BIODIVERZITA A JEJÍ OHROŽENÍ

Biodiverzita (neboli biologická rozmanitost) je různorodost živých organismů v přírodě, je základem

pro správné fungování ekosystémů a ovlivňuje populace všech druhů. Zjednodušeně by se dalo říct, že
biodiverzita udržuje rovnováhu v přírodě. Každý organismus je součástí nějakého ekosystému, ve
kterém je propojen s dalšími organismy. Existence a funkce jednoho druhu ovlivňuje druhy jiné,
pokud tedy vymizí jeden druh, může to mít tragický dopad na potravinový řetězec. Díky biodiverzitě
máme čistý vzduch, pitnou vodu, opylované plodiny a jiné nezbytnosti pro život. Člověk využívá
mnoho různých druhů, rostlinných i živočišných, biodiverzita je pro lidstvo tedy velmi důležitá.
V posledních letech ale rozmanitost přírody rapidně klesá a má na to vliv hlavně změna klimatu, která
je způsobená lidskou činností, jako je například znečišťování vod a ovzduší, kácení lesů či nadměrný
rybolov. Ubývání stále většího množství druhů rostlin a živočichů bourá přirozenou rovnováhu na Zemi
a ohrožuje tak veškerou přírodu i lidi.

Velikost biodiverzity (tedy počet druhů na určitém území) závisí na spoustě různých faktorech. Jedním
z nich je například zeměpisná šířka - s rostoucí zeměpisnou šířkou počet druhů klesá a naopak.
Nejvíce druhů je tedy v tropických oblastech, nejméně zase v polárních. Dalším faktorem je
nadmořská výška. Čím vyšší je nadmořská výška, tím obvykle počet druhů klesá. Třetím faktorem je
rozmanitost prostředí, tedy to, kolik biotopů se objevuje na určité ploše. Biotop je prostředí ovlivněné
živou složkou přírody, biotopy jsou tedy různá specifická prostředí s různými živými organismy. Na
území, kde je biotopů více je větší i biologická rozmanitost. Jedním z dalších je vliv narušení přírody, ať
už vlivem přírodních katastrof jako jsou povodně, požáry nebo sopečná činnost, tak i vliv lidské
činnosti jako například těžba či odlesňování. Pokud dojde jen k mírnému narušení, biodiverzita se
často ještě zvýší, pokud je ale narušení silnější, biodiverzita klesne. Vliv má také stáří biomu,
organismy ve starších biomech měli více času diverzifikovat se, je tam tudíž biodiverzita vyšší, to platí
například pro tropické deštné lesy.

Obr.1: Mapa zobrazující tzv. horká místa biodiverzity: místa

s vysokým počtem druhů i endemitů (endemit = organismus
rozšířen pouze na určitém omezeném území) (2006) – je
tedy vidět, že místa vyznačená na mapě jsou v tropických
oblastech a deštných lesech, naopak v oblastech polárních
nic vyznačené není

BH = biodiversity hot spots (horká místa biodiverzity)

Současný stav biodiverzity se neustále zhoršuje, hlavně vlivem lidské činnosti. Vliv lidské činnosti stále
narůstá a způsobuje klimatické změny, což vede právě k zhoršení stavu biodiverzity. Přímý vliv na
biodiverzitu má například odlesňování nebo rybolov.

V roce 2019 se objevila zpráva OSN s informací, že z celkového odhadovaného počtu druhů, což je
okolo 8 miliónů, hrozí vyhynutí zhruba 1 milionu a spoustě z nich již v několika příštích letech.
V Evropě je ohrožených asi 1700 druhů z celkových asi 16 tisíc.
Mezi nejohroženější evropské živočichy patří například polární liška, lední medvěd nebo tuleň
středomořský, což jsou živočichové žijící právě v ohrožených polárních oblastech, na které mají
klimatické změny obrovský vliv. V Evropě hrozí vyhynutí i jednomu z deseti druhů včel a motýlů,
jejichž opylovací činnost je pro život na Zemi nezbytná. Ve velkém ohrožení jsou také sladkovodní
měkkýši a ryby. Z rostlin je to více než polovina evropských dřevin, konkrétně třeba jírovec maďal.

Prvních 5 nejvíce ohrožených rostlinných a živočišných

druhů v Evropě na obrázku 2 (s % jejich populace
v ohrožení):

1. Sladkovodní měkkýši (59 %)

2. Evropské endemické dřeviny (58 %)
3. Sladkovodní ryby (40 %)
4. Obojživelníci (23 %)
5. Suchozemští měkkýši (22 %)

Obr.2: Nejohroženější druhy v Evropě (2015 a 2019)

Živočichové na obrázku 3 (shora a zleva):

NEJVÍCE OHROŽENÍ ŽIVOČICHOVÉ

SVĚTA
leopard arabský, axolotl, tchoř
černonohý, tygr sumaterský, chápan
amazonský, kondor kalifornský,
tuleň havajský, nosorožec jávský,
jeřáb americký, velryba černá, ara
kaninda, holub zejkozobý, tamarau,
orel opičí, orangutan tapanulijský,
tygr ussurijský

DALŠÍ OHROŽENÍ ŽIVOČICHOVÉ

SVĚTA
gepard štíhlý, mravencojed žíhaná,
panda velká, káně havajská, sviňuch
hladkohřbetá, kareta pravá, gorila
horská, gaviál indický, seychelská palmová žába, orangutan sumaterský
Obr.3: Nejohroženější živočichové světa
(2022)

Vyhynutí také hrozí až dvěma pětinám světových druhů rostlin. Jsou to například baobaby, korkové
duby a dračí stromy.

Obr.4: Grafy zobrazující oblasti s

nejvíce ohroženými druhy stromů
(2021)

Legenda k barvám na grafech: černá – vyhynulí, červená – ohrožení, žlutá – možné ohrožení, zelená –
neohrožení, šedá a světle modrá – oblast nehodnocená nebo bez dostupných dat

Řešení biodiverzity není jednoduché, ale snahu o její ochranu a obnovování projevuje mnoho států a
organizací z celého světa, což je velmi důležité.

V roce 1993 vstoupila v platnost mezinárodní Úmluva o biologické rozmanitosti, kterou podepsalo
196 smluvních stran včetně České republiky. Touto úmluvou se smluvní strany zavazují ke snaze
vytvořit plány a programy na ochranu biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání jejích složek.

Evropská unie přišla se strategií pro biologickou rozmanitost do roku 2030. Tato strategie zahrnuje
například vytváření zelených střech na nových budovách, omezení používání chemických pesticidů a
hnojiv nebo podporu městského zemědělství.

Každý člověk může k ochraně biodiverzity napomáhat i jako jednotlivec, třeba podporou lokálního
zemědělství, tříděním odpadů, přemýšlením o svých nákupech a jejich dopadu na přírodu nebo
podporou různých organizací na ochranu přírody a biodiverzity.

Biodiverzita je velmi důležitým faktorem pro život rostlin, živočichů i lidí a závisí na ní správné
fungovaní všech ekosystémů. Negativní vliv lidské činnosti na přírodu stále stoupá a biodiverzita je
tedy stále v horším stavu. Jestli nedojde ke zlepšení ochrany biodiverzity, tak by mohlo docházet
k neustálému zhoršování podmínek pro život všech organismů na Zemi. Snižování biologické
rozmanitosti představuje nebezpečí pro potravinovou bezpečnost a obecné zdraví lidí. Běžným
důsledkem úbytku biodiverzity je vymírání druhů rostlin a živočichů, pokud se bude stav biodiverzity
nadále zhoršovat, mohli by se jedním z vymírajících druhů stát i lidé.

Jako stupeň nebezpečnosti bych zvolila 4, protože stav biodiverzity souvisí s většinou dalších
globálních problémů a navzájem se ovlivňují.

Zdroje:

https://www.researchgate.net/publication/6958884_Global_Biodiversity_Conservation_Priorities

http://www.cts.cuni.cz/~storch/publications/Storch_2019_Ziva_Biodiverzita_uvod.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Biodiverzita

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200109STO69929/ztrata-
biodiverzity-jake-jsou-jeji-dusledky-a-priciny

https://clanky.rvp.cz/clanek/17395/ZAKLADNI-INFORMACE-K-TEMATU-BIODIVERZITA-A-JEJI-
OHROZENI.html

http://users.prf.jcu.cz/jersa/download/bop/prezentace01.pdf

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200519STO79424/ohrozene-
druhy-v-evrope-infografika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ztráta_biodiverzity

https://www.worldwildlife.org/species/directory?sort=extinction_status&direction=desc

https://earth.org/endangered-species-of-plants/#

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200519STO79422/jak-v-evrope-
zachranit-biodiverzitu-video

https://royalsociety.org/topics-policy/projects/biodiversity/how-can-you-protect-biodiversity/

https://www.mzp.cz/cz/ochrana_biodiverzity_umluva