VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

 orgány zajišťující život jedince (fotosyntéza, příjem a výdej látek...)

 kořen, stonek a listy
KOŘEN
 upevňuje rostlinu v půdě, zajišťuje příjem vody a v ní minerálních živin

VNITŘNÍ STAVBA
Stavba kořenové špičky
 vrcholový meristem je chráněný rosolovitou čepičkou
Stavba primárního kořenu
1) rhizodermis - pokožka kořenu (vytváří kořenové vlásky)
2) parenchymatická kůra - vrstva parenchymatického pletiva pod
rhizodermis
3) střední válec - obsahuje parenchymatickou dřeň a paprsčité (radiální)
cévní svazky

VNĚJŠÍ STAVBA
a) kořeny hlavní a vedlejší (postranní)
 vývojově původní uspořádání kořenového systému
b) svazčité kořeny
 hlavní kořen zaniká a místo něj ze spodní části stonku vyrůstá svazek nevětvených
kořenů (typické pro jednoděložné rostliny, tj. trávy, cibuloviny, palmy ap.)

PŘEMĚNY KOŘENU
 zásobní kořen: (např. mrkev, petržel)
 bulva: zásobní orgán tvořený ztloustlým kořenem a spodní částí stonku (např. řepa)
 přísavky (haustoria): u parazitů a poloparazitů (např. jmelí), zarůstají do hostitelské
rostliny
 vzdušné kořeny: umožňují příjem vody a živin ze vzduchu nebo lepší ukotvení dřevin v
bahnité půdě

STONEK
 nese nadzemní orgány (listy, květy, plody)
 zajišťuje transport látek v rostlině

VNITŘNÍ STAVBA STONKU BYLIN

1) epidermis - pokožka (s kutikulou)
2) parenchymatická kůra - vrstva parenchymatického pletiva pod
epidermis
3) střední válec - obsahuje parenchymatickou dřeň a cévní svazky (kolaterální)

Tloustnutí stonku dřevin

  Činností kambia postupně vznikají vrstvy dřeva (dovnitř) a lýka (vně)
 Původní samostatné cévní svazky spolu splývají a vytvářejí souvislou vrstvu dřeva
(vyplňuje téměř celý vnitřní válec) a souvislou tenčí vrstvu lýka po obvodu
 Letokruhy = střídání světlých vrstev jarního dřeva a tmavších vrstev letního dřeva

VNĚJŠÍ STAVBA STONKU BYLIN

a) Lodyha - stonek nese listy i rozmnožovací orgány (květy a plody)
b) Stvol - stonek nese jen rozmnožovací orgány, listy tvoří přízemní růžici
c) Stéblo - stonek je článkovaný a v pravidelných intervalech je zpevněný
kolénky

ZPŮSOBY VĚTVENÍ
a) Vidličnaté (plavuně, vranečky)
b) postranní hroznovité (smrk, dub, jasan)
c) postranní vrcholičnaté (réva vinná, šeřík, habr)
a) Větvení monopodiální (jedle, dub, jasan) = postranní stonky nepřerůstají stonek
hlavní
b) sympodiální (réva vinná, lípa, jilm, loubinec) = hlavní stonek
zatlačen bokem a postranní stonky pokračují v růstu

PŘEMĚNY STONKU
 asimilační stonek: zelený, zajišťuje fotosyntézu, u rostlin se zakrnělými listy (např.
kaktusy, přesličky)
 stonkové hlízy: ukládání živin (např. kedlubna)
 bulva: zásobní orgán tvořený kořenem a spodní částí stonku (např. řepa)
 oddenek: podzemní část stonku, slouží k nepohlavnímu rozmnožování (např. pýr)
nebo jako zásobárna živin (např. sasanka)
 oddenkové hlízy: zásobní orgány vzniklé z oddenků (např. brambor)
 šlahoun: nadzemní stonek (zpravidla plazivý) sloužící k nepohlavnímu rozmnožování
(např. jahodník)
 úponky: výrazně otáčivé tenké stonky, umožňují přichycení k opoře (např. vinná réva)
 podpučí: spodní část cibule (zbytek tvoří suknice listového původu)
 brachyblasty: výrazně zkrácené postranní větévky některých dřevin, (např. jinan,
modřín, borovice, třešeň)
 stonkové trny: zašpičatělé zkrácené stonky (tj. zašpičatělé brachyblasty), slouží k
ochraně před býložravci (např. trnka, hloh…)

LIST
 zajišťuje fotosyntézu
VNĚJŠÍ STAVBA
1) řapík - zúžená část, obsahuje hlavně cévní svazky
2) čepel - plochá, rozšířená část, obsahuje asimilační pletivo
3) žilnatina - soustava cévních svazků viditelná na čepeli

TŘÍDĚNÍ LISTŮ
podle uspořádání žilnatiny
a) zpeřená žilnatina
b) souběžná žilnatina je typická pro jednoděložné rostliny
podle přítomnosti řapíku
a) řapíkaté listy – mají řapík
b) přisedlé listy – nemají řapík
podle postavení na stonku
a) střídavé listy – ze stonku vyrůstají střídavě
b) vstřícné listy – ze stonku vyrůstají ve dvojicích
c) přeslen – z jednoho místa vyrůstá několik listů současně
Podle okraje čepele

Podle přisednutí na stonek

TVAR LISTŮ
Jednoduché listy
 čepel je souvislá, vytváří jeden spojený celek
a) celistvé listy: nejsou členěné v úkrojky nebo laloky (např. listy
jehlicovité, oválné, srdčité, kopinaté ap.)
b) členěné listy: čepel vytváří výrazné úkrojky nebo laloky, mohou být:
1) peřeně členěné (např. dub)
 2) dlanitě členěné (např. javor)
Složené listy
 čepel je složená z několika lístků
a) zpeřené: lístky vyrůstají v řadách, mohou být:
1) lichozpeřené (s nepárovým lístkem na konci, např. trnovník akát) nebo
2) sudozpeřené (bez nepárového lístku na konci, např. hrachor)
b) dlanitě složené: lístky vyrůstají z jednoho místa, podle počtu lístků se označují např.
jako trojčetné (jetel), pětičetné (jírovec) ap.

PŘEMĚNY LISTU
 suknice: hlavní části cibule, tvořené zdužnatělými listy
 listové trny: vznikají přeměnou celých listů (např. kaktusy)
 úponky: umožňují přichycení k opoře (např. hrách)
 Listového původu jsou také některé části květů – především květní obaly (okvětí nebo
kalich a koruna), ale také části tyčinek (nitka) i pestíků (tzv. plodolisty)

DĚLOHY
 Zcela speciálním typem listů jsou dělohy = první listy vyrůstající při klíčení rostliny ze
semene
 Podle počtu děloh lze rozlišit
a) jednoděložné rostliny
b) dvouděložné rostliny
c) jehličnany (klíčí více než dvěma dělohami)

GENERATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

 Generativní orgány = orgány zajišťující rozmnožování, tj. květy, plody či výtrusnice

KVĚTY
 Květy se vyvinuly ze šištic nahosemenných rostlin jako adaptace na opylení hmyzem
 K těmto šišticím se přidružily listy a přeměnily se na květní obaly
 Část stonku, na kterou květ nasedá, se nazývá květní lůžko
 Kromě květních obalů květy obsahují také tyčinky (přeměněné samčí šištice) a pestíky
(přeměněné samičí šištice)

Květní obaly
 Chrání květ a lákají opylovače (hmyz)
 U rostlin mohou nastat dvě možnosti:
a) nerozlišené květní obaly = okvětí
b) rozlišené květní obaly = kalich a koruna
 U některých rostlin květní obaly úplně chybí

Tyčinky
  Skládají se z nitky a prašníku
 Prašník obsahuje dva prašné váčky
 Každý prašný váček je rozdělen na dvě prašná pouzdra
(samčí výtrusnice)
 Z prašných pouzder se uvolňují pylová zrna (samčí výtrusy)

Pestíky
 uvnitř obsahují vajíčka (samičí výtrusnice)
 U pestíků lze rozlišit
1) semeník (spodní část s vajíčky, později z ní vznikne plod)
2) lepkavou bliznu (zachytává pylová zrna)
3) někdy protaženou čnělku (spojuje bliznu se semeníkem)

Souměrnost květů
 Květy mohou být pravidelné (květem lze proložit více rovin souměrnosti) nebo
souměrné (mají jen jednu rovinu souměrnosti)

Jednopohlavné květy
 jednopohlavné = Květy, které obsahují pouze tyčinky, nebo pouze pestíky
 jednodomé = Rostliny, které na jednom jedinci nesou pestíky i tyčinky (většina rostlin)
 dvoudomé = Rostliny, které na jednom jedinci nesou pouze samčí a na druhém jedinci
pouze samičí květy (kopřiva, vrba, topol, chmel…)

KVĚTENSTVÍ
 soubor více květů uspořádaný do typického tvaru
a) hrozen: květy vyrůstají z jednoho stonku na stopkách (rybíz,
řepka, hyacint…)
b) klas: jako hrozen, ale květy nemají stopky (jitrocel…)
c) okolík: jednoho místa vyrůstá několik květů na stopkách
(pelargonie, prvosenka…)
d) lata: složené květenství, hrozen složený z hroznů (šeřík, vinná réva, mnohé
trávy…)

ZPŮSOBY OPYLENÍ
živočichy
 květy jsou nápadné
 vylučují sladkou tekutinu zvanou nektar
 pylová zrna jsou lepkavá nebo mají drobné ostny a háčky
 Nejčastějším opylovačem je hmyz (včely, čmeláci, motýli, mouchy, pestřenky…)
větrem
 pylu se tvoří velké množství (velké ztráty)
 květní obaly jsou nenápadné nebo úplně chybí
vodou
  pylová zrna obsahují tuk a jsou chráněna voskovými obaly

RODOZMĚNA
 Krytosemenné mají různovýtrusou rodozměnu, která je v podstatě stejná jako u
nahosemenných
 Sporofytem (nepohlavní generací) je celá zelená rostlina

Vajíčka (samičí výtrusnice) jsou ukryta v pestíku

 V každém vajíčku vzniká jeden haploidní mladý zárodečný vak (samičí výtrus) - Ten se
přemění na zralý zárodečný vak (samičí gametofyt) - vznik 8 haploidních jader, z nichž
jsou důležitá tři
 jedno se stane základem buňky vaječné (samičí gameta) a dvě zůstávají pohromadě
jako tzv. jádro zárodečného vaku

Samčími výtrusnicemi jsou prašná pouzdra (v každé tyčince jsou 4)

 Z prašných pouzder se uvolňují haploidní pylová zrna (samčí výtrusy)
 Po dopadu na bliznu z pylového zrna vyklíčí pylová láčka (samčí gametofyt), která
prorůstá pestíkem až zárodečnému vaku (bývalému vajíčku) a na svém vrcholu nese 2
buňky spermatické (samčí gamety)

 U krytosemenných dochází k dvojímu oplození, kterého se účastní obě buňky

spermatické
a) 1. buňka splývá s buňkou vaječnou, vzniká zygota a z ní embryo budoucího
nového sporofytu
 b) 2. buňka spermatická splývá s diploidním jádrem zralého zárodečného vaku,
Tím vznikne triploidní jádro (3n), z něhož se vyvine triploidní výživné pletivo
zvané endosperm

PLODY
 Plod vzniká přeměnou semeníku
 Obsahuje semena, která jsou kryta obalem zvaným oplodí

SUCHÉ NEPUKAVÉ PLODY

 Vznikají přeměnou jednoho plodolistu
 obsahují pouze jedno semeno
 nažka: tenké blanité oplodí (pampeliška, slunečnice, jasan, javor…)
 oříšek: má tvrdé oplodí (líska, dub…)
 obilka: má tvrdé oplodí pevně spojené se semennými obaly, typický plod trav (lipnice,
pšenice, kukuřice…)

SUCHÉ PUKAVÉ PLODY

 Vznikají z jednoho i více plodolistů
 Obsahují více semen
 měchýřek: puká jedním otvorem (pryskyřník, blatouch…)
 lusk: puká dvěma chlopněmi od špičky (hrách, fazol, jetel, akát…)
 šešule: puká dvěma chlopněmi od stopky, uprostřed zůstává blanitá přepážka (brukev,
řepka, penízek…)
 tobolka: puká více chlopněmi nebo se otvírá více otvory (tulipán, mák, kaštan…)

DUŽNATÉ PLODY
 Mají i po dozrání semen dužnaté oplodí, které láká živočichy ke konzumaci
 peckovice: obsahuje jen jedno semeno, s velmi tvrdými semennými obaly (třešeň,
švestka, mango, avokádo…)
 bobule: obsahuje více semen (pomeranč, angrešt, okurka, rajče, paprika, meloun,
borůvka…)

NEPRAVÉ PLODY
 Nepravými plody jsou útvary obsahující semena, které nevznikly
přeměnou jednoho semeníku
 souplodí = vzniká spojením několika plodů vzniklých v jednom
květu
 plodenství = vznikl z více květů
 malvice: jádřinec obalen tzv. češulí = zdužnatělým květním lůžkem, do něhož je pestík
zanořený (např. jablko, hruška, jeřabina…)
 šípek: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí nažek, které jsou uzavřeny uvnitř
dužnaté češule
  jahoda: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí nažek, které jsou na povrchu
zdužnatělého květního lůžka
 malina, ostružina: Vzniká z jednoho květu, jde o souplodí peckovic
 ananas: Vzniká z více květů, jde o plodenství bobulí, kde jednotlivé bobule spolu
srůstají a vytvoří jeden útvar

ROZŠIŘOVÁNÍ SEMEN A PLODŮ

větrem
 semena jsou drobná a lehká (mák…), mají blanitá křidélka (javor, jasan…) nebo jemný
chmýr (pampeliška, bodlák…)
vodou
 semena jsou lehká, mají voskový nepromokavý obal (olše, leknín…)
na povrchu těl živočichů
 semena mají háčky nebo ostny (lopuch, svízel…)
trusem živočichů
 semena jsou v dužnatých plodech (jmelí, jeřáb, bez…)
aktivním pohybem
 semena jsou z plodu vymršťována díky fyzikálním pohybům (netýkavka…)