Professional Documents
Culture Documents
VNITŘNÍ STAVBA
Stavba kořenové špičky
vrcholový meristem je chráněný rosolovitou čepičkou
Stavba primárního kořenu
1) rhizodermis - pokožka kořenu (vytváří kořenové vlásky)
2) parenchymatická kůra - vrstva parenchymatického pletiva pod
rhizodermis
3) střední válec - obsahuje parenchymatickou dřeň a paprsčité (radiální)
cévní svazky
VNĚJŠÍ STAVBA
a) kořeny hlavní a vedlejší (postranní)
vývojově původní uspořádání kořenového systému
b) svazčité kořeny
hlavní kořen zaniká a místo něj ze spodní části stonku vyrůstá svazek nevětvených
kořenů (typické pro jednoděložné rostliny, tj. trávy, cibuloviny, palmy ap.)
PŘEMĚNY KOŘENU
zásobní kořen: (např. mrkev, petržel)
bulva: zásobní orgán tvořený ztloustlým kořenem a spodní částí stonku (např. řepa)
přísavky (haustoria): u parazitů a poloparazitů (např. jmelí), zarůstají do hostitelské
rostliny
vzdušné kořeny: umožňují příjem vody a živin ze vzduchu nebo lepší ukotvení dřevin v
bahnité půdě
STONEK
nese nadzemní orgány (listy, květy, plody)
zajišťuje transport látek v rostlině
ZPŮSOBY VĚTVENÍ
a) Vidličnaté (plavuně, vranečky)
b) postranní hroznovité (smrk, dub, jasan)
c) postranní vrcholičnaté (réva vinná, šeřík, habr)
a) Větvení monopodiální (jedle, dub, jasan) = postranní stonky nepřerůstají stonek
hlavní
b) sympodiální (réva vinná, lípa, jilm, loubinec) = hlavní stonek
zatlačen bokem a postranní stonky pokračují v růstu
PŘEMĚNY STONKU
asimilační stonek: zelený, zajišťuje fotosyntézu, u rostlin se zakrnělými listy (např.
kaktusy, přesličky)
stonkové hlízy: ukládání živin (např. kedlubna)
bulva: zásobní orgán tvořený kořenem a spodní částí stonku (např. řepa)
oddenek: podzemní část stonku, slouží k nepohlavnímu rozmnožování (např. pýr)
nebo jako zásobárna živin (např. sasanka)
oddenkové hlízy: zásobní orgány vzniklé z oddenků (např. brambor)
šlahoun: nadzemní stonek (zpravidla plazivý) sloužící k nepohlavnímu rozmnožování
(např. jahodník)
úponky: výrazně otáčivé tenké stonky, umožňují přichycení k opoře (např. vinná réva)
podpučí: spodní část cibule (zbytek tvoří suknice listového původu)
brachyblasty: výrazně zkrácené postranní větévky některých dřevin, (např. jinan,
modřín, borovice, třešeň)
stonkové trny: zašpičatělé zkrácené stonky (tj. zašpičatělé brachyblasty), slouží k
ochraně před býložravci (např. trnka, hloh…)
LIST
zajišťuje fotosyntézu
VNĚJŠÍ STAVBA
1) řapík - zúžená část, obsahuje hlavně cévní svazky
2) čepel - plochá, rozšířená část, obsahuje asimilační pletivo
3) žilnatina - soustava cévních svazků viditelná na čepeli
TŘÍDĚNÍ LISTŮ
podle uspořádání žilnatiny
a) zpeřená žilnatina
b) souběžná žilnatina je typická pro jednoděložné rostliny
podle přítomnosti řapíku
a) řapíkaté listy – mají řapík
b) přisedlé listy – nemají řapík
podle postavení na stonku
a) střídavé listy – ze stonku vyrůstají střídavě
b) vstřícné listy – ze stonku vyrůstají ve dvojicích
c) přeslen – z jednoho místa vyrůstá několik listů současně
Podle okraje čepele
TVAR LISTŮ
Jednoduché listy
čepel je souvislá, vytváří jeden spojený celek
a) celistvé listy: nejsou členěné v úkrojky nebo laloky (např. listy
jehlicovité, oválné, srdčité, kopinaté ap.)
b) členěné listy: čepel vytváří výrazné úkrojky nebo laloky, mohou být:
1) peřeně členěné (např. dub)
2) dlanitě členěné (např. javor)
Složené listy
čepel je složená z několika lístků
a) zpeřené: lístky vyrůstají v řadách, mohou být:
1) lichozpeřené (s nepárovým lístkem na konci, např. trnovník akát) nebo
2) sudozpeřené (bez nepárového lístku na konci, např. hrachor)
b) dlanitě složené: lístky vyrůstají z jednoho místa, podle počtu lístků se označují např.
jako trojčetné (jetel), pětičetné (jírovec) ap.
PŘEMĚNY LISTU
suknice: hlavní části cibule, tvořené zdužnatělými listy
listové trny: vznikají přeměnou celých listů (např. kaktusy)
úponky: umožňují přichycení k opoře (např. hrách)
Listového původu jsou také některé části květů – především květní obaly (okvětí nebo
kalich a koruna), ale také části tyčinek (nitka) i pestíků (tzv. plodolisty)
DĚLOHY
Zcela speciálním typem listů jsou dělohy = první listy vyrůstající při klíčení rostliny ze
semene
Podle počtu děloh lze rozlišit
a) jednoděložné rostliny
b) dvouděložné rostliny
c) jehličnany (klíčí více než dvěma dělohami)
KVĚTY
Květy se vyvinuly ze šištic nahosemenných rostlin jako adaptace na opylení hmyzem
K těmto šišticím se přidružily listy a přeměnily se na květní obaly
Část stonku, na kterou květ nasedá, se nazývá květní lůžko
Kromě květních obalů květy obsahují také tyčinky (přeměněné samčí šištice) a pestíky
(přeměněné samičí šištice)
Květní obaly
Chrání květ a lákají opylovače (hmyz)
U rostlin mohou nastat dvě možnosti:
a) nerozlišené květní obaly = okvětí
b) rozlišené květní obaly = kalich a koruna
U některých rostlin květní obaly úplně chybí
Tyčinky
Skládají se z nitky a prašníku
Prašník obsahuje dva prašné váčky
Každý prašný váček je rozdělen na dvě prašná pouzdra
(samčí výtrusnice)
Z prašných pouzder se uvolňují pylová zrna (samčí výtrusy)
Pestíky
uvnitř obsahují vajíčka (samičí výtrusnice)
U pestíků lze rozlišit
1) semeník (spodní část s vajíčky, později z ní vznikne plod)
2) lepkavou bliznu (zachytává pylová zrna)
3) někdy protaženou čnělku (spojuje bliznu se semeníkem)
Souměrnost květů
Květy mohou být pravidelné (květem lze proložit více rovin souměrnosti) nebo
souměrné (mají jen jednu rovinu souměrnosti)
Jednopohlavné květy
jednopohlavné = Květy, které obsahují pouze tyčinky, nebo pouze pestíky
jednodomé = Rostliny, které na jednom jedinci nesou pestíky i tyčinky (většina rostlin)
dvoudomé = Rostliny, které na jednom jedinci nesou pouze samčí a na druhém jedinci
pouze samičí květy (kopřiva, vrba, topol, chmel…)
KVĚTENSTVÍ
soubor více květů uspořádaný do typického tvaru
a) hrozen: květy vyrůstají z jednoho stonku na stopkách (rybíz,
řepka, hyacint…)
b) klas: jako hrozen, ale květy nemají stopky (jitrocel…)
c) okolík: jednoho místa vyrůstá několik květů na stopkách
(pelargonie, prvosenka…)
d) lata: složené květenství, hrozen složený z hroznů (šeřík, vinná réva, mnohé
trávy…)
ZPŮSOBY OPYLENÍ
živočichy
květy jsou nápadné
vylučují sladkou tekutinu zvanou nektar
pylová zrna jsou lepkavá nebo mají drobné ostny a háčky
Nejčastějším opylovačem je hmyz (včely, čmeláci, motýli, mouchy, pestřenky…)
větrem
pylu se tvoří velké množství (velké ztráty)
květní obaly jsou nenápadné nebo úplně chybí
vodou
pylová zrna obsahují tuk a jsou chráněna voskovými obaly
RODOZMĚNA
Krytosemenné mají různovýtrusou rodozměnu, která je v podstatě stejná jako u
nahosemenných
Sporofytem (nepohlavní generací) je celá zelená rostlina
PLODY
Plod vzniká přeměnou semeníku
Obsahuje semena, která jsou kryta obalem zvaným oplodí
DUŽNATÉ PLODY
Mají i po dozrání semen dužnaté oplodí, které láká živočichy ke konzumaci
peckovice: obsahuje jen jedno semeno, s velmi tvrdými semennými obaly (třešeň,
švestka, mango, avokádo…)
bobule: obsahuje více semen (pomeranč, angrešt, okurka, rajče, paprika, meloun,
borůvka…)
NEPRAVÉ PLODY
Nepravými plody jsou útvary obsahující semena, které nevznikly
přeměnou jednoho semeníku
souplodí = vzniká spojením několika plodů vzniklých v jednom
květu
plodenství = vznikl z více květů
malvice: jádřinec obalen tzv. češulí = zdužnatělým květním lůžkem, do něhož je pestík
zanořený (např. jablko, hruška, jeřabina…)
šípek: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí nažek, které jsou uzavřeny uvnitř
dužnaté češule
jahoda: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí nažek, které jsou na povrchu
zdužnatělého květního lůžka
malina, ostružina: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí peckovic
ananas: Vzniká z více květů, jde o plodenství bobulí, kde jednotlivé bobule spolu
srůstají a vytvoří jeden útvar