10.

Systém a charakteristika nahosemenných a krytosemenných rostlin

 nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin
 ve srovnání s výtrusnými vyššími rostlinami jsou po evoluční strategii semenných rostlin významné dva faktory:
o nezávislost procesu oplození na vodním prostředí
o tvorba dokonalých (mnohobuněčných) rozmnožovacích částic – semen

 Gametofyt je haploidní stadium rostlin (každá tělní buňka obsahuje pouze jednu sadu chromozomů), gametofyt produkuje
gamety, ty splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní organismus, který označujeme jako sporofyt.
 Sporofyt je diploidní stadium u rostlin, které prochází rodozměnou. (v každé buňce dvě sady chromozomů). Sporofyt u
většiny semenných rostlin tvoří téměř celé tělo
 Jednodomé jsou rostliny, jejíž každý jedinec vytváří jak samčí tak i samičí květy na témže jedinci.
 Dvoudomé rostliny jsou ty, kdy jednotlivá rostlina vytváří buď pouze samčí, nebo pouze samičí květy.

Srovnání nahosemenných a krytosemenných rostlin

Nahosemenné
 -vajíčka jsou nekrytá, na bázi nebo okraji plodolistů
 -převaha sporofytu nad gametofytem (ten je součástí sporofytu)

Krytosemenné
 vajíčko je kryto v semeníku- pestíku, semeno je kryto v plodu
 květ chrání pohlavní orgány před vysycháním, pomáhá při opylení
 gametofyty- klíčící pylové zrno (samčí) a zárodeční vak (samičí)- oba jsou součástí sporofytu, který převažuje

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (gymnospermae)

 největšího rozvoje dosáhly v druhohorách
 vývojově navazují na Ryniofyta (Rhyniophyta) a následně se rozdělily do 2 větví:
1. jehličnany a jinany – malé, jednoduché, celistvé listy
2. lyginodendrové rostliny, cykasy - velké, členěné složené listy
 stupeň mezi kapraďorosty a krytosemennými rostlinami
 jsou většinou stromovitého vzrůstu
 mohutná převaha sporofytu nad gametofytem, který není schopen samostatné existence
 nedokonalá ochrana vajíček, která vyrůstají na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku, jako u krytosemenných)
tato vajíčka dozrávají v semena
 absence květních obalů i blizny, k opylení dochází přenosem pylu přímo na nahé vajíčko
 samčí (mikrosporofyly- tyčinky) a samičí (plodolisty- megasporofyly) gamety tvoří oddělené samčí a samičí šišticovité soubory,
k opylení dochází větrem =větrosnubné rostliny
Stavba:
 kořenová soustava (svazčitá nebo hlavní a vedlejší)
 stonek (dřevnatý kmen)
 list (koruna)
stavba kmene:
 ukládání buněk do sebe  mrtvé - nejsou pružné  praskání kůry (borka = borovicová kůra).
 Pod kůrou je lýko + kambium (roste do šířky)
 mají pravé cévní svazky – cévice, ve stonku jsou boční cévní svazky
stavba koruny:
 listy jsou jehlicovité (borovice) nebo šupinovité (jalovec)
 vyrůstají na brachyblastech = zkrácené větve (borovice).
 Nevytváří květy ale pohlavní buňky = šištice.
Popis rodozměny nahosemenných rostlin
1. Samičí šištice nese na plodné šupině vajíčko
2. V samčí šištici se vytváří pylová zrna
3. Dojde k opylení pomocí větru
4. Ve vajíčku dojde k meióze a vytváří se 2 vaječné buňky
5. Pylová láčka proroste klovým otvorem až k vaječným buňkám
6. Další buňky: pomocné buňky-synergidy, protistojné-antipody
7. Po oplodnění vaječné buňky buňkou spermatickou=zygota; má 3 sady chromozómů-vznikne triploidní endosperm, vyvíjí se
embryo – semeno
8. Ze semena vyklíčí nová rostlina

Rozdělení:
Oddělení: Rostliny Lyginodendrové
Oddělení: Cykasy
Oddělení: Jinany
Oddělení: Jehličnany
Rostliny Lyginodendrové
 vysoký vzrůst, vzhledově připomínají stromové kapradiny
 vajíčka jsou uzavřené v kopulovitém tvaru
 období konce prvohor, nejrozšířenější v karbonu (dominantní složka tehdejší flory), dnes vyhynulé
 předpokládá se, že se z nich vyvinuly krytosemenné rostliny

Cykasy (cycadophyta)
 vznik v karbonu, největší rozkvět v druhohorách, dnes asi 100 druhů (tropy, subtropy)
 dřeviny stromového vzrůstu, nevětvený kmen, ale zpeřené listy nahromaděné u vrcholu-jako palmy
 mikrosporofyly (tyčinky s prašníky-pyl) a megasporofyly (s několika vajíčky) vytvářejí oddělené jednopohlavní šištice
 semena mají dužnatou vnější vrstvu – připomínají peckovici (tzv. semenná peckovice)
Zástupce: cykas japonský (cycas revoluta)

Jinany (ginkgophyta)
 vznik koncem prvohor, většina vymřela v třetihorách
Zástupce: jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) dnes jediný druh
 dvoudomý, opadavý strom
 vějířovité listy na vrcholu dvoulaločné, žilnatina vidličnatá
 listy rostou na brachyblastech (zkrácených větévkách)
 mikrosporofyly seskupeny v jehnědovitý soubor na brachyblastu
 megasporofyly nesou dvě vajíčka- pouze jedno dává po oplození vznik kulatému
semenu (peckovice)
 opylení větrem
 výskyt – JV Čína, okrasně v parcích

Jehličnany (Pinophyta)
 známy již z karbonu, největší rozkvět v druhohorách, v současnosti 1/3 všech lesů
 stálezelené dřeviny stromovitého i keřovitého (méně časté) vzrůstu, jediný opadavý-modřín
 celistvé jehlicovité či šupinovité listy
 megasporofyly i mikrosporofyly tvoří oddělené šištice
  rodozměna, převažuje sporofyt, gametofyt silně potlačen
Opylení a oplození
 Samčí květ - tvořen šišticí tyčinek
 Každá má dvě prašná pouzdra (výtrusnice) a v nich pylová zrna (mikrospory)
vzniklé meiózou z mateřských buněk v prašných pouzdrech
 Kromě drobných proklových buněk obsahují velkou vyživovací (vegetativní) a
menší rozmnožovací
 (generativní) buňku= tyto dvě buňky představují samčí gametofyt
 Samičí květ-Tvořen šišticí plodolistů, které nesou po dvou nahých vajíčkách
(samičí výtrusnice)
 Vajíčka mají na povrchu obal (integument) který uzavírá mnohobuněčný
diploidní nucellus (je v něm ale klový otvor)
 Jedna buňka nucellu se zvětší a meioticky se dělí na 4 haploidní makrospory
Tři zanikají, zbylé se mění na zárodečný vak a jeho jádro se mnohonásobně
dělí na samičí prokel V něm se vytvoří 3-6 zárodečníků obsahujících po jedné
vaječné buňce
Opylení
 Zralá vajíčka vylučují polinační kapku, na které se zachycují pylová zrna
roznášená větrem
 Ta jsou pak klovým otvorem vtažena na povrch nucellu
Oplození
 Pyl začne klíčit z pylové láčky, které prorůstají nucellem k zárodečníkům
 V pylové láčce vznikají dvě spermatické buňky, z nichž ta menší zaniká a větší oplodní vaječnou buňku za vzniku
zygoty, jež se pak mění ve víceděložné embryo
 Samičí šištice se po oplození zvětší, zdřevnatí a změní se na plodní šišku
Zástupci:
borovice lesní (Pinus sylvestris)-sosna
- načervenalá borka, 2 jehlice na brachyblastu
- hluboké kořeny= spíše se láme
- na suchých, písčitých půdách
borovice černá
- jehlice dlouhé 12-14 cm, 2 jehlice na brachyblastu
- parky, zahrady
- další zástupci: borovice kleč, borovice vejmutovka, borovice limba, borovice blatka
modřín opadavý
- opadavé jehlice rostou v brachyblastech po svazečcích
- drobné, kulaté šišky
smrk ztepilý
- nejčastější dřevina, původně v horských oblastech, hospodářské využití, šišky rostou dolů, nerozpadavé
jedle bělokorá
- kuželovitá koruna, 2 řady jehlic na větvičce, tupé, zespodu 2 bílé proužky, šišky rostou nahoru, rozpadavá
Cedr libanonský
- pěstován v parcích, národní strom Libanonu, kdysi se používal ke stavění lodí, je vzácný
jalovec obecný
- keř s pichlavými jehlicemi
- tmavě modré polodužnaté šištice se používají jako koření a k aromatizování alkoholických nápojů (borovička)
- jalovec u nás patří k ohroženým druhům
sekvojovec obrovský
- výška až 100 m, průměr až 15 m, stáří až 4000 let, velká kůra pod borkou-ochrana před požáry, S Amerika
sekvoje vždyzelená
- nejvyšší strom na světě!
zerav západní (túje) -živý plot
cypřiš obecný
tis červený
- semena obalená červeným míškem, který je jako jediná část rostliny nejedovatý
- chráněný, dožívá se až 3000 let

Lesy České republiky

  Les-Stabilní ekosystém s autoregulačními mechanismy
 Zabraňuje odsunu a sesuvu půdy, zadržuje vodu, brání povodním, tvoří kyslík, životní prostředí pro řadu živočichů,
těžba dřeva, rekreace
 Lesy v ČR
o Přirozených lesů je v Česku už málo, v drtivé většině došlo v minulosti alespoň k částečným zásahům do
struktury či druhového složení porostů
o Ve většině případů byla zcela pozměněna druhová skladba, takže nyní v Česku převládají lesy smrkové (63 %
lesů), popř. v písčitých oblastech borové (19 % lesů). Smrkové mají správně růst ve vysokých výškách,
vysazené nízko mají nekvalitní dřevo.
o Nejhojnější dřevinou by přitom měl být v Česku buk (ideálně cca 40 % plochy)
 Monokultura
o Porost tvořený jedním druhem plodiny
o Snižování biodiverzity (různost života), vyšší náchylnost k působení škůdců či chorob, nebezpečí eroze,
vyčerpání živin z půdního horizontu a nižší schopnost zadržovat srážkovou vodu
Význam nahosemenných rostlin
 Nenahraditelná složka lesních ekosystémů
 Produkce kyslíku
 Vliv na hydrologické poměry v krajině
 Zdroj dřeva

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (magnoliophyta)

 Většinou autotrofní byliny a dřeviny
 vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin
 vznikly z nahosemenných rostlin- lyginodendrových rostlin, potlačily původní vegetaci, protože byly lépe přizpůsobeny
suchozemským podmínkám
 dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin
Společné znaky krytosemenných rostlin
 samčí gametofyt je klíčící pylové zrno, samičí gametofyt je zárodečný vak uvnitř vajíčka
 gametofyt je součástí sporofytu
 tvoří typické květy a plody, metamorfózy= přeměny
 květy mají rozmnožovací funkci, ochrana pohlavních orgánů před vysycháním (ukryta v semeníku)
 jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje) a cévice (tracheidy)
- Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd, na dvouděložné a jednoděložné. Mezi oběma skupinami nejsou ostré
hranice. Prakticky žádný ze znaků není absolutně stálý
 typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami. Samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím
gametofytem je zárodečný vak uvnitř vajíčka, oba gametofyty (n) nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí
sporofytu(2n)
 zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno
Popis rodozměny krytosemenných rostlin
1. Pylová zrna vznikají meiózou v prašných pouzdrech
2. Zárodečný vak vzniká meiózou z buněk nucellu
3. Dojde k opylení a klíčení pylových zrn v pylovou láčku,
která prorůstá čnělkou
4. Dojde k dvojímu oplodnění-spermatická buňka + vaječná buňka
 zygota; spermatická buňka+středová buňkaendosperm
5. Vzniká semeno
6. Vzniká plod
7. Semeno vyklíčí v novou rostlinu

Pylové zrno - ♂ mikrospora

  Vznikají meiotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech tyčinek
 Pylové zrno má dva obaly – vnější (exinu) a vnitřní (intinu)
 Obsahuje dvě buňky – větší vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní)
 Obsahuje dvě jádra
Vajíčko - ♀ megaspora- výtrusnice
 je ukryto v pestíku, složen z blizny, čnělky, semeníku (pestík- srůst 1 nebo více plodolistů)
 vajíčka přirůstají stopkou ke stěně semeníku
 má dva obaly (integumenty), které uzavírají mnohobuněčné pletivo – nucellus
 v integumentech je klový otvor
Zrání vajíčka
 Jedna z buněk nucellu(2n) se meioticky dělí na čtyři haploidní makrospory, z nichž tři
zanikají
 Zbylá se třikrát mitoticky dělí na vaječnou buňku (oosféra), 2 pomocné buňky
(synergidy), 3 protistojné buňky (antipody) a diploidního středového jádra
 Makrospora se tím přemění v zárodečný vak
Opylení
 pylové zrno se zachytí na blizně, rozmnožovací buňka vnikne do vyživovací
buňky a pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku
 Rozmnožovací buňka se v láčce dělí na dvě spermatické buňky
 Láčka vniká klovým otvorem až k zárodečnému vaku vajíčka
Oplození
 Dvojité – jedna spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou za vzniku
zygoty embryo, druhá splyne se středovým jádrem za vzniku triploidního
živného pletiva – endospermu
 Z integumentů vzniká osemení (testa)
 Zbytek nucellu se přemění na živné pletivo perisperm
Dvě vývojové větve: Jednoděložné a Dvouděložné rostliny
Znak Dvouděložné rostliny Jednoděložné rostliny
Dělohy Dvě Jedna
Funkci primárního
Primární kořen
Kořen kořene přejímají
zůstává zachován
vegetativní kořeny
Kambium není
Vyvinuto kambium,
Stonek vyvinuto, druhotně
druhotně tloustne
netloustne
Uspořádány v kruhu, Roztroušené,
Cévní svazky
otevřené uzavřené
Zpeřená, síťovitá
Žilnatina listu Souběžná
dlanitá, znožená
Květ Podle čísel 5,4 a 2 Podle čísla 3
Častější je kalich a
Květní obaly Častější je okvětí
koruna

Dvouděložné rostliny
 přibližně 200 tisíc druhů a 75 řádů
Vývojově nejstarší rády:
Leknínotvaré
 vodní nebo bahenní byliny
 Zástupci:leknín bílí, stulík žlutý, lotos, viktorie královská- velké listy
Pryskyřníkotvaré
 Zástupci: pryskyřník prudký, pryskyřník plazivý, sasanka pryskyřníkovitá, sasanka lesní, sasanka hajní, koniklec,
orsej jarní, hlaváček
Hospodářsky významné čeledi:
Brukvovité
 Zástupci: řepka olejka, brukev zelená, zelí, kedluben, květák, kapusta, brokolice, ředkev setá, hořčice, penízek rolní,
ohnice polní
Mandloňovité, Jabloňovité, Růžovité
 Zástupci:slivoně (slivoň, višeň, trnka, meruňka, broskev…), jabloň, hrušeň, jeřáb, jahodník, ostružiník, maliník,
mandloň, krvavec toten, kontryhel obecný, řepík lékařský, mochna husí, mochna nátržník, kuklík městský, udatna
lesní, růže šípková, růže převislá,
Citlivkovité
 Citlivka-mimosa-listy opakují, co dělají ostatní, při dotyku jednoho se svěsí všechny
Bobovité
 plodem je lusk
 soužití= symbióza- vyskytují se hlískové bakterie (rhizobium) vážou dusík, jsou prospěšné
 poskytují luštěniny, 10 tyčinek, jednobratré nebo dvoubratré (9 srůstá a 1 volná)
 Zástupci: hrách setý, čočka, fazolek obecný, bob, soja, olejniny, podzemnice olejná (plody dozrávají podzemí),
hrachor lecha, vikev ptačí, tolice vojtěška, vlčí bob mnoholistý, jetel luční, jetel plazivý, štírovník růžkatý, čičorka
pestrá, trnovník akát, zlatý déšť-štědřenec odvislý
Lilkovité
 -většina jedovatých, bobule či tobolka
 Zástupci: lilek brambor, paprika roční, rajče jedlé, tabák
Miříkovité
 plody dvojnažky
 květ složený okolík, kořenová nebo naťová zelenina
 Zástupci: mrkev, petržel, celer, kopr vonný, kmín, fenykl obecný, bršlice kozí noha, bolševník obecný
Hvězdicovité
 květy tvoří úbory, úbory tvořeny z květů jazykovitých a trubkovitých
 pouze jazyk: čekanka, pouze trub: pcháč, bodlák
 Zástupci:slunečnice, hvězdnice, jiřiny- okrasné, heřmánek a podběl- léčivé, smetanka lékařská, pcháč, osek, bodláky,
kopretina, pelyněk, sedmikráska chudobka, podběl obecný, devětsil lékařský, topinambur-židovské brambory
Makovité
 základní vyměšovací pletiva, vylučují latex
 Zástupci:
 mák polní, mák setý- opium, zneužití- drogy
 mák vlčí- 4velké červené okvětní lístky, semena v tobolce (makovici)= plody (kvete v květnu až srpnu, sirupy)
 vlaštovičník větší- žluté květy vytvářejí okolíky, listy i lodyhy se snadno lámou- tmavě žluté až oranžové mléko,
jedovaté
Kopřivovité
 plod=nažka
 Zástupci:kopřiva žahavka- dvoudomá, žahavé trichomy= chlupy
Konopovité
 Zástupci: konopí seté, konopí indické-marihuana

Bukovité
 Zástupci: buk lesní- plod- bukvice (nažka), uzavřený v ostnité číšce, bučiny= bukové lesy
 kaštanovník jedlý- jedlé kaštany (po třech v ostnité číšce)
 dub letní, zimní- žaludy, letní- rozpukaná tmavá kůra, drsná
Břízovité
 Zástupci: bříza bělokorá (květy jehnědy, plody nažky) olše lepkavá, habr obecný
Ořešákovité
 Zástupce:ořešák královský
Lipovité
 Zástupce: lípa srdčitá- plod= kulovitý oříšek
lípa velkolistá
 Jednoděložné rostliny
 vyvinuly se z dvouděložných
 převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky
 hospodářský význam je pro člověka zásadní
 mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy, mnozí původem
tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými
Liliovité
 byliny, přetrvávající v zemi cibulemi nebo oddenky
 květy jsou oboupohlavní
 řada druhů obsahuje jedovaté alkaloidy
 téměř všichni zástupci jsou cibuloviny
 plodem je tobolka nebo bobule
 Zástupci:
užitkové:
 Cibule kuchyňská- její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
 Česnek kuchyňský - má složenou cibuli - dělí se na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou pokryty bílou až
jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach
 Česnek pór - lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina
 Česnek pažitka- lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina
divoce rostoucí:
 Konvalinka vonná- plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený oddenek, 2 listy (vzácně 3),
používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel
 Vraní oko čtyřlisté- velmi jedovaté bobule podobné borůvkám
 Ocún jesenní - obsahuje jedovatý alkaloid - kolchicin, tzv. mitotický jed, používá se v cytogenetice k zastavení mitózy
okrasné:
 Tulipán, Lilie zlatohlavá, Modřenec, Aloe vera, Hyacint východní

Arekovité
 kokosovník ořechoplodý- kokosy
 Palma olejová- palmový olej- ze semen

Lipnicovité
 trávy, jednoleté až vytrvalé byliny
 vytvářejí travní společenstva
 stavba:
 kořen je svazčitý
 duté stonky s kolénky
 plodem je obilka (obilniny, pícniny), květ= klas, hroznovitá květenství, složené klasy, laty
 tropické savany, stepi a louky, pampy- jižní Amerika, pusty- Maďarsko
 Zástupce: pšenice setá (klasy bez osin), žito seté, ječmen setý (má osiny), oves setý(lata), kukuřice
setá(palice),proso, rýže setá(lata), cukrovník lékařský, lipnice luční, psárka luční, bojínek luční, rákos
obecný, bambusy (až 30 m)
Příklad dvoukvětého klásku trav, 1-plevy, 2-pluchy, 3-osiny, 4-plušky, 6-tyčinky

Význam krytosemenných rostlin

 producenti organické hmoty a kyslíku
 dominantní složka ekosystémů
 kulturní rostliny - potraviny, zelenina, ovoce, koření, okrasné květiny
 textilní, chemický a farmaceutický průmysl
Alkaloidy
 Ve většině případů rostliny obsahují směs alkaloidů, jejíž složení závisí na tom, z které části rostliny se
získává a na vegetačním období.
 Alkaloidy vznikají přeměnou z aminokyselin, jejich funkce pro rostliny není dosud vysvětlena.
 Pro živočišný organismus jsou většinou jedovaté (některé i v malých dávkách způsobují smrt).
  Některé alkaloidy jsou používány jako léky nebo prostředky ke zmírnění bolesti.
 Při jejich opakovaném a nekontrolovaném podávání může u člověka dojít k závislosti, předávkování pak
většinou způsobuje smrt. Zneužívání alkaloidů se označuje jako toxikomanie.
Atropin-rulík zlomocný
 mydriatikum (rozšiřuje zornice), spasmolytikum (proti křečím)
 snižuje sekreci slinných, potních a jiných žláz, zrychlení činnosti srdce
Skopolamin-blín, durman, pablen (skopolie, mandragora)
 toxičtější než atropin
 sedativum, předoperační premedikace, lék v psychiatrii, výrazný centrální útlum, obluzení, halucinace,
droga pravdy
Kokain-listy keře rudodřevu, kokový keř
 silné lokální anestetikum, omamný jed, droga
 velmi nebezpečná závislost, z medicíny vyloučen
Nikotin-listy tabáku
 zvyšuje sekreci slin a žaludeční šťávy
 prudký jed, dráždí CNS, insekticid
Chinin-antimalarikum (snížení horečky)
 dříve k vyvolání potratů
 v kůře stromu chinovníku
Opiové alkaloidy-opium – zaschlá mléčná šťáva z nezralých makovic máku setého
 Morfin
 analgetický účinek, narkotický účinek (tlumí vnímání bolesti, strachu)
 velmi návykový
 jeho derivát - heroin
 Kodein
 proti kašli (antitusikum), mírně sedativní účinek, slabší narkotický účinek
 Papaverin- spasmolytikum, ovlivňuje žaludek, močové cesty