komerční
prezentace
1. Odval Dolu
Tuchlovice.
Všechny snímky
© František
Nezbeda.
Vladimír
Polívka
Rekultivace
odvalu Dolu Tuchlovice
V  letech 1941–1943 hloubila Pražsko-železářská společnost Důl Jaroslav
v Tuchlovicích. Roku 1951 byl přejmenován na Důl Nosek a od r. 1990 nese
název Důl Tuchlovice. Jeho provoz byl ukončen 28. 2. 2002. Za celou historii
dolu se vytěžilo více než 34 milionů tun černého energetického uhlí, které pat-
řilo k významným regionálním zdrojům paliv. Od r. 2004 je lokalita ve správě
státního podniku Palivový kombinát Ústí se sídlem v Ústí nad Labem.
V důsledku hlubinného dobývání uhlí vznikl v blíz­
kosti bývalého areálu dolu odval, kam se uklá­
dala těžená hlušina a tzv. „výpěrky“ jako vedlejší
produkt úpravárenského procesu při zpracování
surového uhlí. Vlastní těleso odvalu se rozkládá
na ploše 18,5 ha, má tvar nepravidelného komo­
lého kužele o  výšce 74 m  a  objem téměř 5 mi­
lionů m3.
V  únoru 2007 byly zahájeny práce na sanaci
a  rekultivaci odvalu. Průzkum hloubkovými son­
dami měl zjistit obsah uhelné hmoty a identifiko­
vat projevy, rozsah i intenzitu termických procesů.
Celkem bylo provedeno 39 průzkumných vrtů na
jádro v síti 50×50 m do hloubky 20 m. Čtyři z nich
pronikly přes mocnost odvalu až do podloží.
Ukázalo se, že odval obsahuje poměrně vy­
soký obsah uhelné hmoty (v  průměru více než
18 %). V západní části (na návětrné straně) byly
zjištěny počínající projevy termických procesů.
V  blízkosti hlubokých erozních rýh dosahovaly
Ing. Vladimír Polívka teplot blízkých 50 °C. Nejvyšší naměřená teplo­
(*1959) vystudoval ta v těchto vrtech činila 90 °C.
Hornicko-geologickou
Na základě výsledků vrtného průzkumu se
fakultu na Vysoké
škole báňské v Ostravě. upravila projektová dokumentace. Jednak byla
V PKÚ, s. p., je vedoucím vyřešena trvalá stabilita závěrných svahů odva­
střediska Kladenské doly. lu, jednak zajištěn útlum počínajících termických
434 Vesmír 87, červenec 2008 | http://www.vesmir.cz
procesů a  zastaveny oxidační procesy uhelné
hmoty v odvalu.
V  další důležité etapě bylo odstraněno v  těs­
né blízkosti východní strany odvalu značné
množství uhelných kalů, potenciálního zdroje
termických projevů. Vzhledem k  vysokému pro­
centu obsažené uhelné hmoty (okolo 30 %)
musely být kaly trvale izolovány do dvou kazet.
Do vyhloubeného lože bylo zabudováno drenáž­
ní perforované potrubí, na které byla položena
netkaná textilie TATRATEX a vrstva minerálního
těsnění. Do takto připravených kazet se navážely
a  hutnily uhelné kaly, které byly následně pře­
kryty vrstvou minerálního těsnění v  kombinaci
s  bentonitovými rohožemi TATRABENT. Závě­
rečnou krycí vrstvu kazety tvoří jílovitá zemina.
Do kazet bylo uloženo celkem 369 000 m3 uhel­
ných kalů.
Cílem sanačních prací na vlastním tělese odva­
lu bude stabilita závěrných svahů a úprava spá­
dových poměrů srážkové vody. Nesmějí vznikat
další nežádoucí erozní rýhy a  těleso musí být
utěsněno tak, aby do něj v  budoucnu nevni­
kal vzdušný kyslík. Temeno má být postupně
sníženo o 10 m, a poté se zejména na západní
straně zahájí selektivní odtěžování od horní hra­
ny směrem k  patě. Na závěrných svazích vznik­
nou 4 etáže o  šířce 6 m  a  výšce 13 m  s  maxi­
málním sklonem svahu 1 : 3. Odtěžená haldovina
z temene odvalu a jeho západní části v celkovém
objemu 1 300 000 m3 bude převážena na stranu
východní, kde zajistí trvalou stabilitu svahů. Rov­
něž zde vzniknou odlehčovací etáže.
2. Nahoře: Vrtný průzkum tělesa odvalu.
3. Uprostřed: Dokončená kazeta s  uzavřenými uhel-
nými kaly.
4. Dole: Erozní rýha.

Závěrečné pokryvné vrstvy budou v jihozápad­

ní a severovýchodní části odlišné. Hranicí je linie
oddělující část s  prokázanými zvýšenými teplo­
tami od části bez výrazné termické aktivity. Jiho­
západní část povrchu nově vytvarovaného odva­
lu se utěsní vrstvou minerálního těsnění mocnou
0,45 m  a  překryje vrstvou netříděné haldoviny
mocnou 0,9 m. Cílem je co nejvíce se přiblížit
původnímu přírodnímu prostředí, vhodnému pro
specifickou flóru a  faunu. Severovýchodní část
bude překryta vrstvou inertní zhutněné zeminy
mocnou 0,9 m. Na temeno odvalu o  půdorysu
10 × 20 m  se přisype 6 m  haldoviny, čímž se
výška odvalu upraví téměř na původní úroveň.
Zvýšené členitosti povrchu se dosáhne místním
přisypáním haldoviny zejména na vrcholové plo­
šiny a v rámci možností i na plošiny etáží a svahů.
Tím vznikne vhodnější prostředí pro živočichy.
Povrchová voda bude z rekultivovaného odva­
lu do stávající vodoteče odváděna systémem
drenážních a  svodných příkopů na jednotlivých
etážích i  po celém obvodu odvalu. Smyslem
těchto opatření není odstranit z lokality přiroze­
nou vlhkost, ale především zabránit erozi závěr­
ných svahů. Díky kamenným prahům vzniknou na
vodotečích malé vodní plochy. V těsné blízkosti
paty odvalu budou vyhloubeny mělké tůňky pro
obojživelníky. V  místech, která nezasáhne stav­
ba, byly tůňky vytvořeny v  předstihu a  již letos
byly v některých z nich zjištěny snůšky zákonem
chráněného skokana štíhlého (Rana dalmatina).
Závěrečnou fází má být biologická rekultiva­
ce. Jihozápadní část odvalu (13 ha), kde bude
povrchovou vrstvu tvořit haldovina, se ponechá
přirozené sukcesi. Na severní straně proběhne
plošná výsadba dřevin. Některé budou vysazeny
již jako vzrostlé, aby dlouhodobě přesahovaly
okolní porost a  staly se vhodným stanovištěm
pro dravé ptáky. Ostatní plochy budou zatravně­
ny a jen rozptýleně osázeny dřevinami.
Projektová dokumentace stavby byla zpraco­
vána v  součinnosti s  odborníky na ochranu pří­
rody, v  potaz byla vzata řada jejich připomínek
a  návrhů. Tímto způsobem vznikl a  byl realizo­
ván unikátní projekt, v němž se podařilo skloubit
povinnosti vyplývající z platné báňské legislativy
i z ochrany přírody se stále častějšími požadav­
ky na uplatnění přirozené sukcese. Po ukončení
prací bude toto důlní dílo vyňato z dozoru státní
báňské správy a stane se součástí krajiny. Státní
podnik Palivový kombinát Ústí předpokládá, že
rekultivovaný odval bude novou krajinnou domi­
nantou, připravenou k  dalšímu využití. Přede­
vším tu lidé mohou trávit svůj volný čas.
Palivový kombinát Ústí, státní podnik,
400 76 Ústí nad Labem

www.pku.cz
http://www.vesmir.cz | Vesmír 87, červenec 2008 435