VYLUČOVACÍ SOUSTAVA, KŮŽE, TERMOREGULACE ČLOVĚKA

Vylučovací systém
FUNKCE
exkreční - dusíkaté produkty metabolismu
osmoregulační - regulace objemu vody a solí, udržována
stálá reakce vnitřního prostředí
orgány: ledviny, močovody, močový měchýř, močová
trubice
TVORBA MOČI
funkce nefronu:
glomerulární filtrace (= ultrafiltrace) – v glomerulech
přechází do proximálních tubulů všechny složky plazmy
kromě krevních bílkovin, vzniká primární moč (cca 150
l/den)
tubulární resorpce – vstřebávání látek z tubulů do kapilár
(vstřebává se zpětně glukóza, NaCl, voda, soli, vitamin C,
aminokyseliny) → koncentrace odpadních látek, vzniká
definitivní moč (cca 1,5 l/den)
většina látek v proximálním kanálku
většina vody ve sběracích kanálcích
Henleova klička vytvoření hypertonického prostředí kolem sběracích kanálků
složení moči
95 % voda
50 gramů pevných látek (30 g močoviny, 15 g NaCl, anorganické ionty, odpadní produkty
metabolismu)
mírně kyselá reakce, pH 5–8 (po mase více, po ovoci a zelenině neutrální až slabě zásaditá)
barvivo = urochrom, při poruše jaterních funkcí i bilirubin, urobilirubin
co nesmí být v moči? → krev, cukry, patogeny (bakterie), bílkoviny
tvorba moči (= diuréza):
probíhá nepřetržitě
zvětšená po každém příjmu tekutin
závisí na složení krevní plazmy, filtrační tlak závislý na TK
vliv hormonů:
adiuretin (ADH, antidiuretický hormon) = zvyšuje prostupnost buněčných membrán pro vodu v
distální kanálku ledvin a umožňuje její zpětné vstřebávání – nedostatek vyvolává diabetes inspidus
(„žíznivka“) – pouze vylučování primární moči
aldosteron = působí na metabolismus elektrolytů v ledvině: zvyšuje v ledvinných kanálcích zpětné
vstřebávání iontů sodíku (tím zvyšuje i zpětné vstřebávání vody) a současně sekreci iontů draslíku
nervové vlivy: ve spánku nižší, při podráždění CNS vyšší
úplná zástava tvorby moči (anurie) smrt během 3–5 dní
LEDVINY = renes, nefros
párový orgán při zadní stěně břišní, za pobřišnicí - v tukovém polštáři
ve výši 1.–3. bederního obratle
rozměry: 12 × 6 × 3 cm, váha: asi 150 gramů
ledvinový hilus – branka (vstup/výstup cév, močovodů)
dvě vrstvy: kůra a dřeň
základní stavební jednotka = nefron (v kůře ledvin)
část cévní
glomerulus („klubíčko vlásečnic“)
část tubulární
Bowmanův váček (tvorba primární moči = plazma bez bílkovin)
proximální stočený kanálek (kanálek 1. řádu)
Henleova klička (může zasahovat do dřeně)
distální kanálek (kanálek 2. řádu)
distální stočený kanálek (přbližně z 10 - 15 nefronů) ústí do sběracího kanálku , ty poté ústí do
pyramid (resp. papil, resp. kalichů, resp. na pánvičku)
MOČOVODY = ureter
délka 25–30 centimetrů, průměr 4–7 milimetrů
transport moči aktivně – peristaltika (stah každých 10–12 sekund)
MOČOVÝ MĚCHÝŘ = vesica urinaria
za sponou stydkou, objem 500-700 mililitrů
nucení na močení už při náplni 350 mililitrů
u žen močový měchýř větší
MOČOVÁ TRUBICE = urethra
ženy 3–4 cm, muži 20–22 cm
svěrače:
vnitřní - vůlí neovladatelný
vnější - vůlí (částečně) ovladatelný
CHOROBY VYLUČOVACÍ SOUSTAVY
ledvinový písek, ledvinové kameny: vede k ledvinové kolice
hyperaktivní měchýř: pocit na močení mnohem dříve než u normálního
polycystické ledviny: tvoří se cysty (dominantně dědičné onemocnění)
selhání ledvin: k správné funkci stačí i jedna ledvina, jinak dialýza, transplantace (ledvina se přidává,
pacient má poté tři – ušetří se operace)
pyelonefritida: infekční onemocnění ledvinné tkáně mezi nefrony
záněty ledvin: akutní glomerulonefritida (důsledek streptokokové infekce, zvyšuje se TK, v moči krev
a krevní bílkoviny) × chronická glomerulonefritida (obdobné příznaky, dlouhotrvající, může vést až k
selhání ledvin)

Kožní systém
kůže = lat. cutis, řec. derma
plošný orgán (1,6–1,8 m2), tloušťka 1 - 4 mm, asi 12 %
hmotnosti těla (ale různé!)
FUNKCE
funkce:
ochranná
sekreční (vylučovací)
absorpční (vstřebávací)
termoregulační
smyslová
dýchací
zásobní
3 vrstvy kůže: pokožka – škára – podkožní vazivo
POKOŽKA
několik vrstev plochých buněk, povrchové rohovatějí (=
zrohovatělá vrstva) – bílkovina keratin
stratum corneum (zárodečná vrstva): odumřelé, ploché
buňky vyplněné kreatinem, buňky se neustále odlupují
stratum granulosum: ploché, zrnité, pomalu odumírající (v epidermis žádné cévy) buňky, vytlačovány
vzhůru do s. corneum
stratum germinativum: dvě vrstvy
stratum spinosum – nové živé buňky, tlačeny vzhůru do s. granulosum
stratum basale – nejnižší vrstva buněk, tlačí nahoru buňky s. spinosum
buňky spodních vrstev (= zárodečná vrstva) se rychle dělí (doplňování nejsvrchnější vrstvy)
buňky pigmentové obsahují melanin, který zachycuje UV složku slunečního záření
mezi pokožkou a škárou → zvlnění = papily (nejvýraznější na prstech – papilární linie)
ŠKÁRA
vazivové buňky + vlákna kolagenu a elastinu, mezi nimi tukové buňky
bohaté krevní, mízní a nervové zásobení
žlázy mazové
ústí do pochev vlasů
vylučují maz chránící pokožku před vyschnutím
žlázy potní
ekrinní: pot nepáchne, pravé potní žlázy, 2–3 miliony, nerovnoměrně rozmístěné
apokrinní: v podpaždí, ušních kanálcích, kolem prsních bradavek a pohlavních orgánů; kalná tekutina
z vlasové pochvy; pozůstatky pachových žláz; činnost začíná v dospívání
žlázy mléčné prsní
vznikly z potních žláz
založeny u obou pohlaví, v pubertě u dívek mohutní
na konci těhotenství působením prolaktinu a oxytocinu – sekrece mléka (laktace)
vlasy, chlupy
ne dlaně, chodidla a rty (→ tedy také žádné mazové žlázy)
vznikají z vlasových váčků ve škáře
vyživovány z vazivových bradavek váčku
dřeň + zrohovatělé buňky kůry
barva - pigment
ochlupení: primární (lanugo), sekundární (po narození), terciární (v pubertě)
hypertrichóza – genetická porucha
nehty
také deriváty pokožky
zrohovatělé destičky, vyrůstají z buněčné vrstvy pod nehtem (nehtové lůžko)
nervová zakončení
volná – čidla bolesti
speciální tělíska
receptory vnímající
teplo (Rafiniho tělíska)
chlad (Krauseova tělíska)
tlak a tah (Vater-Paciniho tělíska; nestejná citlivost, v podkožním vazivu)
pohyb, hmat (Meissnerova tělíska)
vlhkost
bolest
barometrický tlak
dotyk svalového stahu
PODKOŽNÍ VAZIVO
síť kolagenních a elastických vláken s vazivovými buňkami
řídké, umožňuje posun kůže
tukové buňky (ukládání podkožního tuku) – zdroj energie
CHOROBY A POŠKOZENÍ KŮŽE
furunkl (vřídek) – zánět, zarudnutí
cysta – obsahuje tekutinu nebo polotuhý materiál (sterin = nezhoubný kožní nádor)
akné (acne vulgaris) – zanesení vývodu mazové žlázy
bradavice – původcem virus, dochází k nadměrnému růstu buněk
mechanické poranění – bodné rány, řezné rány, obraze (odřeniny)
karcinom – nádorové bujení, např. maligní melanom
Termoregulace
vznik tepla v tělě - při chemických reakcích
většina tepla z činnosti srdce, jater, ledvin, mozku = asi 70 %
tvorbu tepla zvyšují některé hormony: adrenalin, tyroxin
tvorba tepla - v chladu
volní svalová činnost - úmyslná pohybová aktivita
mimovolní reakce - zvýšení svalového napětí, svalový třes
"husí kůže" - napřímení chlupů v důsledku stahu vzpřimovače chlupu
výdej tepla
fyzikální proces - sálání, pocení (ochlazuje, odpařování)
aktivní činnost organismu
vazokonstrikce krevních vlásečnic - stažení kapilár, meší výdej tepla
vazodilatace krevních vlásečnic - roztažení kapilár, snazší sálání
udržování stálé tělesné teploty
funguje na principu termostatu
nejprve měření tělní teploty
receptory (především v pokožce)
provonání s nastavenou hodnotou
hypotalamus
úprava tělní teploty na nastavenou hodnotu
chlazení - vazodilatace, pocení, zpomalení pohybu
topení - vazokonstrikce, třes, zrychlení pohybu
horečka, velmi vysoká horečka (> 41°C) - hrozí poškození nervových buněk
podchlazení = hypotermie (pod 28°C)