15.

DRUHOÚSTÍ (SE ZAMĚŘENÍM NA VERTEBRATA – ANAMNIA)

Charakteristika. Charakteristika kmenů : Ostnokožci (Echinodermata), Polostrunatci (Hemichordata), Strunatci (Chordata), jejich typické
znaky, základní třídění a význam. Anamnia –charakteristika, srovnání. Významní zástupci jednotlivých skupin.

DRUHOÚSTÍ
- živočichové s vyvinutým coelomem (pravá dutina tělní)
- Blastoporus přejímá funkci řitního otvoru.
- ústní otvor druhotně na opačné straně těla

KMEN: OSTNOKOŽCI
- v prvohorách, žijí dodnes
- tělo RADIÁLNĚ – pětipaprsčitě souměrné – u dospělců, larvy BILATERÁLNĚ souměrné
- řadíme mezi BILATERÁLIA – dvoustraně souměrné
- žijí na dně moří
- v podkožním pojivu mají buňky vylučující vápenaté destičky a ostny
- TVAR TĚLA:
 KULOVITÝ – ježovky (ježovka jedlá)
 KALICHOVITÝ – lilijice (přisedlí, 5-ramenní)
 PAPRSČITÝ – hvězdice (ramena plynule na tělo, v každém rameni umístěna gonáda a výběžek TS)
 TERČOVITÝ – hadice (dravé, 5 štíhlých ramen, mají neprůchodnou TS)
 OKURKOVITÝ – sumýši (mořská okurka, proti nepříteli vylučují sliz nebo odvrhnou část střeva,
regenerace, pokrm pro domorodce, mají „vodní plíce“ ve střevech)
 Ježovka jedlá
- živí se odumřelými živočichy a organickými zbytky
- tělo má kryté krunýřem  vzniká srůstáním vápenatých destiček na krunýř nasedají ostny, břišní stranu má zploštělou
DS: AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA = soustava vodních cév propojených s vnějším prostředím
 Vznikla z coelomové dutiny, ojedinělý typ dýchací soustavy
 Tvořena chodbami-ampulemi – prochází uvnitř těla ostnokožce, proudí jimi mořská voda, shromažďuje se zde
 funkce- dýchací, vylučovací, pohyb, cévní
CS: viz ambulakrální, nemají srdce
PSEUDOHOMÁLNÍ SOUSTAVA: mísení tělních tekutin s mořskou vodou
TS: trubicovitá, začíná ústním otvorem se ŽVÝKACÍM APARÁTEM = ARISTOTELOVA LUCERNA  zakončena otvorem řitním
rozmnožování – gonochoristé, nepřímý vývoj, larva = PLUTEUS
VÝZNAM- slouží jako modelové organismy embryologie, protože jejich vývoj je dobře známý. Schránkyhorotvorný

KMEN: POLOSTRUNATCI
- výchozí skupina pro vznik strunatců
- na mořském dně, mikrofágové, gonochoristé
CS: otevřená
- znaky příbuzné se strunatci:
 jícen má 2 řady dýchacích žaberních štěrbin
 hřbetní vychlípenina hltanu s podobnou stavbou jako struna hřbetní (vyztužuje přední hlavovou část těla)
 NS – vyvinut hřbetní a břišní nervový pruh, přední část hřbetního pruhu trubicovitá
Tělo: ŽALUD, LÍMEC, TRUP
- zástupci: ŽALUDOVCI (červovití, gonochoristé, larva - TORNÁRIE), KŘÍDLOŽÁBŘÍ (přisedlí)

KMEN: STRUNATCI
- mnohobuněční, mají 3 zárodečné listy: ekto,ento a mezoderm  triblastika
- mají coelom (pravá dutina tělní) a bývají dvoustranně souměrní
-znaky:
 STRUNA HŘBETNÍ = CHORDA DORSALIS – základ vnitřní kostry, vystýlka těla, entodermální původ, pevná a
elastická výztuha těla, nad TS, pod nervovou trubicí
- u všech strunatců v larválním stádiu nebo v období embryonálního vývoje
A) u volně plovoucích nižších strunatců je po celý život, u těch, co jsou v dospělosti přisedlí zakrňuje
B) vyšší – pouze v embryonálním období, poté zatlačena páteří, OSIFIKACE= KOSTNATĚNÍ

 VZNIK A VÝVOJ TRUBICOVITÉ NERVOVÉ SOUSTAVY – ektodermální původ, nad strunou hřbetní
a) Nižší strunatci – mírně rozšířená
 b) Vyšší (obratlovci) – mozek + mícha (vedou z ní periferní nervy) = CNS (centrální nervová soustava)

 ŽABERNÍ ŠTĚRBINY – prolamují se v hltanu jako primitivní dýchací ústrojí, entodermálního původu
a) Nižší – po celý život
b) Vyšší – jen v embryonálním vývoji, pak zanikají

 CÉVNÍ SOUSTAVA– uzavřená (s výjimkou pláštěnců, ti mají otevřenou), krev koluje v cévách – poháněna srdcem –
uloženo ventrálně (břišní strana těla) – přenos kyslíku

 TRÁVICÍ SOUSTAVA – TRUBICOVITÁ, entodermálního původu, začátek a konec ektoderm. původu, dochází k vývoji
– vyúsťuje před ocasní částí

 POKOŽKA – tělní pokryv

a) Nižší – jednovrstevná
b) Vyšší  KŮŽE - vrstvy: POKOŽKA (deriváty – šupiny, chlupy, srst, peří), ŠKÁRA, PODKOŽNÍ TUKOVÉ VAZIVO

SYSTÉM:
3 PODKMENY:
 PLÁŠTĚNCI – nižší strunatci
 BEZLEBEČNÍ = KOPINATCI -nižší strunatci
 OBRATLOVCI – vyšší strunatci

1. PLÁŠTĚNCI
- mořští zástupci, vytvářejí kolonie
- jednovrstevná pokožka vylučuje rosolovitou hmotu – vytváří plášť = TUNIKA – složena z polysacharidů
- složitý vývoj – larvální stádia  ONTOGENETICKÁ REGRESE (larvy vyvinutější než dospělci)
- hermafrodité, vývoj nepřímý
- CS: otevřená, mají srdce (coelom redukován na osrdečník)
- nemají ledviny, odpadní látky ukládají do vazivových buněk u střev periodicky z těla odstraňovány - „zásobní ledviny“
3 třídy:
 SALPY - soudečkovitý tvar, průsvitný plášť, reaktivní pohyb – nasávají vodu, pak ji vypuzují, žijí v trsech
 VRŠENKY – pelagicky pohyblivé, zachována struna hřbetní (nižší strunatci) soudečkovité
 SUMKY – Sumka obecná
- v pobřežním pásmu, kosmopolitní výskyt
- larvy dokonalejší, pohybují se, volně plavou, mají blíže ke strunatcům  dospělci mají vakovité tělo, žijí přisedle
- NS dospělce je omezena na ústřední ganglion
- trávicí soustava do písmene U, živí se potravou v mořské vodě, nasává ji
- mají kloaku
- žaberní koš – potrava, dýchání
- hermafrodité – dříve dozrávají spermie, mimotělní oplození, nepohlavní oplozenívznik kolinií

2. BEZLEBEČNÍ = KOPINATCI
- rybovitý tvar těla, zadní část těla se kopinatě rozšiřuje – prostřednictvím ploutevnímu lému
- žijí u pobřeží
- CHORDA – vede celým tělem, i v dospělosti
- aktivní v noci, přes den zahrabaní v písku, vyčnívá pouze hlava
- studování – objasnění zárodečného vývoje strunatců
- živí se mikrofágně – prvoky a rozsivkami
 KOPINATEC PLŽOVITÝ
- nesouměrný, 5-8 cm, tělo připomíná kopí
- nemá zřetelnou hlavu, nemají chrupavky ani kosti
- TS: příústní tykadla dutina ústní  hltan (proděravěn množstvím štěrbin)nemá žaludekřitním otvorem
- hltan + štěrbiny = ŽABERNÍ KOŠ – okysličování filtrace vody a zachytávání potravy
- NS: nad chordou je uložená nervová trubice-mícha  k ní přirůstá pokožka se světločivnými buňkami
- na povrchu těla mají smyslové buňky, pak rosolovitá škára, mají příčně pruhovanou svalovinu
- dýchání celým povrchem těla
- VS: párové ledvinové kanálky (pracují podobně jako nefrony-filtrují krev)
- CS: uzavřená, nemá srdce, bezbarvá krev nepřenáší kyslík (nemá červené krvinky), žaberní tepny rozšířené ve váčky
- gonochoristé
3. OBRATLOVCI (VERTEBRATA)
- bilaterálně souměrní, aktivně pohybliví (morfologické, anatomické zdokonalení těla)
- tělo: HLAVA (část obličejová, mozková), TRUP, KONČETINY, OCAS
- vnitřní kostěná kostra nahrazuje chordu dorsalis (obsahuje i malé množství chrupavčité části)
- mají výkonnou nervovou soustavu a smysly  vysoká aktivita, orientace, adaptace
- primárně ve vodě, pak na souši, ve vzduchu
- vyskytuje se svalovina příčně pruhovaná, hladká a srdeční
- pokožka je vícevrstvá a produkuje deriváty (pancíře, šupiny, peří, srst)
CS: uzavřená, základ CÉVY a SVALNATÉ SRDCE  rozpohybování krve, mají červené krvinky s hemoglobinem = přenáší
kyslík, 1 molekula naváže 4 O2, napojena na mízní soustavu
-NS: CNS = centrální nervová soustava = mozek + mícha (v páteři) + periferní nervy
- struna hřbetní – pouze larvální, embryonální stádium, poté zatlačena páteří
-DS: žábra, plíce nebo plicní vaky
- zásobní látky ukládají s vysokou hodnotou spalné energie – glykogen + tuky
-VS: párové ledviny mezodermálního původu
- smysly: na hlavě – komorové oči, blanitý labyrint, čich
- hormonální – složitá soustava žláz s vnitřním vyměšováním
- ROZMNOŽOVÁNÍ
 Gonochoristé (výjimkou jsou některé ryby), většinou vývoj přímý (výjimkou jsou někteří vodní obratlovci)
 U vodních je častější vnější oplození, s přechodem na souš se vyvinulo oplození vnitřní (tvoří se pářící orgány)

BEZČELISTNATCI NADTŘÍDA
- bez čelisti a párových končetin nejprimitivnější a nejstarší obratlovci
- vodní – žábra
- chybí obličejová část, struna zůstává po celý život
- larvy dravé, živí se filtrací vody někteří nepřijímají potravu

KRUHOÚSTÍ třída
- kruhovitá ústa s přísavkou
- MIHULE
 Některé dravé, sají krev, žerou řasy, chráněné
 Vodní – žábra s otvory
 Chrupavčitá kostra – bez kostí
 Struna hřbetní chrání nervovou trubici
 Mozkovna nedovyvinutá
 Vývoj nepřímý přes larvu = MINOHA
 Mají proudový orgán
 MIHULE POTOČNÍ
- 15 cm, nemá zřetelně oddělenu hlavu, hruď a ocas
- ve předu má přísavkovou nálevku s ústy
- v dospělosti nežere, trávicí soustava zakrňuje
- larvy se živí organickými zbytky
- primitivní nervová soustava  mozek koncový, mezimozek, střední mozek, mozeček, koncová mícha
- srdce venózní (1 předsíň + 1 komora) – pumpuje okysličenou krev
- bioindikátory čistoty
- VS: PRVOLEDVINY
- gonochoristé, na jaře z oplozeného vajíčka larva, 3-4 roky
 MIHULE ŘÍČNÍ – má ústní přísavku s rohovitými zuby a svalnatý jazyk  nasává směs krve z hostitele
 MIHULE MOŘSKÁ, KARPATSK
- SLIZNATKY – dravé, nemají přísavky, oči zakrnělé, produkuje sliz chránící ji uvnitř hostitelské ryby

ČELISTNATCI NADTŘÍDA
- mají čelisti – z 1. žaberních oblouků
- párové končetiny, párový čichový orgán, vnitřní kostra
- třídy: PARYBY, RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI, SAVCI
- 2 SKUPINY DLE PLODOVÝCH OBALŮ:
 ANAMNIA = PARYBY, RYBY, OBJŽIVELNÍCI – ve vodě, nemají plodové obaly
 AMNIOTA = PLAZI, PTÁCI, SAVCI – na souši, mají plodové obaly – chrání plod
 ANAMNIA
- ve vodě, nemají plodové obaly, třídy:

A) PARYBY
- mají chrupavčitou kostru, ocasní ploutev bývá heterocerkní
- lebka má protaženou obličejovou část = rostrum
- většina dravých
REJNOCI řád
- kosočtverečný plochý tvar těla
- párové ploutve srůstají  lem těla, ocas je protažen v bičovitý výběžek
- žijí u dna
- PAREJNOK ELEKTRICKÝ – díky svalové činnosti vytváří statickou elektřinu až 300V ochrana, omráčení kořisti,
- TRNUCHA OBECNÁ – u kořene ocasu trn s jedovou žlázou

CHIMÉRY
- CHIMÉRA HLAVATÁ - severní atlantik, středozemní moře, hloubka 100-500m
- pohlavní dimorfismus – výrůstek – pomocný orgán při páření a ostatní příbuzní
-tělo není kryto plakoidními šupinami

ŽRALOCI
- až 15 metrů, nejprimitivnější ploutvovci – místo končetin ploutve
- velká játra – zásobárny tuku, hydrostatická funkce, snižují měrnou hmotnost
- nemají plynový měchýř  nadnáší je aktivní pohyb svalstva
- v nozdrách LORENZINIHO AMPULE – vnímají elektrické výboje
- hlava protažena v RYPEC – ROSTRUM
- trupová část- 5 párů žeber
- ocasní ploutev – HETEROCERKNÍ PLOUTEV asymetrická ploutev – pohyb
- nepárové - hřbetní a řitní ploutev a párové ploutve - břišní a hrudní
- tělo je kryto šupinami – PLAKOIDNÍ ŠUPINY - stavbou připomínají zuby (hrot, hmota=zubovina, pokožka, kanálek –
cévy, nervy, vyrůstá z ploténky, kryje sklovina)
- na čelistech šupiny přeměněny v mohutný chrup, ústa jsou spodní
- dýchají žábrami - 5 páru žaberních štěrbin
- CS: venózní srdce v osrdečníku,, břišní aorta, vysoký obsah močoviny v krvi vyrovnává osmotický tlak okolí moře
- VS: prvoledviny – opistonefros, močovody ústí do kloaky
- na hlavě citlivé chemoreceptory v nozdrách – krev vnímá na vzdálenost několika km
- TS: delší než délka těla, střevo tvoří kličky
- oplození vnitřní – gonochoristé, vývoj přímý, živorodí, draví někteří jsou i býložraví
- mají velká vajíčka bohatá na žloutek, v pevných schránkách se spirálními úponky  přichycení na chaluhu
ŽRALOK BÍLÝ – lidožravý – 13m
ŽRALOK TYGŘÍ – člověku nebezpečný
ŽRALOK VELIKÝ – největší paryba na zemi býložravý
ŽRALOK KLADIVOUN, OBROVSKÝ (býložravý)
MÁČKA SKVRNITÁ

B) RYBY
- druhově nejbohatší třída obratlovců (2400), biodiverzita – druhová pestrost
- sladké i slané, sladkoslané (delty řek, brakická voda – Olejučka tříostná)
- tvar těla odpovídá způsobu života - zploštělý, hadovitý, vřetenovitý, vysoké tělo
- konvergentní – společný vývoj s parybami (a kytovci) → mnohé znaky mají společné
- končetiny přeměněny v ploutve – vyztuženy paprsky dělení viz paryby
párové ploutve – prsní, hrudní nepárové - hřbetní, řitní, ocasní (boční pohyb)
- tuková ploutvička – před ocasní za hřbetní u lososů
- kůže je lysá, nerohovatí, bohatá na slizové žlázky – ochrana kůže
- v záhybech kůže kostěné šupiny – rostou celý život, nejsou deriváty pokožky, ukotvené ve škáře
- Šupiny:
 okrouhlé - cykloidní-kapr (centrální ploténka, lamely)
 klenoidní – okoun
 skelné - ganoidní – jeseter
- SUMEC, KAPR NAHÁČ - bez šupin
- kostra zkostnatělá (osifikace), pojiva- výztuha těla, chorda potlačena páteří
- NS: CNS (mozek, mícha- mezimozek, mozeček, střední mozek, koncový mozek, prodloužená mícha), mícha v páteřním
kanále, z míchy vycházejí periferní nervy
- smysly:
 čich není příliš dokonalý – nozdry
 hmat- vousky
 zrak – oči bez víček a slzných žláz
 sluch – sluchový labyrint vnitřního ucha, mají vyvinutý
 chuť – v dutině ústní chuťové buňky
 Proudový orgán – postranní čára, bok těla, daleko-hmatný analyzátor – vnímá pohyby a vlnění vody, od hlavy až
po ocasní ploutev, kanálek pod šupinami- s nervovými zakončeními díky němu zvládne bahno, tmu
- svalstvo segmentováno, prostoupeno kůstkami, u malých ryb (kapr) – drobné kůstky bez napojení na kostru
- CS: srdce venózní – 1 síň + 1 komora, krev ze srdce→ žábra → okysličení → tělo → srdce/odkysličená krev (a znovu)
 srdcem prochází pouze ODKYSLIČENÁ KREV – obsahuje kyslík, ale je ho méně
 v cévách i srdci jsou chlopně – tok krve jednosměrný, červené krvinky –jaderné – přenáší kyslík
- DS: žábra v dutině žaberní, 4 páry žaberních oblouků, žaberní lupínky – výměna plynů
 voda se přijme při zavřených skřelích ústy uzavřou se a otevřou se skřele ryba vodu cedí, zachycena potrava
se polyká, voda omývá žaberní lupínky, výměna plynů
 plynový měchýř (vychlípenina hltanu), naplněn tělovými plyny, hydrostatická funkce- nadlehčování, pomáhá
regulovat tlaky a hustotu těla, když se ryba ponoří, zvýší se v něm množství plynůmůže plout i horizontálně
 na plynový měchýř je napojeno Weberovo ústrojí (soustava kůstek- přenos zvuku do vnitřního ucha)
-TS: ústa se zuby či bez zubů, prochází voda
 se zuby- draví, bez zubů planktonofágní - v hltanu požerákové zuby – přijatou potravu drtí
 začíná ústy → na počátku střeva pylorické přívěsky – zvětšují trávicí plochu  končí otvorem řitním
 malá rybka = plůdek – žloutkový váček, poté planktonofágní
-VS: prvoledviny (opistonefros)
- ROZMNOŽOVACÍ - gonochoristé, vývoj přímý
 samci – mlíčňáci produkují mlíčí, samičky – jikernačky produkují jikry
 oplození (tření) vnější-mimotelní, probíhá ve vodě, děje se buď na podzim, nebo počátkem léta
 trdliště = místo, kde dochází ke tření ryb, samice jsou schopny naklást i 300 000 jiker ryb
 z oplozeného vajíčka plůdek planktonofágní dospělý

- Frič –PÁSMA RYB NA TOCÍCH:

 1. PÁSMO: PSTRUHOVÉ – rychle tekoucí, chladná, okysličená voda – PSTRUH, STŘEVLE POTOČNÍ
 2. PÁSMO: LIPANOVÉ – mělčí brody, LIPAN PODHORNÍ, MNÍK JEDNOVOUSÝ
 3. PÁSMO: PARMOVÉ – střední úsek řek, PARMA, OKOUN ŘÍČNÍ,
 4. PÁSMO: CEJNOVÉ – CEJN OBECNÝ, KAPR OBECNÝ, CANDÁT OBECNÝ, SUMEC VELKÝ

podtřídy: PAPRSKOPLUTVÍ (chrupavčití, kostnatí)

NOZDRATÍ (lalokoploutví, dvojdyšní)

PAPRSKOPLOUTVÍ
1. CHRUPAVČITÍ
- kostra chrupavčitá, mají nápadný rypec, bezzubí, četné hmatové výrustky, kosočtverečné šupiny
- vytírají se v pramenech řek (migrují i několik tisíc kilometrů)
- velmi chutné maso, jikry  kaviár

ŘÁD: JESETEŘI
 JESETER VELKÝ, MALÝ
 VYZA VELKÁ – - největší sladkovodní ryba, 9m, 1 tuna, dožívá se 100 let, dravá- loví ryby

2. KOSTNATÍ
- 99% žijících ryb
ČELEDI:
LOSOSOVITÍ – tuková ploutvička mezi ocasní a hřbetní
- mořské ryby  táhnou ke tření do horských toků řek a ledovcových jezer
 LOSOS OBECNÝ
 PSTRUH OBECNÝ (2 formy – potoční a jezerní), PSTRUH AMERICKÝ DUHOVÝ

LIPANOVITÍ – tuková ploutvička

 LIPAN PODHORNÍ
 ŠTIKA OBECNÁ – Dravá, vysazována do rybníků – loví plevelní ryby
KAPROVITÍ
 KAPR OBECNÝ - 2 páry vousků, všežravý, požerákové zuby, hlavní ryba českého rybnikářství – 16.st.
- původ v dolním toku Dunaje, chov v rybnících
 KARAS OBECNÝ – nemá vousky
 CEJN VELKÝ
 HOŘAVKA DUHOVÁ – ostrakofilní ryba – samička má kladélko  klade jikry do škeble rybničné = symbióza
 PARMA OBECNÁ - 4 vousky, oblíbená ryba pro sportovní rybáře
 LÍN OBECNÝ
BENTOFÁDNÍ RYBY - živí se organismy dna – hořavka, parma, lín
NEPŮVODNÍ –vysazování z Ruska AMUR, TOLSTOLOBIK

DALŠÍ ZÁSTUPCI RYB

 MŘENKA MRAMOROVANÁ
 SUMEC VELKÝ– dravá ryba, naše největší se starostí o potomstvo, 3m a 300 kg, 3 páry vousků
 OKOUN ŘÍČNÍ
 CANDÁT OBECNÝ
 ÚHOŘ ŘÍČNÍ - larva monté, třou se v Sargasovém moři u Floridy, dospělci po tření hynou  larvy jsou po 3 roky
unášeny Golfským proudem k evropskému pobřeží  zde se přemění v malé skleněné úhoříky = úhoři
montésamci zůstávají v brakické vodě delty řeky, samice postupují proti proudu, kde dorůstají a žijí ve sladké
vodě

MOŘSKÉ RYBY
 SLEĎ OBECNÝ → slanečci, zavináče
 TRESKA → rybí filé
 SARDINKY
 MAKRELA

NOZDRATÍ
1. LALOKOPLOUTVÍ
- žili hlavně v devonu ve sladkých vodách, předci suchozemských obratlovců!
 LATIMERIE PODIVNÁ
- jediná dodnes žijící, ploutve mají tvar podobný končetinám, pohybují se po dně,

2. DVOJDYŠNÍ
- ve vodách, které vysychají
- dýchají žábrami a mají k dispozici i plicní vaky
- když voda vyschne, vyhrabou si šachty a zůstávají ve strnulém stavu (anabiózy)
- BAHNÍCI:
 Bahník australský

C) OBOJŽIVELNÍCI
- naši chráněni, 4-nožci
- nejprimitivnější čtyřnožci (tetrapoda)
- dospělí na souši (blízko vod), rozmnožování ve vodním prostředí, nežijí v moři
-CS: uzavřená, srdce- 2 předsíně, 1 komora, Smíšená krev, U dospělých plicní oběh
 Poikilotermní = studenokrevní - tělesná teplota proměnlivá
-DS: dospělec - vakovité plíce, kožní dýchání, Nemají hrudní koš „polykají“ vzduch. Larvy - žábra
-VS: Párové ledviny = opisto nefros
-NS: Dokonalejší než u ryb. Větší, diferenciovaný koncový mozek
- smysly:
 Dokonalý zrak  mají víčka – horní pohyblivé, dolní ne, mžurka
 Sluch  vnitřní ucho
- kůže lysá, četné mnohobuněčné žlázky (můžou produkovat jed)
- v kostře převládají kosti nad chrupavkami
- osa těla = páteř
- u žab jeden krční obratel
- UROSTYL = tyčovité zakončení páteře
- ANABIÓZA = STRNULOST – HIBERNACE = zimní spánek, ESTIVACE = způsobeno vysokými teplotami
- nepřímý vývoj, larvy = PULCI – keříčkovité žábra, z nich žábra a z nich plicní vaky, ve stojatých vodách, mají postranní čáru,
podobné rybám, hmyzožravé, býložravé
- gonochoristé, dimorfismus, vnější oplození, vajíčka v rosolovitém obalu v periodických tůních
- dospělci – hmyzožraví (masožraví)
- pulci se líhnou několik týdnů, po oplození nejprve bez končetin, pohyb ocáskem, narostou u žab- zadní končetiny, u čolků -
přední, vyvinou se plíce, ocásek se resorbuje = na tvorbu svaloviny žáby
- KRYTOLEBCI = prvohorní předci obojživelníků
- podtřídy:
 OCASATÍ – mlok, čolek
 BEZNOZÍ –červor vodní
 BEZOCASÍ –žáby

OCASATÍ
- mají ocas 2 páry končetin
 MLOK SKVRNITÝ (SALAMANDRA SALAMANDRA)
 ČOLEK OBECNÝ, VELKÝ, HORSKÝ – sameček na ocasu KOŽNÍ LEM, vývoj asi 3 měsíce
 AXOLOTL MEXICKÝ – NEOTENIE = nedospělí jedinci již mají schopnost se rozmnožovat
 VELEMLOK JAPONSKÝ – největší obojživelník

BEZNOZÍ
- žijí pod zemí, válcovité tělo, bez končetin, mají oči
- Jižní a střední Amerika, Afrika
 ČERVOR VODNÍ – vnitřní oplození

BEZOCASÍ
- nejrozšířenější, nejpočetnější, nejdokonalejší
- 1 krční obratel, není ocas
- u nás 12 druhů žab
- zadní končetiny mohutnější a delší
- pod kůží mají rozsáhlé lymfatické žlázy

ŘÁD: ŽÁBY
- HLASIVKY v hrtanu – kvákání – zesilování zvuku RESONANČNÍMI VAZY – párové (pod kůží na hlavě)
 KUŇKA OBECNÁ – na břiše oranžové skvrny
 KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ
 BLATNICE SKVRNITÁ – aktivní v noci, zapáchá po česneku, má z našich žab největší pulce
 ROPUCHA OBECNÁ – žlutavé břicho
 ROPUCHA ZELENÁ – naše jediná skákající ropucha
 ROSNIČKA ZELENÁ – má přísavky
 SKOKANI (rana) – skáčou, HNĚDÝ, ŠTÍHLÝ, OSTRONOSÝ, SKŘEHOTAVÝ, KRÁTKONOHÝ
 KLEPTON = SKOKAN ZELENÝ = kříženec skokana skřehotavého a krátkonohého, vázaný na vodu

- CIZOKRAJNÍ :
 LÉTAVKA ŠIROLISTÁ – dlouhé prsty, mezi nimi blány, klouzavý let, přísavky
 PIPA AMERICKÁ – na hřbetě samičky v kůži ve vytvořených komůrkách samička nosí vajíčka
 TLAMORODKA ZÁZRAČNÁ – Austrálie spolkne vajíčka, tam se vyvíjí pulci, malé žabky vyskakují z tlamy
 BLATNICE NOSATÁ – V Malajsii, číhá na hmyz, na hlavě a nohách výrůstky, prodloužená tlamička jako větvička
 DRÁPATKA VODNÍ – laboratorní výzkum, Africká, k hormonálnímu testu zjištění rané fáze těhotenství
 ŽEBROVNÍK – Pyrenejský poloostrov, Maroko, má ochranný mechanismus – vystrkuje žebra
 PRALESNIČKY = šípové žáby, pestře zbarvené, mají nejsilnější zvířecí jed v přírodě
- 10-5 g = smrtelná dávka pro člověka, z jedné stačí jed na 50 šípů
- netrpí bakteriálními chorobami
- jejich žlázy produkují antibiotikum, anestetikum – silnější než morfium, pulci se vyvíjejí na zádech žabek