Politická geografie

Jihovýchodní Asie
PhDr. Tomáš Petrů, Ph.D.
petru.tomas@gmail.com
Jihovýchodní Asie
• Myanma/Barma
• Thajsko
• Laos
• Kambodža
• Vietnam
• Malajsie
• Singapur
• Brunej
• Filipíny
• Indonésie
• Timor-Leste
Jihovýchodní Asie
 Proč studovat jihovýchodní Asii?
• Geopoliticky strategický region
• geostrategická poloha mezi Indickým a Tichým oceánem, na pomezí Asie
a Austrálie
• vyvažuje moc nastupující Číny

• Klíč k bezpečnosti v celém asijsko-pacifickém prostoru

• „srdce Asie-Pacifiku“ – „jádrová oblast“ (core area) asijsko-pacifického
prostoru
• stabilita / napětí v JVA – ovlivňuje situaci v celém panregionu
• těžiště současné světové geopolititky
• otočka (pivot) v americké zahr. politice během Obamovy administrativy
• Patří k nejdynamičtěji
rozvíjejícím se regionům světa

• Součást jednoho ze tří

nejvýkonnějších ekonomických
celků světa – tichomořské Asie
(vedle Severní Ameriky a EU)
• Obrovský trh o síle 650 milionů
lidí – 9 % světové populace
JV Asie – srdce
asijsko-tichomořského prostoru
Ekonomický faktor
• Pozoruhodná ekonomická dynamika
• vysoký roční nárůst HDP
• součást jednoho ze tří nejvýkonnějších ekonomických celků světa –
tichomořské Asie (vedle Severní Ameriky a EU)
• Obrovský trh – a rising/emerging market
• Zaměřený na inovace – blízkost Japonska, Koreje a Číny+Taiwanu –
citelná
• Hospodářský růst ASEAN – více než 5 procent celkově
• Malajsie, Thajsko, Filipíny, Indonésie, Vietnam – noví ekonomičtí asijští
„draci“
Ekonomické rozdíly
• tři rozvinuté země (developed countries) – Singapur, Malajsie a Brunej
– HDP srovnatelné se Západem
• čtyři velké rychle se rozvíjející země (developing countries) – Filipíny,
Indonésie, Thajsko a Vietnam: růst HDP 5-7 procent ročně – obrovské
trhy – noví „asijští draci“?
• Čtyři nerozvinuté země (underdeveloped countries): Laos – dynamika
růstu (8 %), obrovský potenciál (vodní energie, nerostné bohatství)

• Myanma, Kambodža, Timor-Leste – nerostné bohatství, nové trhy

• Mnohé země regionu - mají silně diverzifikované
ekonomiky
• Levná a kvalitní průmyslová produkce: elektronika
(Filipíny, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam), textilní
výroba (Indonésie, Thajsko, Kambodža)
• Cenné nerostné suroviny: ropa, zemní plyn, cín, nikl,
barevné kovy, uhlí, minerály a drahé kameny
• Přírodní bohatství: palmový olej, kaučuk, káva, čaj,
kakao, rýže, kokos, ryby, koření, dřevo
• Vodní (hlavně pevninská JV Asie) a geotermální
energie (Indonésie)
 Nové trendy
• Singapur – centrum biomedicínského výzkumu
• Kuala Lumpur – centrum globálního islámského bankovnictví, medicínská
turistika
• Vysoká online propojenost
• Turismus – stále významnější ekonomický sektor (r. 2010 – 67 mil. turistů)
• Přesun výroby z Číny – nižší mzdy
• Čínské investice – často kontroverzní projekty – Laos, Vietnam, Myanma,
Kambodža, Malajsie, Indonésie
• Duterte: “China paradoxically presents both threats and opportunities to
Southeast Asia.”
• “China was prepared to go to war if the Philippines drilled for oil in disputed
parts of the South China Sea.“
• V letech 1990 až 2005, 41 millionů hektarů lesa – přeměněno na pole
nebo pastviny – území 20 x větší než Wales
• Obrovský nárůst produkce skleníkových plynů
• Indonésie – 60 % z celého regionu
• Indonésie mezi pěti největších „producentů“ skleníkových plynů na
světě
• Důsledek vypalování rašelinišť
• Dalším následkem je smog – „haze“, situace se zhoršuje během
dlouhých období such v důsledku jevu El Ňiňo (2015)
Strategicky ležící region
• klíčové úžiny a průlivy (chokepoints): Malacká úžina, Sundská
úžina, Lombocká úžina, úžina Ombar-Wetai
• klíčové plavební trasy: Malacká úžina + Jihočínské moře –
tradiční spojnice Afriky, Blízkého východu a Indie s Dálným
východem
• Jihovýchodní Asie politickou protiváhu vůči Číně – představuje,
především jako ASEAN
• Region, kde se intenzivně zbrojí – Malajsie, Singapur, Indonésie
Klíčové plavební trasy světa
Mapa škrtících bodů oblasti Indického oceánu a pomezí
Pacifiku
JV Asie jako most mezi Indickým oceánem a Pacifikem,
Asií a Austrálií
 Aktuální bezpečnostní hrozby
• Jihočínské moře: mezi Čínou a Filipínami, Čínou a Vietnamem,
Filipínami a Taiwanem, Taiwanem a ČLR
• Hraniční spory mezi Kambodžou a Thajskem
• Separatistické konflikty: jižní Thajsko (Pattani), jižní Filipíny, indonéská
Západní Papua, Myanma
• ---
• Nachází se zde nejlidnatější muslimský stát světa Indonésie
• Celkově je islám početně nejsilnějším náboženstvím – min. 250
milionů věřících
• Region s 2. největším počtem muslimů – po jižní Asii
• Radikalizace tamějšího islámu – Jemaah Islamiyah, Skupina Abú
Sajjáfa, MILF, MNLF, Maute, Hizbut Tahrir Indonesia, FPI
• Konflikty / útoky barmské armády i civilistů na tamější arakánské
muslimy (Rohingya, Rohingové) -
Dlouhodobý strategický význam regionu

• Druhdy významné bojiště druhé světové a studené války

• Dnes kolbiště řady velmocí – USA, Číny, Ruska, Japonska a nakonec i
Indie a Austrálie

• 10 z 11 států členy ASEANu – po EU nejvýznamnějšího regionálního

uskupení světa
• ASEAN – proaktivní a centrální role v dalších transregionálních
uskupeních asijsko-pacifického prostoru (ASEAN Plus Three/APT, East
Asia Summit atd.)
Diverzita v politickém zřízení a stupni demokracie
• Republiky:
• Filipíny (Filipínská republika) – prezidentská republika
• Indonésie (Indonéská republika) – prezidentská republika s výraznými
prvky zastupitelské demokracie
• Laos (Laoská LDR) – vláda jedné strany
• Singapur (Singapurská republika) – parlamentní republika
• Vietnam (VSR) – vláda jedné strany
 • Východní Timor (Demokratická republika Timor Leste) –
parlamentní republika
• Myanma – býv. vojenská diktatura procházející pol.
Transformací – dnes unitární prezidentská republika
• Monarchie:
• Brunej – sultanát (od r. 2004 formálně konstituční, předtím
absolutní)
• Kambodža – konstituční monarchie
• Malajsie – volená rotační federativní konstituční parlamentní
monarchie
• Thajsko – konstituční monarchie
Stupeň demokracie v zemích JV Asie

• Demokratický režim – Indonésie

• Polodemokratické režimy – Filipíny, Malajsie, Thajsko (?),
Východní Timor
• Poloautoritářské režimy – Kambodža, Singapur, Myanma
• Autoritářské režimy – Brunej, Laos, Vietnam
První politické útvary v jihovýchodní Asii
• Pevninská jihovýchodní Asie, především oblasti Thajska a Laosu –
mueang – „proto-knížectví“ – obvykle shluk vesnic, kterým vládl
nejmocnější z náčelníků jednotlivých vesnic
• Hlavní vesnice a její vládce – se mohl vyvinout v prvotního
regionálního feudálního vládce
• Původní význam – město/vesnice opevněné obrannou zdí v čele s
feudálním vládcem
• Mueang - někdy sám platil tribut ještě mocnějším sousedům vč.
expandující Číny
 KADATUAN – PROTO-KNÍŽECTVÍ V
OSTROVNÍ JV ASII
• balanghai – komunita / obec na Filipínách založená na svazku spřízněnosti
skrze připlutí na filipínské ostrovy na jedné lodi (balanghai)
• dnes výraz baranghay – nejnižší administrativní jednotka (obec) – znovuzavedený
Marcosem
• Několik balanghai – se spojilo nebo bylo spojeno mocnějším vůdcem v
kadatuan – proto-knížectví
• Datu, datuk – vůdce, náčelník, staršina (v malajštině datuk – dědeček), dato –
vyšší šlechtický titul v Malajsii
• V malajském světě a na Filipínách – kadatuan/kedatuan, na Jávě keraton (od
ratu – král, královna)
• kedaton na Jávě – pouze architektonický význam
• S příchodem bráhmanismu, hinduismu a buddhismu do JV Asie –
• Kedatuany a mueangy – nezanikly, ale staly se podřízenými vůči
svrchovanému králi, původně vládci nejmocnějšího z tamějších
knížectví/městských států, který se díky indickému konceptu božského
krále mohl stát suverénním vládcem nad výrazně větším území
• díky náboženstvím posvěcené legitimitě
• Mandalový systém
• Překrývající se
mandalová království
jihovýchodní Asie
Indianizace JV Asie
• Země JV Asie – původní náboženství - animismus
• 2. století n.L. – začíná období indianizace (cca do 13. století) – hovoříme o
indianizovaných královstvích
• Indická kultura ovlivnila všechny země JV Asie kromě Filipín, V. Indonésie, Vých.
Timoru a sev. Vietnamu (vliv Číny)
• Nejprve prichází bráhmanismus / hinduismus (hlavně šivaismus) – kult Šivy
ochránce
• Trimúrti – velká trojice (Bráhma Stvořitel, Višnu – udržovatel, Šiva Ničitel /
Ochránce) symbolizuje tři kosmické funkce tvoření, udržování a ničení
Koncept božského krále
• Zásadní rys hinduistické kosmologie je princip božského království,
jehož panovník byl vnímán a uctíván jako inkarnace Boha (jednoho z
bohů)
• Princip božského krále – dévarádži (dévarádža, dewaraja), který je
prostředníkem mezi světem lidí a bohů
• Jeho dvůr je posvátným místem a středem světa /vesmíru
• Disponuje božským charismatem – wahyu
• Hinduismus někde nahrazen théravadovým buddhismem, někde s ním
splynul v unikátní hindubuddhistickou víru
• V JV Asii se zásadní rys hinduismu – kastovní systém – (kromě Bali)
nikdy neuchytil
• V lidské hierarchii stojí nejvýše / na vrcholu
• Koncept indických bráhmanů
• ujal se patrně proto, že odpovídal starému panteistickému kultu založeném na
vazbě mezi panovníkem a posvátnou horou/horami (mahameru), která leží
uprostřed hl. kontinentu
• Dewaraja - zasedá na této hoře a stává se jejím vládcem
• Hranice území byla dána územím ozářeným velikostí charismatu
panovníka
• Považovali se za osu či střed světa (axis mundi)
Království jako mandala
• Králové - svůj dvůr považovali za
střed světa, okolo něj byli v
soustředných kruzích jeho ministři,
úředníci, výběrčí daní apod.
• Největší moc v centru, směrem k
periferii slábne
• Stát jako mandala – nemá pevné
hranice – má periferie, které mohou
patřit současně více útvarům –
území nikoho
• Porézní a flexibilní hranice
• Dvůr: zmenšený model světa
(imago mundi)
• Království – zmenšený obraz
vesmíru (sans. jagad raya)
„Sistem Pembesar Empat Lipatan“
• Země JV Asie – „Země Rámájany“
• Ve všech zemích JV Asie vystavených indianizaci byl převzat jako vlastní
indický epos Rámájana
• Indigenizace Rámájany – přizpůsobení obsahu i interpretace eposu
místnímu vkusu, hodnotám a prostředí