Historick, kulturn a spoleensk relie zem vchodn Asie

Mgr. Blanka Ferklov Mgr. David Labus, Ph.D. Doc. Ing. Jan Skora, M.A., Ph.D. Mgr. Martin Tirala, Ph.D.

Obsah 1. Strun djiny Koreje 2. Klasick korejsk literatura 3. Modern korejsk literatura 4. Nboenstv a filozofick systmy na Korejskm poloostrov 5. Budovn japonskho impria 6. Japonsko - expanze na kontinent 7. Japonsk modern spolenost 8. Japonsk spolenost v 90. letech 20. stolet 9. Japonsk film na zatku 21. stol. Pouit literatura

2 17 22 27 31 39 46 53 68 77

Kapitola 1. Strun djiny Koreje

Strun zempisn pehled Na Korejskm poloostrov se v souasnosti nachzej dva stty. Je to Korejsk republika, kter se nachz v jin sti poloostrova, a Korejsk lidov demokratick republika, kter zabr st severn. Korejsk poloostrov vybh z asijskho kontinentu u severnch oblast ny Manduska. Poloostrov je oddlen od pevniny lutm moem, je je v Koreji nazvno moem Zpadnm, z vchodn strany omv Koreu moe Japonsk, z jihu pak Vchodonsk moe, tedy ji Tich ocen. Korejsk poloostrov je prothlho tvaru, rozkld se mezi 330640 a 430039 severn ky a 1241100 a 1315242 vchodn dlky. Z hlediska zempsn dlky je Korejsk poloostrov umstn podobn jako ecko i Iberijsk poostrov, jih ostrov edudo - u spad do psma subtropickho. Z hlediska zempisn ky je poloha Korejskho poostrova podobn jako poloha Filipn a stedn Austrlie. Korejsk republika (Jin Korea) m rozlohu cca 100 tisc km, Korejsk lidov demokratick republika (Severn Korea) m rozlohu pes 120 tisc km. Na severu soused Korea se severovchodn inou, oblast Manduska. Hranice je cca 1300 km dlouh a tvo ji eka Amnokkang (Jalu) a Tumangang (Tumen) a hranin hora Pektusan. Pektusan je nejvy horou celho Korejskho poloostrova a zrove I nejvy horou Manduska. Je to ji del dobu neinn sopka a m 2742m. K hoe se ve ada mt a legend, a to starch I novch. Krom LR soused Korea na severu i s Ruskou federac, a to krtkou hranic na vchod o dlce 16,5 km. Ostatn hranice jsou tvoeny moem, je oddluje Korejsk poloostrov od pevninsk ny a Japonska. Nejkrat vzdlenost z Koreje na antunsk poloostrov v n je asi 200 km, na japonsk ostrovy Cuima dokonce jen 55 km a na ostrov Hon asi 180 km.Nejkrat vzdlenost do ruskho pstavu Vladivostok je asi 120 km. Lid Poet obyvatel obou korejskch stt se znan li. Zatmco rozlohou o nco men Jin Korea m piblin 49 milion obyvatel, Severn Korea m 23 milion obyvatel, tedy mn ne polovinu. Jin Korea m pomrn vysokou hustotu obyvatel, kolem 500 na km, jej hlavn msto Soul se svmi 10 miliony obyvatel (s pedmstmi a 20 milion) se ad mezi nejlidnatj msta svta (pat mu asi 12. msto). Obyvatel Korejskho poloostrova tvoili do nedvn doby znan homogenn skupinu etnickch Korejc, s vjimkou nkolika destek tisc an, ijcch zejmna v hlavnm mst Soulu. V souasnosti se toto vak rychle mn. Problmy s nalezenm manelky e ada korejskch mu

tm, e dky specializovanm seznamovacm agenturm uzavou satek s dvkou z jihovchodn Asie, z Vietnamu, Kambodi, Thajska a dalch zem. Poet tchto prodanch nevst narst a vzhledem k zakldn rodin miz pomalu i dvn homogennost korejskho nroda. Korejci ij i mimo Korejsk poloostrov. Jedn se o emigranty i potomky emigrant, lid nasazench v dob japonsk koloniln sprvy Koreje (1910-1945) do Japonska a v men me i dti adoptovan do ciziny. Korejci ij zejmna v n v autonomn oblasti Jen-pien pobl severokorejskch hranic i v dalch mstech, hlavn Pekingu. Velk korejsk komunita je v Japonsku, kolem 600-700 tisc, kte byli do Japonska nasazeni nebo odeli sami za prac. Pomrn velk mnostv Korejc, asi 370 tisc, ije ve stedoasijskch republikch bvalho Sovtskho svazu v Kazachstnu a Uzbekistnu. Tito Korejci jsou potomci Korejskch emigrant do oblasti Sibie, zejmna z okol Vladivostoku. V r oce 1937 byli tito emigranti hromadn pesunuti do stedn Asie. V souasnosti ije nejvce Korejc v Uzbekistnu asi 200tisc. Korejci ij rovn v USA, a to zejmna na Havaji, dle na Novm Zlandu a na Sachalinu. Mtus o zaloen prvnho korejskho sttu Hwanung, syn vedlej eny nebeskho vldce Hwanina, neme po otci zddit nebesk krlovstv, a proto zatou sestoupit na zemi a vldnout zde. Spolen se temi tisci poddanch se usadil kolem t vrchol poho Tebeksan. Vldl v Posvtnm mst jako Nebesk krl, rozhodoval o osudu lid, trestal zlo a nepravost. V t dob ili nedaleko v jeskyni tygr a medvdice. Oba zatouili stt se lidmi, a proto navtvili Hwanunga. Krl se nad nimi slitoval a daroval jim divotvorn byliny pelynk a esnek. Tmi se mli v naprost tm v jeskyni ivit sto dn. Tygr po njakm ase nevydrel a vyel na slunce a zstal navdy tygrem. Medvdice vak mla vce trplivosti a zmnila se v krsnou enu. Protoe se j nepodailo najt si ivotnho druha, zatouila mt alespo dt. Obrtila se opt obrtila na Hwanunga, kter se s n oenil. Pot se jim narodil chlapec, kter dostal jmno Tangun Princ santalovho stromu. Kdy dospl, odeel z hor a 3. dne 10. msce roku 2333 p.n.l. zaloil i, ji pojmenoval oson Zem jitn svesti - i s hlavnm mstem na zem dnenm Pchjongjangu. Stal se jejm prvnm vldcem a zkonodrcem. Na sklonku svho poehnanho ivota (1908 let) odeel do lesn pustiny a zmnil se v Ducha hor. Vznik prvnch starovkch stt Nejstar sttn tvary se zanaj formovat s nstupem doby bronzov. Vznikaj na zemokolo opevnnch sdel, rozvjej se ve spoleenstv s jasnj politickou strukturou. K takovmto spoleenstvm patily nap. Pujo, Jemek, Star oson, Imdun, inbon a in. Piblin ve 4. stolet p.n.l. nabyly tyto stty takovho vznamu, e jejich existenci zaznamenali i v n. K nejvysplejm 3

patil Star oson, jen se rozkldal v oblasti povod ek Liao-che a Tedonggang (sever poloostrova a st Manduska). Zde rovn dochz k nejastjm nlezm bronzovch pedmt. Star oson (Kooson) Jak bylo ji zmnno, za mtickho zakladatele Starho osonu je povaovn Tangun, kter jej ml zaloit roku 2333 p.n.l. Na potku 4. stolet pn.l. se slouil s ostatnmi stteky a vytvoil jeden sttn tvar pod vldou krle. Na hranicch se dostval do konfliktu se severonskm sttem Jen a dle mtu se vak dn z jeho mnoha potomk se nestal vldcem a korejt krlov rovn neodvozovali svj pvod od Tanguna. dochovanch zznam se d usuzovat, e se jednalo o siln stt. Koncem 4. stolet p.n.l. vak zaala jeho moc upadat, pedevm v dsledku psobenm mocnho nskho sttu Jen, kter tou dobou obsadil Liaotungsk poloostrov. Mezi uprchlky z tto oblasti byl i an jmnem Wej Man (korejsky man), jen nkdy mezi lety 194 a 180 p.n.l. svrhl z trnu panovnka oson a zmocnil se trnu. Vznik tak e man oson, kter vykazuje nkter znmky vlivu ny, avak nelze ji povaovat za nskou kolonii. e dlouho bojovala s nou, avak nakonec oson roku 108 p. n. l. padl. nsk dynastie Chan na dobytm zem vytvoila tyi sprvn jednotky, tzv. chansk okruhy: Lolang (korejsky Nangnang), en-fan,a Lin-tchun a pozdji i San-tchu. Lo-lang se stal hlavn oblast, kde an vyuvali svou koloniln politiku. Vliv nskch sprvnch oblast se odrazil i v okolnch sttech, kde se rovn chtli seznmit s vdobytky rozvinut nsk kultury. Je to zejm z faktu, e korejt vldci hanskch , kter se rozkldaly v jin polovin poloostrova, rdi pijmali nsk ady a hodnosti, a tak formln pijali podzenost autorit Lo-langu. Pijet nsk kultury a schopnost zachovat si politickou nezvislost, tmto m napomohla pekonat krize a doshnout znanho rozvoje. Obdob T krlovstv Kolem pelomu letopotu se na Korejskm poloostrov zformovala ti vznamnj krlovstv, je se postupn vyvinula z mench sttek. Jednalo se o severn krlovstv Kogurjo, jihozpadn Peke a jihovchodn krlovstv Silla. Kogurjo (37 p.n.l. 668 n.l.) Kogurjo bylo dle zakladatelskho mtu zaloeno roku 37 p. n. l. umongem a skupinou jeho nsledovnk z e Pujo (rozkldala se v povod eky Sungari v Mandusku). Ti se usadili v oblasti stenho toku eky Ja-lu a Tchung-ia (severn st Korejskho poloostrova a vtiny Manduska), za hlavn msto si zvolili Pchjongjang. Vldnouc elita pvodn nepochzela ze sttu, ktermu mla 4

vldnout, nov stt tak vznikl splynutm pvodnho obyvatelstva kmene Jemek a uprchlk ze sttu Pujo. Z dvodu neustlch stet s nou se Kogurjo vyvjelo jako stt s vldnouc tdou vojenskho charakteru. Vojensky siln a sebevdom stt se nespokojil s rozsahem svho zem a dle expandoval. Ve 2. stol. zaalo Kogurjo vyvjet tlak na zpadn hranici smrem k povod eky Liao-che a na jihu. V roce 313 zabralo zem nskho sprvnho okruhu Lo-lang a obsadilo i zem kolem eky Taedonggang. Zde se ovem dostalo do silnho konfliktu se sttem Peke, nebo to se rozpnalo smrem na sever a hodlalo obsadit sprvn okruh Taj-fang (bval sprvnho okruh en-fan), kter se rozkldal na jih od Lo-langu. toky z kontinentu a vojensk tlak Peke zpsobily znan problmy a bylo nutn pistoupit k peorganizovn sttnch instituc. Dleitou zmnu provedl krl Sosurim (371384), jen v roce 372 pijal buddhismus a zaloil nejvy konfucinsk uilit. V dalm roce pak vydal zkonk sttn sprvy. Tmito temi pili duchovnm, byrokratickm a administrativnm dokonilo Kogurjo pechod k centralizovanmu aristokratickmu sttu. Po tchto organizanch zmnch mohl krl Kwanggaetcho (391-413) uskutenit adu spnch vojenskch vboj, dky nim nakonec ovldl dv tetiny Korejskho poloostrova a velkou st Manduska. Za jeho syna angsua (413-491) doshlo Kogurjo svho vrcholu. V roce 427 dolo k pemstn hlavnho msta z Tchung-kou na jih do oblasti kolem dnenho Pchjongjangu, co znamenalo vnou hrozbu pro stty Peke a Sillu. Tyto stty se v roce 433 spojily a roku 472 pak marn daly nu o vojenskou pomoc proti vbojnmu Kogurju. Rozsahem zem, kter zasahovalo daleko do Manduska a na jih Korejskho poloostrova, a znanou vojenskou silou bylo Kogurjo hrozbou i pro mocnou nu. Na zatku 7. stolet Kogurjo odolalo tokm nskch dynasti Suej a Tchang. V roce 661 se kogurjosk armd jet podailo odolat toku nskch vojsk, ale po rok trvajcm oblhn nakonec podlehla roku 668 spojen sle armd dynastie Tchang a Silly. st zem Kogurjo se tak stala soust krlovstv Sjednocen Silla, ze severn sti pak vzniklo krlovstv Parhe. Peke(18.p.n.l.-660n.l.) Paeke vzniklo z jednoho z mstskch sttek na jihozpad poloostrova. Roku 246 podnikly nsk sprvn okruhy Lo-lang a Taj-fang rozshl tok tak, aby zabrnily dalmu upevovn moci sttu Peke v oblasti povod eky Hangang. Krlov Peke postupn soustedili vekerou moc do svch rukou, a promna v centralizovan aristokratick stt byla zejm zavrena ve 4. stolet. Na mezinrodn rovni se krli Kun chogoovi podailo navzat ptelsk vztahy s nskm sttem Vc.hodn in a japonskm sttem Wa. Nedlouho po smrti mocnho krle (v roce 384) pijm jeho vnuk buddhismus jako sttn nboenstv. V roce 475 obsadilo Kogurjo hlavn msto Peke Hansong, zajalo a popravilo jeho krle. Ve snaze o zachovn existence pesunulo Peke hlavn msto dle na

jih, snailo se vak nadle o zisk ztracenho zem. Roku 551 zatoily spojen vojska Peke a Silly na Kogurjo a podailo se jim obsadit zem pi hornm toku eky Hangang. Pot vak Silla spojenectv zradila a vyhnala vojska Peke i z oblasti dolnho toku eky. Po tto udlosti se stala Silla hlavnm neptelem Peke. Jakmile se spojilo se svm pvodnm neptelem Kogurjem, zaalo proti Sille toit. V polovin 7. stolet krl Uida (641-660) zatoil na Sillu, kter byla nucena obrtit se o pomoc na nskou dynastii Tchang. an souhlasili a ob strany se dohodly na strategii, kter spovala v porce Paeke a nslednmu toku na Kogurjo ze severu i jihu. Roku 660 podlehlo Peke spojenmu toku Silly a Tchang. Silla (57 p.n.l. 668 n.l.) Stt Silla byl podle legendy zaloen roku 57 p. n. l. Pak Hjokkosem, vdcem jednoho z esti klan, tvocch stteek Saro, kter se rozkldal na jihovchod poolostrova, v nin kolem msta Kjongdu. Dle historickch zznam se krlovstv Silla skuten v zformovalo z pvodnho stteku Saro, rozkldajcho se v jihovchodn sti poloostrova. Jak bylo ve zmnno, roku 433 se Silla spojila s Paeke, aby omezila tlak vyvjen Kogurjem. Jejich spojenectv se prohlubovalo a uskutenili i k nkolik spolench vojenskch akc. V 6. stolet se zmnila politick struktura a zem zmnila svj nzev na Silla. V roce 535 pijala Silla buddhismus jako sttn nboenstv. Ze Silly jsou znmy jednotky tzv. hwarang vkvtu mldee. Jednalo o mlad mue, kte se cviili v bojovm umn a v bitvch stli v pednch adch. Draz byl kladen na oddanost a slubu vlasti. Dodrovali pt zsad cti, kter sestavil buddhistick mnich Wongwang v 7. stolet: vrnost krli, ctt rodie, dodrovat sliby dan ptelm, neustoupit v bitv a bezdvodn nezabjet iv tvory. Soust jejich innosti byly i nboensk aktivity, ale stejn roli hrli zejmna za vlky. Zabrn zem kolem eky Hangang postaven Silly znan poslilo a umonilo pm spojen s nou. Pot, co vojska Silly a dynastie Tchang dobyla Peke a Kogurjo, domnvali se an, e se jim poda obsadit cel Korejsk poloostrov. Na zem vech T krlovstv postupn zaloili sprvn okruhy a v Pchjongjangu zdili mstodritelstv, kter mlo spravovat nejen dobyt krlovstv, ale i Sillu. S tm se vak Silla nesmila a nedlouho po dobyt Kogurja vyslala vojska, kter ovldla zem tohoto krlovstv a any vyhnala. To t se roku 671 po mnoha bojch podailo i na zem bvalho krlovstv Peke. Po nkolika letech boj, v roce 676 ovldla sillsk vojska i povod eky Hangang. an nakonec pemstili mstodritelstv mimo zem Korejskho poloostrova, m v podstat uznali nadvldu Silly nad celm poloostrovem. Vzepen se dynastii Tchang a zachovn nezvislosti Korejskho poloostrova je historicky velmi vznamn skutenost. Ve vech krlovstvch byl pikldn velk vznam pijet konfucinsk morlky, kter napomhala dodrovn aristokratickho socilnho podku a upevnn jednoty spolenosti. Souvis s tm i rozen znalosti nskho psma mezi vzdlanci. V prbhu 4. stolet byla v jednotlivch sttech 6

zakldna konfucinsk uilit, rozila se znalost nskch klasickch dl, historick a filosofick literatury. Postupn pijmn buddhismu, kter byl prosazovn zejmna vldnouc vrstvou, mlo napomoci k jednot a soudrnosti nroda. Buddhismus byl pod pmou kontrolou sttu, nkte mnii psobili jako politit poradci, jin zas povzbuzovali vojky ke statenosti v bitv. Sjednocen Silla (668-935) a Parhe (698-926) Tm, e Silla odrazila vojensk vboje nsk dynastie Tchang, kter krom znien Peke a Kogurja mla ambice ovldnou a pipojit zem Silly, pekazila jejich plny na ovldnut nejen celho Manduska, ale i Korejskho poloostrova. Tchangsk nadvlda by dozajista znamenala omezen kulturnho a spoleenskho rozvoje, spn obrana znamenala nrodn nezvislost. Sjednocen zem pod nadvldou Silly mlo znan vznam pro svobodn a nezvisl utven korejskho nroda. Nejednalo se sice o cel pvodn zem T krlovstv, velk st zem Kogurja zstala za hranic Sjednocen Silly. V Mandusku, za ekami Amnokkang (Jalu) a Tumangang (Tumen) a v severn sti Korejskho poloostrova, zakldaj uprchlci z Kogurja pod vedenm generla Tae o -jonga krlovstv Parhe. Obyvatelstvo Parhe se vak neskld pouze z pvodnho lidu krlovstv Kogurjo. Velkou st tvo obyvatelstvo polonomdskch kmen Malgal, kte koovali po celm Mandusku, jin Sibii a severovchod Korejskho poloostrova. Vldnouc elita ovem pochzela z Kogurja, proto se tak povaovali za nslednick stt. V dob zaloen bylo Parhe pod silnm tlakem tchangsk ny a neptelsk vztahy mlo rovn se Sillou. Na severn hranici byla v roce 721 Sillou vystavna obrann ze. Pestoe bylo Parhe obklopeno neptelskmi stty, dokzalo ke konci 8. stolet natolik rozit vlastn zem, e zaujmala cel severovchodn Mandusko a Liaotungsk poloostrov. asem se vztahy s nou normalizovaly a pejmn tchangskch instituc a kultury mohlo pokraovat. Dky pejmn tchangsk civilizace kultura ve Sjendocen Sille a Parhe vzkvtala. Parhe vak vzhledem k rozdlm mezi vldnouc vrstvou a lidem bylo vnitn slab, proto tak snadno v roce 926 podlehlo toku Kitan (polonomdsk mongolsk etnikum obvajcm st Manduska). Hlavnm mstem Sjednocen Silly zstalo msto Kjongdu, kde sdlil dvr a vtina lechty. V ostrm kontrastu k bohatstv aristokracie je zvyujc se chudova obyejnch lid. Mnoho jich upadlo do otroctv a dle nkterch pramen se lze domnvat, e tato spoleensk vrstva tvoila znanou st obyvatelstva Silly. Krom bnch vesnic, osdlench bnou rolnickou populac, existovaly rovn odlouen osady nesvobodnch lid, kte byli prakticky ve stejnm postaven jako otroci. Osady byly osdlovny zajatci z rznch bitev a tmi, co spchali njak zloin proti sttu. Tito lid zde vykonvali bnou rolnickou a zemdlskou innost. Komunity nesvobodnch lid jsou jednm z charakterictickch znak spoleenskho uspodn ve Sjednocen Sille. Hlavnm mylenkovm uspodnm ve Sjednocen Sille byl buddhismus, vyznvan ve vech spoleenskch tdch. Mnoho mnich odjdlo na studia do ny a dokonce i do Indie, kde se seznamovali s rznmi buddhistickmi sektami a jejich uen pak ili po svm nvratu do vlasti. Do padku se Sjednocen Silla dostala ji po sto letech od sjednocen a dvodem se stal odpor aristokracie proti stle vzrstajc 7

moci krle. Pozdn Ti krlovstv Znan moc venkovskch lechtic nakonec zpsobila pd Sjednocen Silly. Na konci 9. stolet se do ela vzbouenc se dostali Kjonhwon a Kungje. Byli natolik schopn a siln, e dokzali na jimi spravovanch zemch zaloit nov sttn tvary a poadovali, aby je Silla uznala. Vznikl stty se povaovaly za obnoven Peke a Kogurjo. Vzjemn soupeen tchto stt trvalo zhruba padest let a je oznaovno jako obdob Pozdnch T krlovstv. Kungjeho nstupcem ve stt Pozdn Kogurjo se v roce 918 stal aristokrat Wang Kon. Chtl navzat na tradice Kogurjo, proto nov stt pojmenoval ponkud zkrcenm jmnem Korjo a hlavn msto krlovstv pesunul do Kesongu. V roce 935 ped Korjem kapitulovala Silla, nsledujc rok vyvrtila vojska Korja pod vedenm Kjonhwona Pozdn Paeke. Dolo tak ke sjednocen vech korejskch krlovstv pod nadvldou Korja. Korjo (918 1392) Krl Tchedo (jmno, kter obdrel Wang Kon posmrtn) dokzal znan neklidnou situaci t doby zklidnit a zavst podek. Sm sebe povaoval za nslednka Kogurjo, a tak pokraoval ve snaze expandovat smrem na sever. Pestoe krl Tchaedo sjednotil zemi a ukonil dlouhodob boje mezi jednotlivmi stty Pozdnch T krlovstv, na venkov si mstn velmoov stle udrovali prakticky nezvisl postaven. Chytrou politikou pbuzenskch vazeb si Tchedo zajistil podporu vznamnch rodin po cel zemi. Upevnit centrln moc panovnka se vak povedlo a jeho synovi Kwangdongovi (949-975). Dle zavedl zkoukov systm pro vbr ednk, kterm chtl upednostnit vzdln ped pidlovnm ad za zsluhy. Nespokojen ednci, kte se nehodlali poddit rozhodnut krle, byli nemilosrdn likvidovni. Pes reformn snahy krle Kwangdonga, kter na msta vysokch ednk nejmenoval tradin lechtu, nbr vzdlan literty, kte spn proli zkoukami, ani by rozhodoval jejich pvod. Bohuel vak tento systm s krlovou smrt kon a faktickou politickou moc pebraj konfucint uenci z estho hodnostnho stupn. Spoleensk status za dynastie Korjo byl ddin a prakticky nemnn. Tkalo se to jak civilnch a vojenskch ednk, tak i emeslnk a nzkch lid (chonmin), kte mli postaven otrok. Vjimen se nkte mohli ze svho postaven vyvzat; napklad otroci, kte prokzali chrabrost v bitvch, se mohli stt vojenskmi ednky. Cel zem byla administrativn rozdlena na provincie, kraje, okresy, atd. a ednci stedn sprvy byli do jednotlivch oblast vyslni, aby prci mstnch ednk dili. K zaloen Korja dolo bhem vojenskho konfliktu a dal vojensk stety ekaly v podob vboj Kitan na severu, kte v roce 993 vyslali prvn tonou jednotku. Dky obratn diplomacii byli 8

Kitanov donuceni se sthnout a navc souhlasili s pilennm oblasti na jih od eky Ja-lu k zem Korja. Po nkolika letech Kitanov dali postoupen tohoto zem, ale tento poadavek Korjo pirozen neakceptovalo. Kitanov vak vyuili vnitnch rozpor v Korju a pod velenm svho panovnka porazili vojensko Korja a obsadili Ksong. Krl byl donucen urychlen uprchnout na jih. Kitanov vak mli obavy z problm pi zsobovn, proto se sthli zpt, ani by doshli njakho spchu. Po mench vpdech dolo v roce 1018 k velkmu vpdu Kitan na zem Korja. Korjosk armda provdla neustle njezdy na Kitany, a nakonec v roce 1019 byli odraeni a dal vztahy u se ji odvjely na mrov bzi. Brzy pot zaaly Korjo ohroovat i Durdenov, co byli pedkov Mandu z vchodu Manduska. Durdenov v t dob jet netvoili dn sttn tvar, a proto vzhleli ke Korju jako k vysplmu sttu a zrove jako zdroji zemdlskch i emeslnch produkt. V roce 1115 Durdenov vak zakldaj stt in, jen roku 1125 porazil kitanskou dynastii Liao a v roce 1127 obsadil hlavn msto nsk dynastie Sung. Vdom si sv velk sly, vytvel stt in na Korjo velk tlak a dal o uznn svrchovanosti. Krlv tchn I a-gjom se domnval, e mrov een mu zachov jeho politickou moc a vyhovl poadavkm dynastie in. Dky tomu rozhodnut nedolo k invazi Durden do Korja. Pestoe Korjo nechtlo ohrozit sttn zjmy a nepilo dynastii Sung na pomoc v boji proti kitanskm a durdenskm tokm, vzjemn dobr vztahy a kulturn a ekonomick vmny petrvaly. Dovoz nskch emeslnch vrobk, knih i hudebnch nstroj mlo velk vliv na kulturn rozvoj Korja. Devoezby dovezen od Sung, mly znan vliv na rozvoj tisku z devnch matric a porceln pomohl pi vzniku celadonov keramiky. Sami nan jej povauj za nejkrsnj na svt. Jeho ojedinlost tkv v neobyejn barv, zvlt jadeitov zelen. Korjo bylo postaveno na zemdlstv, a tak byli i rolnci zkladem spolenosti. Pda se dlila na sttn a soukromou pdu. Rolnci, kte obdlvali sttn pdu, odvdli na danch a tvrtinu rody. Ti, kte obdlvali soukromou pdu, odevzdvali a polovinu. Vichni dospl mui od 16 do 60 let nad to museli vykonvat nucen prce napklad na stavbch. Vnosy se zemdlsk pdy maj za nsledek znan bohatnut mstn lechty. Jeliko byly buddhistick kltery osvobozeny od dan, utkali rolnci asto pod jejich ochranu i se svou pdou. Kltery tak velmi bohatly a zakldaly si vlastn armdy. Zsadn nepokoje, kter otsly zklady dynastie Korjo, byly zpsobeny rozpory mezi privilegovanmi civilnmi ednky a opomjenmi vojenskmi hodnosti. Vojent ednci mli tradin podadn postaven jak politick, tak ekonomick. Zvlt po bojch s Kitany a Durdeny nebyly jejich vlen zsluhy dostaten ocenny. ivotn podmnky a postaven vojk se neustle zhorovaly. Vyvrcholilo to za vldy krle Uidonga (1146-1170), kter se oddval umn a v dobch mru se o armdu pramlo zajmal. Povstnou posledn kapkou bylo, kdy mlad civiln ednk zaplil vousy generla ong ung-bua, a tak roku 1170 propukla vzpoura pod vedenm znectnho generla. 9

Dolo k povradn velkho mnostv civilnch ednk a vojensk klika uchvtila politickou moc. Nsledn se u moci rychle stdali vdci podle momentln vojensk moci. Relativn zklidnn pilo a s ch chung-honem, kter se roku 1196 chopil moci. Krlovsk rod Wang sice stle zstval na trn, faktickou moc vak soustedil v ruce ch, kter dosazoval a sesazoval krle podle sv vle. V tto dob Mongolov, kte obvali stepn oblasti severn sti Stedn Asie, byli jako koovn pastevci lkni bohatstvm a rozvinutou kulturou stt Sung, in i Korjo, kter postupn poctily jejich dobyvan njezdy. Mongolov pomohli korjosk armd zniit vojska Kitan, kter ped nimi prchala pes eku Ja-lu. Mongolov se domnvali, e Korjo zachrnili, a proto od nj dali kadoron tribut. Poadavky vak byly pemrtn a Korejci je odmtli. Roku 1225 byl cestou z Korja zabit mongolsk posel, eho Mongolov roku 1231 vyuili jako zminku pro prvn tok na Korjo. Zaali postupovat na hlavn msto Ksong, avak cel dvr se roku 1232 pesunul na ostrov Kanghwado, kter se Mongolm nepodailo nikdy dobt. Pevnina vak byla ponechna napospas. Nejhor ztrty vznikly po invazi v roce 1254, kdy Mongolm odvlekli pes 200 000 zajatc a zanechali po sob spou. V t dob byly znieny nap. devn matrice Tripitaka, star pes dv st let. Vra v pmluvu Buddhy donutila vldu nechat zhotovit nov soubor devnch matric pro tisk buddhistickch ster. Kdy v roce 1258 byl zavradn posledn dikttor z vojenskho rodu ch, moc se opt vrtila do rukou krle. Z krlova rozkazu byl v roce 1270 zavradn nejmocnj pedstavitel vojenskch kruh a dvr se navrtil do Ksongu. Po uzaven mru s dynasti Jan, kterou Mongolov vyhlsili v roce 1271, se museli Korejci astnit mongolskch vprav proti Japonsku. Ob vpravy v letech 1274 a 12 81 do Japonska vak narazily na tuh odpor a skonily nespchem. V dob, kdy se vlda dynastie Korjo ji chlila ke svmu konci, stala se opt pedmtem njezd. Pi nepokojch spojench s rozpadem dynastie Jan vznikaly skupiny vzbouenc tvz. rudch turban. Ti zatoili na Korjo, podruh v roce 1361 dokonce na njak as obsadili hlavn msto Ksong. Hor dsledek mly vce jak sto let trvajc njezdy japonskch pirt, kte pustoili pobe Korja a proti nim se spn prosadil generl I Song-gje. Roku 1388 se v n dostala k moci dynastie Ming, kter deklarovala svj zmr zabrat cel severovchodn zem Korja. Krl Korja vyslal proto vpravu proti Mingm. Avak v st eky Ja-lu generl I Song-gje, kter od samho potku zastval promingskou politiku, vojsko obrtil a pomrn snadno zbavil krle moci. Sm uchvtil politickou moc a ustanovil novou dynastii oson, kter trvala pes 500 let. Dleitm prvkem, jen umonil I Song-gjeovi (1392-1398, posmrtnm jmnem Tchedo), ustanovit novou dynastii, byla armda. Nemn dleitou okolnost byla i podpora litert, bez nich by trn sotva zskal. Zpotku byla politick moc soustedna do rukou Tajn rady, v n zasedali ti, co se zaslouili o zaloen dynastie. Krlova role byla spe pasivn. Jeliko se jednalo o zpsob vldy podobn tomu, kter byl vlastn aristokracii v dob Korjo, byli mnoz ctidostiv aristokrat s touto 10

situac nespokojeni. Situaci zmnil Tchedov pt syn, pozdj krl Tchedong (1400-1418), kter na sv cest k trnu odstranil nkolik svch rival. Tchedong nechal zruit soukrom vojensk jednotky, zavedl centralizovanou armdu. Dal z reforem byla pemna pvodn Tajn rady na Sttn radu s vznam omezenmi pravomocemi. Vkonnou moc bylo poveno est ministerstev, kter se zodpovdala pmo krli. Sedong Velik Nepochybn nejvznamnjm panovnkem cel dynastie byl vak jeho nstupce, krl Sedong Velik (1418-1450). Zaloil stav rady moudrch (iphjondon), do nho jmenoval vznan uence, kte mli na zklad studia starch nskch zkon a struktur reorganizovat politick uspodn krlovstv oson. Zsadnm poinem ranho obdob dynastie oson bylo vytvoen pvodn korejsk hlskov abecedy hangul. Osvcen panovnk si uvdomoval, e nsk znaky nevyhovuj struktue korejskho jazyka a jsou pro prost lid nepouiteln. Bylo tedy zapoteb vymyslet systm psma dostaten jednoduch i pro obyejn lidi k zaznamenvn vc kadodennho ivota. Za pomoci stavu rady moudrch vytvoil abecedu hangul a i pes odpor konzervativnch konfucinc ji nechal v roce 1446 krlovskm dekretem vyhlsit. Vytvoen 28 psmen nov korejsk hlskov abecedy bylo bezpochyby inem s nejvtm dopadem na kulturn rozvoj Koreje. Nedlouho po vyhlen nov abecedy nechal krl Sedong zaloit ad pro vydvn v prostm psmu, dky nmu vznikla cel ada vznanch dl. V hangulu bylo sepsny zemdlsk pruky i vojensk texty a dle napklad pedklady buddhistickch ster. O hangulu se tak mluv, a ponkud pejorativn, jako o enskm psmu nebo si jej osvojily dvorn dmy a eny z jangbanskch rodin (jangban-obecn oznaen civilnch a vojenskch ednk) zejmna pro vyizovn korespondence. Vznamnj dla vak byla i nadle psna nsky. Na potku dynastie se vzdlanost rozvjela v mnoha rznch oblastech a vlda vnovala velkou pozornost vydvn mnostv uench knih. Vtinou souvisely se zpsobem vldy a nejvt st z nich tvoila dla historiografick, nebo djiny poskytuj zrcadlo a pklad pro souasnost. Byly sepisovny anly vldy jednotlivch panovnk vydan v souboru jako Anly krlovsk dynastie oson. Dle byly vydvny mstopisn seznamy a zempisn uebnice, pruka pro ednky sttn sprvy, dlo popisujc sttn obady, dal popisovalo sprvn chovn, kter bylo v souladu s konfucinskou morlkou. Dolo tak k vraznmu pokroku v oblasti vdy a techniky, vznikla ada vynlez a odbornch spis. Nesporn vznam mla pruka Pesn pojednn o zemdlstv, kter popisovala techniky pouvan korejskmi zemdlci. Astronomie a meteorologie, vdy blzce spojen se zemdlstvm. Objevuje se pstroj na men srek, pstroj na men smru a rychlosti vtru. V krlovskm palci byla postavena observato, vyrobeny pstroje pro men postaven nebeskch tles. Byly vytvoeny i pstroje pro triangulaci a topografick 11

pstroje pro men vzdlenost a vek. Vyuit naly napklad pro sestavovn katastrlnch przkum. Sestavena byla tak ada dl pojednvajcch o medicn. Ruku v ruce s nrstem potu vydanch spis el i rozvoj knihtisku. Zaaly se ve velkm mnostv odlvat pohybliv kovov typy, kter se tak daly vyut pro tisk velkho mnostv rznch knih. Prvn dlna, ve kter se kovov typy odlvaly, byla zaloena ji roku 1403. Doba pla rozvoji vdy a stranou nezstvaly ani pokrok v oblasti vojenstv. Jednalo se zejmna o rozvoj vroby stelnch zbran, zvlt pro jejich innost pi taench proti durdenskm kmenm bhem osdlovn severnch oblast. Dla ji nebyla vyuvna pouze jako obrann zbra, ale nael uplatnn i pi toku. Stejn jako zbra, kter pomoc stelnho prachu dokzala vysteli sto povitch stel. Zdokonalovaly se i vlen lod, kter po pidn ochrannch kryt dokzaly pi boji zblzka po nrazu neptelskou lo potopit. Nejvym adem centrln vldy krlovstv oson byla Sttn rada, co byl poradn orgn v ele se temi vysokmi sttnmi ednky. Dle se sprva dlila na est ministerstev: pro zleitosti ednk, obad, dan, trest, veejnch prac a vojenskch zleitost. Protoe ministerstva mohla pedkldat sv zleitosti pmo krli, Sttn rada postupn ztrcela sv postaven. Proti zneuvn politick a sprvn moci slouil ad Samsa, co sdruovalo poradensk, inspektorsk a cenzorsk ad. Centrln vlda rovn vytvoila systm kontroly, jen ml za cl zamezit pli velk koncentraci moci u nkter sloky sttn struktury. Systm byl vak asto neefektivn kvli rznm sporm uvnit apartu a rozhodovac procesy se asto thly bez valnho vsledku. Administrativn byla zem rozdlena do osmi provinci a uvnit byla kad provincie rozdlena na nkolik okres rznch typ. V ele kad provincie byl guvernr, pod nj spadali dal ednci. Okresn nelnci byli jmenovni stedn vldou na funkn obdob pti let. Ml za kol vybrat dan a organizovat lidi na nucen prce. Aby se pedelo konfliktu zjm, nebyl tento ednk do funkce jmenovn ve svm domovskm okrese. Reformou prola tak armda, kter byla od doby Korjo v neutenm stavu. V ele armdy bylo Velen pti diviz, jen mlo moc nad pti jednotkami umstnmi v Soulu. Kad provincie pak mla vlastn vojensk a nmon velen a pro obrannou strukturu Koreje mly vt dleitost ne jednotky umstn v hlavnm mst. Jednotky pod pmm velenm stedn vldy a posdky provinci, kter mly nejdve oddlen velen, se nsledn spojily. Pi opevnnch posdkch byly i oddly branc z ad obyejnch rolnk, ale byli povolvni do armdy. Dal rolnci zase slouili jako hospodsk podpora. Nakonec se z tto podpory vyvinul tak zvan podprn systm. Systm spoval v tom, e vdy jeden ze dvou a t dosplch mu slouil v armd a ostatn ze skupiny jej podporovali uritm mnostvm bavlnn ltky. Mui se ve danch povinnostech pravideln stdali. Pro rychl en informac v ppad nebezpe byly vyuvny signln ohn, pro podrobn informace a vldn dokumenty byly vyuvny potovn a pepravn stanice. Za dynastie oson nabyl na vznamu zkoukov systm pro vbr sttnch ednk. Dolo tak k zamezen jmenovn syn privilegovanch rod do ednickch hodnost. Pokud nkdo sttn 12

zkouku nesloil, neml anci bt jmenovn do vyho adu. Pestoe mli mt prvo zastnit se sttnch zkouek i prost svobodn oban, realita byla jin a toto prvo si pro sebe vyhradili pouze jangban. Sociln vrstva jangban mla zakzno pracovat, mohli zastvat pouze sttn funkce a ady. Jejich poslnm bylo vzdln a kultivovn spolenosti. Systm drby pdy vychzel z reforem, kter na konci obdob Korjo zavedl sm I Song-gje. Dle zkona o pidlovn pdy podle ednch hodnost, kter vstoupil v platnost, mli souasn i bval ednci obdret pdu ke sv obiv. Jednalo se zejmna o pdu v provincii v okol Soulu. Pvodn byla pda ednkm poskytovna po dobu jejich ivota, pesto se postupn stvala pdou ddinou. Tm se stalo, e zhy nebyla dn voln pda k pidlovn, a proto krl Sedo roku 1466 zruil zkon o pidlovn pdy podle hodnost a zavedl zkon o pidlovn pdy dle funkce. Avak i tento systm selhal a byl okolo roku 1556 rovn zruen. ednci ji potom nedostvali pdu, nbr jim byla vyplcena mzda. Pdu obdlvali rolnci, kte ji v t dob pouvali zdokonalenou technologii obdlvn pdy. Ve stejn dob, kdy se zlepila vtnost zemdlskch produkt, zlepilo se i postaven rolnk. Rolnci se nemohli voln sthovat, byli pipoutni k pd. Po masivnch povstnch rolnk v 15. stolet byl tento zkon jet zpsnn. Domcnosti byly sdruovny do jednotek po pti a kad z nich ruila za to, e ostatn rodiny z dan jednotky z msta registrovanho pobytu potaj neuprchnou. Rolnci byli pochopiteln nuceni ze sv pdy odvdt dan. Osvcen krl Sedong vydal roku 1444 Zkon o danch, kter stvajc dan snioval a zrove se snail zohlednit vechny faktory, jako jsou bonita pdy, klimatick podmnky apod. Fyzicky zdatn muov vak nemli na starosti pouze vlastn hospodstv, mli povinnost vykonvat nucen prce. Akoliv se mlo jednat pouze o est dn v roce, vlda mohla pracovn povinnost vyhlsit kdykoliv a vyut tak levnou pracovn slu. Krl Sedong se pokusil zalenit ty, kte byli v postaven nzkch lid, do spolenosti pidlenm pdy. Pestoe s nimi podle zkona mlo bt zachzeno jako s prostmi obany, zastvali stle sv zamstnn, ktermi spolenost opovrhovala. Jangban Politick, ekonomick, ale i spoleensko-kulturn ivot za dynastie oson ovldala vrstva jangbanskch litert. Zvltn postaven mli ti, co byli oznaovni za zaslouilou elitu. Na zatku dynastie oson to byli ti, kte podporovali I Song-gjeho pi zakldn dynastie, za co se jim poslze dostalo znan odmny. Vlun postaven s sebou neslo i pidlovn rozshlch pozemk, co mlo za nsledek ni pjem z dan a naopak obrovsk zaten rolnictva. Neschopnost platit dan vyhnlo stle vt mnostv rolnk z pdy, dan pak za n museli platit jejich pbuzn. V dsledku cel ady pin byl ivot rolnk znan sloit, mnoz radji koovali a po cel zemi se objevovaly loupeiv bandy. Neustl tlaky na zskn politick moci ze strany mladch neokonfucinskch ednk vystily roku 1498 v prvn litertskou istku. Zminkou se stalo odsouzen usurpace trnu. Byla to doba, kdy byly 13

bn ideologick protesty, kter vzneli mlad ednci v souladu s konfucinskou morlkou, je poadovala vysoce morln jednn pi vkonu veejn sluby. Druh litertsk istka probhla roku 1504 a umonila krli vypodat se se svmi protivnky. Kte se brnili konfiskaci zemdlsk pdy, ji krl Jonsangun poteboval pro pokryt svch vysokch nklad. Pot, co krlova krut a svvoln vlda peshla nosnou mez, byl svmi odprci odstrann a na trn byl dosazen krl ungdong, kter vce popval sluchu svch ednk. Dal istka probhla roku 1519, kdy byl odsouzen k trestu smrti o Kwang-do a jeho stoupenci, kte se snaili prosadit vldu na zklad morlky a v souladu s konfucinskmi idely. Ve snaze o prosazen svch cl, nevhali odstranit zaslouil ednky, kte jim stli v cest. Doten krli pohrozili sesazenm a ten reformn snahy rychle odsoudil. tvrt istka se odehrla v roce 1545 a byla dsledkem soupeen dvou ungdongovch syn a jangbanskch frakc, kter se okolo nich vytvoily. Vsledkem byly popravy, vyhnanstv a zbaven adu mnoha morln silnch ednk. Pestoe v istkch zahynulo mnoho neokonfucinskch litert, tento morln mylenkov proud nakonec slavil spchy. Zahranin politika dynastie oson se od samho potku nesla v duchu udrovn ptelskch vztah s nskou dynasti Ming. oson poslal kad rok do ny tyi pravideln poselstv a krom toho i poselstv mimodn. I kdy byl hlavn el takovch cest hlavn politick, jednalo se i o zpsob kulturn a hospodsk vmny. Do Koreje se takto dovelo hedvb, knihy, vrobky z porcelnu, lky. Po pedchozch njezdech japonskch pirt byly za krle Sedonga oteveny ti pstavy pro japonsk obchodn lod. Krom bnho zbo se do Japonska vozily buddhistick sochy a obrazy, zvony, historick a konfucinsk spisy, co mlo nesporn vliv na japonskou kulturu. Japonci naopak piveli nerosty, kter se v Koreji nevyskytuj, dle pak teba koen a lky. Imdinsk vlka a njezdy Durden Zhruba v polovin 16. stolet zaaly pobe Koreje suovat optovn njezdy japonskch pirt. V reakci na tyto toky vlda zdila Radu obrany hranice, kter mla na starosti veker zleitosti obrany zem. Avak ednc, kte zpohodlnli v dob mru, pijali jen minimln opaten. V Japonsku se v t dob podailo Tojotomi Hidejoimu ukonit vnitn boje a sjednotit zemi. Ve snaze zamstnat nashromdnou vojenskou slu, nasmroval armdu mimo zem Japonska, na zemi nejble v dosahu. Invaze do Koreje vak byla pouhm nstupnm mstem pro invazi na kontinent, co se potvrdilo, kdy Hidejoi dal po korejskm krli povolen k prchodu vojsk. V roce 1592 (podle cyklickho kalende rok imdin, podle nj se tak vlka nazv) se obrovsk japonsk armda vylodila v Pusanu. Japonci rychle rozprili obrann poben jednotky a v tech smrech postupovali na Soul. Po dal porce Korejc u chungdu uprchl cel dvr na sever a dal pomoc u dynastie Ming. Obyvatelstvo bylo rozzlobeno neakceschopnost vldy, otroci po odchodu dvora zaloili por v registru, kde se uchovvaly soupisy otrok. Slab a patn vycvien korejsk armda nemla anci 14

elit zkuenm japonskm bojovnkm vyzbrojenm stelnmi zbranmi. Jedinm, kdo dokzal vzdorovat, byl generl I Sun-sin, kter organizoval nmon jednotky. Zvlt se proslavily elv lod (kobukson), kryt eleznmi plty, take byly chrnny proti neptelskm stelm. Po obvodu mly umstny dla a byly schopny toit ze vech pozic. Generl I Sun-sin zvtzil v nkolika bitvch a nsledn ovldl cel moe od jihu a japonsk pozemn vojska tak zstala odznuta. Korejci mezitm vytvely oddly domobrany a chrnili pod velenm jangban urit zem. Do boj se zapojovaly i jednotky sloen z buddhistickch mnich. Nakonec se zapojila i armda vyslan dynasti Ming a osvobodila Pchjongjang. Po ztrt kontroly nad moem a astch tocch domobrany, byla zahjena mrov jednn mezi vyslancem dynastie Ming a japonskm velitelem. Jednn vak byla pot, co japonsk vojska vyklidila cestu k pobe, peruena kvli poadavku ny o zalenen Japonska do jejich vazalskho sysytmu. To ovem Hidejoi, kter se ctil bt vtzem, nemohl akceptovat. Naopak piel s nerealistickm poadavkem, aby se dcera skho csae provdala za japonskho panovnka. Dle mla st Koreje pipadnout Japonsku a korejsk korunn princ s nkolika vysokmi ednky ml bt posln do Japonska jako rukojm. Na tomto bod mrov jednn zkrachovala a Japonci roku 1597 zahjili druhou invazi do Koreje. Korejsk vojska vak byla pipravena a tak nsk jednotky se vydaly neprodlen na cestu. Japonci tak mohli slavit jen dl spchy. Naopak na moi mli jasnou pevahu, jeliko jejich neptel generl I Sun-sin byl po dvorsk intrice uvznn. Pot, co korejsk lostvo utrplo drtivou porku, byl generl narychlo povoln zpt a s pouhmi deseti lomi obklil japonsk lostvo pi vylodn u Mokpcho. Japonsk armda se dostala do klet. Nakonec v roce 1598 zemel Tojotomi Hidejoi a ped koncem roku se Japonci z Korejskho poloostrova pln sthli. Pi pronsledovn prchajcch neastn zahynul i hrdinn generl I Sun-sin, jeho zashla zbloudil stela. Po dlouholetch bojch byla Korea znan zdevastovan a mnoho emeslnk a vrobc keramiky bylo odvleeno do Japonska. Korejt keramit misti znan pispli k rozvoji vroby japonsk keramiky. Rovn dolo i k obrovskm kulturnm ztrtm - shoely vznan stavby jako klter Pulguksa, palc Kjongbokkung. Imdinskou vlkou netrpla pouze Korea, kvli asti nskch jednotek na bojch s Japonci mohli Durdenov ovldnout Mandusko a nsledn si podrobit dynastii Ming. V Japonsku se dostal k moci rod Tokugaw a na jejich dost navzala Korea v roce 1609 s guntem ptelsk vztahy. Pesto Korejci dlouho vi Japoncm ivili neptelstv. Na korejsk trn dosedl krl Kwanghegun, nesmrn schopn jak na poli domc, tak zahranin politiky. Kdy dynastie Ming vyslala vojska na potlaen Durden, dala Kwangheguna o pomoc, kterou nemohl odmtnout. Velitel vak ml rozkaz pi pevaze Durden kapitulovat, a tak byla Korea prozatm uetena stetu s nimi. Krl neetil ani na obran zem, nechal vyzbrojit a vycviit 15

armdu. Svou prci vak nemohl dokonit, nebo byl sesazen. Politick klika, je za to byla odpovdn, tzv. zpadn frakce, nsledn dosadila na trn krle Indoa. Pod vlivem svch podporovatel krl zaujal jasn promingskou politiku. Kdy bylo potlaeno povstn pvrenc sesazenho krle, utekli nkte jeho astnci do Manduska, kde poadovali odvetu za nezkonn sesazenho krle. Pro Durdeny to byla dobr zminka pro prvn invazi do Koreje v roce 1627. Armdn jednotky pronikly a k Pchongjangu a vichni dali o mr. Durdeni se spokojili s znnm svho sttu za starho bratra a z Koreje odthli. Kdy mandusk csa zmnil jmno svho sttu na ching, vyslal do Koreje poselstvo s poadavkem o uznn suzerenity. Dvr vak vyslance odmtl pijmout a tato urka vedla k druh invazi v roce 1636, kterou vedl sm csa. Vojsko rychle postupovalo na Soul, cel dvr musel uprchnout a krl byl nakonec nucen kapitulovat. Durdeni poadovali peruen kontakt s dynasti Ming, slib vrnosti dynastii ching a dva krlovy nejstar syny jako rukojm. Korejci ctili nad Durdeny kulturn nadazenost, uznvali jen nskou kulturu dynastie Ming a nstup nov dynastie poslil jejich politiku izolace vi vnjm barbarm. Frakn boje a hnut sirhak V prbhu 17. stolet dolo k ad fraknch boj mezi mocnmi rody, kter ovldaly politickou moc. Frakn boje byly fenomnem politick kultury t doby. Od potku 17. stolet prola vznamnm zkvalitnnm zemdlsk technologie a produkce zemdlskch produkt se znan zvila. Pokrok v technologii znamenal zlepen ekonomick situacenjemc pdy. Objevuje se vrstva vlastnk pdy, soukrom obchodnci a trhy. Rozvoj obchodn innosti zapinil rozen uvn kovov mny. Ekonomick rst s sebou nesl i rst intelektuln. V dsledku sousteovn politick moci v rukou zk skupiny mocnch rod, nemli jangban z jinch rodin plinou anci se uplatnit ve sttn sprv. Tento fakt a jednostrann bohatnut uritch vrstev vyvolalo odezvu u skupiny uenc. Svj postoj vloili do vdeckch spis, z nich se mylenkov proud znm jako sirhak- hnut za praktick vdy. Jejich zjmem byla reforma zemdlstv, politiky, ekonomiky, sociln a kulturn oblasti. Vydvali celou adu dl historiografickch, politickch, ekonomickch, zabvajc se spoleenskmi otzkami, prodnmi vdami, zemdlstvm, atd. Vznamnmi uenci z hnut sirhak byli napklad I Ik (Songho, 1681-1763) a ong Jak-jong (Tasan 1762-1836). Pes veker snahy nemlo hnut sirhak zsadn vliv na politiku i zen sttu a zmny ve spolenosti. Spolenost zstvala siln konzervativn, na nejvych mstech se rozmhala korupce a i aristokratick rody ke konci dynastie postupn chudly a upadaly. oson bylo izolovan krlovstv, kter nepipoutlo prnik cizch barbar i cizch mylenek snadno. Cel systm postupn zastarval a situace v 19. stolet ji zaala naznaovat budouc velk problmy, je vedly po dalch sto letech ke konenmu pdu dynastie a ovldnut Koreje Japonskem.

16

Kapitola 2 Klasick korejsk literatura

Od nejstarch dob koexistovaly na Korejskm poloostrov paraleln dva zsadn proudy literatury, je je teba odliit. Jedn se o literrn texty v korejtin a o texty psan nsky, tedy zapsan nskm psmem i jazykem. Pestoe tyto texty nepochybn pat do korejsk literatury, protoe jejich tvrci byli Korejci, nebudeme se jimi podrobnji zabvat z toho dvodu, e se jedn o texty velmi siln ovlivnn soudobmi styly nskmi, kter korejt spisovatel napodobovali. Texty korejsk oproti tomu zpotku vyuvaly k zpisu nskho psma, nicmn po vytvoen originln korejsk hlskov abecedy hangl roku 1446 se zaalo toto nov psmo postupn prosazovat. Protoe vak bylo dlouhou dobu povaovno za neprestin, byla ada dl v korejskm psmu tvoena enami i nimi vrstvami, nebo vzdlanci stle preferovali tvorbu v ntin. Za zmnku rovn stoj, e co se literrnch kvalit te, byla vdy upednostovna poezie ped przou. Velk obliba poezie charakterizuje korejskou literaturu do dnench dob. Literrn pamtky nejstarho obdob Za nejstar literrn dla korejskho psemnictv je mono povaovat etn mty, zejmna zakladatelsk. Tyto mty byly nejprve eny stn, pozdji zaznamenny psemn. ada z nich je obsaena ve dvou kronikch vytvoench za dynastie Korjo, a to v Samguk sagi (Djiny T krlovstv, 1145) a Samguk jusa (Odkazy T krlovstv, 1281). Za jeden z nejstarch je povaovn mtus o Tangunovi, zakladateli prvnho sttu na Korejskm poloostrov zvanho (Ko)oson v dob vce ne 2 tis. let p. n. l. Dal mty se tkaj zaloen T krlovstv, je se datuj kolem pelomu letopotu.

Ve zmnnch kronikch je zaznamenna tak velk st dochovanch starovkch psn ze sttu Silla zvanch hjangga, je jsou povaovny za nejstar korejsk poetick nr. Jedn se o pouhch 14 dochovanch psn hjangga, ke kterm se pipotv dalch 11 buddhistickch psn z potk obdob Korjo. Psn hjangga vznikaly a byly zaznamenny v dob, kdy korejsk psmo dosud neexistovalo, a tak byly jejich korejsk texty zaznamenny zvltnm zpsobem, kter vyuval zvukovou sloku nskch znak. Interpretace tchto psn je mimodn obtn, vzhledem k jedinenmu zpsobu zpisu a velkmu st text. Hjangga nemly pevnou formu, akoliv nejastji se jednalo o desetiver. Mohly mt lyrick nmt, jako napklad Pse o darovn kvt, exorcistn jako Pse o chojongovi i Pse o komet, dal psn byly hwarangsk atd.

17

Star literrn dla byla, jak ve uvedeno, zachycena asto v kronikch, historiografickch dlech, je vznikala po celou dobu korejskch djin. V souasnosti slou tato dla nejen jako zdroj znalost o djinnch udlostech, ale i pro sten poznn literatury danho obdob. Sbornk literatur Dlnho vchodu 1 (1999). Literatura obdob osn (1392-1910) Literatura obdob osn je vznamn z nkolika dvod. ada dl z tohoto obdob se dochovala a jsou tedy pstupn dnenm tenm. Dky ve zmnnmu vynlezu korejskho hlskovho psma roku 1446 se dochovala i mnoh dla psan v korejtin. Prvn dla vytvoil sm tvrce novho psma, krle Sedong Velikho (1397-1450). Krl a poslze i jeho syn vytvoili v novm psmu nkolik hymnickch skladeb, oslavujc dynastii osn a jej zakladatele, nap. Psn Msce odrejcho se v tisci ekch (Worinchongangigok). Psmo samotn se vak stalo pedmtem spor a nakonec bylo jako pli jednoduch a prost vzdlanmi literty tm zcela opomjeno. Oficiln bylo uznno a na samm konci 19. stolet.

Poezie Co se te poezie obdob osn, nejvznamnj dla vznikla v rmci drobn formy trojver sido. Prvn bsn sido se objevuj ji bhem 14. stolet a tento nr si uchoval popularitu po vce ne 500 let. Ve 20. stolet klasick sido miz, ale nastupuje msto nj tzv. nov sido (viz Modern korejsk literatura). Trojver sido je bse pevn struktury a sloit kompozice jak formln, tak vznamov. Kad ver je lenn na dva plvere, je mly pedepsan poet slabik a je tak mly obsahovat jednu ze ty vznamovch st expozici, rozvit mylenky, vyvrcholen i zvrat a rozuzlen. Sido tematicky nejastji zachycovalo lyrick hnut mysli, radosti, morln i vlasteneck otzky, vztah k prod, pozdji i milostn nmty. Zatmco prvn tmata byla spe domnou vzdlanch mu, milostn nmty jsou typick pro ensk autorky, je zanaj tvoit kolem 16. stolet. Z muskch bsnk jmenujme dva autory. Prvnm je ong chol (1536-1593), vznamn uenec i politik, kter vak tak strvil st ivota v stran. Psal bsn sido i bsn druh vznamn formy kasa. Jeho nmty jsou asto politick, morln, ale i milostn. Ach bda, sosno, pokceli t! Vysok sosno s hustm vtvovm! Jak by z tebe byl pil! Jak dlouh a siln trm! Co jestli e ztrat rovnovhu? m ji pak podept?
(Peloil Vladimr Pucek, pebsnil Petr Borkovec)

Druhm neopomenutelnm autorem sido je Jun Son-do (1587-1671), jen ml podobn osud jako ong chol a za kritiku krle strvil osm let ve vyhnanstv. Jeho nejslavnj bsn sido maj tmata 18

prodn a jsou uspodna do cyklick formy. Je to nap. dlo Rybovy ron doby (1642).

Jaro V zlivu mlha prodla a hory stoj v slunci. Odva lo! Odva lo! A non voda uplv a denn voda stoup. S veslem tam, s veslem sem, plch a plouch a plesk! Jak jenom kvty zkrsnly v t ozen dlce.
(Peloil Vladimr Pucek, pebsnil Petr Borkovec)

Krom krtkch bsn sido byl v poezii od 15. stolet oblben i nr kasa. Kasa byly dlouh azen bsn bez pevn i pedepsan struktury, je mohly mt rozsah i tisc ver. To umoovalo autorm vyjdit dkladn sv postoje, vyut bsn k popism i k vchovnm clm. Autoi kasa reaguj na historick a spoleensk okolnosti. Rozliuj se nap. kasa vyhnaneck, cestopisn i moralistn. Vynikajcm bsnkem 16. stolet, jeho jsme zmiovali u u nru sido, byl ong chol, mimo nj tak Pak Il-lo, kte dovedli formu klasick kasa k dokonalosti. Prvn je znm svou kasa Vzpomnka na milka a Dal pse o milm z let 1585-87. Bsn jsou milostn, zobrazuj touhu oputn eny po jej bval lsce. V bsni se vak skrv jinotaj. Protoe je autor tvoil v dob, kdy byl v nemilosti panovnka a il v stran, meme je spe chpat jako vyjden touhy po nvratu do pzn krle. Vzpomnka na milka Vdy nebe, je mi dalo spatit svt, do jeho dlan vtisklo moji dla. Navdycky! Zapomnlo snad? Mj mil, sly, jenom pro tebe jsem byla mlad. I tys m mval rd! Tak pro jsem tu te sama? Odpov?
(ong chol, peloil Vladimr Pucek, pebsnil Petr Borkovec)

Prza Vvoj korejsk przy byl oproti vcelku stabilnm nrm poetickm dosti pestr. Prza byla vnmna jako mn hodnotn ve srovnn s poezi, proto tak prozaickch dl nebylo dochovno velk 19

mnostv a jsou znan rozdln. Po celou dobu dynastie osn vznikaly soubory vyprvn pro zbavu a obveselen, historky z ulice, venkovsk pbhy, jejich nmty byly i vulgln. Nkdy texty napodobuj historick przy, maj morln obsah. Tento typ prz se oznauje jako pchesol. nr romnu se znan vymykal konfucinskm pedstavm o funkci literatury, je mla mt hlubokou mylenku, vchovn potencil a vysokou estetickou hodnotu. Romn jakoto prza zbavn se vak postupn od 15. stolet zan prosazovat, pestoe doba nejvtho rozkvtu nastv a na pelomu 18. a 19. stolet. V 15. stolet se objevuje autor, kter svm dlem dal vzniknout novmu a od t doby hojn tvoenmu nru tzv. kod sosl, przy zbavnho charakteru, pmmu pedchdci korejskho romnu. Litert Kim Si-sp (1435-1493) byl vjimen talentovan, nicmn po udlostech u dvora, s nimi nesouhlasil, se sthl do stran. Byl konfucinec, ale byl siln ovlivnn tak buddhismem a taoismem, kter studoval v kltee na hoe Kumo. Z tohoto obdob pochz jeho nejslavnj dlo, Vyprvn z hory Kumo, sloen z pti prz (pvodn se dajn jednalo o vt soubor). Tematicky se jedn o przy milostn i filozoficky zamen, postavy jednotlivch pbh nejastji unikaj z reality. Vyprvn z hory Kumo bylo jednm z nejtenjch dl korejsk literatury, ale je zrove velmi tko pochopiteln. ada korejskch romn zstala anonymnch, byly vak mimodn oblben a ten. Jejich tematick zamen je celkem irok, nejstar jsou vak vyprvn hrdinsk. Za prvn dlo tohoto nru je brno Vyprvn o Hong Kil-tongovi sepsan korejskm litertem Ho Kjunem (1569-1618). Hlavn hrdina Hong Kil-tong se zrod pot, co jeho otec m dra sen, sen pedpovdajc narozen vjimenho potomka. Hong Kil-tong pes sv vjimen schopnosti je pouze synem vedlej eny, a tud nem stejn monosti jako jeho bratr, syn hlavn eny. Navc v rodin proti nmu intrikuje otcova konkubna, je se pokou Hong Kil-tonga zabt. Hrdina se s nebezpem vyrovn, ale mus opustit rodn dm. Stane se poslze vdcem loupenk, jen stoj na stran chudch a trest nespravedlnost. Pouv asto sv magick schopnosti, napklad vytvo osm svch dvojnk, aby mohl psobit ve vech osmi korejskch provincich zrove. Je sthn, avak spn unik, ped krlem se hj a nakonec mu krl poskytuje obil a ostrov, kde me Hong Kil-tong vldnout se svmi loupenky. Jako vldce vytv spravedliv stt, zakld rodinu a vldne v harmonii. Vyprvn o Hong Kil-tongovi svm vyznnm m poukzat na to, e kad me doshnout velkch vc i pes neurozen pvod. Dal hrdinsk vyprvn, ale i dal romny popisujc ivoty vjimench postav, sleduj podobnou strukturu vyprvn. Zrozen hrdiny provz nadpirozen jevy, zejmna prenatln sny, je naznauj vjimenost postavy ji ped jejm vstupem. Hrdina i hrdinka pot prochz adou zkouek, zvr romn je obvykle astn konec, kdy je dosaeno spravedlnosti a harmonie. Dalm vznamnm typem romn jsou vyprvn z enskch komnat. Nejznmj jsou dv przy -Krlovna Inhjon a Vyprvn z dlouh chvle. V prvnm dle je popsn incident u dvora, kdy byla 20

legitimn krlovna Inhjon zapuzena krlem, protoe nepivedla na svt muskho potomka, a jej msto zaujala konkubna ang. Jedn se o incident, kter inspiroval sepsn dla Putovn pani Sa na jih autora Kim Man-dunga. Vyprvn z dlouh chvle je rovn przou zachycujc udlosti v krlovskm palci, zejmna smutnou smrt prince Sadoa a jej okolnosti. Dal romny maj tmata milostn, mnoho se zabv problmy v rodin, zejmna konflikty mezi hlavn a vedlej enou, ppadn mezi dtmi a jejich nevlastn matkou. Tato dla, a jejich zpletky jsou asto tragick, kon zpravidla astn, potrestnm zla a vtzstv dobra, a to i za pomoci magie i zzranch pevtlen. Nkter z pbh jsou natolik slavn, e pronikly i do dalch nr. Jedn se o typicky korejsk zpvohry pchansori, pi n je pbh deklamovn a zpvn za minimlnho hudebnho doprovodu jedinm zpvkem i zpvakou (viz t Tradin korejsk kultura). Pbh pchansori je pt. Nejslavnj je pbh velik lsky a vrnosti dvky - dcery kiseng - k mui, jemu se zaslbila, Vyprvn o dvce Jarn vni (tak chunghjangdon), v souasnosti zpracovn i filmov. Dalm pbhem je Vyprvn o Sim chong, oddan dcei, kter pro svho otce obtuje vlastn ivot. Dalmi temi dly je Vyprvn o Hong-buovi, Pse o rud zdi a Pse o vodnm palci. Korejsk literatura si po dlouhou dobu uchovvala stabiln nry, tmatiku a typicky korejsk rysy, co bylo mimo jin dno djinnmi okolnostmi. D se ci, e od poloviny 17. stolet nebyla Korea ve vtm konfliktu se svmi sousedy a pomrn dlouh obdob mru vedlo na jedn stran i k urit izolaci Koreje, poslen jet oficiln uzavenost. S koncem 19. a zatkem 20. stolet, kdy do Koreje intenzivn pronikaj mylenky a literatura z cizch zem, kon tak obdob klasick literatury a nastupuje obdob osvcensk, modern, o kterm dle viz kap. Modern korejsk literatura.

21

Kapitola 3 Modern korejsk literatura

Modern korejskou literaturu meme zhruba rozdlit na literaturu do roku 1945 a po roce 1945. V nsledujcm pehledu vyuijeme i lenn podrobnj a upozornme na historick souvislosti, je s literrn tvorbou danho obdob bezprostedn souvis. Literatura osvcensk Pechod k modern korejsk literatue se odehrval ji na konci 19. stolet, a to siln pod vlivem djinnch udlost tto doby, zejmna zvenho tlaku okolnch stt Japonska, ny a Ruska na Koreu. Modernizace se odrazila i v literatue. Tradin a po stalet pstovan nry jako bsn sido, dlouh azen bsn kasa, tradin przy kod sosl byly postupn vytlaovny novmi formami, jako byly zejmna modern przy, tzv. sin sosl, nov formy bsn, pro n bylo typick uvolnn dve pedepsan struktury, nov sido apod. Zmny literrnch forem zce souvis se zmnami spoleenskmi, kter pinely nejen nov formy, ale i nov typ publikovan literatury v novinch i specializovanch literrnch asopisech. ada pedvlench asopis, a nemla dlouhho trvn, pitahovala svm zamenm autory podobnho zpsobu vyjden. Jin autoi se sdruovali do rznch spolenost, je odpovdaly jejich zamen. Jako prvn obdob modern korejsk literatury, je se oznauje jako osvcensk, se vymezuje doba zhruba mezi lety 1900-1920. Jedn se obdob postupnho slen japonskho vlivu vrcholcho anex Koreje v roce 1910 a obdob nsledujc (do roku 1919), je je v korejskch djinch oznaovno jako doba temna. Tematicky se v dlech tohoto obdob objevuj stety mezi tradic a novou dobou, je zasahuje do mnoha oblast ivota od rodinnho ivota, vztah mue a eny, a po tmata vlastenectv. V tomto obdob se objevuje ada novch literrnch osobnost, z nich dva spisovatel jsou oznaovan t jako otci zakladatel modern korejsk literatury. Prvnm z nich je ch Namson a druhm I Kwang-su. Na jejich prci a dle je mono demonstrovat hlavn tendence tohoto obdob a ji naznait pechod k dalmu. ch Nam-son (1890-1957) zaloil ji v 18 letech asopis Sonjn (Chlapec), prvn korejsk msnk. Podporoval mlad autory a pomhal vydvat jejich dla. Jedn se o jednoho z 33 pedstavitel nroda spjatch s Hnutm 1. bezna. Zavedl do literatury tzv. nov sido. I Kwang-su (1892-1950) byl politicky i literrn inn od mld. Podporoval rovn Hnut 1. bezna, pomhal formulovat Deklaraci nezvislosti, psobil po jistou dobu v Prozatmn vld v anghaji, v roce 1921 se stal fredaktorem dodnes fungujcch novin Tong-a ilbo. Byl zastncem umrnnho odboje proti Japonsku, po 2. svtov vlce byl dokonce souzen pro kolaboraci a bhem Korejsk vlky byl pravdpodobn odvleen na sever. I je autorem ady dl, z nich nejslavnj je jeho sin

22

sosl Bezcitnost (Mudng, 1917). V tomto dle jsou zobrazeny typy postav tradinch a modernch, je ztrc tradin hodnoty, a svd tak o souasnm spoleenskm dn, konen vyznn dla je pak siln vlasteneck. Pozdji tvoil i dla historick, jako je nap. romn Velk uitel Wnhjo (Wnhjo Tsa, 1942).

Literatura od 20. let do roku 1945 20. lta ji pedstavuj vraznj dla, je opoutj do znan mry osvcenskou tmatiku a zabvaj se tmaty iroce spoleenskmi, asto pod vlivem zpadnch literrnch vzor. V korejsk literatue se projevuj vraznji dva rozdln proudy, a to smr soustedn na umn jako takov a smr levicov, angaovan. Pro prvn smr je ve 20. letech typick naturalismus v prze, objevuj se i prvky symbolismu i dekadence. Levicov autoi zobrazovali pedevm ivot nejchudch lid a sociln nespravedlnost. Autoi obou proud se sdruovali do ady spolenost, z nich jmenujme alespo KAPF, Korejskou spolenost proletskch autor, zaloenou v roce 1925. Korejsk spolenost tehdej doby byla velmi siln ovlivnna souasnou japonskou koloniln nadvldou. Po masovm Hnut 1. bezna (1919) dolo v kulturnm a spoleenskm ivot k jistmu uvolnn, je je oznaovno v historii jako kulturn politika. Ve 30. letech dochzelo postupn k zesilovn cenzury a potlaovn korejtiny, pesto je pro prvn polovinu 30. let pznan ji rozvinut kulturn a literrn ivot. ada autor v tomto obdob vol historick tmata, je pedstavuj uritou formu niku. 2. polovina 30. let pinesla zkaz publikovn v korejtin, proto se ada autor odmlela nebo publikovala tajn. 40. lta byla pro Koreu jako soust Japonskho csastv dobou rozshlch mobilizac, vlench operac a znanho utlaovn korejskho nrodnho charakteru. V tomto obdob se i literrn ivot a kulturn ivot velmi omezuje. Mezi nejvznamnj autory 20. let pat Kim Tong-in (1900-1950), kter se proslavil zejmna svou povdkovou tvorbou. V povdce Batty (Kamda, 1925, esky viz Tve a osudy, 1999), je nese prvky naturalismu, ukazuje pd venkovsk dvky na sam dno spolenosti a jej bdn konec. Jinou polohu zaujm v povdce Pse provzejc lo (P ttaragi, esky v Svtov literatura 1974/6) zobrazujedrama dvou bratr, je rozdlila rlivost, a jejich vzjemn hledn a mjen. Z bsnk jsou ve 20. letech nejvznamnj dv osobnosti. Prvnm je Kim So-wl (1902-1934), jeho bse Azalky (indallkkot, esky v Stanu-li se kamenem, 1996) ze stejnojmenn sbrky nesm chybt v dn tance. Druhm bsnkem, jeho nelze opominout, je jeden ze signat Deklarace nezvislosti z roku 1919, buddhistick mnich Manhe Han Jong-un (1897-1944). Jeho sbrka Tvoje mlen (Nimi chimmuk, esky poprv 1996) je nejastji vykldna jako vlasteneck, jsou vak mon i vklady nboensk i dokonce milostn. Z levicovch autor je mono jmenovat proletskho autora ch S-h (1901-1932), jeho povdky vyly pod nzvem Krvav stopy (Hjrhn, 1926, esky 1962). Takt levicov autor o Mjng-hi 23

(1895-1942) v roce 1928 odeel do SSSR a po pesdlen do Stedn Asie se stal jednm z vznamnch autor tamj korejsk meniny. Znm je jeho novela Naktonggang (1927, esky v Svtov 1986/2), popisujc ivot a osvtovou innosti hlavnho hrdiny. Dalm levicovm autorem, jen po osvobozen odeel na Sever a dlouhou dobu byl prominentnm autorem KLDR, je Han Sr-ja (1900-?), jeho tvorba se skld tak pedevm z povdek. Autoi 30. let se vce obraceli k minulosti a historickm udlostem. Tento proud reprezentuje nap. Kim Nam-chon (1911-1953) svm romnem Proud (Tha, 1939, esky 1947). Romn zobrazuje osudy rodiny na pozad udlost na pelomu 19. a 20. stolet. Dalm vznamnm autorem je Kim Tong-ni (1913-1995), jen tvoil pedevm krat przy, asto zamen na stety mezi tradic a souasnost, nkter pozdji pepracoval i do romnov podoby. V povdce Skla (Pa, 1936) l smutn osud matky, spolhajc marn na marnotratnho syna. Kim Tong-ni asto vol motivy nboensk i filozofick, z prosted amanek i buddhistickho kltera. Tvorba tohoto autora zasahuje hluboko do povlench let. Za mimodn intelektulnho autora je povaovn I Sang (1910-1937), bsnk i prozaik, znm svou sbrkou experimentlnch, surrealistickch bsn Z vran perspektivy (Okamdo, esky ukzky v Stanu-li se kamenem, 1996) nebo povdkou Kdla (Nalg, 1936). V roce 1935 byl vyhlen zkaz publikovn v korejtin a situace pro spisovatele se stala velmi tkou. V tomto obdob a ve 40. letech zazil mimo jin bsnk rezistence Jun Tong-du (19171945), v roce 1943 zaten v Japonsku, jen zemel ve fukuockm vzen. Sbrka jeho bsn Nebe, vtr, hvzdy a bsn (Hanlkwa paramkwa pjlkwa si, 1948, esky ukzky v Stanu-li se kamenem, 1996) byla vydna a posmrtn.

Literatura po roce 1945 Literatura po roce 1945 je siln ovlivnna historickmi udlostmi. Prvn obdob bezprostedn po osvobozen od japonsk nadvldy po roce 1945 se oznauje jako literatura novch nadj, provzejc osvobozen od japonsk nadvldy a ukonen II. svtov vlky. Po vyhlen Korejsk republiky a Korejsk lidov demokratick republiky v roce 1948 se literatura v obou sttech odvj rozdln. V nsledujcm vkladu budeme sledovat zejmna literaturu v Korejsk republice, nebo v KLDR je literatura znan ovlivovna oficiln sttn politikou a nen u ns bn v pekladech dostupn. Zhy po vyhlen KR a KLDR (1948) se objevuje literatura vlen vyvolan zatkem Korejsk vlky (1950-1953) mezi obma soupecmi stty. Literatura nsledujcho obdob 60. let je poznamenna studentskou revoluc 19. 4. 1960, slibnho pokusu o demokratizaci, peruenho nslednm pevratem generla Pak ng-hi v roce 1961. 70. a 80. lta v literatue se vyznauj snahami o novou spolenost, pokusy o demokracii, ale t zobrazovnm beztnosti a odcizenosti mst a bolest ze ztrty koen. Od 90. let ji vraznji nastupuje nov generace autor nezatench minulost, z nich 24

nkte se vracej k levicov tmatice. Hlavnch literrnch tmat celho obdob je nkolik. Je to pedevm Korejsk vlka, dosud neuzaven konflikt, jen zanechal hlubok rny na cel spolenosti. Tmata vlen brutality, ernobl vykreslovn postav je typick hlavn pro prvn obdob 50. i 60. let, avak zhruba od 70. let se objevuj dla vykreslujc vlku hlavn jako osobn tragdii konkrtnch lid, asto zobrazovanou i z pohledu dtte, je dosud pln nechpe dn kolem sebe, avak jeho nsledky mus nst. Dalm vraznm tmatem povlen literatury je otzka demokracie, lidskch prv a svobody, je vedou u ady autor k existencilnm otzkm a deziluzm. Souvisejcm tmatem je zobrazen spoleenskch zmn, zejmna rychl industrializace a urbanizace, je se odehrvala od 60. let a je vedle ekonomickho rstu a zlepen ivotn rovn pinesla adu pevratnch zmn do ivota spolenosti. Touha po nvratu z velkomsta na venkov, nvratu k tradinm duchovnm hodnotm je pro tato dla typick. Objevuje se t ji ve zmiovan nov angaovan literatura zobrazujc problematiku socilnch konflikt a brnc prva dlnk a chudiny. Neopomenutelnm rysem povlen literatury je tak nrst enskch autorek, z nich nkter si dobyly i mezinrodn vhlas. Z nejznmjch autor povlenho obdob jmenujme alespo nejvraznj i nejznmj osobnosti. Hwang Sun-wn (1915-2000) zaal tvoit ji v pedvlenm obdob, jeho nejzvanj dla vak pochzej a z doby po osvobozen. Je autorem ady povdek a 7 romn. Romn Kainovi potomci (Kchain huje, 1954, esky 2000) popisuje obdob tsn ped vypuknutm Korejsk vlky z pohledu lovka vhajcho, zda opustit svj domov a odejt na jih. Hwangova povdka Lijk (Sonagi, esky v Ukraden jmno, 2006) oproti tomu zobrazuje jemn lyrick pbh prvn lsky a jejho konce. V souasnosti se za nejznmjho prozaika povauje I Mun-jol (19), kter se uvedl kratmi przami reagujcmi na Korejskou vlku, nap. Vldce tmy. I v n vyuv vlastn zkuenosti, kdy jako dt byl konfrontovn s odchodem otce od rodiny na Sever, za co jeho rodina i on sm byl spolenost perzekuovn. Mezi dal dla pat romny inspirovan histori jako Bsnk (Siin, 1991) nebo fikce A ije csa (Hwangde haj, 1978). Nejznmjm bsnkem souasnosti je pravdpodobn Ko n (1933), autor vce ne 150 sbrek bsn. Jeho dv sbrky, Kvty okamiku (Sungani kt, esky 2001) a To je (K ksn, esky 2011) ji vyly i v etin. V povlenm obdob vraznji vystupuj v literatue i eny, je asto vyuvaj enskho pohledu i vnmn urit otzky z jemnjho, citlivjho hlediska. Nejuznvanjmi autorkami jsou ti spisovatelky. Pak Wan-s (1931) zaala publikovat a v 70. letech, pesto vytvoila adu kratch i delch prz a zskala ada literrnch ocenn a uznn doma i v zahrani. Zabv se asto enskou tmatikou, jako je tomu nap. v povdce Zchytn bod (mmai maltuk, 1981, esky v Ukraden jmno, 2006), popisujc osudy nepln rodiny z pohledu dospvajc dcery. Dalmi autorkami jsou sestry Han Mu-suk (1918-1993 ) a Han Mal-suk (1931). Han Mu-suk byla nadan jak literrn, tak 25

vtvarn. Jej tvorba literrn pon u kratch povdek, divadelnch her a kon velkolepmi historickmi romny, jako nap. jej romn Vyprvn o dom grantovnku (Songju namudip, 1964). Z dla druh jmenovan byl do etiny peloen krat romn Psn z druhho behu (Armdaun jnga, 1981, esky 1997) nebo povdka Konec mtu (Sinhwai tane, 1957, esky v Tve a osudy, 1999). V obou ppadech jsou hlavnmi hrdinkami eny, v prvm ppad se jedn o osudy vdan eny bhem jednoho roku, v nm se setkv se smrt, v druhm ppad je hrdinou studentka, je se pes rzn nesnze sna realizovat a najt svou cestu. Korejsk literatura nen v eskm prosted pli znm, je vak potujcm faktem, e v souasnosti uten narst poet peklad dl prozaickch i poezie, a to jak souasn, tak i klasick. Tento trend je velmi potujc, nebo se tm k nm mohou dostat i dla velmi vzdlen a specifick literatury korejsk.

26

Kapitola 4 Nboenstv a filozofick systmy na Korejskm poloostrov

V tto kapitole budou v hlavnch rysech popsny nejdleitj nboensk a filozofick systmy v Koreji, je mly a maj nejvt vliv na korejsk nrod. Do roku 1948 se daje tkaj celho Korejskho poloostrova, po rozdlen na dva sttn celky (KR a KLDR) se budeme zabvat jen situac v Korejsk republice. V Korejsk lidov demokratick republice je sice nboensk svoboda zaruena zkonem, avak o skutenm nboenskm ivot zde neexistuj pesvdiv dkazy. Z obyvatel Jin Koreje (v sou. piblin 49 mil.) se tm 51% hls k njak ve. Z toho jsou z 46% buddhist a 52% kesan (39% presbyterini a 13% katolci), 1% obyvatel se hls ke konfucianismu a 1% pedstavuj dal nboenstv, nap. islm a rzn men sekty. Od dvnch dob se v Koreji projevovaly dva proudy nboenskch a filozofickch systm. Byly to jednak vry domc, korejsk, jednak pejat z jinch zem. Toto dlen je pouze orientan a slou nm zejmna ke zdraznn uritch specifik, ktermi se duchovn ivot v Koreji vyznaoval a vyznauje. Domc korejsk nboensk a filozofick systmy Tyto systmy vychzej do znan mry z tradin nboensk vry - totemismu a animismu. Totemismus je vra, e urit rodina i klan souvis s dvnm prapedkem, v Koreji zejmna zvecm. Napklad prvn vldce Koreje Tangun byl synem medvdice promnn v enu. Tento mtus je velice rozen, nicmn i v dalch mtech jsou zejm zmnky o zvatech, je jsou spjata s mytickmi i skutenmi historickmi postavami. Animismus je pak vra v due, kter sdl ve vech vcech, ivch bytostech i neivch vcech a kter je teba naklonit si obmi a dary. Duchov a due mohou pzniv i nepzniv ovlivovat ivot lid. V dvjch dobch byli korejt amani mui, v souasnosti se jedn o tm vhradn ensk povoln. amanismus v Koreji ovlivnil siln i dal nboenstv, stal se pdou, na n se dal vry mohly uchytit a pijmout jej do sebe. Tak je mono napklad v ad korejskch buddhistickch klter spatit svatyn Boha hor (Sansingak) a svatyni Bostva sedmi hvzd (chilsonggak), by vdy ponkud stranou hlavnch svatyn. Dal vznamnj, by vcelku mal a z novj doby, jsou domc nboensk spolenosti chondokjo (Sekta nebesk cesty), je vychz z hnut Tonghak z konce 19. stolet, a Tonggjo (Sekta velkho pedka), kter uctv ve zmnnho zakladatele a prvnho vldce Koreje, mytickho Tanguna.1

27

Hlavnmi nboenstvmi a vrami Koreje jsou vak jak z historickho hlediska, tak vzhledem k potu souasnch vyznavatel nekorejsk uen, je pila na poloostrov z ciziny, a to buddhismus, konfucianismus a kesanstv.

Buddhismus Buddhismus je sice pvodn indick nboenstv, avak do Koreje se dostal na zatku letopotu zhruba ve 4. - 6. stolet v obdob T krlovstv pes nu, akoliv jsou doloeny i cesty mnich pmo do Indie. Prostednictvm korejskch mnich byl buddhismus nsledn pestaven Japonsku. Stal se hlavnm sttnm nboenstvm v obdob Sjednocen Silly, kter nsledovalo po obdob T krlovstv, a poslze i zas dynastie Korjo. Dky buddhismu vzkvtalo v tchto obdobch umn, byla zaloena ada klter, vytvoena umleck dla, vytesny sochy ve skalch, z nich mnoh petrvaly dodnes. Kltery mly v obdob Korjo adu ekonomickch vhod a lev, co asem vedlo k jejich velkmu zbohatnut a zvenmu vlivu ve spolenosti a konen i ad nevar. Po obdob Korjo na konci 14. stolet s nstupem nov dynastie I (oson) byl proto buddhismus znan potlaen a z pozice sttnho nboenstv odsunut filozofickm systmem konfucianismu. Buddhistick kltery zchudly, byly vytlaeny z mst do hor. Pesto za dynastie I nalezneme i panovnky, kte byli buddhist, jako nap. krl Sedong Velik, tvrt krl dynastie. Buddhismus se vak ji nikdy na pozici sttnho nboenstv nevrtil. Ve 20. stolet proil buddhismus svou renesanci a v souasnosti se k nmu aktivn hls kolem 23% obyvatel Korejsk republiky, co pedstavuje tm polovinu vech vcch. Ve mstech je zakldna ada novch svatyn nebo jsou obnovovny bval kltery. V Korejsk republice je v souasnosti 21 buddhistickch d, nejvce zenovch. Nejvtm dem je ogje, kter m svj velk klter ogjesa umstn v samm centru Soulu. Buddhistick kltery v souasnosti pedstavuj nejen uzaven spoleenstv mnich, ale jsou oteven vcm ke krtkodobm i delm pobytm.2 Korejt buddhist maj tak svou rdiovou a televizn stanici, a tak pomoc modern techniky oslovuj velk mnostv obyvatel. 8 den 4. msce lunrnho kalende se slav den Buddhovch narozenin. To je pleitost k slavnostem a hlavn velkmu lampionovmu prvodu, pi kterm proud mnich i ostatnch se svtcmi lampiony v rukou prochz centrem Soulu. I kltery jsou vyzdobeny asto destkami lampion ve tvaru lotosovch kvt.

Konfucianismus Zkladem konfucianismu je dodrovn spoleenskch zsad a pravidel a provdn pslunch obad. Konfucianismus se obrac ke vzorm minulosti, tradicm, kter maj zstat nezmnny, aby 28

byl zachovn spoleensk d. Konfucianismus je pvodn nsk filozofick systm zaloen na spisu filozofa Kchung-fu-c, jen byl pozdjmi jezuitskmi misioni oznaen jako Konfucius. Konfucianismus spov v jasnm rozdlen prv a povinnost lid, pin d a systm do cel spolenosti rodinou ponaje a zenm sttu kone. Klade velk draz na vzdln a morlku. Ji kolem pelomu letopotu zan konfucianismus postupn pronikat z ny do tehdejch korejskch stt, zejmna vak na rovni sttn sprvy. Od t doby koexistuje vedle buddhismu, od pdu dynastie Korjo vak ruku v ruce s potlaenm buddhismu nastupuje postupn do role sttn doktrny. Postupn se promt do vech oblast ivota spolenosti, a to zejmna ve sv nov podob neokonfucianismu. Konfucianismus striktn rozdlil spolenost, stanovil povinnosti pro vechny tdy a svm drazem na vzdlanost pedstavoval hlavn zdroj studia pro vechny uence dynastie I. Spoleenskho uznn a postaven bylo mono doshnout prostednictvm vzdln a po spnm sloen sttnch zkouek. Obsahem zkouek pro literty5 byl knon konfucinskch knih, je mly bt prostudovny i spe namemorovny a nsledn sprvn interpretovny. 6 Sloen sttnch zkouek alespo jednou za 3 generace bylo t jednou z podmnek pro uznn uritho rodu jako nejvyho spoleenskho stupn tzv. jangban. Velmi dleitm aspektem jsou v konfucianismu nap. vztahy mezi lidmi. Ty jsou klasifikovny do pti skupin, tzv. orjul: Vztah vldce a vazala Vztah otce a syna Vztah starho a mladho bratra Vztah mue a jeho eny Vztah mezi pteli Prvn tyi vztahy jsou zaloeny na opozici dc podzen. Oba astnci vztahu maj svou danou roli, sv povinnosti, je mus dodrovat. Jedinm rovnoprvnm vztahem byl vztah mezi pteli, pestoe za ptele bylo mono povaovat jen lovka generan blzkho, tedy zhruba stejnho vku. Jak je ji zjevn ze samotnho rozdlen vztah mezi lidmi, postaven en v dob dynastie I, tedy v dob vldy konfucianismu, bylo velmi nerovnoprvn. Pomrn benevolentn pravidla platc jet za dynastie Korjo se postupem asu za dynastie I velmi zmnila. enm bylo zapovzeno opoutt dm, navtvovat kltery, zastnit se obad za pedky, zvltn kapitolou pedstavoval majetek a ddictv, na nj postupn eny ztrcely prvo atd. Co se te rodinnho ivota, mu mohl mt krom manelky hlavn i manelky vedlej, ppadn konkubny, zatmco ena byla od chvle zasnouben zaslbena jedinmu mui a i v ppad, e se stala vdovou, nebylo spoleensky pijateln, aby se znovu vdala. Toto pravidlo bylo oficiln zrueno a na samm konci 19. stolet bhem tzv. reforem 29

kabo (1894). Konfucianismus si sv postaven sttn doktrny udrel a do konce dynastie I, ale dodnes je mono v chovn Korejc vypozorovat star konfucinsk vzory a tradice, kter se bhem stalet staly v Koreji pirozenm zpsobem uvaovn a chovn. V souasnosti je aktivnch vyznava konfucianismu kolem 1% vech vcch, co je asi 0,5% populace, tedy piblin 250tisc lid. Dodnes se pravideln provozuj nap. obady za rodinn pedky, a to minimln 2x ron, veejn je mono vidt obady za krlovsk pedky ve svatyni ongmjo nebo obady za Konfucia v nejstar konfucinsk akademii Songjugwan v Soulu. Kesanstv Kesanstv zaalo do Koreje zvolna pronikat v 18. stolet, a to nejprve prostednictvm korejskch poktnc, pozdji, zejmna v 19. stolet, pichzeli katolit jezuitt misioni pmo do Koreje, aby ili svou vru. Jejich psoben bylo ilegln, nebo sttnm nboenstvm byl konfucianismus a ciz vra nebyla vtna. V 19. stolet dolo k ad perzekuc na zpadn i korejsk kesany, z nich nejvznamnj bylo umuen 9 francouzskch kn a podle oficilnch statistik tisc korejskch kesan v roce Roku 1989 byla st tchto obt prohlena papeem Janem Pavlem II. pi jeho nvtv Jin Koreje za muednky a svat. Kesanstv bylo oficiln povoleno a na konci 19. stolet. Pot zaali zejmna z USA pichzet mnoz misioni, zejmna protestantt. Velmi pisp li k rozvoji modernho korejskho kolstv, zakldali nemocnice, pomhali s vydavatelskou innost za japonsk koloniln sprvy. V druh polovin 20. stolet po osvobozen Koreje zan zvolna nrst kesanskch vcch. Tento rst je zvlt npadn v letech 60. a nslednch 70. je jet vraznj. Piny tak nhlho a masovho pklonu ke kesansk ve je mono spatovat v ad faktor, nelze opominou zejmna ekonomick rst zem, kter v dan dob probhal, i typicky korejskou tendenci po jist konformit, stejnosti i do jist mry nchylnosti k rznm mdm. V souasnosti se ke kesanstv, zejmna k protestantskm odvtvm presbyterini a metodist, ovem i ke katolictv hls polovina vech vcch, tedy zhruba 25% obyvatel Korejsk republiky. Krom zmnnch nboenstv a filozofickch systm se jak v historickm kontextu, tak v souasnosti objev v Koreji jet vlivy dvou dalch vznamnjch proud. Jedn se o islm, kter vak pedstavuje jen velmi malou st vcch a m velmi mal vliv na korejskou spolenost. O nco vt byl vliv taoismu, nskho filozofickho systmu, kter vak do Koreje pronikl do znan mry ve vulgrn podob. Taoismus usiluje o hledn sprvn cesty, harmonie se svtem, v Koreji byl asto interpretovn jako uen i technika hledn nesmrtelnosti. Taoismus a jeho symbolika se odr v ad starch umleckch dl, zejmna v symbolick oblasti, ale nap. i zobrazovnm nesmrtelnch, ijcch asto jako poustevnci v horch, v literatue pak se nesmrteln stvali uiteli nadanch hrdin apod. 30

Kapitola 5 Budovn japonskho impria

Kdy se na pelomu 18. a 19. stolet zaaly ve vodch Vchodn Asie objevovat prvn zpadn plavidla, kter bu provdla men pro zpesnn nmonch map, nebo poadovala obchodn vmnu, ohlaovala pchod civilizace, stojc na zcela novch hodnotch a motivech. Ty byly dobov chpny jako pirozen expanze, prvo na zisk, en pokroku a podobn. Vsledky a dopady tohoto modernho evangelia pokroku jsou dobe znmy. Japonsko se jako jedin nezpadn zem dokzalo hodnotm modern materiln civilizace pizpsobit, a to v pekvapiv krtk dob. Zapojilo se pohotov a ochotn do zpasu zpadnch nmonch mocnost o nov teritoria a do rozdlovn nrod na siln a slab, piem osud tch slabch na pelomu 19. a 20. stolet jasn demonstrovaly parcelovn ny na sfry zjm nebo anexe Koreje. Tento vvoj pro historiky obsahuje mnoh vzvy a otzky. Kde hledat napklad piny toho, e se Japonsko dokzalo tak snadno pizpsobit tak odlinm zpadnm hodnotm, kdy si samo bhem svch djin nikdy nedokzalo vypracovat dnou skuten funkn ideologii pro aktivn styk se zahranim? V em spovaly vnitn pedpoklady pro tak spnou a zrove tak ucelenou civilizan adaptaci? Nim podobnm se v nsledujcm textu zabvat nebudu, chci pouze naznait, e pozad ne nastnnho vvoje je sloit, zajmav a hodn studia. Prvn kontakt se Zpadem Jednm z dsledk prvn vlny zpadn koloniln expanze v 16. a 17. stolet do Vchodn Asie se stala politika izolace, kterou v reakci na christianizan sil zejmna panlskch a portugalskch mision pijaly Japonsko a na. V ppad Japonska, jemu geografick odlehlost a ostrovn poloha poskytovaly svm zpsobem innou ochranu ped ojedinlmi pokusy moeplavc proniknout na jeho zem, byla mra izolace relativn vysok, i kdy zem zdaleka nebyla cizm vlivm neprodyn uzavena. Hlavnm clem guntu nebyla izolace jako takov, nbr kontrola informac a osob, kter do Japonska smovaly, nebo ho naopak opoutly. Protoe v dob formovn guntu (vldy vojensk lechty) v prvnch desetiletch 17. stolet Tokugawov jakoto nastupujc dynastie styky s Evropany vyhodnotili jako nebezpen, rozhodli se ze zem vyhnat ciz misione a obchodnky, a souasn zakzali pod trestem smrti vlastnmu obyvatelstvu opustit zemi. Zrove jejich politika obsahovala urit aktivn prvky u pleitosti nstupu novho guna obvykle pijmali blahopejn korejsk poselstva, mlky schvalovali anexi sousednho krlovstv Rjkj knectvm Sacuma (sdlilo na jin vsp ostrova Kj), ve svm sdelnm mst Edu (dnen Tokio) pijmali poselstva holandskch

31

obchodnk, kterm dovolili sdlit pod psnou kontrolou na ostrvku Dedima v nagasackm zlivu a nechali se od nich zpravovat o situaci v Evrop apod. S pchodem 19. stolet se ovem aktivita jednotlivc z rznch zpadnch zem, dajcch pleitostnou zbon vmnu zaala rychle zvyovat a nezadriteln se mnila situace i v samotnm Japonsku. Nejpozdji od 70. let 18. stolet zaala roziujc se komunita konfucinskch uenc oceovat zpadn poznatky z anatomie, astronomie, botaniky a mnoha dalch obor prudce se rozvjejcch prodnch vd. Oficiln sice gunt trval na politice izolace, nicmn jej udritelnost se stvala stle problematitj. Mezi zasvcenmi uenci a ednky zpsobily upmn zden zprvy o drtivm vtzstv Brit, kte v prvn opiov vlce r. 1840 rozstleli nsk Kanton. Mnoz uenci pochopili a poukazovali na dopad rozvoje modernch zpadnch prodnch a vojenskch vd na politiku, resp. obranyschopnost, a zaali se intenzvn zabvat mylenkami na obranu Japonska. Souasn v zpadnch zemch nezadriteln zrla vle k rozhodujcmu kroku, kter by uzavenou a odlehlou orientln zemi pinutil vzdt se drdiv politiky izolace teba i za pouit sly. Prvn smlouvy Vnch kandidt na peruen japonsk izolace bylo nkolik. Geografickm sousedem Japonska bylo carsk Rusko, jeho pokusy navzat neoficiln i oficiln kontakty jsou nejstarho data (ji z konce 18. stolet), avak to se nakonec k razantn akci neodhodlalo. Britnie byla zcela pohlcena svmi aktivitami v Indii a n, zemch mnohem vtch, dostupnjch a obchodn slibnj ch, a nejodlehlej orientln zem britsk obchodnky zatm pli nelkala. Poslednm z trojice byly Spojen stty, mlad a velmi dynamicky se rozvjejc stt, kter v polovin 19. stolet mohutn expandoval na pacifick pobe. A byla to prv tato zem, u n se kombinace motiv k vypraven nmon vojensk vpravy ukzala bt rozhodujc. V ervenci 1853 proto dorazily tyi americk vlen lod pod velenm komodora M. C. Perryho (1794-1858) do edskho zlivu a pedaly zaskoenm guntnm ednkm poselstv americkho prezidenta M. Fillmora, korektn, ale tvrd poadujcho navzn vzjemnch ptelskch vztah. Komodor pi sv druh nvtv v noru a beznu 1854 doshl podpisu prlomov Kanagawsk smlouvy (pesnji Japonsko-americk smlouvy o mru a ptelstv), j se gunt oficiln vzdal politiky izolace a kter Amerianm mj. otevela dva pstavy pro omezen obchod a doplovn zsob. V du msc nsledoval podpis srie velmi obdobnch smluv o vzjemnm ptelstv s Velkou Britni, Holandskem, Ruskem a Franci. Zhy se ukzalo, e tyto smlouvy o ptelstv neposkytuj dostaten prostor pro rozvoj volnho obchodu, jak jej poadovaly obchodn kruhy jednotlivch zpadnch zem, proto v lt 1858 nsledovalo druh kolo uzavrn obchodnch smluv, kdy Japonsko stejn ptici zpadnch zem smluvn slbilo v tzv. otevench pstavech provozovat neregulovan voln obchod. Teprve tyto obchodn smlouvy mly vnj dopad na vztahy Japonska se zahranim, protoe umonily 32

viditelnj ptomnost cizinc ve steench enklvch nkolika pstav, ale zejmna se staly pinou nsobnho zdraovn mnoha komodit denn poteby. To mlo fatln politick dopady, protoe zven cen zbo znamenalo okamit prudk snen ivotn rovn samuraj (ostatn vrstvy samozejm nevyjmaje), a nastal situace mnoh z nich tlaila do protiguntnch pozic. Smlouvy zrove obsahovaly nkter jednostrann vhody pro zpadn zem, kvli kterm se nazvaj nerovnoprvn. Ciz sttn pslunci napklad mli v pstavnch enklvch garantovno prvo exteritoriality, co znamenalo, e v ppad poruen zkona spadali pod pravomoc svho konzula, a nikoli pslunho japonskho soudu. Japonsko si tak nemohlo stanovit vi ochranskho dovoznho cla jakoto suvernn stt, ale muselo jeho vi ponen konzultovat se zpadnmi zemmi, kter je pochopiteln udrovaly na nzk rovni zhruba okolo 5%, m japonsk rozpoet ochuzovaly o nemal stky. Vvoj vztahu k Zpadu v dob Meidi Nov vlda zaujala k zpadnm zemm naprosto pragmatick postoj. Ji v prvnch vzjemnch ozbrojench konfliktech jet v prvn polovin 60. let samurajt vdcov pochopili obrovskou zpadn materiln pevahu, a nyn se tuto technologickou a institucionln slu jako vldn initel rozhodli napodobit. Nkte z nich ostatn jet za guntu potaj v zpadnch zemch studovali. Pochzeli v drtiv vtin z rebelujcch knectv Sacuma a , kter se Zpadem aktivn (a opt tajn) obchodovala. Ztlesnnm poten fze tto politiky napodobovn Zpadu, kterou si bval povstalci ze Sacumy a do nov vdy pinesli, se stalo tak zvan Iwakurovo poselstvo. Pestoe nov vlda musela eit celou adu velmi oehavch politickch problm a prozrav a zrove intenzvn stabilizovat svou moc, jej nejprunji smlejc politici si uvdomovali, e ped nimi stoj vskutku gigantick kol poloit zklady neho, o em pi nejlep vli nemohli mt dostaten pesnou pedstavu. Tmto kolem nebylo nic menho ne poloit institucionln zklady modernho sttu pokud mono v cel i a hloubce tak, aby na nich bez vtho koncepnho tpn bylo mono okamit stavt. V prosinci 1871 se proto na poznvac cestu kolem svta vydalo tak zvan Iwakurovo poselstvo, neboli oficiln vldn delegace, veden dvoanem a vrcholnm politikem Iwakurou Tomomim (182583). Skldala se jak z oficilnch len (asi 50 osob), tak z nadanch student a zjemc, toucch odborn se inspirovat v jednotlivch zemch v nejrznjch administrativnch nebo odbornch tmatech. Poet osob, trvn cesty v celkem 11 zemch strvili astnci bezmla rok a ti tvrt, ale pedevm dopad na dal vvoj tehdy byl a dodnes patrn zstal bezprecedentn. Hostitel v USA i Evrop se pedhnli v otevenosti a ochot a exotickm orientlcm otevrali brny tovren, ad, vznic, nemocnic, muze, veho, m se mohli pochlubit. V tomto smyslu bylo poselstvo mimodn astn naasovno, protoe v mnoha zemch vrcholil proces dotven modernho nrodnho sttu, a uenliv Japonci tak mohli zskat mimodn pesn a ucelen poznatky, 33

z nich si pozdji usoukali pedstavu o obsahu a cli klovch reforem. Velmi podstatn pitom bylo, e tato zkuenost vldn vdce sjednotila, take neztrceli as diskusemi nad vlastnmi individulnmi pedstavami, co by bezesporu jejich zakladatelsk dlo velmi zbrzdilo, ne-li pmo pohbilo. Vlda tak nastoupila kurz modernizace a zaala si ujasovat, ve kter zemi se bude inspirovat kterm konkrtnm oborem. sil o revizi smluv Vztahy se zpadnmi stty mly vak jet jednu, v zsad konfliktn rovinu. Ve jsem se zmnil o tzv. nerovnoprvnch smlouvch, kter nmon mocnosti pinutily gunt uzavt. Smlouvy se staly nejvnjm problmem zahranin politiky nov vldy v jejch vztazch se zpadnmi zemmi a snaha o jejich revizi mimochodem byla jednm z motiv vysln Iwakurova poselstva. Po prvnch nespnch pokusech v tomto smru, kdy se ukzalo, e Zpad podmiuje jejich revizi modernizac cel zem, Japonsko vystdalo celou plejdu ministr a koncepc s clem Zpad pimt k usednut za jednac stl. Jednotliv pokusy zde samozejm nelze sledovat, konstatujme pouze, e v zsad nabzelo rzn stupky a snailo se argumentovat svm pokrokem. Kad vldn krok byl oste sledovn opozic a tiskem, take se jednalo i vnitropoliticky o velmi vbun tma. Tato snaha vak pinesla ken plody a v polovin 90. let tedy prakticky po celm tvrtstolet, kdy tsn ped propuknutm nsko-japonsk vlky Velk Britnie podmnen souhlasila s reviz. Jakoto vedouc svtov mocnost tak la pkladem, a revize bilaterlnch smluv s ostatnmi zpadnmi stty vzpt nsledovaly. Pro plnost je nutno zmnit jet jednu otzku tak zvan najmn cizch odbornk (ojatoi gaikokudin). Dky Iwakurovu poselstvu vlda sice mla potebn podrobnou a zrove ucelenou pedstavu o dalm vvoji zem, vyrbt lod, stavt komunikace, provozovat tovrny a podobn technicky sloit koly vak eit nedovedla. Proto se stalo zvykem najmat pro pesn specifikovan zadn pevn pro inenrsk koly ciz odbornky. Ti mli jednak realizovat konkrtn projekty, jednak vychovvat domc odbornky a vzhledem k jejich na japonsk pomry astronomickm platm mla vlda snahu co nejdve je nahradit jejich japonskmi ky. Vztahy se sousednmi zemmi Jestlie nov vlda uznala sv podzen postaven vi Zpadu, civilizan domnle znan pokroilmu, vyvozovala si z toho zvr, e podobn logika vztahu mus platit i v jejch kontaktech se sousednmi zemmi. Je skuten pozoruhodn, e prakticky vzpt po obnoven moci csae, kdy jet zdaleka nemohlo bt jasn, jak tento pokus dopadne, oznmila vlda lehce arogantnm tnem sousedn Koreji tuto udlost. Pitom se domnvala, e dky tomu mus vztahy mezi obma zemmi okamit doznat zsadnch zmn v tom smyslu, e Korea zeslab sv tradin vazby na nu a vezme si Japonsko za vzor.

34

Vztah s Koreou se v rozmez nkolika let nebezpen vyhrotil, a v dob, kdy eln politici pobvali ve svt v rmci Iwakurovy mise, jejich kolegov, kte zstali v Tokiu, zaali chystat trestnou vpravu proti vzpurn Koreji. Byly to prv tyto riskantn vlen ppravy, kter pimly leny mise neprodlen se vrtit dom a nebezpen podnik zastavit. Dolo k velmi ostr vmn nzor, znm jako Krize 6. roku Meidi (Meidi rokunen seihen), jejm vsledkem se stalo roztpen vldnho tbora: z poraench radikl se stala opozice, kter se dle rozdlila na ty, kdo se rozhodli bu pro ozbrojen, nebo pro politick boj proti vld. A byla to opt dal fze een korejsk otzky, kter ponoukla ono ozbrojen opozin kdlo, kter se mezitm semklo kolem bvalho lena vldy Saig Takamoriho (1827-77), k akci. Kdy toti roku 1876 vlda po srii ntlakovch akc dokzala dotlait korejsk krlovsk dvr k uzaven stejn poniujc smlouvy, jakou bylo Japonsko samo pokoeno Ameriany ped dvaceti lety, demonstrativn tm horkokrevnm ex-samurajm okolo Saiga ukzala, e jejich cle lze doshnout i jinak ne otevenm nsilm, a jejich z vi sob tm jen piivila. Za necel rok se jinou akc nechali vyprovokovat k nespn oteven vzpoue, a japonsk ostrovy tak zaily nejvnj stet od roku 1600, kter vedl ke vzniku tokugawskho guntu. Tzv. Kanghwask smlouva z roku 1876 vak korejskou otzku ve skutenosti otevela. Japonsk strana se zpotku snaila postupovat obezetn vi Zpadu i ne, ale bylo m dl jasnj, e jejm konenm clem bude boj o dominantn postaven v Koreji, kter se vak kulturn i politicky klonila jednoznan ke svmu nskmu sousedovi. Korea toti Japonce svm zpsobem drdila. Jednak odmtnm vehementnch japonskch modernizanch snah, jednak svou zjevnou zaostalost a jednak svou vnitn nestabilitou, kter byla ivnou pdou pro rzn japonsk pokusy o vnitn vmovn. Pes svou nezkuenost japonsk diplomacie v polovin 80. let doshla nemalho spchu, kdy It Hirobumi (1841-1909) dokzal roku 1885 pesvdit svj nsk protjek Li Chung-anga (18231901) k podpisu Tiencinsk dohody, kter fakticky zaruovala obma zemm paritu v pstupu ke Koreji. Ta spovala pedevm v tom, e ob zem se slbily navzjem informovat v ppad, e by do Koreje chystaly vyslat sv jednotky. Japonsk strana tto klauzule do jist mry zneuila, kdy Li roku 1894 oznmil vysln dvou tisc nskch vojk na potlaen rolnickho povstn oddl Tonghak. Japonsk ministr vlky Jamagata vzpt oznmil vysln zhruba stejnho kontingentu s tm rozdlem, e japonsk oddly do Koreje nikdo nezval. Tm vytvoil napt, kter vedlo bezprostedn k rozpoutn konfliktu. Japonsk sly v nm neekan usply a zapojily se do diplomatick hry se zpadnmi mocnostmi. Vztah k n byl komplikovanj. na byla nesrovnateln vt zem, a pedevm to byla tradin studnice, z n Japonsko po dv tiscilet erpalo duchovn i materiln inspiraci. Promnn ny v potencilnho neptele proto byl mnohem bolestnj proces. Djiny novodobch bilaterlnch vztah tchto dvou stt zaaly slibn, kdy byla v z 1871 podepsna Japonsko-nsk smlouva o ptelstv. Pro Japonsko to byla prvn skuten rovnoprvn

35

smlouva, kde si ob zem navzjem slbily exteritorialitu, oteven nkterch pstav a navzn obchodnch vztah. Vztahy se vak brzy zaaly kalit, kdy Japonsko v kvtnu 1874 vyslalo trestnou expedici na Taiwan (na nj si na inila vgn nrok) jako trest za opakovan, ale sp nhodn nsil, kterho se dopoutli taiwant domorodci na rjkjskch rybch. Jeliko Rjkj bylo po stalet tie anektovno sacumskm knectvm, inilo si Japonsko na toto krlovstv nrok, a byl jakkoli diskutabiln. Japonsko se po britskm zprostedkovn konfliktu sice z Taiwanu sthlo, ale zskalo od ny odkodnn, take diplomaticky z potyky vylo jako vtz. Navc jeho skutenm clem byla pln anexe krlovstv Rjkj. Roku 1879 jej Japonci prohlsili za prefekturu Okinawa, a pes etn nsk protesty to tak zstalo natrvalo. Otzka taiwansk expedice zanechala na japonsko-nskch vztazch nepjemnou pachu, a pes odpor mnoha japonskch intelektul, poukazujcch na nezastupitelnou a odvkou kulturn roli ny, v 80. letech pomalu zaalo ve spolenosti pevaovat konfliktn vidn svta okolo, a s nm i tohoto sousednho obra. S rstem domc ekonomiky, s spchy modernizace a jej ideologie (z)drav expanze, kdy zkonit silnj por slabho se do poped vah prodraly nrodn zjmy, a z jejich pohledu se bohuel na zaala v celospoleensk diskusi postupn jevit jako konkurent a potenciln neptel. Kdy roku 1894 dolo ke zmnnmu vysln nskch jednotek do Koreje, kterou mezitm Japonsko zaalo povaovat za jakousi sfru svho zjmu, i veejnost rychle souhlasila s vyslnm zhruba stejnho potu vojk a tato konfrontan politika nakonec vedla k vlenmu stetu. Rozdl ve velikosti obou zem a zejm i v poetnm stavu armd vedl k mylnmu dojmu, e na je silnj. Modern japonsk vcvik, zbran i zpsob veden boje vak zhy ukzaly, kdo je jak na soui, tak na moi pnem, a kdy zaal hrozit pochod japonskch sil na Peking, stet byl vojensky rozhodnut. Li Chung-ang pijel zjara 1895 do Japonska na mrov jednn. Japonci na chvli podlehli dojmu, e vtz me ve, a pi dikttu podmnek mrov smlouvy se dostali do dilematu. Zskali definitivn Taiwan, vysok odkodn, uznn Koreje jakoto nezvisl stt (oteven prostoru pro vlastn intervenci) a dal vdobytky, ale zali pli daleko pi zemnm poadavku na strategicky mimodn cenn Liao-tungsk poloostrov se dvma pstavy, jejich dren prakticky znamenalo kontrolu nad lutm moem a s tm i nad nmonm pstupem k Pekingu. Vznamnj zemn zisky Japonska na kontinent nehodlaly pipustit ostatn mocnosti, zejmna ne Rusko, s nm se o desetilet pozdji mli Japonci stetnout v dalm kole soupeen o Koreu. Rusov s pomoc Nmc a Francouz pod pohrkou pouit sly tokijsk vld doporuily vzdt se nroku na Liao-tung, a tm opojen japonsk veejnosti nad prvnm imperilnm vtzstvm notn zchladili. nu tedy vzjemn vlka promnila v poraen zaostal stt, kter nadle zajmal pevn nejrznj japonsk dobrodruhy, snac se na kontinent pedat dobe mnn, ale ponkud pochybn recepty na modernizaci a modern civilizovanost.

36

Otzka hranic obecn Japonsko si dky sv riskantn politice vi Rjkj vymezilo dleit jihozpadn hranice, aby mohlo zat strategicky plnovat. A se to zd u ostrovnho sttu na prvn pohled nelogick, pi vzniku novho reimu skuten nebyl jasn prbh hranin linie. Napklad etn ostrovy severn od Hokkadi vykazovaly smen japonsko-rusk osdlen, piem i u japonskho obyvatelstva byla jeho pslunost k Japonsku znan problematick: bylo to prost mstn obyvatelstvo, hovoc japonsky, ale o jasn vyhrannm nrodnm vdom u nj nelze mluvit. Smen bylo i obyvatelstvo na Sachalinu a japont politici se nakonec dokzali s Ruskem realisticky dohodnout v tom smyslu, e Japonsko vyklidilo Sachalin a poadovalo etzec Kuril, na co Rusov roku 1875 pistoupili a uzaveli v tomto smyslu s japonskou vldou smlouvu. V zenitu imperiln moci Japonsko se odhodlalo k vt akci v Koreji tak proto, e na ni bylo dobe vnitn pipraven. Vtzstv pak optovn urychlilo industrializaci, centralizaci a militarizaci spolenosti a posunulo ji do imperilnho stadia se vm jeho leskem i bdou. Nezvislost Koreje se najednou jevila jako pli mal cl, tisk spekuloval, e zem by si zaslouila mnohem vce, velkm tmatem se napklad stala otzka nrodn prestie, kter nesmla utrpt sebemen rm. Toto vypjat nacionalistick uvaovn bylo neekan piiveno dvma po sob rychle nsledujcmi udlostmi: Tak zvanm Boxerskm povstnm roku 1900 a uzavenm Aliance s Velkou Britni o dva roky pozdji. Bhem Boxerskho povstn a hlavn v nslednch mrovch rozhovorech Japonsko vystupovalo jako umrnn a pitom lechetn ochrnce ivot mnoha zpadnch diplomat a oban, kdy byli oblhni povstaleckmi oddly boxer v Pekingu v lt 1900. Tehdy bhem vyjednvn Boxerskho protokolu byli japont diplomat poprv skuten rovnmi partnery svm zpadnm protjkm. Jakoby za svj postoj mlo Japonsko zskat zhy pomyslnou odmnu Britnie, j bylo na Dlnm vchod sympatitj siln Japonsko ne vn soupe Rusko, iniciovala vzjemn rozhovory s vsledkem, o nm si japont diplomat jet ped Boxerskm povstnm mohli nechat jen zdt: vojensk svazek s nejsilnj zem svta, co znamenalo konec jakkoli hrozby diplomatick izolace. Toto povzbuzen pilo v situaci, kdy v Japonsku z rznch dvod prudce rostly protirusk nlady. Za zmnku pitom stoj, e vlda tentokrt byla sp tou umrnnj a realitickou st vje protirusk hysterie a elila dokonce obviovn ze slabosti. Ve spolenosti nakonec pevldl dojem, e pes znan riziko nen jin cesty ne si vymoci sv (imperialisticky) oprvnn zjmy v Koreji vlkou, a to i proti tak silnmu soupei, jakm carsk Rusko bezesporu bylo. Vlen konflikt zaal v noru 1904, a brzy se nasazenm typ zbran (tk dalekonosn dla) a fronty rozvinul do mtka, kter bylo srovnatelnj s boji v prvn svtov vlce ne s jakoukoli pedchzejc vlkou. Na soui rozhodly konflikt dva momenty: 2. ledna 1905 se zoufalm Japoncm konen podailo po mscch oblhn a obrovskch ztrtch dobt pevnost Port Artur, v beznu pak 37

zniili armdu generla Kuropatkina v bitv u Mukdenu. Ruskou zkzu pak dokonala nmon bitva u Cuimy, kde admirl Tg rozstlel nepipravenou Baltskou flotilu. Ob zcela vyerpan zem dojednaly mrov podmnky v Portsmouthsk mrov smlouv, uzaven za zprostedkovn americkho prezidenta Roosevelta ve Spojench sttech v srpnu 1905. Jakmile do Tokia dorazil telegram, oznamujc, e tentokrt Japonsko nedostane od poraen strany dn reparace, bez ohledu na ostatn zisky propukly v Tokiu bezprecedentn lidov boue, kdy davy lid demolovaly v centru hlavnho msta ady a policejn strnice. Zvrem Japonsko tak do novho stolet vstoupilo pznan, pln vnitnch rozpor. Domohlo se v regionu Vchodn Asie velmocenskho postaven, a v dobov vyostenm rasovm vnmn mlo pro miliny Asiat jeho vtzstv nad prvoadou blou mocnost nesmrn vznam. Zrove to bylo vtzstv pro neasijsk hodnoty, akoli si to tehdy mlokdo uvdomoval, byl to imperialistick stet s imperialistickm vtzem. Jeho obt se toti stala Korea, roku 1910 pln anektovan, a nsledujcch 35 let velmi tvrd zbavovan vlastn nrodn identity. Japonsko tak stlo pomysln rozkroen o mezi dvma svty: Uvdomovalo si a tilo z vd role ve Vchodn Asii, zrove se hodnotov svm geografickm a kulturnm sousedm vzdalovalo, ani by kdo znal konen cl a smysl tohoto smovn.

38

Kapitola 6 Japonsko - expanze na kontinent

Do 20. stolet Japonsko vstoupilo jako aktivn hr na vchodoasijsk scn a tuto svou roli se chystalo poslit. Veejnost i vlda byly pesvdeny, e je to svm zpsobem odmna za mimodn vypt i schopnosti, kter japonsk nrod po dv a ti generace vykazoval. Toto pesvden odrelo znanou nrodn emocionalitu, kter charakterizovala japonsk imperialismus a kolonialismus, a zrove stavlo na nezpochybnitelnch vsledcch nrodn industrializace a politick integrace, kter spolenost jak sjednocovaly, tak rozdlovaly. Ideologie expanze velk japanismus V letech ped Rusko-japonskou vlkou si japonsk veejnost snaila ujasnit smr svho dalho vvoje. Zem toti doshla tak silnho mezinrodnho postaven, e bylo zjevn, e se nestane pasvnm objektem zjmu silnjch hr, ale e naopak o ostatnch bude sama rozhodovat. To s sebou neslo dleit etick, mravn i praktick otzky. Ta stedn ale znla, zda se m Japonsko spokojit s postavenm dostaten siln zem, kter ovem bude vce usilovat o vlastn obranu a nebude dle expandovat, nebo zda je teba zemi dle vojensky posilovat a snait se o dosaen co nejsilnjho postaven. Orientace na pouh udren svho postaven pedpokldala strategick zabezpeen z jihu, expanzi do Tichomo a spolu s tm logicky poslen vojenskho nmonictva. Naopak kurz dalho posilovn zem vyadoval zajistit si pstup k surovinovm zdrojm (elezo a uhl), kter se nachzely na kontinent konkrtn v Mandusku a prvn housle v tomto ppad mla hrt armda. Ji bhem vlky s Ruskem zvtzil nzor, e v expanzi je teba nadle pokraovat a zemi udrovat v nleit vitalit. Pro tuto historickou volbu se ustlil pojem velk japanismus a na dal tyi desetilet tak bylo rozhodnuto o tom, e Japonsko se bude snait rozit sv ivotn zjmy z Koreje i do rozlehl severovchodn ny, pesnji do provinci, nazvanch souborn Mandusko. Diskuse o velkm i malm japanismu nebyla nijak vytrena z dobovho kontextu. Vzpomeme, jak nrody v Evrop eily otzku svho historickho posln, smyslu eskch (i nmeckch) djin a podobn. Tyto otzky mly dokonce jaksi globln rozmr, kdy uvme, e i ve Spojench sttech se hojn diskutovalo o budoucm stetu ras, piem prv Dln vchod s jeho nevyerpatelnm lidskm a surovinovm potencilem ml hrt roli jednoho z kolbi, na nm k oekvanmu stetu dojde. Japonsko v tto souvislosti domnle trplo pelidnnost, a pi rychle se zostujcm protiasijskm a zejmna protijaponskm imigranm zkonm v USA se otzka zajitn jinch emigranch destinac stvala otzkou byt a nebyt. Ideologie expanze vak skrvala nemal vnitro- i zahranin-politick skal. Mla-li bt hnac silou dalho vvoje expanze, povaovan tehdy v zsad za projev zdrav, energinosti a vitality nroda, musela nezbytn rst role ozbrojench sil, bez kterch se dn expanze nikdy neobela. Japonsk ozbrojen sly rozdlen navc na armdu a nmonictvo ovem nepodlhaly vld, ale pmo csai, take se zdaleka nemusely dit civiln politikou ministerstva zahrani. Tato jejich 39

principiln samostatnost na samm potku 20. stolet nepedstavovala vnj problm, protoe armda byla relativn ukznn, ale do budoucna to tak platit nemlo. Ze zahranin-politickch skal jmenujme alespo dv hlavn: v duchu star dobr politiky rovnovhy sil, kter charakterizovala mezinrodn scnu od Vdeskho kongresu Japonsko muselo peliv zvaovat, do jak mry bude pi stlm posilovn sv regionln pozice postupovat konsenzuln s ostatnmi, zejmna anglosaskmi mocnostmi, a do jak mry bude postupovat na vlastn pst. Druh skal se tkalo koloni, respektive lo o schopnost ovldat ciz zem tak, aby to ve shod s (pokryteckmi) zpadnmi kolonilnmi cli nebudilo mezinrodn pohoren a aby bylo podmann soused i v Asii mravn snadno obhajiteln. Japonsk kolonialismus Japonsko si nemohlo nevimnout, jak dleitou roli mezi zpadnmi mocnostmi hraje koloniln soupeen. Byl to vlastn jaksi barometr nrodn vitality, zdrav energie, kter posiloval nrodn soudrnost v tom smyslu, e i sociln slabm vrstvm dodvaly zprvy o kolonilnch zborech vgn pocit jakchsi vtzstv, nrodnho spchu, bohatstv i moci. Tento koncept zpadn koloniln prestie vak obsahoval pro Japonce jeden nepijateln moment rasismus. Asijsk zem byly pauln oznaovny za Orient, zde ijcm Asiatm byly pipisovny v zsad nelichotiv nrodn charakteristiky jako neestnost, iracionln chovn ne bo pedsudky, take kdy tokijsk vlda hledala zdvodnn pro sv koloniln angam na Taiwanu a v Koreji ve svch dvou hlavnch kolonilnch dravch, u zpadnho konceptu ddictv blho mue se pli inspirovat nemoha. Sprva koloni V ppad Taiwanu se vak po etnch peripetich Japonsko dopracovalo relativn spnho modelu koloniln sprvy v tom smyslu, e hospodsky vyuiteln poben oblasti vykazovaly stabiln ekonomick vsledky s mrnm rstem, mstn elita se na nich stupnch podlela na sprv zem a relativn spn se rozvjela infrastruktura (komunikace, koly, nemocnice). Osobou, kterou v tto souvislosti nelze nezmnit, byl Got inpei, zstupce generlnho guvernra, vzdlnm lka, kter se v letech 1898-1906 snail vdecky koloniln rozvjet Taiwan a jeho vsledky patily mezi to nejlep, eho japonsk kolonialismus kdy doshl, pokud v tto oblasti vbec lze uvaovat o kladnch hodnotch. Vrazn napklad pomohl poslit postaven mstn elity, j umonil vstup do mstnch samosprv, a o ni se pi sprv zem mohl opt. Na nlady veejnosti souasn dohlela velmi dobe vycvien japonsk policie, kter nejen vynucovala podek, ale podobn jako v Japonsku sledovala tak sociln stav a nlady. Zcela jin situace panovala v Koreji, kter bohuel v japonskch plnech hrla pli nezastupitelnou lohu. Pot, co Japonsko nad tmto svm sousedem zskalo plnou kontrolu vtzstvm

40

v Rusko-japonsk vlce, rychle smovalo k pln anexi, j doshlo v srpnu 1910. Pot Korea jako samostatn stt pestala existovat a Japonci se soustedili na tzv. asimilan doktrnu neboli tvrd japanizan snahy, kter s vjimkou dvactch let, kdy lze mluvit o urit mrn humanizaci koloniln sprvy dky vld politickch stran v Japonsku, mly tm vhradn represvn charakter. Japonsk kolonialismus se t vyznaoval nejednou zvltnost i po institucionln strnce. Tokijsk vlda hodn dlouho tpala, jak a ktermu ministerstvu svit rzn pravomoci ohledn sprvy koloni, a regulrn Ministerstvo pro koloniln sprvu vzniklo po mnoha pokusech a omylech a roku 1929. V ele jednotlivch koloni stli generln guverni, vesms velmi vysoce postaven politici nebo vojci. Prv jejich znan osobn presti, jej odvrcenou strnkou byly znan individuln odlinosti, se staly pinou toho, e tito guverni mnohem vc pipomnali neomezen autokraty s feudlnm mylenm, ne modern jednotn zenou byrokracii. Navc zpravidla do adu nastupovali potlaenm mstnho odporu, co neastn vojensk charakter jejich vldy jet poslilo. Japonsko a prvn svtov vlka Svm zpsobem pokraovn koloniln politiky lze spatovat i v loze, kterou Japonsko sehrlo v prvn svtov vlce. Po vodnm vhn se pipojilo na stranu svho silnho spojence, Velk Britnie, nicmn na vlku hledlo jako na zcela mimodnou pleitost obohatit se a poslit sv postaven. Na aliann zvazky logicky ji tolik elnu nezbylo. Pot, co z dleitho antungskho poloostrova v n vytlaili relativn slab nmeck sly, se Japonci soustedili na maximln prosazen svch zjm prv v tto klov zemi. Ambicizn ministr zahrani Kat Kmei pipravil dokument, nazvan 21 poadavk, kter v lednu 1915 pedloil nskmu prezidentu Janovi, a kter se i pes Janovo odmtnut stal ztlesnnm japonsk expanzn politiky. dal v nm zkrcen pevzet nmeckch prv na antungu, poslen japonskch prv a pozic v celm Mandusku, zvazek, e na nepenech st svho pobe dn dal mocnosti, a konen pn, aby u nsk vldy mohli psobit japont poradci ve vech dleitch oblastech. Podstatn nen, kolik se z tohoto plnu podailo bhem vlky uskutenit, ale zhoubn vliv, jak tato drav politika mla mt na budoucnost vztah obou zem. Pesto, e se v nsledujcch letech japonsk strana snaila na mezinrodnch frech ukzat dobrou vli a vzdala se nejkiklavjch vlench vdobytk, k trvale lepm vztahm to nakonec nevedlo. S tm, jak se zaalo blit rozuzlen vlenho konfliktu v Evrop, si japont politici uvdomovali, e jejich zemn zisky a rozen sfr vlivu (tj. zisk dleitho antungu a dal pronikn do rozlehlho a surovinov bohatho Manduska) bude teba obhjit ped ostatnmi mocnostmi, doposud pln zamstnanmi vlkou v Evrop. Proto se na konci roku 1916 Japonsko rozpomnlo na sv zvazky vi vlenm spojencm, zvilo dodvky munice a nkterch druh vlench lod a ve Stedozemnm moi pomhalo s likvidac nmeckch ponorek. V noru 1917 tyto sv zvazky potvrdilo smluvn Velk Britnii, a ta na opltku uznala nov japonsk zisky. Jak se ji stalo zvykem, Francie s Itli se zhy pipojily. 41

Japonsko na povlench mrovch konferencch I kdy mlo Japonsko zajitn bilaterln souhlas vtznch evropskch mocnost, pesto se ukzalo nezbytn obhjit nov zisky jet na oteven mezinrodn scn. Prvn svtov vlka dkladn zniila star dobr imperiln podky a otsla nejen na Zpad dvrou ve stvajc spoleensk systm, proto bylo logick, e starou politiku rovnovhy sil vystdala nov mylenka kolektivn bezpenosti, jejm hlavnm propagtorem a hlasatelem byl americk prezident Wilson. Tm pdem se novmi hri v povlenm uspodn svta staly Spojen stty, a s nimi takt na. Prvn kolo vyrovnn mezi Japonskem a nou probhlo na Versaillesk konferenci, kde japonsk delegace vzhledem ke svmu minimlnmu vlenmu zapojen ponkud paradoxn vystupovala jako jedna z pti vtznch mocnost. Jeho nroky na antung byly za hokho nesouhlasu ny vce mn uznny, protoe cel problm se evropskm sttnkm nejevil jako pli dleit. Druh a zvren kolo se odehrlo v noru 1922 ve Washingtonu, kde bylo na pelomu let 1921 a 1922 podepsno hned nkolik dleitch mezinrodnch dohod, z nich tzv. Smlouva devti mocnost o n stanovila, e signati (vetn Japonska) se zeknou nerovnoprvnch smluv s nou a nadle budou respektovat jej zemn integritu. Japonsko se navc v separtn bilaterln smlouv vzdalo nrok na antungsk poloostrov (za uritou finann kompenzaci) a tento jeho krok bv vykldn jako gesto dobr vle. Japonsk zahranin politika ve 20. letech Washingtonsk konference pro Japonsko znamenala defitinivn teku za starm pedvlenm svtem. Pohbila tzv. systm otevench pstav, v jeho rmci se konen po mnohaletm sil domohlo stejnho postaven jako mocnosti du Britnie, a dky nmu mohlo s nou vhodn obchodovat a tak vlastn zroit svj hospodsk rozvoj. Dle oznmila, e Britnie a Spojen stty jako hlavn pedstavitel Zpadu v podstat nehodlaj brnit sv zjmy v n za kadou cenu, a Japonsko tak nechali na scn osamocen. Zsadn nevhodou japonskho impria toti byla jeho zemn kompaktnost, jinmi slovy na rozdl od Velk Britnie nebo Francie nemohlo pesmrovat sv zjmy z jednoho regionu do jinho. K tmto mlo povzbudivm okolnostem pibylo nkolik velkch otaznk: Jak bude vvoj sovtskho Ruska, kter nahradilo sice rivala, ale vypoitatelnho, a s nm se Japonsko navc dokzalo vtinou dohodnout? Spojen bolevik se slcmi nskmi nacionalisty se stalo non mrou Tokia. Jak daleko bude moci Japonsko zajt v hjen svch strategickch zjm v Mandusku, aby se nedostalo do vnho konfliktu s ostatnmi mocnostmi jako nap. roku 1895? Nemen otaznk pak pedstavovali sami nt nacionalist, respektive to, jak velkho podlu na moci se domohou. Posledn udlost, ji je teba zmnit v kontextu pekek slibnho rozvoje povlen japonsk zahranin politiky, se stala Sibisk intervence. Prvn nvrhy na zaduen bolevickho reimu z vchodu vzely od Velk Britnie a Francie, ale hlavnmi aktry mly od zatku bt Spojen stty a Japonsko. dn ze zem se do nepopulrn akce nechtlo, nicmn nakonec se impulzem pro akci

42

japonsk armdy stala zchrana eskoslovenskch legi, kter se potebovaly probt do Vladivostoku. Americk a japonsk jednotky spolu od potku vsadku mizern spolupracovaly, a japonsk armda navc z operan nutnosti vyslala na bojit 70 000 mu, co byl desateronsobek pvodn dohodnutho potu. Okamit to vzbudilo podezen, e Japonsko poml na rozen sfry vlivu v tto rozshl oblasti. Toto podezen jen poslil fakt, e zatmco Amerian se sthli ji v ervnu 1920, Japonci opustili povod Amuru v listopadu 1922, a Sachalin vyklidili dokonce a roku 1925. Hledn vchodiska Ve znan izolovan situaci Japonsko nutn potebovalo v n njakho partnera. nsk politick scna nebyla stabiln ani pehledn, vlda mla slabou pozici, na jihu rychle rostla sla nacionalistickho Kuomintangu v ele s ankajkem. Japonce navc pochopiteln nejvce zajmala situace v Mandusku, kter vykazovalo dlouhodob separatistick tendence. Situace vak nebyla stabiln ani v samotnm Japonsku. Jak jsem uvedl ve, pi zskvn novch zem hrla zpravidla rozhodujc roli armda, kter se potom logicky hlsila o svj dl pi rozhodovn o sprv novch teritori. Armda mla vlastn pedstavy o zahranin politice, a tak pomalu vznikal stav, vstin nazvan duln diplomacie. Toto byl pesn ppad Manduska. Jakmsi pedmostm k pronikn do jeho nitra se roku 1905 stalo obsazen rozlohou malho, ale velmi dleitho zem Kwantung, lecho na poloostrov Liao-tung. Kwantung sice formln nleel n, ale fakticky jej kontrolovali Japonci, protoe jej spolu s prvy na vyuvn tzv. jihomandusk drhy (eleznice mezi mstem angun a pstavem Talien) zskali po vtzstv nad carskm Ruskem. Jihomandusk drha mla pro svj mimodn strategick a obchodn vznam vojenskou ochranu, kter navc velmi rychle slila, a se z n vyvinula velmi samostatn jednajc tzv. Kwantungsk armda, nad n pomalu ztrcelo kontrolu i nejvy velen v Tokiu. Velitel Kwantungsk armdy nakonec prosadili spoluprci s generlem ang Cuo-linem, ovldajcm velkou st Madnuska. Vyhovoval svm protibolevickm smlenm a uritou loajalitou za japonsk dodvky zbran, ale zrove podporoval oteven protijaponsk aktivity. Spoluprce nkolik let fungovala, ale jakmile zaala bt okolo roku 1926 stle zejmj pevaha jinch nacionalistickch sil, situace se zkomplikovala. ang se jako spojenec jevil nespolehliv, a japonsk obchodn i teritoriln zjmy v n se jevily velmi ohroen. Japonsk diplomacie, veden zkuenm a umrnnm ministrem ideharou Kidrem, nedokzala za rapidn se mnc situace najt adekvtn een k zajitn japonskch zjm, a dostala se pod palbu domc kritiky jak veejnosti, tak konkurenn politick strany (Seijkai), tak armdy. Byla to nakonec Kwantungsk armda, resp. jej nevypoitateln velitel, kte se ujali iniciativy. V lt roku 1928 provedl plukovnk Kmoto Daisaku atentt na anga, v nepodloenm a vgnm domnn, e vznikl chaos zavd vhodnou zminku pro njak rozhodn japonsk vojensk zsah.

43

Vsledkem se naopak stalo poslen spojenectv angova syna a nstupce (ang Se-liang) s ankajkem a k tomu skandl na domc scn. Stt Manukuo Za ti roky se velitel Kwantungsk armdy lpe pipravili. V lt 1931 byla pozornost hlavnch mocnost Velk Britnie a USA vzna probhajc svtovou hospodskou kriz, na byla suovna zplavami v povod eky Jang-c, proto velen usoudilo, e nastal vhodn as pro rozhodnou akci. Plnovan uchvcen Manduska bylo pojato jako mobilizace dostupnch surovinovch zdroj a jako takov zapadalo do rozshlch strategickch pln na budouc civilizan stet Japonska s USA nkdy v budoucnosti. Vlastn obsazovn zaalo tzv. Mukdenskm incidentem, kdy v noci 18.9. 1931 dolo k vbuchu na trati pobl Mukdenu, zinscenovanmu samotnmi japonskmi vojky. Kwantungsk armda vbuch oznaila za nsk tok a v pedem dobe pipraven akci obsadila nedalek Mukden. Tmto krokem, a nakonec obsazenm t manduskch provinci dokonale zaskoila (nikoli poprv) vlastn tokijskou vldu, pedvedla tak diplomatm v Tokiu onu duln diplomacii v praxi, a nakonec v noru 1932 vyhlsila nezvisl, resp. loutkov stt Manukuo. V jeho ele sice stl posledn csa Phu I a i nejvy funkce byly obsazeny any, ale nebylo pochyb, kdo skuten nov stt ovld. Japonsk smlost vzbudila oprvnnou pozornost mezinrodnho spoleenstv, konkrtn Spolenosti nrod, kter do oblasti vyslala na jae 1932 tzv. Lyttonovu komisi, je mla pezkoumat situaci na mst. Nkolikalenn komise pracovala v Mandusku i Japonsku nkolik tdn a pipravila tzv. Lyttonovu zprvu, zveejnnou na v jnu tho roku. Pestoe nebyla nijak jednostrann formulovna, obecn nebylo pochyb o skutench myslech Japonska, a jej pednesen nakonec vedlo na pd SN k oznaen Japonska za agresora. To v reakci na odsuzujc hlasovn oznmilo v beznu 1933 odchod ze Spolenosti nrod, ani by se za obsazen Mandusko muselo obvat vraznjch sankc. Zvrem Vtzstv ve vlce s Ruskem Japonsku konen pipravilo podmnky, aby mohlo po desetiletch znanho nrodnho vypt vyuvat systm otevench pstav v n a aby se zaadilo mezi svtov velmoci prvnho du. Toto postaven vak s sebou neslo mnohem vce problm, ne si japonsk veejnost a vlda pvodn pedstavovaly. Akoli Japonsko chtlo tit z faktu, e v rasov velmi vyostenm svt do znan mry hrlo roli vzoru a uitele svch asijskch soused, pesto se svou neikovnost a imperiln chamtivost pipravilo o znanou st podpory, kterou mohlo v kolonialismem suovanch asijskch zemch zskat. Nejmarkantnji se tato ztrta podpory projevovala na nskch celonrodnch bojkotech japonskho zbo. Japonsko se tak typicky a obrazn obsadilo do role pozdnho pchozho, jen k prostenmu stolu zasedne pli pozd na to, aby si hostiny uil dosytosti. 44

Pocit nemrn malho zisku vzhledem k vynaloenmu sil a zrove zkost o uhldn pstupu k ivotn dleitm zdrojm pak vraznou mrou pisply k tomu, e ostrovn imprium jednalo nestupn a nedokzalo se nov situaci pizpsobit, a nakonec se rozhodlo domoci se svch zjm silou. Amerian i Britov tv v tv slcm nskm nacionalistm naproti tomu dokzali ustoupit, aby zachrnili aspo st svch zjm: Britov toti vdli, e jakkoli jen trochu stabiln nsk vlda je jedinou zrukou toho, e mohou potat se splacenm svch pjek tto zemi. Na druhou stranu situaci Japonska lze objektivn oznait za komplikovanou. Po prvn svtov vlce se staly dominantn svtovou silou anglosask mocnosti. Japonsk veejnost byla od potku oste rozdlen v otzce, jak se k tto sle stavt. Tradicionalist a nacionalist odmtali ast na Washingtonsk konferenci, protoe v n vidli nepijateln podizovn se v zsad neptelskm mocnostem (aspo v ppad USA), o ekonomick zjmy se oprajc st veejnosti (politick strany, podnikatel, stedn mstsk tda) naopak vidla, e konsenzuln pstup k anglosaskm mocnostem je nejlep pojistkou obchodnch zisk a konec konc i nrodn bezpenosti. Zpad uml i v mezivlen dob dt Japonsku najevo uritou rasovou pezravost, kterou vi nmu skryt choval, co se projevilo nap. ve Versailles, kde byl odmtnut japonsk poadavek na rasovou rovnost jakoto zsadu v nov zaloen Spolenosti nrod. Nebyla to jedin udlost svho druhu (viz protiimigran americk zkony): Jestlie Japonci dokzali jak tak pijmout vsledky Washingtonsk nmon odzbrojovac konference, kter pro n byly vyveny jinmi stupky, v roce 1930 na dal nmon odzbrojovac konferenci se dostali pod tlak ostatnch mocnost tm bez vyvaujcch nabdek, a pestoe nakonec japonsk vlda s londnskmi limity souhlasila, zpsobilo to tkou vnitropolitickou krizi, je vyvrcholila zastelenm premira. Vsledkem sloit hry, jej hlavn faktory jsem se ve pokusil nastnit, se nakonec stala politika postupu na vlastn pst, kter Japonsko pivedla do konfliktu s okolm i s mezinrodnm spoleenstvm. Tento konflikt vzhledem k urit geografick odlehlosti a krizi celho kapitalistickho systmu byl vnmn ponkud okrajov, ale ukzal jako prvn nefunknost tehdejho systmu kolektivn bezpenosti a pedeel tak svm zpsobem vlenou katastrofu v Evrop.

45

Kapitola 7 Japonsk modern spolenost

vodem Modernizace Japonska v posledn tetin 19. stolet bv charakterizovna jako nejrozshlej pokus nezpadn zem pevzt v co nejirm rozsahu model modern zpadn civilizace. V rovin hospodsk modernizace pedpokldala provst prmyslovou revoluci a industrializovat zemi, kter do t doby nemla tm dn zkuenosti s zenm vlastnho nrodnho hospodstv. V rovin sociopolitick bylo nezbytn vybudovat centralizovan politick systm s efektivn fungujc vldou a byrokratickm apartem, jeho soust je i Parlament (vetn voleb) jakoto projev podlu vejnosti na sprv vc veejnch. A konen kulturn zemi ekala sloit a trnit cesta od nekritickho po selektivn pejmn zmti zpadnch civilizanch hodnot, zvyk a vdobytk, k postupn slcmu konzervatismu a nacionalismu. Prmyslov revoluce i jin souvisejc procesy trvaly v mstech svho vzniku, jak znmo, dlouh desetilet, ne-li stalet. Japonsk vlda jako hlavn tahoun nrodnho vvoje ve zbytku 19. stolet usilovala o maximln urychlen jejich zavdn, a pomrn brzy zaala zskvat pro sv cle podporu mezi osvcenmi (politicky pozvolna se angaujcmi) vrstvami spolenosti. Jak velk kol si vak vytyila, pochopme pot, co si pipomeneme, e v zemi byl prakticky neznm koncept nroda v jeho modernm pojet, podobn prakticky neznm byly v tomto kontextu dal klov pojmy jako prvo (opt v modernm zpadnm pojet) nebo stt. Na druhou stranu je oividn, e ve spolenosti musely existovat urit pedpoklady, kter umonily nebvale snadn pevzet zcela novch socilnch a jinch norem. V tto souvislosti meme zmnit, e tokugawsk (pedmodern) spolenost byla administrativn pomrn zdatn spravovan, znan poet obyvatel u tehdy il ve mstech, kde byla pekvapiv vysok rove veejn hygieny (v nkterch ukazatelch prokazateln vy ne v evropskch mstech), vysok gramotnost a velmi vysok rove veejn bezpenosti. Tokugawsk spolenost tedy byla navykl na dodrovn obecn zvaznch norem v mstskm prosted. Pestoe zem nemla zkuenosti s modern ekonomickou politikou, jak jsem napsal v vodu, existovala siln vrstva obchodnk, kte pouvali nap. pokroil platebn instrumenty (bezhotovostn platby), velmi propracovanou distribun s, organizovali se do cechovnch a podobnch s truktur, vyuvali a budovali pokroil trn mechanismy. Japonsko lze navc oznait za kulturn velmi homogenn spolenost, kter pes rzn mstn kulturn i etnografick odlinosti byla jazykov i hodnotov dobe pipraven na rychlou a relativn hladkou nrodn integraci. Tento proces byl bezpochyby usnadnn i psnou sociln vertikln hierarchi, vychzejc z jasnho rozdlen socilnch rol. Samurajov zemi spravovali a udrovali v mru, rolnci ji ivili a obchodnci obchodovali (tvoili zisk, s jeho sociln uspokojivou distribuc si vlda v podstat nevdla moc rady). 46

Nemn dleitm pedpokladem byly i bohat historick zkuenosti s pejmnm cizch civilizanch a kulturnch koncept. To plat nap. o buddhismu, ale pedevm o konfucianismu a tzv. holandskch vdch, v podstat zjmov vdeck innosti zk ale vlivn vrstvy uenc, aktivn se zajmajcch o nejnovj zpadn poznatky z oblasti prodnch (pozdji i spoleenskch) vd. Hnut za civilizaci a osvtu Japont vzdlanci i vlda se zaali v 70. letech 19. stolet seznamovat se zmt zpadnch idej v rmci Hnut za civilizaci a osvtu, asto uvdnmu v odborn literatue pod jeho japonskm nzvem Bunmei kaika. S uritou mrou zjednoduen lze ci, e za jakousi dominantn hodnotu byl tehdy povaovn pokrok, chpan zpotku jako opak domc feudln tradice, jedince ujamujc a pokroku brnc. Hnut mlo mnoho forem a rovin, od rozmanitch vldnch reforem, pes publikaci rozlinch dl o zpadn civilizaci, po spontnn en vc zpadnch (pit piva, konzumace hovzho, podn dostih, en zpadnch odv ap). Vlda mezi jinm umonila vem lidem bez rozdlu svobodnou volbu zamstnn a pohybu, zruila nap. zkaz prodeje pdy, m rolnky odpoutala od pdy. Zhy zavedla systm veobecnho vzdln, kter vak zpotku nebyl pijat jednoznan pozitivn, jeliko oderpval dtskou pracovn slu z pole, nicmn asem se stal mocnm hnacm motorem zmn tm, e obyvatelstvo pochopilo, e prv prostednictvm vzdln me nejlpe realizovat probouzejc se osobn ambice. Snad jet eji je s Hnutm za civilizaci a osvtu spojena ada jednotlivch vzdlanc a spolk, spontnn mezi lidem cch nkdy ucelenj, jindy kus znalosti o zpadnch zemch. Nepehldnutelnou postavou je v tto souvislosti propagtor zpadnch hodnot Fukuzawa Jukii (1835-1901) a jeho proslul dlo Pomry na zpad, vydvan na pokraovn v letech 1866-69. Vzdlanci jeho formtu se obas sdruovali do veejn innch spolk, publikujcch pravideln tiskoviny. To byl i ppad spolku Meirokua (doslova Spolenost 6. roky ry Meidi), vydvajc proslul asopis Meiroku zai. Hnut za civilizaci a osvtu bylo mimodn irokm a nesnadno itelnm mylenkovm proudem, protoe poznatky o Zpadu do zem pichzely bez jakhokoli filtru, bez jakhokoli vnitnho jemnjho rozliovn mezi jednotlivmi ismy. V prvnch letech vak lze pozorovat urit spolen prvky zatracovn vlastn kulturn tradice, poprn konfucinskch etickch princip, vyzdvihovn zpadn elnosti, utilitrnosti a efektivity, vra v to, e pevn materiln chpan zpadn civilizace per se je ztlesnnm jakhosi univerzln pokroku lidstva, protoe stoj na novch hodnotch jako nap. pln rovnosti lid a jejich hierarchizovn na zklad schopnost a dovednost, apod. Dodejme, e mylen za civilizaci a osvtu bylo vlastn chpno spe jako opak tokugawskho autoritstv a absolutn moci bez hlubho vnitnho vhledu. Kritick tn vi vlastn nrodn minulosti byl tak siln, e dokonce i prvn zpadn cestovatel a experti, kte v Japonsku psobili na vldn pozvn, zaali upozorovat mlad naden 47

westerniztory, e jejich mra kritinosti me do budoucna nepzniv ovlivnit citlivou otzku vlastn kulturn identity.

Formovn konzervatismu a nacionalismu Radikalismus kritik tradinch domcch pomr zaal v druh polovin 70. let vyvolvat u sti byrokracie a konzervativn orientovanch vych vrstev siln negativn pocit hodnotovho a kulturnho ohroen. I oni zaali zakldat spolky pro poslen staletmi proven a osvden konfucinsk etiky a k prosazen svch pedstav vyuvali m dl vce svho byrokratickho vlivu. Prvnm clem jejich protiofenzvy se stal systm vzdln. Nadenci v nov vld pi tvorb novho vzdlvacho systmu nahradili domc etick hodnoty zpadnmi vzory chudch chlapc, kte se vlastn pl a nadnm dokzali vypracovat a vzdln celkov pojali velmi utilitrn jako cestu jedince k osobnmu spchu. To vak znan odporovalo domcm tradinm hodnotm, kter pes nkolikalet, by znan vliv nadench reformtor peci jen nebylo mon ze spolenosti, pevn zemdlsky konzervativn, vymazat. Konzervativn byrokrat postupn prosadili zejmna v 80. letech adu zmn v pojet kolstv, kter v souhrnu znamenaly jasn pklon zpt ke konfucinskm hodnotm jako synovsk oddanost (cta dt k rodim) a podzenost autoritm. Tento tlak konzervativc vyvrcholil vydnm znmho Ediktu o vzdln v jnu 1890, rozsahem nevelkho, vznamem zsadnho programovho prohlen vldy o zamen sttn vzdlvac politiky. Zjednoduen eeno csask poddan vyzval k pstovn ulechtilch osobnch mravnch hodnot, k nadazen zjm celku (rodiny a sttu) zjmm osobnm, a k bezmezn oddanosti csai. Druhm clem konzervativnho tbora se stala vldn zahranin politika. Dky postaven de facto opozinch politik i byrokrat nenesli dnou politickou odpovdnost, neastnili se pmo komplikovanch vyjednvn s cizmi diplomaty, proto si mohli dovolit mnohem pmj vyjadovn. Znmou je napklad kritika serviln vldn politiky poevropovn, ztlesnn roku 1883 otevenm velkolepho kulturnho domu Rokumeikan v Tokiu, v nm se podaly proslul bly, plesy a jin spoleensk akce za ptomnosti zpadnch diplomat a jejich manelek. Tn konzervativn kritiky vak nebyl jen destruktivn, nkte eln pedstavitel dokzali i dky setlosti a dobrmu vzdln nabdnout propracovan nzory na nutnost budovat vlastn nrodn ideologii a pi inspiraci Zpadem nabdali postupovat velmi selektivn a pragmaticky. Napklad mlad novin Kuga Kacunan (1857-1907) pesvdiv hlsal, e Japonci nejednaj jako pslunci lidstva, ale jako pslunci jednoho nroda, a e ztrta kulturn identity pmo souvis se ztrtou nrodn nezvislosti.

48

Tisk a veejn mnn Informan exploze z potku doby Meidi razila cestu rychlmu pechodu na vyzkouen model modernch novin. Po socio-politick strnce pli nebylo na navzat, protoe Tokugawov se snaili a do konce udrovat psnou informan cenzuru. Po strnce technologick byla situace o nco lep, protoe urit alespo kombinovan vizuln-textov pamflety (tzv. kawarabany) se pleitostn vydvaly. Modern novinov spolenosti byly vak vc prakticky neznmou. I pesto se nov druh podnikn a en informac velmi rychle rozvjel, mnohdy za vydatnho technologickho nebo jinho know-how pispn cizinc. Nechme-li stranou prvn amatrsk pokusy, ji od sklonku roku 1870 zaaly bt vydvny prvn noviny zpadnho typu (Jokohama Mainii inbun) a vzpt nsledovaly dal listy, jejich nklad strm rostl. Oproti oekvn se jejich tn ukzal vesms protivldn, co bylo jednou z pin zprvu represvnho vldnho pstupu (psn legislativa), pozdji doplnnho i o incentivn prvky. Bhem prvnch dvou dekd vak spolu vlda a alespo st novinskch kruh naly spolenou e, take lze mluvit o urit symbize, pokud se o vldn politice cukru a bie d takto mluvit. Novinov spolenosti musely tvoit zisk, a v tomto smru se staly prkopnky podnikatelsk aktivity jako takov. Zprvu se dlily podle formtu a charakteru novin na tzv. serizn listy (doslova velk noviny) a zbavn mal noviny pro mn nron tene. Vechny serizn listy se ovem v 80. letech dostaly do finannch pot, take se svm vzhledem i obsahem reformovaly smrem ke zbavnmu tisku. Od konce 80. let zaalo dochzet k umu propojen s veejnm mnnm. irok publicity se dostvalo s politikou spe voln spojenm afrm jako nap. atenttm nebo eticky exponovanm spoleenskm ppadm. Na pelomu 80. a 90. let se nap. v tisku iroce diskutovalo vn zneuctn csaova majesttu, kterho se roku 1891 dopustil prominentn kesan Uimura Kanz tm, e se nemysln ledabyle poklonil obrazu csae pi jednom kolnm obadu (stlo ho to msto). V pedveer Rusko-japonsk vlky ve velmi vypjat spoleensk atmosfe propukla afra profesora Tomizua. Pro jej sloitost se pouze omezm na shrnujc konstatovn: Profesor Prvnick fakulty Tokijsk csask univerzity Tomizu Hirondo dokzal na strnkch spznnho tisku pesvdiv argumentovat, e i jako univerzitn profesor m prvo pst politicky motivovan novinov komente a e byl za to neoprvnn zbaven svho msta (na n se pot spn vrtil). Jeho soupei v diskusi pitom byli samotn premir Kacura nebo ministr kolstv i prezident univerzity.

Nov spoleensk tmata Strunou zmnkou o rychlm vvoji tisku jsme se dostali na potek 20. stolet, kdy japonsk spolenost ji prola industrializac a souvisejcmi dalmi podstatnmi zmnami. Mezi roky 1860 a 1890 probhla prmyslov revoluce, kter Japonsku vynesla pdomek Dlna Asie. Prudce rostla textiln vroba a vvoz, rozvjely se doprava (eleznice a stavba lod), tba uhl apod. 49

V dlouhodob perspektiv se jednalo o ctyhodn vkon, krtkodob vak ml rst prmyslu naprosto zhoubn spoleensk dopad. Prce v tovrnch mla asto polootrock charakter, nsiln oddlovala mlad eny od rodin, niila jejich zdrav, oslabovala postaven pacht vi statkm, tovrny nebo doly asto drasticky zamoovaly sv okol. Zhorovn ekonomick situace mnoha rolnickch rodin nutilo vesniany prodvat sv dcery do mstskch nevstinc. Spolu s tm dochzelo k znanm demografickm pohybm masovmu odchodu venkovskho obyvatelstva do mst, kde nezbytn musely vznikat chudinsk slumy, vyadujc zsahy ad. Rostouc pote vyvolaly v 90. letech 19. stolet vdom tzv. socilnch problm jako udren hygieny, budovn dopravn i jednoduch bytov infrastruktury apod. Pibvalo vak i tch, kte se v novch pomrech dokzali rychle orientovat a na spoleenskm ebku stoupali. Napklad venkovsk statksk elita nahromadila jet za dob Tokugaw nemal finann prostedky a v novch pomrech s jejich investovnm obezetn vykvali a dokzali je relativn s malm rizikem pout a tak si upevnit sv postaven respektovan mstn elity. Jet vtho spchu doshli podnikatel asto (ale nikoli vlun) samurajskho pvodu, kte se osvdili jako spn manaei a dokzali vyut osobnch vazeb na byrokratick nebo vldn piky. Touto formou spojen osobnch ekonomickch a sttnch politickch zjm zpravidla vznikaly proslul koncerny zaibacu, neboli rodinn organizovan finann a vrobn impria nap. Micui, Micubii, Sumitomo nebo Jasuda, kter nahromadila jinde nevdanou finann i politickou moc. Industrializace byla tak jasnm znakem rychle pokraujc spoleensk diverzifikace. Znateln se liil ivot v modernizujcch se mstech, kde pibvalo plynovch lamp veejnho osvtlen, rozmanitch slueb, firemnch zamstnanc jakoto novch pedstavitel formujc se stedn vrstvy, zatmco konzervativn venkov, kde stle ila vce ne polovina populace, se stle potkal s namhavou, jen minimln mechanizovanou prac na rozparcelovanch polkch. Byl diskriminovn daov, politicky i cenov (tlakem levnho dovozu plodin ze zahrani), a ve spolenosti tak vznikala urit propast mezi modernizovanmi, z kapitalismu v principu tcmi msty, a na kapitalismus v podstat doplcejcm zaostalm venkovem. Na spoleensk zla (nejen kapitalismu) poukazoval rostouc poet spolk, hnut a jednotlivc, o d anarchist a socialist po umrnn ensk hnut typu modrch punoch. Jejich vliv vak zstal relativn omezen, protoe v Japonsku spoleensko-politick klima pli neplo spoleenskmu aktivismu, tak typickmu nap. pro anglosask demokracie v 19. stolet. Pozornost poutal spe radikalismus z obou pl spektra levicov i pravicov. Vlda vi levicovmu hnut uplatovala vyzkouenou politiku cukru a bie: pokud projevy anarchistickho i socialistickho hnut zstvaly ve vldou nalajnovanch zkch mezch, nechvala jeho stoupence na pokoji (co bylo spe vjimkou), ale pi pekroen hranic okamit a velmi tvrd zasahovala. Ukzkovm v tomto smru se stal Proces velezrady s anarchisty z roku 1911, kter skonil 26 rozsudky smrti.

50

Liberln dvact lta Prvn svtov vlka nejen dkladn zamchala kartami mezinrodn politiky, ale vrazn ovlivnila i domc spoleensk vvoj. Doba Meidi (1868-1912) se svm stednm clem budovn silnho sttu patila ji nenvratn minulosti, a s n zeslbla i pozice tradinch nezpochybnitelnch autorit sttnk-zakladatel, jako byli It Hirobumi nebo Jamagata Aritomo. S pibvajcm vkem ztrceli pirozen dynamiku a i na komplikujc se politick scn jejich hlas znl stle slabji. Jejich mocenskmi nstupci se po svtov vlce staly politick strany, odrejc pln jin hodnoty a zastupujc jin mechanismy dlby moci. Opraly se vtinou o solidn zajitnou mstskou stedn vrstvu, pro ni byla typick spoteba statk prmyslov vroby, a o prmyslov a finann kruhy, asto pmo o koncerny zaibacu. asto se poukazuje na velmi neostrou hranici mezi platky a rozmanitou finann podporou, ovem skutenost je, e nejvy stranick, a tedy i politick piky byly zpravidla zce pbuzensky propojeny s nejmocnjmi zaibacu, take ve finannch afrch figurovaly vtinou zaibacu mn vznamn, kter na vldu a Parlament nemohly uplatnit vliv osobnch vazeb. V prmru v cel zemi stoupala ivotn rove, v celkovm souhrnu rostla rozmanitost i kvalita stravy, lid se astji stravovali v restauracch, vce cestovali, etli a bavili se. V tto souvislosti se bn pouv pojem masov kultura (tai bunka), jejm typickm rysem se stala orientace na rst spoteby zbo i slueb. Souasn se zvtovaly rozdly mezi msty a venkovem, a nov se zaaly objevovat t generan rozdly, pociovan pochopiteln jako padek mrav mlad generace. Velmi oste tyto rozpory vyvstaly po niivm zemtesen v Tokiu a okol 1. z 1923. Mlad generace se v m dl vtm potu vzdlvala na Zpad, etla zpadn literaturu, asto povaovanou za dekadentn, a i vnjn okzale napodobovala zpadn mdu, trvila hodn asu v kavrnch, sledovala populrn zpadn filmy, co ve byly manry, ktermi drdila konzervativnji orientovanou generaci rodi, kte na svch bedrech nesli bm budovn modernho sttu. Dky rostouc internacionalizaci a kosmopolitismu se do Japonska ily i zpadn sporty basebal se prv tehdy stal nrodnm sportem, a japont sportovci zaali dosahovat prvnch spch na olympidch, co zptn zvyovalo popularitu spnch discipln. Viditeln promny doznala i kultura bydlen. Majetnj vrstvy si poizovaly pokoje v zpadnm stylu, v jejch obvacch pokojch asto znla zpadn hudba, pro rostouc st populace se postupem asu stala hlavn hodnotou uspokojen vlastnch poteb, osobn karira nebo rodina. Tato druh vlna pejmn zpadnch vzor vrcholila v polovin dvactch let a sdlela m dl mn spolench hodnot s tradin hlsanou etikou obtovn sebe sama ve prospch rodiny i sttu. Podobn jako v potcch doby Meidi se i tentokrt zaala proti tomuto kulturnmu odrodilectv zdvihat vlna nevole, nesouhlasu a kritiky. Konzervativci poukazovali na to, e pejmn zpadnch hodnot v 70. a 80. letech 19. stolet se neslo v duchu budovn sttu, bylo tedy konstruktivn, kdeto

51

nyn je v szce sama japonskost Japonska. Mli tm na mysli, e zpadn hodnoty, povaovan za cizorod, pronikaj pli hluboko do vrstev spolenosti, a zanaj ji rozkldat. Tere takov kritiky nebylo nijak tk najt. Krom ji zmnnho chovn mlad generace konzervativn tbor i tisk pranovali skryt i oteven kuplsk vztahy mezi byznysem a politiky, kupovn hlas ve volbch i jin ppady politick korupce, halasn odhalovan tiskem. Zvr Japonsk spolenost prola bhem dvou i t generac od potku doby Meidi pevratnmi zmnami. Kdysi tichou krajinu zaala protkvat houstnouc s elezninch trat, a lokomotivy, kter se po nich s ohluujcm rachotem tily, symbolizovaly pokrok, jen si silou pry razil cestu do Japonska. Rozvoj dopravy dokzal vrazn promnit chpn asu zaal se nov kvli jzdnm dm potat na minuty, a dramaticky snil ceny zbo jeho lep dostupnost. Japonsko prodlalo i jakousi svtelnou revoluci s plynem a elektinou si do novch domov nalzalo stle astji cestu svtlo, vce svtla. Toto jsou jen dva snad nejvraznj symboly hlubokch promn. Japonci jako nrod technologick npor zpadn civilizace zvldli se ct. Jakmile vak doshli pvodn vytenho nrodnho cle stanout bok po boku zpadnm mocnostem ve svm regionu, nebylo vbec snadn vytyit cl dal a el technologickho obohacovn se zaal rozpadat na adu dlch cl. Pesnji eeno na nov se formujc rovin osobn spoteby, podporovan vrobnm prmyslem a firmami, kter nov spotebitele zamstnvaly, kapitalistick organizace prce fungovala podobn jako na Zpad. Na rovin sttn mezitm rostlo pnut, protoe v moment, kdy nrod tsn po prvn svtov vlce doshl technologick a vojensk rovn, kdy byl schopen ze svho postaven tit, byl okolm a okolnostmi donucen se tto vhody vzdt. Ctil se vak natolik siln, e se rozhodl domoci se svch cl silo u za jakoukoli cenu. Bylo to rozhodnut osudov a osudn.

52

Kapitola 8 - Japonsk spolenost v 90. letech 20. stolet

Strukturln zmny, ke kterm Japonsko pistoupilo pod tlakem dvou ropnch ok v prbhu sedmdestch let, mly pzniv vliv na zven konkurenceschopnosti japonskch vrobk na svtovch trzch. Tato skutenost se spolen s vysokou mrou osobnch spor (22,1 procenta v roce 1980) a silnm dolarem podncovanou vysokou osobn spotebou v USA odrazila v rostoucm pebytku japonsk obchodn bilance. Jestlie v roce 1981 dosahoval pebytek hodnoty necelch devt miliard dolar, pak v roce 1986 ji inil tm tiaosmdest miliard dolar; za pt let tedy vzrostl vce jak devtkrt. Dohoda zstupc pti nejvysplejch zem, kte se seli 22. z 1985 v newyorskm hotelu Plaza, mla cestou mezinrodn koordinace mnovch politik zastavit dal nemrn zpevovn kurzu dolaru a pispt k nprav chronick nerovnovhy ve svtovm obchod, kter byla povaovna za potenciln zdroj slcch protekcionistickch tendenc. Pro Japonsko dohoda znamenala zvazek postupnho posilovn kurzu jenu a vytven podmnek pro rozen domc poptvky. V dsledku intervenn politiky centrln banky doshl kurz v roce 1988 hodnoty 128,2 jenu za dolar a bhem t let tak zpevnil na dvojnsobek rovn roku 1985. Zmna smnnch relac sice zpsobila sten propad tradinch vvoznch odvtv (automobilov a elektrotechnick prmysl), ten vak byl zhy kompenzovn vy celkovou domc spotebou. K nastartovn hospodsk konjunktury oznaovan pvlastkem Heisei (pvodn termn konjunktura wa byl pejmenovn s nstupem nov ry po smrti csae Hirohita) v listopadu 1986 pisplo i uvolnn monetrn politiky, zejmna postupn sniovn oficiln rokov mry (v noru 1987 poklesla a na 2,5 procenta, do t doby nejni rove v povlen historii) a liberalizace finannch operac, ke kter ministerstvo financ pikroilo v prvn polovin osmdestch let, kdy povolilo nefinannm institucm opatovat si potebn kapitl cestou mezinrodnch arbitrnch obchod s cennmi papry i na zahraninch devizovch trzch. Relativn snadn pstup ke kapitlovm zdrojm vedl k dalmu poklesu rokovch mr, k nebvalmu vzestupu trhu cennch papr (v prosinci 1989 doshla prmrn cena akci na Tokijsk burze historickho maxima 38 915 jen) a k nrstu spekulativnch obchod s pozemky, jejich ceny se vyplhaly do astronomickch vek. Na potku devadestch let tak Japonsko spe ne technickmi zzraky okovalo svt svmi obchodnmi operacemi napklad v listopadu 1989 firma Sony pevzala americkou filmovou spolenosti Columbia Picture za pouhch 4,6 bilionu dolar a o pl roku pozdji estn prezident paprensk firmy Daiwa seii, Rjei Sait, koupil van Goghv obraz Portrt doktora Gacheta za 82,5 milionu dolar. Na prvn pohled bylo zjevn, e japonsk hospodstv nen schopno dlouhodob udret pekotn tempo rstu. Zkuenosti z obdobnch ekonomickch bublin v ostatnch vysplch sttech, zejmna v USA, napovdaly, e o ve se vyplhaj spekulativnmi nkupy podncovan ceny akci a pozemk, o to tvrd bude jejich nsledn pd. Japonsk banka se proto ji od kvtna 1989 snaila optovnm zvyovnm oficiln rokov mry utlumit pehtou konjunkturu; zsadn

53

zmny trendu se j ale nepodailo doshnout. Psnj monetrn politika zaala nst sv ovoce a v prbhu nsledujcho roku a spustila lavinu cenovch pd. V dsledku srie restriktivnch opaten prudce klesla cena pozemk a do jna 1990 se prmrn cena akci propadla na polovinu sv hodnoty z prosince 1989. Bhem nkolika msc se tak vypail virtuln majetek v hodnot vce ne 270 bilion jen. Podle oficiln zprvy adu pro hospodsk plnovn pokraovala konjunktura Heisei a do z 1991 a pekonala tak dosud nejdel povlenou konjunkturu Izanagi (57 msc v letech 19651970), ve skutenosti vak japonsk hospodstv vstoupilo do fze recese ji v beznu, tedy o pl roku dve. Prasknut ekonomick bubliny, kter uvrhlo Japonsko do nejhlub krize v povlench djinch, nebylo jen bnm projevem cyklickho vvoje kapitalistick ekonomiky. Vypovdalo o hlubch, systmovch trhlinch, jejich zacelen si vyadovalo reformy zsadnho charakteru a nikoli jen kosmetick pravy stvajcho modelu. Podle vldnch statistik skonila recese Heisei v jnu 1993 a nsledujcch jedenatyicet msc od listopadu 1993 do bezna 1997 je oficiln vykazovno jako obdob hospodsk expanze, ve skutenosti se vak jednalo spe o stagnaci neli o ekonomick rst. Nedsledn a nesystmov zmny, ke kterm pikroila japonsk vlda, pak nedokzaly odvrtit pd do dalpropasti hospodsk recese v roce 1997. Faktickmu oiven dlouhodob stagnujc ekonomiky brnilo nkolik zsadnch faktor. Na prvnm mst to byl ohromn podl klasifikovanch vr (furj saiken), kter paralyzovaly cel bankovn sektor a staly se non mrou vech japonskch vld devadestch let. Aby nedolo k jeho plnmu zhroucen, rozhodla se socialistick vlda v roce 1995 pout k een nkterch nejpalivjch ppad penze daovch poplatnk. Nejznmjm pkladem je osud osmi specializovanch firem oznaovanch zkrcen jako dsen (Dtaku kinj senmon kaia), kter vznikly v sedmdestch letech pvodn jako nebankovn instituce s clem poskytovat levn hypotky na podporu bytov vstavby. V dsledku finannch ztrt zpsobench prudkm poklesem cen pozemk doshla celkov ve jejich klasifikovanch vr v roce 1991 hodnoty 9,7 bilionu jen. Jejich likvidace, kterou pipravila Murajamova vlda a realizovala prvn Haimotova vlda v roce 1996, pila japonsk daov poplatnky na 68,5 miliardy jen. ada bankovnch dom se vak takovto tdr podpory ze strany sttu nedokala a skonila bankrotem. Vzhledem k tomu, e se jednalo o pomrn vznamn finann instituce za vechny lze uvst napklad Hokkaidskou rozvojovou banku, brokerskou firmu Jamaii ken i Japonskou vrovou banku jejich krach dle poslil nedvru ve stabilitu japonskho hospodskho systmu devadestch let. I pes jist pozitivn vvoj v poslednch pti letech inil oficiln odhad objemu klasifikovanch vr k 31. 3. 2003 stle jet hroziv ve 35,3 bilionu jen, piem odhady soukromch subjekt hovoily o edesti a osmdesti bilionech jen a analza firmy Goldman Sachs z roku 2000 zmiovala dokonce hodnotu a neuvitelnch 170 bilion jen. Druhm faktorem, kter brnil vraznjmu oiven japonskho hospodstv, bylo prudk zhodnocen jenu v polovin devadestch let. Kurz, kter se v roce 1990 pohyboval na hranici 145 54

jen za dolar, zpevnil do dubna 1995 na historickou hodnotu 79,75 jenu a pinutil tak mnoho japonskch firem, aby pesunuly vt st svch vrobnch kapacit do zahrani, mimo jin i do oblasti stedn a vchodn Evropy. ada domcch firem, zejmna malch a stednch podnik, navc nebyla schopna konkurovat nim dovoznm cenm a bu zkrachovala, nebo musela pistoupit k drastickm spornm opatenm. Statisce pracovnk zavedench firem, kte povali vhod celoivotnho zamstnn, se rzem ocitly bez prostedk nebo si musely hledat pleitostnou i mn kvalifikovanou prci. Poteba komplexn racionalizace navc pinutila vtinu podnik, aby pely od systmu odmovn zaloenm na loajalit a seniorit k novm pravidlm, kter hodnot pedevm individuln schopnosti a osobn vkon pracovnka. Vynucen stup od rovnostskch metod odmovn ve svch dsledcch prohloubil propast mezi vysokopjmovmi a nzkopjmovmi skupinami populace a urychlil proces oslabovn dosud nejpoetnj stedn tdy, kter pedstavovala zklad koupschopn poptvky. Japonsko se tak ocitlo ve fzi vlekl ekonomick stagnace a dlouhodob deflace charakteristick nzkou rovn spotebitelskch vdaj a rostouc nezamstnanost. Jestlie v roce 1991 inila mra nezamstnanosti pijatelnch 2,1 procenta, v roce 2002 doshla rekordn ve 5,4 procenta. Ve srovnn s Franci i Itli se toto slo nezd nijak dramatick; pro Japonsko, kter si od padestch let budovalo povst stedostavovsk spolenosti uchrnn dky systmu celoivotnho zamstnn vnjch socilnch konflikt, vak i ptiprocentn nezamstnanost pedstavovala zvan problm, k jeho een politicko ekonomick systm neml a jak ukazuje posledn vvoj, stle jet nem dostaten inn nstroje. K oiven stagnujcho hospodstv japonsk vlda zpotku uplatnila standardn protikrizov opaten, kter v poslednch tyiceti letech vdy spolehliv zabrala: na prvnm mst zvila objem veejnch vdaj. K nejvtm pjemcm tdr vldn pomoci patil tradin sektor stavebnictv, zejmna velk stavebn firmy, tzv. zenekon (imizu kensecu, Takenaka kmuten, Kadima kensecu a dal), kter realizovaly veejn stavby mstnho i celosttnho vznamu pehrady, silnice, mosty, letit, pstavn infrastrukturu, rozshl melioran prce i zpevovn ternu proti sesuvm pdy v ppad zemtesen. Skuten potebnost a veejn prospnost tchto staveb byla znan diskutabiln; nicmn vzhledem k tomu, e stavebnictv dlouhodob vzalo tm 10 procent vech pracovnch sil, pozitivnm efektem, kter tato hospodsk politika dlouhodob pinela, byla pinejmenm stabilizace zamstnanosti. V prbhu devadestch let se vak politika zvyovn veejnch vdaj ukzala bt neinn a jejm jedinm vsledkem bylo jen dal prohlouben deficitu sttnho rozpotu, kter v roce 2004 doshl 10 procent hrubho domcho produktu, a zven ji tak astronomick mry zadluen veejnch rozpot, kter ve stejnm roce pekroilo hranici 170 procent hrubho domcho produktu. Druhm krokem, kter ml pomoci nastartovat skomrajc ekonomiku, byla odpovdajc monetrn politika. Od poloviny devadestch let Japonsk banka postupn sniovala oficiln rokovou mru ve snaze stimulovat hospodstv.

55

Na pelomu tiscilet vak oficiln rokov mra klesla a na hodnotu 0,1 procenta, nejni v povlen historii Japonska, a ztratila jakoukoli schopnost ovlivovat relnou ekonomiku. Nehled na zdnlivou bezvchodnost hospodsk situace, vtina ekonomickch odbornk zastvala nzor, e vhodnou kombinac strukturlnch reforem, uvenou mnovou politikou a vt mrou liberalizace by bylo mon vrtit vykolejen inkansen japonskho hospodstv zpt na tra hospodsk prosperity. V ist teoretick rovin bylo een jednoduch a zjevn: pinutit banky, aby zveejnily daje o sv skuten pozici, zejmna vi klasifikovanch vr, vytlait z ekonomiky neefektivn podniky, hanliv oznaovan jako zombie, kter parazitovaly na stvajcm neprhlednm systmu eleznho trojhelnku, umonit zdravm firmm pstup ke kapitlovm zdrojm a pesvdit centrln banku, aby vce nakupovala vldn obligace, jinmi slovy vydvala do obhu vt mnostv penz. Pedmtem sporu nebyl obsah npravnch opaten, nbr poad, v jakm by vlda mla jednotliv kroky realizovat. Jestlie tedy byly znmy zkladn piny problm a panovala obecn shoda ve zpsobu jejich een, pro se po cel devadest lta nepodailo najt cestu ven ze slep uliky celospoleensk krize? Odpov na tuto otzku je teba hledat nikoli v rovin ekonomick nbr politick. Charakteristickm rysem japonskho politickho systmu po roce 1955 bylo neotesiteln postaven Liberln demokratick strany (Dij minut) jako jedinho vldnoucho subjektu. V parlamentu sice zpotku existovala relativn siln opozice reprezentovan Japonskou social istickou stranou (Nihon akait), take se jet koncem padestch let zdlo, e vvoj smuje ke stabilnmu modelu bnmu ve Spojench sttech americkch i v ad evropskch zem, tedy k systmu dvou silnch politickch stran. O deset let pozdji vak ji bylo zjevn, e japonsk politick ivot bude nadle ovlivovn jedinou politickou stranou, jej protivhu bude tvoit nkolik dalch, vtch i mench stran a politickch seskupen. Vzhledem ke sv velikosti, nzorov nevyhrannosti a programov rozkolsanosti tak byly vechny tyto strany, i pes prudk pokles popularity Liberln demokratick strany v polovin sedmdestch let, v podstat odsouzeny do role vn opozice. Ekonomick prosperita osmdestch let se zkonit odrazila i v upevnn pozic konzervativn orientovan LDS, kter slavila pod vedenm svho pedsedy a premira Jasuhira Nakasoneho pesvdiv vtzstv ve volbch do obou komor japonskho parlamentu v ervenci 1986. Zisk pouhch 85 kesel v Doln snmovn oproti pvodnm 112 v roce 1983 znamenal studenou sprchupro Japonskou socialistickou stranu, kter prv dokonila proces obrody, vzdala se programu zaloenho na marxisticko-leninskch principech a zaala vystupovat jako modern socialistick strana. Jej pedseda Masai Iibai, jen se nejvce zaslouil o modernizaci stranickch struktur, pevzal osobn zodpovdnost za volebn porku a na jeho msto nastoupila Takako Doiov, kter se stala prvn pedsedkyn vznamn politick strany a v srpnu 1993 dokonce prvn pedsedkyn Doln snmovny v japonskch djinch. S novm stranickm vedenm pila i nov nadje na oiven opozinch sil. Takako Doiov, a tm neznm a politicky nezkuen, dokzala zskat na svoji stranu mdia a jejich 56

prostednictvm oslovit do t doby politicky spe inertn enskou st volistva. Rozshl skandl s politickmi platky firmy Recruit, kter propuknul v ervnu 1988 a zashnul piky veden Liberln demokratick strany a Strany ist vldy (Kmeit), spolu s liberalizac zemdlskch produkt a zavedenm tprocentn spotebn dan v dubnu 1989 narz otoil korouhviku veejnho mnn proti vce jak ticet let vldnoucm konzervativcm. Vsledek pedil veker oekvn. Ve volbch do Horn snmovny v ervenci 1989 zskala Japonsk socialistick strana 46 kesel a poprv od roku 1955 tak pipravila vldnouc Liberln demokratickou stranu (zisk pouhch estaticeti mandt) o monopoln postaven v tto sti japonskho parlamentu: LDS si v cel Horn snmovn udrela jen 109 z 252 kesel. Dalm slibnm krokem smujcm k pehozen politick vhybky a odstaven vldnouc Liberln demokratick strany na druhou kolej byly veobecn volby do Doln snmovny v noru 1990. Pestoe Japonsk socialistick strana zskala 136 kesel, nejvce od konce edestch let, a Liberln demokratick strana ztratila oproti pedchozm volbm 25 poslaneckch mst, nadle si svm podlem 46,2 procenta udrela pozici vldnouc strany. Sny socialist o zsadn zmn v politickm veden zem zstaly sice nenaplnny, nicmn volby naznaily, e mylenka politickho systmu dvou silnch stran nen jet zcela ztracena. Zmarnn vekerch nadj pinesl a nsledujc rok 1991, kdy se ukzalo, jak snadno a rychle me relativn siln strana pijt o svj tce vybojovan politick kapitl. Pokles popularity Japonsk socialistick strany je pitn dvma klovm udlostem. stednm tmatem politickch diskuz prvn poloviny roku 1991 byla otzka, jakm zpsobem by se Japonsko mlo zapojit do vlky v Perskm zlivu. Socialist zcela pirozen zamtli nvrh vldnouc Liberln demokratick strany na aktivn ast ve vlenm konfliktu, nicmn nedokzali zformulovat jinou zahranin politickou alternativu a dokonce odmtli jednat o monostech ppadnho politickho kompromisu s Komeit i s levicov orientovanou Demokratickou socialistickou stranou (Minat). Tm v podstat nahnali ob strany do tbora konzervativc a poslili pozice liberlnch demokrat, nebo bez podpory tchto dvou mench stran nedokzala vldnouc strana prosadit sv ppadn nvrhy v Horn snmovn. Druhou, politicky vznamnou udlost roku 1991, byly volby tokijskho prefekta. Po ti pedchzejc volebn obdob zastval tuto funkci konzervativn politik unii Suzuki, spolen kandidt LDS a Kmeit. Ta vak vyjdila zsadn nespokojenost s jeho psobenm a odmtla nadle podporovat jeho kandidaturu. Ve snaze zskat na svoji stranu Kmeit pi hlasovn o zapojen Japonska do vlky v Perskm zlivu, sthla svoji podporu i Liberln demokratick strana a Suzuki nakonec kandidoval jako nezvisl. Kdyby za tto situace Japonsk socialistick strana dokzala postavit dostaten silnho protikandidta, mla by velkou anci obsadit toto velice dleit msto v regionln politice. Neschopnost a sten i neochota dohodnout se na jedn vrazn osobnosti vak zpsobily katastrofln propad socialistickho kandidta, jen zskal pouhch 7 procent hlas a skonil tak dokonce a za svm protivnkem z ad komunist. Kdy pak v ervnu pedsedkyn strany Takako Doiov odstoupila ze sv funkce, podporovalo Japonskou socialistickou stranu podle przkumu veejnho mnn pouhch 17 procent voli, co byla nejni mra sympati v djinch tto strany. Volby do Horn snmovny v ervenci 57

nsledujcho roku jen potvrdily vsledky przkum, nebo socialist zskali pouhch 22 mandt na rozdl od vtzn Liberln demokratick strany, kter obsadila 69 kesel a obnovila tak svoje ztracen pozice v tto sti japonskho parlamentu. Udlosti pelomu osmdestch a devadestch neznamenaly jen definitivn konec klasick opozice Japonsk socialistick strany, ale pedznamenaly i jeden charakteristick rys politickho ivota celch devadestch let postupn strn zjevnch rozdl mezi jednotlivmi politickmi stranami, mezi pravicovou a levicovou politikou. Zkladem politickch stet byly pvodn rozdln postoje k mezinrodnm a vnitropolitickm tmatm; osu mezinrodnch problm pitom tvoilo soupeen mezi kapitalismem a socialismem, zatmco vchodiskem domcch politickch tmat byla otzka zachovn i zmny povlench demokratickch reforem, kter prosadila okupan sprva. Znik Sovtskho svazu v prosinci 1991 znamenal definitivn konec bipolrnho rozdlen svta a pipravil japonskou politickou reprezentaci na obou stranch nzorovho spektra o zsadn ideologick aspekt. Nov situace na mezinrodn scn se pirozen odrazila i na pstupu k povlenmu uspodn japonskho politickho systmu. Otupen ideologickch hrot zpsobilo, e vechny politick strany s vjimkou komunist, kte se nadle dreli sv povlen stranick linie, se najednou ocitly pobl politickho stedu, od kterho se pak vce i mn odklnly smrem doleva nebo doprava. K postupnmu strn rozdl mezi vldnouc stranou a opozic pisplo i zmaten pojm uvanch v japonsk politick terminologii, a to pedevm termnu liberalismus. V obecn rovin je liberalismus chpan jako filozofick smr vyznvajc svobodu jednotlivce a v rovin konkrtn hospodsk politiky pak jako pstup, kter minimalizuje zsahy sttu do fungovn trnho mechanismu. V Japonsku se vak vraz riberarizmu (z anglickho slova liberalism) pouv spe ve vznamu progresivn, pokrokov a odkazuje spe k sociln demokratickmu systmu vldy, kter naopak vt mru sttnch zsah obhajuje. Takovto pojet pevzaly japonsk politick kruhy ze Spojench stt, kde se oznaen liberln asto pouv v kontrastu k vrazu konzervativn, ani by vak hloubji studovaly historick okolnosti jeho vzniku. Paradoxn tak japonsk termn dijugi (doslovn peklad termnu liberalismus) a amerikanismus riberarizmu oznauj dv zcela odlin politick koncepce. Situace na potku devadestch let pozvolna spla k patov koncovce a obnoven ivotaschopnosti politick scny bylo zjevn podmnno takovou reformou politickho systmu, kter by umonila vznik novch politickch stran a blok na troskch pvodn opozice. Hlasy volajc po zsadnch politickch reformch zaznvaly stle astji tak z ad voli, kte svoj nzkou ast ve volbch dvali demonstrativn najevo sv rozarovn nad danm stavem vc veejnch. Hlavnm pedmtem kritiky ze strany veejnosti a reln uvaujcch politik bylo tradin spojen svta politiky se svtem penz. Politick korupce mla v Japonsku dlouholetou tradici a peila i demokratick reformy okupan sprvy. Do jist mry ji podporoval stvajc volebn systm, jeho zkladem byl voli s jedinm nepenosnm hlasem ve stedn velkch, t a pti mandtovch 58

obvodech. astokrt toti dochzelo k situaci, e ve stejnm volebnm obvod proti sob stli kandidti te politick strany, kte vak patili k rozdlnm stranickm frakcm. spch danho politika pak nezvisel ani tak na podpoe regionln stranick organizace, jako spe na jeho schopnosti vytvoit si kolem sebe okruh osobnch pznivc z ad mstn honorace, podnikatelskch kruh a dalch vlivnch osobnost, tzv. kenkai. Vybudovn a udrovn takovhoto klubu pvrenc, kter se pak ddil z generace na generaci, bylo finann nesmrn nron a vtina spnch politik z ad vldnouc Liberln demokratick strany se jen tko dokzala obejt bez finannch prostedk pochzejcch nejednou i z nezkonnch zdroj. Pravm mistrem v budovn kenkai byl bval ministersk pedseda Kakuei Tanaka, jen se nakonec ocitnul na lavici obalovanch za ast ve skandlu Lockheed, kter vypuknul v roce 1976. Je paradoxem japonsk politiky, e vznamn podl na volebnm vtzstv Duniira Koizumiho v roce 2001 mla prv Makiko Tanakov, dcera bvalho premira Tanaky, kter po svm otci zddila nejen volebn obvod, ale tak rozvtvenou st osobnch stoupenc a pvrenc. Koizumi tak v podstat vyuil ve svj prospch to, co sm celch ticet let soustavn kritizoval. Afry s politickmi platky, kter provzely Liberln demokratickou stranu v sedmdestch a osmdestch letech, vyvrcholily na potku let devadestch. Liberln demokratick strana se vdy snaila uklidnit veejn mnn tm, e na msto pedsedy strany a vldy dosadila lovka relativn istho, kter vak vtinou neml oporu v dn ze silnch frakc. Pokud se sm pokusil o zsadn krok smrem k nprav pomr, byl okamit odstrann. Takovouto roli sehrl i Toiki Kaifu, kter se ujal premirskho adu v srpnu 1989, aby vylepil povst strany poramocenou podlem bvalho pedsedy vldy Noborua Takeity na skandlu firmy Recruit. Po vce jak dvou letech vcelku spn vldy byl v listopadu 1991 nahrazen Kiiim Mijazawou pot, co se nespn snail prosadit radikln reformu volebnho systmu. Mijazawa patil k ostlenm politickm vdcm a ml za sebou skvlou politickou drhu; byl absolventem Tokijsk univerzity, aktivn se podlel na jednnch o mrov smlouv s USA v roce 1951 a sv politick schopnosti prokzal i pi zen nkolika resortnch ministerstev. V roce 1988 sice musel odstoupit z funkce ministra financ pro podezen z asti na skandlu firmy Recruit, nicmn jeho osobn pedpoklady a pslunost k hlavn politick frakci pevily nad drobnmi politickmi kraloupy a vynesly ho do premirskho kesla. Mijazawova vlda si od samho potku vedla dobe a zdlo se, e se j poda bez vtch obt pevzt brku japonsk spolenosti pes neklidn vody devadestch let. V ervnu 1992 prosadila dky podpoe Kmeit a Demokratick socialistick strany zkon o vysln japonskch jednotek sebeobrany (dieitai) do zahrani v rmci mrovch sbor OSN (Peace Keeping Operations, PKO) a vypravila prvn jednotku do Kampuie. V ervencovch volbch strana opt zskala ztracen pozice v Horn snmovn a ve nasvdovalo tomu, e jedinm zpestenm jinak nudn politick scny bude vznik Japonsk nov strany (Nihon int), kterou v kvtnu zaloil bval len Liberln demokratick strany a kumamotsk prefekt Morihiro Hosokawa. Akoli nov strana vznikla pouh dva msce ped 59

volbami, dokzala obsadit tyi kesla v Horn snmovn, zejmna dky osob jejho pedsedy. Hosokawa, vnuk prince Fumimaroa Konoeho, kter zastval funkci premira v pedveer vlky v Tichomo a v prosinci 1945 spchal sebevradu, se svm zevnjkem, pvodem i politickm stylem oividn liil od arogantnch liberln demokratickch vdc ddcch sv poslaneck mandty z generace na generaci. Na japonsk pomry relativn mlad (v dob zaloen strany mu bylo teprve tyiapadest let), nekonformn politik aristokratickho pvodu pirozen upoutal pozornost mdi, nicmn v konkrtn rovin nepedloil s vjimkou nvrhu na decentralizaci veejn sprvy, zsadn nov politick program. Vzhledem k tomu, e zisk nkolika mlo parlamentnch kesel pro minoritn politick subjekt nebyl v japonskm politickm ivot nim mimodnm, politit analytici nepikldali vzniku nov strany pli velkou vhu. Pelom let 1992 a 1993 vak pinesl nkolik udlost, kter zsadnm zpsobem zmnily obraz japonsk politick scny. Koncem srpna byl mstopedseda Liberln demokratick strany a jeden z nejvlivnjch pedstavitel Takeitovy frakce in Kanemaru obvinn z pijet politickho platku od speditrsk firmy Sagawa kjbin ve vi pti set milion jen a odsouzen k symbolick pokut dv st tisc jen za poruen zkona o financovn politickch stran. Rozsudek vyvolal znan pobouen mezi veejnost a zpsobil rozkol i v adch Takeitovy frakce. Reln smlejc Cutomu Hata a Iir Ozawa vytvoili skupinu Reformn frum 21 (Kaikaku framu 21), kter si kladla za cl prosadit zmnu volebnho systmu a novelu zkona o financovn politickch stran. Do konce roku zskali na svoji stranu tm polovinu len Takeitovy frakce, zatmco druh polovina zstala vrn Takeitovm nstupcm Keizovi Obuimu a Rjtarovi Haimotovi. Premir Mijazawa sice veejn odsoudil Kanemaruovo selhn a vyhlsil program politickch reforem, nicmn nvrh zkon o zmn volebnho systmu, kter jeho administrativa zaala pipravovat v lednu 1991, neuspokojil Japonskou socialistickou stranu ani sptelenou Kmeit a tak potkem ervna 1993 vlda definitivn ukonila jednn s opozic a zastavila prci na vech reformch. Ostatn v t dob ji mla Mijazawova vlda pln jin starosti. V beznu 1993 byla opt vznesena dal obvinn proti Kanemaruovi, tentokrt pro daov niky v celkov vi jeden a pl miliardy jen. Pi domovn prohldce bhem jeho zatkn se u nj naly akcie v hodnot t miliard jen, destky milion jen v hotovosti a sto kilogram zlata v prutech. Dodnes se nepodailo objasnit, zda se jednalo o ist osobn majetek nebo ona ohromn stka pedstavovala zkladn kapitl pro zaloen nov politick strany. Soud, kter zaal v ervenci, nedospl k dnmu rozhodnut, nebo obalovan Kanemaru v beznu 1996 ve vku dvaaosmdesti let zemel. Vzhledem k rozsahu a zvanosti celho ppadu nebylo mon zamst korupn skandl pod koberec nejen na veejnosti ale ani uvnit Liberln demokratick strany. Celkov nespokojenost s politikou vldnouc strany vystila v hlasovn o nedve vld 18. ervna 1993. Na stranu opozice se poprv v povlen historii postavilo i 39 len Liberln demokratick strany (34 poslanc z Hatovy proreformn skupiny a pt len ostatnch frakc), kte zpeetili osud vldy premira Mijazawy. Volbm vyhlenm na 18. ervence pedchzel neekan pohyb na politick scn. Dne 60

21. ervna oznmil Masajoi Takemura, pvodn len Abeho frakce, zaloen Nov prkopnick strany (int sakigake) a o dva dny pozdji Cutomu Hata a Iir Ozawa spolen s dalmi 44 leny Liberln demokratick strany zaloili Stranu obrody (inseit). Akoli vechny ti nov politick subjekty, vetn Japonsk nov strany, byly do jist mry spjat s Liberln demokratickou stranou, podailo se jim zskat pomrn silnou podporu veejnosti: inseit obsadila 55, Nihon int 35 a int sakigake 13 kesel. patn si nevedla ani Liberln demokratick strana a s 223 mandty vyla z voleb jako vtz; pouze ztratila sv monopoln postaven v Doln snmovn, kter mla od roku 1955. Pro pedstavitele dosud vldnouc strany vsledky voleb neznamenaly na prvn pohled dnou tragdii, nebo ppadn koalin vlda dvou i t pravicovch stran se zdla bt pravdpodobnj ne slepenec esti i sedmi programov nesourodch politickch subjekt. Neochota spojit se se starmi stranickmi strukturami zdiskreditovanmi bezpotem korupnch skandl vak byla silnj ne nzorov protiklady, a tak 9. srpna 1993 vznikla po ticeti osmi letech prvn koalin vlda sloen ze sedmi stran, kter sdruovala celou dosavadn opozici s vjimkou komunist. Ve dvacetilennm kabinetu obsadily Japonsk socialistick strana a inseit po esti ministerskch keslech, Kmeit zskala tyi ady a ostatn tyi koalin partnei Nihon int, int sakigake, Demokratick socialistick strana a Sociln demokratick unie (akai minu reng) po jednom kesle. Do ela vldy usedl pedseda Nihon int Morihiro Hosokawa. Od svho nstupu se Hosokawava vlda tila mimodn pzni veejnosti a doshla sedmdesti procentn podpory. I pes nzorov neshody, kter mezi takovouto irokou koalic nutn existovaly, vlda vyhlsila ambicizn program celospoleenskch reforem ponaje deregulac jednotlivch oblast hospodskho ivota pes reformu administrativn sprvn a po pijet psnjch protikorupnch zkon. Nicmn jako svj hlavn cl si vytila reformu volebnho systmu s tm, e harmonogram a vcn npl ostatn reforem je otzkou dalch jednn. Prioritn zjem na reform volebnho systmu mla pedevm Japonsk socialistick strana, kter chtla bhem svho vldnho psoben vytvoit legislativn rmec systmu dvou silnch politickch stran, dle oslabit pozice Liberln demokratick strany a zajistit si tak vt vliv na politick dn v ppad optovnho odchodu do opozice. Vechny koalin strany se v zsad shodly na nutnosti pechodu od systmu stedn velkch volebnch obvod k systmu, kter by kombinoval jednomandtov obvody s propornm zastoupenm. Hlavn rozpory se tkaly otzky, jak velk poet kesel by ml pipadnout na jednomandtov obvody a kolik poslanc by mlo vzejt z obvod s propornm zastoupenm. Japonsk socialistick strana poadovala vt poet poslancvolench na zklad propornho zastoupen a psnj protikorupn zkony, zatmco ostatn koalin strany pikldaly vt vznam jednomandtovm obvodm a dvaly pednost spe volnj legislativ ec otzky financovn. V prbhu pti msc od srpna 1993 do ledna 1994, kdy byl nvrh pslunch zkon pedloen parlamentu, se koalin partnei nejprve dohodli na snen potu kesel v Doln snmovn z 511 na 500 a pot upravovali pomr mezi jednomandtovmi obvody a obvody s pomrnm zastoupenm: nejprve 250 ku 250 pot 274 ku 226 a na konench 300 ku 200. Nvrh novely zkona o volbch do 61

veejnch ad (Koku senkjoh) proel hlasovnm v obou snmovnch parlamentu 29. ledna 1994 a prvn volby do Doln snmovny se podle novho systmu konaly 20. jna 1996. Do nsledujcch voleb v ervnu 2000 pak dolo jet k dal prav veden snahou mench stran snit poet poslanc volench na zklad pomrnho zastoupen. Po ad jednn nakonec v t dob ji opt vldnouc Liberln demokratick strana ustoupila poadavku Kmeit a nov vznikl Liberln strany (Dijt) a souhlasila se snenm potu kesel u pomrnho zastoupen z 200 na 180. K nespornm spchm Hosokawova kabinetu pat jak zdrn jednn v rmci Uruguayskho kola GATT tak i nsledn uvolnn vnitnho trhu s r. V oblasti zahraninch vztah pak jako prvn premir v modernch djinch oznail vlku, kterou Japonsko vedlo v n a v jihovchodn Asii, za okupan, piznal odpovdnost za utrpen, kter zpsobilo svm asijskm sousedm, a oficiln se za n omluvil. Nicmn vechny ostatn ambice jeho vldy zstaly nenaplnny. Jednotliv lenov vldy se nedokzali shodnout v otzce hospodskch reforem, zejmna na nutnosti zaveden tzv. sociln dan, ani na zsadch administrativn reformy. Od potku roku 1994 se postupn zhorovaly vztahy mezi premirem, jen se nzorov sblil s Iirem Ozawou, a vedoucm adu vldy a pedsedou int sakigake Masajoim Takemurou. Pomyslnm hebkem do rakve jeho koalin vldy pak bylo naen, e se jet jako kumamotsk prefekt zapletl do platksk afry firmy Sagawa kjbin. Po odstoupen premira Hosokawy v dubnu 1994 pevzal veden koalice pedseda inseit Cutomu Hata; jeho vlda se vak neudrela dle jak ti msce. Pot, co vylo najevo, e Iir Ozawa usiluje o sjednocen vech pravicov orientovanch opozinch sil s vjimkou Japonsk socialistick strany, rozhodl se pedseda socialist Tomiii Murajama vystoupit z koalice a po nm odvolala svoji ast v pipravovan vld i int sakigake. Hata, ktermu se nakonec podailo sestavit meninovou vldu pti stran, se ze vech sil snail pesvdit socialisty k dal spoluprci. Ti vak pislbili svoji tichou podporu jen po dobu projednvn novho rozpotu a ihned po jeho schvlen fakticky donutili Hatovu vldu k demisi. Intenzivn jednn mezi Japonskou socialistickou stranou a Liberln demokratickou stranou vystila ve vytvoen velk koalice. V nov vld, kter nastoupila 30. ervna v ele s Tomiiim Murajamou a byla prvn socialistickou vldou od roku 1948, zasedlo tinct ministr Liberln demokratick strany, pt socialist a dva lenov int sakigake. Liberln demokratick strana se tak po jedencti mscch v opozici opt vrtila k moci, paradoxn pod vedenm svho nejvtho rivala. Jak levicov tak pravicov voli musel bt takovmto vvojem zkonit zmaten. Zkuenosti z povlenho vvoje napovdaly, e socialistick strana svm psobenm v koalin vld nikdy nic podstatnho nezskala. Pro tedy Murajama pijal funkci ministerskho pedsedy? Kdy u se vak socialist chtli podlet na vld, pro nepokraovali v jednnch o ppadn koalici v rmci Hatovy vldy, kde mohli zskat podstatn vce kesel ne pi spojen s liberlnmi demokraty? Na druh stran vyvstv otzka, pro Liberln demokratick strana tak spchala z opozice zpt do vldnch kesel a radji nepokala, ne se socialistick vlda sama vyerp, jako tomu bylo v roce 1948.

62

Odpov na druhou otzku je teba hledat v charakteru Liberln demokratick strany jako takov. Akoli mla ve svm nzvu pvlastek liberln demokratick, ve sv podstat nebyla liberln ani demokratick, a dokonce nebyla ani stranou v pravm slova smyslu. Liberln nebyla proto, e vtina stranickch pedstavitel byla hluboce konzervativnho zaloen a usilovala o zachovn danho stavu; absence demokratickch princip byla zjevn z mechanismu zen strany, jejich osu tvoily zkulisn dohody s vylouenm jak obyejnch strank tak i veejnosti; stranou pak nebyla v tom smyslu, e ji nespojovala jednotn ideologie, ale pedstavovala spe slepenec rznch frakc, jejich reln moc zvisela na spojen s okruhem vlivnch stoupenc a zjmovch skupinv jednotlivch volebnch obvodech. Aby jednotliv politici z ad Liberln demokratick strany dokzali zajistit plynul psun finannch zdroj do svch obvod, potebovali mt bezprostedn styk se sttn byrokraci, kterho mohli doshnout pouze jako lenov kabinetu. Jinmi slovy, strach z dlouhodobho naruen akceschopnosti peliv budovan st kenkai byl silnj ne ppadn ideologick pedsudky. Naproti tomu pro Japonskou socialistickou stranu byla ideologie vdy podstatnou soust jej stranick linie. Skutenost, e a do devadestch let nebyla schopna zformulovat dn program, kter by byl pitaliv pro prmrnho japonskho volie, pramenila prv z jej neschopnosti vymanit se z ideologickho seven. Zmny v mezinrodnm klimatu koncem osmdestch let vak uvolnily socialistick stran jej ideologick pouta a umonily j pejt k vtmu politickmu pragmatismu, kter se projevil prv neekanm spojenm s jejm hlavnm politickm neptelem. Socialist tak dky podpoe Liberln demokratick strany zskali daleko pevnj pozice na politickm kolbiti, ne by jim mohla zaruit Hatova nejednotn a vratk koalice. Aby nebylo pochyb o tom, e se Japonsk socialistick strana opravdu mn, schvlil zijov sjezd strany nov pstup ke kontroverznm otzkm, kter byly a dosud pro socialisty ideologickm tabu: vzal na vdom existenci jednotek sebeobrany a souhlasil s jejich vyslnm do zahrani, podpoil japonsko americkou bezpenostn smlouvu a zastavil kampa proti povinnmu uvn japonsk hymny ( Kimigajo) a japonsk vlajky (Hinomaru) jako sttnch symbol na kolch vech stup. Vznik velk koalice zaskoil i ostatn men strany, kter pvodn tvoily se socialisty koalin vldu. Nebylo pochyb o tom, e m-li mt opozice proti spojenectv dvou nejsilnjch stran vbec njakou anci, mus tvoit jednotn opozin blok. Vsledkem sloitch jednn bylo zaloen Strany novch obzor (inint), kter vznikla v prosinci 1994 na troskch esti stran a stranickch blok, zejmna Nihon int, inseit, Demokratick socialistick strany a Kmeit, a v jejm ele stanul bval premir Toiki Kaifu. V dob svho zaloen mla podporu 214 poslanc v obou snmovnch. V Doln snmovn pitom lenov nov strany obsadili 178 kesel, tedy jen o 22 kesel mn ne mla Liberln demokratick strana, a zdlo se, e na japonskm politickm nebi vyla hvzda, kter by mohla pestavovat politickou opozici novho typu. Vsledky voleb do Horn snmovny v ervenci nsledujcho roku tento optimismus jet poslily. inint zskala 40 kesel a zaostala za vtznou Liberln demokratickou stranou jen o est mandt. S celkovm potem 56 kesel se rzem stala

63

nejsilnj opozin stranou. Volby naproti tomu pinesly katastrofln porku jak socialistm (zisk pouhch 16 kesel) tak i int sakigake (ti mandty). Za nespchem stran vldn koalice je teba hledat celou adu pin. Na prvnm mst to bylo rozarovn prmrnho japonskho volie na pravm i levm kdle politickho stedu, kter se ctil bt vznikem velk koalice podveden a ztratil zjem o politiku jako takovou. Japonci nikdy nevynikali pli vysokou politickou angaovanost a pokud se do politickho dn zapojovali, pak spe na rovni municipln. Nicmn ast necelch 45 procent oprvnnch voli znamenala smutn rekord v povlen historii Japonska. Na druhm mst se uvd neuten hospodsk situace, zejmna ji zmnn ekonomick stagnace, problmy zpsoben vysokm podlem klasifikovanch vr a negativn dopady prudkho zpevnn hodnoty jenu v polovin devadestch let. Dne 17. ledna 1995 v 5 hodin 46 minut byla oblast Kansai zasaena zniujcm zemtesenm o sle 7,2 stupn Richterovy kly. Prodn katastrofa pln odhalila nefunknost byrokraticko administrativnho apartu, kter se zpotku snail celou situaci bagatelizovat a nechat likvidaci nsledk vhradn na mstnch orgnech. Zl jazykov tvrd, e japonsk mafie jakuza udlala v postiench oblastech v prvnch okamicch vc ne administrativa v Tokiu. Japonsk vlda si vak vyslouila ostrou kritiku i od mezinrodnho spoleenstv. Na pomoc postienm oblastem okamit odletly speciln tmy zchran, kter vak nebyly vputny do zem kvli chybjcm zdravotnm prkazm speciln cviench zchranskch ps a musely ekat vce jak den drahocennho asu na letiti, ne byrokratick apart povolil vjimku. Konen bilance tm est a pl tisce mrtvch a statisce lid bez pste. Nsledn vyetovn prokzala, e firmy, kter stavly visut dlnice i vkov budovy, astokrt poruovaly pedpisy tm, e k pprav betonu pouvaly psek z moskho dna obsahujc sl, kter naruila elezobetonov jdro staveb, m se snila jejich odolnost vi otesm. Jen co se Japonsko vzpamatovalo z lednov tragdie zailo druh ok, tragdii, kterou mla na svdom nikoli proda, ale lidsk fanatismus. Dne 20. bezna v dob rann piky nastraili stoupenci nboensk sekty m inrikj na stanicch metra pobl tokijsk tvrti Kasumigaseki, v samm centru japonskho politickho ivota, nloe s otravnm plynem sarinem. Vsledkem bylo dvanct mrtvch a vce jak pt tisc piotrvench lid nemluv o panice, kter zachvtila celou zemi. Okamit se rozhoely vniv diskuse zpochybujc institut nboensk svobody a volajc po vy me kontroly zejmna novch nboenskch sdruen. Ob netst ukzala, e vlda postrd jakoukoli schopnost krizovho zen, a v pln nahot odhalila, jak neprun a nefunkn je sttn byrokratick mainrie. Znamenala vak i potek rozkolu v koalici, kter se dle prohloubil s diskuz o me odpovdnosti Japonska za vlen hrzy v prbhu druh poloviny tictch a prvn poloviny tyictch let. Na rok 1995 toti pipadlo padest vro ukonen vlky v Tichomo a Japonsk socialistick strana, vedena snahou ukzat svm zklamanm volim, e si uchovala alespo minimln st sv pvodn politick orientace, poadovala, aby se Japonsko oficiln omluvilo za svoji okupan politiku a utrpen, kter zpsobilo svm asijskm 64

sousedm. Pravicov st opozice veden ministrem zahraninho obchodu a prmyslu Rjtarem Haimotem tento poadavek oste odmtla s tm, e se Japonsko nem za omlouvat. Usnesen vldy bylo sice nakonec v ervnu schvleno parlamentem za neptomnosti opozinch poslanc za inint, kte na protest opustili jednac sl snmovny, rozhdanou koalici se vak ji premiru Murajamovi nepodailo stmelit a potkem ledna 1996 odstoupil. Nstup Rjtara Haimota, jen nahradil Murajamu v kesle pedsedy koalin vldy, sice pinesl dal poslen konzervativnch sil, v rovin reln politiky vak neznamenal dn zsadn obrat. Vlda pokraovala v procesu stabilizace finannho sektoru a zahjila pipravovan jednn o snen potu americkch jednotek na vojenskch zkladnch na Okinaw. Nicmn hlavnm kolem novho premira bylo dovst Liberln demokratickou stranu k vtzstv v podzimnch volbch do Doln snmovny, kter se konaly poprv podle novho volebnho systmu. Pedzvst blcch se voleb pinesla i dal pohyb na politick scn. V polovin ledna se Japonsk socialistick strana pejmenovala na Sociln demokratickou stranu (akai minut) s clem zskat pro sebe volie stojc pobl politickho stedu. Tato snaha vak nakonec vystila naopak v oslaben stranickch pozic pot, co se odtrhla skupina mladch poslanc a spolen s nkolika leny int sakigake zaloila v z 1996 Demokratickou stranu (Minut) jako liberln alternativu dvou silnch konzervativnch stran Liberln demokratick strany a inint. Nov strana opela svj program o poadavek radikln reformy sttn sprvy a doufala, e se j poda v nadchzejcch volbch oslovit vt st demokraticky smlejc japonsk veejnosti. Akoli vznikla teprve dva msce ped volbami zskala 52 kesel a vyvihla se tak na tet pku politickho ebku. Vtzn Liberln demokratick strana sice nezskala potebnou nadpolovin vtinu (pouze 239 mandt), ale i pesto se staronov premir Haimoto rozhodl neobnovit bvalou koalici se socilnmi demokraty a int sakigake a radji vytvoil jednobarevnou meninovou vldu spolhaje na tichoupodporu svch bvalch koalinch partner. Dvodem jeho ponn byla zejm snaha pesvdit ztracen volie, e Liberln demokratick strana m samadosti sil na prosazen poadovanch reforem. V lednu 1997 vyhlsila Haimotova vlda program esti zsadnch reforem (za vechny mono zmnit alespo administrativn sprvn reformu, reformu veejnch financ i reformu socilnho, zdravotnho a penzijnho systmu), z nich vtina byla vytena ji Hosokawovm kabinetem v letech 19931994. K zsadnm pesunm dolo i na druhm konci politickho spektra. Nzorov stety uvnit inint, kter vypukly pot, co strana nedokzala zvtzit v jnovch volbch, vedly k odchodu Cutomua Haty a nkolika dalch stejn smlejcch len, kte koncem roku 1996 zaloili Stranu slunce (Taijt), a vyvrcholily o rok pozdji v prosinci 1997, kdy se inint rozpadla na est samostatnch pidistran. Jedin z nich, kter mla nadji pet jako samostatn politick subjekt, byla Liberln strana, kterou zformoval Iir Ozawa a nkolik jeho vrnch stoupenc; ostatn strany se ti msce nato spojily s Demokratickou stranou. Vsledky voleb v roce 1996 nenaplnily oekvn, kter do novho volebnho systmu vkldala opozice. Politick scna nebyla o nic stabilnj a vlastn organizace voleb o nic efektivnj ne v systmu stedn velkch volebnch obvod. Smen systm vraznji 65

nepodpoil vznik dvou velkch politickch stran a japonsk politick ivot nadle ovlivovala jedna siln strana, proti kter stla zatm spe rozdroben opozice. Do jak mry by se prv zformovan Demokratick strana mohla stt protivhou Liberln demokratick strany mly naznait a vsledky voleb do Horn snmovny v ervenci 1998. Liberln demokrat li do voleb se sebevdomm pesvdenm, e se jim poda vybojovat alespo 64 mandt, m by si sice nezajistili nadpolovin vtinu, nicmn s podporou nezvislch poslanc by dokzali schvlit v Horn snmovn vtinu pedloh. Zisk pouhch 45 mandt byl proto velkm zklamnm. Haimoto, kter nikdy neml ve sv stran pli pevnou pozici, pevzal zodpovdnost za volebn nespch a den po volbch odstoupil. Nsledujc dva roky vldy Keiza Obuiho bvaj hodnoceny jako stabiln, le politicky nevrazn obdob. Obui, jen patil stejn jako Haimoto do nejsilnj Takeitovy frakce, byl znm svoj smlivou povahou vtanou pi hledn kompromis, ale zcela nevhodnou k prosazovn reforem zsadnho charakteru. Ji jeho nstup do funkce byl provzen celou adou problm. Na prvnm povolebnm zasedn parlamentu zvolila Doln snmovna Obuiho jako kandidta na ad ministerskho pedsedy, v Horn snmovn vak Demokratick strana prosadila s podporou cel opozice, vetn komunist, za kandidta svho pedsedu Naota Kana. Obui se sice nakonec stal premirem, nicmn Horn snmovna vyslala vld jasn signl, e j nehodl init sebemen stupky. Aby za tto situace dokzal prosadit nvrhy nkolika kontroverznch zkon (reforma vldnch ad, prohlouben spoluprce s USA pi zajiovn regionln bezpenosti, uznn formlnch sttnch symbol, stabilizace a oiven finannho sektoru a dal), byl Obui nucen pijmout v lednu 1999 do sv vldy Ozawovu Liberln stranu a v jnu pak rozit koalici i o Kmeit. Cenou, kterou musel zaplatit koalinm partnerm za jejich spoluprci, bylo pedevm snen potu mandt volench v obvodech s pomrnm zastoupenm z 200 na 180. o, e Obui nakonec dokzal vtinu svch kontroverznch nvrh prosadit, nebylo jen dky jeho schopnostem obratnho vyjednavae, ale pedevm slabost opozice, kter si pod vedenm Demokratick strany teprve ujasovala sv politick mantinely. Obuimu nelze upt, e si dokzal zskat i relativn oblibu mezi veejnost; nikoli vak proto, e by byl tak vraznm politikem, nbr kvli tomu, e odmtl program zsadnch reforem, kter navrhl jeho pedchdce premir Haimoto, a radji zvil objem veejnch vdaj na oiven stagnujcho hospodstv. Konec Obuiho vldy byl vynucen jeho zdravotnm stavem po mozkov mrtvici potkem dubna 2000, na jej nsledky dva tdny nato zemel. Spch, ve kterm veden Liberln demokratick strany vybralo Obuiho nstupce, nebyl pli dobrm rdcem. Joir Mori, generln tajemn strany a pslunk Fukudovy frakce, sice ml jist zkuenosti s vldnmi funkcemi z dob svho psoben na ministerstvu zahraninho obchodu a prmyslu a pozdji na ministerstvu hospodstv, nicmn jeho nepokryt nacionalismus a pochybn osobn ivot stran spe ukodil. Projevilo se to i v nsledujcch volbch do Doln snmovny v ervnu 2000, ve kterch si vldnouc koalice sice udrela stabiln vtinu, nicmn vechny ti koalin strany ztratily, zatmco opozin Demokratick strana zaznamenala zisk 32 mandt a 66

obsadila celkem 127 kesel. V pedzvsti blcch se voleb do Horn snmovny v ervenci 2001 a s ohledem na prudce klesajc podporu veejnosti nakonec premir Mori v dubnu 2001 rezignoval a rozbhly se ppravy na volbu novho pedsedy strany a budoucho premira. Na kandidtn listin proti sob stli dva siln soupei bval premir Rjtar Haimoto a zdnliv outsider Duniir Koizumi, jen se o funkci pedsedy strany uchzel ji potet. Formln byl pedseda volen liberln demokratickmi poslanci v obou snmovnch, ve skutenosti vak o premirovi vdy rozhodovalo neju veden jednotlivch frakc. Napklad Joir Mori byl takto vybrn za novho premira pti nejmocnjmi mui Liberln demokratick strany v dob, kdy dosud adujc pedseda vldy Keiz Obui leel v kmatu. Volby stranickho veden v dubnu 2001 se vak od pedchoz praxe zsadn liily. adov lenov strany v mstnch pobokch dali jasn najevo svoji nespokojenost s frakn politikou vrcholnho veden a vynutili si alespo meninov podl na volb novho pedsedy. Vsledek hlasovn v prefekturch, kter pedchzelo poslaneckmu, pekvapil nejen samotnou stranu ale i japonskou veejnost 87 procent hlas pro Koizumiho. Neoekvan podpora Koizumiho kandidatue na regionln rovni nakonec pimla celou adu poslanc, aby se pidali na jeho stranu a zajistili mu tak pesvdiv vtzstv.

67

Kapitola 9 Japonsk film na zatku 21. stolet

Japonsk film ji dvno nen jen domnou mal skupinky zasvcenc a filmovch nadenc dochzejcch do filmovch klub. Japonsk kinematografie je pomrn pravideln pedstavovna na filmovch festivalech, mezi nimi vynikaj hlavn MFF v Karlovch Varech, Febiofest, Filmasia a v poslednch letech Eigasai, kter je vnovn vhradn japonskmu filmu. Stejn tak se sna esk televize, i kdy spe nrazov; nejvce prostoru zatm dostali reisi Kurosawa Akira a Kitano Takei. A nemalou roli pi en japonskho filmu sehrly spolenosti zabvajc se vrobou a prodejem DVD, a u se jednalo o prodej v kamennch obchodech a na stncch, nebo disky distribuovan prostednictvm internetu. Je to prv internet, posledn zmnn mdium, kter zpsobilo, e se regionln omezen japonsk produkce dostv do celho svta. Bez ohledu na to, zda se tak dje legln i nelegln cestou, zplava japonskho filmu zpsobuje, e se znalosti eskch divk neomezuj pouze na tvorbu Ozua, Kurosawy i Kitana, ale jen s minimlnm zpodnm oproti divkm v Japonsku maj monost vidt i souasnou filmovou tvorbu. To samozejm plat za pedpokladu, e film vyjde v Japonsku na DVD nebo na disku blu-ray. Vtina film, o kterch v tomto lnku bude e, je proto snadno dostupn na internetu, asto za pijatelnou cenu a vtinou i s anglickmi titulky. Velk mnostv japonskch film, kter je mon shldnout, m vak za nsledek, e se lovk v t zplav pbh a rznch zpracovn pestane orientovat. Zmapovat japonsk film po na zatku 21. stolet je pomrn nron podnik, a to i proto, e vtina japonsk i nejaponsk odborn literatury kon pouhm vyjmenovnm nkolika film z prvn poloviny prvnho desetilet. A vlastn ani pedchzejc devadest lta nebyla, napklad oproti letm edestm, dostaten zpracovna. Dn po roce 2000 bv v djinch japonskho filmu zmiovno pouze okrajov. Na to, aby mohlo bt zpracovno cel prvn desetilet 21. stolet, je bezpochyby teba nleit asov dostup. Prvn desetilet se vak chl ke konci a ji te je zejm, e film na zatku 21. stolet neskomr, ale e dochz k jeho rozkvtu, alespo co se kvantity te. Paklie se o padestch letech hovoilo jako o druh zlat e japonskho filmu, lze souasn stav bez vtho pehnn nazvat tet zlatou rou japonskho filmu. V potech film se rozhodn jedn o velik skok. Od roku 2006 poet film natoench za rok pravideln pekrauje 400 kus, co sice nedosahuje na zlat padest lta, kdy jich bylo do kin uvdno kolem 500 ron, ale ve srovnn s osmdestmi lty, kdy jich bylo produkovno jen nco pes 300, a s lty devadestmi, kdy se jich toilo v prmru 250, se jedn o znateln nrst. Rok 2006 je v rmci djin japonskho filmu dleitm meznkem. Od roku 1985 to bylo poprv, co japonsk filmy v Japonsku vydlaly vce ne filmy zahranin (pevn americk provenience). A souasn bylo do kin poprv uvedeno vce japonskch film ne zahraninch. Podl japonsk filmov produkce v roce 2006 inil 53,2 procent z celho objemu uvedench film a v roce 2008, kter byl

68

zatm nejrodnj, 59,5 procent. daje za rok 2009 jet nejsou zveejnny, ale lze pedpokldat, e meme oekvat obdobn sla, i kdy asi o nco ni. Budeme-li ptrat po pinch tohoto obnovenho zjmu o japonsk film, musme se vrtit zpt do let devadestch. Oproti padestm a edestm ltm, kdy japonskmu filmu vvodily ob filmov spolenosti Th, Daiei, Tei, iku a Nikkacu, si v devadestch letech japont reisi museli sv projekty asto financovat sami a za tmto elem nezdka zakldali nezvisl filmov produkce. To mlo za nsledek, e ji nebyli pod bezprostednm vlivem mamutch filmovch korporac a mohli tvoit mnohem svobodnji. Velk filmov spolenosti se staraly pouze o distribuci, i kdy ty spolenosti, kter peily rozpad systmu velkch studi v osmdestch letech, se v omezen me na filmov tvorb podlely dl. Film se sice v devadestch letech toilo mn ne v dvjch dobch, ale byly vtinou kvalitnj. Etablovala se cel generace novch filmovch reisr, kte si neproli tradin uovsk obdob pod vedenm slavnho reisra, ale pechzeli k reii z jinch odvtv. Napklad Kitano Takei byl pvodn herec a televizn komik, Iwai undi pracoval jako asistent v televizi, Koreeda Hirokazu zaal jako dokumentarista a Ii Takai se nejprve ivil jako autor komiks manga. Nov vlna reisr na zatku devadestch let reflektovala Japonsko po splasknut pefouknut bubliny zzranho ekonomickho rstu. Navc to bylo Japonsko po niivm zemtesen v Kbe a po sarinovm toku v tokijskm metru z roku 1995. Tyto udlosti mly psychologick efekt na vtinu japonsk populace a zmnily celkov klima ve spolenosti. Japonsko u nebylo bezpenou zem plnou spokojench lid. To se samozejm odrazilo i ve filmov tvorb. Nov vznikajc filmy nemusely bezprostedn zobrazovat souasn dn, ale spoleensk klima, v nm vznikaly, je do znan mry ovlivnilo. O nejvt spch japonskho filmu v devadestch letech se vak nepostaral zanajc reisr, ale legenda z let edestch, filmov vetern Imamura hei. Onm spchem bylo udlen Zlat palmy na mezinrodnm filmovm festivalu v Cannes za Imamurv film Unagi (ho) v roce 1997. Japonsko tehdy po dlouh dob doshlo vznamnho spchu na mezinrodnm poli. Navc na stejnm festivalu zskala Kawase Naomi cenu pro debutujc reisry za film Moe no Suzaku (Suzaku) a ve stejnm roce ji zkuen Kitano Takei korunoval japonskou sklize Zlatm lvem na festivalu v Bentkch za film Hanabi (Ohostroj). Od tohoto roku se japonsk filmy na zahraninch festivalech objevuj celkem pravideln a s nktermi se podailo prorazit i do zahraninch kin, kde v nvtvnosti pedily i nkter hollywoodsk velkofilmy. Mezinrodn spchy vyvolaly v Japonsku zjem o film domc provenience stejn jako v letech padestch, kdy mezinrodn spch Kurosawova filmu Ramon z roku 1951 odstartoval ji zmnnou druhou zlatou ru japonskho filmu. Od poloviny devadestch let stejn jako v jinch stech svta zaal vzrstat poet multikin a mrn k tomu se zvyovala i jejich nvtvnost. Finann zisky a mon potencil japonskho filmu si postupn zaala uvdomovat i japonsk vlda, pod jejmi kdly vznikaly od roku 2000 oblastn Filmov komise (Firumu komion). Ty pak byly v roce 2001 zasteeny Celosttn filmovou komis (Zenkoku firumu komion renraku kjgikai), kter od roku 2003 udluje japonskm reisrm granty 69

na tvorbu novch film. Nejedn se o vysok stky, ale jde o zsadn prlom v oficiln politice ve vztahu k filmovmu prmyslu. Od ukonen americk okupace v roce 1952 a do roku 2003 toti japonsk vlda do tohoto odvtv dnm zpsobem neinvestovala, ve bylo ist ponechno svobodnmu trhu. Japonsk vlda filmovmu prmyslu nepomohla ani v sedmdestch a osmdestch letech, kdy se mu dailo nejhe. Oficiln autority tak vol stejnou strategii jako v ppad mangy a anime, kter japonsk vlda rovn protuje a podporuje s velkm zpodnm, a v dob, kdy slav mezinrodn spchy. Dalm pznakem zjmu o japonskou kinematografii je vzrstajc poet filmovch kol, kter ped rozpadem systmu velkch filmovch spolenost na potku osmdestch let prakticky neexistovaly. Je stle vce mladch lid, kte nechtj bt jen pasivnmi pihlejcmi, ale hodlaj se na filmov tvorb bezprostedn podlet. Touhu stt se reisrem nebo hercem nasycuj nov vznikajc filmov koly a filmov semine na prestinch univerzitch, na nich vyuuj ji zaveden japont reisi, kte sami zaali tvoit potkem devadestch let. Lze pozorovat obdobn trend jako v ppad souasn japonsk literatury, ovem s desetiletm zpodnm. Na konci osmdestch let, konkrtn od roku 1987, kdy se prosadila Joimoto Banana, Murakami Haruki se stal skuten slavnm autorem a Tawara Mai okovala svou neotelou poezi, propukla mohutn vlna zjmu o literrn umn. Nsledujcch deset let ly velmi dobe na odbyt knihy tvrho psan od spisovatel pedchzejc generace a rovn na univerzitch byly organizovny semine obdobnho raen. Mimochodem to, e od devadestch let je literrn innch a hlavn uznvanch stle vce en, je takt velkou zmnou. eny byly umlecky angaovan i v pedchozch obdobch, ale literrn ceny zskvaly jen poskrovnu. Dnes je, zd se, vce spisovatelek ne spisovatel. Takt ve filmovm prmyslu se za megafonem zanaj prosazovat eny. Pokud pomineme hereku Tanaku Kinujo rerujc nkolik film na pelomu padestch a edestch let, byla prvn vlatovkou dokumentaristka Kawase Naomi, kter se prosadila v devadestch letech, a dnes je to hlavn Ogigami Naoko, jej filmy Kamome okud (Jdelna Kamome, 2005) a Megane (Brle, 2007) stoj rozhodn za pozornost. Pokud jde o nry a tmata souasnho japonskho filmu, vznik problm, podle jakch kritri je tdit. Tradin se japonsk film dl na tzv. gendaigeki (filmy ze souasnosti) a didaigeki (historick filmy), piem didaigeki jsou v podstat to, emu kme samurajsk filmy. Ovem ji po 2. svtov vlce a nsledn okupaci se tento zpsob klasifikace ukzal jako nedostaten. V rmci tchto dvou irokch kategori se zaaly vyleovat dal nov nry. Vtina nr, kter tehdy a v pozdjch letech vznikly, petrvaly do dnench dob. Znovu se zde potvrzuje jev, kter lze pozorovat i v djinch literatury a umn, a sice e nov nry nenahrazuj nry star, nbr e ke starm nrm se pidvaj novj. Vznik tm m dle spletitj mozaika smujc ke stle vraznjmu obohacen stvajcho sytmu nr. Samozejm nkter star formy ustupuj do pozad a nejsou ji preferovny, ale vtinou nikdy nemiz docela. Nen proto pekvapenm, e japonsk film na zatku 21. stolet vykazuje tolik variant, e je tm nemon zmnit vechny nry, 70

v jejich rmci japont reisi tvo. Nkdy je tak tk rozliit, zda se jedn o speciln nr nebo pouze o opakovan zpracovn podobnho tmatu. Stejn obtn je urit, zda dan film pat do toho i kterho nru. Variabilita souasn japonsk kinematografie je pinou toho, e se nkter filmy doslova p jakkoli klasifikaci. Nsledujc pehled by proto ml slouit jen orientan, jedn se o mj nvrh, jak filmy klasifikovat, a vzhledem k nesmrnmu potu film, kter jsou kad rok produkovny, je do znan mry i konkrtn vbr omezen na tituly, k nim jsem ml pstup, nebo byly reflektovny filmovou kritikou. Dal rozlien, pro nkoho mon samozejm, je rozdlen na filmy animovan (anime) a hran. Popularita japonskch animovanch film v Japonsku a vlastn po celm svt nabyla takovch rozmr, e od konce devadestch let jsou nkter anime v kinech navtvovanj ne filmy hran. Jedn se pedn o rzn filmov zpracovn srie Pokemon a nov pokraovn Doraemona, kter maj nejvt spch u dtskho publika, a dle pak o filmy od Mijazakiho Hajaa, jeho Sen to ihiro no kamikakui (Cesta do fantazie) zskal v roce 2002 dokonce Oscara za nejlep animovan film. Od t doby vvod anime japonskm filmovm ebkm celkem pravideln. Pokad kdy je v Japonsku uveden nov film od Mijazakiho Hajaa, vzroste nvtvnost kin mimodnm zpsobem. V prvnm desetilet 21. stolet to byl asto se opakujc jev. Meme tedy pedpokldat, e japonsk filmy v roce 2009 vydlaly o nco mn ne v roce minulm, protoe dn Mijazakiho nov snmek do kin uveden nebyl. To nic nemn na faktu, e vysok obraty maj i filmy hran, na nich je cel filmov prmysl zaloen. Anime pedstavuj kvalitativn odlin mdium, a protoe jejich reisi nepracuj s ivmi herci a neto ve skutench nebo umle vybudovanch lokacch, je i jejich prce odlin od prce reisr hranch film. Anime bvaj lenny podle jinch kategori, omezm se proto jen na filmy hran, aby u v tak spletitm systmu nr nevznikl naprost zmatek. Existuj ovem i reisi, kte zvldli oba dva typy mdi, ppadn je dokou zrun kombinovat. Pat mezi n napklad Oii Mamomu, jeho hran film Avaron (Avalon) z roku 2001 je ji klasikou a to sam lze ci i o jeho animovanch filmech s cyberpunkovou tmatikou, Kkaku kidtai (Ghost in the Shell, 1995) a Inosensu (Ghost in the Shell 2: Innocence, 2004). Podobn mnohostrannm reisrem je i Anno Hideaki, kter v druh polovin devadestch let uhranul celou generaci mladch Japonc svmi nihilistickmi animovanmi filmy a serilem inseiki Evangerion (Evangelion novho stolet, 1995-97). Na druhou stranu Anno reroval hran filmy, jako jsou run kamerou snman Rabu & Poppu (Love & Pop, 1998) o dospvajcch stedokolakch koketujcch s prostituc, nebo specilnmi efekty nabyt Kjt Han (Cutie Honey, 2004), co je filmov remake stejnojmenn mangy a kreslenho serilu ze sedmdestch let. Na potku 21. stolet natoili sv posledn dla vznamn reisi populrn v letech edestch a sedmdestch. Nelze mluvit vyloen o specilnm nru, spolen jim je pouze vysok vk a to, e ve sv dob vraznm zpsobem ovlivnili pozdj smovn japonskho filmu. Byli to pedn dnes ji zesnul reisi Fukasaku Kindi s filmem Battoru rowaijaru (Battle Royale, 2000), jeho uveden rozpoutalo diskusi o vlivu mdi na en nsil mezi mlde do konce i v japonskm 71

parlamentu, ji zmnn Imamura hei, kter umleckou drhu zavril smyslnou erotikou nabytm snmkem Akai hai no ita no nurui mizu (Vlan voda pod ervenm mostem, 2001), a Iikawa Kon, kter se s divky rozlouil remakem svho spnho filmu z let sedmdestch, Inugamike no iizoku (Rod Inugami, 2007). Dle jsou to stle ijc a tvoc reisi Suzuki Seidun, renegt japonskho filmu, kter filmem Pisutoru opera (Pistolov opera, 2001) navzal na svj nejznmj snmek Koroi no rakuin (Cejch zabijka) z roku 1967 a ve svch 82 letech natoil pohdkov muzikl Operetta tanuki goten (Opereta z jezevho palce, 2005). Dle Joida Joiige, kter patil v edestch letech k takzvan nov vln, po roce 2000 svedl vytvoit psychologick drama Kagami no onnatai (eny v zrcadle, 2004), inoda Masahiro, rovn zstupce nov vlny, jen za vyuit nejnovjch technologi natoil snmek z doby ped 2. svtovou vlkou, Supai Zoruge (pion Sorge, 2003), a ind Kaneto, kter je znm svou umleckou tvorbou i u ns, uvedl do kin svj zatm posledn film Iiui dind kt gakk: Hana wa iredomo (I kdy kvty opadaj) v roce 2008 ve vku 95 let. Nejstar nr japonsk kinematografie, samurajsk film, zail po roce 2000 obrodu a po dlouh dob i spchy na mezinrodnch festivalech. Siln k tomu pispl zkuen reisr Jamada Jdi, kter zajioval pjmy spolenosti iku dky dlouh ad smvnch film Otoko wa curai jo (Chlapi to maj tk, 1974-97) o dobrosrdenm snlkovi Torovi. Od komedi se Jamada odpoutal v roce 2002, kdy natoil samurajsk film Tasogare Seibei (Soumrak), kter byl v nsledujcm roce nominovan na Oscara za nejlep zahranin film. Na tento spch pak navzal filmy Kakui Ken: Oni no cume (Skryt ost, 2004) a Bui no Iibun: Love and Honor (st samuraje, 2006), jimi uzavel svou samurajskou trilogii na motivy povdek Fudisawy heie. Divcky spn byly rovn historick filmy od Takity Jdira, dvojice film z heianskho dvorsk prosted Onmjdi (Geomant, 2001) a Onmjdi II (Geomant II, 2003) a samurajsk podvan Mibu giiden (Legenda o samuraji z Mibu, 2003) o skupin insengumi psobc na konci obdob Edo. Mlad generaci pak zaujaly filmy Azumi (2003) od Kitamury Rjheie a Azumi 2: Death and Love (Azumi 2: Smrt a lska, 2005) od Kaneka sukeho, v nich na sebe v hlavn roli upoutala pozornost mladik zpvaka Ueto Aja. Mimochodem hrdinov filmu Azumi jsou mimodn dobe vycvien zabijci, co m pivd k dal kategorii, filmm s nindovskou tematikou. Nindovsk filmy maj tm stoletou tradici a mezi novjmi snmky vynik hlavn Shinobi: Heart Under Blade (inobi: Srdce pod ostm, 2005) ve skvlm obsazen a v reii imojamy Tena. Uritm subnrem v rmci tohoto nru tvo filmy, v nich vystupuj tzv. kunoii, ensk protjky nind, kter k boji vyuvaj i sv vnady, a proto m vtina tchto snmk erotick podtext. Bhem prvnho desetilet 21. stolet jich bylo pevn pro video distribuci vydno kad rok hned nkolik. Jednotliv motivy se vak v tchto filmech opakuj pli asto, a proto mohou psobit ponkud fdn. Stereotypy, kter lze pozorovat u nkterch samurajskch, ppadn nindovskch film, se velmi asto objevuj i v jinm stram nru, a sice ve filmech jakuzckch. Obecn se filmy o jakuze rozliovaly na ninkj eiga (filmy o chrabrch jakuzcch), v nich se vdy nael hrdina-jakuzk, kter 72

dokzal pemoci ty patn, a pozdji dicuroku eiga (filmy zobrazujc pravdu), v nich je japonsk mafie zobrazovna bez jakchkoli pkras jako svt pln intrik a zrad. Od devadestch let, kdy se tento nr vrtil, se ji ned pesn stanovit, zda se jedn o ninkj i dicuroku eiga, a pomrn stabiln model byl nahrazen vt variabilitou tmat. Mezi nejvraznj osobnosti tohoto nru pat Kitano Takei, kter se na tto scn prosadil jako reisr ji na konci osmdestch let, ale po roce 2000 natoil pouze jedin jakuzck film, Brother (Ve sprech jakuzy, 2001). sten se tato tmatika objevuje i v poeticky ladnm snmku Dolls (Loutky, 2002) a to, e se od tohoto nru nedoke odpoutat, ukazuje s humorem i ve filmu Kantoku banzai! (Slva reisrovi, 2007). K jakuzckmu nru se v pln slv vrtil ve filmu Autoreidi (Outrage, 2010) Druhou vraznou osobou je nejproduktivnj reisr tohoto desetilet, Miike Takai, pro nho neexistuj dn nrov hranice. Jakuzckch film tolik, e je velmi tk uvst reprezentativn pklad. Co se te zobrazen nsil, v niem si s Kitanem nezad. Nejbizarnjm je v tomto ohledu film Koroija Ii (Zabijk Ii, 2001) o psychicky vyinutm hrdinovi, kter v zchvatu doke na cry rozsekat teba i celou bandu jakuzk, a o nic podivnj nen ani Gozu (2003), v nm se ni f jakuzy promn v enu, aby s pomoc svho podzenho znovu narodil jako mu v pvodn podob. Tradinji stien jsou pak filmy Mijasakiho Takeiho, kter za dvma zmnnmi autory ponkud zaostvaj. Nejvtho spchu za hranicemi Japonska vak zaznamenal japonsk horor. Ve odstartoval Nakata Hideo ji v devadestch letech filmem Ringu (Kruh, 1998), kter byl nsledovn dalmi pokraovnmi, vetn televiznho serilu a americkch adaptac. Pozdji Nakata svou sbrku horor rozil o dal hrzostran titul, mimo jin o filmy Kaosu (Chaos, 2000) a Honogurai mizu no soko kara (Temn vody, 2002). Podobnch spch ve svt doshl i reisr imizu Takai svmi filmy Duon (Proklet) a Duon 2 (Proklet 2) z roku 2003, kter byly adaptacemi jeho stejnojmennch film pro video distribuci z roku 2000. Tak tyto snmky byly natoeny znovu pro americk trh. Mnohem sofistikovanji bvaj pojaty filmy Kurosawy Kijoiho, napklad Kairo (Obvod, 2001) zobrazujc pchod konce svta, nebo film dion (Konkurs, 2000) od Miikeho Takaiho, co je ostatn jeden z nejstraidelnjch horor vbec. O dva roky pozdji vytvoil Miike dokonce hororov muzikl, Katakurike no kfuku (tst rodiny Katakuri, 2002) a k ist hororovmu nru se vrtil filmem akuin ari (Zmekan hovor, 2004). Specilnm subnrem v rmci horor jsou filmy o zombie, kter se asto pekrvaj s jinmi nry, nap. s vlenmi snmky, Zonbi dietai (Zombie jednotky domobrany, 2006), samurajskm filmem, Joroi: Samurai zonbi (Brnn: Samurajsk zombie, 2008), jakuzckm filmem, Dicuroku gaiden: Zonbi gokud (Pravdiv legenda: Zombie jakuza, 2001), ale i s komedi, nap. Tkj zonbi (Tokijsk zombie, 2005) od Sata Sakiiho. A jako o dalm subnru lze uvaovat i v ppad gore film, kter jsou prodchnuty extrmnm nsilm a zabjenm a jsou toeny tak, aby jednotliv scny vyvolvaly dojem autentickch zbr, nap. All Night Long: Dare demo jokatta (Celou noc: Mohl to bt kdokoli, 2008) od Macumury Kacuji. Zobrazovn nsil by asi kad oekval i od vlenho filmu, ale v Japonsku nen v tomto nru na hrzn scny kladen plin draz. Od konce 2. svtov vlky se spe stdaj obdob 73

protivlench nmt s nmty oslavujcmi dvn vtzstv i porky. Po roce 2000 to je druh z tchto ppad, i kdy dleitj ne samotn nmty je draz na kamardstv. Ve filmu Otokotai no Jamato (Yamato: Lo smrti, 2005) od filmovho veterna Sata Dunji se obdob konce vlky nahl jet s odstupem, ale ve filmu Ore wa kimi no tame ni koso ini ni iku (Zemt pro Japonsko, 2006), kter na nmt spisovatele a pravicovho politika Iihary intara reroval ind Taku, je oslavou hrdinskch in letc kamikaze obtujcch pro vlast sv mld. Ve vlench filmech se vyuv mnoho filmovch trik, podobn jako v tzv. tokusacu eiga (filmy se zvltnmi efekty) a v rmci nich kaid eiga (filmy o monstrech). Prototypem film o monstrech bylo dlo Godira (Godzilla) z roku 1954 a rzn pery se utkvaly v boji i na zatku 21. stolet. Godzilla se toila prakticky kad rok, piem poslednm dlem tto srie je film Godira Final Wars (Godzilla Posledn vlky) z roku 2004. Filmy o monstrech se vak to dl, napklad Wakusei daikaid Negadon (Negadon, 2005) nebo Gamera iisaki jatai (Gamera: Mal vtzov, 2006), co je film, v nm vystupuje pera podobn elv, a ve filmu inkaid Reig (Reig, 2008) vystupujc mosk monstrum dokonce na konci 2. svtov vlky potop ob lo Musai. Mezi filmy nru tokusacu eiga pat dle rzn souboje robot-ochrnc i superhrdin, kte ste svt proti mimozemanm a vemu zlu. Ve filmu Zeburman (Zebraman, 2004) od Miikeho Takaiho se superhrdinou, jen v podob zebho mue zachrn cel svt, stlal obyejn uitel ze zkladn koly. ernobl rozliovn na dobro a zlo je obvykl i v pohdkch, ale nkter filmy pro dti se tomuto schmatu vyhbaj. A nkter dlka mohla bt pozena i u ns, jako nap. film Kogicune Heren (Litika Helen, 2006) o malm oputnm lim mldti, jeho vchovy se ujme mal chlapec. Bez specilnch efekt se vtinou obejdou reisi film, kte se dotkaj souasnch spoleenskch problm, a je to ikana na kolch, nap. ve filmu Riri uu no subete (Ve o Lili ouou, 2001) rerovanm Iwaiem undim, nezamstnanost, hikikomori (lid uzavrajc se do svch pokoj, z nich nehodlaj nikdy vyjt), sebevrady, problematika pestrl populace, nboenskch sekt, nos, domcho nsil a mnoha jinch. Nejpsobivjm filmem prvnho desetilet se sociln tematikou je stle snmek reisra Koreedy Hirokazua Daremo iranai (Nikdo to nev, 2004) o dtech, kter nech jejich matka pln samotn bez jakchkoli prostedk. Divcky spn jsou rovn snmky od Japonc korejskho nebo nskho pvodu, zabvajc se problematikou nrodnostnch menin v Japonsku, nap. film i to hone (Krev a kosti, 2004) od Saie Jiiho. Optimistitji jsou ladny filmy, kter adm mezi tzv. zdokonalovac filmy. Podstatou zdokonalovacho filmu je, e se jeho pvodn neschopn i neohraban hrdinov postupn zlepuj ve zvolen innosti, a v n zanou sklzet spchy. Pvodn s tmto principem piel v devadestch letech Su Masajuki, napklad ve filmu Shall we dansu? (Smm prosit?, 1996), kter m adu pokraovatel, mezi nimi je nejaktivnj Jagui inobu. Za zmnku stoj obzvlt film Wtbizu (Akvabelci, 2001) o studentech, kte se zanou vnovat do t doby vhradn enskmu sportu, nebo Suwingu gruzu (Swing girls, 2004) o studentkch, kter pestoe o to pvodn nemaj zjem, zanou hrt ve kolnm hudebnm tlesu. Obecn filmy ze kolnho prosted lze rovn vydlit jako 74

samostatn nr. Podivnm je v tomto ohledu smvn ladn snmek Furumaji Tomojukiho nazvan Hmuresu gakusei (Student bezdomovcem, 2008), v nm se ti sourozenci ocitnou ze dne na den bez stechy nad hlavou, a jejich otec je pestane ivit. Krom tchto se v Japonsku rozliuj i jin nry obvykl i v jinch kinematografich, napklad rzn druhy komedi, filmy s kriminln zpletkou, filmy milostn, filmy na nmty dleitch literrnch dl apod. Velmi specifickm nrem jsou filmy o otaku, jedincch ijcch svj ivot ve svt komiks manga, plastikovch postaviek, potaovch her a rznch pevlek. Vjimenou pozici v tomto nru zaujm dlo nazvan Dena otoko (Mu z metra, 2005), jeho hrdina nave vztah s krsnou dvkou, kter ije zcela normlnm ivotem. Zajmav je tento film mimo jin i tm, jak vznikl. Zprvu se jednalo o internetov blog nkoho, kdo ve dajn zail, pot vznikla kniha, nsledn seril, potom celoveern film a souasn i manga. Tento film je dkazem propojenosti mdi v souasn dob a ukzkou toho, jak lze na jedinm npadu nkolikansobn vydlat. Navc pibv film, kter vznikaj na nmty japonskch komiks, a naopak je i hodn manga seril vzniklch na motivy hranch film. To sam plat i o vztahu mezi hranm filmem a anime. Piem souasnm trendem je toit i filmy podle potaovch her, co se ostatn nedje pouze v Japonsku. Nemu se zde vce vnovat erotickmu filmu, ale i ten disponuje obrovskou va riabilitou a me bt i dostaten vtipn, jako napklad ztetn film Hanai Saiko no karei na gai (Bjen ivot Saiko Hanai, 2005). Japonsk filmy se zabvaj i otzkami homosexuality, lesbick lsky i transsexuality, m se sna dret trend s okolnm svtem. Naprosto ojedinl jsou vak filmy, v nich jsou hrdiny rzn zvata, kter ij stejnm ivotem jako lid, napklad jako spie ve filmu Karamari resur (Spiov wrestler, 2004) nebo koala v Koara ka (Sekn f je koala, 2005). Na tento druh zbavy se specializuje reisr Kawasaki Minoru. Mezi novmi nry, kterm se po roce 2000 dailo, pat napklad omnibus, filmy sestvajc z nkolika kratch, asto nesouvisejcch film od rznch reisr. Motivy k naten omnibus bvaj rzn. Napklad Jam Films (2003), Jam Films 2 (2004) a Jam Films S (2005) mly pedstavit v novm hlu pohledu reisry, kte se doposud vnovali pevn tvorb reklam. Dalm oblbenm nrem jsou rzn retro filmy, v nich se reisi s nostalgi ohlej do padestch i edestch let, jako teba ve filmu Always Sanme no jhi (Always: Zpad slunce ve tetm okrsku, 2005) od Jamazakiho Takaiho, nebo Tkj taw: Okan to boku to, tokidoki, oton (Tokijsk v: Mma a j, a obas tta, 2007) v reii Macuoky Ddiho. Nostalgii lze vysledovat i z toho e se na konci prvnho desetilet toilo tolik remaku, pevn Kurosawovch samurajskch film. Krom tchto film se do kin pravideln uvdj i rzn melodramata inspirovan populrnmi japonskmi serily. Tento typ kinematografie se vtinou na mezinrodn festivaly nedostv, ale tvo nedlnou soust kaleidoskopu japonskho filmu. Japonsk kinematografie v prvnm desetilet 21. stolet vykazuje obrovskou vitalitu, mnohotvrnost a pestrost nevdanou v dobch dvjch. Je otzkou, zda mnostv kadoron produkovanch film nebude mt negativn dopad na jejich kvalitu, ale to budeme schopni 75

posoudit a v budoucnosti. Prozatm se spokojme s konstatovnm, e japonskmu filmu se zatm da velmi dobe, o em svd i udlen Oscara za nejlep zahranin film za rok 2008, jm byl Okuribito (Prvodce, 2008) od reisra Takity Jdira. Jednalo se o prvn zskn tto ceny od roku 1955, kdy ji obdrel Inagaki Hiroi za film Mijamoto Musai. Snad tento spch povzbud dal japonsk tvrce, jako tomu bylo v letech padestch.

76

Studijn literatura Djiny Koreje. Eckert, C. J. Nakladatelstv Lidov noviny 2001. The Cambridge History of Japan, 5. a 6. sv., Cambridge UP Beasley, W.G., The Modern History of Japan, NY, 1974 Giffard, S., Japan Among the Powers 1890-1990, Yale UP, 1994 Gordon, A., A Modern History of Japan. From Tokugawa times to the present, Oxford UP Jansen, M. B., The Making of Modern Japan, The Belknap Press of Harvard UP, 2000 McClain, J. M., Japan. A Modern History, W.W.Norton and Co., 2002

77