TKÁNĚ A PLETIVA

1. Definice tkání a pletiv

 Tkáně = u živočichů, soubory buněk se stejným původem, stavbou, funkcí
 Tkáň je tvořena buňkami, tkáňovým mokem, mezibuněčnou hmotou
 Epitelová, pojivová (vaziva, chrupavka, kost), svalová, nervová, tělní tekutiny
 Pletiva = u rostlin, soubor buněk se stejnou stavbou, funkcí, původem
 Diferencovaná pletiva u orgánů u vyšších rostlin
 Orgány – vegetativní = kořen stonek, list, generativní = květ
 Kormus = tělo rostlin
 Rostliny
o Vyšší – výtrusné/semenné (nahosemenné/krytosemenné)
o Nižší – stélka (tělo rostlin), nemají diferencovaná pletiva (nemají orgány), ale
mají části těla podobné orgánům

Obrázek 1 - Stélka mnohobuněčná

2. Rozdělení tkání, stavba – typy buněk, vláken, mezibuněčné hmoty,

příklad výskytu
 EPITELOVÁ TKÁŇ – leží na lamina basalis
o Plošné – pokrývají plochu
 Dle tvaru
a. Dlaždicový epitel (plicní sklípky, endotel v cévách, ústní dutina,
hltan, 2/3 jícnu, pokožka, řitní otvor)
b. Kubický epitel (vývod žláz, štítná žláza)
c. Cylindrický epitel (1/3 jícnu, žaludek, střevo, dýchací cesty,
žlučník, vejcovod)
i. S řasinkami (vejcovody)
ii. S mikroklky (tenké střevo – zvětšují vstřebávací plochu)

Apikální část

Bazální část

 Dle vrstev
 a. Jednovrstevné (viz. 1)
b. Vícevrstevné = dlaždicové (nerohovatějící – ústní dutina,
rohovatějící – pokožka), cylindrické (nerohovatějící – děloha)
c. Víceřadé = cylindrické s řasinkami (dýchací cesty)
d. Přechodné = tvořen polyedrickými buňkami, mění tvar a
velikost podle náplně orgánů (močový měchýř – plný → malé
buňky, prázdný → velké buňky, močové cesty, močovod)

 Dle funkce
a. Krycí
b. Výstelkový
c. Žlázový
i. Jednobuněčné parafolikulární buňky – produkují
kalcitonin (štítná žláza)
ii. Endokrinní – produkují do krve hormony, enzymy –
inkreční
iii. Exokrinní – mají vývod (exkreční – odpad, sekreční –
bílkoviny, enzymy, potřebné látky)
iv. Mnohobuněčné folikulární buňky – produkují T3, T4
(štítná žláza), tubulózní žláza – s vývodem (potní žláza),
alveolární žláza – s vývodem (mléčná žláza),
tubuloalveolární žláza – s vývodem (slinná žláza)

d. Resorpční – k vstřebávání (tenké střevo)

e. Smyslový – k vnímání (chuťové pohárky, sítnice, nosní dutina)
f. Řasinkový – k pohybu (vejcovod, dýchací cesty)
g. Respirační – k výměně plynů (plicní sklípky)
h. Pigmentový – obsahuje pigment (duhovka, sítnice)
o Prostorové – vyplňují prostor orgánů
 Trámčitý epitel – vytváří z buněk trámce do prostoru (játra)
 Retikulární epitel – tvořen vzájemně propojenými buňkami → síť →
v síti bílé krvinky (mízní uzliny, brzlík)
 POJIVOVÁ TKÁŇ – tvořeno z buněk, vláken, beztvaré hmoty
o Vazivo
 Mezenchymové (zárodečné) – v embryu, z něj se vyvíjí ostatní vaziva
 Rosolovité – pupečník
 Retikulární – tvořeno retikulárními buňkami (hvězdicovité buňky →
síť → v okách sítě lymfocyty (uzliny, slezina, červená kostní dřeň)
 Kolagenní – tvořeno fibrocyty (hvězdicovité buňky), řídké (řídká
hmota, vmezeřené, nejrozšířenější, spojuje orgány), tuhé (tuhá hmota,
vazy, šlachy, pouzdra)
 Elastické – fibrocyty (podstatně méně), elastické vazy na páteři
 Tukové – tvořeno adipocyty (tukové buňky), hnědé – více tukových
kapének (okolo orgánů), žluté – 1 tuková kapénka (podkoží)

o Chrupavka – u všech jsou buňky chondrocyty, tuhá hmota

 Parenchymová – u embrya, z ní se vytváří ostatní chrupavky
 Hyalinní (sklovitá) – málo buněk a kolagenních vláken, hodně hmoty
(kloub)
 Elastická – elastická vlákna, pružná (ušní boltec, hrtan)
 Vazivová – hodně buněk a vláken, méně hmoty, mechanicky odolná
(meziobratlové ploténky, symfýza)
o Kost
- buňky jsou zalité v mineralizované hmotě (ukládá se tam vápník)
- ve hmotě bílkovina osein odpovědná za pružnost
- osteocyty, osteoklasty (požírají kostní tkáň), osteoblasty (produkují
kostní tkáň → zalije se v ní → osteocyt)
- vláknitá (fibrilární) – ve výběžcích, tvořena vlákny
- lamelózní
o spongiózní (houbovitá) – v krátkých částech dlouhých kostí
(epifýza)
o kompaktní (hutná) – v dlouhých částech dlouhých kostí
(diafýza)
 plášťové lamely
 Haversovy lamely – s cévou a osteocyty
 SVALOVÁ TKÁŇ – tvořena myocyty, v cytoplazmě myofibrily (aktin, myozin),
schopná kontrakce, mezibuněčná hmota, spojené řídkým kolagenním vazivem
o Hladká – tvořena vřetenovitými buňkami, v dutých orgánech (žaludek,
děloha), nedají se ovládat vůlí

o Srdeční – kardiomyocyty → myokard – příčně pruhovaná svalovina,

neovladatelný vůlí (srdce)

o Kosterní – příčně pruhovaná, buňkou mnohojaderné svalové vlákno,

ovladatelné vůlí (kost)

 NERVOVÁ TKÁŇ – tvořena neurony (přenášejí vzruch), gliovými buňkami (výživa,

náhrada neuronů, obalování axonů)
o V CNS (mozek, mícha), periferní nervová soustava

 REGENERACE TKÁNÍ
o Záleží, jestli má zakódovanou možnost regenerace v genech a výživu z krve
o Epitely – céva pod lamina basalis → dobrá regenerace
 o Pojiva
 Vaziva – je tam céva → dobrá regenerace, ale vazivová jizva
 Chrupavka – bez cév, bez výživy → žádná regenerace
 Kost – je tam céva, ale tvrdá hmota → pomalá regenerace, ale poté
pevnější (vytvoří se kalus – vazivový svalek → mineralizace a produkce
kostní tkáně)
o Svalová – buňky nemají dělivou schopnost → nahrazuje se vazivovou jizvou
o Nervová – do určitého věku regenerace → gliová jizva

3. Rozdělení pletiv, stavba, funkce, příklad výskytu

 Podle způsobu vzniku:
o Nepravá – druhotně, seskupením původně volných buněk
 Vlákna hifi proplétáním → pletivo plektenchym
o Pravá – dělením buněk, zůstávají spojené → pletiva
 Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn:
o Parenchym – tenkostěnný, vyplňuje orgány v dužinách
(Palisádový/Krychlový)

 Mezenchym– tenkostěnný, v mladých částech rostlin (Kulovitý)

 Aerenchym– tenkostěnný, četné mezibuněčné prostory

(interceluláry), vodní rostliny (Hvězdicovitý)

 Prozenchym – tenkostěnný, vodivé pletivo, v cévních svazcích

(zašpičatělé)

a. Cévice (tracheidy) – dřevo (xylém), nahosemenné, výtrusné,

transport vody, Cévy (tracheje) – dřevo, krytosemenné, transport
vody, Sítkovice – lýko (floém), u všech, transport cukru
 o Kolenchym – tenkostěnný, ale na nějakých místech ztluštělý, zpevňovací
např. řapíky listů

 Rohový – ztluštělý v rozích

 Deskový – ztluštělý po stranách buněk, rovnoběžné s orgánem, které
vyztužuje

o Sklerenchym– tlustostěnný, zpevňovací, např. pecky, ve lnu.

(Plazmodezmy)

 Podle dělivosti buněk:

o Dělivá (meristémy) – tvořena drobnými parenchymatickými buňkami (tenké
stěny), schopnost neustálého dělení → růst celý život
 Protomeristém (vrcholové) – na vrcholku stonku, kořenových
špičkách, růstových zónách listů → primární meristém
 Primární meristém – ztrácí dělivou schopnost → trvalé pletivo
 Sekundární meristém – u druhotně tloustnoucích rostlin
 Felogen (korkotvorné pletivo) → korek
 Kambium → druhotné dřevo a lýko (u jednoděložných netloustne,
uzavřený cévní svazek – prokambium), na jaře – tenkostěnné, v létě
– tlustostěnné (letokruhy)
 Kalus – hnojivé pletivo

 Latentní meristém – druh primárního meristému, uchovává si dělivou

schopnost, aktivní za určitých podmínek, např. perikambium –
adventivní kořeny, pericykl – postranní kořeny, okolo středního válce.

o Trvalá – tvořena diferencovanými buňkami, dokonale uzpůsobenými k

určitým funkcím, dále se už nedělí

A. Krycí (pokožková) – tělo vyšších rostlin kryje pokožka, (epidermis),

tvořena dlaždicovými buňkami, bez chlorofylu, na kořeni (rhizodermis) –
kořen přijímá vodu, vnější stěny ztloustlé a kryty tenkou vrstvou kutikuly
(Kutin) – buňky brání výparu
 Průduchy (stomata) – výměna plynů, tvořeny dvojicí svěracích buněk,
při dostatečném zásobení vodou vzroste turgor → průduch se zvětší –
příjem, při nedostatečném zásobení vodou se turgor zmenší → průduch
se zmenší – výdej, na spodní straně listů (dvouděložné), na obou
stranách (jednoděložné), svrchní strana (vodní)

 Chlupy (Trichomy) – z pokožky

 Trichomy krycí – 1 i více buněčné, protažené do špičky,
rozvětvené, Funkce: ochranná, např. lilek
 Trichomy žláznaté – zakončeny paličkou, štětkovité až
miskovité, Funkce: vylučují vodnaté roztoky
anorganických látek, cukrů, sliz, silice, pryskyřičnaté
látky, např. máta
 Trichomy žahavé – typ žláznatých chlupů,
jednobuněčné, nerozvětvené, lahvicovitý tvar, buněčná
stěna křehká → ulomení vrcholů → vystříknou jedovaté
látky, např. kopřiva
 Trichomy absorpční – šupinovité nebo vláskovité, na
kořenech – kořenové vlásky (rhiziny), jednobuněčné,
tenkostěnné, bez kutikuly, zrosolovatělé, funkce:
přijímání živných látek, vody, upevňování kořene v půdě
 Trichomy jednobuněčné – např. papily, dodávají
povrchu orgánu sametový vzhled (korunní, okvětní lístky)
 Trichomy mnohobuněčné – vznikají dělením buněk v 1
směru, nebo v různých (hvězdicovité, svazčité, přeslenité,
kandelábrovité)

 Tentakule – výrůstky na listech masožravých rostlin, vylučují lepkavý

sekret
 Hydatody – otvor v pokožce listů, trvale otevřený, vylučují kapky
vodních roztoků soli (na špičce zubů listů) → bílé šupinky na listu
(Gutace)
 Lenticely – bradavičnatý útvar na povrchu rostlinného orgánu, který
umožňuje průnik vzduchu k vnitřním pletivům, vyplněny
 parenchymatickými buňkami, na stoncích, větvích, na plodech, v
korku, v zimě zarůstají

B. Vodivé – prosenchym
 Typy cévních svazků = vzájemná poloha části dřevní a lýkové
i. Kolaterální (bočný) – v listech, stoncích např. semenné
ii. Bikolaterální (dvojbočný) – ve stoncích tykví, lilkovitých
rostlin
iii. Radiální (paprsčitý) – v kořenech bylin, ve všech v 1. roce
iv. Koncentrický – kapradiny, konvalinky

Kambrium

 Typy středních válců

i. Protostélé – obsahuje koncentrický svazek
ii. Aktinostélé – obsahuje radiální svazek (leknín)
iii. Eustélé – obsahuje kolaterální svazek do kruhu
iv. Ataktostélé – obsahuje kolaterální svazek roztroušený, u
jednoděložných rostlin
C. Zpevňovací – kolenchym (rohový, deskový), sklerenchym
D. Základní
 Asimilační – hodně chloroplastu → fotosyntéza, v listech
 Zásobní – hodně leukoplastů např. kořeny, hlízy
 Vodní – hromadí se v něm voda např. kaktusy
 Vzdušné (aerenchym) – hromadí se v něm vzduch (leknín)
 Vyměšovací – hromadí se v něm pryskyřice, silice, třísloviny,
alkaloidy, latex (pampeliška)
 Idioblast – liší se tvarem, obsahem
 Cylindrický s řasinkami

Dendrit

Tělo (soma)

Neurit Ranvierovy zářezy

Kubický Dlaždicový
Schwangovy
buňky

Hladká svalovina

Vícevrstevný dlaždicový
rohovatějící

Jádra Svalový snopec

Motorický nerv

Myofibrily
Okostice
Plášťové lamely
Příčně pruhovaná

Osteocyty

Osteon

Spongióza Srdeční