10.

Prvoci (stavba těla, systém, význam)

-rozšířeni po celém světě (kosmopolitně) – ve vodách, v půdě, cizopasí
STAVBA TÉLA: !! Tělo tvoří jedna eukaryotická buňka – vykonává všechny životní funkce
- mikroskopická velikost
uvnitř: cytoskeletární soustava = vnitřní kostra
mikrotubuly = prostorová vnitřní síť, uvnitř cytoplazma, v ní:
jádro – řídící funkce; obsahuje DNA
cytoplazma je bezbarvá, dělí se na vnější ektoplazmu (homogenní) a vnitřní entoplazmu (s
organelami a zásobními látkami).
Organely:
pelikula – tužší blanka, pružná, dává buňce tvar. Kromě pelikuly může mít schránku (CO3, SiO2,
nebo chitin) nebo
schránku (chitinové štítovky, vápenaté dírkonožci) nebo cysty (klidová stadia za
nepříznivých
podmínek)- encystace (zhuštění cytoplazmy a vyloučení pevných obalů)
pohyb - panožky = výběžky cytoplazmy schopné měnit tvar → měňavkovitý pohyb
(kořenonožci)
bičík – u buňky oválného tvaru s tužší cytoplazmou. I hmatová funkce
Bičík vyrůstá ze základního tělíska; je slepen až z 9 vláken, šroubovitě stočených.
Jejich rozvíjením bičík mrská. (bičíkovci)
vlnivá blanka – vyrůstá ze základního tělíska
brvy (nálevníci) – i hmatová funkce
trávicí - trávicí vakuola – u heterotrofních prvoků
buněčná ústa
buněčný hltan
buněčná řiť
příjem potravy: potravní vakuola – (není organela) dutinka v cytoplazmě obsahující pevné
částice
v tekutině. Probíhá zde rozklad, živiny jsou roznášeny po celém těle pohybem
potravní vakuoly (vznik potravních vakuol – např. fagocytózou)
příjem a hospodaření s vodou: vodu přijímají pinocytózou, vylučování a osmoregulace
- pulzující vakuoly – dutinky v cytoplazmě naplněné vodou; pulzují =
mění svůj objem
smyslové organely: stigma = světločivná organela, umožňuje zjišťovat intenzitu světla, červené
tělísko
(nemá ji každý prvok; např. krásnoočko zelené)
neuromotorický aparát – zajišťuje synchronizovaný pohyb brv; ochrana před nepříjemnými
podmínkami
(sucho)
dráždivost: neurofany = nervové dráhy; vlákna složená z molekul bílkovin. Vedou nervové
vzruchy z povrchu prvoka do jádra.
dýchání: celým tělem difúzi
ROZMNOŽOVÁNÍ:
a) nepohlavně: - běžnější

DĚLENÍ - podélné (bičíkovci)

- příčné (nálevníci)
PUČENÍ – nově vzniklý jedinec postupně dorůstá a oddělí se (nálevníci, rournatky)
SCHIZOGONIE = rozpad mateřské buňky na více dceřiných, pokud ji střídá pohlavní,
vytvářejí se po
splynutí spory, nepohlavním rozpadem pak infekční stadia (výtrusovci)
b) pohlavně:
KOPULACE – dva jedinci představující pohlavní buňky splývají, vzniká zygota, další množení
sporogonií (bičíkovci, kořenonožci)
KONJUGACE = SPÁJENÍ:
2 jedinci se spojí buněčnými ústy. Malé jádro se 2x dělí → 4 malá jádra. 3 zanikají, čtvrté se dělí na 2
části. Jedno zůstává na místě (stacionární), druhé si jedinci vymění (migatorní).Stacionární jádro
vznikne se získaným migatorním, jedinci se oddálí → nazývají se exkonjuganti.Proběhne příčné
dělení (nepohlavní). Dále se dělí, každý na 2 a ti pak na 4 jedince.
(kombinace dědičných vloh), (nálevníci)
- vyspělejší typ rozmnožování → u vyspělejších prvoků
Parazitičtí prvoci mají složité životní cykly, střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování.

SYSTÉM:
1. PRAPRVOCI
1) Bičíkovci: mají bičík (jeden / více), pelikula, žijí jednotlivě nebo v koloniích, tvoří cysty
a) rostlinní bičíkovci: mají chlorofyl, autotrofní, jsou součástí planktonu; často jsou
řazeni k
rostlinám
obrněnky – mají schránky
váleč koulivý – tvoří kolonie
b) mixotrofní bičíkovci: mají chlorofyl, ve vodě s org. látkami se ale živí
heterotrofně
krásnoočko zelené
c) živočišní bičíkovci: nemají chlorofyl; často parazitují, heterotrofní nebo fagocytóza
bičivka rybí – parazituje na rybách (žábra) → oslabují je
bičenka poševní – parazituje v pochvě, přenašečem je muž. Šíří se pohlavním stykem; →
trichomoniáza = infekce močových cest a pohlavních orgánů, výtoky
trypanosoma spavičná – přenašečem je moucha tse-tse; parazituje
v krvi člověka (krevní plazmě, lymfě a
mozkomíšním moku; nenapadá krvinky) →
horečka, zduření uzlin, ospalost, končí smrt
vyčerpáním (léčitelná, dokud prvok nenapadne
míšní kanál) - spavá nemoc
trubénka Haeckelova – tvoří jednobuněčné kolonie; živí se organickými
zbytky a bakteriemi u dna, vývojový význam!!: asi
z nich vznikly mnohobuněční (stejné buňky jsou u
vnějšího zárodečného listu hub)
lamblie střevní – parazituje v tenkém střevě u dětí → průjmy, horečky;
léčitelná

2) Kořenonožci: - panožky (parapodia), měňavkovitý tvar; Amébový pohyb.

Pomocí panožek se pohybují a provádějí fagocytózu → vytvářejí potravní
vakuoly.
- nemají pelikulu, ale hustší vrstvu = ektoplazmu; uvnitř řidší entoplazma
- dělení, schránky
- bez schránek: měňavky: měňavka velká: → viditelná okem (1-2 mm)
měňavka úplavičná – střevní parazit → nemoc podobná úplavici
(krvavý průjem, horečka); nákaza nejčastěji
z vody znečištěné výkaly
měňavka zubní – žije v povlaku zubů, živí se zbytky potravy
měňavka zemní – žije v mechu
- se schránkami: dírkonošci: - vápenaté schránky. Jen mořští. Dírkované, přes dírky
vystrkují nitkovité
panožky.
- potravu tráví mimo své tělo (spojí panožky, mezi nimi uvízne
potrava, vytvoří trávicí vakuolu. Panožkami proudí do schránky
organické roztoky)
- → vznik vápence
mřížovci - křemičité a chitinové schránky . po odumření buněk z nich vzniká
radioláriové bahno → tripel = křemičitá hornina → brusný
materiál
symbióza s jednobuněčnými řasami, humus
slunivky - schránka křemičitá nebo chitinová; tvar slunce
- rašelinné vody, sladkovodní

krytenky – chitinové schránky s nalepenými zrnky písku

štítovka
rozlitka

2. VÝTRUSOVCI
vnitřní parazité (endoparazité) – žijí v buňkách nebo tělních tekutinách hostitelů → těžká
onemocnění; schizogonické rozšiřování → lavinovité šíření, velká infekčnost
- hostitel, kde probíhá pohlavní rozmnožování je hlavní
- živí se osmózou, nasávají org. látky z prostředí (žijí v izotonickém prostředí)
- nemají pulzující vakuoly (nemusejí se zbavovat přebytečných solí)
- pohybové organely (nechávají se přenášet hmyzem)
- složitý životní cyklus (pohl. generace v členovcích; nepohl. gen. v obratlovcích – schizogonie)
 krvinkovky – zimnička → malárie (dříve bahenní zimnice)
- přenašeč: samička komára (moskyt) Anopheles – v jeho slinách se
pohlavně rozmnožuje, při sání krve infikuje člověka. V jeho červených
krvinkách se rozmnožuje nepohlavně (schizogonie). V pravidelných cyklech se
vyloučí do krve, napadají další krvinky a do plazmy vylučují toxické látky
způsobující záchvaty.

- proti některým formám malárie se dá očkovat; léky: chinin (= alkaloid ze

stromu chinovníku) – silné vedlejší účinky, při větší dávce → hluchota . dnes
antimalarika
Zimnička čtvrtodenní – záchvaty co 4 dny
Zimnička třetidenní – záchvaty co 3 dny
Zimnička tropická – záchvaty každý den
kokcidie – napadají ledviny, játra, střeva, způsobují kokcidiózy
kokcidie jaterní – hnisavé záněty jater a žlučovodů králíků a zajíců. V žlučovodu
vzniká kopulací
gamet zygota, vyvine se v oocystu, žlučí je vyplavena do střeva a s výkaly ven. Na
vzduchu
sporogonie. Infekční stadia se potravou potřísněnou trusem rozšiřuje.
toxoplazma gondii – parazituje na bílých krvinkách, je přenosná hlavně z koček,
dlouhodobé teploty, zduření mízních uzlin, bolesti kloubů a svalů, únava.
Nebezpečná hlavně pro těhotné ženy a plod. Poprvé popsána Janem Janků

3. NÁLEVNÍCI
= obrvení → tělo pokryté brvami
- nejdokonaleji vyvinutí prvoci, mají trichocysty – vlákénka v ektoplazmě, která vymrští a vypustí
toxickou látku
- získávají se z senného nálevu – seno (spadané listí) se zalije vodou, nálev se zakalí.
Na travách a listí jsou cysty prvoků (→ přežívají díky konjugaci – vznik tužšího útvaru). Konjugací se
také rozmnožují (mj.).
- bioindikátor – přítomnost → organické znečištění vod
- mají 2 jádra : makronukleus – vegetativní funkce
Mikronukleus – genetická informace
trepka velká – ve stojatých vodách, indikátor znečištěné vody, příčné dělení i konjugace,
nepříznivé podmínky
cysty. Pelikula, buněčná ústa, řiť, pulsující vakuoly, neuromotorický aparát (síť
vlákének,
propojující bazální tělíska brv), ústní políčko, potravní vakuola. Příčné dělení i
konjugace.
slávinka obecná – na vodních rostlinách
vířenka – přisedle, tvoří kolonie
chobotěnka husí
mrskavka modrá
rournatka
bachořec – v bachoru přežvýkavců, štěpí celulózu

4. HMYZOMORKY
- parazité členovců např . hmyzomorka včelí – trávicí ústrojí včely medonosné
Hmyzomorka bourcová – napadá bource morušového, L. Pasteur
- rybomorky parazité ryb např. rybomorka pstruží
ROZŠÍŘENÍ: kosmopolitní (hlavně voda, půda, živá těla)
- potřebují živný roztok a vlhkost
- živí se bakteriemi, mohou se také požírat navzájem
- konjugace (sporulace, encystace) – možnost přežití, rozmnožování
VÝZNAM: + - začátek potravního řetězce (zooplankton)
- bioindikátor (samočištění vody)
- evoluce (z prvoků vznikli mnohobuněční; trubénka Haeckelova)
- - původci nemocí