PEDOSFÉRA – půdní obal Země

 Vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a
slunečního záření
 Pedologie – věda o půdě
 Pedogeografie – zabývá se prostorovou diferenciací půdy

PŮDOTVORNÝ PROCES

 Zvětráváním zemské kůry (matečné horniny) vzniká půdotvorný substrát  který se

postupně mění půdotvornými procesy  v půdu

ÚRODNOST PŮDY

Základní vrstvy půdy:

o Nahoře – ornice
o Dole – podorniční vrstva

 ÚRODNOST – schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu

(přirozená, kulturní)

SLOŽKY PŮDY

1) PEVNÁ SLOŽKA – zvětralé nerosty a horniny (90–99% půdy)

2) KAPALNÁ SLOŽKA - (půdní voda) - rozpuštěné minerální a organické látky  půdní roztok
3) PLYNY - (půdní vzduch – N2, O2, CO2)
4) NEŽIVÁ ORGANICKÁ SLOŽKA (humus) - zbytky odumřelých organismů
5) ŽIVÁ ORGANICKÁ SLOŽKA – edafon – fytoedafon, zooedafon – kořenový systém

ZRNITOSTNÍ KATEGORIE

a) JEMNOZEM = částice menší než 2 mm, např. jílovité částice, prach, písek
b) SKELET = částice větší než 2 mm, např. krupnatý písek, štěrk, kamení

PŮDNÍ DRUHY

1) PÍSČITÉ (lehké) - snadno obdělávatelné, vzdušné, dobře propouští vodu; málo jílu a humusu
2) HLINITÉ (středně těžké) - stejný podíl písku a jílu  nejúrodnější
3) JÍLOVITÉ (těžké) - špatně obdělávatelné, na horách; váží vodu – dlouho ji drží, málo vzduchu

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ

 PODNEBÍ – ovlivňuje rychlost chemických reakcí (déšť, teplota …)

 ŽIVÉ ORGANISMY – hlavní význam mikroorganismy
 MATEČNÁ HORNINA – určuje zásobu živin, vlastnosti, barvu...
 PODZEMNÍ VODA – umožňuje pohyb složek půdy
 RELIÉF – nadmořská výška (tlak, teplota)
 ČLOVĚK – zvyšuje úrodnost (např. hnojením) nebo půdu degraduje
 ČAS
PŮDNÍ HORIZONTY

 VRSTVY PŮDY, VZNIKLY PŮDOTVORNÝM PROCESEM Z MATEČNÉHO SUBSCRÁTU

 A – svrchní pásmo půdního profilu; dokonale zvětralé částice, vysoký podíl humusu

 B – iluviální – obohacený o látky vyplavené z A; barva podle hromadících se látek (šedá až

černá)

 C – půdotvorný substrát

 D – rozrušená matečná hornina

 SPECIÁLNÁ TYPY
a) G – glejový horizont; vzniká vlivem nadměrného množství podzemní vody  nedostatek
kyslíku – podmáčená půda
b) Ca – karbonový horizont  vzniká ve vápencích a dolomitech, rendziny (vápenatky)

PŮDNÍ TYPY

 Arktické půdy a půdy tunder

 PERMAFROST=> trvale zmrzlá půda  nevhodné pro zemědělství; rostliny: mechy,
lišejníky, zakrslé a odolné stromy – břízy
 Podzoly a podzolové půdy
 PODZOLAČNÍ PROCES=> chemický rozklad nerostů vlivem silných organických
kyselin; Skandinávie, Rusko, Kanada - tajga
 KAMBIZEMĚ=> hnědé lesní půdy, nejrozšířenější ve střední Evropě pod listnatými
lesy; typická i pro naše území
 HNĚDOZEMĚ=> horizont A asi 30 cm; teplé, mírně vlhké podnebí; úrodné půdy
 ČERNOZEMĚ=> horizont A 60–100 cm, stepi a lesostepi (malý úhrn srážek),
nejúrodnější (obilnice světa); Kanada, Ukrajina
 KAŠTANOVÉ PŮDY=> suché stepi (nedostatek srážek); hromadění humusu je méně
intenzivní  využití jako pastviny
 POUŠTNÍ A POLOPOUŠTNÍ PŮDY=> nutnost zavlažování, hodně solí; tropy a subtropy
 ŽLUTOZEMĚ A ČERVENOZEMĚ=> zabarvení díky vysokému obsahu sloučenin Fe a Al,
tropy a subtropy; rostliny: cukrová třtina, kakao, tabák, tropické ovoce

ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI

a) Horizontální zonálnost – souvisí se změnou geografické šířky, délky; ovlivňuje to teplota,

vlhkost
b) Vertikální zonálnost – výšková stupňovitost; v hornatých krajinách, kde dochází ke
změnám podnebí vlivem nadmořské výšky; úbytek teploty a růst srážek s přibývající
nadmořskou výškou

? Které půdy převažují v ČR a proč?

 Hnědé půdy (kambizemě), které pokrývají více než 50% území ČR. Jejich rozšíření souvisí s
převažující nadmořskou výškou