Jednobuněčné eukaryotní organismy

1) Charakteristika protist
2) Protozoa, chromista
3) Jednobuněčné nižší rostliny

Obecná charakteristika protist :

- Protisti jsou většinou jednobuněční, ale mohou být koloniální i mnohobuněční

- Jsou rozšířeny po celém světě = žijí ve slaných vodách, sladkých, v půdě a
cizopasí v těle mnohobuněčných organismů
- Mají velmi rozmanité způsoby výživy = autotrofní, heterotrofní, mixotrofní,
saprotrofní, parazitický a fagotrofní

STAVBA TĚLA

- Jednobuněční tvoří tělo jedna eukaryotická buňka obsahující všechny pro ni

typické struktury
- Někteří zástupci mají specializované organely :
A) Opory a ochrany
- Pelikula = pevná a pružná blanka na povrchu bičíkovců, nálevníků a výtrusovců
- Pancíře = u některých bičíkovců
- Schránky = například chitinové u štítovky nebo vápenaté u dírkonožců
- Cysty = klidová stadia, vznikající za nepříznivých podmínek = vznikají takzvanou
encystací, při které dochází k zahuštění cytoplazmy buňky a vyloučení pevných
obalů
B) Pohybu
- Krom zajišťování pohybu slouží taky k zajišťování potravy
- Bičíky = bičíkovci
- Panožky = kořenonožci
- Brvy = nálevníci
C) Trávicí =
- Trávicí vakuoly = u heterotrofních prvoků
- Buněčná ústa = cytosom
- Buněčný hltan = cytopharynx
- Buněčná řiť = cytopyge = nálevníci
D) Vylučovací a osmoregulační
- Pulzující vakuoly odstraňující rozpustné odpadní látky, přebytečnou vodu a
udržují stálý osmotický tlak
E) Smyslové
- Reagují na podněty z vnějšího prostředí
 - Stigma = červeně zbarvené tělísko reagující na světelné podráždění
- Brvy a bičíky = s hmatovou funkcí

ROZMNOŽOVÁNÍ

1) Nepohlavní = běžnější

I. Dělení = může být podélné = bičíkovci a taky příčné = nálevníci

II. Pučení = na mateřském organismu se vytvářejí pupeny (výrůstky) a ty postupně
dorůstávají v nového jedince, který se po čase od mateřského organismu oddělí
- Pučení je časté u přisedle žijících živočichů, třeba u rournatec
III. Schizogonie = rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřiných =
výtrusovci
2) Pohlavní
I. Kopulace = dva jedinci představují pohlavní buňky, ty splývají, vznikne zygota
a pak se rozmnožují sporogenní (tvoří spory) = bičíkovci, kořenonožci
II. Konjugace = spájení = 2 buňky se dočasně spojí a vymění si část hmoty
mikronukleů (malého jádra), pak se množí dělením = nálevníci

PROTISTY A JEJICH SYSTÉM

- Máme dvě říše a to prvoky a chromisty

PRVOCI
1. Kmen praprvoci = podkmen bičíkovci a kořenonožci

Pod podkmen bičíkovci patří třída = živočišní a rostlinní bičíkovci

Pod podkmen kořenonožci patří třída = měňavky, krytenky, dírkonožci, slunivky,

mřížovci

2. Kmen výtrusovci
3. Kmen nálevníci
4. Kmen hlenky

CHROMISTA
Kmen chromopytha a tam jsou třídy = zlativky, rozsivky, chaluhy

Kmen oomycety

Říše prvoci = protozoa

1. Kmen praprvoci = k pohybu používají bičíky nebo panožky

a) Podkmen = bičíkovci = flagellata
- Na povrchu mají pelikulu
- Pohybují se pomocí jednoho nebo více bičíků
- Žijí jednotlivě nebo v koloniích
- Heterotrofní a autotrofní výživa
- V nepříznivých podmínkách tvoří klidové stádium neboli cystu

1.a.a = třída bičíkovci = zooflagellata

- nemají chlorofyl

- živí se heterotrofně

- často parazitují

- zástupci =

- trubénka Haeckelova = tvoří kolonie na dněš nádrží, živí se bakteriemi a

organickými zbytky
- trypanosoma spavičná = má jeden bičík a undulující membránu = bičík se táhne
podél buňky, je spojený tenkou blánou s buňkou, žije v tropech a způsobuje
spavou nemoc
- bičenka poševní = způsobuje nemoc trichomoniázu
- lambie střevní = způsobuje záněty tenkého střeva = průjmy a horečka

1.a.b = třída rostlinní bičíkovci = fytoflagelatta

- mají chlorofyl

- živí se autotrofně

- jsou součástí planktonu

- dříve byli řazeni k rostlinám

- zástupci =

-krásnoočko zelené
- obrněnky = mají schránky
 b) podkmen kořenonožci = sarcodina
- mají proměnlivý tvar těla = to jim umožňují panožky neboli parapodie = jsou to
výběžky cytoplasmy schopné měnit tvar
- pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu fagocytózou
- vytvářejí potravní vakuoly
- rozmnožují se dělením
- některé druhy tvoří schránky

1.a.a = třída měňavky

- netvoří schránky

- zástupci =

- měňavka velká = žije v detritu vodních nádrží, má prstovité panožky

- měňavka úplavičná = střevní parazit, který způsobuje úplavici = krvavé průjmy a
horečky
- měňavka zubní = žije v povlaku zubů

1.a.b = třída krytenky

- chitinové schránky s nalepenými zrnky písku

- při dělení si nový jedinec vytváří vlastní schránku

- zástupci =

- rozlitka – sladkovodní, žije často v bahně

- štítovka = sladkovodní

1.a.c = třída dírkonožci

- pouze mořští prvoci

- vícekomůrkové vápenaté schránky

- množstvím otvorů vycházejí nítkovité panožky

. zástupci =

- penízek = vyhynulý druh, schránky jsou z části nummulitových vápenců

1.a.d.= třída slunivky

- sladkovodní prvoci

- schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu, ze schránky vystupují paprskovité tenké

panožky
- zástupci =

- slunivka obecná

1.a.e = třída mřížovci

- mořští planktonní živočichové žijící v symbióze s jednobuněčnými řasami

- mají kulovité schránky z chitinu a vnější křemičité schránky

Kmen : výtrusovci

- endoparazité bezobratlých i obratlovců = žijí v buňkách nebo tělních dutinách

hostitelů
- původci těžkých onemocnění člověka a zvířat
- ve vývoji střídají hostlitele
- střídá se generace pohlavní a nepohlavní
- součástí životního cyklu výtrusovců je jejich rozpad na spory neboli výtrusy

třída = krvinkovky

- napadají červené krvinky

- zástupci =
- zimnička = původce malárie, cizopasí na červených krvinkách obratlovců
- přenašečem je samička komára Anopheles = v jejích slinných žlázách se krvinky
pohlavně rozmnožují
- při bodnutí se krvinkovky dostanou do krevního oběhu člověka, v erytrocytech se
množí a v pravidelných intervalech se vyloučí do krve, napadají další krvinky a do
plazmy vylučují toxické látky způsobující malarické záchvaty = vysoké horečky a
pak zimnice

třída = kokcidie

- napadají střeva, játra, ledviny i jiné orgány obratlovců

- způsobují takzvané kokcidiózy

zástupci = kokcidie jaterní – způsobují hnisavé záněty jater a žlučovodů králíků a zajíců

toxoplasma gonidií = parazituje v jaderných buňkách, je původcem onemocnění

toxoplasmozmóza, která je přenosná u zvířat, hlavně koček na člověka

projevuje se dlouhodobými teplotami, zduřením mízních uzlin, bolestmi kloubů a svalů,

únavou, je nebezpečná obzvlášť pro těhotné ženy a vyvíjející se plod
kmen nálevníci

- nejdokonaleji vyvinutí prvoci, mají nejsložitější stavbu

- obvykle dvě jádra = makronukleus = zajišťuje vegetativní funkce a mikronukleus =
nese genetickou informaci
- tělo pokryté brvami
- dobře vyvinuté organely na zpracovávání potravy a stažitelné vakuoly

zástupci =

1) trepka velká = vyskytuje se ve stojatých vodách, indikátor znečištěné vody,

rozmnožuje se příčným dělením, může u nich dojít také ke konjugaci, nepříznivé
podmínky přežívají ve formě cysty
2) slávinka obecná = žije na vodních rostlinách
3) vířenka = žije přisedle, tvoří kolonie

kmen hlenky = myxomycota

- způsob výživy je fagocytóza, pohlcují buňky jiných organismů

- živí se bakteriemi, prvoky, kvasinkami, vzácně organickými zbytky
- rostou na vlhkých a stinných stanovištích
- vyskytují se jako jednobuněčné haploidní myxoaméby = nahé buňky tvořící
panožky, pohybují se přeléváním do protoplastu nebo myxomonády = buňky
pohybující se pomocí nestejně dlouhých bičíků nebo diploidní mnohojaderné
plazmodium
- zástupci =
- vlčí mléko = vytváří růžové kulovité sporokarpy, které zasycháním a stárnutím
s tvorbou výtrusů získávají fialošedou barvu, vyskytují se v lesích na pařezech a
tlejícím dřevě
- slizovka tříslová = vytváří zářivě žluté, až několik centimetrů velké sporokarpy,
které se za zralosti rozpadají na tmavý prach = výtrusy

ŘÍŠE CHROMISTA

- kmen chromophyta = společné znaky

- obsahují chlorofyl a,c, hnědý fukoxantin, karoten, xantofyly a další
- jsou sladkovodní i mořské

třída zlativky

- mají většinou monadoidní stélku, vzácně rhizopodovou

- jsou součástí planktonu čistých sladkých vod
- mořské druhy mívají schránky
- zástupci = dinobryon = keříčkaté plovoucí kolonie
 - třída rozsivky
- nejpočetnější skupina chromophyt
- žijí jednotlivě nebo v koloniích
- ve všech typech vod
- mají kokální stélku a dvoudílné křemičité schránky připomínající dno a viko misky
- nepohlavně se rozmnožují dělením = rozdělí se jádro (mitózou) a protoplast, obě
skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky doplní chybějící (vždy menší) misku, část
dceřiných buněk se tak zmenšuje
- dlouží jako bioindikátory kvality vody
- tvoří takzvanou rozsivkouvou zeminu = křemelina, diatomit = porézní hornina
tvořená stmelenými schránkami druhohorních a třetihorních rozsivek
- technické využití = výroba skla, filtrů, izolačních hmot a dynamitu
- zástupci =
- asterionella = radiálně souměrná schránka, tvar hvězdy
- navicula = bilaterálně souměrná schránka, tvar loďky

třída chaluhy

- evolučně nejpokročilejší podskupina chromophyt

- žijí v mořích
- mají mnohobuněčnou, trichální nebo pletivovou stélku často obrovských
rozměrů = až 60m
- rozmnožují se rozpadem stélky, nepohlavně zoosporami, pohlavně izogamií,
anizogamií, oogamií
- využití = hnojivo, palivo, potravina, surovina k výrobě jódu, sody a potaše (K2CO3)
- zástupci = chaluha bublinatá

kmen oomycety

- saprofyté a parazité nižších rostlin

- žijí ve vodě, vlhké půdě, v suchém prostředí paraziticky
- mají pohyblivé zoospory = rejdivé výtrusy se dvěma různě dlouhými bičíky, kratší
bičík je péřitý
- vytvářejí trubicovité podhoubí bez přehrádek
- buněčné stěny hyf jsou z celuózy a glukanu
- zástupci =
- vřetenka révová = známá také jako peronospora vinné révy = závažný parazit vinné
révy napadající listy a bobule
- plíseň bramborová = způsobuje choroby některých lilkovitých rostlin, hlavně
brambor a rajčat
- doplnit sinice…