7) Vyšší rostliny

Charakteristika:
- Eukaryota…nadříše; rostliny…říše; vyšší rostliny…podříše
- Převážně autotrofní mnohobuněčné organismy
- Mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů)
- Jsou přizpůsobeny k životu na souši
- Tělo vyšších rostlin (=kormus) tvoří kořen, stonek a listy (pouze u primitivnějších mechorostů je zachována úroveň
stélky)

Systém vyšších rostlin:

1. oddělení: Mechorosty:
- třída: Játrovky
- třída: Mechy
2. oddělení: Kapraďorosty:
- třída: Psylofyty (vymřelé)
- třída: Plavuně
- třída: Přesličky
- třída: Kapradiny
- třída: Progymnospermní rostliny
3. oddělení: Semenné rostliny:
- pododdělení: Coniferophytina
o třída: Jinany
o třída: Jehličnany
- pododdělení: Cycadophytina
o třída: Lyginodendrové rostliny (vymřelé)
o třída: Cykasy
o třída: Liánovcové rostliny
- pododdělení: Krytosemenné rostliny
o třída: Dvouděložné rostliny
o třída: Jednoděložné rostliny

Coniferophytina + cycadophytina = nahosemenné rostliny

1. oddělení: Mechorosty
Charakteristika:
- suchozemské, výtrusné, nejčastěji vlhkobytné
- převažuje gametofyt nad sporofytem
- nejdokonalejší pletivná stélka
- mají nedokonalé cévní svazky, nebo jsou bez cévních svazků
- rostou na nejrůznějších podkladech, např. v lese, na skalách, na borce stromů…=> zabraňují erozi půdy, zadržují
vodu, podílejí se na vzniku rašeliny
Stavba těla:
- tělo mechorostů je tvořeno stélkou, která může být:
o lupenitá
o rozlišená na lodyžku (kauloid) s lístky (fyloidy) a připevněná k podkladu příchytnými vlákny (rhizoidy)
Rozmnožování:
- k oplození vaječné buňky spermatozoidem dochází ve vodním prostředí
- typická je pro ně výrazná rodozměna (=metageneze):
o gametofyt (haploidní) – z jednobuněčného haploidního výtrusu vyklíčí zelený prvoklíček (=protonema,
stélka), z něho vyroste mechová rostlinka (=pletivná stélka – n) nesoucí pohlavní orgány (=gametangia)
– samčí pelatky (=antheridia) produkující spermatozoidy (= samčí gamety) a samičí zárodečníky
(archegonia), v nichž vzniká vaječná buňka (oosféra = samičí gameta); gametofyt převažuje
o sporofyt (diploidní) – jeho základem je zygota vznikající splynutím pohlavních buněk (spermatozoidu a
oosféry), z níž se vyvíjí štět s tobolkou (každá buňka tohoto útvaru vznikla ze zygoty), v tobolce vznikají
redukčním dělením výtrusy (n), po jejich dozrání sporofyt odumírá; sporofyt je po dobu své existence
vyživován gametofytem
- mechorosty se mohou rozmnožovat i vegetativně, a to úlomky mechové rostlinky nebo rozpadem prvoklíčku

Třídy: Játrovky
- primitivnější třída mechorostů; silně redukovaný prvoklíček
- stélka je lupenitá nebo rozlišená na lodyžku a lístky
- např. porostnice mnohotvárná
 Mechy
- nejdokonaleji vyvinutá třída mechorostů; dobře vyvinutý prvoklíček
- stélka obvykle rozlišena na lodyžku a lístky
- např. rašeliník (vyskytuje se v močálech, rostliny v horní části dorůstají a v dolní odumírají – dávají tak vznik
rašelině), bělomech, ploník, měřík

2. oddělení: Kapraďorosty
Charakteristika:
- mají kormus, ne stélku
- cévnaté (zmenšení závislosti na vodě), výtrusné
- sporofyt převažuje nad gametofytem
- skládají se z kořenu, stonku a z listů
- listy: - čárkovité (mikrofyly)
- zpeřené (magafyly) - velké
- nezelené s výtrusy (sporofyly – na spodní straně mají výtrusnice = sporangia, v nichž se tvoří výtrusy =
spory)
- zelené s výtrusy (trofosporofyly)
- pouze asimilační funkci mají trofofyly

Třídy: Plavuně
- u nás jsou chráněné
- nečlánkovaný vidličnatě větvený stonek s drobnými trofofyly
- na koncích větví stonku vyrůstají sporofyly, které jsou uspořádaný do výtrusnicových klasů (strobily)
- rozmnožování: ve vlhku z výtrusu v zemi vyroste prvoklíček (= prothalium, prokel), živí se saprofyticky; vytvoří
se na něm gametangia s gametami – vznikne zygota (z oplozené vaječné buňky vyroste sporofyt a gametofyt
odumře)
- např. plavuň vidlačka

Přesličky
- byliny; v druhohorách až 20m, dnes max. 2m
- zdroj černého uhlí
- článkovaný větvený dutý stonek, pod zemí oddenky (zásobní funkce)
- pokožka s oxidem křemičitým
- různorodé lodyhy: - jarní nezelené (mají výtrusné listy)
- letní zelené (tvoří zásobní látku ukládající se v oddenku)
- vnější vrstva výtrusů se dělí na 4 haptery (vlákna)
- nesou buď pelatky nebo zárodečníky (jsou dvoudomé)
- z výtrusu vznikne prvoklíček s gamentangiema s gametami, vznikne zygota
- např. přeslička rolní

Kapradiny
- byliny nebo dřeviny
- listy – megafyly – současně zelené a současně tvoří výtrusy
- z výtrusu ve vlhku vyroste prokel
- spermatozoidy jsou mnohobičíkaté
- schéma rozmnožování:
o VÝTRUS 1n –> oboupohlavní prothalium 1n (gametofyt; obsahuje pelatky se spermatozoidy i
zárodečníky s oosférami –> vše 1n) –> zygota 2n –> KAPRADINA (sporofyt) –> výtrusy (redukčním
dělením 1n)
- např. kapraď samec

3. oddělení: Semenné rostliny

- vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin; nejrozšířenější
- jejich proces oplození není závislý na vodní prostředí; tvoří totiž semena (poskytují rostlině ochranu
v embryonální fázi
- sporofyt převažuje nad gametofytem
- mají vodivá pletiva
- dělí se na nahosemenné (mezistupeň mezi kapraďorosty a krytosemennými rostlinami) a krytosemenné

Nahosemenné rostliny
- jinany + jehličnany + lyginodendrové rostliny + cykasy
- forma stromů a keřů
- mají nahá vajíčka pouze s obalem (a posléze i nahá semena, která z vajíček vznikají) – nedokonalá ochrana; jsou
volně umístěny na plodolistech (megasporofylech)
 - chybí blizna a květní obaly -> pyl proniká přímo k vajíčku
- plodolisty nejsou jednotlivé – vytvářejí výtrusné klasy
- samčí výtrusné listy – mikrosporofyly a samičí výtrusné listy – megasporofyly tvoří oddělené šištice
- cévní svazky tvoří cévice (=tracheidy)
- gametofyt součástí sporofytu, není schopen samostatné existence
- tělo: kořen, stonek, listy
- kořeny a stonky druhotně tloustnou
- rozmnožování:
o samčí šištice jsou tvořeny tyčinkami (=samčí výtrusné listy), z nich se uvolňuje pyl
o samičí šištice jsou tvořené plodolisty, z nichž každý nese 2 vajíčka
o na vrchu vajíčka je tzv. klový otvor, v němž se vytvoří kapka tekutiny, na kterou dopadají pylová zrna,
tekutina vysychá a zrna pronikají do vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku, z níž se uvolní dvě spermatické
buňky a jedna z nich splyne s vaječnou buňkou (2. gameta zaniká) a vzniká zygota a zní dále embryo

Třídy: Jinany
- dnes pouze jeden druh – jinan dvoulaločný
- laločnaté listy s vidličnatou žilnatinou
- strom dvoudomý

Jehličnany
- stále zelené dřeviny; keřovité a stromové formy
- na jehlicích silná vrstva kutikuly
- jednodomé
- samičí šištice dřevnatějí (šišky)
- smrk obecný – nerozpadavé šišky, jehlice rostou z listových polštářků (větévky jsou po opadu drsné)
- jedle bělokorá – ploché jehlice ve dvou řadách (po opadu hladké) a vzpřímené rozpadavé šišky
- borovice lesní – jehlice vyrůstají po dvou na brachyblastech
- borovice kleč – keřovitá forma, nad hranicí lesa
- modřín opadavý – jehlice rostoucí ve svazcích na brachyblastech, každým rokem opadají
- brachyblast = zdřevnatělý stonek s omezeným růstem do délky

Cykasy
- podobají se palmám nebo stromovým formám kapradin
- zpeřené listy
- dvoudomé
- samčí a samičí výtrusné listy jsou sdruženy ve strobily (=oddělené jednopohlavní šištice)
- tropy, subtropy, u nás ve sklenících

Liánovcové rostliny
- velmi rozmanité rostliny
- mikrosporofyly
- oplození se účastní obě spermatické buňky, jakoby náznak dvojího oplození; k tomu však nedojde
- strobily jsou postavené do kříže

Krytosemenné rostliny
- vývojově nejmladší
- vytvářejí nejdokonalejší reprodukční orgány (květ, semeno, plod)
- vajíčko je ukryté v pestíku, semena jsou ukryta v plodech
- typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
- cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
- 2 třídy: jednoděložné a dvouděložné
- znaky krytosemenných rostlin:
dvouděložné - ze semena klíčí dvě dělohy jednoděložné - klíčí jednou dělohou
květ - rozlišený květ - nerozlišený
kořeny rozlišené na hlavní a vedlejší (hlavní zůstává hlavní kořen zakrní, tvoří se kořeny adventivní
zachován)
v cévních svazcích se tvoří kadmium, takže stonek a cévní svazky jsou rozptýleny, kadmium se netvoří,
kořeny druhotně tloustnou druhotně netloustnou
listy – zpeřená nebo dlanitá žilnatina listy – žilnatina souběžná nebo rovnoběžná

- stavba těla: kořen, stonek, list

- reprodukčním orgánem je květ
- rozmnožování:
o OPYLENÍ – přenos pylového zrna na bliznu (díky větru, hmyzu…); předchází procesu oplození
 o OPLOZENÍ – splynutí samčí a samičí gamety, probíhá dvojité oplození:
 Pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahuje 2 haploidní spermatické buňky), která prorůstá
čnělkou do semeníku
 Jedna spermatická buňka splývá s vaječnou buňkou (vznikne zygota a z ní embryo)
 Druhá spermatická buňka splývá s diploidním jádrem zárodečného vaku a vzniká endosperm
(vyživuje vzniklý zárodek)
o Obaly oplozeného vajíčka se mění v osemení, celé vajíčko v semeno a semeník v plod

Třídy: Dvouděložné
- byliny i dřeviny
- 14 čeledí:
o leknínovité – leknín bílý
o pryskyřníkovité – často jedovaté, plodem jsou měchýřky nebo nažky; pryskyřník prudký, sasanka hajní
o bukovité – plodem je nažka; dub lesní, dub letní, dub zimní, buk
o břízovité – jednopohlavní květy, plodem je nažka; bříza bělokorá, olše lepkavá, líska obecná
o hvozdíkovité – plodem je tobolka; kohoutek luční, koukol polní
o merlíkovité – plodem jsou nažky, některé užitkové plodiny – špenát setý, řepa obecná
o vrbovité – dvoudomé dřeviny s jednopohlavními květy, plodem je tobolka; vrba jíva, topol černý
o brukvovité – plodem jsou šešule a šešulky; hořčice rolní, řepka olejka, kokoška pastuší tobolka
o růžovité – jahodník, ostružiník, maliník, jabloň, hrušeň
o bobovité – souměrné květy; jetel luční, čočka, hrách, fazol
o miříkovité (=mrkvovité) – byliny s dutými stonky, plodem je dvounažka, drobné květy uspořádány ve
složeném okolíku; mrkev, petržel, kopr, kmín
o lilkovité – byliny, plodem je bobule nebo tobolka, obsahují jedovaté alkaloidy; rajče, paprika, lilek
brambor
o hluchavkovité – čtyřhranný stonek; máta, majoránka, hluchavka bílá
o složnokvěté (=hvězdnicovité) – květenství – úbor, plod – nažka; slunečnice, kopretina, heřmánek

Jednoděložné
- převážně byliny
- 2 čeledi:
o liliovité – plodem je tobolka nebo bobule; cibule, česnek, sněženka
o lipnicovité – tzv. trávy, plodem je obilka, dutá kolénkatá stébla; ječmen, oves, pšenice, žito, kukuřice,
rýže