Zoologický systém

- zoologické systém na základě molekulárně genetické příbuznosti organismů, dle

společných předků. Jednotlivé živočichy pak rozdělujeme do skupin (taxonů)
- základní taxonomické kategorie : kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh
- doplňkové taxonomické kategorie : nadčeleď, podřád, podříše, plemeno a rasa u
domácích zvířat
- rozhodující tendencí v živočišné říši byl vznik mnohobuněčnosti. Vývoj mnohobuněčnosti
můžeme sledovat na vývoji zárodu mnohobuněčných. Zárodek mnohobuněčných tvoří
několik zárodečných listů (ektoderm – vnější, entoderm – vnitřní, mezoderm – střední), má
uvnitř tělní dutiny různého typu – schizocoel, pseudocoel, coelom. Tento vývoj zárodku se
promítá do vytvořeného systému živočichů

- dalším důležitým faktorem pro fylogenetický systém je poloha embryonálních úst.

Rozlišujeme živočichy prvoústé (s původním umístěním ústního otvoru) a druhoústé (ústní
otvor se zde otvírá druhotně na protilehlém konci těla)

Tělní soustavy

Krycí soustava
pokožka nebo kůže a všechny jejich deriváty
- funkce – ochrana před vlivy prostředí
- vylučovací a dýchací
- oporná, sídlo povrchového zbarvení
- termoregulace, vstřebávání živin a mastí
- typy: pokožka - mezi buňkami mohou být roztroušeny buňky žahavé,
1
 smyslové, slizové, pigmentové, charakteristická pro bezobratlé,
někdy vylučuje pevnou kutikulu, u členovců s chitinem
kůže – u obratlovců
- stavba: pokožka, škára, podkožní vazivo
- kožní deriváty – žlázy mazové, potní, pachové a mléčné, nehty, drápy,
kopyta, rohy
- adaptace pokožky – šupiny, rohovatění, peří, kostěné šupiny
- vrchní části odumírají – svlékání, pelichání, línání

Opěrná soustava(kostra)
funkce – opora těla, ochrana vnitřních ,
orgánů, pasivní pohybový aparát
- tvoří ji chorda (předchůdce kosti), vazivo, chrupavka, kost
- typy: - hydrostatická kostra – tělní tekutina, u kroužkovců
- exoskelet – schránky, kutikula, plášť z tunicinu
- endoskelet – v kůži vápenaté destičky, páteř, lebka, žebra,
končetiny obratlovců
Pohybová soustava
funkce – pohyb částí těla, vyhledávání potravy a druhého pohlaví, únik před nebezpečím
- mechanismy pohybu – panožky, brvy, bičíky, specializovaná svalová
tkáň

2
 - u bezobratlých – podkožní svalová vak nebo žíhaná svalovina u členovců
- u obratlovců – útrobní a kosterní svalovina

Hlísti Mnohoštětinatci

Hladká svalovina –příčně pruhovaná – srdeční svalovina

3
Trávicí soustava
funkce - příjem potravy, zpracování, trávení, vstřebávání a odvod nestravitelných částí
- typy trávení – nitrotělní – nitrobuněčné nebo mimobuněčné
- mimotělní – sliny s enzymy jsou vstřikovány do přijímané
potravy
- typy trávicích soustav :
a) trávicí dutina – má 1 otvor (přijímací i vyvrhovací)
potrava je zpracována cyklicky
b) gastrovaskulární – tráví i rozvádí živiny, funkce i cévní soustavy (medúzy)
c) trávicí trubice – má 2 otvory (přijímací a vyvrhovací)
- u bezobratlých jsou oddíly - ústní otvor, ústní dutina, hltan,
jícen, žaludek, střevo, konečník, řitní otvor
v celé trávicí soustavě je přítomna jednotná trávicí šťáva
- u strunatců jsou oddíly(dokonalejší) – ústní otvor, ústní
dutina (čelist, zuby, jazyk, slinné žlázy, jedové žlázy),
hltan, jícen, žaludek, tenké – tlusté a slepé střevo,
konečník, kloaka nebo řitní otvor
- přídatné žlázy – slinné žlázy, jedové žlázy, játra, slinivka břišní

4
Dýchací soustava
- funkce - výměna plynů mezi tělem a vnějším prostředím
- zdroj kyslíku je vzduch a voda
- typy dýchacích soustav :
a) dýchání celým povrchem těla
- difúze plynů od povrchu těla k jednotlivým buňkám - vzácná
u drobných živočichů, např. u žahavců
- difúze plynů od povrchu těla do tělních tekutin – častější u máloštětinatců
- kožní – doplněk plicního nebo žaberního dýchání – u obojživelníků
b) dýchací orgány zásobující tělo kyslíkem nepřímo – kyslík rozvádí
cévní soustavou
- žábra – u vodních živočichů, kožní vychlípeniny
- plicní orgány – u suchozemských, vakovité vchlípeniny např. plicní
vaky (pavoukovci) nebo plášťová dutina (měkkýš)
nebo plynový měchýř (jeseter) nebo plíce (ptáci)
- dýchací cesty – dutina nosní, nosohltan, hrtan, průdušnice, párové průdušky
v dýchacích cestách někdy hlasové orgány
c) dýchací orgány zásobující tělo kyslíkem přímo
- vzdušnice (tracheje) – vchlípeniny pokožky (členovci)
- tracheální žábry – lupínkovité přívěsky (larvy hmyzu - jepice)
- typy dýchání – vnější – výměna O2 a CO2 mezi vnějším prostředím a krví

5
 - vnitřní – výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi

Cévní soustava
- funkce - zabezpečuje pohyb tělních tekutin v organismu a
transport látek
- typy – otevřená – oběhu se účastní tělní tekutina (hemolymfa)

6
 - složená ze srdce krátké cévy
- u většiny bezobratlých – členovci, plži, mlži
- uzavřená – obíhá jen krev v krevním oběhu a míza v mízním oběhu
- složená ze srdce + cévy (tepny, žíly, vlásečnice)
- srdce složeno ze 2 – 4 částí( síně + komory)
- typy srdcí – tepenné – leží za dýchacími orgány, nasává okysličenou
krev – korýši, měkkýši
- žilné – před dýchacími orgány, nasává krev z těla
odkysličenou – paryby, ryby
- smíšené – nasává krev z těla i z dýchacích orgánů
- obojživelníci a plazi
- čtyřdílné – srdce žilné(pravá síň a komora) a srdce tepenné
(levá síň a komora)
- mízní soustava – typická pro obratlovce - patří sem mízní uzliny, cévy a vlásečnice

7
Vylučovací soustava
- funkce - udržuje stálé vnitřní prostředí a odvádí
vodu, ionty solí, produkty metabolismu, přebytečné
látky(vitamíny)
- typy VS – chybí, každá buňka vylučuje samostatně (houby, žahavce)
- protonefridiální soustava (plaménková buňka + odvodný
kanálek – (ploštěnci)
- metanefridiální soustava (obrvená nálevka + močový kanálek)
- modifikace – koxální žlázy (vyúsťují na kyčli - klepítkatci)
- antenální žlázy (ústí na 2.páru tykadel – rak)
- maxilární žlázy (ústí na čelisti – nižší korýši)
- Bojanovy žlázy (2 váčky vyúsťující v plášťové dutiny)
- Malpighiovy trubice (4-100) - vyúsťují do střeva
- ledviny – holonefros – nejprimitivnější, u embryí obratlovců, mihulí
- protonefros (předledvina) – larvy mihulí
- opistonefros – u dospělců anamnií
- mezonefros(prvoledvina) – u embryí amnion
- metanefros (pravá ledvina) – mláďata a dospělci amnion

8
protonefrídie metanefrídie
savci

Nervová soustava
- funkce – příjem podráždění, zpracování a vydání odpovědi a koordinace činnosti
všech částí organismu
- typy NS – závisí na vývojovém stupni živočicha a na způsobu života, během
života dochází ke zdokonalení stavby a funkce neuronu(zvětšování
neuronů, zesílení jejich výběžků, zvětšování počtu dendritů a tvorba
obalů na axon)
- rozptýlená (difuzní) – primitivní, u žahavce
- kruhová – u paprsčitě souměrných živočichů, u medúz a sasanek

9
 - gangliová – u většiny bezobratlých, rozlišení na obvodové a centrální nervstvo
rozdělení na a) žebříčkovou – kroužkovci
b) břišní nervovou pásku – hmyz
c) modifikovaná gangliová -ganglia splývají v zauzliny
- pavouci, měkkýši
- trubicová – u strunatců, tvořena CNS(mozek a mícha) a obvodovou nervovou
soustavu(nervy)

ploštěnci

Smyslová soustava
- smyslová ústrojí (receptory) – zajišťují příjem informací z vnějšího i vnitřního prostředí a
jejich předání nervové soustavě.
Typy receptorů
1) Chemoreceptory
- zprvu jsou nerozlišené, později se rozdělují na čich (vnímá těkavé látky ve vzduchu),
chuť (vnímá látky rozpuštěné v roztocích)
a) chuťové orgány – výběr potravy, ochrana před škodlivinami, orientace
- bezobratlí – na tykadlech, v dutině ústní i na končetinách (členovci)
- obratlovci – v dutině ústní, na jazyku, v hltanové sliznici – chuťové pohárky

10
b) čichové orgány – orientace, vyhledávání potravy, sexuálního partnera, komunikace
(feromony, teritoriální chování), zjišťování nepřítele
- bezobratlí - tykadla (členovci), jamky vystlané smyslovým epitelem (medúzy, korýši)
- obratlovci – čichová oblast na sliznici nosu, čichové jamky (mihule, paryby, ryby).
Obratlovci s dobře vyvinutým čichem (makrosmatičtí) – žraloci, psovité šelmy, hlodavci,
se špatně vyvinutým čichem (mikrosmatičtí) – primáti, kytovci, lidé
Jacobsonův orgán (vomeronasální orgán) – u šupinatých plazů, obojživelníci
- je tvořen kapsovitými jamkami s čichovou sliznicí, které se otevírají do nosní nebo ústní
dutiny. Hodnotí pachy zanesené do dutiny ústní jazykem.
2) Mechanoreceptory – vnímání mechanických podnětů
a) hmatové orgány
- bezobratlí – smyslové buňky žahavců, hmatové štětinky ploštěnců, hmatové chlupy
členovců
- obratlovci – hmatové chlupy savců (v okolí ústního otvoru), hmatová peříčka ptáků (u
kořene zobáku), hmatová tělíska v kůži savců – lysé části (chodidla, dlaně)
b) proudové orgány (postranní čára) – paryby, ryby, larvy obojživelníků
- vnímání proudění a tlaky a vody, orientace v kalné vodě a za tmy
c) ústrojí rovnováhy a pohybu (statokinetické ústrojí)
- informuje o změnách polohy a pohybu
- bezobratlí – statocysty – váčkovité vchlípeniny vystlané obrveným epitelem.
- obratlovci – statokinetické ústrojí ve vnitřním uchu
d) sluchové ústrojí
- vnímá podélné kmitání molekul vzduchu nebo vody
- tympanální orgány u hmyzu – rovnokřídlí (kobylky, sarančata). Uloženo na končetinách,
tykadlech, po stranách zadečku
- obratlovci – ucho vzniklo z proudového orgánu vodních obratlovců. Ucho se může skládat
až ze tří částí – vnitřní ucho (všichni obratlovci), střední ucho a vnější ucho.
Obojživelníci, plazi, ptáci mají střední ucho, ale pouze s jednou sluchovou kůstkou. Savci
mají ve středním uchu sluchové kůstky tři. Vnější ucho je vyvinuto pouze u ptáků a savců
(mají vyvinutý ušní boltec)
Nejdokonalejší sluch z obratlovců mají letouni a kytovci – echolokace. Schopnost
orientovat se podle odraženého zvuku
3) Fotoreceptory (zrak)
- vnímají světelné záření.

11
- prvoci – mají světločivnou skvrnu (stigma)
- kroužkovci – rozptýlené světločivné buňky v pokožce, rozlišují pouze světlo a tmu
- ploché oko – medúzy, někteří mořští plži
- miskovité oko – někteří plži, ploštěnky
- pohárkovité oči – měkkýši
- komorové oči – hlavonožci
- složené (fasetové) oko – skládá se z jednotlivých drobných oček (omatidií), které
vnímají vždycky určitou malou část prostoru – mozaikové vidění, u členovců
- komorové oko obratlovců – zaostřování se buď provádí posunem čočky k sítnici –
paryby, některé ryby, hadi nebo změnou zakřivení čočky - akomodace (vyšší obratlovci). -
- barevné vidění – je prokázáno u některých členovců a měkkýšů, kostnatých ryb a
obojživelníků, u plazů, u většiny savců, u všech ptáků. Nejdokonalejší zrak vůbec mají ptáci
- oči jsou chráněné víčky – obojživelníci, plazi a ptáci mají navíc vyvinuto třetí víčko
(mžurku). Mžurka se vysunuje z vnitřního koutku oka – plazi, ptáci
4) Termoreceptory
- pomocí buněk citlivých na infračervené záření, jsou umístěna v kůži i ve vnitřních orgánech
- termoreceptory mohou sloužit i ke směrové orientaci – hadi, komáři
5) Vnímání magnetického pole
- využití krystalků železa v citlivých buňkách – slouží k orientaci - termiti, ptáci
6) Vnímání elektrického pole
- vnímání okolního prostředí, orientace – žraloci, některé druhy ryb

Rozmnožovací soustava
- nepohlavní rozmnožování - shodná genetická výbava - dělení nebo pučení
dělení - rodičovský jedinec se rozpadne na několik částí - noví jedinci
(kroužkovci)
pučení - na jedinci vyrůstají jedinci, kteří se odškrcují a pak dorůstají
(houby a žahavci)
- pohlavní rozmnožování – pohlavní buňky - gamety - spermie a vajíčka, oplození –
zygota - kombinace genetického materiálu
- pohlavní buňky se vyvíjí v pohlavních žlázách - gonádách, spermie ve varleti,
vajíčkave vaječnících
GONOCHORISTÉ – jedinci s odděleným pohlavím
HERMAFRODITÉ - 1 tělo obsahuje varlata i vaječníky

12
 - páření = oplození vajíček související se sexuálním chováním jedinců
- oplození – vnější nebo vnitřní
- partenogeneze - u některých pakobylek, mšic - z neoplozených vajíček se vyvíjejí
jedinci
- zárodečný vývin - období od vzniku zygoty do vylíhnutí nebo narození jedince
a) rýhování vajíčka - BLASTOGENEZE - ze zygoty – morula – blastula – gastrula
(ektoderm - prvostřevo, entoderm, mezoderm)
b) ORGANOGENEZE - buňky zárodku se rozlišují a specializují, tvoří se tkáně,
základy orgánů
ektoderm – pokožka, NS, popř. vzdušnice, vystýlka části tráv.tr.
entoderm – vystýlka tráv.tr., trávicí žlázy, plíce, štítná žláza, příštítná tělíska a
brzlík
mezoderm – svalová tkáň, vnitřní kostra, pohlavní žlázy a vývody, srdce, krev,
cévy
- postembryonální vývin - od vylíhnutí nebo narození (dospělost pohlavní,
reprodukční období, stárnutí a smrt)
a) NEPŘÍMÝ - vajíčko - larva (nepodobná dospělci) – metamorfóza -
dospělec (mlži, korýši, hmyz)
b) PŘÍMÝ - vylíhlé nebo narozené stádium se podobá dospělci

13
 Tkáně a orgány – pracovní list
1. Živé soustavy jsou hierarchicky uspořádané. Seřaďte následující pojmy – řády uspořádání - do
správného pořadí:
tkáň - orgánová soustava - populace - orgán - jedinec - buňka - společenstvo

……………………………………………………………………………………………………………………

2. Spojte, co se hodí:

Tkáň Popis
obsahuje velké množství stažitelných vláken –
Epitel myofibril; může být hladká, příčně pruhovaná nebo
srdeční; tvoří útrobní svalstvo a slouží pro lokomoci
obsahuje minimum mezibuněčné hmoty, buňky jsou
Pojivo ploché, krychlové či válcovité, funkce krycí,
vstřebávací, sekreční, smyslová
obsahuje velké množství mezibuněčné hmoty a
svalová tkáň vláknitou složku (kolagen, elastin) mohou být tekutá;
funkce oporná, výplňová, rozvádění látek
tvořena neurony a gliovými; neurony jsou dráždivé a
nervová tkáň vedou vzruchy; jsou propojeny synapsemi a tvoří sítě

3. Přiřaďte k obrázkům popis a doplňte typ tkáně:

příčně pruhovaná svalovina krevní buňky sklovitá chrupavka

vazivo
hladká svalovina neuron kostní tkáň řasinkový epitel

7
4

5
2

3
6
14
4. Přečtěte si následující text:

Oběhová soustava zajišťuje v těle živočichů pohyb tělních tekutin, které transportují látky – dýchací plyny,
živiny, produkty metabolismu.
U nejjednodušších živočichů se pravá oběhová soustava nevyvinula. Např. tělní stěna medúz je velmi tenká,
skládá pouze ze dvou vrstev buněk, takže buňky jsou v kontaktu buď s okolní vodou nebo s vodou v rozvětvené
trávicí soustavě uvnitř těla. Podobně rozvětvená trávicí soustava stejně funguje i u ploštěnek. Výměna látek mezi
vodou a buňkami probíhá prostou difuzí.
Většina složitějších živočichů však má tkáně tvořené z velkého množství buněk. Difuze by musela probíhat na
velkou vzdálenost a byla by příliš pomalá. Proto se vyvíjí oběhová soustava, která transport látek tělními
tekutinami urychlí.
V otevřené cévní soustavě obíhá tzv. hemolymfa (krvomíza). Otevřený systém tvoří srdce (nebo dokonce
několik srdcí) a krátké cévy, z nichž se hemolymfa rozlévá přímo do tkání. Buňky z ní odebírají živiny a dýchací
plyny a odevzdávají do ní produkty metabolismu. Hemolymfa je pak nasávána zpět do srdce. Otevřená cévní
soustava je jednodušší než uzavřená – organismus spotřebuje méně energie na její vybudování i na stahy srdce.
Je však méně výkonná – její výkon by byl nedostatečný pro větší, rychle se pohybující živočichy.
V uzavřené cévní soustavě obíhá krev. Srdce pumpuje krev do cév, které se postupně větví na drobné cévy, které
vedou mezi orgány. Přes jejich stěnu dochází k výměně látek mezi krví a tekutinou, která obklopuje buňky ve
tkáních.

Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídají textu. Chybná opravte:

1. Nejjednodušší živočichové mají otevřenou cévní soustavu. ANO NE

……………………………………………………………………………………………………………………
2. Funkce cévní soustavy je u jednoduchých živočichů částečně nahrazena trávicí soustavou. ANO NE
……………………………………………………………………………………………………………………
3. Krvomíza obíhá v uzavřeném systému cév. ANO NE
……………………………………………………………………………………………………………………
4. Krev nedochází do přímého kontaktu s buňkami tkání. ANO NE
……………………………………………………………………………………………………………………
5. Otevřená soustava je méně efektivní než uzavřená, ale spotřebuje méně energie. ANO NE
……………………………………………………………………………………………………………………
5. Doplňte:

Dýchání je proces, při kterém živočichové přijímají ……………………. a ze tkání odstraňují

………………………,

Vyberte, které dýchací orgány patří k živočichům na obrázku:

kožní dýchání – vzdušnice – plicní vaky – tracheální žábry – plíce – žábry – plášťová dutina

A B C D

Přečtěte si text:

Vzdušnice (tracheje) jsou bohatě větvené trubice vyztužené kutikulou, které slouží jako dýchací orgány
členovců. Přivádí z otvorů na povrchu těla čerstvý vzduch směrem ke tkáním, a to na rozdíl od krevního řečiště
obratlovců z velké části bez přítomnosti jakýchkoliv tekutin. Tyto tracheální trubice se větví a rozdrobují a na
konci z nich ústí tzv. tracheoly, které však jsou již velmi tenké a navíc obsahující tekutinu, přes níž difundují
plyny do tkání a zpátky.

Jaký je hlavní rozdíl mezi dýcháním plícemi a vzdušnicemi?

a. při dýchání vzdušnicemi se transportují dýchací plyny i živiny

15
b. při dýchání vzdušnicemi nejsou plyny k buňkám přenášeny krví ani krvomízou
c. při dýchání vzdušnicemi se přenáší pouze kyslík do tkání

6. Trávicí soustava může být vyvinuta 2 různými způsoby – jako trávicí dutina nebo trávicí trubice. Označte oba
typy na obrázcích:

…………………….. ……………………..

Oba typy trávicích soustav se od sebe liší

………………………………………………………………………………. .

Trávení může probíhat postupně nebo cyklicky. Při cyklickém trávení je potrava přijata, zpracována, ztrávena a
zbytky jsou vyvrženy. Teprv po ukončení celého cyklu je možné přijmout další potravu. Při postupném trávení
přijatá potrava prochází trávicím traktem a je postupně zpracovávána a rozkládána.
V kterém typu trávicí soustavy (na obrázcích) probíhá cyklické a postupné trávení?

7. Obrázky znázorňují některé základní typy nervových soustav u bezobratlých živočichů. Doplňte názvy:

rozptýlená – provazcovitá – žebříčkovitá – paprsčitá

A B C
D

Následující obrázek znázorňuje postupný vývoj gangliové (uzlinové) nervové soustavy:

Pokuste se popsat, k jakým změnám dochází:

……………………………………………………………………
……………………………………………………………………
……………………………………………………………………
……………………………………………………………………

16