Systematická botanika

Taxonomie systematické botaniky

Základním analytickým prvkem taxonomie je znak. Druh je základní jednotkou klasifikačního systému
rostlin. Populace je soubor všech jedinců vyskytujících se v daném čase na daném místě. Jednotky
jsou např. čeleď, třída, znak – obecné pojmy. Taxony jsou konkrétní skupiny např. zvonek,
pryskyřníkovité.

Taxon → říše → podříše → oddělení → třída → podtřída → řád → čeleď → rod

Rod je jednoslovné jméno, druh rod a druhový přívlastek (dvouslovná jména).

Oddělení: Sinice (říše Bacteria), Prokaryota

Jsou jednobuněčné a tvoří kolonie, vlákna mají obalena slizem, mají 1 prstencovou molekulu DNA.
Obsahují barviva – chlorofyl a, alfa a beta karoteny, xantofyly, fykoerythrin, fykocianin jejich barva je
proto různá (dle osvětlení). Jejich zásobní látkou je škrob. Obsahují heterocysty – tlustostěnné buňky
fixující vzdušný dusík a akinety (arthospory) – nepohyblivé spory, které slouží k přežití nepříznivých
podmínek. Sladkovodní i mořský plankton, symbionti s houbami v lišejnících, v kořenech některých
kapradin a nahosemenných rostlin, producenti kyslíku a toxinů, způsobují vodní květ.

Rod anabena (růžencovka), rod Microcystys, rod Aphanizomenon (chmýřnatky) – strukturou

připomínají chloroplasty, rod Planktothrix, trichodesmium erythraeum – žije v Rudém moři a
způsobuje zabarvení vody

Říše: Prvoci (protozoa), Eukaryota

Třída euglenophyceae (krásnoočka)
Pohybliví jednobuněční bičíkovci (1,2 bičíky). Mají světločivnou skvrnu stigma, barviva – chlorofyl a,
alfa a beta karoten, xanthofyly. Zásobní látkou je paramylon jsou mixotrofní (dále fago- a
osmotrofní). Rozmnožují se nepohlavním podélným dělením, výskyt malé sladké vody a jsou
indikátoři čistoty vod

Krásnoočko zelené (Euglena viridis), krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)

Třída Dinophyceae (obrněnky)

Žlutohnědí jednobuněční bičíkovci, Jsou mixotrofní a jejich zásobní látkou je škrob. Chlorofyl a, c2,
betakaroten, rozmnožují se zoosporami nebo anisogamie (splývají pohlavní buňky nestejné velikosti).
Vyskytují se v moři, bioluminiscence, fytoplankton, produkce toxinů.

Peridinium, ceratium

Říše: Chromista, Eukaryota

Oddělení skrytěnky (Cryptoahyta)
Dvoubičíkatí bičíkovci, jsou auto i heterotrofní, jejich zásobní látka je škrob. Obsahují chlorofyl a + c,
alfa i beta karoten, fykocyanin, fykoerythrin. Rozmnožují se isogamicky (splývají pohlavní buňky
stejné velikosti a tvaru). Vyskytují se v mořských a sladkých vodách, fytoplankton.

Cryptomonas, rhodomonas

Oddělení heterokontophyta
1
Jedno až mnohobuněční, jsou auto i heterotrofní, žlutavá až hnědožlutavá barva – obsahují barviva
fukoxanthin a chlorofyl a + c1 + c2. Zásobní látka je chrysolaminaran (+ olej a volutin).

Třída zlativky

Jednobuněční bičíkovci s nestejně dlouhými bičíky, barviva jsou stejná (dominuje fukoxanthin),
mixotrofní (potřebují C, N, B12). Rozmnožování nepohlavní (prosté dělení buněk) i pohlavní
(isogamie). Výskyt čisté slané a sladké vody. Fytoplankton, způsobují vodní květ a zápach vody dáky
vyloučeným aldehydům a ketonům

Třída Bacillariophyceae (rozsivky)

Jsou jednobuněčné občas koloniální, mají dvoudílné křemičité schránky (penátní sladkovodní či
centrické mořské). Mají hnědou barvu a ve vegetativním stavu jsou diploidní. Rozmnožování pohlavní
(izogamie a anizogamie) i nepohlavní (oddálení schránek a dotvoření schránky). Fotosyntéza 20 –
25%, jejich schránky tvoří diatomit (SiO 2), indikátoři čistoty prostředí.

Třída Fucophyceae (hnědé řasy, chaluhy)

Rozlišují se na rhizoid, fyloid a kauloid. Mohou mít až 60m, jsou hnědé a jako barvivo proto převažuje
fukoxanthin. Velká produkce biomasy, rozmnožování je vegetativní, pohlavní i nepohlavní + mají
výraznou rodozměnu. Až na výjimky žijí ve slaných vodách (Sargasové moře, Azorské moře). Využívají
se v potravinářské, textilní, farmaceutickém a chemickém průmyslu (potaš – uhličitan draselný)

Třída Thribophyceae (různobrvky)

Mají kokální, vláknité a sifonální stélky. Jsou žlutozelené (z barviv chybí fukoxanthin). Převažuje
nepohlavní rozmnožování, pohlavní je vzácné. Výskyt mělké vody, kanály, kaluže a půda. Tribonema
(žabnice), Botrydium (vakovka)

Říše: Rostliny (Plantae), Eukaryota

Oddělení ruduchy (Rhodophyta)

Jsou jedno i mnohobuněčné, obsahují – chlorofyl a (d), alfa i beta karoten, fykocyanin, fykoerythrin.
Zásobní látka je florideový škrob, nemají bičíkaté buňky. Vyskytují se ve slaných vodách, velmi vzácně
sladké vody. Získáváme z nich agar (10 000 tun ročně), Potěrka žabí símě – indikátor čistých vod.

Oddělení zelené řasy (Chlorophyta)

Největší a vývojově nejsložitější skupina řas, z nichž se vyvinuly zelené rostliny. Mají všechny typy
stélek kromě rhizopodiální, Barviva – chlorofyl a + b, alfa a beta karoten, několik karotenoidů a
xantofyly. Zásobní látkou je škrob. Stěna je tvořena celulózou ojediněle glykoproteiny. Rozmnožování
je pohlavní i nepohlavní.

Chlorophyceae – zelenivky

Převážně jednobuněčné řasy, mají monadoidní, kokální nebo kapsální stélku. Samostatně žijící i
koloniální. Od ostatních se odlišují specifickou buněčnou stěnou (z glykoproteinu). Rozmnožování –
Nepohlavní: podélné dělení nebo tvoření cenobií (valič) a Pohlavní: izogamie, anizogamie a oogamie.

Jsou převážně sladkovodní – Pediastrum, Scenedesum, valič koulivý (volvox volvox), zrněnka
(objevuje se na jaře, než dojde k začlenění vegetace, na kůrách stromů). Zelenivka obecná (chlorela),

Třída: trubicovky, kadeřnatky, žabovlasovité, trentepólie

2
Heterotrichální, vláknité, sifonální, sifonokladální až pletivné stélky. Kadeřnatky a žabovlasovité jsou
sladkovodní. Jinak mořské a žijí přisedle. Rozmnožování je pohlavní (izogamie, anizogamie) a
nepohlavní (fragmentace stélek nebo pomocí bičíkatých zoospor)

Zástupci – kadeřnatka (trichální stélka), žabí vlas (sifonokladální stélka),

Třída Spájivky

Sladkovodní, jednobuněčné nebo nevětvených vláknitých. Netvoří bičíkatá stádia. Rozmnožování –

nepohlavní (fragmentace stélky) nebo pohlavní (konjugace/spájení – zygospora na konci vegetačního
období). Zástupci – Šroubatka (klidné vody), jařmatka (rašelinné tůně)

Třída Charophyceae (Parožnatky, chary)

Komplikované pletivné stélky připomínající přesličky. Inter a nodiální buňky, jsou celé inkrustované
CaCO3, jsou připevněné rhizoidy k podkladu. Sladkovodní písčité a stojaté vody. Rozmnožování –
nepohlavní (fragmentace stélky) a pohlavní (mnohobuněčné pohlavní orgány, oogamie). Parožnatka
(ve stojatých vodách) Nitella/lesklenka (na vlhkých loukách)

Skupina Řasy
Jednobuněčné/mnohobuněčné organismy žijící volně nebo přisedle, jsou sladkovodní i mořské druhy.
Převážně autotrofní – všechny obsahují chlorofyl a další barviva. Zásobní látkou jsou polysacharidy
nebo škrob, v životním cyklu se často střídá gametofyt (pohlavní generace) a sporofyt (nepohlavní
generace) – převažuje nepohlavní rozmnožování nad pohlavním. Jsou to producenti kyslíku a tvoří
biomasu. Využití ve farmacii, lékařství, potravním i textilním průmyslu.

Typy stélek

Endospory – vznikají uvnitř mateřské buňky, zatímco okolní buňka mateřská se o sléze rozpustí
Exospory – Vzniká mimo mateřskou buňku

3
Říše: Fungi (Houby), Eukaryota
Heterotrofní organismy, buněčná stěna je většinou chitinová dále jiné polysacharidy včetně celulózy.
Stélka je tvořená vláknitými hyfami, které vytváří mycelium (podhoubí). Jsou to parazité, saprofyté a
symbionti (mikorhiza, lichenismus). Typy pletiv – nepravá pletiva (tvořena propletenými hyfami –
plektenchym), prozenchym (dlouhé úzké hyfy), pseudoparenchym (hyfy kratšího zavalitého tvaru).
Životní cyklus anamorfa (nepohlavní stádium) a telomorfa (pohlavní stádium) = holomorfa (všechna
stádia hub). Rozmnožování: nepohlavní (dělení buněk, fragmentace hyf, tvorba nepohlavních spor –
konidie → seskupují se do konidiomat připomínají plodnice) pohlavní (plazmogamie, karyogamie,
meioza.

Oddělení Ascomycota (vřeckaté houby)

Nejpočetnější skupina hub, v životním cyklu zpravidla převažuje anamorfa nad dikaryotickou fází
(telomorfou). Vřecka – jediná diploidní buňka v jejich životním cyklu. Vegetativní stélka –
přehrádkované mycelium (haploidní, vzácně diploidní, přehrádky s jednoduchým pórem)

Pododdělení Pezizomycotina

Dochází k tvorbě pravých plodnic, vegetativní stélka tvořená přehrádkovaným myceliem a

v přepážkách jednoduché póry. Výtrusy (askospory) – většinou 8, vzácněji 16, 32. Inoperkulátní
vřecka (jsou uvolňovány pórem či štěrbinou) a operkulátní vřecka (otvorem po odpadnutí víčka).

Typy plodnic

Hymeniální – základ pro vznik plodnice je dán místem, kde došlo k oplození askogonu

 Apothecium – je otevřený nahoru, výtrusorodá vrstva je volná a výtrusy mohou svévolně

unikat
 Kleistothecium – uzavřená plodnice (jelenka)
 Perithecium – Výtrusy se odtud dostávají malým otvorem

Zástupci – lanýž letní, ucháč obrovský, smrž jarní

Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusé houby)

Chitinová buněčná stěna, tvoří plodnice, mají přehrádkované hyfy s centrálním pórem, přítomnost
dikaryofáze v životním cyklu + anamorfa → stejné s ascomycoty

Stavba stěn hyf, buněčná stěna je vícevrstevná (chitin + sacharidy), stavba přepážek. Mají krátkověké
primární a dlouhověké sekundární mycelium, somatogamie (chybí pohlavní orgány) → rozdíly od
ascomycot

Bazidie – jediná diploidní buňka v životním cyklu, holobazidie (nedělené) a fragmobazidie (dělené).
Jsou uspořádány v hymeniu (výtrusorodá vrstva).

Plodnice

Geastrální – okrovka (peridie), tetřich (gleba), nosič (receptakulum)

Hymeniální – pilothecium (krátkověké plodnice, třeň + klobouk). Krustothecium (obvykle bez třeně,
víceleté). Holothecium (hymenium po celém povrchu)

Dikaryonti – krátká haploidní fáze a dlouhá dikaryotická fáze, diploidní fáze je omezená

Zástupci – holubinky, choroš, ryzce, bedla, václavka, muchomůrka, pýchavka, klouzek

4
Lišejníky (lichenizované houby)
Rozdělení → mykobiont (houba, v 97% vřeckovýtrusé houby a ve 3% stopkovýtrusé houby) a
fotobiont (řasa a sinice). Žijí v extrémních biotopech – pouště, polární oblasti, vysokohoří.

Heteromerické stélky → keříčkovitá (dutohlávka sobí, pukléřka islandská), lupenitá (hávnatka psí),
korovitá (mapovník zeměpisný, terčovník zední), dvojtvará (dimorfická) – dutohlávka třásnitá

Mechorosty
V životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem, nemají meristematická pletiva a lignin.
Gametofyt tvoří spóra (v tetrádách), prvoklíček a vlastní zelená rostlinka (gametofor). Gametofor
může být foliózní (rhizoidy + kauloid + stélka) a frondózní (lupenitá stélka + rhizoidy). Antheridia –
samčí gametangia, tvorba spermatozoidů se dvěma bičíky. Archegonia – samičí gametangia, tvorba
oosféry. Nepohlavní rozmnožování – regenerování z části gametofytu

Hlevíky
Neobsahují cévní svazky, nachází se na jílovitých půdách, vlhká strniště, pole bez plodin, obnažená
rybniční dna) např. hlevík polní

Játrovky
Chybí průduchy, sporofyt je značně redukovaný, stinná a vlhká místa (lesy, skály, potoky, tlející dřevo)
např. porostnice mnohotvárná, podhořanka plocholistá

Mechy
Sporofyt je nezelený, obsahuje štět, tobolku a průduchy. Apokarpní (vrcholoplodý mech) sporofyty se
nacházejí na konci lodyžky. Pleurokarpní sporofyty se nacházejí roztroušeně na konci lodyžky.
Naleziště rašeliniště, vřesoviště, kameny a skály, rudelární stanoviště, např. měřík čeřitý, ploník
ztenčený, rokyt cypřišový

Kapraďorosty
Zelené výtrusné rostliny, převládá sporofyt. 2 typy → Eusporangiátní (vícevrstevná, z více buněk,
různý počet výtrusů) a Leptosporangiátní (jednovrstevná, z jedné buňky, 64 výtrusů)

Plavuně (lycopodiophyta)
Sporofyly – lístky s výtrusy, vznikají ve výtrusnicích (sporangiích), většinou jsou uspořádány do
koncových výtrusných klasů. Nečlánkované vidličnatě větvené, drobnými lístky hustě olistěné stonky.
Trofyl – asimilační list. Výtrusy vznikají ve výtrusnicích (sporangiích). Zástupci – vraneček, šídlatka,
plavuň vidlačka, plavuň pučivá

Přesličky (equisetophyta)
Článkované lodyhy bývají přeslenitě větvené, v zemi mají článkovaný oddenek. Výtrusnice sedí na
spodní straně stopkatých štítků (sporofylů), které skládají koncové klasy. 2 typy lodyh → jarní lodyha
(nezelená, většinou světle hnědá, nevětvená, na svém konci nese výtrusnicový klas) a letní lodyha
(zelená, rozvětvená, nenese výtrusnicový klas, asimiluje). Zástupci – přeslička rolní, bahenní a lesní

Kapradiny (Polypodiophyta)
Byliny s vytrvalým oddenkem, bohatě dělené listy (trofosporofyly). Spory se vytvářejí ve výtrusnicích
a jsou uspořádány v kupkách na spodní straně listové čepele (kupky jsou často kryty blanitou
ostěrou). Mají hadrocentrické cévní svazky, výtrusnice s pruhem jednostranně ztloustlých buněk
(prstenec). Gametofyt je redukován na prokel, na jehož spodní straně se tvoří pohlavní orgány

5
(pelatky a zárodečníky). Zástupci – kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, hasivka orličí,
sleziník

Nahosemenné rostliny
Sporofyly → mikrosporofyly (tyčinky) a megasporofyly (plodolisty) seskupují se v šištice. Celá rostlina
je sporofyt a gametofyt je silně redukován. Vajíčko se vyvíjí nezávisle na oplození a je volně přístupné
pylovým zrnům, vajíčka se vyvíjejí v nahá semena uložená v plodné šištici. Dřevo je tvořené
tracheidami

Oddělení Cykasy (cycadophyta)

Dvoudomé dřeviny s krátkým kmenem, zpeřené listy v mládí svinuté. Cykas japonský, cykas indický,
keják drobný.

Oddělení Liánovce (Gnetophyta)

Dřeviny či liány, nemají pryskyřičné kanálky, k ostatním nahosemenným nemá bližší příbuzenské
vztahy. Liánovec

Oddělení Jinany (Ginkgoophyta)

V současnosti žije pouze jeden druh, druhotně tloustnoucí kmen, listy vyrůstají ve svazečcích na
brachyblastech (zkrácená větévka), dvoudomý,

Oddělení Jehličnany (Pinophyta)

Kmen s druhotným tloustnutím a letokruhy, cévní svazky s tracheidami a dřevo s pryskyřičnými
kanálky.

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

jehlice po dvou ve svazečku, dobře snáší sucho a chudou půdu. Pružné, lehké a měkké dřevo, využití
ke stavbě lodí, jako palivo

Borovice černá (Pinus nigra)

jehlice po dvou ve svazečku, nachází se na slunných vápenatých stráních. Dřevo je sukovité používá
se jako palivo nebo stavební materiál, okrasný strom v parcích a zahradách

Borovice kleč (Pinus mugo)

jehlice po dvou ve svazečku, okrasná rostlina – v suchých skalkách, v sušších záhonech

Borovice těžká (Pinus ponderosa)

jehlice jsou ve svazečku po třech, světlomilná, mrazuvzdorná, v lesoparcích a parcích

Borovice vejmutovka (Pinus strobus)

jehlice ve svazečku po pěti, pochází ze severní Ameriky, Má kvalitní dřevo proto je hojně rozšířena

Smrk ztepilý (Picea abies)

strom s rovným kmenem (do 50m), kořenový systém je mělký bez hlavního kořene. Cenný zdroj
dřeva. Jehlice nasedá na výrůstky a je zakončena kulatou špičkou

Smrk sivý (Picea glauca)

Vysoký 15 – 30 m, válcovité, štíhlé visící šišky, mrazuvzdorný, rekultivace, okrasná rostlina

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)

jehlice jsou zploštělé a měkké, po rozemnnutí příjemně voní po citrusech. Dřevo pro výrobu nábytku,
nachází se v sadových a parkových úpravách

6
Jedle bělokorá (Abies Alba)
válcovitý rovný kmen, koruna v mládí kuželovitá, později válcovitá. Citlivost vůči pozdním mrazům a
nároky na vlhkost. Dřevo se využívá k vodním stavbám

Jedle obrovská (Abies Grandis)

výška může dosáhnout až 100 m, pokud jehlice v dlani rozmělníme, jsou velmi aromatické, jehlice
tvoří dvě až tři dlouhé rozčísnuté řady. Potřebuje vlhkost a polostín, nevadí jí pozdní mrazy – kořeny
prorůstají hluboko do země. V parcích

Jedle španělská (Abies pinsapo)

jehlice jsou tmavě zelenomodrostříbrné, zašpičatělé rostoucí kolmo a spirálovitě k větvi. Teplomilný
strom, nejraději na plném slunci. Okrasná dřevina

Modřín opadavý (Larix decidua)

jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích na brachyblastech, na zimu opadávají.
Dřevo se využívá k výrobě nábytku, stavební dříví.

Cedr atlantský (cedrus atlantica)

kmen přímý, borka tmavě šedo hladká, jehlice rostou v kupkách a jsou modrozelené. Dřevo je
trvanlivé využití ve stavebnictví, truhlářství a řezbářství

ČELEĎ TISOVCOVITÉ (TAXODIACEAE)

Tisovec dvouřadý (taxodium distichum)

patří mezi opadavé, s plochými dlouhými jehličkami. Z jihovýchodu USA, okrasná dřevina.

Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens)

nejvyšší žijící strom na světě 115 m, jehlice jsou čárkovité a dlouhé, výskyt v USA, národní strom
Kalifornie

Kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica)

jehlice mají šídlovitý zakřivený tvar a na větvičce vyrůstají ve šroubovici v 5 podélných řadách
srpovitě zahnuté. Pochází z Japonska a potřebuje neustále vlhkou půdu, okrasná dřevina

ČELEĎ CUPRESSACEAE

Mají šupinaté listy a jehlice, zralé šištice jsou dužnaté → JALOVCE

mají pouze šupinaté listy a zralé šištice jsou zdřevnatělé → OSTATNÍ RODY

Jalovec obecný (Juniperus communis)

dvoudomá rostlina, plodem je malá modrá bobulovitá šiška (semeno v dužnatém obalu) zrající 18
měsíců. Roste jako podrost jehličnatých lesů, vřesoviště, pastviny. Využití jako koření a léčivá rostlina

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana)

konce větví jsou přeslenité, žlutozelené samčí šištice jsou v ondobí zralosti načervenalé až purpurové,
červená prašná pouzdra s pylem. V jehličnatých lesích, původ v USA, voňavé dřevo, využití jako
okrasná rostlina

Zerav západní (Thuja occidentalis)

Středové listy mají pryskyřičné kanálky, mrazuvzdorný, dobře snáší nedostatek světla. Okrasné
zahrady.

Zerav východní (Thuja orientalis)

Snáší mělké a suché půdy, okrasná dřevina sušší stanoviště.

7
Zerav obrovský (Thuja plicata)
65 – 70 m, původní výskyt USA a Kanada. Výroba kytar, skříní, rámu, pádel pro lehké plachetnice a
kajaky.

Tis červený (taxus baccata)

je dvoudomý, jehlice jsou dlouhé, měkké a spodní strana je matná a světlejší. Ve spodním patře
listnatých a smíšených lesů, je to nejtěžší dřevo z českých domácích dřevin.

Oddělení Chvojníky
Chvojník dvouklasý (ephedra distachya)
keře, polokeře, článkované zelené stonky bez listů. Dvoudomé středomoří až střední Asie. Zneužíván
k přípravě pervitinu, v lékařství jako prostředek na astma, nemoci dýchací soustavy.

Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta)

Mnohobuněčné 1-2 obalné vajíčko, je uzavřené ve spodní části semeníku vzniklého srůstem okrajů
jednoho a více plodolistů, květy většinou oboupohlavné a vajíčka nejsou volně přístupna pylovým
zrnům. Plod – přeměněný semeník, popřípadě další květní části

TŘÍDA MAGNOLIOPSIDA (NIŽŠÍ DVOUDĚLOŽNÉ)

ŘÁD NYMPHAEALES

Čeleď nymphaceae (leknínovité)

Vytrvalé vodní byliny s adventivními kořeny, střídavé a jednoduché listy dlouze řapíkaté a bez palistů.
Vzplývají po hladině nebo jsou vyzdviženy nad hladinu. Květy jsou oboupohlavné K4 – 5C ∞A ∞ G (∞)
jsou jednotlivé, velké a na dlouhých stopkách. Plod je měchýřek v souplodí.

Leknín bělostný (Nymphaea candida)

hlavní žilky jsou i v horní třetině výrazně obloukovitě prohnuté. Výskyt stojaté vodní plochy –
chráněný

Leknín bílý (Nymphaea alba)

hlavní žilky jsou rovné, výskyt stojaté vodní plochy, chráněný, ale má okrasné kultivary

Stulík žlutý (Nuphar luteum)

květy jsou pětičetné, žlutá až oranžová barva, stojaté, pomalu tekoucí vody. Obsahuje alkaloidy

Viktorie královská (Victoria regia)

stojaté nebo pomalu tekoucí vody jižní Ameriky, pěstována ve sklenících

ŘÁD MAGNOLIALES

Čeleď Magnoliaceae (šácholánovité)

Stálezelené nebo opadavé dřeviny, střídavé, jednoduché, celistvé nebo členěné s opadavými listy.
Květy jsou oboupohlavné P ∞ A ∞ G ∞ . Plod je měchýřek nebo nažka v šišticovitém souplodí.

Šácholán Soulangeův (Magnolia soulangeana)

keř, okvětní plátky jsou na vnější straně sytě červené nebo fialové, zahrady mírného pásu,

Liliovník tulipánokvětý (liriodendron tulipifera)

květy jsou tvarem podobné tulipánům, mají šest korunních lístků. Lesy severní Ameriky, dřevo se
využívá na výrobu varhan, v okrasných zahradách

8
Čeleď Myristicaceae (muškátovníkové)
muškátovník pravý (Myristica fragrans)
dvoudomý strom, plod je dužnatý, pukavý, jednosemenný (někdy označován jako tobolka někdy jako
měchýřek). Z Indonésie, využití jako koření

ŘÁD PIPERALES

Čeleď piperaceae (pepřovníkovité)

Pepřovník černý (Piper nigrum)

stálezelená popínavá rostlina, původ v tropických oblastech, využití jako koření

Pimentovník pravý (Pimenta dioica)

známé jako nové koření, stále zelený keř, pochází z Jamajky

Pepřinec (peperomia)
vytrvalá rostlina, pochází z Ameriky (jižní), pokojová rostlina

Čeleď Aristolochiaceae (podražcovité)

Podražec křovištní (aristolochia clematitis)

bylina, má obnovovací pupen u země, louky, křoviny v teplejších oblastech. Léčivá rostlina, obsahuje
jedovatou látku kyselinu aristolochovou.

Kopytník evrospký (Asarum europaeum)

má plazivý oddenek, výška 5-10 cm, listy jsou lesklé, ve stinných lesích, je jedovatý

ŘÁD LAURACEAE

Čeleď lauraceae (vavřínovité)

Vavřín vznešený (Laurus nobilis)
dorůstá výšky až 12m, přirozeně ve středomořských lesích, využití jako kořenní (bobkový list), plody
jsou bohaté na silice

Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum)

stálozelené stromy a keře s voňavou kůrou, listy i větévkami ze Srí Lanky, využití jako koření

Třída Rosopsida (Vyšší dvouděložné)

Menší ustálený počet květních částí, typickým znakem jsou trikolpátní pylová zrna

ŘÁD RANUNCULALES

Spirocyklické květy, květní obaly jsou zpravidla volné, zubaté až dělené listy, obsahují alkaloidy,
semena s drobným embryem a bohatým endospermem.

Čeleď ranunculaceae (pryskyřníkovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, někdy vodní nebo popínavé dřeviny. Listy jsou střídavé nebo v pozemní
růžici, celistvé i členěné a bez palistů. Květy jsou oboupohlavné, jednotlivé v hroznovitých nebo
vrcholičnatých květenstvích K ∞ - 5 C ∞ - 5A ∞ - 4G ∞ - 1. Plod často v souplodích – nažka,
měchýřek, vzácně bobule

9
Pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus)
vytrvalá rostlina, čepele přízemních listů jsou trojdílné, ve vrcholové části nepravidelně zubaté.
Všechny listy jsou řídce chlupaté. Ve vlhkých stinných lesích, je jedovatý

Pryskyřník plamének (ranunculus flammula)

listy bývají eliptické s kopinatou až vejčitou čepelí. Na vlhkých loukách, mělkých stojatých vodách,
v rašeliništích, je jedovatý

Pryskyřník velký (ranunculus lingua)

lodyha je rýhovaná, dutá, lysá až řídce chlupatá. Na okrajích stojatých a pomalu tekoucích vod. Je
silně ohrožený a jedovatý

Pryskyřník plazivý (ranunculus repens)

lodyha je plazivá až vystoupavá, lysá až roztroušeně chlupatá, vlhčí stanoviště bohaté na dusík,
jedovatý

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

vytrvalá bylina, oddenek je tmavohnědý až černý, čepel je dlanitě četná s řapíkatými listy v obrysu
vejčitá. V listnatých a smíšených lesích, křoviny, louky a pastviny. Jedovatá, pomáhá na revmatismus

Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)

v horní čtvrtině stonku se vyskytuje přeslen řapíkatých listenů, lesy, paseky, meze, jedovatá – na
pokožce vyvolává záněty, někdy puchýře

Sasanka lesní (anemone sylvestris)

vytrvalá bylina, dlanitě dělené mělce zubaté listy. Lesostepní oblasti Evropy a Asie, okrasná rostlina

Orsej jarní (Ficaria verna)

kyjovitě ztloustlé kořenové hlízy, ve vlhčích typech listnatých lesů, na loukách i v křovinách. Obsahuje
hodně vitaminu C, dělával se z ní salát, ale jen do doby než vykvete, potom je jedovatá

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)

vytrvalá rostlina s velkými žlutými květy, listy jsou dělené až niťovité, na suchých a teplých loukách,
obsahuje glykosidy, které účinkují na srdeční svalstvo, okrasná rostlina, chráněná

Hlaváček letní (Adonis aestivalis)

jednoletá rostlina, pole a stráně na vápenitých podkladech, silně ohrožený druh (kategorie C2)

Plamének plotní (Clematis vitalba)

dřevitá liána, dorůstá 6-12 m délky, pěstována jako okrasná rostlina

Koniklec luční český (pulsatilla pratensis)

vytrvalá, bělavě chlupatá bylina, listy jsou uspořádány v růžici a jsou dlouze řapíkaté s vejčitou čepelí.
Na kamenitých a travnatých stráních, louky, světlé lesy – teplomilný druh.

Jaterník podléška (hepatica nobilis)

vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, staré listy přezimují a nové narůstají až po odkvetení,
v prosvětlených smíšených lesích, velmi slabě jedovatý, léčivá a okrasná rostlina (náhražka černého
čaje)

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

vytrvalá bylina (výška 30 – 50 cm), listy jsou jednoduché, dolní, horní až přisedlé a řapíkaté, na
podmáčených loukách, mírně jedovatý

10
 Ostrožka stračka (consolida regalis)
jednoletá bylina, 5 kališních lístků, korunní lístky jsou dva srostlé, taky ostruhaté, modré až bělavé
barvy. Plevel v obilí

Čeleď berberidaceae (dřišťálovité)

Květy jsou oboupohlavné, v hroznech, latách, vrcholících nebo klasech. K 4 nebo 6C 4 nebo 6 A ∞ - 6
(4) G 1. Plod bobule, řidčeji tobolka nebo měchýřek (semena mají často míšek)

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)

až 3m vysoký, opadavý keř, trny jsou listového původu (přeměněné listy s palisty). Plodem jsou
červené bobule, na světlých místech

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

stále zelený keř, tuhé, kožovité listy na prostředí je nenáročná, okrasná rostlina do suchých vazeb a
věnců

Čeleď Papaveraceae (makovité)

Květy jsou oboupohlavné a pravidelné, K2 C 2+2 A ∞ G (2 - ∞), plodem je tobolka

Mák setý (papaver comniferum)

jednoletá rostlina jarní i ozimá, lysá a namodralá, silně mléčicí. Kalich jelysý dva plátky korunních
lístků bílé, růžové, červené nebo fialové barvy. Využití v potravinářství, farmacii a pro okrasné účely

Mák vlčí (Papaver rhoeas)

jednoletá přezimující bylina, má jednoduchou nebo jen slabě větvenou lodyhu, pole a člověkem
ovlivněná stanoviště, význam je polní plevel

Vlaštovičník větší (Chelidoniu majus)

listy jsou vstřícně postavené, vejčité, vroubkované, květy vyrůstají na dlouhých stopkách a tvoří
okolíky. Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku, podél cest a plotů, v zahradách. Léčivé účinky, ale
je i jedovatý

Čeleď Fumariaceae (zemědýmovité)

Květy mají oboupohlavné, souměrné, K2 C 2+2 A2 – 6 G (2). Plod je tobolka nebo nažka

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

jednoletá bylina, stříbrozelená barva listů, výskyt v úrodnějších oblastech ČR a je to polní plevel

Zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata)

jednoletá bylina, stříbrozelená barva listů, také polní plevel

Dymnivka dutá (Corydalis cava)

trvalka, každý rok raší z duté kulovité hlízy, na přímé lodyze bývají dva světlezelené listy s dlouhými
řapíky, výskyt vlhké, kypré a humózní půdy. Je jedovatá

Srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis)

pochází z Číny a severu Korejského poloostrova, využití jako okrasná rostlina

ŘÁD CARYOPHYLLALES

Čeleď Caryophyllaceae (hvozdíkovité)

Květy jsou pravidelné a oboupohlavné. K5 n. (5) C5 A5 + 5 n.5 G (5-2). Plodem je tobolka

11
Hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitatus)
vytrvalá bylina, výskyt na skalách

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)

vytrvalá bylina, luční ekosystémy, vřesoviště, suché trávníky

Hvozdík karafiát (Dianthus caryophylus)

vytrvalá bylina, je to okrasná dřevina

Silenka širolistá (Silene latifolia)

vytrvalá bylina, výskyt luční ekosystémy

Smolnička obecná (Viscaria vulgaris)

vytrvalá bylina, luční ekosystémy, křoviny, lesní lemy

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)

vytrvalá bylina, luční ekosystémy a mokřady

Ptačinec žabinec (Stelaria media)

jednoletá bylina, přezimující, plevel

Čeleď Aizoaceae (kosmatcovité)

Sukulentní jednoleté nebo vytrvalé byliny přizpůsobené růstu v suchých oblastech. Obvykle mají C4
nebo CAM metabolismus. Listy jsou jednoduché, bez řapíku a sukulentní. Květy jsou pravidelné a
oboupohlavné, okvětí je nerozlišené. Plodem je pukající tobolka, semena jsou bez endospermu a
mohou mít míšek

Kosmatec sedmikráskovitý (Dorotheanthus bellidiformis)

okrasná rostlina, jednoletá bylina

Čeleď Cactaceae (opunciovité/nopálovité)

Vytrvalé sukulentní byliny, stonky sloupovitě nebo kulovitě zdužnatělé, listy jsou redukované v ostny
nebo trichomy, květy jsou oboupohlavné a mnohočetné a plodem je bobule

Ježunka Williamsova, Opuncie (Opuntia ficus-indica)

Čeleď Amaranthaceae (laskavcovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, listy jsou střídavé nebo vstřícné bez palistů, plodem je tobolka nebo
nažka. Mají oboupohlavné květy nebo samčí nebo samičí, P 3-5 A 3-5 G (2-3)

Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus)

jednoletá bylina, jedná se o plevel

Další formy laskavců se mohou využívat jako okrasné → laskavec trojbarvý, laskavec ocasatý, krvavý

Čeleď Chenopodiaceae (merlíkovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, někdy sukulentní, listy jsou střídavé nebo vstřícné, bez palistů, lysé nebo
s vakovitými chlupy. Květy jsou oboupohlavné nebo samčí a samičí P 5,3 – 1 A 5 3-1 G (2) v klubíčkách
se skládají bohaté laty nebo klasy. Plodem je nažka s vytrvalým okvětím

Merlík bílý (Chenopodium album)

jednoletá bylina, plevel

12
Merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum)
jednoletá bylina, plevel

Lebeda Lesklá (Atriplex nitens)

jednoletá bylina, plevel

Špenát zelný (Spinacia oleracia)

jednoletá bylina, zelenina

Řepa salátová (Beta vulgaris)

dvouletá bylina, zelenina

Čeleď polygonaceae (rdesnovité)

Jednoleté vytrvalé byliny až liány, listy jsou celistvé a střídavé, palisty srůstají v blanitou bodku, která
obepíná stonek. Květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné P 3-6 A 3-9 G (2-4) jednodomé nebo
dvoudomé, květenství klasovité hrozny nebo laty. Plodem je trojhranná nebo zploštělá nažka

Rdesno hadí kořen (Bistorta major)

vytrvalá plodina, v okolí vodních ploch

Pohanka obecná (Fagopyrum esculuntem)

jednoletá bylina, plodina

Šťovík kyselý (Rumex acetosa)

vytrvalá bylina, luční ekosystémy

ŘÁD Saxifragaceae (lomikamenovité)

Květy jsou oboupohlavné a pravidelné, plodem je tobolka

Lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), Mokříš střídavolistý, Tolije bahenní (Parnassia palustris)

ŘÁD SANTALACEAE (SANTALOVITÉ)

Květy jednopohlavné, oboupohlavné, okvětí ze 3-5 lístků. Plodem je nažka, oříšek, peckovice nebo
bobule

Jmelí bílé (Viscum album)

vytrvalá bylina, poloparazit – dokáže asimilovat, ale z hostitele si bere vodu a živiny

Lněnka lnolistá (thesium linophyllum)

vytrvalá bylina, poloparazit

ŘÁD PLUMBAGINALES (OLOVĚNCOVITÉ)

Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné, mají svrchní semeník. Plodem je tobolka nebo nažka

Trávnička obecná (Armeria vulgaris), Statice, Olověnec (Plumbago)

ŘÁD VITALES (RÉVOVITÉ)

Dřevnaté liány se sympodiálním větvením stonku, úponky jsou stonkového původu. Listy jsou
střídavé, dlanitě členěné a bez úponků. Květy jsou oboupohlavné nebo samčí a samičí a jsou drobné
v bohatých latách. Jednodomé, dvoudomé nebo mnohomanželné. Plod je dvousemenná bobule.

13
Réva vinná (Vitis vinifera)
dominantním číslem v květním vzorci je 5.

Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta)

úponky bez přísavek

ŘÁD OXALIDACEAE (ŠŤAVELOVITÉ)

Jednoleté až vytrvalé byliny, v zemi je oddenek, hlíza nebo cibule. Listy jsou střídavé, zpeřené či
dlanitě složené, někdy palisty. Květy jsou oboupohlavné a hlavní číslo v květním vzorci je 5. Plodem je
tobolka zřídka bobule

Šťavel kyselý (oxalis acetosella), Šťavel evropský (Oxalis fontana)

ŘÁD CUCURBITALES (TYKVOVITÉ)

Čeleď cucurbitaceae (tykvovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, lodyhy popínavé nebo plazivé. Květy jsou oboupohlavné nebo samčí a
samičí, dominantní číslo ve květním vzorci je 5. Jsou dvoudomé i jednodomé. Střídavé, celistvé nebo
členěné listy bez palistů, plodem je bobule, semena jsou zploštělá

Dýně obecná (Cucurbita pepo)

spadají sem různí druhy, jsou okrasné nebo se dají konzumovat

Okurka setá (Cucumis sativus)

Čeleď fagaceae (bukovité)

Jednodomé opadavé dřeviny, listy jsou střídavé, jednoduché s opadavými palisty. Květy jsou samčí
(dominantní číslo 4) a samičí (dominantní číslo 3). Plodem je jednosemenná nažka částečně nebo
zcela uzavřená ve zveličelé číšce s ostny nebo šupinami

Buk lesní (Fagus sylvatica), Dub letní (Quercus robur), Dub zimní (Quercus petraea), Dub korkový
(Quercus suber), Kaštanovník jedlý (Castanea sativa)

Čeleď betulaceae (břízovité)

Opadavé jednodomé dřeviny, listy jednoduché, celistvé s opadavými palisty. Květ jsou samčí
(dominantní číslo 2) nebo samičí (dominantní číslo 0,2) jsou drobné v jehnědách nebo plodných
šišticích. Plodem je nažka s lemem

Bříza bělokorá (Betula pendula), Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Čeleď Corylaceae (lískovité)

Opadavé jednodomé dřeviny, střídavé, jednoduché listy s opadavými palisty. Květy samčí (v
jehnědách) a samičí (pupencovitých svazečcích nebo klasech). Plodem je oříšek se zvonkovitým
obalem nebo křídlem ze srostlých listenců

Habr obecný (Ulmus minor), líska obecná (Corylus avelana)

Čeleď Juglandaceae (ořešákovité)

Jednodomé opadavé dřeviny, listy jsou jednotlivé, lichozpeřené a bez palistů. Květy samčí (v
jehnědách) a samičí (v řídkých klasech), jsou drobné. Plodem je nepravá peckovice nebo oříšek

14
Ořešák vlašský (Juglans regia), Ořešák černý (Juglans nigra)

ŘÁD ROSALES

Čeleď Canabaceae (konopovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, většinou dvoudomé, listy vstřícné někdy střídavé, dlanitě složené nebo
až celistvé s palisty. Květy jsou samčí a samičí, jsou drobné ve vrcholičnatých květenstvích nebo
svazečcích. Plodem je nažka (u chmele v šišticovitých plodenstvích)

Chmel otáčivý (humulus lupulus), konopí seté (Cannabis sativa)

Čeleď urticaceae (kopřivovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, listy jsou vstřícné nebo střídavé, většinou s palisty. Květy jsou samčí a
samičí, jednodomé nebo dvoudomé, plodem je nažka obalená zveličelým okvětím

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kopřiva žahavka (urtica urens)

Čeleď rosaceae (růžovité)

Květy jsou pravidelné, oboupohlavné (dominantní číslo v květním vzorci je 5). Plodem je nažka,
malvice nebo peckovice (většinou v souplodí)

Podčeleď růžové (Rosoidae)

Vytrvalé keře nebo byliny, někdy mají ostny, palistnaté většinou složené listy. Květy jsou
oboupohlavné (s 5) a plodem je nažka nebo apokarpické souplodí souplodí peckoviček nebo nažek

Růže šípková (rosa canina), růže svraskalá (rosa rugosa), růže převislá (rosa pendolina), růže
mnohokvětá (rosa multiflora) → růže obsahují vitamin C, některé ve velkém množství (v šípku je
karoten, vitaminy B1 a B2), kuklík městský (Geum urbanum), kontryhel obecný (alchemila vulgaris),
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis), Jahodník obecný (fragaria vesca), Jahodník trávnice (Fragaria
viridis), Jahodka indická (duchesnea indica) – kvete žlutě, mochna jarní (Potentilla verna), ostružiník
maliník (Rubus idaeus), Ostružiník křovitý (robus fructicosus), zákula japonská (Kerria japonica)

Podčeleď tavolníkovité (Spiroideae)

Keře, zřídka byliny, listy jsou střídavé a bez palistů, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 5),
plodem je měchýřek v souplodí a ojediněle tobolka

Tavolník vrbolistý (Spirea salicifolia), Tavolník třešňolistý (Spirea prunifolia)

Podčeleď jabloňové (Maliodae)

Listy jednoduché s opadavými palisty, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 5), plodem je
malvice

Jabloň domácí (Malus domestica), Hrušeň obecná (pyrus communis), jeřáb ptačí (sorbus aucuparia),
hloh obecný (crataegus laevigata),

Podčeleď slivoňové (Prunoideae)

Květy jsou oboupohlavné a medonosné (dominantní číslo je 5), plodem je dužnatá nebo zasychavá
peckovice s tvrdým dřevnatým endokarpem, semena obsahují kyanogenní glykosidy

15
Třešeň ptačí (prunus avium), višeň obecná (prunus cerasus), broskev obecná (prunus domestica),
nektarinka (persica vulgaris), meruňka obecná (prunus armeniaca), slivoň švestka (prunus
domestica), mandloň obecná (prunus dulcis), střemcha obecná (prunus padus)

ŘÁD GERANIALES (KAKOSTOVITÉ)

kakostovité (geraniaceae)

Listy dlanité s palisty, vstřícné, pravidelné, oboupohlavné (dominantní číslo je 5), plod je zobanitý,
poltivý, ve zralosti rozpadavý v pět dílů

Kakost luční (Geranium pratense), kakost smrdutý (geranium robertianum), muškáty (pelrgonium)

ŘÁD BRASSICALES (BRUKVOVITÉ)

Čeleď brassicaceae (brukvovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, zřídka keříky. Listy jsou střídavé nebo přízemní, bez palistů, často
chlupaté či žláznaté (pletiva obsahují hořčičné glykosidy, a štiplavě vonící hořčičné silice). Květy jsou
oboupohlavné (dominantní číslo je 2), v hroznovitých květenstvích. Plod je šešule, šešulka, někdy
struk nebo nažka

Brukev zelná (Brassica oleracea) VŠECHNO BRASSICA OLERACEA (DOPLNĚNO O TŘETÍ NÁZEV)
květák (botrytis), brokolice (italica), kedluben (gongylodes), zelí hlávkové (capitata), kapusta
hlávková (sabauda), růžičková kapusta (gemmifera), zelí čínské (brassica chinensis), brukev řepka
olejka (Brassica napus), ředkev černá (raphanus sativus niger), křen selský ( Armoracia rusticana),
hořčice bílá (sinapis alba), hořčice polní (sinapis arvensis), ohnice polní (raphanus raphanistrum),
Kokoška pastuší tobolka (Capsela bursa pastoris), penízek rolní (Thlaspi arvense), vesnovka obecná
(cardaria draba), česnáček lékařský (allinaria officinalis), huseníček rolní (arabidopsis thaliana),
barborka obecná (barbarea vulgaris)

Čeleď resedaceae (rýtovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 4) v koncových hroznech
nebo klasech s listeny, plodem je více semenná tobolka, která je na povrchu otevřená (plodolisty
nesrůstají ani za plodu)

Rýt žlutý (reseda lutea)

ŘÁD MALVALES (SLÉZOTVARÉ)

Čeleď tiliaceae (lipovité)

Opadavé stromy nebo keře zřídkakdy byliny, mají slizové buňky ve dřeni i v kůře, silná lýková vlákna,
sympodiální větvení. Palisty opadavé, listy střídavé, jednoduché, celistvé, laločnaté často
asymetrické. Květy jsou oboupohlavné a dominantní číslo je 5, ve vrcholičnatých květenstvích. Plod
jednosemenný oříšek (lípa), jinak vícesemenná tobolka)

Lípa srdčitá (tilia cordata), lípa širolistá (tilia platyphyllos), jutovník (corchorus)

Čeleď malvaceae (slézovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, polokeře, vzácně keře. Listy střídavé, dlanitě členěné nebo celistvé
s palisty, hojné slizové buňky nebo nádržky. Květy oboupohlavné (dominantní číslo je 5), korunní
plátky v poupěti spirálně stočené a srostlé v tyčinkovou trubku. Hroznovitá nebo vrcholičnatá
květenství nebo úžlabí listů. Poltivý plod rozpadající se v plůdky nebo tobolka.

16
Sléz lesní (malva sylvestris), bavlník bylinný (Gossipium herbaceum), ibišek jedlý (hibiscus
ambelofera), baobab (adansonia digitata)

Čeleď sterculiaceae (kakaovníkovitové)

Tropické byliny a dřeviny, často liány, listy jsou střídavé a jednoduché. Květy jsou oboupohlavné,
tyčinky jsou srostlé v trubku, plodem je bobule nebo tobolka. Kauliflorie → květy vyrůstají z pupenů
na kmeni a starších větvích

Kakaovník pravý (theobroma cacao)

ŘÁD SAPINDALES (MÝDELNÍKOVITÉ)

Čeleď rutaceae (routovníkovité)

Převážně tropické a subtropické dřeviny, výjimečně byliny. Listy střídavé, jednoduché nebo složené a
bez palistů, s prosvítavými siličnými drážkami. Květy oboupohlavné (dominantní čísla 4 a 5),
jednotlivé nebo v hroznovitých a vidlanovitých květenstvích. Plodem je tobolka, bobule, peckovice
nebo nažka

Citroník limonový (Citrus limon), mandarinkovík (citrus reticulata), pomerančovník čínský (citrus
sinensis), citroník rajský/grapefruit (citrus paradisi), pomelo (citrus grandis)

Čeleď aceraceae (javorovité)

Jednodomé nebo dvoudomé opadavé dřeviny, listy jsou vstřícné, jednoduché a dlanitě laločnaté
nebo složené bez palistů. Květy oboupohlavné nebo samčí a samičí (následkem zakrnění tyčinek nebo
pestíků), mnohomanželné, v latách, hroznech nebo okolících. Plodem je křídlatá dvounažka

Javor mléč (acer platanoides), javor klen (acer pseudoplatanus), javor babyka (acer campestre)

ŘÁD MALPHIGIALES

Čeleď hypericaceae (třezalkovité)

Byliny se siličnými a pryskyřičnými nádržkami a kanálky v pletivech, listy jsou vstřícné, celistvé a bez
palistů. Pravidelné oboupohlavné květy (dominantní číslo je 5), plodem je tobolka

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), třezalka skvrnitá (hypericum maculatum)

Čeleď violaceae (violkovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, listy střídavé, celistvé a s palisty. Květy oboupohlavné (dominantní číslo
je 5), plod je mnohosemenná tobolka, semena často s masíčkem

Violka rolní (viola arvensis), violka trojbarevná (viola tricolor), violka vonná (viola odorata), violka
lesní (viola reichenbachiana), violka srstnatá (viola hirta), violka vyšší (viola elatior), maceška zahradní
(viola ….)

Čeleď salicaceae (vrbovité)

Dvoudomé opadavé keře, keříčky a stromy. Listy střídavé, jednoduché, celistvé s palisty. Květy samčí
a samičí jsou drobné a tvoří jehnědy. Plodem je tobolka, semena jsou opatřena chmýrem

Vrba bílá (salix alba), vrba křehká (salix fragilis), topol černý (populus nigra), topol osika (populus
tremula)

17
Čeleď linaceae (lnovité)

Byliny, v tropech i dřeviny nebo liány. Listy střídavé, přisedlé nebo jednoduché většinou bez palistů.
Květy jsou oboupohlavn, dominantní číslo je 5, jsou jednotlivé nebo ve vidlanovitých květenstvích.
Plod je tobolka (vývoj nepravých přepážek v tobolce)

Len setý (linum usitatissimum), len žlutý (linum flavum)

Čeleď Euphorbiaceae (pryšcovité)

Květy jsou jednopohlavné, drobné, většinou pětičetné nahé nebo s nenápadným okvětím, plodem je
tobolka. Listy střídavé, jednoduché i dlanitě členěné s palisty či bez palistů

Bažanka roční (Mercurialis annua), pryšec kolovratec (euphorbia helioscopia), pryšec chvojka
(euphorbius cyparissias), pryšec obecný (euphorbia esula), „vánoční růže“ (euphorbia pulcherrima)

Čeleď Fabaceae (bobovité)

Květy jsou zygomorfní (souměrné) a oboupohlavné. Listy střídavé, složené s palisty často zakončené
úponkem a plodem je lusk. Hroznovitá květenství (hrozny nebo strbouly), mohutná kořenová
soustava zasahuje do hloubek, na kořenech často hlízkaté bakterie

Bob obecný (Vicia faba), fazol obecný (Phasoleus vulgaris), hrách setý (pisum sativum), sója luštinatá
(glycine max), podzemnice olejná (arachis hypogaea), jetel luční (trifolium pratense), jetel prostřední
(trifolium hybridum) – bez bílé podkovy na listech, jetel plazivý (trifolium repens), tolice vojtěška
(medicago sativa), tolice dětelová (medicago lupulina), komonice lékařská (melilotus officinalis),
štírovník růžkatý (lotus corniculatus), hrachor jarní (lathyrus vernus), hrachor luční (lathyrus
pratensis), vikev ptačí (vicia cracca), vikev plotní (vicia sepium), vikev huňatá (vicia vilosa), čičorka
pestrá (securigera varia), štědřenec převislý (laburnum anagyroides), trnovník akát (robinia
pseudoacacia)

PODTŘÍDA ASTERIDAE

Čeleď ericaceae (vřesovcovité)

Keříky, keře nebo nízké stromy. Listy jsou střídavé, vstřícné nebo přeslenité, tuhé, šupinovité nebo
jehlicovité bez palistů. Květy jsou oboupohlavné, dominantní číslo je 4 a 5, jsou jednotlivé nebo
v hroznovitých květenstvích. Plodem je tobolka nebo bobule

Vřes obecný (calluna vulgaris), rhododendron

Čeleď vacciniaceae (brusnicovité)

Jsou to keříčky, listy jsou bez palistů, střídavé a celistvé. Květy jsou oboupohlavné a dominantní číslo
je 4 a 5. plodem je bobule

Brusnice borůvka (vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (vaccinium vitis idaea)

Čeleď primulaceae (prvosenkovité)

Byliny, listy jsou vstřícné, střídavé nebo jen v přízemní růžici a bez palistů. Květy jsou oboupohlavné a
dominantní číslo je 5, květenství různého typu, plodem je tobolka

Prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (primula elatior), brambořík nachový (cyclamen
purpurascens)

18
ŘÁD GENTIANALES (HOŘCOTVARÉ)

Čeleď rubiaceae (mořenovité)

Jednoleté nebo vytrvalé byliny, v tropech i stromy, keře, liány. Ekonomicky významná čeleď – zdroj
alkaloidů → kaffein, chinin, emetin a psychotropin. Květy jsou oboupohlavné, dominantní číslo je 5.
Listy jsou jednoduché a s palisty. Plodem je dvounažka, u tropických zástupců i bobule, peckovice
nebo tobolka

Svízel/mařinka vonná (Galium odoratum), svízel přítula (Galium aparine), kávovník arabský (coffea
arabica)

Čeleď gentianaceae (hořcovité)

Hořec žlutý (genthiana lutea), hořec bezlodyžný (gentiana acaulis)

ŘÁD LAMIALES (HLUCHAVKOTVARÉ)

Čeleď lamiaceae (hluchavkovité)

Jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, čtyřhranné lodyhy, květy jsou oboupohlavné. Koruna je
dvoupyská, horní pysk je složen ze dvou korunních plátků a dolní pysk je složen ze tří korunních
plátků. Plodem jsou 4 tvrdky, listy jsou křižmostojné a bez palistů

Hluchavka bílá (lamium album), hluchavka nachová (lamium purpureum), hluchavka skvrnitá (lamium
maculatum), pitulník žlutý (galeobdolon luteum), popenec obecný (glechoma hederacea), máta
peprná (mentha x piperita), máta rolní (mentha arvensis), meduňka lékařská (melissa officinalis),
majoránka zahradní (majorana hortensis), tymián obecný (thymus vulgaris), mateřídouška vejčitá
(thymus pulegioides), dobromysl obecná (origanum vulgare), bazalka pravá (ocimum basilicum),
rozmarýn lékařský (rosmarinus officinalis), šalvěj lékařská (salvia officinalis), zběhovec plazivý (ajuga
reptans)

Čeleď scrophulariaceae (krtičníkovité)

Většinou byliny, vzácně keře nebo liány. Listy jsou střídavé, vstřícné, přeslenité někdy v přízemní
růžici, jednoduché a bez palistů. Květy jsou oboupohlavné, dominantní číslo je 4 a 5. Plodem je
tobolka. Hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství. PATŘÍ SEM ČELEDI – JITROCELOVITÉ,
PAVLOVNIOVITÉ, ZÁRAZOVITÉ

Krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), divizna velkokvětá (verbascum densiflorum)

PAVLOVNIOVITÉ – paulovnie plstnatá

ZÁRAZOVITÉ – byliny, někdy keře, střídavé nebo vstřícné listy bez palistů. Květy jsou oboupohlavné
(číslo 5), dvoupyskaté koruny. Plodem je tobolka. Záraza bílá (Orobanche alba), černýš hajní
(melampyrum nemorosum)

JITROCELOVITÉ (PLANTAGINACEAE) – jednoleté až vytrvalé byliny, plodem je tobolka nebo nažka.

Listy jsou střídavé vstřícné, vzácně v přeslenech často v přízemní růžici, bez palistů. Květy jsou
oboupohlavné (dominantní číslo je 4) a drobné

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel prostřední (plantago media), rozrazil rezekvítek
(veronica chamaedrys), rozrazil rolní (veronica arvensis)

19
Čeleď boraginaceae (brutnákovité)

Vytrvalé, dvouleté nebo jednoleté byliny, pokryté tuhými chlupy (lodyhy). Listy jsou střídavé, často
v přízemní růžici, bez palistů a chlupaté. Květy jsou oboupohlavné, dominantní číslo je 5. Plod je
rozpadavý v dvě dvousemenné nebo čtyři jednosemenné tvrdky

Brutnák lékařský (borago officinalis), kostival lékařský (symphytum officinale), plicník lékařský
(pulmonaria officinalis), Pomněnka rolní (myosotis arvensis), pipla osmahlá (nonea pulla)

ŘÁD SOLANALES (LILKOVITÉ)

Čeleď solanaceae (lilkovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, keře a polokeře. Obsahují alkaloidy – atropin, solanin, nikotin. Listy jsou
střídavé, přeslenité nebo složené a bez palistů. Květy jsou oboupohlavné (s číslem 5), plodem je
bobule nebo tobolka

Lilek brambor (solanum tuberosum), lilek rajče (solanum lycopersicum), paprika roční (capsicum
annuum, chili/kaenský pepř (capsicum frutescens), petunie zahradní (petunia), lilek černý (solanum
nigrum), lilek potměchuť (solanum dulcamara), durman obecný (datura stramonium), rulík zlomocný
(atropa bella-donna), tabák selský (nicotiana rustica), kustovnice cizí (lyceum barbarum)

Čeleď convolvulaceae (svlačcovité)

Vytrvalé, vzácně jednoleté byliny či dřeviny, často poléhavé nebo ovíjivé. Listy jsou střídavé,
jednoduché a bez palistů. Květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 5), jednotlivé nebo ve
vrcholičnatých květenstvích. Plodem je tobolka

Svlačec rolní (convolvus arvensis), opletník plotní (calystegia sepium), povijnice jedlá/batáty
(ipomoea batatas)

ŘÁD APIALES (MIŘÍKOTVARÉ)

Čeleď araliaceae (aralkovité)

Dřeviny, často liány zřídka byliny. Listy střídavé, jednoduché nebo složené s palisty nebo pochvami.
Květy oboupohlavné nebo samčí a samičí (pětičetné), v okolících, hlávkách nebo klasech. Plodem je
bobule nebo peckovice

Břečťan popínavý (hedera helix), všehoj ženšenový (ženšen)

Čeleď apiaceae (miříkovité)

Jednoleté až vytrvalé byliny, plodem je poltivá dvounažka často křídlatá či žabernatá se silicemi.
Květy jsou oboupohlavné (číslo 5), v jednoduchých nebo složených okolících, někdy strboulech. Listy
jsou střídavé, většinou složené, zřídka jednoduché. Lodyhy duté, rýhované ve všech vegetativních
částech i v oplodí sekreční buňky a kanálky

Celer bulvový (apium graveolens), mrkev obecná setá (daucus carota sativus), petržel obecná
(petroselinum crispum), pastiňák setý (pastinaca sativa), kopr vonný (anethum graveolens), libeček
lékařský (levisticum officinale), kmín luční (carum carvi), koriandr setý (coriandrum sativum), bršlice
kozí noha (aegopodium podagraria)

ŘÁD DIPSACALES (ŠTĚTKOTVARÉ)

20
Čeleď caprifoliaceae (zimolézovité)

Jedná se o dřeviny, listy jsou vstřícné a celistvé, palisty chybějí nebo jsou nezřetelné. Květy jsou
oboupohlavné (dominantní číslo je 5), Plodem je bobule, peckovice, tobolka nebo nažka

Kalina obecná (viburnum opulus)

Čeleď valerianaceae (kozlíkovité)

Jednoleté nebo vytrvalé byliny, květy jsou oboupohlavné i jednopohlavné, plodem je nažka

Kozlíček polníček (valerianella loscuta), kozlík lékařský (valeriana officinalis)

Čeleď dipsacaceae (štětkovité)

Dvouleté nebo vytrvalé byliny. Listy jsou vstřícné, jednoduché nebo složené, bez palistů a často
v přízemní růžici, plodem je nažka s vytrvalým kalichem

Chrastavec rolní (Knautia arvensis), štětka lesní (dipsacus sylvestris),

Čeleď sambucaceae (bezovité)

Většinou opadavé dřeviny nebo vytrvalé byliny s rozsáhlým kořenovým systémem, květy jsou
oboupohlavné (dominantní číslo 3 a 6) a jsou ve vrcholících), plodem je peckovice. Listy jsou vstřícné,
zpeřené s palisty i bez palistů

Bez černý (sambucus nigra), - léčivý, bez chebdí (sambucus ebulus) – jedovatý

ŘÁD ASTERALES (HVĚZDNICOTVARÉ)

Čeleď campanulaceae (zvonkovité)

Většinou byliny s mléčnicemi v pletivech, listy jsou střídavé a jednoduché bez palistů, květy jsou
oboupohlavné (dominantní číslo je 5), plodem je tobolka a zásobní látky je inulin

Zvonek rozkladitý (campanula patula), zvonek řepkovitý (campanula rapunculoides), zvonek alpský
(camapanula alpina)

Čeleď asteraceae (hvězdnicovité)

Nejbohatší čeleď krytosemenných rostlin, jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny, zřídka polokeře a
zásobní látkou je inulin. Plodem je nažka často s útvary kališního původu (chmýr). Listy jsou střídavé,
vstřícné, v přeslenech nebo v přízemní růžici bez palistů. Květy jsou oboupohlavné nebí samčí a
samičí (s číslem 5) v hroznovitém květenství → úbor (dolní část úboru je kryta zákrovem)

Slunečnice roční (helianthus annuus), slunečnice topinambur (helianthus tuberosus), heřmánek pravý
(matricaria recutita), devětsil lékařský (petasites hybridus), pelyněk černobýl (artemisia vulgaris),
světlice barvířská (Carthamus tinctorius), artyčok (cynara scolymus), lopuch plstnatý (arctium
tomentosum), bodlák obecný (carduus acanthoides), pcháč oset (cirsium arvense), kopretina irkutská
(leucanthemum ircutianum), vratič obecný (tanacetum vulgare), sedmikráska obecná (bellis perenis),
chrpa modrá (centaurea cyanus), jiřina zahradní (dahlia pinnata), čekanka obecná (cichorium
intybus), locika setá (lactuca sativa) – hlávkový salát, locika kompasová (lactuca serriola), smetánka
(taraxacum ruderalia)

21
Třída Liliopsida (Jednoděložné)
Čeleď asparagaceae (chřestovité)

Byliny s oddenky, květy jsou dvoudomé a drobné, plodem je bobule. Listy jsou střídavé, malé,
jehlicovité až šupinovité

Chřest lékařský (asparagus officinalis)

Čeleď hyacinthaceae (hyacintovité)

Byliny s podzemní cibulí, listy jsou v přízemní růžici, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 3) a
v hroznech, plodem je tobolka

Modřenec širolistý (muscari latifolia), ladoňka dvoulistá (scilla bifolia), snědek chocholičnatý
(ornithogalum umbellatum)

Čeleď alliaceae (česnekovité)

Byliny s podzemními cibulemi, někdy přisedlými na oddenku, listy jsou v přízemní růžici nebo střídavě
na lodyze, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo 3) a ve vrcholovém lichookolíku, plodem je
tobolka

Cibule kuchyňská (allium cepa), pór zahradní (allium porum), česenk kuchyňský (allium sativum),
pažitka pobřežní (alium schoenoprasum), česnek medvědí (allium ursinum)

Čeleď amarilidaceae (amarylkovité)

Byliny s podzemními cibulkami nebo oddenky, často obsahují antrachinony, listy jsou čárkovité až
páskovité v přízemní růžici, květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo 3) v hroznech nebo jednotlivé,
plodem je tobolka nebo bobule

Sněženka podsněžník (galanthus nivalis), bledule jarní (leucojum vernum), narcis žlutý (narcissus
pseudonarcissus)

Čeleď convallariaceae (konvalinkovité)

Byliny s oddenky, listy v přízemní růžice, v přeslenech na lodyze nebo střídavé. Květy jsou
oboupohlavné jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, plodem je bobule

Konvalinka vonná (covallaria majalis), kokořík mnohokvětý (polygonatum multiflorum)

Čeleď orchidaceae (vstavačovité)

Byliny s podzemními hlízami nebo oddenky (mykorhiza), listy jsou střídavé, celistvé, celokrajné. Květy
jsou oboupohlavné jednotlivé nebo v hroznovitých či latnatých květenstvích. Plodem je tobola s velmi
drobnými semeny

Vstavač nachový (orchis purpurea), vanilkovník plocholistý (vanilla planifolia)

Čeleď iridaceae (kosatcovité)

Byliny s hlízkovitými oddenky nebo hlízkami, květy jsou oboupohlavné jednotlivé nebo ve zdánlivém
klásku (vějířek), plodem je tobolka. Listy jsou úzké čárkovité až mečovité, střídavé nebo v přízemní
růžici

22
Kosatec žlutý (iris pseudacorus), kosatec bezlistý (iris aphylla), mečík obecný (gladiolus communis),
šafrán setý (crocus sativus)

Čeleď liliaceae (liliovité)

Byliny s podzemními cibulemi, listy jsou střídavé, jednoduché nebo v přeslenu často jen v přízemní
růžici. Květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo je 3) jednotlivé nebo v okolících. Plodem je tobolka

Lilie zlatohlavá (lilium martagon), lilie bělostná (lilium candidum), tulipán zahradní (tulipa x
gesnerana), křivatec žlutý (gagea lutea)

ŘÁD POALES (LIPNICOTVARÉ)

Čeleď Juncaceae (sítinovité)

Květy jsou oboupohlavné (dominantní číslo 3) v hroznovitých nebo vrcholičnatých květenstvích.

Plodem je třípouzdrá tobolka.

SÍTINA (JUNCUS) – listy oblé, válcovité nebo žlábkovité, pochvy listů otevřené a vždy lysé, tobolka
mnohosemenná

BIKA (LUZULA) – listy ploché, na okraji alespoň v mládí brvité, pochvy listů uzavřené bez jazýčků a
oušek, tobolka se 3 semeny

Sítina klubkatá (Juncus conglomerata), sítina niťovitá (Juncus filiformis), sítina rozkladitá (Juncus
effusus), sítina hubenná (Juncus macer), átina žabí (Juncus buffonius), bika chlupatá (luzula pilosa),
bika ladní (luzula campestre)

Čeleď cyperaceae (šáchorovité)

Jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny trávovitého vzhledu. Trojhranný plný stonek, zpravidla obsahují
SiO2, listy jsou čárkovité, ploché až žlábkovité. Květy oboupohlavné nebo samčí a samičí. Plodem je
nažka

Ostřice zaječí (Carex leporina), ostřice obecná (carex fusca), ostřice černá (carex nigra), ostřice lesní
(carex sylvatica), ostřice prstnatá (carex digidata), ostřice zobánkatá (carex rostrata),

Čeleď poaceae (lipnicovité)

Viz. Papíry v černým bloku

Čeleď musaceae (banánovníkovité)

Listy jsou mohutné s nápadnými pochvami. Květy jsou jednopohlavné, nepravidelné v převislých
klasovitých květenstvích. Plodem je bobule

Banánovník ovocný (musa sapientum)

Čeleď typhaceae (orobincovité)

Vytrvalé bahenní byliny s plazivým oddenkem. Květy drobné bez okvětí, jednodomé. Plodem je nažka
se stopkou porostlou dlouhými chlupy

Orobinec širolistý (typha latifolia)

ŘÁD ZINGIBERALES (ZÁZVORNÍKOTVARÉ)

23
Čeleď zingiberaceae (zázvorníkovité)

Byliny s dužnatým větveným oddenkem nebo hlízovitými kořeny. Plodem je tobolka často výrazně
zbarvená. Listy jsou dvouřadé, pochvaté, řapíkaté a velké. Květy oboupohlavné, různoobalné,
trojčetné, ve vrcholičnatých nebo hroznovitých květenstvích

Zázvor lékařský (zingiber officinale)

ŘÁD ARECALES (AREKOTVARÉ)

Čeleď arecaceae (arekovité) palmy

Stromy nebo liány s článkovaným kmenem pokrytým zbytky listových pochev, bez druhotného
tloustnutí, většinou nevětveným. Listy jsou řapíkaté ve vrcholových chocholech, v mládí celistvé,
později se podle žilek dlanitě nebo zpeřeně trhané. Květy jsou samčí nebo samičí a dominantní číslo
je 3, jedno nebo dvoudomé. Plodem je bobule nebo peckovice

Datlovník obecný (phoenix dactylifera), kokosovník ořechoplodý (cocos nucifera), gomut cukrodárný
(arenga pinnata), palma olejná (elaeis guneensis)

24