PARYBY A RYBY

obecná charakteristika paryb, orgánové soustavy, rozdělení a zástupci

obecná charakteristika ryb, orgánové soustavy, rozdělení a zástupci
- obecná charakteristika paryb, orgánové soustavy, rozdělení a zástupci
- obecná charakteristika ryb, orgánové soustavy, rozdělení a zástupci
(tvar těla, anatomie, fyziologie, rozmnožování, evolučně významné znaky), jejich vzájemné srovnání

 Patří mezi STRUNATCE

 Kmen zahrnující obratlovce a několik blízkých skupin bezobratlých
 Přítomnost struny hřbetní (chorda dorsalis/notochord)
= vazivový pruh, který vyztužuje tělo, nad ní být nervový provazec
= postupně části vazivového pruhu začali kostnatět a nervový kanálek se
zapouštěl do kosti  vznik páteře s míšním kanálkem
 Druhoústí živočichové, triblastika
 Druhotná tělní dutina (COELOM) – prvotní byla ucpána orgány a proto začali vznikat jiné
tělní dutiny, kam také vedou nějaké orgány
 Bilaterální tělní souměrnost – hlavová a ocasní část (část za řitním otvorem = pravý
ocas, neprochází tam trávicí trubice)
 Můžeme rozlišit články – METAMERNÍ SEGMENTACE (články splývaly, mizely atd., není
to moc vidět)

NERVOVÁ SOUSTAVA
 Trubicovitá nervová soustava
 Vzniká vchlipováním hřbetní části ektodermu
 V hlavové části vzniká váček, ze kterého je později
mozek, někteří pouze trubice
DÝCHACÍ SOUSTAVA
 V průběhu zárodečného vývinu vznikají párové žaberní
štěrbiny prolamováním hltanu
 U nižších strunatců jsou to trvalé struktury, u vyšších
mizí
 Jedná se o podkmen OBRATLOVCI
 chorda je v dospělosti zredukována
 málo kdy je celistvá  přetváří se, vyztužuje se
chrupavkou…
 objevuje se vazivový obal, který vytváří proužky, které
zkostnatí = primitivní obratle
 chorda ve vazivové podobě zůstává ve formě
meziobratlových plotének – proužky vaziva
 objevuje se vnitřní kostra  ochraňuje vnitřní orgány, důležitá v metabolismu solí
(objevuje se při přesunu ze slané do sladké vody, organismus měl nedostatek solí,
kosti jsou zásobárna minerálů), podpůrná funkce, dnes ochrana + pohyb
 mají mnohovrstevnou kůži – tvořena pokožkou a jejími deriváty (šupiny, srst, nehty,
chlupy), pod ní je škára a vazivo, které obsahuje tukové buňky
NERVOVÁ SOUSTAVA
• Vyvíjí se nervová trubice, zvětšují se mozkové části – vytváří se mozek
• Nejprve jsou 3 částí mozku :
1. Přední - koncový mozek, mezimozek
2. Střední
3. Zadní - podloužená mícha, mozeček
Zadní mozek
 - vývojově nejstarší, nasedá na nervovou trubici, zajišťuje nejdůležitější funkce
(nepodmíněné reflexy)
- mozeček a prodloužená mícha
- dýchání, srdeční činnost, rovnováha, vylučování slin, dávivé reflexy, vylučování
Přední mozek
- vývojově nejmladší
mezimozek
- nervová a hormonální soustava – komunikace mezi nimi
- vzájemně propojené, dvě řídící soustavy, vzájemně se ovlivňují
koncový mozek
- úplně nejmladší, vývoj jako čichové laloky
- postupně kůra začala zabírat moc místa, obalil starší struktury a zvrásnil se
! na mozek navazuje mícha
- většinou umístěna v páteřním kanálku
- z kanálku vybíhají párové nervy (míšní nervy), zajišťují komunikaci s CNS
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA
- párové ledviny, mají různou stavbu
- nejsložitější jsou u suchozemských
 zpětné vstřebávání vody
 vyvinul se systém kanálků, kde se voda vstřebává zpět
 odpadní látky se zahustí na maximální hustotu
CÉVNÍ SOUSTAVA
- uzavřená, krev proudí v cévách, lymfa také
- krev obsahuje červené krvinky a krevní barvivo, na které se váže kyslík
DÝCHACÍ SOUSTAVA
- žábry nebo plíce
- plíce vznikly jako vchlípenina stěny trávicí trubice
NADTŘÍDA: Čelistnatci
 m\jí čelisti, které vznikly přeměnou 1. žaberního oblouku
 postupně se vyvinulo připojení čelistí k jazyku a postupně k lebce
 někteří (ne všichni) zástupci mají párové končetiny
 párové čichové jamky
 vnitřní ucho má 3 polokruhové chodby – jsou zde buňky, které mají řasinky, v tekutině jsou
krystalky solí, které podráždí stěnu chodby a živočich pozná kde je a jak je orientovaný
v prostoru, registrují i otáčivý pohyb
TŘÍDA: Paryby
 stará skupina, vývoj v průběhu prvohor
 vodní živočichové, primárně žili ve sladké vodě, dnes i v mořích
 mají hydrodynamický tvar těla (co nejmenší odpor vody)
 mají ploutve a chrupavčitou kostru (složená z hodně pevné chrupavky, ukládá se do ní
vápník)
 chrupavčité obratle, ale chorda zachovaná, vytvořená lebka a mohutné čelisti
 náznak kostry končetin – lopatkové a pánevní pásmo
 na povrchu je kůže kryta plakoidními šupinami
 podobná stavba jako zuby, ostré a pevné
 na povrchu je sklovina, pod ní zubovina, odontoblasty (buňky produkující novou
zubovinu), uvnitř je dutina s nervy a cévy
 metabolicky aktivní
 většina paryb má lebku protáhlou v ROSTRUM (rypec), na kterém se mohou vyskytovat
orgány registrující elektrické výboje – LORENCIHO AMPULE
 pohyb díky ploutvím
 mají dvě nepárové hřbetní ploutve, párové prsní, břišní (ty mohou být u samců
přeměněny v kopulační orgán – PTERYGOPODY), nepárová řitní ploutev, ocasní ploutev
 4 typy ocasních ploutví, nejčastější je HETEROCERKNÍ TYP
 do horního laloku vede struna hřbetní
 horní lalok větší než spodní
TRÁVICÍ A VYLUČOVACÍ SOUSTAVA
 začíná mohutnými čelistmi – ostré zuby, homodontní chrup (všechny zuby stejné)
 funkční zuby jsou v první řadě, v další řadě jsou zuby, které nahradí okamžitě
vylomený zub z první řady
 hltan, jícen žaludek
 velký žaludek, silné trávicí šťávy
 ve střevě mají spirální řasu, která zvětšuje povrch na vstřebávání živin
 ústí řitním otvorem, nebo mají kloaku
 velká játra – plná oleje/tuků, nadlehčují tělo
 rektální žláza = odstraňuje přebytečnou sůl v těle
 odsolení se také řeší tak, že v krvi je kyselina močová a močovina, která zabraňuje
vstřebávání vody ze soli
 primitivní párové ledviny na vylučování – OPISTONEFROS
DÝCHACÍ SOUSTAVA
 Dýchají žábrami
 Mají 5-7 žaberních štěrbin
 Té 1. Se říká spiraculum
 Většinou nemají žaberní štěrbiny překryty kostí nebo kůží
 Příjem vody ústním otvorem, filtrace přes žábry, v žaberních štěrbinách jsou
prokrvené plátky – okysličení krve
CÉVNÍ SOUSTAVA
 Uzavřená
 Srdce: 1 síň a 1 komora
 V srdci je odkysličená krev, okysličená jde do těla
NERVOVÁ SOUSTAVA
 Vyvinutý mozek, vyvinutá čichová část – vnější nozdry rozdělené na 2 části
(komunikují s mozkem)
 Na mozek nasedá mícha, jdou z ní míšní nervy do těla
 Zrak – stavba vyvinutá, ale mají špatný zrak (orientují se pomocí čichu)
 V prostoru se orientují pomocí elektroreceptorů
ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA
 Samice větší než samec
 Při období páření samice může uhynout – samec se do ní zakousne, občas mají na
sobě i několik samců najednou
a) Vejcorodí
 Vajíčka bohatá na žloutek, přichytávají je na vegetaci
 Většinou v mělčích mořích
b) Vejcoživorodí
 Vajíčka se vyvíjí v těle samice
c) Živorodí
1. Někteří mají placentu
2. Embryo není spojeno s placentou, ale samice vylučuje živné látky
 3. Embryo se může živit oplozenými/neoplozenými vajíčky (nitroděložní kanibalismus)
Paryby se dělí na podtřídy:
1) PODTŘÍDA: Příčnoústí
 5-7 párů žaberních štěrbin, zachované spiraculum, rypec
a) Žralouni
 Máčky = Středozemní moře, živí se bezobratlými, 1,5-2 m
 Žralok modravý
 Kladivouni
b) Obrouni
 Žralok bílý = predátor, loví tuleně, nejvíce zaregistrovaných útoků na
člověka
 Žralok velký a obrovský = živí se planktonem
c) Rejnoci
 Dorzoventrálně zploštělé tělo
 Bičovitý ocas zakončený ocasní ploutví – často tam bývá bodec
 Spiraculum posunuté k oku, zbylé žaberní štěrbiny na spodu těla
 Silné elektrické výboje
 Trnucha obecná = trn napojen na jedovou žlázu (obrana/lov)
 Parejnok elektrický = oblejší tvar, zachovalá hřbetní ploutev, schopen
produkovat až 300 V
 Manta atlantská = největší rejnok, bílé břicho, žijí v hejnech (ochrana
mláďat)
 Piloun = protažené rostrum, vzhled pily (hrabe v písku)
d) Ostrouni
2) PODTŘÍDA: Chiméry
 Souvislá chorda, chybí jim žebra, velká hlava
 Redukce plakoidních šupin, nemají spiraculum,
nemají kloaku
 Žaberní štěrbiny jsou kryté žaberním víčkem
 Dyficerkní ocasní ploutev (stejnoměrně zakulacený tvar)
 Žijí v hloubkách 100 – 500 m, Atlantský oceán, Středozemní moře
 Samci jsou menší než samice a mají na hlavě hrbolek, kterým se při rozmnožování
připojí k samičce
TŘÍDA: Paprskoploutví
 chorda někdy zachována dokonale, u pokročilejších už jsou i obratle
 původně sladkovodní, později i v mořích
 kostra se zakládá chrupavčitá, později kostnatí
 poikilotermní (studenokrevní)
 hydrodynamický tvar těla
 tělo bývá:
a) bočně zploštělé - u ryb žijících v pomalejší vodě
b) válcovité - u ryb žijících v rychlých vodách
c) diskovité - ryby žijící u dna
 tělo se skládá z hlavy, trupu a ploutví
 ploutve dělíme:
a) párové - hrudní a břišní
b) nepárové - hřbetní (ty můžou být dvě), řitní a
ocasní
- ocasní je trojího typu:
 1) heterocerkní - jako u paryb
2) dyficerkní - souměrná zevnitř i zvenku
3) homocerkní - zvenku souměrná, zevnitř nesouměrná

 na povrchu mají kůži, ta má několik vrstev:

a) pokožka - obsahuje dvě části – slizové žlázy a pigmentové buňky
 slizové žlázy chrání proti predátorům, kůži chrání proti bobtnání, proti
bakteriím napomáhají klouzání ve vodě
b) škára - vyrůstají z ní šupiny
a) ktenoidní - jsou trnité, slouží jako ochrana
b) cykloidní - kruhové, hladké, stejné jako letokruhy
c) ganoidní - střechovitě se překrývají, jsou na nich trny
 kostra je vždy alespoň z části osifikovaná
 lebka tvořena mnoha kostmi, které jsou kožního původu
 skřelové kosti (OPERCULA) – kryjí žábry
 obličejová část vznikla z 5 párů žaberních oblouků, 5. pár se přeměnil v požerákové zuby
(zubovité útvary, uložené v zadní části hltanu)
 páteř tvořena obratli, mají tenká žebra
 kostra končetin – založeno pásmo prsních ploutví, rovnou se připojují na lebku
 svalstvo tvoří boční sval – tvar W, myomery a myosepta
 boční sval může být vyztužen drobnými kostmi, které nejsou nijak připojené
 přeměnou svalů vznikají elektrické orgány
TRÁVICÍ SOUSTAVA
 začíná ústy, mají malý jazyk a zuby (jak na čelistech, tak na patře)
 několik typů úst:
o svrchní
o koncový
o spodní
 hltan, jícen, žaludek, střevo (může mít spirální řasu), řitní otvor
 mají velká játra, která obalují střevo
 buňky slinivky jsou rozptýlené a produkují trávicí šťávy
 plynový měchýř – vznikl vchlípením trávicí trubice
 funkce měchýře je hydrostatická (na vyrovnávání tlaku) a nadnáší rybu
 živí se čímkoliv – plankton, rostlinná potrava, jsou predátoři
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA
 jednoduché ledviny typu opistonefros
 sladkovodní ryby vylučují velké množství moči
 je v nich větší koncentrace iontů, a proto se do ryb dostává velké množství
vody, kterou potřebují vyloučit
 mořské ryby vylučují malé množství vody
 dochází k opačnému procesu, okolí je hypertonické (je tam více iontů)
 vylučují sůl přes žábry
DÝCHACÍ SOUSTAVA
 4 páry žaber, jsou na okrajích žaberních oblouků, ústí do společné dutiny, která je
kryta skřelemi
 otevřenými ústy nabírá vodu – skřele jsou zavřené, poté zavře ústa a otevře skřele –
voda proudí skrz štěrbiny (okysličení)
 některé druhy mají přídavné dýchací orgány (hlavně v teplých vodách)
 plicní vaky, plynové vaky nebo části střeva
CÉVNÍ SOUSTAVA
  srdce je venózní, 1 komora a 1 síň, nasedá na něj žilný splav
 v srdci je tedy odkysličená krev, kterou srdce pumpuje do žaber na okysličení
 červené krvinky jsou velké a oblé, mají jádra
NERVOVÁ SOUSTAVA
 nemají velký mozek, rozvíjí se mozeček a střední mozek
 z mozku vychází 10 párů hlavových nervů a z míchy míšní nervy
SMYSLY
 čich není dokonalý – mají vnější nozdry
 chuťové buňky jsou v ústech a kolem nich
 hmat je po celém těle
 mají postranní čáru – tunýlek s otvůrky, ve kterých jsou hmatové buňky reagující
na změnu tlaku
 oči jsou vyvinuté – tyčinky a čípky (vidí barevně), zaostřují posunem čočky, víčka
a slzné žlázy chybí
 hlubinné ryby mají buď velké oči nebo je nemají vůbec
 vnitřní ucho tvořeno 3 polokruhovými chodbami a jsou zde otolity (krystalky
vápence)
ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAV
 Gonochoristé
 Párové pohlavní ústrojí, párový dimorfismus
 samice jsou větší než samci
 Vajíčka = jikry, spermie = mlíčí
 Rozmnožují se periodicky
 Oplození vnější – dochází k nadprodukci potomstva, protože je obrovské riziko
neúspěchu, mlíčí, jikry a plůdky jsou potravou pro jiné živočichy
 Tření = vypuzování mlíčí a jiker
Migrace kvůli rozmnožování:
a) Katadromní - Migrace ze sladké do slané vody (úhoř)
b) Anadromní - Migrace ze slané vody do sladké
Podle toho, kde žijí je dělíme na:
1) SLADKOVODNÍ
a) Pstruhové pásmo
 Rychlá, čistá, okysličené voda
 Často se živí dravě
 Mívají přizpůsobený tvar těla
b) Lipanové pásmo
 Čistá voda, klidnější
 Málo ústrojného materiálu
c) Parmové, cejnové pásmo
 Málo okysličená voda, teče pomalu
 Hodně ústrojného materiálu
 Parmové = dolní toky řek
 Cejnové = rybníky, ústí řek
2) MOŘSKÉ
a) Pelagické druhy - Upřednostňují volný prostor
b) Litorální - Výskyt u břehu
c) Bentické - Výskyt u dna
Paprskoploutví se dělí na 2 nadtřídy:
1) CHRUPAVČITÍ
2) KOSTNATÍ

NADTŘÍDA: Chrupavčití
 Stará skupina, vyskytují se od prvohor a moc se nezměnili
 Chrupavčitá kostra, heterocerkní ploutev, zastaralé šupiny
ŘÁD: Bichiři
 Kostěná kostra, výskyt v Africe v mělkých teplých vodách (má plicní vaky)
 Svalovina na bázi prsních ploutví – pohyb v bahně u břehu
 Má spirální řasu ve střevě a spirakulum = primitivní znaky
 Vývin přes larvy, které mají keříčkovité žábry = pokročilý znak
ŘÁD: Jeseteři
 Druhotně chrupavčitá kostra, plynový měchýř
 Spiraculum, spirální řasa, srdeční násadec = primitivní znak
 Ostré šupiny (ganoidní), mohou mít kostěné desky
 Jeseter malý
 Vyza
NADTŘÍDA: Kostnatí
 Kostěná kostra, druhotně může být chrupavčitá
 Šupiny mohou být redukovány, homocerkní ocasní ploutev
 Hřebínkovité žábry na 4 párech žaberních oblouků
 Požerákové zuby
 Weberův aparát = přeměněné první obratle, kterými je spojený plynový měchýř
s vnitřním uchem  vibrace vedeny do vnitřního ucha (,,sluch‘‘ – ryba vnímá co se
děje kolem)
ŘÁD: Kostlíni
 Vývin v druhohorách, výskyt v Americe
 Mohou být hodně velcí
ŘÁD: Kaprouni
 Podlouhlé tělo
ŘÁD: Bezostní
 Nemají tvrdé paprsky v ploutvích
 Spojení plynového měchýře s trávicí trubicí = primitivní
 Sleď
 Sardinka
 Sardel
ŘÁD: Lososi
 Mají tukovou ploutvičku, anadromní migrace
 Živí se hmyzem
 Pstruh
 Losos
 důležitá součást jídelníčku medvědů, ubývá jich
ŘÁD: Hrdloploutví
 Masivní vous na hrdle
 Prodloužená hřební a řitní ploutev bez tvrdých paprsků
 Břišní ploutev předsunutá dopředu
 Treska
 Mník
ŘÁD: Štiky
  Hřbetní a břišní ploutev posunutá dozadu
 Likvidují zesláblé druhy
ŘÁD: Sumci
 U nás největší zástupci kostnatých, až 2 metry, jinak až 600 kg
 Weberův aparát, hmatové fousky
 Bývají u dna, zalezlí u břehu, loví hmyz a brouky
 Sumec
 Sumeček
ŘÁD: Máloostní
 V ploutvých maximálně 3 tvrdé paprsky
 Požerákové zuby, Weberův aparát, plynový měchýř spojen se střevem
 Všežravci, dravci
 Lín
 Cejn
 Parma
ŘÁD: Trnobřiší
 Amerika, Afrika
 Ozubená ústa, hřbetní tuková ploutvička
 Piraně
 Tetra
ŘÁD: Ostnoploutví
 Ostny v hřbetních ploutvích, většinou mají dvě hřbetní ploutve a ta první má
pevné paprsky
 Dravci, ktenoidní šupiny
 Okoun
 Candát
 Makrela
 Tuňák
ŘÁD: Holobřiší
 Nemají břišní ploutve, hadovitý tvar těla, hlubokomořští, soumračná aktivita
 Murény
 Úhoři (třou se v Sargasovém moři, katadromní migrace)
ŘÁD: Volnoostní
 Nemají ploutvičky, pouze ostny
 Koljuška tříostná
 Koníček mořský (mimikry, ocáskem se přichytává k vegetaci, stará se
o potomstvo, samička klade vajíčka do vaku samce)
ŘÁD: Ropušnice
 Mořské i sladkovodní, v paprskách mají jedové žlázy
 Nafukují se – nasají vodu
 Vranka obecná (u nás)
 Ropušnice
ŘÁD: Ďasové
 V moři, zploštělé tělo se širokou hlavou
 Žijí ve velkých hloubkách, prodloužený paprsek hřbetní ploutve, který slouží
jako návnada pro kořist
 Trpasličí samečci – parazitující
ŘÁD: Platýzi
  Plůdek a mladí jedinci mají zploštělé tělo, v dospělosti se přizpůsobí životu u
dna a tělo je ploché – přesunou se oči a ploutve
ŘÁD: Čtverzubci
 Srostlé čelisti do zobáčku
 Výskyt v tropických mořích
 Naplňují střevo vzduchem nebo vodou
 Nemají břišní ploutve
 Čtverzubci
 Měsíčník
 Ježíci
 Havýši
TŘÍDA: Nozdratí
 Poměrně stará skupina, ale mají docela pokročilé znaky
 Z nich šla vývojová linie směrem k obojživelníkům
 Dýchají plicními vaky
 mají naznačený malý plicní oběh, začíná se oddělovat velký a malý tělní oběh (s tím
souvisí i náznak rozdělení srdce)
 Spodní část ploutví má svaly, kostra končetin – náznak spojení kostí ploutví s páteří
 Chorda, spirální řasa, srdeční násadec, spirákulum
 Přítomnost vnitřních nozder (choany)
PODTŘÍDA: Dvojdyšní
 Protáhlý tvar těla, mohou mít zredukované ploutve
 Žijí v tropech/subtropech, vývin přímý přes larvu
 Velikost až do 2 metrů
 Plně zachovalá chorda,mají kloaku
 Výskyt:
a) Austrálie
 1 plicní vak, žije v mělkých, teplých vodách, které nevyschnou
b) Afrika a Amerika
 2 plicní vaky, žijí i tam, kde vody vyschnou
 vytvoří si pouzdro z bahna a dýchají pomocí vzdušného vaku
 upadají do letního spánku
PODTŘÍDA: Lalokoploutví
 myslelo se, že vymřeli – našli se fosilie
 mají zhuštěné náznaky končetin (víc na sobě)
 z nich se pravděpodobně vyvinuli krytolebci (předchůdci obojživelníků)
 sladkovodní vymřeli, mořští žijí
 Latimérie podivná - Až 2 metry, jediný druh