Petrologie

o Petrologie = věda, zabývající se vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin („petra“ = skála +
„logos“ = znalost)
o Hornina = nehomogenní (nestejnorodý) materiál s proměnlivým chemickým a mineralogickým
složením. Hornina se většinou skládá z několika minerálů.
o Nerost = homogenní látka určitého chemického složení a fyzikálních vlastností
o Horninový cyklus - nákres

I. VYVŘELÉ HORNINY
vznikly krystalizací nerostů z magmatu (tavenina obsahující SiO2, Al2O3, Fe2O3…)- tyto látky při
ochlazování krystalizují v nerosty, podle místa vzniku se dělí na:

A) Výlevné (vulkanické): vznikly výlevem magmatu na povrch, utuhly velmi rychle, ochlazování
vzduchem (na pevnině) nebo vodou (na mořském dně)

1)
nejhojnější výlevná vyvřelina, tmavý, složení jako gabro (sodnovápenaté živce), ale jemnozrnná,
sloupcovitá odlučnost
využití: stavební kámen, štěrk, odolné dlažby,…
výskyt: České Středohoří, Doupovské hory, Česká tabule (Říp, Trosky), Nízký Jeseník

2) : světlejší než čedič, jemnozrnný, součást mnoha pohoří (ANDy)

3) : světle šedý-nazelenalý, jemnozrnný, deskovitá odlučnost, výskyt: České Středohoří

(Milešovka)

4) : složením jako čedič, má v sobě bublinky po sopečných plynech, které obsahují

polodrahokamy (mandlovec – acháty, chalcedony,…)
B) Hlubinné (podpovrchové = plutonické): vznikly utuhnutím magmatu ve větších hloubkách zemské
kůry (2 – 10 km), vytvářejí velká magmatická tělesa (plutony), krystaly jednotlivých minerálů jsou
dobře vyvinuté a velké, dostatek času na vykrystalizování všech minerálů

5)
světlá hlubinná vyvřelina, nejčastější, tvoří velké krystaly křemene, živce, slídy (muskovit/biotit),
kvádrovitá odlučnost, odolný,
využití: staveb., obkladový a sochařský kámen, např. dlažební kostky, hroby,…
výskyt: většina Čes. hor, kromě Karpat (Krkonoše, Šumava, Žulovská pahorkatina + bludné balvany)

6)
tmavá hlubinná vyvřelina, sodnovápenaté živce, hrubozrnná, využití: silniční kámen, dekorace
(pomníky,…), výskyt: Českomoravská vrchovina

II. USAZENÉ HORNINY

vznikly usazováním (sedimentací), vrstva= těleso usazenin o určité mocnosti (tloušťce), souvrství =
soubor vrstev, podle složení se dělí na:
A) Úlomkovité
vznik přenášením (čím?), usazováním a následným stmelením úlomků hornin a nerostů (tmel = jemné
částice jílu apod.)
7) : nestmelené a zaoblené úlomky hornin a nerostů, na dně řek a moří, těží se z říčních
nánosů → výroba betonu (Hustopeče), štěrkonosná Bečva
8) : stmelení štěrku, výskyt Brdy, Karpaty (Pulčínské skály, Súlovské skály)
9) : drobná zrna křemene, slídy aj., přenos tekoucí a mořskou vodou i větrem, vrstvy
písku jsou filtrem vody, využití: stavebnictví, slévárenství, sklářství
10) : vznik stmelením písku (na dně moře), využití: stavební a sochařská kámen, výskyt:
převažující hornina Beskyd, ale tvoří také skalní města v ČR
11) : jemnozrnná, sypká, světlá hornina navátá větrem (u nás vznik v dobách ledových),
tvoří se z ní úrodné půdy (černozemě)
12) : jemnozrnná hornina vznikající ze zvětralin, jsou důležitou součástí půdy
13) : vznik ukládáním nejjemnějších částic na dně moří a jezer, jsou pro vodu málo
propustné, zpevněním vznikají 14) (Beskydy, jižní Morava), 15) (Nízký
Jeseník, střešní krytiny) a 16) (vápnitá složka, východní Čechy, stavební kámen)
17) : obsahuje až 25% železa, tzv. valašská železná ruda

B) Organogenní
vznik usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů, jejich schránek a koster
18) : vznikl hromaděním vápenatých schránek organismů (prvoků, korálnatců, měkkýšů),
hlavní složkou je kalcit, barva šedá+barevné příměsi, výroba cementu a páleného vápna
krasové útvary, odlišuje se složením fauny i flóry, velká biodiverzita
19) : podobný vápenci, velká skalní členitost
20) : vzniklo nahromaděním zbytků odumřelých rostlin (mechu rašeliníku) za
nedostatečného přístupu vzduchu → rašeliniště (i několikametrové vrstvy) využití: palivo, zahradnictví
21) : vznik prouhelněním (zvyšování obsahu C) zbytků rostlinných těl bez přístupu kyslíku
a za vyšší teploty, využití: zdroj energie, chemický průmysl
- černé uhlí: vznik ze zbytků stromovitých plavuní, přesliček a kapradin v prvohorách, výskyt: hlavně
ostravsko-karvinská pánev
- hnědé uhlí: vznik ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů v třetihorách, je méně prouhelnatělé,
výskyt: podkrušnohorské pánve (Mostecká), lignit- nekvalitní hnědé uhlí
22) : vznik z mikroorganismů a zbytků těl drobných živočichů uložených spolu s bahnem
na dně moří za nepřístupu vzduchu a působením bakterií, tlaku a teploty, využití: zdroj energie,
chemický průmysl
- ropa: tekuté, zemní plyn: plynné, asfalt a zemní vosk - pevné
C) Chemické
vznik chemickým srážením látek rozpuštěných ve vodě
23) : vzniká vysrážením vápence Ca(HCO3)2 rozpuštěného ve vodě, využití: obklady a
dekorace

III. PŘEMĚNĚNÉ HORNINY

vznik přeměnou (metamorfózou) dříve vzniklých hornin – vyvřelých, usazených i přeměněných
metamorfóza = velký tlak, vysoká teplota a chemické působení v hlubších částech zemské kůry
24) : vzniká přeměnou (vysoká teplota a tlak) nejrůznějších usazených a vyvřelých hornin,
obsahuje zřetelná zrna živců, zřetelná vrstevnatost, využití: stavební kámen, silnice
25) : vznik přeměnou (vysoká teplota a tlak) jílovitých a písčitých usazenin, obsahuje
zřetelné šupiny světlé slídy a někdy granáty
26) : vznik částečnou přeměnou jílovitých usazených hornin, obsahuje jemná zrna
křemene a slídy (hedvábný lesk), využití: střešní krytiny
27) : vznik přeměnou vápence, často bílý, využití: dá se leštit – sochařství, dekorace