biosféra

biosféra = živý obal Země, soubor všech živých organismů na Zemi

biogeografie = vědní obor, zabývající se rozmístěním (výskytem) jednotlivých druhů rostlin a živočichů
v různých zeměpisných šířkách (výskyt závisí především na klimatických poměrech)

zoogeografie = studuje faunu a její rozmístění na Zemi

fytogeografie = studuje flóru a její rozmístění na Zemi

- v souvislosti s klimatickými poměry se v různých zeměpisných šířkách vytvořily různé krajiny

(vegetační pásy, biomy)

Vegetační pásma:

tropické deštné lesy – rovníková oblast – Amazonie, Konžská pánev, Indonésie, část střední Ameriky
(Kostarika, Panama), východní pobřeží Madagaskaru

- druhově nejbohatší ekosystém – velká biodiverzita (druhová pestrost) – 4 vegetační patra (bylinné,
keřové, stromové a korunové)

vegetace: tropické stromy: např. mahagon, eben, merbau, makassar, doussie; lijány, orchideje,
bromélie, epifytické rostliny (rostou na jiných rostlinách) např. tilandsie, jako plantážní
plodiny se zde pěstují kakao, káva, banány, kaučukovník, palma olejná apod.

- problém je masivní kácení kvůli dřevu nebo rozšiřujícím se plantážím – tropický deštný les = plíce
planety nebo lékárna světa

fauna: Amazonie: opice lvíček, kosman, kotul, vřešťan, papoušci Ara, mravenci rodu Ata, motýli
Morpho, kapybara (největší hlodavec světa), piraňa, anakonda, lenochod,
mravenečník, harpyje, žáby pralesničky apod.

Kongo: okapi, gorily horské a nížinné, šimpanz

Indonésie: orangutani

Střídavě vlhké lesy – v subekvatoriálním pásu (tropickém střídavě vlhkém) – především v J, JV a V Asii
- menší biodiverzita - pouze 2 patra (horní opadává, spodní vždyzelené)

flóra: bambus, rattan (rýže, trop. ovoce, čaj, koření);

fauna: tygři (tygr bengálský), vodní bůvoli, panda velká, gazely

Savany = travnaté krajiny a s keři a malým množstvím stromů, největší plocha v Africe, zemědělsky
využívány, v Kolumbii a Venezuele se jmenují llanos (čti janos), v Brazílii campos

- střídá se zde období sucha a dešťů (o. sucha v zimě (místní), o. dešťů v létě (místním))

vegetace: v Africe baobaby (lahvový strom), akácie, jinak traviny, keře

fauna: slon, lev, žirafa, hroch, nosorožec, gepard, pakůň, antilopa, hyena, levhart
Pouště a polopouště – v oblasti obratníků (tzv. horké pasátové pouště: Atacama, Sonorská poušť,
Mohavská, Údolí smrti, Sahara, Namib, Kalahari, Nafúd, Rub-al-chálí, ),
extrémní teploty, velké denní výkyvy teplot (ranní mrazíky), minimální srážky
do 250 mm, někde i nulové srážky, chladné pouště mírného pásu: Gobi,
Taklamakan, Karakum, Kyzylkum

desertifikace: proces rozšiřování pouští, v oblasti okraje Sahary a savany (hlavně v Africe) – z důvodu
nadměrného spásání trávy dobytkem a spotřeby dřeva na topení a stavbu domů

creeky = občasné toky – vyschlá koryta řek, která se naplňují vodou jen při občasných deštích hlavně v
zimních období – v australských pouštích

vádí = obdoba creeků v afrických pouštích

oázy = místo na poušti, kde vyvěrá (čerpá se) podzemní voda = ostrov zeleně uprostřed pouště

typy pouští: erg = písečná poušť

hamada = kamenitá poušť

serir nebo reg = štěrkovitá poušť

fauna: velbloud, fenek, zmije, štíři, pavouci, surikata

flóra: xerofyty (suchomilné rostliny) – sukulenty, kaktusy, traviny; v oázách datlová palma

Pás tvrdolistých lesů a křovin (krajina Středomoří) – kolem Středomoří, J Kalifornie, J Afrika u pobřeží
a J a JZ Austrálie u pobřeží

vegetace: korkový dub, cedr, cypřiš, borovice pinie, olivovník, vinná réva, citrusy, vavřín (bobkový list),
pistácie, mandlovník, macchie (čti makie) = druhotná vegetace, křoviny (např.: myrta,
rozmarýn)

fauna: cikády, želva, ještěrka, pelikán, osel, čáp, jeřáb, plameňák

Stepi a lesostepi – v oblasti mírného kontinentálního pásu – málo srážek, velké teplotní rozdíly mezi
létem a zimou – jedná se o travnaté krajiny využívané pro úrodnou černozem jako obilnice či pastviny

různé názvy: prérie = stepi v SA, pampy = stepi v JA, celiny = stepi v Rusku a Kazachstánu )

fauna: v SA bizon, kojot, psoun, v JA pštros nandu pampový, ve střední Asii: orel stepní, křeček, sysel,
koroptev
Smíšené a listnaté lesy mírného pásu – původní pralesy: Žofín, Boubín, Bělověž – kácení - smrkové
monokultury

flóra: dub, buk, habr, jasan, javor, lípa, jilm, topol apod.

fauna: medvěd, rys, vlk, los, zubr, prase divoké, jelen, srnec, jezevec, datel apod.

Tajga – obrovská plocha jehličnatého lesa, nejrozsáhlejší ekosystém, v SA (Kanada, Aljaška),

Skandinávie (Finsko, Švédsko), Sibiř

flóra: smrky, modříny, jedle, bříza

fauna: vlk, medvěd, los, rys, rosomák, sobol, bobr

Tundra – krajina subarktického podnebného pásu – dlouhé mrazivé zimy, krátká chladná léta,
permafrost

flóra: mechy, lišejníky, keříky (borůvky, brusinky), zakrslá bříza

fauna: sob, pižmoň, lumík, polární liška, sovice sněžní, polární zajíc

Polární mrazové pustiny (mrazové pouště)

oblasti Arktidy a Antarktidy – prakticky bez vegetace, zaledněné území

fauna: lední medvěd (pouze v Arktidě), tuleň, lachtan, velryba, tučňák (pouze na jižní polokouli),
vorvaň, plejtvák, rybák dlouhoocasý (migrující na nejdelší vzdálenost – na léto létá na Arktidu
nebo Antarktidu)