skup.

: Blanatí (Amniota)
• zárodečné obaly:
– vnitřní = amnion
(blána ovčí)
• tvoří uzavřený váček
s tekutinou, která
nahrazuje zárodku
vodní prostředí
– vnější = seróza (blána
klkatá)
• mechanicky ochranná
funkce
• postupným
stravováním
žloutkového váčku se
z břišní stěny embrya
vychlípí třetí obal:
allantois
– v něm se hromadí
produkty metabolismu
vyvíjejícího se zárodku –
vylučovací funkce
– díky bohatému prokrvení
plní také funkci dýchacího
ústrojí
 třída:Plazi (Reptilia)

Plně přizpůsobeni životu na souši

Mechanismy zabraňují vysychání:

- zrohovatělé povrchové vrstvy pokožky
- ledviny (metanefros) → zpětné vstřebávání vody
 Plazi
• kůže:
– rohovatí (šupiny, trny,
štíty, drápy)
– suchá – neumožňuje
kožní dýchání
– často barvoměna
– svlékání
 Plazi
• kostra:
– často hodně
žeber, protáhlá
- hrudní kost chybí
hadům, želvám

– chorda jen ve
zbytcích mezi
obratli

- vytváří se mezižeberní
svalstvo→ pohyb
hrudníkem
 Plazi
• kostra:
– 2 krční
obratle – otáčení
hlavy
– dolní čelist
• kloub se čtvercovou
kostí
- lebka – spánkové jámy +
jařmový oblouk rozvoj→
žvýkacího svalstva

– tvorba 2. patra
• oddělení nosní dutiny
 Plazi
• trávicí soustava:
– dlouhý jazyk (i
rozeklaný)
– u krokodýlů a hadů –
rozlišené zuby –
chybí u želv
– slinné, někdy jedové
žlázy
– u hadů velmi
roztažitelný žaludek
– kloaka
 Plazi
• dýchací soustava:
– plíce (hrtan,
průdušnice, 2
průdušky)
– hadi – jen pravá plíce
(kromě hroznýšovitých)

– nemají speciální
hlasové ústroje
 Plazi
• cévní soustava:
– 2 předsíně
– 1 komora
• alespoň malým
otvůrkem propojené
 Plazi
• cévní soustava:
– rozdělení srdce téměř
dokončeno u
krokodýlů
– poprvé v živočišné říši
je zde vytvořen
vrátnicový (jaterní)
krevní oběh!!!
 Plazi
• vylučovací soustava:
– pravé ledviny (metanefros)
- močový měchýř (želvy, ještěři)
 Plazi
• smyslová ústrojí:
– zrak:
• oči s víčky – u hadů
průsvitná a srostlá
mžurka
• u želv a ještěrů –
barevné vidění
• u některých – temenní
oko (haterie)
 Plazi
• smyslová ústrojí:
– čich:
• Jacobsonův orgán
– čich, resp. chemický
analyzátor v ústech
 Plazi
• smyslová ústrojí:
– sluch:
• střední ucho s 1
kůstkou – u hadů
chybí
• začíná se tvořit
hlemýžď
 Plazi
• smyslová ústrojí:
– termoreceptory:
• v jamkách na hlavě
• chřestýš – změny
o 0,003C
 Plazi
• nervová soustava:
– 12 párů mozkových nervů
- střední mozek + mozeček
- druhotná šedá mozková kůra
 Plazi
• rozmnožovací
soustava:
– párové gonády
– vnitřní oplození
– vnější pohlavní
orgány samců –
někdy párové
 Plazi
• rozmnožovací
soustava:
– vejce:
• blanité (kožovité)
obaly
• nebo vápnité obaly
– vejcorodí
– živorodí
– často i vejcoživorodí
 Plazi
• rozmnožovací
soustava:
– vejce většinou na
souši
• bez péče, nezahřívaná
– u želv trvá vývoj ve
vejcích přes rok
– u haterie dokonce 12-
14 měsíců
– vývoj přímý (bez
larvy)
 Plazi
• chování:
– růst celý život
– dlouhověcí (želvy,
krokodýli)
– varovné chování:
• syčení
• rozprostření krčního
štítu
– v chladném období
roku – do stavu
strnulosti
 Plazi
• chování:
– autotomie =
odhazování částí
ocasu
• je umožněna zvláštní
stavbou ocasních
obratlů plazů
– ocas snadno
regeneruje (asi 2
mm denně)
– odloučená část
ocasní páteře je
nahrazena pouze
vazivem
 Plazi
• fylogeneze:
– známi od karbonu –
vznikli z krytolebců
– druhohory = věk
plazů
– dnes jen zbytky
 Plazi

• fylogeneze:
– therapsidní plazi
(Theriodontia):
• k savcům
• ichtyosauři:
– končetiny ve tvaru
ploutví
 Plazi
• fylogeneze:
– thekodonti (Ornithosuchus):
• předci ptakoještěrů, veleještěrů, krokodýlů a ptáků
• ptakoještěři
 Plazi

• fylogeneze:
– lepidosauři:
• z nich dnešní šupinatí
plazi (vývoj od třetihor)
 Dinosauři

• ryboještěři
– ichtyosauři
 Dinosauři
• ptakoještěři
– Pterodactylus
 Dinosauři
• suchozemští a vodní
ještěři
– Stegosaurus –
býložravý
 Dinosauři
• suchozemští a vodní
ještěři
– Apatosaurus
(Brontosaurus) –
býložravý
 Dinosauři
• suchozemští a
vodní ještěři
– Tyrannosaurus
- masožravý
 Dinosauři
• savcovití
ještěři
– nenápadní
– vyvinuli se
z nich savci
Brachiosaurus
 Podtřída: Haterie

• velmi stará skupina

(od triasu)
• dnes 1 druh na
několika ostrůvcích
u Nového Zélandu
– relikt
• přímo na Novém
Zélandu byla vyhubena
dovezenými psy,
kočkami a prasaty
 Haterie

• trnité šupiny
• 3. (temenní) oko
– zachovalé
– překryté pokožkou
– má strukturu
skutečného oka
s čočkou, duhovkou i
rohovkou
 Haterie

• noční aktivita
• starobylé znaky – amficelní
obratle, chorda, zbytky břišního
krunýře (krytolebci)
• dravec
– žere hmyz, měkkýše,
červy, i vejce a
mláďata buřňáků
 hatérie novozélandská

• aktivní při nižších

teplotách
– optimum kolem 12C
(!)
 Podtřída: Želvy
• kostěný krunýř – vyklenutý
hřbet (carapax) a plochý břišní štít
(plastron)
– kostěné desky, kryté
rohovitými štíty
- kostěné hřbetní desky
srůstají s páteří, žebry
 Želvy

• bezzubé
– v čelistech jen
rohovina
– krájí potravu

• Končetiny
kráčivé nebo
přizpůsobeny k
plavání
 Želvy
 dýchání:
 zatahování
krku a nohou
 mají
nepohyblivou
hruď (srůst žeber s
krunýřem

 vzduch mohou
také polykat

- vodní –
doplňkové –
sliznice úst, anální
vaky (vychlípeniny
kloaky
 Želvy
 vejce
s vápnitou
skořápkou
do písku
 kajmanky
• Amerika
• vodní želvy
• přes 1 m
délky
 kajmanka dravá
• velmi silné čelisti
– může kousnout i
člověka, vstoupí-li
poblíž ní do vody
s bahnem
– i mláďata dokáží
ukousnout člověku
bříško prstu (!)
 želva nádherná
• často chována
– nenáročná
– levná
– v zajetí všežravec
(hmyz, malé rybky,
salát, jablka)
 želva bahenní
• Afrika, Asie, Evropa
– JV Morava a JV
Slovensko
• u nás chráněná!
• v říjnu zalézá do
bahna a přezimuje
do března příštího
roku
želva bahenní
 želva žlutohnědá
• z Jižní Evropy
• suchozemská

• v zajetí se dožívá až
90 let
 želva sloní
• Galapágy (Los islas
Galapágos = želví
ostrovy)

• až 1,5m
• až 250 kg
 želva sloní
• jejich rasy na
Galapágách popsal
Darwin
• když ji lovci obrátí na
záda, umí se (na
rozdíl od mořských
želv) obrátit zpět na
nohy
 želva sloní
• žerou
šťavnaté
kaktusy,
bobule,
lišejníky
 želva obrovská

• Seychellské ostrovy

• podobně velké
• také je vozili
námořníci jako živé
konzervy
• v zajetí až 152 let
želva obrovská
 kareta
• nejcennější
želvovina
• na Čagoských
ostrovech (J od
Cejlonu):
– domorodci jim příšerným
způsobem strhávali zaživa
krunýře:
• posypali je žhavým
dřevěným uhlím až se
okraje krunýře ohrnuly
• pak krunýř odřízli nožem
 kareta
• nejcennější
želvovina
• na Čagoských
ostrovech (J od
Cejlonu)
- nezatažitelný krk
- nohy přeměněny v
ploutve
 kareta
• moře tropů a
subtropů
• na souš jen ke
kladení vajec
• až 1,5 m
• až 250 kg
kareta obrovská
 kožatka
• největší mořský plaz
– přes 2 m
– až 450 kg
– redukovaný
krunýř porostlý
měkkou kůží
 kožatka
• všechna tropická moře
– občas i ve Středozemním
moři apod.
• nutná ochrana vajec
– domorodci v Malajsku je
pojídají
• vejce ve velkém množství
– přežije jen 1% mláďat (!)
kožatka velká
 Podtřída: Krokodýlové

- nejvyšší úroveň tělní organizace

(jamkozubí – evoluční předstupeň celé třídy plazů)
- obojživelný způsob života
- dlouhý, kýlovitý, ze stran zploštělý
ocas→ pohyb ve vodě
- krátké končetiny – přední – 5 prstů
- zadní – 4 prsty s
plovací blánou
- hlava – protažena do rostra
-tělo kryto rohov.štíty podloženými
kostěnými destičkami
 Podtřída: Krokodýlové

- druhotné patro umožňuje lov a dýchání

při otevřené tlamě ve vodě
- uzavíratelné nozdry (navazují nosohltan.trubicí – opatřena
v zádní části svalnatou řasou)

- nemají klíční kost

- bránice (ne svalnatá, ale blanitá)
- 4 dílné srdce (téměř rozdělena srdeční
komora)
- odolní vůči hladovění
- péče o snůšku i mláďata
 aligátoři
• Severní Amerika,
Čína
• dlouhý kolem 4 m
• úderem ocasu dokáže
přerazit nohu
 aligátoři
4. zub dolní čelisti
zapadá do jamky
v horní čelisti
• kostěná nosní
přepážka
aligátor severoamerický
aligátor severoamerický
 kajmani

• celá Amerika
• podobní aligátorům
• nemají kostěnou
nosní přepážku
kajman černý
 krokodýlové
• celá Amerika
• Antily (Kuba)
• Afrika
• Austrálie
• JV Asie
• Nová Guinea
• v severní části Nilu je
už dnes vyhuben (!)
 krokodýlové
• dlouhý kolem 5
metrů
• 4. zub dolní čelisti
zapadá do rýhy
v horní čelisti a je
vidět i při zavřené
tlamě
 krokodýlové
• samci v době páření
– souboje
– často i vážná zranění
 krokodýlové
• menší druhy volavek
a kulíků jim chodí po
hřbetech a kolem
tlamy
– vybírají jim pijavky i
z čelistí
– krokodýlové jim za tuto
„péči“ neublíží
krokodýl nilský
krokodýl čelnatý
krokodýl kubánský
 gaviál indický
• existuje jen 1 druh
• Indie a Horní Barma
• až 7 m dlouhý
• velký počet zubů
 gaviál indický
• úzký dlouhý čenich
– na konci zvláštní
zduřenina
• člověka nenapadá;
jen ryby
• polyká kameny, aby
se mohl potopit
gaviál indický
Podtřída: Šupinatí
• velké taškovitě se
překrývající šupiny, štíty
- svrchní vrstvu pokožky (i
srostlé víčko s rohovkou)
svlékají
- nemají druhotné kostěné
patro
• pohyblivé kosti na
lebce
• zdvojený pářicí
orgán samců
 Řád: Ještěři
• vajíčka s kožovitým obalem nebo vejcoživorodost

- autotomie
 gekonovití
• Asie, Středomoří
• drobní
• mikrochloupky na
prstech
– pohyb i po stropě
hlavou dolů
• aktivní za šera a
v noci
gekon zední
 agamovití

• Asie, Afrika
• aktivní ve dne
• kulatá hlava, límce,
výrůstky nebo ostny
 agamovití
trnorep
• ostny na
ocase
• Severní
Afrika
• loven pro
chutné
maso
 agamovití
moloch trnitý
• ostny na celém těle
• Austrálie
• živí se mravenci
 agamovití
dráček létavý
• žebra s kůží umí roztáhnout a klouzavým
letem se přenést ze stromu na strom přes
100m daleko
 agamovití
dráček létavý
• „křídla“ rozevírá
samec:
– při zápasu s jiným
samcem
– když chce imponovat
samičce
 leguánovití
• Galapágy
• Amerika
• Madagaskar
 leguán
• ti galapážští:
– buď žerou kaktusy
– nebo se potápějí do
moře pro řasy
– popsal je Darwin
– dlouzí přes 1m
leguán zelený
 leguánovití
bazilišek
• ze Střední a Jižní
Ameriky
• i s ocasem 80 cm
• indiáni se ho bojí,
považují ho za čerta
složeného z několika
kusů zvířat
 chameleonovití
• Afrika
• Středomoří
• Jižní Asie
• na stromech a
křovinách
 chameleonovití
• barvoměna

– ovlivňována
nervově
• zploštělé tělo
z boků
 chameleonovití
• ovíjivý ocas
• prsty srostlé
v klíšťky
• vymrštitelný a
lepkavý jazyk
 chameleonovití
• oční víčka
srostlá
– jen centrální
štěrbina
– každé oko
pohyblivé
samostatně
 chameleonovití
• 3 – 30 cm
• ti třícentimetroví
– nejmenší plazi na
světě
– často chovy
chameleonovití
chameleonovití
 varanovití
• Afrika, Asie
• 3,1m
• 135 kg
• dnes chráněni
 varan
• pokládáni za draky
• draci na ostrově
Komodo
varan komodský
 korovec
• jediné 2
jedovaté
druhy ze
všech
ještěrů
• přes 0,5 m
dlouhý
 korovec
• rýhované zuby
• vyvinuté jedové žlázy
– oproti jedovatým
hadům je má v dolní
čelisti
– jed stéká po zubech
smíšen se slinami
• proto korovec musí
kořist chvíli v čelistech
podržet
ještěrkovití
 ještěrka obecná
• všude
kromě
hor
ještěrka obecná
 ještěrka živorodá

• hory,
podhůří
ještěrka živorodá
 ještěrka zelená
• ve všech
teplejších
oblastech
ještěrka zelená
ještěrka zední
slepýšovití
 slepýš křehký
• zakrnělé končetiny
zachovány pletence
končetin i hrudní kost

• živorodý
• lehce odlomitelný
ocas
– doroste, ale kratší a
pahýlovitý
slepýš křehký
slepýš křehký
Řád: Hadi
• vývojově nejmladší
skupina plazů

• kolem 300
nerozlišených
obratlů a žeber
• páteř pohyblivá
• končetiny redukované
 Hadi
 čtvercová kost
 vykloubitelné čelisti
 polykání velkých
soust vcelku
 díky vzájemné
pohyblivosti levé a
pravé poloviny čelisti
se had na kořist
doslova „nasouká“
 polykání usnadňuje
vylučování slin
 Hadi
• sluch:
– redukován
• zrak:
– oční víčka srostlá a
průhledná
– zaostřují pohybem
čočky vzad a vpřed
 Hadi
 vyvinuta pouze
pravá plíce
 výrazně
protažená
 slouží jako
zásobárna
vzduchu při
polykání kořisti
 Hadi
• svlékání kůže
(svlečky vcelku)
• rozeklaný jazyk
• útrobní orgány
protáhlé, často jen
jednostranně
vyvinuté
ŠKRTIČI:
 krajta mřížkovaná

• nejdelší na světě
(9,75 m)

• aktivní v noci
• JV Asie, Afrika
• dožívá se 20 – 30 let
 hroznýš
• při námluvách lechtá
samec samici
výčnělky
• Jižní Amerika
• v zajetí až 23 let
hroznýš královský
 anakonda
• Jižní Amerika
• polovodní
– velmi rychle plave
• 2. nejdelší na světě
(9,6 m)
• nejtěžší na světě
(6m/118kg,
8m/150kg)
anakonda velká
anakonda velká
JEDOVATÍ HADI:
Jedové zuby – duté s kanálkem
- rýhované
- v horní čelisti – přední
nebo zadní část
(zmijovití, chřestýšovití – pákový mechanismus)

Jedové žlázy = přeměněné slin.žlázy

 kobra indická („brejlovec“)

• fakíři jim trhají

jedové zuby
• po čase nutno
opakovat
• jsou hluché
– reagují jen na
pohyb píšťaly
• na zajetí si dobře
zvykají
 kobra indická („brejlovec“)

• člověka napadnou
jen tehdy, když se cítí
ohroženy
– nejprve výhrůžný
postoj a sykot
– pak ji k útoku
vydráždí pohyb
• zůstane-li člověk
v klidu, nezaútočí
 kobra černokrká
(„plivající kobra“)
• vystřikuje jed
otvorem na přední
straně jedového zubu
na vzdálenost 2-4 m
• přitom tělo zvedne až
2/3 nad zem, zakloní
hlavu dozadu a pak
vystříkne jed
 kobra černokrká
(„plivající kobra“)
• jed je jemně rozprášen
• míří na oči
– je zde rychle vstřebán a
způsobí oslepnutí
• u menších živočichů i
smrt
– jinak prudký a velmi
bolestivý zánět spojivek
a fotofobie
• tyto příznaky ale mizí
během 2-3 dnů
 korálovci
• Amerika
• jedovatí, ale ne
útoční
– při podráždění
skrývají hlavu pod
tělo
 korálovci
• závisí na množství
jedu a jak hluboko
pronikly jeho zuby
• úmrtnost 10 – 75%
• rána téměř nebolí
 korálovci
• pestře zbarvení
– barevné
kroužky:
– červený pásek
se dotýká
žlutého
korálovec
 korálovky
• x mimikry 2. řádu:
korálovky
– nejsou jedovaté
– červený pásek se
dotýká černých
– Mexiko
– Severní Amerika
korálovka
 mamba černá
• tropická Afrika („bič
Afriky, démon
buše“)
– uštknutí častá
• až 4,5 m dlouhá
 mamba černá
 nejrychlejší jedovatý
had
 nakrátko až 30 km /
hod.
 běžně je ale plachý,
před člověkem se
skrývá
 zůstane-li
člověk
v klidu, odplazí se
 mamba černá
• může útočit i ze
stromu
– je značně nervózní,
mrštný a pohyblivý
– uštkne velmi prudce
a rychle
• velmi účinný jed
– 2 kapky usmrtí
člověka do 2 hodin
• má až 15 kapek
 mamba černá
 bez podání antiséra
zabíjí se 100%
úspěšností
 někteří postižení
zemřeli už 2 hodiny
po uštknutí
 chřestýš
• termoreceptor mezi
okem a nozdrou
– sleduje v noci kořist
• chřestýš rohatý se
pohybuje skoky
stranou
 chřestýš
 chřestivé
zrohovatělé články
na konci ocasu
(nesvlékají se)
 při každém svlékání
se tvoří nový článek
 nesvědčí to o věku
 je-li jich přes 8,
nejstarší se rozpadají
 vodnář kobří
• Tichý oceán u
Austrálie
• nejjedovatější had
– 100x jedovatější než
jiní hadi
• jed způsobí rozsáhlý
rozpad příčně
pruhovaných svalů
 vodnář kobří
• při kousnutí jen malá
bolest
– jako píchnutí
špendlíkem
• místo nebolí, žádná
lokální reakce,
maximálně místo
znecitliví
• celkové příznaky až
po 1,5 hodině
ČESKÁ REPUBLIKA:
 užovka obojková
• nejběžnější,
u vody
• při obraně
uvolňuje
páchnoucí
výměšek z
kloaky
užovka obojková
užovka obojková
 užovka hladká

• všude
v teplejších
oblastech
 užovka podplamatá

• vzácně
podél
větších
řek
– Vltava,
Berounka,
Dunaj
 užovka stromová /aeskulapova/

• u Karlových
Var
• jinak i J a JV
Slovensko
 zmije obecná
• všude kromě nížin
• zbarvení šedomodré,
hnědavé, červenavé,
tmavohnědé až černé
• s typickou klikatou
čárou na hřbetě
– není patrná u černě
zbarvených jedinců
 zmije obecná
• jedové zuby
v zavřené tlamě
sklopeny špičkou
dozadu
– při otevření se kolmo
vztyčí
 zmije obecná
• nejen v suchých
oblastech, ale i
v rašeliništi apod.
• neútočný mírný had
• uštkne jen při
šlápnutí nebo
neopatrném braní do
ruky
 zmije obecná
• nebezpečná je
zvýšená vnímavost
• nervový jed,
způsobuje vnitřní
krvácení, působí na
krevní srážlivost
• po uštknutí místo
bolí jako žihadlo
včely, bolest se
zintenzivňuje do okolí
 zmije obecná

• po 20 min. citlivé
mízní uzliny a
otok, který se šíří
a zvětšuje
• za několik hodin
krevní podlitiny
 zmije obecná
• pak poklesne tlak
• studený pot
• nevolnost
• zvracení
• ztráta vědomí
• rozšířené zornice
• obtížné a
povrchní dýchání
 zmije obecná
• za 6-24 hodin
krvácení do
zažívacího traktu,
z plic a ledvin
• na přelomu 19. a 20.
stol. se vybíjely ve
velkém
– i se za ně platilo a
popisovaly se jako
vraždící hadi
zmije obecná
zmije růžkatá
následky uštknutí zmijí