Jihozápadní Asie

Pojmy JZ Asie:
Státy – všechny
Města – Ankara, Istanbul, Izmir, Damašek, Halab, Nikósie, Ammán, Bejrút, Tel-Aviv, Haifa,
Jeruzalém, Teherán, Isfahán, Bagdád, Basra, Rijád, Džidda, Mekka, Aden, Saná, Abú Zabí, Dubaj,
Kuvajt, Kábul, Dauhá, Manáma, Muscat
Řeky – Eufrat, Tigris, Šatt – al- Arab, Jordán
Jezera - Kaspické moře, Mrtvé moře, Van, Urmijské, Galilejské
Moře a zálivy - Středozemní moře, Levantské moře, Černé moře, Marmarské moře, Egejské moře,
Rudé moře, Arabské moře, Perský záliv, Ománský záliv, Adenský záliv
Průlivy - Bospor, Dardanely, Báb–al–Mandab, Hormuzský
Pohoří a hory – Pontské, Taurus, Arménská vysočina (Ararat), Elborz (Demávend), Zagros,
Hindúkuš, Antilibanon, Golanské výšiny, Džabal Šám, Džabal Hadhúr, Íránská vysočina, Kopet Dag
Pouště – Rub-al-Chálí, Nafúd, Syrská, Negev
Nížina - Mezopotámská
Ostrovy – Kypr, Bahrajn

Vymezení oblasti a stmelující prvky

- oblast od hranic Pákistánu (V) po Turecko (Z) až
k hranici s Evropou
- spojujícími prvky jsou náboženství Islám,
subtropické podnebí, sucho a výrazná
kontinentalita (vysvětli)
- panují zde značné rozdíly ve vyspělosti států
(chudý Afghánistán, nejbohatší Bahrajn, SAE)
Povrch:
- značně členitý, přes oblast přechází pohoří (Z)
Taurus, Íránská vysočina, Zagros, Elborz a Kopet
Dag (V) (až přes 5000 m.n.m), nížina podél
Perského zálivu a Mezopotámie (viz pojmy),
velkou část zaujímají bezodtoké pánve
Podnebí:
Subtropické až tropické, suché, značné rozšíření
pouští (na Arabském poloostrově – Rub Al Chálí),
nedostatek srážek a velké denní teplotní rozdíly
(vysoká kontinentalita) ovlivnili soustředění
obyvatel do oblastí u pobřeží, podél velkých řek,
a zdrojů vody
Vodstvo
– všeobecný nedostatek vody byl příčinou
konfliktů a válek, převažují bezodtoké pánve
– říční síť v celé oblasti řídká, význam má Eufrat
a Tigris se svými přítoky (zavlažování v
Mezopot. Nížině)
– častá vádí -> řeky vysychající
 – bohaté státy (zejména ty v Perském zálivu) ->
odsolování mořské vody
Írán – Yazd: voda, klimatizace