ÉRY VÝVOJE ZEMĚ

PREKAMBRIUM
PRVOHORY
DRUHOHORY
TŘETIHORY
ČTVRTOHORY

PREKAMBRIUM – 4,6 mld. – 550 mil.


PRAHORY
o
STAROHORY
o
PRVOHORY – 550 – 250 mil. let

STARŠÍ
o
KAMBRIUM

ORDOVIK

SILUR

 DEVON
MLADŠÍ
o
KARBON

PERM

DRUHOHORY – 250 – 65 mil .let

TRIAS
o
JURA
o
KŘÍDA
o
TŘETIHORY – 65 – 2 mil. let

PALEOGÉN
o
NEOGÉN
o
ČTVRTOHORY – od 2 mil. let do současnosti

 PLEISTOCÉN
o
HOLOCÉN
o

PREKAMBRIUM
PRAHORY A STAROHORY:
 začíná život

 na Zemi BAKTERIE A SINICE (nejstarší známé zkameněliny staré 3,8 mld. let)

 postupně ŘASY, PRVOCI, MNOHOBUNĚČNÍ BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ

-Před 2,5 miliardami let se kromě bakterií začínají vyskytovat první sinice a primitivní řasy, které
tvořily povlaky na balvanech (STROMATOLITY) a staly se prvními producenty kyslíku na zemi.

PRVOHORY STARŠÍ
KAMBRIUM A ORDOVIK:
 život hlavně ve vodním prostředí

 největší rozvoj TRILOBITÉ, OSTNOKOŽCI, ŘASY

 první obratlovci

SILUR:

 život hlavně ve vodním prostředí

 rozvoj KORÁLŮ, GRAPTOLITŮ

 první rybovití praobratlovci

  první CÉVNATÉ VÝTRUSNÉ ROSTLINY – mohly žít mimo vodu – NA SOUŠI; vodu a živiny
přijímaly kořeny a vedly je cévními svazky

DEVON:
 rozvoj LALOKOPLOUTVÝCH A DVOJDYŠNÝCH RYB
 první obojživelníci (krytolebci)
 první PŘESLIČKY, PLAVUŇĚ, KAPRADINY

KARBON:
 horotvorné procesy (hercynské vrásnění)

 střídání glaciálů a interglaciálů - kolísání hladiny světového oceánu

 vytvářely se mohutné močály

 rozvoj zelených rostlin – kapradiny, přesličky, plavuně (až 30 m)

 první primitivní nahosemenné rostliny

 zuhelnatěním rostlin v močálech – ČERNÉ UHLÍ (Evropa na rovníku)

 mimo vodu štíři, stonožky, švábi, vážky (až 75 cm), kobylky, obojživelníci

PERM:
 klima na S polokouli teplé a suché

 vymizeli trilobité

 častí krytolebci

 rozvoj plazů

 z rostlin cykasy, jinany, první jehličnany

 koncem permu velké vymírání (vymřelo přes 65% fauny)

-Pohyb kontinentů v průběhu geologického vývoje Země. Červená tečka označuje, jak se pohybovalo
území současné České republiky.

DRUHOHORY
 Kontinenty začaly dostávat dnešní podobu.

 Začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo i v třetihorách.

  V rostlinné říši vládly nahosemenné rostliny, vznikaly i rostliny krytosemenné.

 Tato éra byla nadvládou plazů, kteří ovládli vodu, souš i vzduch.

 V mořích žila spousta druhů amonitů a belemnitů, jejichž otisky nalézáme v druhohorních
sedimentech.

TRIAS:
 rozvoj PLAZŮ

 vymřeli krytolebci

 v mořích MĚKKÝŠI – hlavonožci (amonité)

 nové druhy flóry

 Probíhala zde bouřlivá sopečná činnost

 Pokračoval rozpad Gondwany

 V oblasti Evropy vzniká moře Tethys (dnešní Středozemní)

 Přibyly pouště a polopouště

* MASTODONSAURUS- Krytolebec Mastodonsaurus dorůstal délky až

5 metrů−koncem triasu ale vymřel.

Mořští plazi−ichtyosauři
 Ichtyosauři během druhohor ovládali světové oceány a moře

 Prvním z nich byl Shonisaurus.

 Měl dlouhé čelisti a stejně velké ploutve, zatímco u většiny ichtyosaurů byly přední ploutve
delší než zadní

TRIAS-JINANY (GINKGO):
 Většina ve třetihorách vymřela, zachoval se jen jinan dvoulaločný.

 Běžně nyní roste

 v Číně.

 V listech obsahuje léčivé látky, které léčí hlavně poruchy krevního oběhu a paměti.

 Má speciální tvar listu.

JURA:
 rozpad kontinentů – JAm se odtrhla od Afriky

 z flóry rozvoj jehličnanů

 rozvoj HLAVONOŽCŮ, vrchol PLAZŮ

 první ptáci (Archeopteryx) a primitivní savci

JURA – VRCHOL PLAZŮ:

 býložravý – Stegosaurus

 masožravý - Allosaurus

KŘÍDA:
 mělká moře na okrajích

 kontinentů – usazování

 sedimentů (křídy – např. Česká křídová tabule)

 koncem křídy začíná alpsko-himalájské vrásnění (vznik Alp, Karpat, Himálají aj.)

 vznikl Atlantský a Indický oceán

 rozvoj hadů, ptáků a drobných vačnatců a hmyzožravců

 někteří plazi vymřeli, noví se vyvinuli

 první krytosemenné rostliny – šácholany, vrby, topoly, byliny

 býložravý Iguanodon

 dravý Tyrannosaurus

BURIANOSAURUS AUGUSTAI

 jediný český potvrzený dinosaurus

  2003 objevena kost u Kutné Hory

 zcela nový druh, žil na konci křídy,4m

 obrázky Zdeňka Buriana (1905–1981)

 paleontolog Josef Augusta (1903–1968)

TŘETIHORY
 rozdělení kontinentů na konci třetihor podobné dnešnímu

 alpsko – himalájské vrásnění vrcholí (Pyreneje, Alpy, Dinárské hory, Krym , Kavkaz, Himaláje
aj.)

 poklesy podél zlomů – vznik pánví (hnědé uhlí)

 intenzivní sopečná činnost

 během třetihor postupné ochlazování klimatu

 mezi Evropou a Asií Turgajské moře

 mezi Asií a Amerikou kontinentální most v oblasti dnešní Beringovy úžiny – migrace živočichů

 J a S Ameriku oddělovalo mělké moře

 Indický subkontinent koliduje s Euroasijskou deskou – Himaláje

 koncem starších třetihor začíná kontinentální zalednění Antarktidy

TŘETIHORY-FAUNA A FLÓRA
 hranice druhohory x třetihory – klimatická i vývojová krize (lépe přežili ti ve vodě např.
krokodýli)

 ochlazení planety – problém pro studenokrevné živočichy

 podobná dnešní v oblasti JV Asie a jihu S Am – tyto oblasti nebyly zasaženy kvarterním
zaledněním

 rozvoj ptáků a savců (tygr šavlozubý Smilodon, kopytníci Paraceratherium, chobotnatci

Deinotherium, primáti celosvětově rozšířeni)

 v mořích bohatý život – mohutné vrstvy sedimentů (vápence, křídy aj.)

 rozvoj krytosemenných rostlin

 na našem území palmy, magnólie, fíkusy, vavříny

 v Anglii palmy

 v baltských zemích jehličnany – pryskyřice – jantar

*Deinotherium- vyhynulý chobotnatec s kly vyrůstajícími ze spodní čelisti
* Paraceratherium-5m v kohoutku,
-8m dlouhý,
-15 t,
-největší suchozemský savec

 koncem třetihor – vývoj člověka

o Australopithecus – nejstarší nálezy 3,8 mil. let

o Homo habilis – čl. zručný

ČTVRTOHORY
PLEISTOCÉN:
Klimatické změny:
 GLACIÁLY = doby ledové

 během glaciálů ochlazení o 4 – 7ºC – zvětšování kontinentálních i horských ledovců

 celková plocha zaledněných částí kontinentů byla 32%, dnes 10%

 hladina sv. oceánu 100m pod dnešním stavem

 Asie spojena pevninou se Severní Amerikou

o INTERGLACIÁLY = doby meziledové

 teplota o 2 – 3ºC vyšší než dnes

 hladina světového oceánu výše než dnes

 vznik půd, rašeliny, jezerní křídy, travertiny

 PERIGLACIÁLNÍ OBLASTI = oblasti v předpolí ledovce

 klima ovlivňováno ledovcem

 intenzivní mechanické zvětrávání, transport materiálu - sutě

 zanášení koryt řek – říční terasy

 vznik spraší (Polabí, úvaly na Moravě)

PLEISTOCÉN-GLACIÁLY:
 pro vznik ledovců příhodnější přímořské klima – více srážek a vlhkosti – ledovce více
zasahovaly k jihu v západní Evropě, v S Am (až k New Yorku – bludné balvany)

 pokles hladiny oceánu – odkrytí šelfů – Anglie pevninskou součástí Evropy (kanál La Manche
– řeka)

 v Evropě 5 dob ledových – názvy podle stadia zalednění v Alpách (donau, günz, mindel, riss,
würm) a 4 doby meziledové (INTERGLACIÁLY)

 Naše území se v době pleistocénu rozkládalo v tzv. periglaciální oblasti (ovlivňované ledovci)
mezi severoevropským kontinentálním ledovcem a horským ledovcem, který pokrýval Alpy.

 Kontinentální ledovec pronikl na naše území pouze dvakrát v období elsterského a sálského
zalednění a to pouze do oblasti Frýdlantského a Šluknovského výběžku a na část severní
Moravy.

 Na Šumavě, v Krkonoších a Hrubém Jeseníku vznikly malé horské ledovce.

 Většina území byla v kvartéru oblastí snosu (denudační), k významnější akumulaci sedimentů
docházelo jen v Podkrušnohoří, Polabí a oblasti moravských úvalů.

FAUNA PLEISTOCÉNU:
 přizpůsobená dobám ledovým – zvětšení tělesných proporcí, huňatá srst, změna potravy

 SAVCI – mamuti, nosorožci, koně, jeleni, sobi, losi, medvědi, hyeny, lišky, vlci

* Mamuthus primigenius

 tundra, v celé Evropě

 v ČR pozůstatky na Moravě v tábořišti lovců mamutů v Předmostí u Přerova a v Dolních

Věstonicích

 vyhynul na začátku holocénu spolu s dalšími velkými druhy

*Nosorožec srstnatý
*Megaceros giganteus

FLÓRA PLEISTOCÉNU:
 v glaciálech

 tundry, stepi s travinami, mechy, polární břízy, vrby

 v interglaciálech

 smíšené a listnaté lesy

 S každou další dobou ledovou se biodiverzita snižovala

GLACIÁLNÍ RELIKTY
= organismy z dob ledových, které u nás zůstaly i po skončení glaciálů (zachovaly se v horských
oblastech připomínající severskou tundru)

 Z rostlin: vrba bylinná, ostružiník moruška, lomikámen sněžný aj.

 Ze živočichů: kos horský, hraboš mokřadní

Pozůstatky teplomilné vegetace z dob meziledových

 katran tatarský
 kavyl vláskovitý
 hlaváček jarní
 dub šípák (pýřitý)

HOLOCÉN:
Období 1:
  Preboreál a Boreál (830-6000 př.n.l.)

o prům. teplota o 10ºC vyšší

o suché kontinentální klima

o neolitická revoluce

 Atlantik (6000–4000 př.n.l.)

o nejteplejší, nejvlhčí (o 50 % více srážek než dnes)

o u nás mediteránní druhy

 Epiatlantik (4000–1250 př.n.l.)

o tvorba lesních půd a výškových vegetačních stupňů

Období 2:
 Subboreál (1250 – 700 př.n.l.)

o u nás doba bronzová; sucho; přelidnění – růst eroze

 Subatlantik (700 př.n.l. – 600 n.l.)

o doba železná; stěhování národů; invaze lesních porostů (díky stěhování klesá tlak
člověka na krajinu)

 Subrecent (600 n.l. - současnost)

Období 3:
 Subrecent (600 n.l. - současnost)

o 7. – 12. stol. – teplejší, sušší, Slované, Český stát, postup do vyšších poloh

o 13. – 15. stol. – chladno, vlhko, katastrofy (povodně, stržové eroze, hladomory) –
důsledek nadměrného kácení lesů → úbytek obyvatel → likvidace vesnic → dočasný
nárůst lesa

o 15. – 17. stol. – teplo, sucho, vinná réva, v Čechách šafrán

o 17. – 19. stol. – malá doba ledová, růst ledovců, Třicetiletá válka, zánik vesnic
Období 4:
 Subrecent (600 n.l. - současnost)

o 1. ½ 19. stol. – lesy 25% (dnes 33%)

o 2. ½ 20. stol. – socialistická velkovýroba – průměrná výměra pole 20 – 50x větší,

eroze 10x větší

o od 90. let 20. století – zalesňování, zatravňování

Vymírání v holocénu:
 Vymírání v holocénu, také označováno jako vymírání v antropocénu (období, kdy lidstvo
svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém – ještě není oficiálně uznané období), je
teorie současného masového vymírání druhů organismů v nynější geologické epoše, které je
nejspíše převážně výsledkem lidských aktivit.

 Hlavní důvody pro hromadné vymírání druhů (zpráva z roku (2020):

o zemědělství a lov mají 37% podíl

o degradace prostředí 31% podíl

o ztráta prostředí 13% podíl

o klimatické změny 7% podíl na současném vymírání druhů.