HYDROSFÉRA

= soubor všeho vodstva na Zemi

Dělení podle skupenství
o zabývá se: hydrologie, oceánografie, hydrogeologie, glaciologie (ledovce)
 98 % vody na Zemi – slaná voda a) pevné – led, sníh
 27 % vody na Zemi – sladká voda ← z toho 60 % ledovce b) kapalné – kapalná voda
o 97 % oceány c) plynné – vodní pára
o 2 % ledovce
o 1 % ostatní

dělení podle místa

a) povrchová voda – světový oceán, vodní toky, přírodní a umělé vodní nádrže, ledovce
b) podpovrchová voda
 podzemní – prostá; minerální
 půdní – vázaná na půdní částice
c) voda v atmosféře
 troposféra
 nejvyšší množství vodní páry – podél rovníku
 nejnižší množství vodní páry – polární oblasti
→ ovlivněno teplotou
d) voda v živých organismech
 bezpodmínečná součást života
 funkce vody v organismu např:
o podporuje vstřebávání živin
o přenos živin k buňkám
o rozpouští nadbytečné látky
 lidské tělo 70 %, rostliny až 90 %

koloběh vody

 oběh povrchové a podpovrchové vody; doprovázeno změnami skupenství

 účinky – sluneční energie, zemská gravitace, rotace Země
 vypařování → kondenzace → déšť → vodní toky, prosakování → vypařování
1) Malý oběh – pouze bezodtokové oblasti
o pevnina ↔ pevnina → výpar nad pevninou spadá rovnou na pevninu
o moře ↔ moře → výpar nad mořem spadá rovnou na moře
2) Velký oběh
o moře ↔ pevnina

světový oceán

 Souvislá plocha tvořena pěti oceány (Atlantský o., Tichý (Pacifik) o., Severní Ledový o., Indický o., Jižní o. – 2 000)
 Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy
 Oceány a moře zabírají 71% celkové rozlohy naší planety → 361,1 mil. km2
 95,5 % světových zásob vody
 Salinita = množství minerálních látek rozpuštěných v 1 kg mořské vody – v ‰ – průměrná slanost 35 ‰
o kolísání způsobeno přítoky, výpary, srážkami

Moře
o menší části oceánů v dosahu kontinentů
o vnitřní moře– obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy/průplavy – Středozemní, Černé, Rudé
o okrajová moře– oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Arabské, Beringovo, Sargasové
Zálivy
o menší části oceánu vnikající do pevniny – Hudsonův, Bengálský, Mexický, Kalifornský
Průlivy
o zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo souší a ostrovy – Bospor, Dardanely – úzké; Davisův, Mosambický – široký
Průplavy
o umělé spojení 2 moří – Panamský, Suezský, Korintský
Tichý oceán
 1. největší – 465,3 mil. km2
 nejhlubší místo – Mariánský příkop
Atlantský oceán
 2. největší – 206,5 mil. km2
 nejhlubší místo – prohlubeň Millwaukee v portorickém příkopu
Indický oceán
 3. největší - 73,6 mil. km2
 nejhlubší místo – Sundský příkop
Jižní oceán
 2. největší – 20,3 mil. km2
 uznán v roce 2000
Severní ledový oceán
 nejmenší – 14 mil. km2
 mělký

Vlastnosti a pohyby mořské vody

Salinita
= ,, slanost vody“ - množství minerálních látek rozpuštěných v 1 kg mořské vody – v ‰ – průměrná slanost 35 ‰
o velké rozdíly kvůli přítokům, proudům, výparům, srážkám
o 3 oblasti:
a) Obratníková – velká salinita ← velký výpar, nulové srážky (Rudé moře - 42 ‰)
b) Rovníková – menší salinita ←srážky větší než výpar
c) Polární – malá salinita ← tání ledu, sladké přítoky, bez výparu (Baltské moře - 0,8 ‰)
o brakická voda – delty, míchání sladké a slané vody
Vlnění
o pravidelný pohyb mořské vody
o působení větru na hladinu → eolické vlny
o podmořská zemětřesení/podmořská sopečná činnost → tsunami
Mořské proudy
o způsobeno rozdílnými teplotami, rotací Země, prouděním vzduchu
o dochází k regulaci teploty vody v oceánech, jak na hladině, tak i v hloubce
o teplé (od rovníku k pólům), Golfský, Brazilský
o studené (od pólů k rovníku), Kalifornský, Kanárský
Slapové jevy – příliv a odliv
o způsobeno gravitačním působením okolních vesmírných těles, především Slunce a Měsíc + odstředivá síla
o každých 12 h a 25 min
o skočný příliv – Slunce, Měsíc, Země v jedné rovině → větší příliv
o hluchý příliv – Slunce-Země a Země-Měsíc svírají pravý úhel → menší příliv

Vodstvo na pevnině

1) povrchové vody
2) podpovrchové vody
3) voda ve formě ledu a sněhu (ledovce)

1) povrchové vody
a) vodní toky
b) vodní nádrže – přírodní/umělé
o úmoří = daná oblast, která je odvodňována o daného moře
o povodí = oblast, která je odvodňována jedním vodním tokem a jeho přítoky
o rozvodí = hranice mezi povodími
o říční síť = soustava všech vodních toků na území
a) vodní tok – veškerá voda, co se pohybuje Největší průtok – Amazonka – 219 000 m3/s
 pramen = místo vzniku toku Největší povodí – Amazonka – 7 180 000 km2
Nejdelší – Amazonka – 7 062 km
 řeka = spojení několika menších vodních toků
 říční síť = soustava vodních toků na určitém území
 povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí veškerou vodu
 rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími (Kralický Sněžník)
 rozvodnice = myšlená čára vyznačující hranici mez sousedními povodími
 úmoří = území, které je odvodňováno do jednoho moře (oceánu)
b) vodní nádrže
Jezera = přírodní vodní nádrž Největší jezero – Kaspické moře – 371 000 km2
o sníženina zemského povrchu, která je zaplněna vodou Největší sladkovodní jezero – Hořejší
Dělení podle vzniku: jezero – 82 414 km2
Endogenní činitelé Nejhlubší jezero – Bajkal – 1637 m
a) Tektonická jezera (obrácená Sněžka)
 pohyb litosférických desek (Bajkal)
 oddělení od oceánu, vyzvednutím mořského dna (Kaspické moře)
b) Vulkanická jezera
 sopečná činnost, zaplnění srážkami (Kráterové jezero – USA)

Exogenní činitelé

a) Ledovcová jezera
 prohloubení zemského povrchu ledovcem (Štrbské pleso, finská jezerní plošina)
b) Krasová jezera
 vznikla zaplavením depresí v krasových oblastech (Plitvická jezera – Chorvatsko)
c) Pobřežní jezera
 mořský záliv → narůstání písečných náplavů → oddělení od oceánu (Maracaibo – Venezuela)
c) vodní nádrže
Největší český rybník – Rožmberk
Rybníky
Největší přehrada v ČR – Orlík na objem, Lipno na
o určené k chovu ryb, rekreaci
plochu
o zadržují vodu, zpomalují odtok vody z území
Největší přehrada na světě – Tře soutěsky (Čína)
Přehradní nádrže
o určené k regulaci vodního toku, zásobárna (pitné) vody, ochrana před
povodněmi, výroba el. energie

2) podpovrchové vody
a) podzemní
o veškerá voda pod zemským povrchem
o v pórech a puklinách
b) půdní
o vázaná v půdě
o zpět na povrch se podzemní voda dostává jako prameny za pomoci tlaku prasklinou

Zvláštní typy pramenů

1) gejzíry
o termální prameny, které vystřikují pravidelně v určitých časových intervalech na povrch
o sloupec horké vody spolu s vodní parou
o Island; Yellowstone – USA
2) termální prameny
o prameny, ve kterých vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
o Island
3) minerální prameny
o přírodní léčivé zdroje
o lázeňství – Karlovy Vary, Mariánské Lázně

3) voda ve formě ledu a sněhu

o stále zasněžené oblasti – nad linií sněžné čáry (v chladných oblastech/ve velkých nadmořských výškách)
Ledovce
a) pevninské – velké rozměry (Antarktida, Grónsko) b) horské – rozměry menší, vrcholky hor (Norsko, Alpy)