Kmen: Ostnokožci

• tento kmen zahrnuje zástupce žijící v mořích

• jsou druhotně radiálně souměrní - paprsčitě souměrní (jejich larvy jsou souměrné
bilaterálně - druhově)
• zástupci se pohybují pomocí panožek nebo pomocí ramen
• velmi primitivní živočichové z hlediska tělních soustav, některé soustavy nejsou
vyvinuté - chybí vylučovací soustava, dýchají celým povrchem těla apod.
• mají specifické soustavy - ambulakrální (je to systém vodních cév které probíhají
celým tělem a většinou končí až v panožkách - podílí se na pohybu - napuští je a
vypouští, podílí se na dýchání a částěčně na vylučování), pseudohemální soustava
( je to soustava ktera je velmi málo prozkoumána - přivádí živiny k nervové soustavě)
• Gonochoristé - vývoj nepřímý přes larvu

Třída: Lilijice
• Velmi staré organismi, vyskytují se na zemi od prvohor, jsou
součástí zkamenelin
• Žijí hlavně v teplých mořích
• mají velmi výraznou barvu
• tělo připomíná květ
• živí se planktonem, není schopna výrazného pohybu, dlouhá
ramena

Třída: hvězdice
• výrazně zploštělé, ramena - různý počet ale většinou 5
• ramena slouží k pohybu podobné jako panožky na jejich
spodní straně
• trávicí soustava průchodná, otvor ústní je na spodní straně těla a otvor řitni na opačné
• jsou dravci - loví většinou měkkýše
• orientuje se podle hmatu a čichu
• hvězdice trnová - velmi silné ostny a jedové žlázy, velky škůdce na korálových
útesech - plive kyselinu ktera niči koralnatce - může ho i zlikvidovat (pokud se
premnoži - nema nepřítele )
• hvězdice husi - i ve Středomoří
• hvězdice hrabava - zahrabava se do pisčitého dna
• hvězdice sluneční - mnoho ramen
• hvězdice polstarkova - ramena stočená pod tělo dosahuje velikosti 30cm (stočená)
• mají vychlípitelný žaludek

Třída: hadice
• maji centrální disk ze kterého vyrůstají ramena (dvě odličené části)
• velká regenerační schopnost - ramena dorůstají
• mohou se rozmnožovat rozpadem těla - většinou na dvě části - zbytek doroste
• nemají průchodnou trávící soustavu - na spodní straně těla je jeden otvor který slouží
jako p5ijímací i vyvrhovací
• jsou často potravou predátorů - např: hlavonožců - mají schopnost odhodit rameno v
připadě nebezpečí - schopnost autotomie
• hadice obecná - obývá středozemní moře, pobřeží egypta, jižních částí řecka apod.

Třída: ježovky
• kruhovité, oválné a nemají ramena
• vápenité destičky splívají ve vnitřní kostru neboli endoskelet - jsou an něj kloubně
připojené ostny a ježovka s nimi může libovolně pohybovat -
• ostny slouží k obraně ale i pohybu
• mezi ostny jsou výběžky tzv. pedicelárie - kmitají a odstranují věci které mezi ně
spadnou
• mají na spodní straně ústní otvor a na svrchní straně
svrchní
• v ústním otvoru mají ježovky složitý systém lišt neboli
zubů - neboli lucerna
• většinu těla vyplňují gonády (pohlavní žlázy) - vývoj je
nepřímí přes larvu
• zástupci: Ježovka diadémová (v tichém a
indickém oceánu, extrémě dlouhé ostny, 30cm),
Ježovka ušatá (placatá, endoskelet je destička,
vzácná), Ježovka velká.
• po nabodnutí - vytáhnout jehli, pokapat citronovou štávou

Třída: Sumýši
• vakovité tělo, nemají endoskelet - pružní, měcí
• souměrnost bilaterální
• lidově se jim říká mořské okurky
• okolo ústního otvoru mají příůstní chapadla - v připadě nebezpečí dokáží vyplivnout
lepkavé trubičky do kterých se nepřitel zamotá, nebo část svých vnitřností (dorostou)
• v těle sumíšů některých zástupců je jed který je zkoumám pro využití proti rakovině
• zástupci: Sumíš jedlý (jedlý), Sumýš kráčivý (světélkuje, pohybuje se na
nožkách), Sumýš obrovský (až 2,5 metru, na těle má jehlice které se zabodnou
do těla predátora

Kmen: polostrunatci
• významný kmen z evolučního hlediska - zahrnuje mořské živočichy - budto
červovitého těla (pohyblivý) a nebo přisedlí s věncem chapadel
• zástupci: mnohožábřík, řaludovec (řervovitý)
• mají přední část těla vystuženou, a nervová soustava je již trubicovitá
Kmen: Strunatci
• taxonomický systém: Podkmen: Pláštěnci (Třída: sumky, salpy, vršenky)
• Podkmen: Bezlebeční
• Podkmen: Obratlovci -
• Nadtřída: Bezčelistnatci
• Třída: Sliznatky
• Třída: Mihule
• Nadtřída: Čelistnatci
• Třída: Paryby
• Třída: Paprskoploutví (Ryby)
• Třída: Nozdratí (Ryby)
• Třída: Obojživelníci
• Třída: Plazy
• Třída: Ptáci
• Třída: Savci
• Kmen strunatci zahrnuje velmi rozdílné zástupce - jedním ze zástupců je i člověk
• i přesto lze stanovit společné znaky zástupců -
• 1) struna hřbetní (chorda dorsalis)
• probíhá hřbetní částí, opora těla,
• u evolučně méně vyspělejších mizí v dospělosti, u
vývojově pokrořilejších je struna hřbetní zatlačena do
podoby meziobratlových plotének
• 2) Trubicovitá nervová soustava
• probíhá nad strunou hřbetní, je uzavřena (u člověka) v
páteřním kanálu
• 3) uzavřená CS - krev proudí cévami, krev se
nerozlévá .....
• 4) Párové žaberní štěrbiny, u evolučně vyšších strunatcí
žábry mizí během embrionálního vývoje (přeměna na
obličejovou část lebky a spodní čelist)
• 5) Pravý ocas, část těla která vybíhá za řitní otvor a kterou
neprobíhá trávící trubice (u člověka kostrč)

Podkmen: Pláštěnci
• připomínají živočišné houby
• mořští zástupci, živí se planktonem, jejich pokožka produkuje plášt neboli tunicu která
obaluje a chrání jejich tělo
• znaky strunatců jsou přítomny jen u larvy a u dospělců mizí
• dospělci mají otevřenou cévní soustavy, nemají oporu těla
• většinou hermafrodité nebo se rozmnožují pučením
Třída: Sumky
• přisedlé
• na korálových útesech a vnějším vzhledem připomínají živočišné houby
• když si přisedne k podkladu (larva) tak ztrácí ocas a trávící trubice se stáčí do
písmene U

Třída: Salpy
• volně pohyblivé, většinou průsvitné a mají tvar soudečku
• otvor přijímací a vyvrhovací leží na opačných koncích těla
• pohybují se jako chobotnice - reaktivní pohyb (nasátí vody a prudké stažení vody)

Třída Vršenky
• i v dospělosti se podobají larvě, mají zachovalý ocas a většinou žijí při mořském dně

Podkmen: Bezlebeční
• znaky strunatců zachovány po celý život
• nemají jinou oporu těla něž strunu hřbetní
• mají pouze jednovrstvou pokožku a jsou bez pigmentu
• Zástupce: Kopinatec plžovitý (připomíná malou průsvitnou rybku, okolo 10cm, zadní
část připomíná kopí, významný z výzkumného hlediska, na jeho larvách byl popsán
embrionální vývoj všech strunatců - první stádia zigotu, morulu atd)

Podkmen: Obratlovci (vertebrata)

• jejich páteř je složena z obratlů, kdy u vodních zástupců je struna hřbetní zachovaná
po celý život a prochází obratlovými otvory a u suchozemských je redukovaná do
podoby meziobratlových plotének

Nadtřída: Bezčelistnatci
• nemají čelisti
• starobylá skupina
Třída: Sliznatky
• produkují velké množství slizu
• žijí v mořích
• dříve byli řazeny do třídy kruhoůstí (spolu s mihulemi)

Třída: Mihule
• většinou sladkovodní ale mohou být i mořské
• úhořovité tělo, kruhový ústní otvor - rohovité zuby
• cizopasí na rybách
• po straně těla mají sedm párů žaberních otvorů, většina mihulí nemá žaludek a v
dospělosti po rozmnožení hynou -
• u nás je nejrozšířenější muhule potoční - chráněna zákonem, v čistých potocích,
dorůstá délky okolo 15cm

Nadtřída: Čelistnatci
• patří sem většina obratlovců
• mají čelisti
• zahrnuje i člověka

Třída: Paryby
• mezi paryby patří hlavně žraloci a rejnoci
• žijí v mořích ale existují i druhy brakické a i druhy sladkovodní
• jejich kostra je pouze chrupavčitá - nemají v těle žádné kosti
• jediná kostní tkán v těle je součástí šupin a zubů které mají obdobnou stavbu
• šupiny jsou plakoidní - mají na svém povrchu sklovinu a uvnitř zubovinu
• zuby jsou typycké pro žraloky - roustou ve více řadách - stále dorůstají (nekonečně
mnoho)
• ploutve: hetrocerkní ocasní pl.
• párové jsou ploutve břišní a hrudní (prsní)
• nepárová je ploutev hřbetní (dvě), řitní,
• DS - dýchají žábramy, mají 5-8 žaberních šterbin, některé paryby mají
zachovalí pozůstatek po první žaberní štěrbině (spirakolum)
• TS - ve tlustém střevě najdeme spirální řasu, záhyb sliznice - slouží ke
zvětšení trávící plochy, končí kloaka - vývod TS, VS, RS
• CS - uzavřená cs, srdce má stavbu jedna předsín, jedna komora, vysoký
obsach močoviny v krvy - musí vyrovnávat osmotický tlak okolní mořské vody
• VS - mají nepravé ledviny, moč skoro nevylučují - šetří vodou
• největším orgánem v těle paryb jsou játra, tvoří až 10% hmotnosti těla - jsou obaleny
tukovým polštářem - tím parybu nadnáší
• NS - mozek je rozdělený na základní části, mozeček - rovnováha, notorika,
střední mozek - instinkty (lovecký pud), koncový mozek - čich (nejdůležitější)
• SS - hlavním orientačním smyslem je čich, mají velmi výkonné chemoreceptory
které jsou umístěné v nozdrách které dokáží zachytit látky ve složení
1:400000000. Zrak - mají dokonalé komorové oči vidí barevně ale poměrně
neostře. Chuť zajištují ji chemoreceptory umístěné na dásních ale také všude
mezi šupinami (když se o vás otře tak vás ochutná). Dalším smyslovým
orgánem jsou Lorenziniho Ampule - velmi dokonalý smyslový orgán, jsou
umístěné na rypci (čenichu) - reagují na teplotu, slanost ale i elektrické impulzy.
Posledním s.o. je postraní čára - neboli proudový orgán - zaznamenává proud
vody a vybrace. Posledním smyslem je sluch - u paryb je vyvinuto pouze vnitřní
ucho a slyší pouze některé frekvence hlavně ty které se pravidelné opakují.
• RS - gonochoristé, oplození je vnitřní - budto vejcorodí nebo vejcoživorodí
(vejce jsou v těle matky - když je klade tak se z nich líhnou mládata) , živorodí
(nitroděložní kanibalismus - mládata se sežerou v dělozem, především u
žraloků
Podtřída: Chiméry
• strobylá skupina, velká hlava a velké oči
• není moc významná
• zástupce: Chyméra Hlavatá

Podtřída: Příčnoůstí
• dva základní typy živočichů - žralok nebo zploštělý rejnok

Řád: Žralouni
• zástupce: máčka veliká ( při pobřeží, pouze 45cm, loví bezobratlé, není nebezpečná,
vejcorodá), žralok modravý (velikost okolo 4metrů, běžně ve středozemním moři, loví
větší ryby, může vplouvat i do velkých řek - většinou ne v evropě - ganga, zambez),
žralok kladivoun (délka okolo 4 metrů, často se vyskytuje ve velkých skupinách,
rozšířená přední část hlavy, na konci rozšíření jsou oči)

Řád: Obrouni
• zástupci: žralok bílí (je rozšířený celosvětově, největší měl délku 7,92m (váží skoro
3tuny), loví velkou kořist - lachtany, želvy a mládata kytovců, film čelisti způsobyl velké
škody na jejich populaci - začali se lovit ve velkém - panika, Carcharodon Megalodon -
předchůdce žraloka bílého - měřil okolo 20m, našli se jejich kostry, jeden zub velký asi
20cm, velký asi 18m), žralok tygří, žralok obrovský (žere plankton, délka okolo 20m,
ziví se planktonem, korýší, malé rybky, široká tlama a tečkované tělo), žralok veliký
(okolo 15.metrů, výrazně planktonožravý, žralok velrybý, plave s otevřenou tlamou

Řád: Ostrouni
• drobní žraloci kteří žijou v hejnech a před hřbetními ploutvemi mají ostrý trn, zástupci:
Ostroun Obecný (ve středozemním moři a loví drobné ryby)

Řád: Rejnoci
• převážně mořští ale i ve sladkých vodách, mají sploštělé tělo - což je přizpůsobení
životu u dna
• ploutve jim srůstají a vytvářejí lem okolo těla pocí kterého se pohybují
• na spodní straně těla mají rejnoci pět párů žaberních štěrbin, otvor ústní a nosdry
• z sfrchní strany mají oči a za očima mají otvor takzvané spirákulum - to slouží k
nasávání vody kterou poté vypouští ze spodní strany (přes žábry)
• živý se měkkýši a korýši, nemají zuby ale mají destičky kterými drtí potravu, jsou
schopni barvoměny
• zástupci: Rejnok ostnatý (kosočtverečné tělo, velký okolo jednoho metru, často ve
středozemním moři kde se loví pro chutné maso), trnucha obecná (má na ocase trn
napojený na jedovou žlázu - používá ho k obraně, následky nebývají smrtelné,
rozměry do 1,5-2,5m), manta atlantská (největší zástupce, rozpětí až 6m, žijí ve
stabilních párech, pečují o mládata (většinou jedno), výrazně rozšířený ústní otvor -
živí se planktonem, dokáže skákat nad hladinu), parejnok elektrický (má oválné tělo,
 jeho hřbetní svalovina dokáže vyprodukovat až o síle 220V, obraná fce. a ne vždy
dává plnou dávku, běžně u pobřeží, okolo 45cm), piloun obecný (typycký svým
výběžkem na kterém jsou zuby, pila mu slouží na hrabání potravy ze dna, vyskytuje se
jak v mořích tak v řekách a dosahuje délky okolo 5ti metrů

Shark finning
• živým žraloků jsou odříznuty ploutve - poté je bezmocný chozený do mořek kde umírá
(nemůže se hýbat), za 1kg ploutví dostanou 400USD, připravuje se z nich polévka, v
ploutvích se schromažduje velké množství těžkých kovů - hlavně rtuť (člověku
nebezpečné)
• 70% žraloků je ohroženo vyhubenín díky těmto masakrům

Třída: Paprskoploutví
• dříve označovaná jako ryby
• nejpočetnější skupina obratlovců (zahrnuje asi
24tis druhů)
• prvotně sladkovodní zástupci kteří se druhotně
rozšířili do moří
• jejich tělesná teplota se mění s prostředím, jsou
studenokrevní (ektotermní, poikilotermní)
• v nepříznivých podmínkách ryby mohou upadat
do zimního spánku (hibernace) nebo některé
ryby (austrálie) mohou mít letní spánek který se
označuje jako estivace
• tělo je kryto pokožkou ze které vyrůstají šipiny
které jsou několika typů (1. - cykloidní typ, letokruhy (kapr) . 2. - ktenoidní šupiny
(okoun), na jedné straně má ostré výrustky. 3. - ganoidní typ (jeseter), kosočtverečné
vystouplé.
• tělo pokrývá sliz - snižuje odpor vody, ochrana proti predátorům, ochrana proti plísním
a baktriím, zabranuje naboptnání pokožky, chrání rybu před vodním prostředím
• v ploutvích mají chrupavkovité paprsky a mezitím
• heterocertní (jeseter), hocerkní (kapr) a fifycertní (úhoř) - typy ploutví
• ryby mají plynový měchýř - vychlípenina jícnu nebo hltanu - funkce nadnášení -
hydrostatická fce. , mšchýř je obalený vlásečnicemi - přes ně jsou plyny dovnitř nebo
do krve
• CS - uzavřená, srdce je zatím rozdělona na 1+1
• DS - žábry, ryby mají 4x páry žaber - jsou kryté plochou kostí (skřele), při nasávání
vody jsou skřele uzavřené potom zavře dutinu ústní a odvře skřele a procedí vodu
přes žábry
• VS - tvoří ji ledviny, moč ústí do kloaky - společný vývod RS,VS,TS. Sladkovodní
ryby vylučují velké množství moči
 • SS - zrak je zajištěn očima, oko zaostřenona na blízko a vidí barevně, čich -
chemorecptory v nozdrách, sluch - vivinuté vnitřní ucho, slyší špatně, postraní čára
- vnímá vybrace, tlak vody atd. hmat - v okolí úst a na vouscích
• RS - gonochoristé, oplození - samci vypouští mlíčí a samice jikry, rozmnožují se v
období tření - místo kde se třou se nazývá trdlište
•

Podtřída: Chrupavšití
• starobylá skupina která má převážně chrupavčitou kostru

Řád: Bichiři
• afričtí draví zástupci a dorůstají do délky jednoho metru

Řád: Jeseteři
• mají ganoidní šupiny, u nás jeseter malý na
dolním toku moravy, také je hojný v povodí
Dunaje
• dorůstá délky asi 50cm
• dalším zástupcem je Vyzavelka (nežije u nás
latinský název huso huso - je největší
jeseterovitou rybou dorůstá délky 6-8m, hlavně
v kaspickém a černém moři a v období tření
vplouvá do řek ,,, přísně chráněná a velmi
ohrožená, samice když, z jejich jiker se vyrábí
kaviár - liví se i když je to zakázané

Podtřída: Kostnatí

Řád: Holobřiší
• zástupci úhoř nebo muréna - jsou to dravci
• muréna obrovská (žije v mořích ukryta v korálových útesech, u pro člověka může být
nebezpečná - pokud vás kousne hrozí silná infekce)
• úhoř říční (hadovité tělo, chybí břišní i prsní ploutve a nemá šupiny, na krátké
vzdálenosti jsou schopní se pohybovat po souši - musí být vllhko a chladno, pokud
dospějí tak putují až do severní americe do sargasového moře - tam se rozmnožují,
jejich larvy putují zpátky k evropě, využívají možských proudů - trvá jim to tři roky,
larvy vypadají jako listy vrby a dlouho se myslelo že je to samostatný druh - z nich se
stávají mladí úhoři - Monté - samci zůstávají na dolním toku řek a samice putují proti
proudu až třeba do české republiky a přibližně za 10 let dospějí)
Řád: Bezostní
• velmi významná skupina, jejich zástupci ve velkých hejnech, mají pouze měkké
ploutevní paprsky, proto se většinou konzervují a pojídají v celku - sardinky, sleď a
šprot

Řád: Máloostní
• mají jeden až tři trvdé paprsky
• převážně sladkobodní
• weberův aparát - což jsou přeměněné části prvních obratlů které zprostředkovávají
přenos vibrací od plynového měchýře k vnitřnímu uchu
• požerákové zuby - vznikají přeměnou pátého žeberního oblouku - jsou tedy v zadní
části dutiny ústní a slouží pro lepšé rozmělnění potravy hlavně u dravců
• zástupci: kapr obecný (v zimě hybernace, není úplně pravý - sníži jen svojí
metabolickou aktivitu , má jen dva tepy za minutu, přechází do tohoto stavu když má
voda -6C) lín obecný (je menší okolo 15cm, slizký), bolen dravý ( hlavně v proudících
řekách a loví drobné rybky), karas zlatý a jeho odrůdy (okrasné rybky do fontán atd),
parma obecná (má velmi silné svalnaté tělo - plave proti proudu), hrouzek obecný
(neboli řízek, okolo 10cm, velmi často používán jako návnada na velké dravce),
střevle potoční (velmi vzácná a jen v nejčisčích potocích)

Řád: Trnobřiší
• zahrnuje drobné akvarijní rybky, také zahrnuje pyraně (vyskytují se v amazonii, oblast
orinoka a nebo laplatské nížiny - jižní amerika, vyskytují se v hejnech okolo 30
jedinců, mají přísný řád - starý nebo poraněný jedinec je sežrán ostatními, mají velmi
dobrý čich, reagují na krev, mají velmi silné čelisti s ostrými zuby, zuby odrtrhávají
všechny měkké tkáně , velké okolo 10-15cm)

Řád: Sumci
• jsou kosmopolitní, mají holé tělo (nemají šupiny), okolo ústního otvoru mají tři páry
vousů které jim slouží k orientaci v kalné vodě
• prsní ploutve mají zesílený jeden ploutevní paprsek
• webwrův aparát
• starají se o své jikry - budto je hlídají a nebo je nosí v tlamě b
• zástupci: Sumec velký (u nás, dílka 2,5m, váha 100kg, v přehradních nádržích až 4m

Řád: Štiky
• tipičtí dravci, velikost 1,5m, loví menší rybky
• hřbetní a řitní ploutev je posunutá dozadu k osasu
• plochá tlama, poliká svojí kořist v celku
Řád: Lososy
• za hřetní ploutví mají tukovou ploutvičku
• zástupci: Losos Obecný (chutné maso, táhl po laby až do čech - v minulosti - v
současnosti je program na obnovu této cesty - jejich jikry se vypouštějí na horním toku
labe
• dospělí lososy jsou v mořích a do řek se vrací až v období rozmnořování
• zástupci: Pstruh obecný (čisté potoky, skvrnité tělo) lipan podhorský (tuková ploutvička
a vysoká hřbetní ploutev

Hrdloploutví
• jak mořští zástupci tak sladkovodní
• mají více hřbetních ploutví, břišní ploutve se posunuli výrazně dopředu až před
ploutve prsní
• ma jeden vous
• zástupci: treska obecná (chutné maso), mník jednovousý

Řád: Ďasové
• mořští zástupci, velká tlama, zploštělá hlava a mají výrazně prodloužené a zvětšené
ploutevní paprsky
• nekteré paprsky jsou zakončené světélkujícím orgánem - vábí tím malé rybky (jen u
některých) - hodně z nich jen číhá
• samec je miniaturní a u některých druhů přirůstá samec k tělu samice aby se neztratil
• zástupci: ďas mořský (chutné maso, občas lovený)

Řád: Volnoostností
• patří sem kaljuška tříostná, má tři volné ploutevní paprsky, před hřbetní ploutví
• samec staví hnízdo z různých rostlin a trav
• veškerá péče je na samcích
• druhým zůstupcem je mořský koník - celé tělo má pokryté destičkami, má ovíjivý
ocásek kterými se přichycuje na rostliny nebo korály a pohybuje se pomocí hřbetní
ploutve, živí se planktonem, samec má vak na břiše - v něm pečuje o jikry

Řád: ropušnice
• převážně mořští zástupci
• nemají šupiny, na těle mají mnoho ostrých ploutevních paprsků na kterých je jedovatý
sliz
• jed většinou není smrtelný ale může být pokud je člověk oslabený nebo mmá slabé
srdce
• jed je termolabylní - při vysokých teplotách se inaktivuje
• velmi běžné, jsou všude
• zástupce: ropušnice (zrzavá až hnědá barva, splývají s prostředím - díky tomu se
nebojí - neuteče, 10-20cm), perutýn ohnivý (extrémě prodloužené paprsky - na nich
 jed, jsou vemi nebojácní a neohrožení, mají tendenci bránit svoje teritorium, časté v
agyptě), vranka obecná (u nás, sladkovodní, nemá jed

Řád: Ostnoploutví
• má velmi mnoho zástupců
• typická hřbetní ploutev rozdělena na dvě části
• zástupci: Okoun říční (u nás, nesmí se chytat - napřímí hřbetní ploutev a pořeže vás),
candát obecný (dravá ryba, okolo 1m, velmi dobré maso, má málo kostí a dobrá chut),
tuňák (okolo 2m, váha okolo 500kg, dravec, a většinou v hejnech), makrela (chutné
maso, uzená)
Řád: Platýsi
• začínají svůj život jako normální rybyk - po několika týdnech se jejich tělo zaíná měnit
- rybka si lehá na jeden bok - zploštuje se, oko se přesouvá k druhému na svrchní
stranu, pohybuje se jako placka u dna
• zástupci: platýs bradavičnatý

Řád: Čtverzubci
• mají čelisti srostlé do podoby zobáku, veliké oči nezávislé na sobě, nemají šupiny, a
jsou tři typy zástupců
• zástupci: ježíci (mají na svém těle ostny, a pokud se cítí ohroženi polykají vodu do
vychlípeniny střeva a nafukují se) čtverzubci (jsou lýsí, nemají ostny, jejich vnitřnosti
jsou mimořádně jedovaté - jejich jed zabije člověka do 3min, z jejich masa se
připravuje fugu - certifikát pro přípravu fugu má jen málo lidí - škola trvá 5let, jsou
mohutnější větší a mohou vás kousnout )

Třída: Nozdratí
• tvořila dřive skupinu s paprskoploutvými - ryby
• mají specifické nozdry (vnitřní), mají oddělenou dutinu nosní od dutiny ústní
• mají zachovalou strunu hřbetní

Podtřída: Lalokoploutví
• mají laločnaté ploutve, a hlavně na bázi prsních ploutví mají na sebe navazující kosti
• známy jsou od prvohor, má dvě větve sladkovodní větev (dala vznik nejprve
obojživelníkům a tedy i čtyřnožcům) mořská vývojová větev (až do 20.stol se
předpokládalo že její zástupci vyhynuli, jako první byla objevena latymerie podivná - v
roce 1938, u jižní afriky, paní Latimérová, domorodci používali její kůži jako brusný
papír, délka okolo 2m, žije ve velkých hloubkách 200-400m, přes den je zalezláv
jeskyních nebo skalních průrvách, obratná při pohybu)
• latimérie celebes - objevena v roce 1997 -
Podtřída: Dvojdyšní
• dýchaní pomocí žaber tak pomocí plicních vaků, délka 1-2m válcovité hadovité tělo,
na jižní polokouly
• zástupci: bahník africký (v bahnitých vysychajících říčkách rybnících, když vyschne
jeho říčka tak si udělá šachtu kterou vyplní slizem, dýchá pomocí plicních vaků a
přežije do období kdy se oblast znovu zaplavý vodou - estivace

Třída: Obojživelníci
• vyvinuli se z sladkovodní větve lalokoploutvích ryb z tzv. krytolebců
• jsou prvními čtyřnožci potřebují vodu alespon v době rozmnožování
• neexistuje žádný mořský obojživelník a mohou sloužit jako bioindikátory
• jsou ektotermí mají proměnlivou tělesnou teplotu - upadají do hybernace
• nejvíce obojživelníků žije v tropech
• končetiny jsou většinou 5.ti prsté, mají vytvořený krk , mají holou kůži, slizové nebo
jedové žlázy
• DS - u dospělců plicní vaky, na dýchání se podílí i kůže, larvy dýchají žábrami
• CS - uzavřená, srdce 2P a 1K
• VS - nepravé ledviny, moč ústí do kloaky
• NS - dokonalejší než u ryb, mají vytvořené hlavoví a míšní nervy
• SS - jacobsonův orgán - mezi dutinou nosní a ústní a analizuje chemické podměty z
ditiny ústní
• RS - gonochoristé, oplození vnější, vývoj nepřímí přes larvu

Řád: Ocasatí
• ocasní část i v dospělosti, na čelistech mají drobné zoubky
• vyskytují se pouze v mírném pásu severní polokoule
• nekteří z nich mají schopnost neoténie - schopnost rozmnožovat se v larválním stádiu
• čeleď - mlokovití - mlok skvrnitý (výrazné zbarvení - jedovaté žlázky, v listnatých
lesích poblíž vodních toků, pro člověka není nebezpečný) mlok skvrniítý (vnější
keříčkovité žábry), čolek obecný (sexualní/pohlavní dimorfismus - samec je na první
pohled poznatsamci mají na hřbetě výrazný hřeben