(19) HOUBY A LIŠEJNÍKY

Houby (Fungi, Mycota)

• 120 000 druhů (x10?)
• Jednobuněčné nebo vícebuněčné, eukaryotní organismy
• Výživa: heterotrofní (rozkladné enzymy)
• Tělo = stélka tvořena houbovými vlákny (hyfy)
• Soubor hyf = podhoubí (mycelium)
• Buněčná stěna obsahuje chitin a beta-glukan
• Zásobní látka – glykogen a tuky
Rozmnožování
Význam
• Rozkladači (reducenti, dekompozitoi)
• Využití v biotechnologiích – výroba léků, enzymů vitamínů atp.
• Znehodnocování potravin
• Parazité obligátní i fakultativní
• Patogenní houby (mykózy a mykotoxiny)
• Symbióza – mykorhiza a lichenizované houby
Rozšíření
• Snadné šíření spor i na velké vzdálenosti
• Nejrůznější stanoviště po celé Zemi
• Hlavně v lesík, loukách a pastvinách
• Nejvíce hub v půdě a rostlinném opadu
• Nejdůležitější faktor prostředí: ____
 Oddělení: Hlenky (Myxomycota)
Systém:
Oddělení: Chytridiomycety (Chytridiomycota)

Oddělení: Mikrosporidie (Microsporidiomycota)

Říše Houby:
(Fungi)
Oddělení: Zygomycety (Zygomycota)

Oddělení: Vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)

Oddělení: Stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)

Stavba hub
Stavba hub
Oddělení: Hlenky (Myxomycota)
• Měňavkovitá stélka (améba)
• Mycelium není vytvářeno
• Améby žijí ve stinných, vlhkých místech
• Živý se pohlcováním bakterií, prvoků, kvasinek a organických
zbytků
• Za příznivých podmínek se améby shlukují ve viditelné,
rosolovité plasmodium
• Na plasmodiích – tvorba plodniček a výtrusů
Oddělení: Chytridiomycety (Chytridiomycota)
• Starobylá skupina mikroskopických hub
• Vodní saprofytické druhy i parazité kulturních rostlin
• Zástupci:
• Lahvičkovka – cizopasí v klíčních buňkách rostlin zelí, kapusty,
brukve nebo květáku
• Rakovinec bramborový – rakovina hlíz
Oddělení: Mikrosporidie (Microsporidiomycota)
• Jednobuneční, nitrobuněční parazité (hmyz a ryby)
• Měňavkovité buňky pronikájí do tkání hostitele
• Množení a tvorba spor (BS z chitinu)
• Spory jsou schopné přežívat mimo hostitele
• Pólové vlákno stočené uvnitř spory
• Rychle vymrštitelné – pronikání plazmatického obsahu do
hostitele
• Hmyzomorka včelí, hmyzomorka bourcová
Oddělení: Zygomycety (Zygomycota)
• Saprofiti, součástí půdní mikroflory i původci onemocnění člověka
• Podhoubí bez přehrádek, bohatě větvené, + a -
• Nepohlavní rozmnožování: sporangiospory
• Pohlavní rozmnožování: spájení a tvorba zygospor
• Zástupci:
• Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – mléko, sýry, koňský trus
• Kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer)– na spatně uskladněném chlebu
Oddělení: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
• Druhově nejpočetnější skupina hub (60% všech známých)
• Pohlavní orgány = vřecka (ascus)
• Vřecko obvykle obsahuje 8 výtrusů (askospor)
• Otevírání víčkem nebo štěrbinou
• Vřecka na konci hyf u pokročilejších druhů ve
výtrusorodé vrstvě plodnice (rouško)
• Nepohlavní rozmnožování pomocí konidií
Kvasinky
• Saprofytické houby
• Žijí na povrchu i uvnitř živočichů a rostlin,
v půdě
• Jednobuněčná stélka
• Rozmnožování pučením
• Nepravé mycelium
• Význam: v potravinářství,
biotechnologiích a původci onemocnění
Významné kvasinky
• Kvasinka vinná
• Kvasinka pivní – uměle vyšlechtěna
• Alkoholové kvašení cukerných substrátů
• Droždí: kvasinka pivní + mouka
• Zdroje vitamínů (B), bílkovin aj. – využití
ve farmakologii
Padlí
• Parazit
• Nápadné, bělavé povlaky na listech
• Snížení plochy k fotosyntéze
• Velmi snadné šíření pomocí konidíí
• Př. padlí dubové, jabloňové ..
Kropidlák Štětičkovec

Aspergillus Penicilium
• Aflatoxiny • Výroba antibiotik
• Karcinogenní • A. Fleming
• Výroba vit. C • Prací enzymy
• Plísňové sýry
Další významné askomycety
• Smrž obecný
• Lanýž černý – podzemní
plodnice
• Hlízenka ovocná – monilióza
• Plíseň šedá – hniloba jahod a
zeleniny
• Paličkovice nachová (claviceps
purpurea) – parazit v
semenících žita - námel
Oddělení: Stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
• Vývojově nejvyšší a nejprozkoumanější skupina hub
• Převážně saprofité, některé druhy přecházejí k
parazitismu
• Významní dekompozitoři v lesních a lučních půdách
• Vznik výtrusů na konci kyjovitých buněk – bazidií
• Plodnice některých druhů velice chutné, uměle
pěstované
• Jiné druhy obsahují smrtelné jedy
Stavba
Rozmnožování
• Z výtrusů vyrůstá jednojaderné primární mycelium, které žije jen
velmi krátce
• Splynutím buněk dvou primárních mycelií vzniká sekundární
mycelium (obsahuje dvoujaderné buňky), které může žít velmi
dlouho
• Z něj za příhodných podmínek vyrůstá plodnice
• V roušku (hymenium) obě jádra splývají a ze zygoty meiózou
vzniká bazidie se 4 haploidními jádry, z nichž se vytvářejí 4
bazidiospory (z bazidie vyrůstají na stopkách)
 ZÁSTUPCI
STOPKOVÝTRUSNÝCH
HUB
Rzi a sněti
• Parazité
• Čtyřbuněčné bazidie, absence plodnic
• Rzi: rozvětvené mycelium v mezibuněčných prostorách
hostitele, do buněk haustoria, nápadně zbarvené výtrusy
• Rez travní
• Sněti: napadají jen určité orgány rostlin (semeníky), prašné a
mazlavé sněti, parazitují na obilovinách, př. sněť kukuřičná
Dřevokazné houby
• Rozrušují celulózu a/nebo lignin
• Na trouchnivějících větvích, pařezech a v půdě
• Významní zástupci:
• Choroš
• Václavka obecná
• Hlíva ústřičná
• Dřevomorka domácí
Houby lupenaté
• Celá plodnice v mládí zahalena
plachetkou, spodek klobouky kryje závoj
• Na zralé plodnici zbyde pochva a prsten,
na klobouku útržky
• Významní zástupci:
• Rod bedla (Lepiota), muchomůrka
(Amanita), holubinka (Russula)
Houby hřibovité
• Výtrusorodé rouško (hymenium) uspořádané v podobě rourek
• Významní zástupci:
• Rod hřib (Boletus), kozák (Leccinum), křemenáč, klouzek (Suillus)
Houby břichatkovité
• Typicky uzavřené plodnice
• Výtrusorodé rouško = teřich, kryté
pevnou okrovkou
• Významní zástupci:
• Pýchavky (Lycoperdn), hvězdovky
(Geastrum)
Jedovaté houby
• Ze 4 000 makromycetů střední Evropy jich je 200 jedovatých
• Muchomůrka zelená x žampion ovčí
• Muchomůrka tygrovaná x muchomůrka růžovka
• Závojenka olovová x čirůvka májovka
• Sekundární toxicita hub – hromadění těžkých kovů (Cd, Hg, Pb)
Tržní houby
• Žampiony
• Hlíva ústřičná
• Liška obecná
• Šitake
 Vřeckovýtrusné X stopkovýtrusné
• Ve vývojovém cyklu převládá • Ve vývojovém cyklu převládá
jednojaderné primární dvoujaderné, sekundární
mycelium (n) mycelium (n + n)
• Vytvářejí se orgány • Pohlavní orgány chybějí, při
pohlavního rozmnožování u pohlavním rozmnožování
primárního mycelia splývají hyfy
• Pohlavní výtrusy se tvoří • Pohlavní výtrusy vznikají na
uvnitř vřecek, obvykle 8 povrchu bazidií, obvykle 4
Mykorhiza
Vysvětlete pojmy

třeň plodnice mykorhiza

vřecko námel
1. Jaký je význam hub v přírodě?
2. Čím se liší hlenky od ostatních oddělení hub?
3. Kteří význam ní škůdci zemědělských plodin patří k oomycetům? Jaká
je před nimi ochrana?
4. Čím se liší buňky haploidní, diploidní a dikaryotické?
5. Vysvětli rozdíl mezi askosporou, bazidiosporou a konidií.
6. Jaký význam mají kvasinky?
7. Co je to námel, jak vzniká a jaký má význam?
8. Načrtněte muchomůrku a označte prsten a pochvu.
9. Které jedlé/jedovaté houby znáš?
10. Existuje nějaké pravidlo k odlišení jedlých a jedovatých hub?
LIŠEJNÍKY
Lichenizované houby
Lichenes
Lišejníky
• Početná skupina asi 15 000 druhů s celosvětovým rozšíření
• Rostou na extrémních stanovištích

• Pionýrské organismy

• Rostou velice pomalu

• Jsou dlouhověké – 200 – 4 000 let, rychlost růstu od 1 mm až po

15 mm/rok
• Jsou velmi citlivé na znečištěné prostředí
Symbióza
• Houba (mykobiont) – především vřeckovýtrusná

o Váže z podkladu vodu a anorganické látky

o Houby je kvantitativně daleko více (proto lichenizované houby)

• Zelená řasa nebo sinice (fotobiont)

o Provádí fotosyntézu a poskytuje tedy cukr a energii

Stavba
Korovitá stélka
• Spodní stranou přirůstá pevně k podkladu, těžko ji lze odtrhnout
• Př. mapovník zemněpisný
Lupenitá stélka
• Je rozprostřená do plochy
• Laločnaté, volné okraje
• Nejčastější typ
• Př. terčovník zední
Keříčkovitá stélka
• K podkladu upevněna v jednom místě
• Lze ji snadno oddělit
• Tvar keříku
• Př. provazovka
Rozmnožování
• Pouze nepohlavní rozmnožování
• Fragmentace – úlomky stélky
• Soredie – drobné bradavičnaté výrůstky
Význam
• Podpora eroze

• Zdroj potravy pro některé živočichy i člověka

• Použití jako barviva

• Léčivo (často antibiotické účinky nebo proti kašli)

• výroba alkoholu, kosmetiky, parfémů a repelentů proti hmyzu

• k bioindikaci čistoty ovzduší

ZÁSTUPCI LIŠEJNÍKŮ
 terčovka bublinatá

mapovník zeměpisný
 hávnatka psí

dutohlávka sobí
 terčovník zední

pukléřka islandská
provazovka (Usnea)
 Pionýrský
mykobiont stélka
organismus

bioindikátor fotobiont
1. Charakterizujte lišejníky.
2. Popište symbiózu v lišejníkové stélce.
3. Načrtněte typy lišejníkových stélek a uveďte u každé vybraného
zástupce.
4. Popište nepohlavní rozmnožování lišejníků a vysvětlete, proč je tento
způsob rozmnožování pro lišejníky výhodný.
5. Zhodnoťte význam lišejníků.
6. Jmenujte některé zástupce a uveďte, jakou mají stélku.