Krkonošská společenstva

Horské lesy – tvoří největší část lesního porostu v Krkonošském národním parku. V nižších polohách
rostou převážně smrky, výše se přidávají buky, břízy a javory. V nejvyšších polohách se objevují kleče a
kosodřeviny

Horské louky – jsou výsledkem dlouhodobého pastevectví a kosení. Jsou bohaté na druhy rostlin i
živočichů, jako jsou například hořec hořepník, prha arnika, modrásek hořcový nebo tetřívek obecný.
Alpínské trávníky – nacházejí se na vrcholových partiích hor, kde je chladné a vlhké klima. Jsou
tvořeny nízkými travinami, bylinami a mechorosty. Mezi charakteristické druhy patří například
pampeliška krkonošská, rozrazil chudobkovitý, lipnice plihá nebo bika klasnatá.

Rašelinná společenstva (mokřady) - jsou tvořena rašeliníky, ostřicemi, vlochyněmi a dalšími

vlhkomilnými rostlinami. Vznikají v místech, kde se hromadí voda a organické látky. V Krkonoších se
nacházejí především v údolích a na hřebenech. Mezi zajímavé druhy patří například kyhanka sivolistá,
klikva bahenní, suchopýr úzkolistý nebo rosnička zelená. Např. Úpské rašeliniště
Karové oblasti – jsou tvořeny skalními útvary, které vznikly působením ledovců v minulosti. Jsou
domovem mnoha specializovaných druhů rostlin a živočichů, kteří snášejí extrémní podmínky. Mezi
ně patří například jepice horská, vrkoč severní, slíďák ostnonohý nebo vážka alpská. Např. Úpská
jáma

Skalní společenstva – tvoří je různé druhy lišejníků, mechorostů, trsnatých trav a skalních bylin.
Vyskytují se na skalních výchozech, sutích a kamenných mořích. Mezi zajímavé druhy patří například
jepice horská, vrkoč severní, slíďák ostnonohý nebo vážka alpská.

Vodní společenstva – tvoří je rostliny a živočichové žijící v potocích, řekách, jezerech a rašeliništích.
Vyskytují se v různých nadmořských výškách a podmínkách. Mezi charakteristické druhy patří
například pstruh potoční, rak říční, kyhanka sivolistá, klikva bahenní nebo rosnička zelená.

Lesostepní společenstva – tvoří je suchomilné trávy, byliny a keře, které rostou na teplých a slunných
stráních. Vyskytují se v nižších polohách, kde byly v minulosti lesy vykáceny nebo vypáleny. Mezi
typické druhy patří například kavyl Ivanův, kostřava žlábkatá, chrpa chlumní nebo křivatec žlutý.

Přírodní společenstva v Krkonoších mohou být ohrožena různými faktory, které negativně ovlivňují
jejich stabilitu, diverzitu a funkčnost. Mezi tyto faktory patří:

Klimatické změny – způsobují zvýšení teploty, snížení srážek, delší suchá období a častější extrémní
jevy, jako jsou bouřky, vichřice nebo laviny. Tyto změny mohou vést k posunu vegetačních stupňů,
úbytku druhů, narušení vodního režimu, erozi půdy nebo zvýšení rizika požárů.

Invazní druhy – jsou rostliny nebo živočichové, kteří byli zavlečeni do Krkonoš z jiných oblastí a začali
se zde nekontrolovaně šířit. Invazní druhy mohou konkurovat původním druhům, měnit strukturu a
složení společenstev, přenášet choroby nebo parazity, nebo narušovat ekosystémové služby.
Příkladem invazních druhů v Krkonoších jsou například trnovník akát, netýkavka malokvětá, křídlatka
japonská, nutrie nebo mýval severní.

Znečištění ovzduší – je způsobeno hlavně emisemi průmyslu, dopravy, zemědělství nebo vytápění.
Znečištění ovzduší může mít negativní dopady na zdraví rostlin i živočichů, jako jsou poškození listů,
snížení fotosyntézy, oslabení imunity, zvýšení citlivosti na choroby nebo stres. Znečištění ovzduší také
ovlivňuje kvalitu vody, půdy a sněhu.

Rekreační tlak - je způsoben rostoucím zájmem lidí o využití Krkonoš pro turistiku, sport, relaxaci
nebo vzdělávání. Rekreační tlak může mít pozitivní i negativní dopady na přírodu a krajinu. Pozitivní
dopady jsou například zvýšení povědomí o hodnotách a potřebách ochrany Krkonoš, podpora
místního rozvoje nebo vytváření pracovních příležitostí. Negativní dopady jsou například narušení
klidu a soukromí zvířat, poškozování rostlin, půdy nebo skal, zvyšování produkce odpadů nebo rušení
estetiky krajiny.