Professional Documents
Culture Documents
KONEKTIVY
KOMISURY
● smysly
– Jednoduché oči na hlavové části
– Mechanoreceptory – hmatový prst (orgán, který je tvořen mechanoreceptory) – na
hlavě
– Chemoreceptory – mají rádi vlhko, sledují pH, živiny
Vylučovací soustava
– Metanefridie
→ Obrvená nálevka (nabere odpadní látky) a odvodný kanálek (odvede ven z těla)
→ Párové – z jednoho článku odvádí, v dalším článku ústí ven
Trávicí soustava
– Otevřená → ústní a řitní otvor
– Hltan, svalnatý a žláznatý žaludek
– Vápenné žlázky → na žaludek a na střevo, redukují pH
– Dlouhé střevo → trávení a vstřebávání látek
Cévní soustava
– Uzavřená = proudí v cévách = neomývá orgány
– 2 hlavní cévy → hřbetní (schopnost stahování, vede krev do hlavové části) a břišní
(vede krev z hlavové části do koncové části) – jsou propojeny spojkami
Dýchání
– Suchozemští – difúzí
– Hemoglobin nebo chlorokluorin → okyslyčená – modrá, neokysličená – bezbarvá
– Vodní – přes výrůstky u parapodií (primitivní žábry)
– Svalovina – podélná, okružní nebo kosá
→ ze středního zárodečného listu
– Tělní dutina (célon) – v každém článku, párové váčky
– 3 základní skupiny: mnohoštětinatci, máloštětinatci a pijavky
MNOHOŠTĚTINATCI
– Nejstarší
– Většinou vodní živočichové
– Tělní barvivo → chlorokluorin
– Gonochoristé → Vnější oplození
– Vývin nepřímý → z oplozeného vajíčka larvička, která má kulovitý tvar a plave
pomocí vějíře štětinek (trochofora) – postupně dorůstají články → dospělý jedinec
– Fiziparie → Oddělení části těla, která následně doroste (vědomé oddělení)
Nereidka hnědá
Rournatec
– Přisedlý
– Vytváří si rourku – vysunuje ven tykadélka
Afroditka plstnatá
– V Atlantiku
– Nanáší na sebe písek
Palolo zelený
– Za úplňku odštěpuje poslední články s vajíčky, ty plavou na hladině
– Indický a Tichý oceán
– Vývin nepřímý
Pískovník rybářský
– Filtrátor
– Dělá si cestičky v písku
MÁLOŠTĚTINATCI
Nervová soustava
– Ganglia splynula do jednoho
– Dýchají celým povrchem těla
– Světločivné buňky v pokožce → negativní fototaxe) – nemají rádi světlo
– Nemají parapodia, ale zůstali jim 4 páry štětinek
Rozmnožování
– Proterandričtí hermafrodité
– Vytváří si spermie → vymění si je s druhou žížalou → vzniká opasek, který jde zezadu
dopředu → až je nad samičím gonádem → vloží tam vajíčka → potom se dostane k
vývodu semenných schránek, kde jsou spermie druhé žížaly → dostane se do opasku
→ vznik kokonu → přetáhne opasek přes hlavu
– Suchozemští → přímý vývin
– Vodní → nepřímý vývin, stádium larvy
– Řasa → ke zvětšení povrchu, k přijímání živin
Nitěnka
– Růžové
– Sladkovodní
– Jedním koncem jsou přilnuty k podkladu a druhým loví
Naidka chobotnatá
– Vodní
Žížala hnojní
– Suchozemská
– Kypří půdu
Roupice bělavá
– Tam, kde je kyselé prostředí
– Stejná funkce jako žížaly
Veležížala obrovská
– Stromová
– 1-1,5 metrů
– Dráždivé výměšky
PIJAVKY
– Zmnožená segmentace → nepravé článkování (vypadá to, že má více článků)
– Dravci, hematofágové
– Nemají štětinky ani parapodia
– Přísavky kolem ústního otvoru (1-2 přísavky → jedna na konci těla a druhá u otvoru)
– Chitinózní čelisti → prořízne kůži nějakého savce
– Hematofágové → Živí se krví, ektoparazité
– Hirudin → Látky ve slinách, která zabraňuje srážení krve a má znecitlivější účinky
– Střevo s kličkami → zásoba krve
– Dýchání celým povrchem těla
– Hermafrodité → na vodní rostliny kladou vajíčka
– Pokožka vylučuje sliz
Trávicí soustava
– Rozvětvená
– Může vydržet déle bez potravy → organismy, které konzervují krev
Chobotnatka rybí
– Krev kaprů
Pijavka lékařka
– Hematofág, 2 přísavky
– 2 proužky na hřbetě
– Vyskytuje se v Podyjí a Jeseníku
– Dříve využívána v lékařství → pouštění žilou
– Můžeme chytit druhotné infekce
– Dnes se opět využívají v lékařství – laboratorně chované → na hematony (podlitiny)
Hltanovka bahenní
– Tenčí
– Predátor – není hematofág
MĚKKÝŠI
– Obrovské množství zástupců
– Vývoj sahá do prvohor
– Měkké tělo bez článků a končetin
– Na povrchu jednovrstevný epitel → produkuje hlen, sliz
– Orgán pohybu → noha
– Některým zůstala hlavová část
– Noha je tvořena svalovinou, zatlačila orgány do útrubního vaku
– Na okraji vaku pokožka vytužena v plášť
– Plášťová dutina zajišťuje dýchání
– Vodní mají žábry
– U suchozemských žábry vymizely → přijímají kyslík stěnou v plášťové dutině
– Může produkovat látky – schránka → až třívrstevná
1. Vrchní
-Periostrakum CaCO3
– Konchiolin → bílkovina na povrchu schránky PLÁŠŤOVÁ
2. Střední DUTINA
PLÁŠŤ
– Krystaly Ca2CO3 (ostrakum)
3. Perleťová vrstva ÚTRUBNÍ
– Tvořena tenkými šupinami CaCO3 (hypostrakum) VAK
Cévní soustava
– Otevřená
– Mají srdce → z něj vybíhají cévy a ty potom končí
– Krev není uzavřená v cévách NOHA
– Krev smíchána s mízou → hemolymfa
– Hemocyanin → okysličená krev je modrá
– Polouzavřená CS → u hlavonožců → orgány jsou v cévách → krev omývá orgány
Vylučovací soustava
– Metanefridie
Trávicí soustava
– Otevřená
– Řitní otvor ústí do osrdečníku (dutina kolem srdce)
– Někteří mají dutinu ústní s jazýčkem = radula (struhadlo)
– Slinné žlázy
– Do plášťové dutiny
Rozmnožování
– Mohou být hermafrodité (plži) i gonochoristé (mlži a hlavonožci)
– Vývin → vodní nepřímý (2 typy larev: veliger – plachtonož, glochidium – zoubek k
parazitování), suchozemští přímý (plž se přesune zpět do vody a vývin nezměnili)
Nervová soustava
– Ganglia – splynula, spojeny nervovými provazci
– Smysly → oči primitivní, pohárkové nebo komorové = stejné jako my, nemají bělmo
→ Statocysty – orgány rovnováhy
→ Osfradia → čich a chuť, rozlišují chemické látky rozpuštěné ve vodě/vzduchu
PLŽI
– Mořští, sladkovodní, suchozemští
– Jejich schránka se stočila- levotočivá/ pravotočivá
– Apex, obústí = vylézá noha, hlava, ulita – tělo je přirostlé
– Oplození vnitřní
– Srdce → 1 komora a 1 předsíň
– Dělí se na 3 velké skupiny: předožábří, zadožábří a plicnatí
Předožábří
– Žábry před komorou, osrdečnicí
– V plášti mají žábry
1. Ušeň mořská
– Má dírky
2. Přílipky
– Přilepí se na podklad (může jich být více na jednom místě)
– Cestují → nechají se vozit na mlžích
3. Homolice
– Nohu mají protaženou v chobot → vystřikování jedu (svalová paralýza, může nastat i
smrt)
– Schránky jsou barevné
– Dravci
– Mělké vody, písek
4. Zavinutec
– Plži žijící v Indickém a Tichém oceánu
– Lastury se používaly jako platidlo
5. Olivy
– Podobné zavinatcům
6. Křídlatci
– Mají víčko, které chrání obústí
7. Bahénka živorodá
– U nás
– Klade vajíčka do své plášťové dutiny → narození jedinci mají chlupaté lastury
– Samečci mají speciálně upraveno jedno tykadlo k přenášení spermií
8. Tritonky
– Dokážou žrát hvězdice i naopak
– Lastury se používali na troubení
9. Ostranky
– Ve středozemním moři
– Nachová žláza → purpurové barvy
Zadožábří
– V moři
– Ztrácejí ulitu
– Žábry za srdcem
1. Zej obrovský
– Až 38 cm
– „mořský zajíc“
– Umí plavat – plave v hejnech
– Zredukovaná schránka, schovaná pod pláštěm
Plicnatí
– Spodnoocí a stopkoocí
1. Plovatka bahenní
– Žijí ve vodě
2. Páskovka
– Žije ve vlhku
3. Okružák
– Pravotočivá ulita
– Hemoglobin
4. Jantarka obecká
5. Plzák
– Dýchací otvor v první části
6. Slimák
– Dýchací otvor v zadní části těla
7. Bahnatka
– Sladkovodní plž
MLŽI
– Zredukovaná hlavová část, zredukovaná tykadla
– Někteří nemají oči
– Schránka ze 2 lastur – tělo mezi lasturami
– Otevřené lastury, pružný vaz
– Zavřené zajišťují svaly
– Mají žábry
– Filtrátoři → filtrují mikroskopickými organismy
Trávicí soustava
– Prochází přes srdce
– Nemají radulu
– Mají klíč/zámek
– Gonochoristé
– Svalová noha → pohyb po podkladu – mohou podklad naleptávat
– K podkladu se přichytávají pomocí Bissových vláken
1. Slávka
– Přichycená
– Dají se jíst
– Má v sobě jed – Mytilotoxin až po smrti)
2. Ústřice
– Dají se jíst
– Přisedá k podkladu
3. Srdcovky
– Jsou jedlé
– Ve všech evropských mořích
4. Zéva obrovská
– V Tichém a Indickém oceánu
– Až 500 kg
– Jedlé
5. Hřebenatka svatojakubská
– Na okraji pláště má očíčka
– Jako formičky
6. Perlotvorka mořská
– Tvoří množství perleti → tvoří jí na kamínkách, které dráždí perlotvorky
7. Škeble rybničná
– Tenká lastura
– Žije i u nás
– Parazitická larva
8. Velevrub malířský
– Má zámek
– Parazitická larva glochidium
– V zámcích se rozmíchávaly larvy
9. Perlorodka říční
– V řekách
10. Slávička mnohotvorná
– Sladkovodní
11. Šašen lodní
– Škůdce
– Zavrtává se do dřeva lodí/ mol
HLAVONOŽCI
– Hlavovou část s ústním otvorem a zobákovitým útvarem + radula
– Vulvu mají přeměněnou na chapadla (8-10)
– Samci 1 chapadlo bez přísavky → rozmnožování – hektokotylové
– Ostatní chapadla – přísavky, háčky
– Pohyb vytlačováním vody ze sifonu (nálevka – nasává vodu vystřikuje pohyb)
– Chromatofory – barvoměna – skvělé mimikry
– Inkoustová žláza – ochrana před nebezpečím → vypustí ho a utečou
Nervová soustava
– ganglium – mozkové ganglium → provazec
– Smysly → velké komorové oči – většina nezaostřuje zploštěním čočky, ale pohybem
čočky
Cévní soustava
– Polouzavřená – orgány v rozšířených cévách → omývány hemolymfou
– Složitější srdce – 4 síně → složitější než my
– Gonochoristé → samice vajíčka
→ Někdy péče o potomky, vajíčka
1. Loděnka hlubinná
– Nejprimitivnější
– Ve dne v hlubinách, v noci na hladině
– Žerou jí chobotnice, až 90 krátkých ramen, ve schránce komůrky → vyrovnávají tlak
2. Argonaut pelagický
– Samečci žijí na samičce + nemají ulitu
3. Sépie
– Zredukovaná schránka (chrání mozkové ganglium) → sépiová kost
– 10 chapadel
4. Olihně
– Ploutvička na zadní části těla
– 10 chapadel
– Mění barvu
– Když je připravena k páření → výrazné barvy
– V noci světélka
– Rozmnožování → hromadně na mělčině + hromadně hynou → sní predátoři
→ Mikrojesle – péče o potomky – 1 hlídá
5. Krakatice
– Největší (20-25m)
– Ve tmě, ve velkých hloubkách
– Symbióza s mikroorganismy – světélkují
– Dobrý zrak
6. Chobotnice
– 8 ramen
– Péče o vajíčka/ potomky
→ Do dutiny – hlídá/ nepřijímá potravu → umírá → potrava pro potomky
→ Ohrádky pro chobotničky
– Bez sépiové kosti
– Protáhnou se na místa
– Učí se jedna bez druhé = jsou chytré
– Dobré mimikry