ROMEO, JULIE A TMA (1958)

JAN OTČENÁŠEK (1924-1979)

Prozaik scénárista a spisovatel
Jeho otec byl truhlář
Vystudoval obchodní akademii
krátce byl totálně nasazen v továrně Avia Letňany (výroba letadel a leteckých motorů)
Koncem války se zapojil do ilegální komunistické odbojové skupiny Předvoj
Po 2. světové válce vstoupil do KSČ
začal studovat estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studia nedokončil
V roce 1953 se na krátký čas stal redaktorem Československého rozhlasu
Od 50. let tvořil díla s budovatelskou tématikou (dílo – Občan Brych)
Měl smysl pro konkrétnost uměleckého obrazu a pro živě cítěnou a napsanou postavu
Od roku 1952 působil ve svazu československých spisovatelů a později jako tajemník
V roce 1960 se stal spisovatelem z povolání
1965 - Státní cena za literaturu – kniha Kulhavý Orfeus
roku 1973 začal pracovat jako dramaturg Filmového studia Barrandov
Dvě desetiletí žil s herečkou Libuší Švormovou (po jeho smrti se provdala za Jana Pateru)
Jeho syn Jan Otčenášek (Petr Zikmund) se stal televizním scenáristou (dramatik, dramaturg, režisér)

DÍLO
realistické podrobné příběhy
zpočátku psal době poplatné společenské prózy:
PLNÝM KROKEM – budovatelský román
OBČAN BRYCH – román o únorovém převratu r. 1948, hrdina váhá, zda emigrovat
KULHAVÝ ORFEUS – román o mládeži činné v odboji
POKUŠENÍ KATARINA – nedokončený román, nejvíc autobiografických prvků
milostné texty:
KDYŽ V RÁJI PRŠELO – román o vztahu dvou lidí, kteří se přestěhovali na Šumavu
VÍKEND UPROSTŘED TÝDNE – milostná divadelní hra
MLADÍK Z POVOLÁNÍ – novela formou vnitřního monologu spisovatele
spoluautor scénářů k filmům: Kolik slov stačí lásce, Smrt mouchy, Lásky mezi kapkami deště
hry a seriály pro Československou televizi: Romeo a Julie na konci listopadu, Byl jednou jeden dům

1
 ROMEO, JULIE A TMA
FILMOVÁ ADAPTACE: 1959-film, Jiří Weiss, 2022- rozhlasová hra, Dimitrij Dudík
TÉMA: tragická láska dvou mladých lidí za 2. světové války
MOTIVY: láska, válka, okupace, strach, úkryt, maturita
LITERÁRNÍ FORMA: próza
LITERÁRNÍ DRUH: epika
LITERÁRNÍ ŽÁNR: milostná (tragická) novela
VYPRAVĚČ: er-forma (vševědoucí vypravěč)
KOMPOZICE: dílo je rozděleno do 13. kapitol
Děj je chronologický, retrospektivní části
PROSTŘEDÍ: Praha za 2. světové války v době atentátu na Heydricha
DOBA: Heydrichiáda (1942)
JAZYK: spisovná čeština, u postav- hovorová, nespisovná, obecná
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: přirovnání, kontrasty, metafory, personifikace, oxymorón

HLAVNÍ POSTAVY
ESTER: mladá židovská dívka, černovlasá, dcera lékaře, miluje Pavla
Její rodina byla poslána do Terezína
PAVEL: 18-ti letý obětavý student, blonďatý, árijec
Lže svým milovaným rodičům (starouškům) o tom, že skrývá u sebe Ester
PAVLOVI RODIČE: starostliví, obětaví, milují svého syna a bojí se o něho
ČEPEK: tovaryš, pomáhá Pavlovi
REJSEK: záporná postava, alkoholik, udavač

2
 DĚJ
Hlavní hrdina Pavel přichází do parku na lavičku zakouřit si (čeká, než bude moci do kina), sedne si
vedle plačící dívky. Po počátečních rozpacích zjistí, že je Židovka a brečí, protože nenastoupila do
transportu do Terezína. Baví se o maturitě, o kině. Nejedná se o lásku na první pohled. Pavel se
rozhodne, že ji schová za krejčovskou dílnou svého otce. Dojde kvůli tomu pozdě domů, rodiče sice ví,
že lhal, ale nechají ho. Druhý den je spáchán atentát na Heydricha, tudíž začne platit zákaz vycházení.
Nicméně i přes tento zákaz Ester navštěvuje a nosí jí jídlo.

Postupně mezi nimi vzniká láska, plánují společnou budoucnost a vypráví si o minulosti. Ester
vzpomíná na rodiče, na kamarádku Jitku a první lásku Jarka. Pavel musí prodávat své věci, aby ji uživil.
Zároveň před ní tají situaci venku. Pavel se začne chovat jinak k přátelům i rodičům v důsledku svých
starostí.

Jednou večer, když se jde Ester umýt do krejčovny, přistihne ji tovaryš Čepek. Podá o ní zprávu Pavlovu
otci. Ten Pavlovi nebrání, ale varuje ho, že je nutné to tajit před matkou. Mluví o tom, že přestěhují
Ester na venkov.

Tři dny poté odvede gestapo malíře, který bydlí ve stejném baráku jako Ester. Je zastřelen. Povídá se,
že v tom má prsty pan Rejsek. Mezitím Pavel dokončí maturitu. Rejsek zároveň přijde i na to, že za
krejčovskou dílnou se ukrývá Ester. (Nechá si u Pavlova otce ušít oděv a přitom si "nenápadně" splete
dveře k východu.

V noci před odjezdem Ester na venkov začnou německé hlídky střílet na kostel, kde se ukrývají
atentátníci. Opilý kolaborant Rejsek křičí na celý dům, že se tam ukrývá židovka. Tovaryš Čepek jí
pomůže se ukrýt, ale Ester v obavě o životy lidí, kteří jí pomáhali, uteče na ulici a vojáci ji v parku (kde
se s Pavlem poznali) zastřelí.

Kontext díla
Česká próza druhé poloviny 20. století
Oficiální proud literatury
Jeho díla se zabývala válečnou a židovskou tématikou
Autor tzv. společenských próz

3
 LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
ČESKÁ PRÓZA 2. POL. 20. STOLETÍ
představitel 2. vlny válečné prózy
klade se větší důraz na vnitřní svět postav
jednalo se spíše o jakousi psychologickou analýzu (né popis událostí, ale jejích dopad na lidí)
Otčenášek psal také budovatelská díla a patřil do oficiálního proudu
Objevoval se i proud postmodernismu

3 proudy literatury:
oficiálně publikovaná – Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Ota Pavel (Smrt krásných srnců)
samizdatová – vydávalo se malé množství exemplářů opisovaných na psacím stroji, tajně
kolovalo mezi lidmi – E. Kantůrková, I. Klíma
exilová – Josef Škvorecký (Zbabělci), Arnošt Lustig, Milan Kundera (Žert, Směšné lásky),…