30.

maturitní otázka

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

OCHRANA PŘÍRODY = cílevědomá činnost člověka zaměřená k zachování druhů životních organismů v
jejich přirozeném prostředí, jejich společenstev a také jedinečných výtvorů neživé přírody

2 přístupy k ochraně přírody během historie:

1) ANTROPOCENTRICKÝ: upřednostňuje člověka, vymanil se z přírody a má právo ji využívat ke svému
užitku (zemědělství, rekreace, těžba)

2) BIOCENTRICKÝ: člověk je součásti přírodních systémů – nemá právo je ničit, je povinen se plně
podřídit

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
Problémy, které se týkají celého světa, ohrožují existenci člověka

1) POPULAČNÍ EXPLOZE: obrovský přírůstek lidí, ale nerovnoměrný -> tlak na ŽP

rozvojové země -> velký přírůstek, problém uživit

2) POTRAVNÍ, SUROVINOVÁ, ENERGETICKÁ KRIZE: zdroj konfliktů

každou hodinu zemře 1700 lidí hladem

nebezpečí vyčerpání zdrojů surovin a

neobnovitelných (uhlí, ropa, plyn) a obnovitelných zdrojů (voda, dřevo, biomasa)

suroviny rozmístěny nerovnoměrně, neznáme

jejich skutečné množství

strategie trvale obnovitelných zdrojů -> přijato

1992 v Rio de Janeiru – ustanovilo, aby se lidstvo rozvíjelo, ale ne na úkor dalších generací

agenta 21 – pro 21. století, zpracovává strategie

pro kraje, oblasti

3) EKOLOGICKÉ KATASTROFY: rozsáhlá poškození velkých úseků biosféry

Havárie tankerů (1l ropy znečistí 1000l vody)

Havárie ropných vrtů (1 vrt sníží teplotu až o 10 stupňů)

Lesní požáry, havárie chemických továren, poškození území těžbou a

imisemi (kys.d.), kácení tropických lesů

4) KLIMATICKÉ ZMĚNY: zvýšená koncentrace CO2 v ovzduší => skleníkový efekt

5) VYMÍRÁNÍ DRUHŮ: způsobeno znečištěním jejich přirozeného prostředí nebo lovem

6) VÁLEČNÉ KONFLIKTY: nebezpečí použití jaderných nebo biologických zbraní

1
30. maturitní otázka

Smog
Kouř s mlhou různého složení – směs pevných, kapalných a plynných částic rozptýlených ve vzduchu

Nejvíce: Praha, Plzeň, Kotliny

Nejčastěji: podzim, zima – souvisí s inverzním charakterem počasí, špatné rozptylové podmínky

Inverze = obrácené rozvrstvení teplých a studených vrstev vzduchu, nastává pravidelně

RŮZNÉ TYPY:

a) Kyselý smog = zdrojem spalování uhlí a fosilních paliv (Londýnský typ)

b) Fotochemický smog = zdrojem automobilová doprava (Losangelský typ)

c) Kombinovaný smog = oba předchozí typy, naše velká města

1) PLYNNÉ EMISE: SO2, oxidy dusíku, ozon

a) Oxid siřičitý = vznik spalováním fosilních paliv s vysokým obsahem síry

Původ: spalování nekvalitního hnědého uhlí -> kyselé deště

Dříve velký problém, teď odsiřování elektráren pomocí vápence

Dnes jsou KD méně časté, dříve pH dešťové vody 2, dnes 4

Způsobuje poškození sliznice dýchacího ústrojí, snížení imunity,

rozklad chlorofylu

b) Oxidy dusíku NOX = vznik výfukovými plyny elektráren

Nesnižují se, narůstá množství, hlavní podíl při vzniku

kyselých dešťů

c) Oxid uhličitý = vznik při spalování, přispívá skleníkovému efektu

VÝFUKOVÉ PLYNY: d) Oxid uhelnatý = znemožňuje přenos O2, blokuje určité

množství hemoglobinu

e) Uhlovodíky = přispívají k tvorbě smogu, některé karcinogenní

f) Olovo = toxické pro bílkoviny, dnes nahrazováno aromatickými

látkami

g) Freony = deriváty uhlovodíků s obsahem F a Cl

Do ovzduší se dostávají ze sprejů, průmysl,

chladírenství -> narušují ozonosféru -> UV záření proniká na zemský povrch -> rakoviny

h) Ozón-V ozonosféře pozitivní, zachycuje UV

V přízemní vrstvě špatný -> rozklad chlorofylu,

poškozování sliznice očí a dých. Cest

Vznik: reakcí oxidu dusíku a kyslíku

2
30. maturitní otázka

2) PEVNÉ EMISE: do ovzduší se dostávají při spalování, těžbě a úpravě surovin

a) Mechanické znečištění – popílek -> usazuje se v plicích, ucpává průduchy

b) Tvorba kondenzačních jader pro vznik srážek -> vzrůst výskytu mlh, lijáků

c) Chemické působení – toxické látky

Radioaktivní znečištění atmosféry

1) RADON: uvolňuje se z hornin do ovzduší rozpadem radia -> rakovina plic

2) URAN A SMOLINEC: žilné nerosty, v hlubinách -> radioaktivní látky -> nemoci

Hnojiva a pesticidy
1) EUTROFIZACE VODY: mnoho živin ve vodě, hlavně P a N -> přemnožení sinic -> umírají druhy
náročné na kyslík, sinice při rozkladu uvolňují kyslík a toxiny -> ucpávání filtrů v elektrárnách, vodní
květ

2) HERBICIDY: na rostliny, fungicidy – na houby, insekticidy – na hmyz

3) PESTICIDY: neměly by obsahovat Hg a Cd – karcinogenní

4) DDT: insekticid, byl velmi účinný, ale nerozkládal se

Skleníkový efekt
Freony, methan, vodní páry, CO2

Působí již stovky miliónů let jako ochrana povrchu planety před změnami teplot mezi dnem a nocí

Díky atmosféře proniká sluneční záření téměř bez zábran → část světla se odráží do mraků, H2O
hladiny, sněhu a uniká zpět do kosmu → část po dopadu na povrch pohlcena a zahřívá jej

Teplo unikající ze zahřátého povrchu → záření o delší vlnové délce (IR) → na čas některými g
v atmosféře zadrženo – pomáhá udržet poměrně stabilní přízemní teplotu

Pokud by SE nefungoval → průměrná teplota -30°C → ve dne tepleji, v noci chladněji než dnes

Pokud by byl SE silnější → teplota 300-400°C (Venuše)

Plyny pohlcující IR = skleníkové g = vodní pára, CO2, CH4, O3, N2O

Přirozený efekt

Ozonová díra
Nad Antarktidou, narušují ji freony -> proniká více záření, než je zdravé

Odpady
3
30. maturitní otázka

Nejekologičtější je odpad, který nevznikne

RECYKLACE!!

Vratné obaly

Do sběru lze dát Al, Fe

Při likvidaci zvlášť nebezpečný odpad -> baterky

Likvidace nebezpečného odpadu: spalování nebo skládkování

Znečištění vody
Zvyšující se nároky na množství pitné a užitkové vody

Změny vodního režimu krajiny – přehrady, odvodňování, regulace vodních toků

Vypuštěné odpady, splachy a vyluhování látek z půdy, dešťové srážky ze znečištěného vzduchu

Lokální – vypouštění odpadních vod z lidských sídel, podniků; plošné – splachy hnojiv a pesticidů

Samočisticí schopnost

Chemické faktory – O2, minerální částice; fyzikální – záření, teplota; biologické – bakterie, řasy, vodní
živočichové, kořeny rostlin

Zvýšení samočisticí schopnosti – aktivita vodních organismů, kořeny břehových porostů,

provzdušňování vody

BIOLOGICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ: Množství znečišťujících organických látek – udávání jako BSK5 (= biologická
spotřeba O2 měřená po 5 dnů)

Zejména silážní šťávy, močůvka, fekálie, hnijící organická hmota

CHEMICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ: Ropa – dostává se do vodních toků přímo nebo průsakem z půdy; 1 l
rozpustných látek znehodnotí 1 000 000 l vody; ve vyšší koncentraci působí jedovatě na organismy; na
povrchu vody se může tvořit ropný film – brání výměně plný, slepuje peří; nebezpečné havárie
ropných tankerů

Detergenty – čistící a mycí prostředky z průmyslu i domácností; obsahují

povrchově aktivní látky, někdy fosforečnany; jedovaté pro vodní organismy – na hladině pěna – brání
výměně g, odmašťují peří; dnes lépe biologicky odbouratelné a bez fosfátů

PCB – dříve složka mazadel, nátěrových hmot; uvolňují se do vzduchu, vody,

krmiv, půdy; přímá jedovatost je nízká, ale hromadí se v tukové tkáni; do lidského těla jako součást
tuků – poškození kůže, nervstva, imunity, zvýšení cholesterolu

Hnojiva a pesticidy – splachy z půdy; pitná – max 50mg dusičnanů na 1 l;

běžné technologie v úpravnách vod dusičnany neodstraní; kojenecká methemoglobinemie

4
30. maturitní otázka

Těžké kovy – z vypištěných odpadů, ze vzdušných imisí a splachy z půdy;

koncentrace se může zvýšit v mělkých mořích (malá výměna vodních mas s oceánem – mohou se
kumulovat v těle ryb, vodních ptáků)

Fenoly – z odpadních vod výroby koksu, svítiplynu, zpracování ropy;

znehodnocují vodu zápachem a toxicitou; kontaminující látky prosakují do podložních vrstev –
zhoršování kvality spodních vod (i pitné)

FYZIKÁLNÍ ZNEČIŠTĚNÍ: Radioaktivní záření – pochází z radioaktivních látek z imisí, hornin z půdy,
z těžby a úpravy rud atd.; nebezpečné ukládání odpadů na dně moří

Tepelné znečištění – odpadní teplo z chladící vody jaderných a tepelných

elektráren, hutí; při nevhodném využití dochází ve vodních tocích ke snížení obsahu O2

Mechanické – netoxickými látkami (např. kaly z průmyslu); zanášení vodních

toků a nádrží, ucpávání potrubí, filtrů v úpravnách vod

ZMĚNY VODNÍHO REŽIMU KRAJINY: Meliorace – původně ke zlepšení a vyrovnání vodního režimu;
většinou zvrhnutí v odvodnění velkých ploch, i na svazcích → biologické ochuzení společenstev;
spojeny s vysoušením mokřadů (nezastupitelná funkce v ekosystémech) – ve snaze získat ornou půdu

Zkracování a regulace vodních toků – snaha vybetonovat koryta

potoků a říček – snížení vodních a břehových společenstev, omezení vsakování vody a doplňování
spodních vod, zrychlení odtoku vody z krajiny, omezení samočisticí schopnosti vody a její okysličování
→ vysychání půd ve vyšších oblastech, záplavy na dolních toce řek, krajina ztrácí schopnost zadržovat
vodu, zmenšuje se výpar vody, dochází k lokálním klimatickým změnám

ZEMĚDĚLSTVÍ: Velkochovy hospodářských zvířat, úniky silážních šťáv, nesprávná aplikace hnojiv a
přehnojovaní

Řešení – zamezit průnikům úniků do spodních vod; uváženě dávkovat hnojiva;

věnovat zvláštní pozornost zdrojům pitné vody

PRŮMYSL: Ropa, uhlí, těžké kovy, strojírenství, papír a celulóza, chemický a potravinářský průmysl →
většinou kontaminace H2O

Řešení – používat uzavřený koloběh vody; neopomínat proces čištění

LIDSKÁ SÍDLA: Řeší čistírny odpadních vod

Řešení – omezit vypouštění nebezpečných látek; nahradit ekologicky škodlivé látky;

dostačující ČOV; chránit podzemní vody

POŠKOZOVÁNÍ MOŘÍ A OCEÁNŮ: Postižení planktonu; pokles stavu ryb; postižení korálových útesů;
narušení rekreačních funkcí moře; poškození porostů mangrove

5
30. maturitní otázka

Ohrožení půd
Složitý systém živých a neživých faktorů, za normálních podmínek v rovnovážném vztahu

Neživá složka – zvětrávaná hornina, půdní H2O, vzduch, organické látky v rozkladu (humus)

Živá složka – tvořena půdními organismy (edafon)

Pesticidy, přehnojování, okyselování a zhutňování půd působí negativně na edafon → snižování

úrodnosti půdy

Likvidace edafonu →zaostává tvorba humusu

MINERÁLNÍ HNOJIVA: Přiměřené množství pozitivní

Nadměrné hnojení → zvýšení obsahu látek v rostlině; zasolování půd

nadbytečnými hnojivy a jejich vyplavováním do vody (hlavně půdy s nízkým obsahem humusu)

Dusičnany – nadměrný růst – nestačí se vyvinout pletiva, poškození,

karcinogenní nitrosaminy

Fosforečnany – přehnojování a vyplavování do povrchových vod → eutrofizace

→ nadměrný rozvoj fytoplanktonu – při následném odumírání dochází k hnilobným procesům a
poklesu obsahu O2 → úhyn zooplanktonu, ryb

PESTICIDY: Dříve – negativní vliv – kumulace (poškození živočichů); v půdě zůstávají dlouhodobě jejich
zbytky; nespecifické – hubení organismů, edafon; dlouhodobé používání vedlo ke vzniku odolnosti
hmyzu

Dnes – selektivnější působení, rychleji se rozkládají

JINÉ KONTAMINANTY ZE VZDUCHU: Spadem – imise – hlavně těžké kovy

Srážkami – kyselé deště – SO2, NOx – vyplavování živin i těžkých

kovů, znehodnocování půdy

EROZE: Rozrušování a odnos půdy působením H2O a větru

1 cm půdy se tvoří 100-500 let – erozí se ztratí několik m3 půdy z hektaru ročně

V ČR postiženo 45% zemědělské půdy – největší na polích s bramborami, kukuřicí a řepou

Usnadňuje – orná půda na svažitých terénech, velké lány polí, orba po spádnici, odstranění
protierozních bariér (meze, větrolamy, křoviny); rozorání lučních porostů podél vodních toků; nízké
množství humusu půdě; odlesnění na svažitých terénech

ZHUTNĚNÍ PŮD: Způsobeno pojezdy těžkých strojů po polích a poškozením edafonu, který půdu kypří

Spodní vrstvy zůstanou stlačené i po orbě (neodstraní ani hluboká orba)

6
30. maturitní otázka

Přerušená kapilarita – zabránění vzlínání živných roztoků; zhoršené provzdušňování

půdy; malé vsakování H2O po dešti – povrchové kaluže, na sklonech rychlý odtok, deficit vody ve
spodních vrstvách; narušený chemismus

Možnosti řešení – ekologická optimalizace hospodaření v krajině; produkce zdravých

potravin; dosažení vyrovnaného stavu půdy; zajistit dodržování biologických a etických principů chovu
hospodářským zvířat

ANTROPOGENNÍ VLIV
Ovlivňování od neolitu

Antropogenní reliéf – významná složka kulturní krajiny

Ovlivňování přírodních geomorfologických pochodů

Neplánované vytváření povrchových tvarů

Plánovité vytváření nových antropogenních tvarů

Ovlivňování přírodních geomorfologických podchodů

Endogenní
Přerozdělení statických tlaků na povrchu georeliéfu a dynamických tlaků v zemské kůře

Přerozdělení statických tlaků v důsledku zatížení zemského povrchu

Přerozdělení dynamických tlaků čerpáním velkého množství tekutin a plynů; další ovlivnění jadernými
výbuchy

Exogenní
Urychlení zvětrávání – zvýšením kyselosti půd

Svahové pochody – zemní práce, těžba surovin…; 80% sesuvů antropogenní čin.

Fluviální pochody – napřímení vodních toků atd.

Kryogenní pochody – narušení povrchu v oblasti permafrostu

Eolické pochody – změna vegetačního krytu

Neplánované vytváření povrchových tvarů

Jevy typické pro poddolované oblasti

Pinky – terénní sníženiny vzniklé rychlým sesednutím, propadnutím a zřícením důlních děl

7
30. maturitní otázka

Plánovité vytváření nových antropogenních tvarů

Antropogenní zvětrávání – kulturní půdy orbou, vojenská činnost…

Antropogenní degradace – zarovnání reliéfu

Antropogenní transport

Antropogenní pochody a tvary dle vzniku

Těžební – lomy, doly

Průmyslové – průmyslové plošiny, elektrárny

Zemědělské = agrární – terasy, agrární haldy

Vodohospodářské – kanály, regulované toky

Sídelní – katakomby, skalní města

Dopravní – komunikační zářezy

Vojenské – okopy, zákopy

Oslavné – oslavné pahorky

Pohřební

Rekreační

Socioekonomické faktory měnící krajinu

TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN: Změna reliéfu a tvářnosti krajiny

Zásahy do zeleně, změna flóry i fauny

Vznik devastované krajiny, nové tvary v krajině

Změna vodního režimu rostliny

Zvýšená eroze, zábor kvalitní půdy

Vznik nestabilních ekosystémů

URBANIZACE A VÝSTAVBA: Změna krajinné mozaiky

Zásahy do zeleně, vznik nestabilních ekosystémů

Změna hydrologických poměrů

Změna reliéfu krajiny vlivem přemisťování velkého množství zeminy atd.

8
30. maturitní otázka

VODOHOSPODÁŘSKÉ ZÁSAHY V KRAJINĚ: Vysoušení bažin, močálů, slatin a jiných mokřadů

Změna vodního režimu krajiny

Úbytek přirozených pramenišť pitné vody

Regulace (napřimování) vodních toků → rychlý odtok vody

z krajiny

ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ ČINNOST: Likvidace rozptýlené zeleně a ekologicky nestabilních prvků

Velké monokulturní plochy, změna krajinné mozaiky

Větrná a vodní eroze

Hluk, zápach, znečištění složek životního prostředí

Ovlivnění atmosférických a hydrických režimů

PRŮMYSL A ENERGETIKA: Ovlivnění blízkých i vzdálených ekosystémů

Zábory půdy

Negativní estetika

Odpady

Spotřebovávání neobnovitelných surovin

Budování navazující infrastruktura

DOPRAVA: Fragmentace, komunikace působní jako bariéry

Zábor půdy, změny reliéfu

Hluk, prach, vibrace

Ovlivnění zimní údržbou

Znečištění

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE: Zábor zemědělské a lesní půdy

Poškozování vzhledu krajiny a její znečišťování

Poškození půdy a rostlinstva

Poškozování lesních porostů

9
30. maturitní otázka

OCHRANA PŘÍRODY
Nejstarší chráněná území u nás: Hojná voda, Žofínský prales v Novohradských horách (1838)

Nejstarší NP na světě: Yellowstonský v USA (1872)

Instituce zabývající se ochranou přírody

OSN, UNESCO = zabývají se vědou, výchovou a kulturou v oblasti ŽP

IUCN = Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů

Členy je přes 500 organizací ze 111 států

Vydává ČERVENÉ KNIHY = seznam ohrožených rostlin a živočichů jednotlivých států a světadílů

WWF = světový fond pro ochranu přírody – panda ve znaku, financování mezinárodních akcí na
ochranu přírody

Světové ochrany a úmluvy

CITES: úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy -> nesmí se s nimi obchodovat a vozit je
přes hranice

NATURA 2000: evropský projekt, chrání se to, co je někde typické (v Maďarsku stepi)

ČLOVĚK A BIOSFÉRA (MB): ekologická výchova veřejnosti, budována síť biosférických rezervací (pod
UNESCEM)

RAMSARSKÁ ÚMLUVA (1971, ÍRÁN): úmluva o mokřadech mezinárodního významu, cílem je chránit
mokřady jako prostředí pro vodní ptáky, mají vysokou biodiverzitu (v ČR – Doks) )

MONTREALSKÝ PROTOKOL (1986): o ochraně ozonové vrstvy, nejdříve ve Vídni 1985 – dodnes
nevyřešeno

BASILEJSKÁ ÚMLUVA (1989): o úniku nebezpečných odpadů přes hranice (každý stát si je má
likvidovat sám)

SOFIE (1995): úmluva o biodiverzitě

STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE: Rio de Janeiro 1992, Japonsko 1997, Maroko 2001

AGENDA 21: nejvýznamnější dokument Konference OSN o ŽP a rozvoji, obsahuje úkoly pro všechny
státy 21. století, rozpracováno pro jednotlivé kraje a obce

Ohrožení živočichové
Panda velká (původně v Číně), Kůň převalského (Slatiňany, Pražská ZOO), orangutan, kormorán,
krokodýl siamský, gorila horská, vydra říční, tygr, bizon, koala, někteří nosorožci

10
30. maturitní otázka

Ochrana přírody v ČR
Ochrana přírody je zakotvena v Ústavě a v Listině základních práv a svobod

Zákon č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny = chránit druhy, ale i to, co ten druh potřebuje;
obsahuje vyhlášky – zvláště chráněná území a druhy:

1) KRITICKY OHROŽENÉ: bledule letní, koniklec jarní, perlorodka říční, mihule potoční, čolek velký,
zmije obecná, kočka divoká, vlk, sokol stěhovavý, hřib královský

2) SILNĚ OHROŽENÉ: leknín bílý, tis červený, lilie cibulkonosná, rosnatka okrouhlolistá, škeble
rybničná, čolek obecný, mlok skvrnitý, skokan zelený, vydra říční, slepýš křehký

3) OHROŽENÉ

Introdukce = zavádění nových druhů do míst, kde nežily, je nežádoucí, zaneseny uměle, př. králík v
Austrálii, v ČR ondatra, záleží, jestli jde o uvolněnou niku, kde může působit

Reintrodukce = znovuzavedení druhu zpět

Repatriace = znovu zanesení původního druhu

ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ – Č.17/1992: Obsahuje definice pojmů, zásady ochrany ŽP,
odpovědnost za porušení povinností

Zákon o ovzduší, o lesích, o vodách, o odpadech, o

ovzduší…

Instituce zabývající se ochranou přírody

Orgány ochrany ŽP mají jen funkci metodickou a pouze doporučují

1) VLÁDNÍ ORGANIZACE: Ministerstvo ŽP, Česká inspekce ŽP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
Státní fond ŽP, Krajské a obecní úřady

2) NEVLÁDNÍ ORGANIZACE: ČSOP (Český svaz ochránců přírody = společnost pro trvale udržitelný
život), Greenpeace, Duha, Zelený kruh, Děti Země

Zvláště chráněná území

VELKOPLOŠNÁ: NP, CHKO

MALOPLOŠNÁ: přírodní rezervace a památky, národní přírodní rezervace a památky

NÁRODNÍ PARKY: 4 – Krkonoše (nejstarší, 1963), Šumava (největší,1991), České Švýcarsko

(nejmladší), Podyjí (nejmenší)

Rozsáhlá území málo ovlivňována člověkem, s výskytem řady vzácných druhů

Ochrana je odstupňovaná do tří zón – v 1. není dovolen pohyb mimo vyznačené cesty, zakázáno
umisťování staveb, není dovoleno pořádání akcí a táboření, sběr rostlin

Šumava má zároveň i CHKO

11
30. maturitní otázka

CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI: 25, Menší množství chráněných druhů než v NP, ochrana do 3.stupňů

Region: Železné hory (sídlo v Nasavrkách), Žďárské vrchy

Obvykle tam, kde jsou hory, pískovcové a krasové oblasti

Šumava, Třeboňsko, Blanský les, Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky, Moravský kras, Pálava, OH, Český ráj,
Jizerské hory, Lužické hory, České Středohoří, Český kras, Kokořínsko

Národní přírodní rezervace

Menší území se zvláště významnými ekosystémy v národním či mezinárodním měřítku

Nejsou dovoleny žádné zásahy, jen ty, co zlepšují dosavadní stav

Zakázáno tábořit, pohyb mimo vyznačené cesty, umisťovat stavby, sběr rostlin

Vrch Milešovka, Lednické rybníky, Praděd

Přírodní rezervace
Obdobné NPR, ale význam je spíše lokální (Prachovské skály, Prokopské údolí u Prahy)

Národní přírodní památka

Přírodní útvar menší rozlohy s národním či mezinárodním významem

Spoluutvářena i člověkem (Babiččino údolí, Pravčická brána, jeskyně Šipka)

Přírodní památka
Přírodní útvar s významem pouze lokálním

Zákon ještě uznává tzv. Památné stromy – stromy velkého stáří s kulturně-historickým významem

Chráněná území mají kolem sebe dále vytvořená Ochranná pásma – lidská činnost limitována

12