AMNIOTA

Systematika kmene strunatci (Chordata)

podkmen: pláštěnci (Tunicata, Urochordata) - třída: vršenky (Copelata)

- třída: salpy (Thaliacea)
- třída: sumky (Ascidiacea)

podkmen: kopinatci - syn. Bezlebeční (Cephalochordata, syn. Acrania)

podkmen: obratlovci (Vertebrata) - nadtřída: bezčelistnatci (Agnatha) - třída: kruhoústí (Cyclostomata)

- nadtřída: čelistnatci (Gnathostomata)- třída: paryby (Chondrichthyes)

- třída: ryby (Pisces)

Dělení obratlovců dle různých

hledisek:

A) p l o u t v o v c i: vodní
obratlovci s ploutvemi –
kruhoústí, paryby, ryby

č t y ř n o ž c i: suchozemští
obratlovci s s kráčivýma nohama
– obojživelníci až savci

B) a n a m n i a = bezblanní:
vodní obratlovci, jejichž
zárodek se vyvíjí ve vodě a
proto nevytváří
zárodečné obaly
amnion a allantois; kruhoústí,
paryby, ryby, obojživelníci

a m n i o t a = blanatí: vejce
suchozemských obratlovců,
jež se vyvíjejí mimo vodu a
proto mají
přítomny zárodečné obaly okolo zárodku, které udržují vodu – plazi, ptáci, savci
vnitřní obal – amnion – vylučuje tekutinu – plodovou vodu – která má ochrannou funkci
vnější obal → vznik placenty

C) b e z č e l i s t n a t c i - kruhoústí
č e l i s t n a t c i - dva žaberní oblouky se v průběhu fylogeneze přeměnily v čelisti; obojž. - savci

třída: P L A Z I (Reptilia)

1
 - první třída jež se řadí mezi A m n i o t a (viz RS)
- řadí se též mezi čtvernožce
- velmi pohyblivý se značnou aktivitou
- tvarově jsou velmi rozmanití – osídlil nejrůznější b i o t o p y (X ryby, obojživelníci)

ekologie

- teplomilní – hlavně v tropech, ale jinak rozšířeni po celém světě

- v chladném období (pod 8°C) upadají do stavu strnulosti
- ve vodě se vyskytují druhotně a i zde dýchají plícemi
- většinou masožravci (hmyzožravci)
- rostou celý život!!!!!!!!!
- jsou poměrně dlouhověcí – želvy, krokodýlové
- plazi jsou sekundárními konzumenty vyššího řádu

význam
- séra pro lékařství
- živí se hmyzem a hlodavci
- kůže k výrobě spotřebního zboží (boty, kabelky…)
- teraristika – chov plazů

etologie

- teritorialita
- imponující a podřízené chování (nafukování a kožní límce)
- souboje – ritualizované pohyby (náznaky kousnutí, ovíjení tělem, přetlačování)
- ochrana – barvoměna
autotomie (odvrhnutí části těla – odvedení pozornosti útočníka) – umožněna stavbou
ocasních obratlů
regenerace – 2 mm/den; odloučená část je nahrazena pouze vazivem
želvy zatahují hlavu a končetiny do krunýře
automatické odvrhnutí ocasu (hatérie)
- varovné chování – syčení; zvuky (tření šupin o sebe; chrastění rohovitými prstenci na konci ocasu -
chřestýš), rozprostření krčního štítu (agama límcová)
- kořist neštvou, ale nenápadně se k ní přiblíží bleskově zaútočí
- chřestýš má na hlavě párová t e r m o r e c e t p o r y reagující na teplotní rozdíl cca 0,003°C
- jedovatý had kořist uštkne
- škrtič oběť zadusí

fylogeneze

- vznik od karbonu z primitivních obojživelníků (krytolebci)

- tzv. evoluční radiace = vývojové rozrůznění plazů (karbon, perm)
- hlavní rozvoj ve druhohorách => druhohory jsou „v ě k e m p l a z ů“
- v recentu jsou v rozvoji pouze hadi a ještěři
- vymřelí zástupci: Tyranosaurus – masožravec
Brachiosaurus – býložravec, až 50 tun
Triceraptos – býložravec
ptakoještěři – jura, křída; 1. létající obratlovci
ichthyosauři – ryboještěři; trias, jura; rybí tvar těla; končetiny tvaru ploutví
Brontosaurus - býložravec
Lepidosauři – předci dnešních šupinatých plazů

2
 Archeopoterix
Pteronodeon Brachiosaurus Tyranosaurus

Stegosaurus
Dimetrodon Ichtyosaurus

naším nejčastějším plazem je ještěrka obecná (Lacerta agilis)

- prosluněná území
- max 20 cm
- ocas je kratší než dvojnásobek délky těla
- po ulomení ocásku dochází snadno k regeneraci
- má dva páry 5-ti prstých končetin – s drápky
- zbarvení těla je proměnlivé – melaninová zrnka v chromatoforech
- šupiny mají na různých částech rozličný tvar i velikost – na hlavě jsou
uzpůsobeny do tvaru štítků
- šupiny jsou původu ektodermálního, zatímco u ryb byly původu
mezodermálního
- opotřebovaná pokožka se svléká odíráním o vegetaci po kouskách (u hadů
vcelku)
- nemají kožní žlázy, jen samci mají „stehenní póry“
- hmyzožravec

tělní pokryv

- žijí v suchém prostředí – potřeba mechanismů, jež zabraňují vysychání → silně zrohovatělá pokožka
– šupiny, trny, štíty, kožní kosti, drápy, krunýř (horní část (carapax) je ektodermálního původu; dolní
část (plastron) je mezodermálního původu)
- kůže je suchá a znemožňuje kožní dýchání!!!!!!!
- častá barvoměna (chameleon)
- kůže je svlékána
- jsou poikilotermní – mají proměnlivou teplotu těla

DS

3
 - dýchají plícemi – jimi dýchají také zárodky plazů
- velmi vyvinutá => umožňuje rychlý pohyb
- stále více se řasí (hladké - hatérie novozélandská), čímž se zvětšuje dýchací plocha
- zřetelně členěn hrtan, průdušnice, 2 průdušky
- chameleoni vdechují vzduch a nafukují tělo
- párové vnější nozdry ústí do nosní dutiny, jež je rozdělena skořepinou na horní čichovou a dolní
dýchací část
- u hadů dochází k redukci levé plíce
- nemají hlasotvorné ústrojí!!!!

CS

- srdce je členěno na 4 části: 2S + 2K

- pouze u krokodýlů je však plně odděleno – mezi komorami se nachází tzv. septum – neúplná přepážka,
jímž dochází stále k minimálnímu míšení krve – při systole (stažení komor) se otvor v přepážce
(foramen Panizzae) uzavírá
- vytvořen velký tělní a malý plicní oběh
- aorta má dva oblouky
- poprvé v živočišné říši je vytvořen vrátnicový (jaterní) oběh

RS
- GCH; pohlavní dimorfismus (PD), párové gonády
- první třída jež se řadí mezi Amniota – blanaté – zárodek se vyvíjí v zárodečných obalech, poněvadž
nejsou plazi svým životem vázáni na vodní prostředí a vajíčkům, resp. zárodkům, by hrozilo vyschnutí
- vodní prostředí plně nahrazuje tekutina uvnitř zárodečných obalů (amnion, chorion = seróza,
alantois)
- vajíčka jsou zahrabávána na suchém a teplém místě a vyvíjejí se samostatně – bez péče rodičů
- ke kladení vajec migrují některé druhy až 2 000 km
- vnitřní oplození – vyvinuty kopulační orgány samců (někdy jsou párové)
- vejce jsou v blanitých (kožovitých) i vápenitých obalech – nevysedávají je (výjimkou je krajta)
- vývoj přímý – larvální stádium chybí
- častá vejcoživorodost (ovoviviparie) – např. ještěrka živorodá, slepýš, užovka
- někteří vykazují živorodost (viviparii) – zmije
- nízce vyvinutá péče o potomstvo
- vychlípitelný zadní díl kloaky má funkci kopulačních orgánů
- dospívají ve 4 – 5 letech (želvy a krokodýli v cca 10 letech)
- dožívají se: slepýš – 33 let
želva sloní - 200 let

VS

- spojení pohlavní soustavy se soustavou vylučovací = urogenitální soustava

- pravé ledviny – metanefros
- močový měchýř je přítomen jen u želv a ještěrů => hadi ho nemají
- zplodinou dusíkatého metabolismu je HN3, nebo kyselina močová => moč je k a š o v i t á

NS

- vyvinutější polokoule velkého mozku

- vyvíjí se druhotná kůra velkého mozku neopallium – šedá kůra mozková
- s rozvojem NS souvisí též rozvoj SS, především chemoanalýza prostředí (Jacobsonův orgán)

4
TS

- ú.d. – trojklaný jazýček – ohmatání a chemická analýza prostředí tak, že ještěrka jazýček zasouvá do J
a c o b s o n o v a o r g á n u (v jamce ústního patra)
- v ústech drobounké nerozlišené (ještěrka) zoubky, popř. silné zuby (krokodýl)
- hltan → jícen → svalnatý žaludek → tenké střevo s vyústěním jater a slinivky břišní → tlusté střevo
→ na rozhraní tenkého a tlustého střeva se nachází střevo slepé → kloaka

KS

- protáhlý tvar těla umožňující rychlý pohyb

- často mají velký počet žeber (hadi)
- dokonalá pohyblivost hlavy – otáčení hlavy díky krčnímu oddílu páteře - nosič (atlas) a čepovec
(axis) + dalších 6 krčních obratlů
- obratli a párovými hrudními žebry je tvořen hrudní koš
- lebka připojena k páteři jedním kloubem
- téměř úplně kostěná kostra
- chrupavčité tkáně je velmi málo – ve zbytcích mezi obratli
- dolní čelist je kloubně spojena se č t v e r c o v o u kostí => značná pohyblivost (hadi a polykání
velkých soust)
- tvorba druhotného patra => oddělení nosní a ústní dutiny
- pětiprsté končetiny

- 3 základní tělesné typy

a) j e š t ě r k o v i t ý – protáhlé tělo, 4 pětiprsté končetiny, dlouhý ocas – ještěrky, haterie, chameleoni,
krokodýlové
b) h a d o v i t ý – bez končetin – hadi a beznohé ještěrky
c) ž e l v o v i t ý – dorzoventrálně oploštělé tělo, uzavřené mezi vyklenutým hřbetním a plochým břišním
štítem (carapax a) – želvy

- svalstvo je mimořádně diferencované

- nově je tvořeno svalstvo mezižeberní (dýchací fce souvisí také se vznikem hrudního koše)

SS

oko

- komorové se 3 víčky
- mžurka je srostlá
- někteří plazi mají temenní oko (hatérie) => 3 oči
- akomodace oka se děje řasnatým tělískem
- oči hadů a gekonů mají víčka srostlá – tzv. „h a d í o k o“
- oční bulvy se točí činností okohybných svalů

ucho

- střední ucho s 1 kůstkou tzv. kolumelou - ta u hadů chybí

- vnitřní ucho – začíná se tvořit hlemýžď
- vkleslé bubínky – náznak zvukovodu (vnější ucho)

chuť a čich

- Jacobsonův orgán = čichání potravy v ústech pomocí jazyka

5
termoreceptory

- velmi citlivé
- umístěné v jamkách na hlavě (chřestýš)

systematika

podtřída: haterie (Rhynchocephalia)

podtřída: želvy (Testudinata, Chelonia)
podtřída: krokodýlové (Crocodyla)
podtřída: šupinatí (Squamata)
řád: ještěři (Sauria)
řád: hadi (Ophidia)
……………………………………………………………………………………………………………………..

podtřída: haterie (Rhynchocephalia)

- recentní pouze jeden druh hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus, maorsky „tuatara“)

- žijí na ostrůvcích v okolí Nového Zélandu

- je živou zkamenělinou – byla současníkem dinosaurů
- po stranách hlavy má oči se svislými zorničkami
- má vyvinuté temenní oko – je funkční, s rohovkou, čočkou i sítnicí – je přerostlé kůží
- na hlavě, hřbetě i ocasu má nápadný „dračí“ hřeben z trojúhelníkovitých šupin
- aktivní je za soumraku a v noci
- rybí znaky: vyduté (amficelní) obratle mezi nimiž přetrvává chorda
- mimořádně pomalý metabolismus => pomalý ontogenetický vývoj (i 100 let)
- snadná kořist koček a psů dovezených na ostrovy
- ve sluchovém ústrojí chybí bubínek
- dosahuje délky cca 70 cm
- ocas stejně dlouhý jako trup
- pětiprsté končetiny; zavalité tělo
- kůže pokryta drobnými šupinkami
- přes den žije v podzemních norách
- živí se měkkýši, členovci, drobnými obratlovci
- do jamek v zemi zahrabává snůšku vajíček (asi 10 kusů)
- nízké tepelné optimum – 12°C
- vedle hrudních má také žebra krční a břišní

podtřída: želvy (Testudinata, Chelonia)

tělo
- tělo uzavřené v kostěném krunýři a) vyklenutý hřbetní štít (carapax) – ektodermální původ
b) plochý štít břišní (plastron) – mezodermální původu

- kostěné desky krunýře srůstají s obratli páteře, hrudními a břišními žebry a částí končetin!!!
- pětiprsté končetiny s drápy mají funkci kráčivou, veslovací, hrabavou
- masivní lebka
- bezzubé zobákovité čelisti se zrohovatělými okraji – potravu krájí
- svalstvo trupu je zakrnělé
- svalovina krku, končetin a ocasu je mohutná

6
 carapax plastron

DS

- velké plíce s houbovitou strikturou

- dýchání je zajištěno pohyby hlavy a končetin (poněvadž mají nepohyblivě srostlá žebra)!!!!!
- vodní želvy používají doplňkové dýchání sliznicí úst (popř. i dýchání konečníkem)

pohyb

- souvislý aktivní pohyb až 90 minut

- nepohyblivá želva může přežít na dně moří i několik měsíců

RS

- samci želv mají kloaku upravenu ke kopulaci

- rozmnožují se vejci s vápenatou skořápkou
- o vejce NIKDY nepečují
- mají druhotné kostěné patro
- želvy obývají teplé krajiny
- vodní želvy mají hřbetní štít zploštělý (či zakrnělý) a živí se dravě X pozemní jsou
býložravé

zástupci

želva bahenní (Emys orbicularis) – obojživelná; Středomoří + Podunajská nížina; jediná

v přírodě střední Evropy!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
želva sloní (Geochelone elephantopus) – Galapágy; 200 kg ---------------------
želva obrovská (Testudo gigantea) – 2 m
kareta pravá (želva karetová; Eretmochelys imbricata) – poskytuje ž e l v o
v i n u; kožovitá vejce
želva žlutohnědá (žlutozelená) = řecká (Testudo graeca) – jižní Evropa
kareta obrovská – lovena pro m a s o
kožatka velká (Dermochelys coriacea) – slabý,
kůží překrytý krunýř; ploutvovité nohy; až 500 kg

7
kožatka čínská (Amyda sinensis) – krunýř bez zevních rohovitých desek překrytých kůží
……………………………………………………………………………………………………………………..

podtřída: krokodýlové (Crocodyla)

- nejvyšší úroveň tělesné organizace

- vymřelí příbuzní Thecodonti (jamkozubí): perm – trias

ekologie
- obojživelní; tropické a subtropické řeky a jezera
- nepříznivé klima přečkají zahrabáni v půdě
- potrava: ryby, velcí suchozemští obratlovci, zdechliny
- odolní vůči hladovění

tělo
- shora zploštělý trup + zboku zploštělý, mohutně osvalený,
kýlovitý, dlouhý ocas => zdroj pohybu
- plochá nízká hlava
- protažená rozeklaná tlama
- nohy krátké a silné (přední 5, zadní 4 volné prsty – propojeny
plovací blánou)
- rohovité štítky – derivát kůže
- uzavíratelné nozdry
- zuby jsou ukotveny v zubních jamkách (alveoly)
- tělní dutina je rozdělena bránicí na hrudní a břišní část
- srdce je dokonale 4-dílné (jako u ptáků a savců)

evoluce

- progresivní vývojový znak – druhotné patro => umožňuje lov a dýchání při otevřené tlamě ve
vodě
- primitivní znaky – břišní žebra

RS

- vejce velikosti husích vajec lesklou vápenatou skořápkou

- hnízdo hloubí na souši a zahrnují ocasem
- samice některých druhů snůšku hlídají – mláďata se líhnou po 7 – 8 týdnech
- na pohlaví mláďat má vliv teplota

zástupci

americké druhy
aligátor severoamerický (Aligator mississippiensis) – 4 m;
krátká tupá hlava

8
kajman černý (Caiman niger) – jihoamerický; krátká tupá hlava; oči vystupují nad hladinu

tropy celého světa

krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) – 4. zub dolní čelisti má při zavřené tlamě viditelný; až 8 m; dnes
spíše jen v afrických národních parcích; tlama mírně zašpičatělá

Indie
gaviál indický (Gavialis gangeticus) – extrémně protažená, na konci lžícovitě rozšířená tlama

……………………………………………………………………………………………………………………..
podtřída: šupinatí (Squamata)

- nejpočetnější podtřída plazů

- tělo kryjí taškovitě se překrývající šupiny
- svrchní vrstvu pokožky svlékají (včetně srostlého očního víčka)
- nemají druhotně kostěné patro ani zubní lůžka
- v e j c e mají pergamenový obal

řád: ještěři (Sauria)

- končetiny jsou dobře vyvinuté

- při redukci končetin jsou na kostře zachovány pletence obou párových končetin – i hrudní kost
- dobře vyvinutý zrak a sluch
9
 - plochý rozeklaný jazyk
- suché, teplé prostředí

zástupci

ještěrka obecná (Lacerta agilis) – do 600 m.n.m.; vejcorodá (ovoparní) živí se měkkýši a hmyzem
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) – lesní podhůří; vejcoživorodá; ve Skandinávii zasahuje až
k polárnímu kruhu
ještěrka zelená (Lacerta viridis) – naše největší ještěrka; 35 cm; smaragdově zelená
ještěrka zední (Lacerta muralis) – šedohnědá; malá hlava a dlouhý ocas
slepýš křehký (Anquis fragilis) – zcela redukované končetiny; vejcoživorodý (ovoviviparní);
blavor žlutý (Ophisaurus apodus)
leguán zelený (Iguana iguana) – Amerika a Madagaskar; končetiny s drápy
agama stepní (Agama sanguinoleta) – kulatá hlava a rohovité límce či hřebeny;
aktivní za dne
dráček létavý (Draco volans) – vystouplá žebra propojené kožním lemem =
klouzavý let

gekon zední (Tarentola mauretania) – velké oči; aktivní za šera a tmy; 5-ti prsté končetiny s drápky =>
pohyb po skalách a zdech
varan komodský (Varanus komodoensis) – největší ještěr; Sundy; 4 m; nelámavý
ocas; protáhlá hlava; hluboce rozeklaný jazyk
varan pustinný (Varanus griseus) – ZOO
chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon) – žije na stromech a keřích; ze stran
zploštělé tělo s ostrým hřbetním kýlem; ocas k přichycování; dlouhé tenké nohy
– prsty (3 a 2) srostlé v kleště – svírají větev; plíce má slepé výběžky, které se
plní by byl chameleon větší; velké oči jež se pohybují nezávisle na sobě; dlouhý,
na konci kyjovitě rozšířený lepkavý jazyk (někdy delší než délka těla)

bazilišek americký (Basiliscus americanus) – hřeben na hřbetě

scink uťatý (Tiliqua rugosa) – krátké končetiny; nepravá placentace zárodků
……………………………………………………………………………………………………………………..

řád: hadi (Ophidia)

- vývojově nejmladší skupina plazů

- typický plazivý pohyb – vyvinulo se díky ztrátě končetin
- pozemní; plavou či se plazí po stromech
- tělo: hlava - trup - ocas
- tělní obratle jsou nerozlišené a mají pohyblivá žebra
- hadi uchvacují i velkou kořist a polykají ji celou – mají pohyblivou pravou a levou polovinu čelisti
- polykání umožňuje sekrece slin
- mají vyvinutu pouze pravou plíci, jež je výrazně protažena – slouží jako zásobárna vzduchu při
polykání kořisti – při tom had nedýchá
- oční víčka jsou srostlá a průhledná
10
 - pokožku svlékají vcelku
- 1/5 hadů má jedové zuby – nasedají na jedovou žlázu (vzniká přeměnnou žlázy slinné)
- hadí jedy jsou odlišné biochemicky i svým působením
- pákový mechanismus zmijí a chřestýšů umožňuje jedové zuby sklopit – při otevřené tlamě se vztyčí
- rozmnožují se pomocí vajec či jsou vejcoživorodí (např.: zmije)

zástupci

užovka obojková (Natrix natrix) – poloměsíčkovité žluté skvrny za vejčitou hlavou; vejcorodá; nejedovatá;
loví skokany, pulce
užovka podplamatá (Natrix tessellata) – šedá; výrazně vázána na vodu; lov rybek
užovka hladká (Coronella austriaca) – suché lokality s keři
užovka stromová (Elaphe longissima) – jižní Evropa; „Aesculapův had“ = symbol lékařství
kobra indická (Naja naja) = b r e j l o v e c – j. Asie a s. Afrika; prudce jedovatá; rozšiřuje krk rozevřením
žeber
kobra africká (Naja haje) - j. Asie a s. Afrika; prudce jedovatá
mamba (Dendroaspis) – prudší jed než kobry
zmije obecná (Vipera berus) – široká trojúhelníkovitá, hranatá hlava; šedé až olivově zelená barva s tmavým
klikatým pruhem; hory, podhůří; vejcoživorodá
zmije růžkatá (Vipera ammodytes) – výrůstek na hlavě
zmije útočná (Vitis arietans) – prudce jedovatá tropická zmije
chřestýš (Crotalus) – s. Amerika; chřestí rohovitými
prstenci ze zbytků svrchních vrstev pokožky

hroznýš (Boidae) – nejedovatý; usmrcují zadušením

(„škrtiči“)
krajta mřížkovaná (Python reticulatus)
hroznýš královský (Boa constrictor) – 4 m
anakonda velká (Eunectes murinus) – až 10 m
korálovec (r. Elaps) – pestré kroužky po těle – varovné zbarvení; smrtelně
jedovatá
bičovka (r. Dryophis) – pralesní, úzká, zelená
ploskolebec vodní (Agkistrodon piscivorus) – prudce jedovatý mořský zástupce

11
 třída: P T Á C I (Aves)

- blanatí - Amniota
- přizpůsobeni suchozemskému způsobu života → osídlili celou zemi
- vývojové pokračování plazů (Archosauria)
- 9 000 druhů – někteří jsou domestikováni

typickým zástupcem je holub domácí (Columba livia f. domestica), kterého lze

použít jako modelový organismus

tvar těla a jeho pokryv

– aerodynamický tvar (kapkovitý)

– tenká suchá kůže pokrytá p e ř í m (ektodermální původ)
– schopni letu – umožněn křídly esovitého příčného průřezu

– žláza kostrční (glandula uropygii)

nachází se na kostrči – produkuje olejovitý s e k r e t, jež je roztírán do peří (vyvinuta
zejména u vodních ptáků) = umožňuje jejich hydrofobnost
(peří mláďat je v rané fázi ošetřováno sekretem rodičů)
sekret může být užíván též k zastrašování útočníka (kachna pižmová)
může zakrnět (holub, papoušek, drop)

– pero
- vyživováno škárovými cévami postupujícími ze škvárové papily do dutiny pera (pulpa)
- osa pera = stvol - jeho dutá část se nazývá brk (vyrůstající z kůže) a plná část z níž vyrůstá prapor se
nazývá osten
- prachové peří tyto součásti nemají
- prapor je tvořen paprsky s háčky

– pera vyrůstají z míst, jež se nazývají pernice (pterylae)

– nažiny (apteria) jsou místa, která jsou peřím jen
překryta, ale nevyrůstají odtud
– peří prachové (plumae) zajišťuje tepelnou izolaci
– peří krycí neboli obrysové (pennae) kryje hlavu, krk,
tělo, nohy
– letky jsou pevná pera na křídlech s nesouměrným praporem
– pera rýdovací (rejdovací?) jsou prodlužená, vějířovitě
rostoucí pera mající funkci ocasu

12
 – pelichání = výměna peří 2x do roka; hnízdní = svatební X zimní šat
– b a r e v n o s t peří je dána kombinací barviv (mohou být rozpuštěna v tuku – karotenoidy)
obsažených uvnitř pera + odrazu světelných paprsků na povrchové struktuře pera (fyzikální a
strukturální zbarvení) → kovový lesk
– kostřec

KS ……………celokostěnná

– kostra – velká pevnost x malá hmotnost (kosti jsou pneumatizované) = zasahují do nich plicní vaky
- redukce ocasní páteře
- dlouhé kosti nemají morek => jsou duté (pneumatizované)
- osu kostry tvoří páteř s obratli
- zadní hrudní, bederní + křížové obratle srůstají ve hřbetní štít – tzv. synsacrum
- mimořádně pohyblivá krční část s druhově proměnlivým počtem obratlů (vrabec 10, labuť 26)
- 1. krční obratel atlas (nosič – obratel bez těla) + 2.ko axis (čepovec – má zub, jež zapadá do atlasu a
byl dříve jeho tělem)
- lebka je spojena s páteří jedním kloubem – pohyblivost hlavy
- hrudní část páteře nese párová žebra tvořící hrudní koš
- kost prsní (sternum) tvoří oporu vnitřním orgánům, vybíhá z ní hřeben, na nějž se upíná létací
svalstvo ptáků
- kost křížovou (synsacrum) – vzniká srůstem 6 bederních obratlů a 14 křížových obratlů; pevně
srůstá s pánví a poskytuje úpony svalstvu nohou a trupu
- pánev je otevřená (na vnitřní straně nesrůstá) = možnost s n á š e t vejce s pevnou skořápkou
- 5-8 ocasních obratlů + trnovitý pygostyl (kostrční kost)

– – zadní končetiny
mají několik funkcí:

a) chůze
b) běhání (pštros)
c) hrabání (bažant)
d) skákání
e) šplhání (žluna)
f) plování (rybák)
g) veslování (kormorán)
h) uchvacování kořisti (orel)

- zadní končetina je napojena pletencem zadní končetiny (pánev)

- ojedinělý kosterní útvar b ě h á k – vznikl srůstem nártních a zánártních kůstek jsou; napojen je
na kosti bérce (tarsometatarsus) a ty na kost stehenní (drůbeží stehýnka anatomicky lýtka)
- běháky a prsty jsou kryty rohovitými šupinami
- kost stehenní je ukryta v těle
13
 – přední končetiny jsou přeměny v k ř í d l a (jednozvratná páka) => let: pasivní (klouzavý např. na
teplých proudech + plachtivý) a aktivní (mávavý, vířivý, třepotavý)

- je napojena pletencem horní končetiny (2 klíční kosti, krkavčí kosti, lopatky) na kostru
- tlak vyvolaný na ramenní kloub je přenášen krkavčími kostmi na kost prsní kde se ruší
- kosti zápěstní, záprstní a kosti prstů srůstají nebo zanikají
- lopatka má šavlovitý tvar – je uložena podélně podél páteře
- klíční kosti jsou srostlé v charakteristickou vidlici („sáňky“)
- kosti krkavčí – spojuje kost ramenní s prsní kostí (vertikální poloha); nasedají na prstní kost a
jsou párové
¨

– – rohovitý zobák vybíhá z kostry hlavy

– lebky, jejíž kosti srůstají a proto je lebka bezešvá

- měkké o z o b í u kořene
- uchopovací funkce
- různě vyvinut podle způsobu příjmu potravy ptákem
- v obou čelistech tvořen povlakem rohoviny (ramfotéka) - nikdy netvoří zuby

SvS

- létací svaly jsou pouze v trupu a do křídel zasahují

pouze vazy
- nejmohutněji vyvinut je prsní létací sval (musculus
pectoralis major) – 20% hmotnosti těla ptáka
14
 - sval se upíná na hřeben (carina) kosti prsní
- „musculus ambiens“ (musculus flexor perforans) – umožňuje automatické, neuvědomělé sevření
prstů ptáka při dosednutí na větev => při sezení ani spaní není vynakládána žádná svalová činnost

CS

- obdoba anatomie CS savců (důvodem je konvergence = sbíhavost – při souběžném vývoji)

- 4-dílné srdce – dokonale oddělen plicní a tělní oběh
- PK → plicnice (-O2) → plíce (+O2) → plicní žíly (+O2) → LS → LK → aorta (+O2) → tkáně →
vlásečnice (-O2; +CO2) → duté žíly (-O2) → PS
- mají i relativně největší srdce!!!!!!!!!!!! ze všech obratlovců a nejvyšší krevní tlak i rychlost tepu
(holub 220/min)
- červené krvinky obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro
- teplokrevní – homoiotermní = endotermní - udržují stálou tělní teplotu – cca 40°C (souvisí
s rychlostí, kterou se pohybují)

DS

- nejdokonalejší ze všech obratlovců neb je přizpůsobena nejvyšším rychlostním výkonům

- objem plic se při dýchání takřka n e m ě n í
- vzduch přichází nosními otvory v zobáku a choanami do hrtanové štěrbiny
- postupuje průdušnicí (trachea)
- rozdvojení (bifurkace) ve 2 krátké průdušky (bronchi) – vstupují do plic a v plicní tkáni se dále
větví
- plíce - malé, větvené, vystlané dýchacím epitelem
- přirostlé ke stropu tělní dutiny
- plicní sklípky nejsou vytvořeny

- 5 párů vzdušných vaků vedoucích z plic – zasahují mezi útroby, pod kůži i do dutých
kostí = celé tělo je odlehčeno a účelně chlazeno + tepelně izolováno + rezonančně zesiluje
hlas + odpar vody

- krev je okysličována při vdechu i výdechu = 2krát!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

- v místě rozdvojení se nachází hlasové ústrojí (syrinx) – chybí čápům, pštrosům a supům
- ptačí hlasy – vyhledávání partnera, vyznačení hnízdního či potravního okrsku

VS

- párové protáhlé 3-laločnaté pravé ledviny (metanefros)

- temně červená barva
- ptáci nemají močový měchýř!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

SmS
- velmi dobře rozvinut v souvislosti s NS zrak a sluch
- oko: - čočkovitý či kuželovitý tvar => snižuje pohyblivost (sovy mají oči téměř nepohyblivé)
- pro lepší směrové vidění je natáčena hlava
- chráněny víčkem a mžurkou (z vnitřního okraje) – mrkají obvykle dolním víčkem
- ptáci vidí barevně
- komorové (pohyblivá nezávisle na sobě = vlastní zorná pole)
- vějířek (pecten) ve sklivci
- sluch: velmi dobrý zejména u sov; ve středním uchu kůstka kolumela
15
 - čich slabý (výjimka kivi)
- chuť slabá – pohlcují potravu vcelku
- hmat na neopeřených místech

NS

- mimořádně rozvinuta – zejména koncový mozek a mozeček

- umožňuje pohotové reakce
- vazba na hormonální systém ptáků
- ptačí instinktivní život – svatební opeření, hnízdní pud, krmení mláďat, pelichání, tahy do teplých
krajin
- mozeček je silně gyrifikován (zvrásněn)
- velký rozvoj zrakových laloků

TS

- velmi výkonný metabolismus – souvisí s rychlým a vysilujícím pohybem => velká spotřeba potravy
- trávicí trubice = ú.o. → ř.o.
- bezzubý zobák
- dvoudílný jazyk
- patro ú.d. je u zrnojedů rohovité (k louskání či loupání semen)
- několik párových ústních slinných žláz – zvlhčují potravu (u vodních ptáků jsou redukovány)
- velké slinné žlázy jsou u zástupců, jež je také používají k lepení hnízd (datel, vlaštovka, rorýs)
- hltan → jícen – je rozšířen ve vakovité vo l e (ingluvies; holub, kur, dravec) – slouží ke
shromažďování a měkčení potravy
- holubům stěna volete v době hnízdění zduří a produkuje (odlupující se epitel stěny) nenahraditelný
výživný s ý r o v i t ý v ý m ě š e k (2 otvory; péče o potomstvo je i v líhních přenechána vždy
rodičům)

- žaludek má 2 části: žláznatý – tenkostěnný; potrava se zde intenzivně chemicky natravuje

svalnatý – silnostěnný; mechanické zpracování natrávené potravy – zde mají ptáci
drobné kaménky a zrnka písku k zefektivnění trávení drcením

- hmyzožravci a masožravci ve svalnatém žaludku oddělují a stmelují nestravitelné zbytky (chitin.

krunýře, kosti, chlupy, peří) a vyvrhují je v druhově typických válcovitých v ý v r ž c í ch
- střevo – ústí do nich slinivka břišní a velká dvoulaločná játra; žlučník (mimo holubů papoušků a
pštrosů)
- před konečníkem se na střevě vychlipují 2 slepá střeva s bakteriální flórou štěpící celulosu +
produkující vitamíny
- zakončení kloakou
- do kloaky ústí párové močovody, vývody pohlavních žláz a dochází zde ke zpětnému vstřebávání
vody => výkaly jsou kašovité s bělavým povlakem kyseliny
močové (trus + moč)

16
RS

- GCH
- varlata jsou párová – před pářením se zvětšují až 300x a bělají
- páření: přitisknutí okrajů kloak (pštrosi a kachnovití mají penis) = tok
- samičky mají funkční pouze levý vaječník
- oplození probíhá ve vejcovodu (životnost spermie ve vejcovodu je až 3 týdny)
- ve středním oddíle vejcovodu se obalují bílkem, papírovou blánou
- v nejnižším oddíle se obalí vápenatou hmotou jež tuhne ve skořápku
- vejce prochází vejcovodem špičkou napřed
- na konci se otočí a je vypuzeno za hojné sekrece hlenu
- vajíčko: žloutek je stabilizován 2 na pólech umístěnými šroubovitými poutky (chalaza)
- na povrchu vajíčka je zárodečný terčík – z něj se vyvíjí zárodek
- výživný (nutritivní) žloutek
- v těle samičky probíhá vývoj do stádia 2 zárodečných listů – není-li vajíčko zahříváno, vývoj se zastaví
(snesení dalších vajec) – počet je různý (závisí na klimatu)
- další vývoj proběhne jen při zahřívání (inkubace)
- zárodek má zpočátku velkou hlavu a je těsně obalen amniovou blánou s plodovou vodou
- mládě před vylíhnutím dýchá vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky na ploché bázi vajíčka
- z vajíčka se mládě dostává pomocí vaječného zubu, který posléze mizí
- hnízdění: hnízdo na souši; hnízdní okrsek je hájen zpěvem
- péče o potomstvo - nidifugní mláďata - nekrmivá
- nidicolní mláďata – krmivá

- jedinů druh praptáka Archeopteryx litographica v břidlicích ze svrchní jury u Solenhofenu v Bavorsku

a) plazí znaky: jamkovité zuby, malá a plochá hrudní kost, 3 volné prsty s drápky, dlouhý ocas
s rýdovacími pery

17
 b) ptačí znaky: pravé a diferencivané opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé
v sáňky, částečně pneumatizovné kosti

systematika

podtřída: praptáci
podtřída: praví ptáci (Ornithurae)

nadřád: běžci (Peleognathae)

nadřád: létaví (Neognathae)

nadřád: b ě ž c i (Peleognathae, Ratitae)

- křídla obvykle zakrnělá – s výjimkami neschopni letu
- měkké peří a prsní kost bez hřebenu
- silné nohy (2-3 prsty)
- primitivní znaky na kostře

pštros dvouprstý (Struthio camelus)

nandu pampový (Rhea americana)
emu australský (Dromiceius novaehollandiae)
kivi jižní (Apteryx australis) – Nový Zéland
kasuár přílbový (Casuarius casuarius)
moa – vyhynulý ptačí obr s váhou až půl tuny, výška cca 3,5 m; žil na Novém Zélandě

nadřád: l é t a v í (Neognathae, Carinatae)

- neognátní stavba lebeční báze

- samci většinou nemají pářicí orgán
- o mláďata většinou pečují oba rodiče, popř. pouze matka

18
………………………………………………………………………………………………………………….
řád: tučňáci (Sphenisciformes) – někdy řazeni do samostatného nadřádu: plavci (Impennes)

- specializovaní – nohy i křídla plovací, nohy na konci těla

- husté, přiléhavé opeření
- neschopni letu – přední křídla zakrněla a přeměnila se ve veslovací
orgán
- tělo kryto šupinovitým peřím
- pod kůží silná souvislá vrstva tuku
- tělo nosí zpříma díky končetinám posunutým dozadu
- krátký tuhý ocas napomáhá opoře těla
- žijí v koloniích s vyspělým sociálním chováním
- potrava: ryby + hlavonožci
- při pelichání se nemohou potápět – tedy ani lovit potravu (ztrácejí
všechno peří najednou)
- t. císařský zahřívá většinou 1 vejce v kožním záhybu mezi nohama

tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus)

tučňák Homboldtův (Spheniscus Homdoldti) – chovaný v zoo
…………………………………………………………………………………………………………………..

řád: potápky (Podicipediformes)

- vodní, prsty s plovacím lemem

potápka roháč (Podiceps cristatus)

potápka malá (Podiceps ruficollis)

řád: potáplice (Gaviiformes)

potáplice severní (Gavia arctica)

řád: trubkonosí (Procellariiformes)

- trubkovitě protažené nozdry

- příbuzné tučňákům, ale výborní letci
- potravně vázáni na moře
- dynamické plachtění
- žlázy pro vylučování soli

albatros stěhovavý (Diomedea exulans)

buřňák lední (Fulmarus glacialis)

řád: veslonozí (Pelecaniformes)

- veslovací noha s plovací blánou – všechny 4 prsty směřují dopředu

- dobří letci i potápěči, loví ryby - rybožravé
- terejové loví pádem do vody popř. paraziticky od fregatek ze zobáku

kormorán velký (Phalacrocorax carbo) – guano; veslovací noha; letící silueta má

tvar kříže; loví potápěním; žijí v obrovských koloniích
19
pelikán růžový (Pelecanus onocrotalus) – potravu sbírají z hladiny; prostorný hrdelní vak

řád: brodivý (Ciconiliformes)

- ve vodě neplavou, ale brodí

- nidicolní mláďata
- plachtí na vzdušných proudech nad pevninou – statické plachtění

čáp bílý (Ciconia ciconia) – z Evropy letí ve dvou proudech: přes Gibraltar či přes Malou Asii
čáp černý (Ciconia nigra) – lesní, rybožravý
čáp marabu (Leptoptilus crumeniferus) – mrchožravý; tropická Afrika
ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus) – uctíván Egypťany (hrobky
faraónů)
volavka popelavá (Ardea cinerea) – v letu složený krk ve tvaru S;
klínovitý zobák; potravu harpunují (postaví se do vody,
roztáhnou křídla, coby do úkrytu pod ně naplavou ryby, které
potom loví); hnízcí v koloniích
bukač malý (Ixobrychus minutus) – žije v rákosových porostech
kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
kolpík bílý (Platalea leucorodia) - menší než čáp se lžícovitě rozšířeným zobákem

řád: plameňáci (Phoemicopteriformes)

- dlouhé nohy a krk

- krátký, zahnutý zobák → filtruje potvaru

plameňák růžový (Phoenicopterus ruber) – zbarvení způsobeno barvivem mořských korýšů

řád: vrubozobí (Anseriformes)

- vodní ptáci s dlouhým krkem

- velké kostrční žlázy, husté prachové peří, plovací nohy
- zobák pokryt kůží, okraje jako filtrační zařízení

labuť velká (Cygnus olor) – trvalá monogamie; rozpětí křídel až 200 cm; oranžový zobák; mláďata zbarvena
šedivě; krk nosí esovitě prohnutý
labuť zpěvná (Cygnus cygnus) – menší se žlutým zobákem; krk nosí zpříma
husa velká (Anser anser) – zobák je rovný; celoživotní monogamie; velmi učenlivé; Zdeněk Veselovský
(studium etologie hus)

kachny

- zploštělý zobák s rohovitým „nehtem“ na jeho konci

- lovná pernatá zvěř
- hospodářský užitek – maso, peří, tuk
- procezují bezobratlé z vody a bahna
- dělíme je na kachny plovavé a potápivé

- potápivé: potápějí se za potravou až 20 m; krátký krk a zavalitější tělo; špatně chodí; mají hlubší
ponor – ocas leží na hladině (poláci, hohol, turpan, zrzohlávka)

20
 - plovavé: dlouhý krk a štíhlé tělo; pouze noří krk hlavu = „staví vrbu“; mělký ponor (kopřivka, čírka,
ostralka, lžičák)

kachna divoká (Anas platyrhynchos) – březňačka; pohlavní dimorfismus

čírka modrá (Anas querquedula)
………………………………………………………………………………
kajka mořská (Somateria mollissima) – nejhodnotnější prachové peří;
Skandinávie
polák chocholačka (Aythya fuligula)

řád: dravci (Falconiformes)

- silný zahnutý zobák – horní čelist je silnější

- drápy srpovitě zahnuté – tzv. spáry
- mimořádně vyvinutý zrak
- kořist trhají a polykají jí s chlupy, peřím a kostmi => nestravitelné zbytky vyvrhnou
- mláďata jsou krmivá – pečují o ně oba rodiče

kondor velký (Vultus gryphus) – mrchožravý; dobrý čich, hlava a krk lysé; plachtaři (statické plachtění); let ve
výškách až 5 000 m; největší dravec
hadilov písař (Sagittarius serpantarius) – žíví se plazy – ubíjí je údery nohou a zobákem
krahujec obecný (Accipiter nisus) – v lesních porostech loví ptáky => krátký ocas + obratný let
jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
káně lesní (Buteo buteo) – udržuje ekologickou rovnováhu krajiny lovem hlodavců; chemikálie v zemědělství
poškozují činnost jejich vaječníků (snášejí pak vejce s tenkou skořápkou a při sezení jsou
rozmáčknuta)
káně rousná (Buteo lagopus) – skandinávský tundrový druh (k nám zalétá v zimě); opeřené nohy až po spáry
moták pochop (Circus aeruginosus) – soumračně aktivní; hnízdí v rákosinách; při letu má křídla postavena do
tvaru písmena V
moták pilich (Circus cyaneus)
orel skalní (Aquila chrysaetos)
orel mořský (Haliaeetus albicilla)
sup bělohlavý (Gyps fulvus)
sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – zobák s kruhovitými nozdrami a ostrým zoubkem tzv. zejkem; po
stranách hlavy mají tmavší skvrny „vous“
ostříž lesní (Falco subbuteo) – loví kořist rychlým prudkým letem
poštolka obecná (Falco tunnunculus) – ekologický regulátor početnosti hlodavců – loví střehlavým pádem;
třepetavý let na místě; typický dravec měst

řád: hrabaví (Galliformes)

- tupé široké drápy – samci na nich mají rohovité ostruhy

- let je prudký a těžký (křídla krátká a zaoblená)
- živí se semeny
- neplavou, nekoupou se – popelí se (čmelík kuří)
21
 - samci pestře zbarveni – mohou mít masité výrustky (hřebeny, laloky) či delší ocasní pera
- většinou polygamní – žijí v hejnech
- snášejí větší počet vajec do hnízda
- mláďata jsou nekrmivá – hnízdní péči obstarává samice
- řada z nich je domestikována

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

tetřívek obecný (Lyrurus tetrix)
jeřábek lesní (Tetrastes bonasia)
kur sněžný (Lagopus lagopus) – polární tundra Alp
bažant obecný (Phasianus colchicus)
koroptev polní (Perdix perdix)
křepelka obecná (Coturnix coturnix)
kur bankivský (Gallus gallus) – indomalajská oblast; z tohotu druhu odchován chov plemene kur domácí
páv korunkatý (Pavo cristatus) – „korunka“ na hlavě; dlouhá ozdobná pera; divoce žijící v Indii
perlička kropenatá (Numida meleagris)
krocan divoký (Meleagris gallopavo) - lysá hlava; kožní bradavice a laloky; při tokáni rozevírá rýdovací pera;
„hudruje“

řád: krátkokřídlí (Gruiformes)

- hnízdí na zemi či v rákosí

- mnozí nelétaví

drop velký (Otis tarda) – stepní pták zemitého zabarvení; polygamní

jeřáb popelavý (Grus grus)
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
lyska černá (Fulica atra) – bílá rohovitá lysina

řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)

kulík říční (Charadrius dubius)

čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
sluka lesní (Scolapax rusticola)
bekasína otavní (Capella gallinago)
racek chechtavý (Larus ridibundus)
rybák obecný (Sterna hirundo)
chaluha příživná (Stercorarius parasiticus)
alka malá (Alca torda)

řád: měkkozobí (Columbiformes)

řád: kukačky (Cuculiformes)
řád: papoušci (Psittaciformes)
řád: sovy (Strigiformes)
řád: lelkové (Caprimulgiformes)
řád: svišťouni (Apodiformes)
řád: srostloprstí (Coraciiformes) – ledňáček říční
řád: šplhavci (Piciformes)
řád: pěvci (Passeriformes)

22
 třída: S A V C I (Mammalia)

evoluce

- vývojově nejpokročilejší třída strunatců

- dokonalá termoregulace, schopnost přizpůsobit se kolísavým teplotám => vedoucí postavení na Zemi
(mezi zvířaty)
- vyvinuli se ze skupiny savcotvárných plazů (Therapsida) počátken druhohor (trias)(dříve než ptáci)
- největší rozvoj ve třetihorách
- původně suchozemští, osídlili i vodní prostředí
- vývoj vačnatců a placentálů byl paralelní
- výchozí skupinou placentálů patrně hmyzožravci

znaky plazů znaky savců

rozmnožování snášejí vějce rodí živá mláďata
tělesná teplota proměnlivá stálá
pokryv těla šupiny srst
spodní čelist z více kostí tvořena jednou kostí
chrup nerozlišený rozlišený
velký mozek a mozeček malý velký
sluchové kůstky jedna tři
tělesný růst trvalý ukončený

nejmenší savec: rejsek – 2 g

největší savec: plejtvák obrovský – 30 m, 30 tun
největší sz. savec: slon africký – 7 tun

žlázy

mléčná (prsní) žláza (mamma)

- kožní původ
- produkce prvotní výživy mláďat
- mléko mláďata sají

potní

- vylučují pot k ochlazení těla

- podílejí se na individuálním pachu jedince

mazové

- ústí do chlupových váčků

pachové

- slouží k vnitrodruhové komunikaci

p o v r ch těla

kůže

23
 - mnohovrstevbá epidermis (pokožka)
- mohutná škára (corium)
- podkožní vazivo
- pokožkové buňky se tvoří v zárodečné vrstvě a směrem k povrchu těla se oplošťují, doumírají a odlupují
-

srst

- kryje tělo - pigmentovaná výhradně melaniny

- tepelná izolace
- splynutí s terénem

- pesíky – zevní krycí chlupy

- podsada – jemné ochlupení
- vousy = hmatové „sinusové“ chlupy
- línání – sezónní výměna srsti, podmíněno periodickými změnami podnebí

chlup

- vyrůstá z chlupové papily vkleslé do škárového chlupového váčku

- vyrůstají pod úhlem
- mohou tvořit výry
- na chlupovou cibulku se upíná sval vzpřimovač chlupu (musculus errector pilorum) – napřimuje se při
chladu, vzrušení (nebezpečí..)

dariváty kůže

- ostny ježka
- šupiny luskouna
- krunýře pásovců
- drápy, nehty, kopyta, rohy (turové) x parohy jelenovitých jsou kostěnného původu!!!!!!!!!

KS

- kosta je plně kostěnná

- lebka, páteř, hrudní koš, volné končetiny a jeich pletence

- páteř – oddíl krční (7; atlas, axis + 5), hrudní (žebra, kost hrudní), bederní, křížový (4, kost křížová),
ocasní (králík 15, člověk 4 obratle)

- lebka – obličejová a mozková část; nasedá na páteř 2 týlními hrboly (bikondylní lebka)

- dolní čelist nepárová

- krkavčí kost redukována na výběžek lopatky
- klíční kost chybí kopytníkům
- 3 sluchové kůstky (třmínek, , kladívko, kovadlinka)

dle způsobu našlapování dělíme savce:

- ploskochodci – došlapují na prsty a záprstní nebo zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti)
- prstochodci – došlapují jen na prsty (šelmy)
- kopytníci – došlapují na špičky posledních prstovch článků (ko

24
SS

- členitá
- bránice – plochý sval oddělující tělní dutinu na hrudní a břišní oddíl
- mezižeberní svalstvo (dýchací pohyby)
- žvýkací svaly (mechanické zoracování potravy)
- podkožní ploché svaly (pohyby okrsků kůže – kůň)
- mimické svaly (primáti)

NS

- poměr hmotnosti savčího mozku k hmotnosti těla je posunut ve prospěch mozku )primát živočišné říše)

CS

- čtyřdílné srdce
- dokonale oddělena žilní (venózní) a tepenná (arteriální) krev
- plicní a tělní oběh
- erytrocyty bezjaderné (zralé, vznikají jako jaderné) ze všech obrtl. nejmenší
- zachován pouze levý oblouk aorty (u ptáků pravý)
- tělesná teplota cca 36°C
- při poklsu teploty se zapojují oteplovací mechanismy - svalový třes
- při přehřátí se zapojují mechanismy ochlazovací – pocení, sálání tepla vysoce prokrvenou kůží, prudké
dýchání s vyplazeným jazykem (psi; potí se pouze na polštářcích tlap), mávání boltci (slon)

RS

- vnitřní oplození
- ♂ varlata, chámovody, močová trubice, penis ♀ vaječníky, vejcovod, děloha (vývoj 2 → 1), pochva
- pohlavní žlázy – párové vaječníky (ovaria) a párová varlata (testes)
- u samců varlata v době říje vklesají do šourku (zrání spermií při nižší teplotě než je tělesná (asi o 4°C)
- k oplození dochází ve vejcovodech
- po porodu samice placentu většinou pozře aby nelákala masožravé šelmy
- mláďata se rodí (načasování páření a březost) do klimaticky příhodného období s hojností potravy (cca
letní slunovrat)
- doba březosti (gravidita) – myš 3 týdny, slonice 22 měsíců)
- zárodečný vývoj:
ptakořitní kladou vejce se zárodkem
vačnatci dokončují vývoj ve vaku
placentálové – placenta z chorionalantoisu a děložní sliznice

- zárodky se vyvíjejí v děloze a jsou vyživovány placentou

- mláďata se po narození živý mateřským mlékem a jsou závislá na rodičích; počet je nízký
- mláďata nidifugní (schopné chůze po narození – hříbě) a nidicolní

tvar těla

- suchozemský čtyřnohý savec – kůň

- podzemní savec – krtek
- vodní savec – delfín
- letuschopný savec - netopýr

TS

25
 - trávicí trubice
- ústa ohraničena pohyblivými pysky
- svalnaté tváře k sání mléka (u některých druhů se mění v lícní torby (roztažitelné)
- strop úd tvoří tvrdé a měkké patro
- pohyblivý jazyk mísí a posunuje potravu do hltanu
- slinné žlázy - sliny (zvhčují, obaelují, chemicky štěpí potravu – p t y a l i n (přežvýkavci jej nevylučují)
- turovití denně vyloučí až 50 litrů slin

chrup

- rozlišen (heterodontní) – řezáky (incisivi), špičáky (canini), třenové zuby (premolares), stoličky
(molares)
- neúplné chrupy (králící nemají špičáky)
- zpravidla dvougenerační (mléčný, trvalý) 2033 3131 2123
- zubní vzorec – charakteristika chrupu; př.: králík 1 0 3 3; kočka 3 1 2 1; člověk 2 1 2 3

- hltan (křížení DS x TS) → jícen → žaludek (HCl, mucin, pepsinogen → pepsin (bílkoviny)
- dvanáctník → (vyústění jater a slinivky břišní)
- tenké střevo – vstřebávání
- tlusté střevo – zpětné vstřebávání vody (zahuštění stolice)
- (slepé střevo – rozhranní tenkého a tlustého střeva; u býložzavců bakterie rozkládající celulózu)
- konečník (hromadění nestrávených zbytků)
- otvoř řitní (kloaka u vejcorodých)

DS

- nozdry
- nosní dutina oddělena od ústní tvrdým a měkkým patrem
- nosohltan → chrupavčitý hrtan (epiglottis – hrtanová příklopka)
- mezi hrtanovými chrupavkami jsou nataženy hlasivky
- průdušnice → průdušky (vstupují do plic) → průdušinky → plicní sklípky (bihatě prokrveny
vlásečnicemi)

VS

- pravé ledviny (metanefros) v bederní krajině

- močový měchýř
- vývod moč. měchýře močová trubice (vyjma ptakořitních)

NS

- rozvoj koncového mozku

- gyrifikace
- šedá kůra mozková
- relativně velký mozeček
- mícha končí v křížová části páteře (nesahá do ocasu)
- 12 párů mozkových nervů

HS

- endokrinní žlázy – soustava žláz s vnitřní sekrecí

- všem nadřízena hypofýza
- štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík, kůra a dřeň nadledvin, slinivka břišní, pohlavní žlázy

26
SmS

čich
- (nevyvinut u kytovců)
- Jacobsonův orgán mají zachováni hmyzožravci, šelmy, kopytníci – vnímání pachu říjných samic

sluch

- boltec
- Darwinův výběžek
- nejdokonalejší kytovci a letouni
- (u kytovců je zevní zvukovod zarostlý a zvuk se šíří kostmi)

oči

- savci vidí barevně (soumrační a noční savci nikoli) a velmi dobře

- pohyblivé komorové oko kulovitého tvaru
- čočka schopna akomodace
- šelmy a sudokopytníci mají v cévnatce odrazovou vrstvu s guaninem (tapetum lucidum) zvyšující
citlivost vidění při nedostatku světla (v noci jim oči světélkují)
- mžurka je zredukována (na srpkovitou blanku ve vnitřním koutku oka)
- slzné žlázy

systematika

Nadříše: EUKARYOTA (Eukaryotae)

Říše: Živočichové (Animalia)
Podříše: Mnohobuněční (Metazoa)
Oddělení: Triblastica
 řada: Druhoústí (Deuterostomia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata)

Třída: Savci (Mammalia)

Podtřída: Vejcorodí (Prototheria)

Řád: Ptakořitní (Monotrmata)

- starobylá skupinou savců

- mísí se u nich znaky savců a plazů
- mají jeden společný vývod pro močovody, střevo a pohlavní orgány – kloaku
- výstižněji by se měli česky jmenovat "plazořitní"
- s plazy mají společné i to, že se rozmnožují malými vejci s kožovitou skořápkou
- za pozornost ještě stojí krkavčí kost, volná krční žebra, relativně jednoduchý mozek a odlišná stavba
oka
- obě pohlaví mají vakové kosti
- vak se vyvíjí pouze u samic ježur a to jen v době, kdy mají mládě
- čtyřdílné srdce a bezjaderné krvinky

- srst s podsadou a pesíky, svalnatou bránici, tři sluchové kůstky, sedm krčních obratlů, druhotný čelistní
kloub a schopnost udržovat stálou tělesnou teplotu v rozmezí 30 - 32 °C
27
 - na zobáku ptakopyska se nachází velké množství buněk citlivých na slabé elektrické pole

- čelisti spojuje s mozkem téměř milión nervových vláken, což je srovnatelné s počtem zrakových vláken
lidského oka

- s pomocí elektrocitlivého smyslu je ptakopysk schopen registrovat pohyb drobných vodních živočichů

čeleď: ptakopyskovití (Ornithorhynchidae)

ptakopysk (syn. p. podivný, p. hnědý) (Ornithorhynchus anatinus) -

čeleď: ježurovití (Tachyglossidae, syn. Echidnidae)

paježura Bruijnova (Zaglossus bruijnii)

paježura Attenboroughova (Zaglossus attenboroughi)

Podtřída: Živorodí (Theria)

Nadřád: Vačnatí (Metatheria)

Řád: Vačnatci (Marsupialia)

- vačice opossum
- ďábel medvědovitý
- vombat obecný
- klokan obrovský
- klokan rudokrký
- koala
- vakoveverka
- vakovlk

Nadřád: Placentálové (Placentalia = Eutheria)

Řád: Hmyzožravci (Insectivora)

http://savci.upol.cz/hmyzozra.htm

- ježek západní/evropský
- ježek východní

rejskovití:

- rejsek obecný
- rejsek malý
- rejsec vodní
- bělozubka šedá
- bělozubka nejmenší
- krtek obecný

Řád: Letuchy (Dermoptera)

http://savci.upol.cz/letuchy.htm

- letucha filipínská
28
 - letucha malajská

Řád: Letouni (Chiroptera)

http://savci.upol.cz/letouni.htm

- letouni, jak už i jejich název prozrazuje, jsou jedinými savci schopnými aktivního letu a to za pomoci
předních končetin přeměněných v křídla
- křídlo tvoří dlouhé předloktí, pažní kost a značně prodloužené záprstní kůstky a prstní články druhého až
pátého prstu
- mezi nimi a dalšími částmi těla (od krku k přední končetině, mezi předloktím, tělem a zadníma nohama a
u některých i k ocasu) je napnuta tenká kožovitá blána, protkaná nervovými a tenkými svalovými vlákny
- pouze první prst (palec) je volný, krátký a zakončený ostrým drápkem
- letouni mají částečně odlehčené kosti, dvojité zakloubení kosti pažní s lopatkou a silné létací svaly, které
se upínají na hřeben hrudní kosti
- zadní končetiny, které slouží především k zavěšování, jsou zakloubeny opačně než u ostatních savců
- známá je i schopnost netopýrů upadat v nepříznivých zimních podmínkách do stavu strnulosti, a to i na
delší dobu

Podřád: Kaloni (Megachiroptera)

- kaloň egyptský
- kaloň malajský
- kaloň plavý

Podřád: Netopýři (Microchiroptera)

- vrápenec malý

vampýrovití:

- vampýr dlouhojazyčný
- vampýr žábožravý
- upír obecný
- netopýr velký (Myotis myotis)
- netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrllus)
- netopýr rezavý
- netopýr večerní
- netopýr ušatý

Řád: Tany (Scandentia = Tupaioidea)

- tana obecná

Řád: Primáti (nehetnatci = Primates)

http://savci.upol.cz/primati.htm

Podřád: Nižší primáti (poloopice = Prosimiae)

- lemur kata
- lemur vari
- outloň váhavý
- komba ušatá
29
 - nártoun celebeský
- ksukol
- indri

Podřád: Vyšší primáti (opice = Anthropoidea = Simiae)

ploskonosí:

- kosman bělovousý

malpovití:

- malpa kapucínská
- vřešťan rezavý
- chápan
-

úzkonosí:

kočkodanovití:

- hulman posvátný
- makak rhesus
- makak magot
- makak bezocasý
- pavián pláštíkový
- kočkodan obecný
- kočkodan zelený
- gueréza plášťíková

lidoopi a lidé:

- gibbon lar

šimpanzovití:

- šimpanz učenlivý
- gorila (Gorilla gorilla)
- orangutan

podčeleď: Homininae – lidé

opočlověk tugenský – Orrorin tugenensi

ardiiték starobylý – Ardipithecus ramidus
australopiték turkanský – Australopithecus anamensis
australopiték afarenský - Australopithecus afarensis
australopiték středoafrický – Australopithecus bahrelghazali
australopiték ploskolící – Australopithecus platypus
australopiték africký - Australopithecus africanus

australopiték etiopský – Australopithecus ethiopicus

australopiték robustní – Australopithecus robustus
australopiték východoafrický – Australopithecus boisei
australopiték dlounohý – Australopithecus garhi

30
 člověk zručný – Homo habilis
člověk zručný – Homo rudolfensis
člověk vzpřímený – Homo erectus
člověk vzpřímený – Homo ergaster
člověk vzpřímený – Homo antecessor
člověk heidelberský – Homo heidelbergensis
člověk neandertálský – Homo neanderthalensis (H. sapiens n.)
člověk rozumný – Homo sapiens sapiens (H. s. Man (Linneaeus, 1758))

Řád: Chudozubí (Edentata)

- lenochod tříprstý dvouprstý

- mravenečník velký
- pásovec devítipásý, třípásý

Řád: Luskouni (Pholidota)

http://savci.upol.cz/luskouni.htm

- rohovité šupiny pokrývající jejich celkově protáhlé tělo

- šupiny jsou pokožkového původu (podobně jako chlupy) a vzájemně se překrývají (podobně jako šupiny
jedlové šišky)
- pokrývají celé tělo, chybějí pouze na čenichu, lících, hrdle, břiše a vnitřní straně končetin
- všech sedm druhů recentních luskounů má podobný tvar těla s malou protaženou hlavou a dlouhým
ocasem
- přední i zadní pětiprsté končetiny luskounů jsou opatřeny silnými hrabavými drápy
- při chůzi je pokládají na stranu a našlapují tak vlastně na kotníky
- při chůzi na krátké vzdálenosti se často pohybují po zadních končetinách
- luskouni se živí mravenci, termity a jiným hmyzem

- k tomu jim slouží dlouhý tenký a lepkavý jazyk, podobně jako mravenečníkům, s kterými ale nejsou
nijak příbuzní

- luskouni nemají žádné zuby

- luskoun dlouhoocasý (Manis tetradactyla)

- velký, stepní, ostrovní, krátkoocasý

Řád: Hlodavci (Rodentia)

http://savci.upol.cz/hlodavci.htm

veverkovití:

- veverka obecná
- sysel obecný (Citellus citellus)
- svišť horský (Marmota marmota)
- poletuška slovanská
- bobr evropský

křečkovití:

31
 - křeček polní (Cricetus cricetus)
- křeček zlatý
- lumík norský (Lemmus lemmus)
- hraboš polní
- norník rudý
- hryzec vodní
- nutrie říční
- ondatra pižmová
- pískomil

myšovití:

- myš domácí
- myšice lesní
- myšice křovinná
- myšice temnopásá
- myška drobná
- potkan
- krysa obecná (Rattus rattus)

plchovití

- plch velký (Glis glis)

- plch lesní
- plšík lískový
- tarbík egyptský (Jaculus jaculus)
- dikobraz obecný/evropský

morčatovití:

- morče divoké
- kapybara
- činčila vlnatá

Řád: Šelmy (Rodentia)

http://savci.upol.cz/selmy.htm

- šelmy plní v přírodě funkci vrcholových predátorů a stojí na konci potravních řetězců
- až na několik výjimek je většina z nich přizpůsobena tělesnou stavbou, pohybovými schopnostmi a
výkonností smyslových orgánů k lovu kořisti
- hlavním společným znakem šelem je válcovitý kloub dolní čelisti, který neumožňuje pohyb do stran a
ani dozadu a dopředu
- díky tomu ale mohou v čelistech vyvinout velký tlak při kousání masité potravy či drcení kostí
- šelmy mají zakrnělou klíční kost, nebo ji nemají vůbec, což umožňuje velkou pohyblivost předních
končetin
- dále je pro šelmy typická pásová placenta, slepé střevo chybí, nebo je zakrnělé
- vzhledem ke způsobu získávání své kořisti mají většinou dokonale vyvinuty smyslové orgány, především
sluch, čich a zrak
- v současném systému savců se řád šelem (Carnivora) dělí na dva podřády - pozemní šelmy (Fissipedia)
a ploutvonožce (Pinnipedia), kteří v dřívějších systémech byly neopodstatněně postaveny jako
samostatný řád
- dnes se zvažuje, zda jsou předky tuleňů lasicovití a mrožů a lachtanů medvědovití, nebo má skupina
ploutvonožců jednoho společného předka z pozemních šelem

32
 - rovněž názory na vnitřní členění podřádu pozemních šelem nejsou jednotné a proto jej na této stránce
neuvažujeme

Podřád: Pozemní šelmy (Fissipedia)

- medvěd hnědý (poddruhy – grizzly, brtník, kodiak)

- medvěd lední

medvědovití:

- panda velká (Ailuropoda melanoleuca)

- panda malá/červená (Ailurus fulgens)
- medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- baribal (Ursus americanus)
- medvěd hnědý (Ursus arctos)
- medvěd lední/polární (Ursus maritimus)

kunovití/lasicovití:

- lasice kolčava
- hranostaj
- kuna skalní
- kuna lesní (Martes martes)
- tchoř tmavý (Putorius putorius)
- fretka
- sobol asijský
- norek evropský (Nutreola nutreola)
- norek americký/mink
- skunk smradlavý/pruhovaný (Mephitis mephitis)
- jezevec lesní (Meles meles)
- vydra obecná/říční (Lutra lutra)
- rosomák (Gulo gulo)
- medojed (Mellivora capensis)

cibetkovití:

- cibetka africká
- ženetka evropská (Genetta genetta)
- promyka
- hyena skvrnitá (Crocuta crocuta)

kočkovití:

- kočka divoká
- kočka domácí
- rys ostrovid (Lynx lynx)
- lev pustinný (Panthera leo)
- tygr džunglový (Panhera tigris)
- levhart skvrnitý (Panthera pardus = pardál)
- jaguár americký (Panthera onca)
- puma americká (Felis concolor)
- irbis horský/levhart sněžný (Uncia uncia = Panthera uncia)
- gepard štíhlý
- ocelot velký (Leopardus pardalis)
- serval stepní
33
psovití:

- liška obecná (Vulpes vulpes)

- liška polární
- fenek barberský
- psík mývalovitý/mývalovec kuní
- vlk obecný (Canis lupus)
- šakal obecný
- kojot prériový
- pes dingo
- pes domácí
- pes hyenovitýLycaon pictus
- pes pralesní Speothos venaticus

Podřád: Ploutvonožci (Pinnipedia)

http://savci.upol.cz/_system.htm

lachtanovití/lvouni:

- lachtan ušatý
- lachtan hřívnatý (= lvoun)
- tuleň obecný
- tuleň středomořský
- mrož lední/atlantský

Řád: Zajíci (Lagomorpha = zajícovci)

http://savci.upol.cz/_system.htm

- pišťucha horská

zajícovití:

- zajíc polní
- zajíc bělák
- králík divoký

Řád: Damani (Hyracoidea)

- daman kapský

Řád: Chobotnatci (Proboscidea)

- dodnes přežívají jen tři druhy

- chobotnatci jsou dnes největší suchozemští savci na světě
- jejich nejvýraznějším znakem je chobot
- je to všestranně užitečný a velmi citlivý uchopovací orgán, který vznikl srůstem
silně prodlouženého nosu s horním pyskem
- na bázi je vyztužen chrupavkou a je složen z mnoha svalů, pojivových tkání a je prostoupen hustou sítí
nervových vláken
- je zakončen 1 - 2 uchopovacími prstíky
- chobot slouží k uchopování předmětů a podávání potravy, k péči o povrch těla, k dýchání, ale i ke
komunikaci
34
 - pomocí chobotu sloni také nabírají vodu, kterou si vstřikují do úst
- chobotem však v žádném případě nepijí
- sloni patří mezi ungulatní savce – kopytníky
- na končetinách mají pět srostlých prstů, na jejichž špičky zakončené nehtovitými kopýtky došlapují
- noha je však podložena vazivovitými polštářky, takže měkce došlapuje celou plochou chodidla
- tělo kryje silná, ale velmi citlivá kůže s množstvím potních a mazových žláz, která je velmi řídce
porostlá tuhými chlupy
- před cizopasníky a ultrafialovým zářením je téměř lysá kůže chráněna vrstvou zaschlého bahna nebo
prachu
- výrazným znakem chobotnatců je jejich chrup
- nápadné velké kly jsou u slonovitých přeměněné horní řezáky (nikoliv špičáky)
- slouží nejčastěji při loupání kůry stromů a hrabání v zemi
- žvýkací zuby mají širokou lamelovitou plochu
- v každé polovině čelisti je jen jeden funkční zub, který po opotřebení vypadne a je odzadu nahrazen
novým
- po vypadnutí posledního šestého zubu již další nevyroste, a proto staří jedinci strádají hlady a hynou
- sloni se mohou za příhodných podmínek dožívat až 70 let.

vyhynulý:

- mamut
- mastodont

- slon africký (Loxodonta africana) (jihoafrický, kapský, stepní…)

- slon indický (Elephas maximus) (cejlonský, bengálský, sumaterský…)
- slon pralesní (Loxodonta cyclotis)

Řád: Ochechule (Sirenia = sirény)

http://savci.upol.cz/sireny.htm

- kapustňák širokonosý
- moroň indický (Dugong dugong)
- koroun bezzubý

Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)

http://savci.upol.cz/lichokop.htm

- velcí a středně velcí býložravci

- většina váhy jejich těla spočívá obvykle na třetím - prostředním prstu, jímž zpravidla prochází i osa
končetiny
- původně pětiprsté končetiny byly během evoluce postupně redukovány
- krátký poslední prstní článek je rozšířen a na povrchu je kryt rohovinovým kopytem
- tapíři mají na předních nohách čtyři prsty, na zadních tři.
- končetiny nosorožců jsou zakončeny třemi prsty a koňovití (koně, zebry, osli) mají jeden prst přeměněn
v dokonalé kopyto
- za povšimnutí stojí u lichokopytníků i celková úprava délky a zakloubení jednotlivých kostí končetin,
které jsou uzpůsobeny k rychlému běhu
- býložravému způsobu obživy odpovídá protáhlá obličejová část lebky s mohutným chrupem

- výrazné jsou ostré řezáky a velké žvýkací zuby

- třenové zuby i stoličky si jsou podobné, mají vysoké korunky s hrboly spojenými do příčných lišt

35
 - tvoří tak jednolitou účinnou skusnou plochu

- špičáky jsou malé, chybějí nebo jsou skryty v dásni

- lichokopytníci jsou dnes druhově málo početným řádem býložravců, zastoupeným třemi morfologicky
odlišnými skupinami - tapíry, nosorožci a koňmi

- tapír jihoamerický (Tapirus terrestris)

- tapír čabrakový (Tapirus indicus)
- nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)
- nosorožec indický (Rhinoceros unicornis)
- nosorožec bílý

koňovití:

- kůň Převalského (Equus przewalskii)

- kůň domácí
- osel africký (Equus africanus)
- zebra stepní (Equus burchellii)
- zebra Grévyho (Equus grevyi)
- tarpan (vyhubený) (Equus caballus)

Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)

http://savci.upol.cz/sudokop.htm

- jsou velice rozmanitou a úspěšnou skupinou kopytníků

- našlapují na třetí a čtvrtý prst, mezi nimiž prochází osa končetiny
- některé skupiny mají jen tyto dva prsty, jiné mají ještě zachován prst druhý a pátý. Ty jsou ale mnohem
slabší a jsou posunuty výše na zadní straně nohy
- říká se jim paspárky a pomáhají některým druhům při chůzi v měkkém terénu
- také ostatní kosti končetin jsou upraveny nebo srostly tak, aby končetiny byly v dolní části dostatečně
pevné a ohebné
- klíční kosti buď zcela chybí, nebo jsou silně redukované
- u nepřežvýkavců může být žaludek jednoduchý (dvoukomorový), u přežvýkavců složený
(čtyřkomorový), případně různé přechody mezi těmito variantami

- slepé střevo chybí sudokopytníkům úplně.

- předky sudokopytníků jsou prakopytníci (Condylarthra)

- sudokopytníci se z této skupiny vydělili počátkem třetihor (paleocén/eocén) a jejich rozmanitost od té

doby neustále vzrůstá

- a to i přes to, že více jak polovina čeledí (zejména starších) postupně vyhynula

- tento řád je velice úspěšný a osídlil, kromě Antarktidy a Austrálie (tam byl vysazen lidmi), všechny
kontinenty a rozmanitá životní prostředí a stal se silným konkurentem ostatních řádů kopytníků

Podřád: Nepžežvýkavci (Nonruminantia)

36
prasatovití:

- prase divoké (Sus scrofa)

- prase domácí
- prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus)
- pekari páskovaný (Pecari tajacu)
- babirussa celebeská (Babyrousa babyrussa)
- prase vietnamské (Sus bucculentus)
- prase zakrslé (Sus salvanius)

hrochovití:

- hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)

- hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis)

Podřád: Mozolnatci – velbloudi (Tylopoda)

- velbloud dvouhrbí (= drabař) Camelus ferus)

- jednohrbý (= dromedár) Camelus dromedarius)
- lama vikuňa (Vicugna vicugna)
- guanako (Lama guanicoe)

Podřád: Přežvýkavci (Ruminantia)

jelenovití:

- jelen evropský/obecný (Cervus elaphus) (poddruhy – západní, karpatský, sibiřský, wapiti …)

- daněk skvrnitý (Dama dama)
- srnec obecný (Capreolus Capreolus)
- los evropský (Alces alces)
- los Alces alces
- sob (syn. sob polární) (Rangifer tarandus)
- pudu severní (Pudu mephistophiles)
-

žirafovití:

- žirafa mramorovaná (Giraffa camelopardalis)

- okapi pruhovaná (Okapia johnstoni)

turovití:

- chocholatka zanzibarská (Cephalophus adersi)

- tur domácí
- gaur
- banteng
- gayal

- yak divoký
- antilopa losí
- nilgau
- buvolec stepní
- gazela Thompsonova
- kudu velký (Strepsicoros strpsicoros)
37
 - přímorožec arabský
- pakůň žíhaný
- voduška velká
- sajga tatarská
- kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
- koza domácí
- koza bezoárová (Capra aegagrus)
- kozorožec horský
- ovce domácí
- muflon
- buvol indický (Bubalus bubalus)
- buvol africký
- zubr (syn. z. evropský, z. hřivnatý) (Bison bonasus)
- bizon (syn. zubr severoamerický, zubr americký) (Bison bison)

Řád: Kytovci (Cetacea)

http://savci.upol.cz/kytovci.htm

- kytovci mají s největší pravděpodobností společné předky se sudokopytníky

- poukazuje na to stavba jejich žaludku, placenty, chromozomů a složení krevního séra
- kytovci nejsou schopni delšího života mimo vodu
- mají typický hydrodynamický tvar, měkkou, lysou a citlivou pokožku
- přední končetiny jsou přeměněny v ploutvovité orgány, které jsou pohyblivé jen v ramenním kloubu
- články prstů jsou zmnožené
- zadní končetiny včetně pánve zakrněly
- vodorovná ocasní ploutev není podepřena kostrou, má jen vazivovou výztuhu
- klíční kosti kytovcům chybí
- podle stavby chrupu se dělí na ozubené (Odontoceta) a kosticovce (Mystacoceta)
- kytovci mají poměrně dobrý zrak, který je uzpůsobený k vidění ve vodě

- lidský zrak je však mnohem lepší

- čich je u kytovců zcela potlačen, zato chuť je dobře vyvinuta

- pokud jde o hmat, kůže obsahuje mnoho citlivých hmatových buněk, chlupy na hlavě a na těle plní
funkci hmatových vousů, které mají podobnou funkci jako postranní čára u ryb

- sluch mají kytovci výborný

- lidé vnímají frekvence zvuku mezi 16 Hz až 20 kHz

- naproti tomu kytovci využívají frekvence o rozsahu 15 Hz až 280 kHz

- nižší frekvence vydávají hrtanem, přičemž lze pozorovat vypouštění vzduchových bublinek z dýchacího
otvoru

- tyto zvuky slouží především ke komunikaci

- vysoké frekvence tvoří tzv. divertikula - vzduchové váčky

- v nich je proháněn vzduch, čímž vzniká zvuk o vysoké frekvenci

- vzduch se přitom nemusí vydechovat

38
- vysoké zvuky slouží k echolokaci, a tím i k orientaci.

Podřád: Kosticovci (Mysticety = velryby)

- velryba grónská (Balaena mysticetus)

- velryba jižní (Eubalaena australis)
- velryba černá (Eubalaena glacialis)
- plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)
- plejtvák myšok (Balaenoptera physalus)
- keporkak (Megaptera novaeangliae)

Podřád: Ozubení (Odontoceti)

- delfín obecný (Delphinus delphis)

- delfín skákavý (Tursiops truncatus)
- kosatka dravá (Orcinus orca)
- vorvaň tuponosý
- narval jednorohý
- delfínovec ganžský (Platanista gangetica)
- běluha (Delphinapterus leucas)
- plískavice běloboká (Lagenorhynchus acutus)
- sviňucha obecná (Phocoena phocoena)

Řád: Hrabáči (Tubulidentata)

http://savci.upol.cz/hrabaci.htm

hrabáč (Orycteropus afer)

39
40