AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

Nejmenší světadíl o rozloze 8,9 mil. km2 (Austrálie 7,7 mil. km2, Oceánie 1,2mil.
km2)
Leží převážně na J polokouli obklopena Tichým a Indickým oceánem
Na SV se táhne Velká útesová bariéra – největší korálový útvar na Zemi dlouhý
2000 km.

PŘÍRODNÍ POMĚRY
Austrálie

Povrch je převážně plochý, průměrná nadmořská výška je 270m

• Západoaustralská tabule – zabírá ½ kontinentu, jsou zde rozsáhlé pouště
(Velká písečná poušť, Gibsonova poušť,…)
• Středoaustralská nížina (nejnižší bod – proláklina Eyreova jezera -16m)
• Velké předělové pohoří (Australské Alpy – Mont Kosciusko 2228m)
( Mawson Peak 2745m ležící na Heardově ostrově na JZ od Austrálie )

Podnebí
• S a SV má tropické podnebí (letní monzunové deště)
• zbytek území má subtropické podnebí
• V Austrálii ovlivňuje JV pasát (celoroční srážky)

Vodstvo
• voda je velkým problémem, většina území má málo vody a velký výpar,
více srážek je jen na S a východních svazích Velkého předělového pohoří.
• asi 2/3 území je bezodtoká oblast
• nejdelší řeka - Murray s přítokem Darling (3490km)
• řeky s občasným tokem v období dešťů se nazývají creeky
• největší jezero – Eyreovo jezero
• asi 1/3 území zabírají artéské pánve (podzemní voda)

Rostlinstvo a živočišstvo
• má svérázné postavení na Zemi
• na S jsou tropické a blahovičníkové lesy
• ve vnitrozemí jsou pouště a polopouště a savany (hlavní obilnářské
oblasti)
Oceánie

Dělí se na tři části:

a) Melanésie – pás na S a SV od Austrálie
(Nová Guinea, Nová Kaledonie, Fidži, Šalamounovy ostrovy,…)
b) Mikronésie
(Mariany, Karolíny, Marshalovy ostrovy,…)
c) Polynésie – největší část
(Havajské ostrovy, Nový Zéland,…)

Dělení ostrovů podle vzniku:

• kontinentální ostrovy – velké ostrovy s vrásovým pohořím
Nová Kaledonie, Nová Guinea – leží zde největší hora světadílu Puncak
Jaya 5030m (Indonésie), (Mount Wilhelm 4509m)
• korálové ostrovy (atoly)
• sopečné ostrovy – úrodná půda, dobré podmínky k osídlení
Havajské ostrovy – na ostrově Havaj leží nejvyšší činná sopka světadílu
Mauna Loa 4169m, neaktivní sopka Mauna Kea 4205m (10205m)

Podnebí je tropické a oceánské, vanou zde pravidelné větry pasáty (přinášejí

srážky od V)
 OBYVATELSTVO

Počet obyvatel: 37mil. (2011) – 0,5% světové populace

Hustota zalidnění: 4 obyv./km2

Austrálie
• počet obyvatel: 22,6 mil. (2011), 23,7mil. (2015)
• hustota zalidnění: 3 obyv./km2
• rozmístění obyvatel je nerovnoměrné (90% obyvatel žije na 1/5 území ve
V, JV a JZ části)
• 94% obyvatel jsou běloši evropského původu (nejvíce britského a
irského)
• přesídlenecká země – největší příliv přistěhovalců byl v letech 1851-1951
• v poslední době roste počet přistěhovalců z Asie (hlavně z Číny)
• původní obyvatelé (Austrálci – Aboriginové) žijí v odlehlých oblastech
• 88% obyvatel žije ve městech (Sydney 4,75mil., Melbourne 4,2mil.,
Brisbane 1,85mil., Perth 1,5mil., Adelaide 1,1mil., Hobart, Canberra
332tisíc)

Oceánie
• počet obyvatel: 14,4mil. (2011)
• převládá původní obyvatelstvo
• výraznou skupinu tvoří Maorové (Nový Zéland)
• běloši převládají na Havajských ostrovech a Novém Zélandu

HOSPODÁŘSTVÍ

Mezi státy jsou velké rozdíly – jen 3 státy patří mezi hospodářsky vyspělé státy
– Austrálie, Nový Zéland a Havajské ostrovy (od roku 1952 stát USA)

Zbývající státy Oceánie jsou rozvojové země:

• plantážní zemědělství (banány, ananasy, cukrová třtina, palma kokosová)
• těžba nerostných surovin:
nikl (Nová Kaledonie), měď (Nová Guinea), fosfáty (Nauru)
• cestovní ruch
 OBLASTI AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

V Austrálii a Oceánii je 15 samostatných států a 20 závislých území (14

obydlených a 6 neobydlených)

Západní část ostrova Nová Guinea patří Indonésii, východní část ostrova tvoří
samostatný stát Papua – Nová Guinea.

Austrálie (od roku 1901 Australský svaz)

• hlavní město: Canberra

• počet obyvatel: 23,7mil.
• konstituční monarchie (člen Společenství národů)
• úředním jazykem je angličtina
• federace – skládá se ze 6 států (Západní Austrálie, Jižní Austrálie,
Queensland, Victoria, Nový Jižní Wales a Tasmánie) a 2 teritorií (Severní
Austrálie a Teritorium hlavního města Canberry)

• vyspělý průmyslově-zemědělský stát s velkými zásobami nerostných

surovin, v řadě odvětví je významným světovým výrobcem a vývozcem

• velký význam má zemědělství (JV a JZ státu)

o převládá extenzivní živočišná výroba – hlavně chov ovcí (2.) a skotu
o rostlinná výroba – pěstování pšenice (obilnice světa), vývoz hlavně do
Velké Británie a Japonska

• těžba nerostných surovin:

o bauxit (Yorský poloostrov)
o železná ruda (SZ)
o černé uhlí, zlato, uran, zinek, měď, stříbro, fosfáty, drahokamy,…

• průmysl je soustředěn do velkých měst (využívá domácí zdroje)

o barevná metalurgie (výroba hliníku)
o textilní průmysl (vlna)
Nový Zéland

• hlavní město: Wellington

• počet obyvatel: 4,5mil. (2013)
• konstituční monarchie, člen Britského společenství
• úředním jazykem je angličtina
• rozkládá se na řadě ostrovů na JV od Austrálie – největší jsou Severní a
Jižní ostrov (Cookův průliv), Stewartův ostrov, …

• Severní ostrov
o je hustěji osídlen (3/4 obyvatel)
o leží zde největší město Auckland
o jsou zde vulkanické útvary (nejmohutnější gejzír světa Waimangu,
nejvyšší sopka Ruapahu 2787m, geotermální elektrárna Wairakei)

• Jižní ostrov
o je zaledněn, na jihozápadním pobřeží jsou fjordy
o nejvyšší hora Mount Cook 3754m

• vyspělý průmyslově-zemědělský stát, významný vývozce zemědělských i

průmyslových produktů
• malé zásoby nerostných surovin (význam má jen těžba zlata)
• nejdůležitější průmyslové odvětví je potravinářství (1. místo v produkci
masa a mléka na 1 obyv.)
• v zemědělství dominuje živočišná výroba – chov ovcí (4.)
• v rostlinné výrobě pěstování kiwi (1.)
• rozvíjí se cestovní ruch