistokrevní indiáni tvoří již jen zlomek populace
roztroušené v neprostupných pralesích povodí Amazonky.

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Brazilská federativní republika se skládá z 26 států a federálního

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : distriktu hlavního města.
Měna : 1 cruzeiro real

HOSPODÁŘSTVÍ : Objemem hospodářského potenciálu zaujímá Brazílie vedoucí místo mezi

rozvojovými zeměmi. Je bohatá na suroviny. Díky obrovským zdrojům
vodní energie, dostatku surovin, nadbytku levné pracovní síly a velkým
daňovým úlevám sem nejbohatší země světa (hlavně USA, Japonsko a
Německo) umístily mnoho svých firem. Rozvoj země souvisí s obrovským
tempem industrializace, která má dnes stěží ve světě obdoby. Mezi
latinskoamerickými státy vyniká největším podílem průmyslových
výrobků na exportu (kolem 55%). Snaha dosáhnout co nejdříve úrovně
vyspělých zemí přinesla obrovské zadlužení. Brazílie se stala největším
světovým dlužníkem. Neuvěřitelným tempem rostou zejména města, která
jsou plná paláců a moderních budov, na okrajích měst jsou však chudinské
čtvrtě plné nuzných chatrčí (Favely) – obrovské sociální rozdíly.
Jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa přináší tragické
následky v oblasti ekologie. Dochází zde k největší degradaci přírodních
ekosystémů Tropický deštný prales (plíce světa) rychle ustupuje, dnes je
asi poloviční ve srovnání s počátkem století. S pralesem mizí i původní
indiánské obyvatelstvo, jedinečná flora a fauna, rozvíjí se vodní eroze a
vznikají chudé stepi.
Velký hospodářský význam má cestovní ruch, který je soustředěn
zejména do nejatraktivnější oblasti Rio de Janeira s jeho nočním životem,
karnevaly a světoznámými plážemi (Copacabana aj.).
V roce 1994 podepsaly 4 jihoamerické země Argentina, Brazílie,
Paraguay a Uruguay smlouvu o zóně volného obchodu Mercosur, což je
společný trh jižních oblastí Jižní Ameriky.
HDP na osobu v roce 2000 činil 4 350 $ (služby 62%, průmysl včetně
těžby 29%, zemědělství 9%).

PRŮMYSL : Je vysoce rozvinutý,jeho nevýhodou je koncentrace v jihovýchodní části země,

ostatní oblasti jsou rozvinuté málo. Obrovský růst průmyslu byl umožněn zejména
zahraničními investicemi.
- těžební : - Brazílie má obrovské zásoby nerostných surovin. Největší
význam mají ložiska železné rudy, dále je významná těžba
bauxitu, rud manganu, cínu, uranu, zlata a diamantů. Dále
 jsou zde naleziště berylia, wolframu, azbestu, fosfátu a soli.
Ložiska uhlí na jihu země nejsou příliš významná, rovněž těžba
ropy a zemního plynu ve vnitrozemí (střední Amazonie) nestačí,
ložiska jsou sice perspektivní, ale zatím nepříliš využívaná. Těžba
surovin má katastrofální důsledky na krajinu.
- energetika : - více než 90% energie produkují vodní elektrárny, vytvářející
soustavu mohutných nádrží na řece Paraná a jejich přítocích.
Elektrárna Itaipú na řece Paraná na hranicích s Paraguayí je
největší na světě.
Neustále se rozvíjí zpracovatelský průmysl z něhož nejdůležitější jsou :
- hutnictví : - založené na surovinách (hlavně ocel)
- strojírenství : - automobily, elektrotechnika, elektronika
- chemický průmysl : - umělá hnojiva
Mezi tradiční odvětví průmyslu patří průmysl textilní a kožedělný,
dřevozpracující a potravinářský (cukrovarnictví, lihovarnictví).

ZEMĚDĚLSTVÍ : Zaostávající zemědělství zaměstnává téměř 25% obyvatelstva. Obdělává se

jen asi 6% rozlohy, zejména na jihu země při pobřeží. Ve vnitrozemí se
půda získává vytěžením nebo vypálením lesa, brzy se však vyčerpává a
farmáři obsazují další území. Dochází tak k rozsáhlému ničení tropických
lesů. V Brazílii převládá plantážní zemědělství, které produkuje zejména
kávu (1.na světě), dále cukrovou třtinu (vyrábí se z ní i náhražka benzínu
k pohonu motorových vozidel), kakao, banány, citrusy (významná hlavně
produkce pomerančové šťávy) a sóju. Pro domácí spotřebu se pěstuje
kukuřice, rýže, maniok a sisal.
Z živočišné výroby má největší význam chov skutu, prasat a koní.
Důležitý je rybolov.

DOPRAVA : Díky obrovské rozloze země a řídkému osídlení má největší význam doprava
letecká (zejména pro izolované oblasti ve vnitrozemí). Značné využití má rovněž
doprava vodní a to jak říční tak i námořní. Doprava železniční a silniční je
nejvyspělejší při průmyslovém pobřeží, ale nové komunikace přibývají i
v Amazonii - např. dálnice Transamazonica.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními obchodními partnery jsou USA, Japonsko a Německo.

Vyváží se hlavně suroviny – rudy, ocel a hutnické polotovary,
dále strojírenské výrobky a zemědělské produkty – káva, kakao,
cukr, sója, tabák aj.
Dováží se hlavně stroje a zařízení, chemické výrobky, paliva,
obiloviny.

CENTRA : Brasilia (2 mil.) – hlavní město od r.1960, vybudováno na území federálního

distriktu v centrální části Brazilské vysočiny v neobydleném
vnitrozemí – na náhorní plošině ve výšce 1060 m.n.m. Podnět
k založení dal prezident českého původu - lékař J. Kubitschek
v r.1956. Město je moderně řešeno – s mimoúrovňovou
dopravní sítí. Městské čtvrtě mají různé funkce – např. funkci
obytnou, obchdní, kulturní, vládní. Velké plochy města tvoří
parky a zahrady. Sítí dálnic je město napojeno na všechna
důležitá střediska země.
Sao Paulo (10 mil./A 19 mil.) – největší město, centrum průmyslové výroby

Rio de Janeiro (6 mil./A 12 mil.) – bývalé hlavní město, jedno z nejkrásnějších

měst světa, bankovní, obchodní a kulturní
středisko, významný přístav

Belo Horizonte (2,4 mil./A 4 mil.) – průmyslové středisko

Porto Alegre (1,5 mil./A 4 mil.) – přístav, středisko obchodu potravinářskými

produkty

Recife (1,5 mil./A 3,6 mil.) – nejvýchodnější přístav

Salvador (2,7 mil.) – přístav,v 16.-18.století hlavní město

Manaus (1,6 mil.) – nejvýznamnější středisko Amazonie, přístav, obchodní,

průmyslové (dopravní prostředky, elektro) a turistické
centrum,
 A R G E N T I N A - Buenos Aires

Rozloha : 2 780 092 km2 Počet obyvatel : 39 mil.

POLOHA : Druhý nejrozlehlejší stát Jižní Ameriky, leží v její jihovýchodní části. Na východě
ji omývají břehy Atlantského oceánu, na severovýchodě sousedí s Uruguayí a
Brazílií, na severu s Paraguayí a Bolívií, na západě v hornatých Andách s Chile.

POVRCH : Většinu území tvoří roviny, jejichž základem je Laplatská nížina, která je
vyplněna mohutnými nánosy říčního systému řeky Paraná.. V severní polovině
státu je označovaná jako Gran Chaco, což je sušší planina, pokrytá zakrslými
křovinami. Severovýchodní část nížiny je vlhká, jsou zde charakteristické močály
a občasně zaplavovaná území. Jižní část označovaná pampa je savana s bohatými
černozemními půdami. Po celé délce západních hranic se táhne neprostupná
bariéra horského pásma And. Četné masivy jsou vulkanického původu, včetně
nejvyšší hory Ameriky Aconcagua (6 959 m). Častá jsou zde i zemětřesení. Jih
země vyplňuje suchá a pustá Patagonská tabule a nejjižnější část státu tvoří
souostroví Ohňová země, která je již výrazně modelována ledovci.
Téměř 1% státního území je chráněno – nejznámějším národním parkem je
NP Los Glaciares, v zaledněných Patagonských Andách, který je součástí
světového přírodního dědictví.

VODSTVO : Říční síť ve vnitrozemí je řídká, řeky často zanikají v suchých stepích. Největší
řekou je Paraná (po celém úseku splavná), která ústí do Atlantiku estuárem
La Plata. Její nejvýznamnější přítoky jsou Uruguay a Salado.
V horách jsou četná jezera ledovcového původu největší je Lago Buenos Aires.

PODNEBÍ : V severní části Argentiny je podnebí subtropické a ve střední a jižní části země
mírné. Směrem k jihu je klima stále sušší a chladnější. V Patagonii je již velmi
chladno, zejména na nejzazším jihu, Ohňová země má potom podnebí drsné –
subpolární. V Andách je klima suché, vysokohorské.

OBYVATELSTVO : Rozmístění je nerovnoměrné, více ne 80% je soustředěno v Laplatské

nížině a v podhůří And. Ve městech žije 87% populace. Asi 97% tvoří
běloši – potomci přistěhovalců z Evropy, zejména ze Španělska a Itálie
(v Chacu existuje i významná česká komunita). Zbývající obyvatelstvo
tvoří mestici a nepatrné zbytky indiánů, kteří žijí v odlehlých oblastech
(Gran Chaco, Patagonie).

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Argentinská republika je federativní zemí, skládá se z 22 provincií,

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ : 1 teritoria (Ohňová země) a federálního distriktu hlavního města
Měna : 1 Peso
HOSPODÁŘSTVÍ : Argentina je průmyslově-zemědělský stát s poměrně rozvinutým
hospodářstvím, má dostatek zdrojů, ale politická nestabilita spojená
s vysokou inflací a velkým zahraničním dluhem brzdí její hospodářský
rozvoj. Vleklá hospodářská krize v zemi vyvrcholila bankrotem
v r.2002. Od té doby se situace opět zlepšuje.

HDP na osobu činil v roce 2000 7 550 $ (služby 61%, průmysl včetně
těžby 32%, zemědělství a rybolov 6%).

PRŮMYSL : - těžební : - největší význam mají velké zásoby ropy a zemního plynu
v Patagonii, v Andách jsou značné zásoby rud, zejména uranu,
zinku, olova, wolframu, mědi a stříbra
- energetika : - více než polovina energie se získává spalováním ropy, přes
30% připadá na vodní zdroje, asi 15% na jaderné
Zpracovatelský průmysl je soustředěný především v oblasti La Platy.
Hodnotou produkce dominuje petrochemický průmysl, železárny a strojírny,
které se rychle rozvíjí (výroba automobilů a zemědělských strojů) jsou
soustředěny v Cordobě a na dolním toku řeky Paraná od Santa Fé po La Platu.
Nejvíce obyvatelstva je ale zaměstnáno v potravinářství. Jeho těžiště spočívá
ve zpracování masa, mléka, výrobě mouky, cukru a rostlinných olejů.
V podhůří And je rozsáhlé vinařství. Významnější jsou ještě tradiční odvětví
jako průmysl kožedělný, obuvnický a textilní.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Zemědělská půda zabírá více než 60% rozlohy země, přičemž většinu tvoří
pastviny. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí jsou pampy (černozemní
půdy bohaté na humus). Zde se pěstuje hlavně obilí – pšenice (na vývoz) a
kukuřice, dále sója, slunečnice a pícniny (vojtěška). V severní části země,
kde převažuje plantážní zemědělství se pěstuje zejména cukrová třtina,
bavlník, ale i tabák, čaj, vinná réva a citrusy.
Vedoucím oborem zemědělství je ale živočišná výroba, opírající se
zejména o chov skotu na rozsáhlých pastvinách pamp(významný vývoz
hovězího masa a kůží). Významný je i chov ovcí pro maso i vlnu, který je
rozšířen zejména na jihu a dále v nehostinné oblasti Patagonie, kde se
chovají i kozy. Za zmínku stojí i chov koní. Při pobřeží se částečně
uplatňuje rybolov.

DOPRAVA : Argentina má nejlepší komunikační systém z celé Jižní Ameriky. Dobré

přírodní podmínky umožnily vybudování velmi husté sítě silnic i železnic,
zejména v centrální oblasti země. Významná je rovněž doprava vodní – říční i
námořní. Dobře rozvinutá je doprava letecká.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními obchodními partnery jsou USA, Brazílie, Nizozemsko,

Německo a Japonsko.
Vyváží se zejména zemědělské a potravinářské produkty –
hovězí maso, kůže, tuky, obilí, ovoce, vlna, bavlna, tabák aj.
V dovozu převládají náročná strojírenská zařízení, paliva a
železná ruda.
CENTRA : Buenos Aires (2,8 mil./A 12 mil.) – hlavní město, politické, hospodářské,
obchodní, kulturní a dopravní středisko státu a celé Jižní
Ameriky, významný přístav

Córdoba (1,5 mil.) – průmyslové středisko

Rosario (1,3 mil.) – přístav

F A L K L A N D Y - Port Stanley
Rozloha : 12 347 km2 Počet obyvatel : 2 600

Falklandy jsou samosprávnou britskou kolonií v Jižním Atlantiku. Tvoří je souostroví

dvou hlavních a množství malých ostrovů, vzdálených 480 km východně od Ohňové země.
K Falklandům patří dependence hornaté Jižní Georgie s velrybářskou stanicí a neobydlené
vulkanické Jižní Sandwichovy ostrovy.
Převážně britské obyvatelstvo se věnuje tradičnímu chovu ovcí na vlnu i maso, lovu ryb a
jejich zpracování.
Nároky na tyto ostrovy si dělá rovněž Argentina, která je nazývá Malvíny (poslední válečný
konflikt r.1982).
 P A R A G U A Y - Asunción

Rozloha : 406 752 km2 Počet obyvatel : 6 mil.

POLOHA : Vnitrozemský stát ve střední části Jižní Ameriky,obklopený Bolívií na

severozápadě, Brazílií na severovýchodě a Argentinou na jihu. Hranice tvoří
většinou řeky.

POVRCH : Západní část země tvoří ploché planiny Gran Chaca s pralesy a savanami.
Ve východní části se z náplavových nížin zvedá mírně zvlněná vysočina.

VODSTVO : Středem země protéká splavná řeka Paraguay, část hranice s Argentinou tvoří
veletok Paraná.

PODNEBÍ : Tropické s vysokými teplotami a srážkami, které jsou vydatnější na východě,

západ je celkově sušší.

OBYVATELSTVO : Rozmístěno nerovnoměrně, většina soustředěna ve východní části země

v aglomeraci hlavního města a kolem řeky Paraná. Země má vysoký
přirozený přírůstek, necelá polovina obyvatelstva žije ve městech.
Převažují mestici 91%, indiáni tvoří pouze asi 3%, zbytek běloši, zejména
Němci.
Oficiální název – Paraguayská republika

HOSPODÁŘSTVÍ : Slabě rozvinutý převážně zemědělský stát.

HDP na osobu v roce 2000 činil 1 560 $ (služby 52%, průmysl včetně
těžby 22%, zemědělství 26%).

PRŮMYSL : Země nemá výraznější zásoby nerostů ani paliv. Disponuje však ohromným
hydroenergetickým potenciálem a zejména díky největší elektrárně světa
Itaipú (společně s Brazílií) je i vývozcem elektřiny. Slabý průmysl je
soustředěn zejména okolo hlavního města a zpracovává převážně zemědělské
produkty (potravinářský, textilní a kožedělný průmysl) a dřevo. Země je
světovým producentem pomerančového oleje a vyrábí i další rostlinné oleje a
vonné esence.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Je dominující složkou hospodářství, zaměstnává téměř polovinu

obyvatelstva. Orná půda zabírá jen asi 2% rozlohy země a nejvýznamnější
je v údolích řek. Na vývoz se pěstuje zejména bavlník, sója, cukrová
třtina, ale i tabák, káva, ovoce a vinná réva. Pro domácí spotřebu
 hlavně maniok, kukuřice a rýže. Velmi významná je těžba dřeva
v pralesích.
Rozhodující úlohu má ale živočišná výroba – zejména chov skotu pro
maso na rozsáhlých rančích. Méně se chovají ovce.

DOPRAVA : V osobní dopravě dominují automobily, pro přepravu nákladů slouží řeky Paraná
a Paraguay.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou USA, Argentina, Nizozemsko, Německo,

Švýcarsko.
Vyváží zejména bavlnu,maso, sóju, rostlinné oleje, dřevo.
Dováží stroje, motorová vozidla, paliva, kovy, a chemické
výrobky.

CENTRA : Asunción (510 000 /A 1,4 mil.) – hlavní město a jediné velké město v zemi
 U R U G U A Y - Montevideo

Rozloha : 176 215 km2 Počet obyvatel : 3,5 mil.

POLOHA : Malá země na východním pobřeží Jižní Ameriky, severně od ústí La Platy. Leží
mezi Argentinou na západě a Brazílií na severu, na východě ji omývá Atlantský
oceán.

POVRCH : Většinu území tvoří nížinná pampa Laplatské nížiny, mírné zvlnění představují
dva pahorkatinné výběžky Brazilské vysočiny, které nepřekračují výšku 500 m.
Východní pobřeží lemuje nížina s lagunami a dunami.

VODSTVO : Téměř celé území je odvodňováno hraniční řekou Uruguay.

PODNEBÍ : Subtropické s dostatečným množstvím srážek po celý rok.

OBYVATELSTVO : Rozmístěno nerovnoměrně, většina je soustředěna v aglomeraci hlavního

města a kolem řeky Uruguay, 86% žije ve městech. Převažují běloši
španělsko-italského původu – 86%, 8% tvoří mestici a 6% mulati a
černoši.
Oficiální název – Uruguayská východní republika

HOSPODÁŘSTVÍ : Rozvojový průmyslově-zemědělský stát s rozsáhlou živočišnou

výrobou. Má nejstarší a nejrozvinutější systém sociálního zabezpečení
v Jižní Americe. Na vysoké úrovni je také zdravotnictví a školství.
HDP na osobu v roce 2000 činil 6 220 $ (služby 62%, průmysl včetně
těžby 29%, zemědělství a rybolov 9%).

PRŮMYSL : Země má nedostatek nerostných zdrojů a průmysl se rozvíjí díky dovozu

surovin a paliv a levné vodní energii. Zpracovávají se zejména zemědělské
produkty, nejdůležitějším odvětvím je proto potravinářství, následuje průmysl
textilní, kožedělný a petrochemie.

ZEMĚDĚLSTVÍ : Je založeno na extenzivním chovu skotu a ovcí na pastvinách pamp.

Louky a pastviny tvoří více než 75% plochy státu. Živý dobytek, maso a
masné výrobky, mléko, kůže a vlna jsou hlavními položkami vývozu.
Méně významný je rybolov.
Rostlinná výroba představuje pouze doplněk zemědělské výroby. Pěstuje
se pšenice, kukuřice, rýže, cukrová třtina, slunečnice, ovoce, vinná réva,
len.
DOPRAVA : Dopravě slouží rozvinutá silniční síť, v mezinárodní přepravě nákladů dominuje
námořní doprava.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD : Hlavními partnery jsou Brazílie, USA a Německo.

Vyváží hlavně skot, maso a masné výrobky, vlnu, kůži a textil.
Dováží ropu, stroje a zařízení, dopravní prostředky, kovy,
chemické výrobky.

CENTRA : Montevideo (1,5 mil.) – největší a hlavní město, přístav, hospodářské, politické a
kulturní středisko