13.

Houby, žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši

oddělení: Diblastica
 živočichové se dvěma zárodečnými listy a zpravidla radiální, paprsčitou, tělesnou
souměrností
 zárodečné listy: ektoderm, endoderm (mezi nimi mezoglea)
 vločkovci a houbovci mají těla nesouměrná

Vznik mnohobuněčnosti
 těla mnohobuněčných živočichů jsou tvořena stejnými prvky
 při pohlavním rozmnožování je na počátku vývoje vždy jediná buňka
 invaginační teorie (Haeckel)
o předkem jsou kolonie válečů
o vajíčko è morula è blastula è gastrula
o vývojem došlo k vchlípení (invaginaci) dvouvrstevný organismu – vnější obal =
ektoderm (krycí), vnitřní obal = entoderm (trávicí
 imigrační teorie (Mečnikov)
o předchůdcem jsou kolonie
o vznik ektodermu vysvětluje vcestováním (imigrací) buněk schopných fagocytózy do
nitra kolonie, následné pomnožení a uspořádání do plochy
 plakulární teorie (Bütschli)
o plakula – vrchní vrstva je ochranná, spodní vrstva je potravní è bilaterogastrea è
 ciliární teorie
o předchůdcem byli mnohojaderní obrvení

kmen: Vločkovci
 nejjednodušší mnohobuněční živočichové
 hřbetní vrstvu tvoří bičíkaté buňky, břišní vrstvu tvoří váčkovité buňky
 mezi břišní a hřbetní vrstvou je tekutina s buňkami, mitochondriemi a bakteriemi
 rozmnožování je nepohlavní dělení
 živí se prvoky a řasami
 zástupci: Trichoplay adhaerens

kmen: Žahavci
 láčkovci
 ustrnuly ve stádiu gastruly
 tělo je tvořeno epitely
 vodní živočichové s paprsčitým souměrným tělem
 mezi ektodermem a endodermem je mezoglea sloužící jako opora
 trávící dutina se označuje jako láčka
 mají žahavé buňky = knidocyty
 největší knidocyty mají knidocil, které je vmrštěn i s obsahem jedu (hypnotoxin) do kořisti
 dutina ústní = dutina vylučovací
 rozmnožování: samička + sameček → planula → polyp (přisedlé stádium) → pučení nebo
strobilace (efyry)
 metageneze = střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
 dvě stádia: polyp (nepohlavní, nepohyblivé) a medúza (pohlavní, pohyblivé)
 potrava: plankton, nekton (pohyblivá část planktonu)
 žahavci
o polypovci – převažuje stádium přisedlé
o medúzovci – převažuje stádium pohyblivé
 o korálnatci – celý život ve stádiu polypa

třída: Polypovci
 převažuje stádium polypa
 stavba těla nezmara hnědého
o nožní terč, vlastní tělo s ústním terčem (peristom) a chapadla
o je schopen regenerace – přežije nejrůznější poškození
o obsahuje smrštitelná vlákna (myofibrily)
o nervové buňky jsou propojeny a tvoří hustou síť nervové soustavy rozptýlené =
difuzní NS (na chapadlech je vyšší koncentrace buněk)
o uvnitř těla je láčka (pohlcená kořist je natravována přímo v dutině láčky enzymy,
mimobuněčné trávení = extracelulární trávení)
 rozmnožují se pohlavně i nepohlavně pučením (vzniká pupen, který se nemusí oddělit a
vznikají tak spojení jedinci)
 dva zárodečné listy: ektoderm (vnější) a endoderm (vnitřní)
 ektoderm
o epitelové buňky – uvolňují sliz
o svalové buňky – nejvíce jich je v ramenech
o žahavé buňky – v ramenech, uvolňují se po podráždění
o smyslové buňky – vnímají světlo
o nervové buňky – spojují se a vytváří rozptýlenou nervovou soustavu, vzruchy se šíří
všemi směry
o rozmnožovací soustava
 samčí jsou umístěny pod chapadly
 samičí jsou umístěny u nožního terče
 endoderm
o žláznaté buňky – uvolňují enzymy pro trávení
o bičíkaté buňky – příjem a zpracování potravy
 dýchací soustava – dýchá celým povrchem těla
 mají velkou regenerační schopnost
 nezmar obecný
 nezmar zelený - sladkovodní
 medúzka sladkovodní
 trubýši – sladkovodní, kolonie propojené stvolem (rozmnožují se výhradně pohlavně)
o pneumatofor – útvar naplněný vzduchem – nadlehčování, propojení trávící trubicí
o daktylozoidi – zachycení potravy
o gonozoidi – rozmnožování
o jedná se o tzv. společenstvo vyššího řádu
 měchýřovka vznášivá

třída: Medúzovci
 střída se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování = metageneze
 ve stádiu pohyblivém = stádium medúzy
 větší část života žije ve stádiu skyfomedúzy
 díky pohybu mají pokročilejší tělesnou organizace
 rozptýlená difuzní) cévní soustava
 stavba těla
o zvon (odpovídá terči)
o peristom, chapadla a pohlavní orgány jsou uloženy na spodní straně
o ropalia – uloženy orgány – jamkovité oči, statocysta určuje polohu medúzy
 jsou gonochoristé
 pohlavní rozmnožování probíhá přes larvu = planula
o buňky se uvolňují do gastrovaskulární dutiny a tělo opouštějí ústním otvorem
o k oplození dochází ve vodě
 o planula přisedá a mění se na polypa množícího se nepohlavně (strobilace)
 nepohlavní rozmnožování: přisednutí → odškrcení (strobilace) → efyry
 talířovka ušatá – v Evropě
 čtyřhranka – u Austrálie, nebezpečná
 cyanea – až 2 m, chladné moře

třída: Korálnatci
 ve stádiu polypa, pohlavní buňky jsou pohyblivé
 mají pevnou kostru = schránka z uhličitanu vápenatého nebo koralinu; vytvářejí kosterní
útvary
 sasanky schránku nemají
 podílí se na stavbě zemské kůry (útesy, atoly) a na koloběhu CO2
 korály se vyskytují v koloniích, která má propojenou trávicí dutinu
 hermafrodité
 stavba těla: válcovití tělo s terčem, obklopeným chapadly
 nepohlavní rozmnožení (pučení) je běžnější než pohlavní, vznikají tak kolonie spojené trávící
soustavou (coenosark)
 korál červený – šperkařství
 sasanka koňská
 sasanka plášťová – v symbióze s rakem poustevníčkem (sasanka chrání raka, rak jí umožňuje
pohyb)
 větevník mozkový – u Austrálie a vytváří atoly, mají masivní exoskelet, největší útes – Velký
bradlový útes, atol = korálový útes

kmen: Žebernatky
 mořští, nemají žahavé buňky
 dravci
 ustrnuly ve stádiu gastruly
 tělo je tvořeno epitely
 na horní části těla mají statistický orgán a dvě nápadně dlouhá chapadla s lepivými buňkami
sloužící k uchycování potravy
 na spodní straně těla je ústní otvor, pokračující jícnem až do gastrovaskulární soustavy
 žebrovka vejčitá
 pásovnice Venušina

kmen: Morulovci
 endoparazité mořských bezobratlých živočichů
 na povrchu mají obrvené somatické buňky, střed tvoří rozmnožovací buňky
 Dicyema mirabilis

kmen: Houbovci (Živočišné houby)

 kmen mořských živočichů
 nemají vývojové pokračování
 paprsčitě souměrní
 potravou je plankton
 evolučně ustrnuli na vývojovém stupni gastruly
 v dospělosti jsou nepohyblivý a vzhledem připomínají spíše řasy
 nemají vytvořené svalstvo, cévní ústrojí ani dýchací ústrojí (dýchají celým povrchem těla)
 vytváří kolonie
 dva zárodečné listy: ektoderm (vnější vrstva buněk – krycí funkce) a endoderm (trávící
funkce)
o uvnitř těla je poměrně velká dutina, propojená s okolím pomocí postranních ostrůvků
(ostie) a jedním vyvrhovacím otvorem (oskulum)
 o osculum: přijímání vody a potravy, uvolnění nestrávených zbytků
o ostie: nasátí a přijímání vody
 mezi zárodečnými vaky je tekutina = mezenchym
 stavba těla (buňky v mezogley – vznikly diferenciací základních buněk)
o amebocyty – přemísťují živiny, schopné fagocytózy, měňavkovitý pohyb
o porocyty – umístěny kolem ostii a oscula; kanálky proudí prokysličená voda
s mikroskopickými částečkami potravy dovnitř těla buňky
o skleroblasty – vylučují základní složky vnitřní opory těla hub (SiO2, jehlic)
o jehlice – vyztužují tělo houby, jsou tvořeny uhličitanem vápenatým nebo oxidem
křemičitým
o spongoblasty – dodávají pružnost, spongin, hodně v houbě mycí
o archeocyty – vznikají z nich pupeny a pohlavní buňky - rozmnožovací funkce
o entoderm je vystlán límečkovými buňkami (choanocyty) – mikroskopické částečky se
zachycují na límečcích choanocytů a jsou pohlcovány jejich plazmou a předávány dále
amoebocytům
 rozmnožování nepohlavní (pučením vzniká klon)
o vnitřní pučení (gemule) – sladkovodní, v nepříznivém období
o vnější pučení (kolonie)
 rozmnožování pohlavní
o hermafrodité
o spermie opouštějí tělo houby s proudem vody, jsou nasáty jiným druhem houby,
zachycují se na límečkových buňkách
o samička +sameček → zygota → amfiblastula (pohyblivá larva) → dospělec

Systém hub
 houby vápenité – mořští zástupci, schránka z uhličitanu vápenatého, zástupci jsou drobní –
houba voštinatá
 houby křemičité – žijí samostatně v teplých mořích, oporu těla tvoří jehlice z SiO2 – venušin
koš – houba pletená, houba říční, houba rybničná
 houby rohovité – oporná soustava je tvořena spongiovými vlákny (netvoří tedy sklerity)
houba mycí, houba koňská

oddělení: Triblastica
 tři zárodečné listy
 mají dvoustrannou souměrnost těla (bilaterální souměrnost)
 pohyb je jedním směrem
 hlavová část = příď
 vytváří se u nich gangliová nervová soustava, trávící soustava, osmoregulační, cévní a
dýchací, lokomoční orgány atd.
 na opačné straně konce těla se vytváří záď
 α řada: prvoústí
o na jedné straně se vytváří otvor ústní, který zůstává po celý život
o schizocoel – ploštěnci
o pseudocoel – hlísti
o coelom – měkkýši, kroužkovci, členovci
 β řada: druhoústí
o z prvotního ústního otvoru se vytváří otvor řitní, otvor ústní se vytváří na opačné
straně
o ostnokožci, strunatci

α řada: Prvoústí
 tři typy tělních dutin: schizocoel, pseudocoel, coelom
 schizocoel
 o nepravá tělní dutina vyplněná mízou (kyselina máselná) a parenchymem, jehož
skulinami prostupuje tělní míza
o stavba: ektoderm, tělní parenchym, entoderm
o ploštěnci, pásnice
 pseudocoel
o nepravá tělní dutina, která se vyvinula ze schizocoelu potlačením parenchymu
o v osové části těla vzniká dutina vyplněná mízou (u endoparazitů navíc i zplodinami
anaerobního dýchání)
o podélně probíhá trávicí trubice
o stavba: ektoderm, tělní parenchym, entoderm, pseudocoel
o hlísti, hlavatci, vířníci
 coelom
o pravá dutina tělní
o stavba: ektoderm, parenchym, mezoderm, coelom, entoderm
o živočichy rozlišujeme dále na coelomové s tělem:
 nečlánkovaným (měkkýši)
 článkovaným stejnocenně = homonomně (kroužkovci)
 článkovaným nestejnocenně = heteronomně (členovci a všichni druhoústí)

kmen: Ploštěnci
 dvoustranná souměrnost těla = bilaterální, jsou zploštělí
 vnitřní prostor vyplňuje parenchym omývaný tělními tekutinami (uloženy vnitřní orgány)
 vylučovací soustava je tvořena plaménkovými buňkami = vytváří protonefridie (prvoledviny)
 proterandričtí hermafrodité s vývojem nepřímým – pohlavní buňky nedozrávají stejně, proto
se neoplodní sami
 anaerobní dýchání – dýchání povrchem těla, dýchají produkty metabolismu CO2
 ploštěnci se dělí do 3 tříd: ploštěnky, motolice, tasemnice

třída: Ploštěnky
 voda, vlhké prostředí
 na hřbetě jsou hmatové buňky a párové oči
 pokožka je jednovrstevná a řasinkový epitel pokožky umožňuje pohyb
 pohyb je způsobem také podkožním svalovým vakem
 dravci
 vakovitá trávicí dutina kromě trávení plní současně funkci rozvádění živin (gastrovaskulární
systém)
 přijímací otvor = vyvrhovací otvor
 dýchají celým povrchem těla
 kladou vajíčka v zámotcích – kokony, které umisťují na spodní stranu kamenů
 vývoj přímý, mořské
 druhy – vývoj přes larvu
 ploštěnka mléčná – bílá barva
 ploštěnka potoční
 ploštěnka černá – má 4 až 6 očí

třída: Motolice
 vnitřní parazité s nečlánkovaným tělem
 vajíčka a larvy parazitují na bezobratlých, dospělci na obratlovcích
 střídají hostitele i vývojové cykly
 mají potlačené smyslové a pohybové ústrojí
 přizpůsobení parazitismu
o 2 přísavky – ústní (zuby) a břišní (slepá, slouží pouze k přidržení)
o vrstva kutikuly
 o výkonné pohlavní ústrojí
 motolice jaterní
o parazituje u ovcí (v játrech)
o jednovrstevná pokožka umožňuje výměnu plynů a živin a chrání před působením
trávicích šťáv
o trávicí soustava
 ústa → svalnatý hltan (nasává potravu)
 jícen → gastrovaskulární síť
o vylučovací soustava
 plamínkové buňky → prvoledviny
o dýchací soustava
 dýchání je anaerobní – dýchají celým povrchem těla
o rozmnožování
 varlata jsou párová, vaječník nepárový
 proterandričtí hermafrodité – nemůže se oplodnit sám, protože dochází
prvně k vyloučení spermatických buněk a poté vajíček
 oplozená vajíčka se dostávají žlučí do trávící soustavy a poté s výkaly ven
 oplozené vajíčko (játra) → voda → miracidium (první larva) → 24 hodin →
bahnatka (hepatopankreas) → redie → cerkarie → voda → tráva → sežrání
obratlovcem
o způsobuje těžké onemocnění jater
 krevnička močová
o billharzióza – onemocnění
o vajíčka parazitují v močovém měchýři
o vajíčka mají hrot → propichují vlásečnice → krev v moči
o gonochoristé, sameček drží samičku ve své břišní rýze a průběžně jí oplodňuje

třída: Tasemnice
 vnitřní parazité vytvářející larvu = onkosféra
 žijí ve střevech obratlovců
 ze špatně upraveného masa
 larva se dostává do svalů, kde se dostane do klidového stádia = boubel
 může se dostat i do plící a mozku
 tělo kryto kutikulou
 stavba těla
o hlavička (skolex) – má přísavky nebo háčky (rostelum)
o krček
o ploché články (proglotidy, článků 4 – 4000)
 jednovrstevná pokožka vylučuje kutikulu a pod ní se nachází svalový vak (pohyb)
 zralé články se odtrhují a s výkaly opouštějí tělo
 dýchací soustava
o anaerobní dýchání, dýchá celým povrchem těla
 trávící soustava
o živiny přijímány celým povrchem těla
 rozmnožování
o proterandričtí hermafrodité
o v koncových článcích jsou oplozená vajíčka, která se s trusem dostávají mimo tělo →
s potravou například do těla prasete → vajíčka se změní v larvu, která se dostává
o cévní soustavou i do svalů → boubel → špatně tepelně upraveným masem se
dostává do hostitele
 tasemnice dlouhočlenná
o tenké střevo člověka
o již se téměř nevyskytuje, protože jsou velkochovy prasat
 tasemnice bezbranná
 o má 10 m a až 2000 článků
o má pouze přísavky (ne háčky!!!)
o tenké střevo člověka
o získá se z hovězího dobytka
 měchožil zhoubný
o má pouze 4 články – 6 mm
o vyskytuje se u šelem, mezihostitelem je srnka (kořist)
o larva = echinokok se vyskytuje i u člověka
o opouzdřené stádium (boubel) se vyskytuje v játrech, plících
o velikost boubele je velikost kedlubne
 škulovec široký
o až 10 m, až 4000 článků
o má příchytné rýhy
o přenos na člověka ze špatně upravených mořských ryb (nebo ptáků, kteří žerou ryby)
o larva se vykytuje u buchanky nebo ryb a dospělec u člověka
 řemenatka ptačí
o dospělé stádium u rybožravých ptáků, mezihostitelem jsou buchanky a ryby
(parazituje na břichu)

kmen: Pásnice
 tělo je nečlánkované, zploštělé s výraznou hlavou
 pod pokožkou je řasinkový epitel a svalový vak
 trávicí trubice prostupuje celým tělem (rozlišený ústní a řitní otvor)
 cévní soustava je uzavřená
 dýchají celým povrchem těla
 vylučovaní pomocí protonefridií
 nervová soustava je gangliová
 hermafrodité (sladkovodní) a gonochoristé (mořští)
 vnější oplození s nepřímým vývojem
 pásmovka veliká
 pásemnička sladkovodní

kmen: Vířníci
 součást zooplanktonu
 stvab těla
o hlava
o tělo – kryté krunýřem
 množí se partenogeneticky – vyskytují se pouze samičky kladoucí neoplozené vajíčka, ze
kterých se líhnou opět samičky
 krunýřenka obecná

kmen: Hlísti
 vnitřní parazité, vlhká půda
 na povrchu pokožky je kutikula
 pokožka je jednovrstevná
 dýchání anaerobní
 jsou odděleného pohlaví = gonochoristé
 mají nepravou dutinu tělní = pseudocoel
 nemají dýchací ani cévní soustavu

třída: Hlístice
 parazité
  mají pevné a zároveň pružné tělo
 mají kutikulární zuby, kterými se přidržují ve střevě
 trávící soustava má sací = pístový hltan
 gonochoristé, nepřímý vývoj, pohlavní dimorfismu (samice a samci vypadají jinak, ale samice
je větší)
 vývoj: vajíčko è sameček otevře pohlavní otvor è spermatické buňky è kyslík è larva ve
střevech è projde přes stěnu trávicí trubice è cévní soustava è játra è plíce è vykašle
è polknutí è tenká stěna è vývin v dospělce
 živí se krví
 spikuly u samců přesouvají spermatické buňky
 škrkavka dětská
o v tenkém střevě
o ascaridóza – onemocnění – ochuzuje o živiny a uvolňuje toxické látky; může dojít
k perforaci střeva
o můžeme vdechnout vajíčka (ze zvířete)
 háďátka
o háďátko řepné – parazituje na řepě
o háďátko pšeničné
 roup dětský
o autoinfekční onemocnění oxyurióza
o žije v tlustém střevě a konečníku
o samička v noci vylézá a klade vajíčka kolem řitního otvoru
o přenášení vajíček vzduchem nebo kontaktem (nemytí rukou)
 vlasovec medínský
o tenký jako vlas, velice jemný
o přetrhnutí je nebezpečné, hrozí smrt
o parazituje v cévách a je v tropických oblastech ve vodě
o možná je na symbolu lékařství (vymotává se) – eskulapův had
o ochuzuje o potravu
 vlasovec mízní
o parazituje v mízních cévách= elefantióza (sloní nemoc)
o dochází k hromadění mízy a tkáňového moku a zvětšují se končetiny
o způsobuje otoky
o přenáší se ve vodě – otok si lidé chladí ve vodě, samička pozná, že se sníží teplota a
rozmnoží se
 vlasovec oční (loa loa)
o parazituje ve vnitřní straně oka – spojivkový vak (zánět spojivek) a v kůži
(kamerunské boule)
o u mongoloidní rasy, ve vodě
 svalovec stočený
o může způsobit i smrt
o způsobuje onemocnění trichinelózu
o vyskytuje se u potkanů (ve svalstvu) a toho pak sežere šelma nebo prase, tam se
opouzdří
o 2 fáze trichineliózy
o první fáze – střevní: horečky, bolesti břicha, průjmy; léčitelná
o druhá fáze – svalová: bolesti svalů; u 25% smrtelná
 srostlice trvalá
o u hrabavých ptáků (frkají a s hlenem rozšiřují nákazu dál)

kmen: Měkkýši (Mollusca)

 obor studující měkkýši – molluscologie
 charakteristika:
 o druhé místo v druhové společnosti
o nemají článkované tělo
o orgány jsou svalovinou nohy zatlačeny do útrobního vaku
o pravá dutina ústní – coelom
o tělo je slizké
o barvivo – hemocyanin (měď)
o vyskytují se ve vodě, ve vlhkém prostředí
o mezihostitelé ploštěnců – larvy škeble rybničné (glochidie) parazitují na rybách, šášeň
lodní narušuje dřevěné konstrukce
o obrvená larva = veliger
 využití
o jídlo, perly, sépiová kost
o škůdci zeleniny, likvidace vodních staveb, mezihostitelé parazitů
o hubení = moluskocydy (sůl, vápno, káva, čaj)
 rozdělení:
o plži
o mlži
o hlavonožci

třída: Plži
 druhově nejpočetnější skupina měkkýšů
 vyskytují se ve vodě i na souši
 stavba těla:
o hlava
o svalnatá noha – pohyb (noha mohutní, tuhne zvýšeným přítokem hemolymfy =
erekce, vháněné srdcem do mezibuněčných dutinek, při odtoku hemolymfy naopak
měkne a zmenšuje se)
o útrobní vak
o schránka – ulita
 3 vrstvy: povrchová – rohovina, střední – CaCO3 a vnitřní – perleť
 pravotočivá
 za nepříznivých podmínek může otvor uzavřít víčkem
o v hlavě je koncentrována tkáň nervová se smysly
o v druhém páru tykadel má dokonalé teleskopické oči
 na povrchu je jednovrstevná pokožka – jednoduchá, vylučuje sliz (polysacharid)
 svalová soustava – vytváří svalnatou nohu, je tvořena příčně pruhovanou svalovinou
 dýchací soustava – žábra (mořští živočichové) nebo plícní vaky – zřasená a prokrvená část
plášťové dutiny (suchozemští živočichové)
 cévní soustava – otevřená, srdce je v osrdečník
o základem srdce – 1 síň a 1 komora
o barvivo přenášející kyslík – hemocyanin (základem je měď, u některých zástupců se
mění na vzduchu z bezbarvého na modrou barvu), ten je uložen v hemolymfech –
krvomíza; krev je vypuzována ze srdce přímo mezi buňky
 trávící soustava – trubicovitá (konec i začátek)
ústní otvor  ústní dutina  (ústí zde slinné žlázy; jazýček s kutikulárními zuby = radula, 4%
H2SO4 u mořských živočichů na rozpouštění schránek)  jícen  hepatopankreas
(slinivkojaterní žláza) žaludek  střevo (obtáčí závity až nahoru a vrací se zpět) 
plášťová dutina  řitní otvor (vylučuje i dýchá – kadí si na hlavičku)
 vylučovací soustava – metanefridie – buňky způsobující vylučování
 nervová soustava – uzlinová = gangliovitá
o 5 párů ganglií
o smysly jsou uložené v tykadlech – 1 pár  oči i smyslové receptory nebo 2 páry 
horní tykadla – miskovité oči, dolní tykadla – smyslové receptory
  rozmnožování – protandričtí hermafrodité (hlemýžď zahradní) nebo gonochoristé (mořští
zástupci); vývoj přímý i nepřímý
o spermie jsou uloženy v útrobním váčku
o vajíčka jsou obalena skořápečnými žlázami a jsou kladena do jamky
o nemají larvu!!!
 předožábří – zavinutec tygrovaný, ostranka jaderská, homolice středomořská, bahenka
 zadožábří – zej mořský (mořský zajíc)
 plicnatí – hlemýžď zahradní, slimák, plzák, okružák, bahnatka – u motolice
 rozdělení na předo a zadožábré podle umístění žáber – před nebo za srdcem

třída: Mlži
 vodní živočichové (sladkovodní i mořští)
 stavba těla (zploštělé)
o nemají zřetelnou hlavu (širší část těla = hlavový oddíl, užší část těla = záď)
o svalnatá noha
o útrobní vak
o schránka – lastura; spojené vazem = ligamentum
 na konci těla jsou dva otvory: přijímací a vyvrhovací
 dýchací soustava – dýchání žábry
 cévní soustava – otevřená; srdce – 2 předsíně a 1 komora, uloženo v osrdečníku
o čerpá okysličenou krev z žaber a aortou jí vhání do hlavy
o před návratem do žaber metanefridie zbavují krev škodlivých látek
 trávicí soustava – nemají slinné žlázy; ústní otvor  jícen  žaludek  játra
(hepatopankreas)  střevní klička  konečník
 nervová soustava – gangliovitá; nemají zrak; statocysty určují polohu těla
 rozmnožovací soustava – gonochoristé; u sladkovodních je vývoj přímý s výjimkou škeble
rybničné (larva – glochidium); u mořských je vývoj nepřímý (přes larvu – veliger)
 škeble rybničná
o larva (glochidium) se živí dravě (přisaje se chitinovými zuby na rybu a saje z ni krev a
hnis)
o symbióza s rybou hořavkou duhovou
o řeky, potoky, rybníky (i v ČR)
 velerub malířský
o používal se k míchání barev
 perlorodka říční – nepravidelný tvar perel
 perlotvorka mořská – kulovité, bílá – černá
o zrnko písku se vloží do lastury, obalováno perletí
 hřebenatka – znak Shellu
o jedlá
 slávka jedlá
 srdcovka jedlá
 ústřice
o jedlá
 šášeň lodní
o parazit dřevěných konstrukcí ve vodě

třída: Hlavonožci
 vývojově nejdokonalejší skupina měkkýšů
 nemají schránky  rychlý pohyb
 stavba těla:
o hlava – oči, příústní chapadla, ramena – slouží k pohybu, ale při rychlém pohybu je
vylučována z nálevky voda = rychlejší pohyb
 o svalnatá nálevka (přeměna svalnaté nohy)
o útrobní vak s orgány
 v nebezpečí vylučují z inkoustové žlázy sekret
 mají chrupavčitou schránku mozku i chrupavčité ochranné prstence kolem očí
 u některých zástupců (sépie) je sépiová kost
 dýchací soustava – žábra
 cévní soustava – otevřená; srdce – 2 -4 předsíně a 1 komora; namodralá krev s
hemocyaninen se před příchodem do žaber čistí v ledvinách
 trávicí soustava – na počátku jsou zobákovité čelisti, radula a slinné žlázy  jícen  žaludek
 střevní klička  vyúsťuje v přední části plášťové dutiny
 nervová soustava – smysly – čichové jamky pod očima, dokonalé komorové oči, statocysty;
velký mozek
 rozmnožování
o přímý vývoj; obvykle po páření hynou
o samec hektokotylovým chapadlem přenese spermie k samici a následně
obvykle uhyne, samice se ještě stará o vajíčka, a protože nepřijímá potravu, krátce po
jejich líhnutí hyne
 sépie proužkovaná – má redukovanou schránku (sépiová kost)
 krakatice obrovská
 chobotnice pobřežní
 oliheň obecná