Japonsko Wiki

Japonsko
Obsah
1
Japonsko
1.1
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.1
Historick obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.2
Prehistorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.3
Tradin Japonsko
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.4
Modern djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2.1
Administrativn dlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3
Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4
Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.5
Mezinrodn vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.6
Demograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.7
Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.7.1
Fotograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.8
Nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.9
Zajmavosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.10.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2
Japonsk csastv
2.1
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.1
Historick obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.2
Modern djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.3
Okupace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.2
Systm vldy
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.2.1
Csa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.2.2
Vlda a ministerstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.2.3
Parlament . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
ii
OBSAH
2.3
10
2.3.1
Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.3.2
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.3.3
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.3.4
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
Kurilsk ostrovy
12
3.1
Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
3.2
Obyvatelstvo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
3.2.1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
3.3
Hospodstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.4
Administratvn dlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.5
Pvod jmna
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.6
Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.7
Jednotliv ostrovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.8
Galerie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.9
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.9.1
Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.9.2
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.9.3
Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.9.4
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.9.5
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
Sdla
Japonsk csask dynastie
16
4.1
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
4.1.1
Poznmky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
4.1.2
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
4.1.3
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
4.2
5
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Linie nslednictv japonskho trnu
17
5.1
Souasn linie nslednictv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
5.2
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
Naruhito
18
Go-Sakuramai
19
Djiny Japonska
20
8.1
Pedhistorick obdob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
8.1.1
20
Obdob Dmon (do 300 p. n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
OBSAH
8.2
8.3
8.4
iii
8.1.2
Obdob Jajoi (300 p. n. l. 250 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
8.1.3
Obdob Jamato (250 710)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
Tradin Japonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.2.1
Obdob Nara (710 794)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.2.2
Obdob Heian (794 1185)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
8.2.3
Obdob Kamakura (1185 1333) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
8.2.4
Obdob Muromai (1333 1568)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
8.2.5
Obdob Azui-Momojama (1568 1600) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
8.2.6
Obdob Edo (1600 1867) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
Modern Japonsko
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.3.1
Obdob Meidi (1868 1912) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.3.2
Prvn svtov vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.3.3
Mezivlen obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.3.4
Druh svtov vlka
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
8.3.5
Souasnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
8.4.1
Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
8.4.2
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
8.4.3
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
Konfucianismus
27
9.1
Historie Konfucianismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
9.1.1
Narozen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
9.1.2
Konfuciv ivot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
9.1.3
Vvoj konfucianismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
9.2
Filozoe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
9.3
Zvyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
9.4
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
9.5
Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
10 Obdob Dmon
30
10.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
10.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
11 Obdob Jajoi
31
11.1 Keramika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
11.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
12 Obdob Kofun
12.1 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
32
iv
OBSAH
13 Obdob Asuka
34
13.1 Djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
13.1.1 toku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
13.1.2 Reforma Taika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
13.1.3 Kodex Taih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
13.2 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
13.3 Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
14 Obdob Nara
37
14.1 Politick djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
14.2 Nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
14.3 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
14.4 Csai obdob Nara* [2] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
14.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
14.5.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
14.5.2 Souvisejc lnky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
14.5.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
15 Obdob Heian
39
15.1 Politick djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
39
15.2 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
15.3 Csai obdob Heian [5]
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
15.4 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
15.5 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
15.6 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
16 Obdob Kamakura
42
16.1 Invaze Mongol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
16.2 Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
16.3 Nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
16.4 Csai obdob Kamakura [10]
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
16.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
16.6.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
16.6.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
44
16.5 Severn dvr
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17 Obdob Muromai
45
17.1 Vlda rodu Aikaga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
45
17.2 Ekonomick a kulturn vvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
OBSAH
v
17.2.1 intoismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17.3 Provinn vlky a kontakty s cizinou
46
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
17.3.1 Ekonomick nsledky vlek mezi stty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
17.3.2 Vliv zpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
17.3.3 Kesanstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
17.4 Udlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
17.5 Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
18 Obdob Nanboku
49
18.1 Csaov Jinho dvora
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
18.2 Csaov Severnho dvora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
18.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
18.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49
18.3.2 Zdroje
49
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19 Obdob Sengoku
50
19.1 Gekokud
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
19.2 Sjednocen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
19.3 Vznamn lid
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
19.3.1 Slavn daimjov Sengoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
19.3.2 Dal vznamn osobnosti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
19.4 V populrn kultue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
19.5 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
19.6 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
19.7 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
19.8 Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
20 Obdob Azui-Momojama
54
20.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
54
20.2 Bibliograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
55
21 Obdob Edo
56
21.1 Udlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
21.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
21.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
22 Obdob Meidi
58
22.1 Znik tdy samuraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
22.2 Zahranin politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
23 Obdob Tai
59
vi
OBSAH
59
23.2 Vnitn politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
60
23.3 Hospodstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
60
23.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
23.4.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
23.4.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
24 Obdob wa
62
24.1 Vnitn politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62
24.1.1 Od roku 1926 do konce 2. svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62
24.1.2 Od roku 1945 do roku 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
63
24.1.3 Od roku 1954 do roku 1972 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
63
24.1.4 Od roku 1972 do roku 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
64
64
24.2.1 Od roku 1926 do konce 2. svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
64
24.2.2 Od roku 1945 do roku 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
24.2.3 Od roku 1954 do roku 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
24.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
24.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
24.3.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
25 Obdob Heisei
67
25.1 Udlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
25.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
25.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
68
25.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
68
26 Ansejsk dohody
69
26.1 Pedehra
69
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26.2 Smluvn akty
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
69
26.3 Dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
70
26.4 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
70
27 Csa Meidi
71
28 Vlka Boin
72
28.1 Politick pozad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
72
OBSAH
vii
28.1.1 Potky nespokojenosti se guntem
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
72
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
28.1.3 Sttn pevraty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
28.2 Poten stety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
73
28.3 Kapitulace Eda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
74
28.4 Vzdor Severn koalice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
74
28.5 Taen na Hokkaid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
28.5.1 Vytvoen Republiky Ezo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
28.5.2 Konen porky a kapitulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
28.1.2 Zahranin vojensk pomoc
28.6 Nsledky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
28.7 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
76
29 Reformy Meidi
78
30 Prvn nsko-japonsk vlka
79
30.1 Vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
30.2 Dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
30.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
30.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
30.3.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
31 Dynastie ching
80
31.1 Vzestup dynastie Mandu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
80
31.2 Dobyt ny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
80
31.3 Prvn chingt csaov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
80
31.4 Dal expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
80
31.5 Zachovvn identity
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
31.6 Vldci z dynastie ching . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
31.6.1 Titulrn nsk csa a hlava dynastie (po roce 1912) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
31.7 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
31.7.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
82
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32 Asan
32.1 Slavn rodci
83
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33 Druh nsko-japonsk vlka

33.1 Loutkov stt Mandukuo
83
84
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
84
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
33.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
33.2 Invaze do ny
viii
OBSAH
33.3.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
33.3.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
34 Nankingsk masakr
34.1 Pedehra
86
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
86
34.2 Vlen zloiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
87
34.3 Nankingsk bezpenostn zna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
88
34.4 Poet obt
88
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34.5 Mezinrodn ohlas
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89
34.7 Povlen obraz masakru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
34.8 Muzeum
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
34.9 Obraz v kultue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
34.10Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
34.10.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
34.10.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91
34.10.4 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91
34.6 Povlen vyrovnn
35 Incident na most Marca Pola

35.1 Pojmenovn
92
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
92
35.2 Pozad udlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
92
35.3 Incident . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.4 Dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.5 Zastnn jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.5.1 Nacionalistick revolun armda
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.6.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.6.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.6.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93
35.5.2 Japonsk csask armda
36 Rusko-japonsk vlka
94
36.1 Pedvlen obdob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
36.2 Prbh vlky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
36.3 Dsledky vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
36.4 Technika pouvan ve vlce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
36.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
36.5.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
OBSAH
ix
36.5.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
36.5.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
96
37 Tchaj-wan (ostrov)
97
37.1 Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
97
37.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
97
37.3 Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
98
37.4 Zajmav msta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
37.5 Obyvatelstvo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
37.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
37.6.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
37.6.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99
38 nsk republika
100
38.1 Mezinrodn status . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

38.2 Nzev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
38.3 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
38.4 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
38.4.1 lensk keslo ny v OSN
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
38.5 Sprvn lenn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

38.6 Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
38.7 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
38.7.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
38.7.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

39 Republika Tchaj-wan
104
40 Tchaj-wan (provincie)
105
40.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

40.2 Mocensk spory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
40.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
41 Tchaj-wan (nsk lidov republika)
107
41.1 Nzev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

41.2 Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
41.2.1 Poloha
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
41.3 Administrativn lenn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

41.4 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
OBSAH
42 Sachalin
108
42.1 Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

42.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
42.2.1 Nejstar obdob
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
42.2.2 Pronikn Evropan
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
42.2.3 Operace 2. svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

42.2.4 Povlen stav
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
42.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

42.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
43 Akihito
43.1 ivotopis
110
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
43.2 Ociln funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

43.3 Manelstv a dti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
44 Tai
112
45 Hirohito
113
45.1 Mld . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

45.2 Korunovace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
45.3 Role v 2. svtov vlce
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
45.4 Potomci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

45.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
45.5.1 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
46 Japonsk kolonie
115
46.1 Japonsk zisky do konce 30. let 20. stolet

46.2 zem obsazen v prbhu 2. svtov vlky
47 Japonsk csask armda
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
117
47.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

47.1.1 Potky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
47.1.2 Zahranin pomoc
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
47.1.3 Tchajvansk expedice
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
47.1.4 Sacumsk povstn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

47.1.5 Prvn nskojaponsk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
47.1.6 Boxersk povstn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
47.1.7 Rusko-japonsk vlka
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
47.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

47.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
OBSAH
xi
47.2.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
47.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
48 Prusko-francouzsk vlka
48.1 Pedehra
120
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
48.2 Vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

48.3 Dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
48.4 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
48.5 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
49 Boxersk povstn
122
49.1 Nstin udlost
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
49.2 Rozuzlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

49.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
50 Japonsk csask nmonictvo
123
50.1 Potky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

50.2 Izolace
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
50.3 Potek modernizace za oguntu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
50.4 Vznik Japonskho csaskho nmonictva v roce 1869
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
50.5 Britsk podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

50.6 Prvn bojov nasazen (Tchajwan 1874 a Korea 1875 1876) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
50.7 70. lta modernizace pokrauje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
50.8 80. lta a francouzsk vliv
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
50.9 nsko-japonsk vlka (1894 1895)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
50.10Potlaen boxerskho povstn (1900)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
50.11Rusko-japonsk vlka (1904 1905) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

50.12Osamostatnn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
50.13Prvn svtov vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

50.14Mezivlen lta
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
50.15Stet koncepc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

50.16Druh svtov vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
50.17Bitevn lod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
50.18Letadlov lod
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
50.19Nmon letectvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

50.20Ponorky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
50.21Znik JCN
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
50.22Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
50.22.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
xii
OBSAH
50.22.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
51 Boninsk ostrovy
135
51.1 Skupiny ostrov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

51.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
51.3 Galerie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
51.4 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

51.5 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
52 Rjkj
137
52.1 Pojem Rjkj-ot v Japonsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

52.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
52.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
52.3.1 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
53 Okinawa
138
53.1 Geograe a klima . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

53.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
53.3 Jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
53.4 Fotogalerie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
53.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
53.5.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

54 Minami Toriima
139
54.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

54.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
55 Pescadorsk ostrovy
140
55.1 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

56 Korea
141
56.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

56.1.1 Legendrn doba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
56.1.2 Ti krlovstv Koreje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
56.1.3 Novovk
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
56.1.4 Japonsk nadvlda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

56.1.5 Druh polovina 20. stolet
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
56.2 Nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

56.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
56.4 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
OBSAH
xiii
56.5 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

57 Mandusko
145
57.1 Djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

58 Palau
146
58.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

58.2 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
58.2.1 Spolkov stty
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
58.3 Geograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

58.4 Hospodstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
58.5 Zajmavosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
58.6 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
58.7 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
59 Karolny
149
59.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

59.2 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
60 Marshallovy ostrovy
150
60.1 Poloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

60.2 Djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
60.2.1 Pokusn atomov vbuchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
60.3 Sttn zzen a politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
60.4 Sprvn lenn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
60.5 Zempis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
60.6 Hospodstv a doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
60.7 kolstv a kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
60.8 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
60.8.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
60.8.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
61 Severn Mariany
154
61.1 Ostrovy Severnch Marian
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
61.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

62 Mandukuo
155
62.1 Vznik a historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

62.1.1 Pozad
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
62.1.2 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

62.1.3 nsko-japonsk vlka, druh svtov vlka, konec
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
xiv
OBSAH
62.1.4 Mezinrodn uznn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
62.2 Civiln ivot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

62.2.1 Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
62.2.2 Administrativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
62.2.3 Demograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
62.2.4 kolsk systm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
62.2.5 Potovn systm
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
62.2.6 Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

62.3 Obrana a bezpenost, japonsk okupace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
62.3.1 Policie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
62.3.2 Armda Mandukua . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

62.3.3 Japonsk okupace Mandukua . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
62.4 Ohlas v umn
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
62.5 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

63 Severovchodn na
161
64 Manduov
162
64.1 Jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

64.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
64.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
65 Kitani
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
163
65.1 Pvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

65.2 Dynatie Liao . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
65.3 Po pdu Liao . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
66 Dreni
164
66.1 Rozen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

66.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
66.3 Tradin zpsob ivota
66.4 Fotogalerie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
66.5 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

66.5.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
66.5.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

67 Posledn csa
67.1 Dj
166
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
OBSAH
xv
67.2 Obsazen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
67.3 Naten
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
67.4 Zahranin ohlas
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
67.5 Ocenn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

67.6 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
67.6.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
67.6.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
68 Centrln banka Manduska
168
68.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

68.2 Funkce
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
68.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
68.3.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

69 Csask armda Mandukua
169
69.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

69.2 Vzbroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
69.2.1 Pchotn zbran pouvan armdou Mandukua
69.2.2 Dlostelectvo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
69.2.3 Obrnn automobily a tanky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

69.3 Uniformy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
69.4 Organizace 1945
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
69.5 Vznamn osobnosti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
69.6 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

70 Csask garda Mandukua
172
70.1 Historie a vbava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

70.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
70.2.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

71 Csask letectvo Mandukua
173
71.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

71.2 Letadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
71.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
72 Csask nmonictvo Mandukua
175
72.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

72.2 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
xvi
OBSAH
72.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176
73 Csask znak Mandukua
177
73.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
73.1.2 Extern Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

74 Hymna Mandukua
178
74.1 Hymna z roku 1933 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

74.2 Hymna z roku 1942 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
74.2.1 Prvn strofa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
74.2.2 Druh strofa
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
74.3 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

75 Mukdensk incident
179
75.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

75.1.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
75.1.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
75.1.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
76 Bitva na ece a-che
76.1 Prbh bitvy
181
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
76.2 Dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

76.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
77 Bitva u eky Chalchyn
77.1 Prbh bitvy
182
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182
77.2 Dsledky bitvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

77.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
78 Oblhn pstavu Port Arthur
184
78.1 Japonsk cl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

78.2 Nstin udlost
78.3 Vsledek
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
78.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

78.4.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
78.4.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
79 e Liao
186
79.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

79.2 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
OBSAH
xvii
79.2.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
79.2.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
79.2.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
80 e in (11151234)
188
80.1 Politick historie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
80.1.1 Potky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

80.1.2 Rozmach e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
80.1.3 Pd e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
80.2 insk vojenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
80.3 Pamtka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
80.4 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
80.4.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
80.4.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
80.4.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
81 Vrbov hradba
192
81.1 Vznam a dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

81.2 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
81.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
82 Dngarsk chant
193
82.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

82.1.1 Pvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
82.1.2 Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
82.1.3 Formovn chantu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
82.1.4 Vzestup chantu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
82.1.5 Boogtu chn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

82.1.6 Prvn ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
82.1.7 Druh ojratsko-mandusk vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
82.1.8 padek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
82.1.9 Tet ojratsko-mandusk vlka
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
82.2 Vldci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

82.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
82.3.1 Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
82.3.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
83 Dungarie
199
83.1 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
xviii
OBSAH
84 agatajsk chant
200
84.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

85 Tmrovsk e
201
85.1 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
85.2 Zdroje textu a obrzk, pispvatel a licence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

85.2.1 Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
85.2.2 Obrzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
85.2.3 Licence obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221
Kapitola 1
Japonsko
Meidi ( 1868 1912)
Japonsko (japonsky: , Nihonkoku/Nipponkoku) je

csask ostrovn stt ve vchodn Asii. Na zpad ho
Korejsk prliv oddluje od pobe Koreje, Japonsk moe
ho oddluje od Severn Koreje a Ruska. Japonsk ostrovy
Rjkj z vchodu ohraniuj Vchodonsk moe a na jihu
sahaj a k Tchaj-wanu.
Tai ( 1912 1926)

wa ( 1926 1989)
Heisei ( od 1989)
Jmno Japonska doslova znamen Zem vychzejcho slunce: (ni, slunce) (hon, pvod) (koku, zem). nsky
se tyt znaky tou '-pen-kuo, odtud zejm pochzej n- 1.1.2 Prehistorie
zvy v evropskch jazycch (francouzsk Japon [apon], anglick Japan [d'pen]).
Symbolem Japonska je sopka Fudi (Fudi-san), kter nerodil mluv nkdy nesprvn kaj Fudi-jama, co vznik patnm tenm znaku pro horu (japonsk tenjama
zamnno za sinojaponsk ten san).
1.1 Historie
Souvisejc informace naleznete tak v lnku
Djiny Japonska.
1.1.1
Historick obdob
Historie Japonska se dl na jednotliv dl obdob:

Kamenn sekyry cca 30 000 p. n. l. v tokijskm muzeu
Dmon ( 10 000 300 p. n. l.)
Archeologick nlezy ukazuj, e Japonsko bylo osdleno

ranmi humanoidy piblin ped 500 tisci lety v prbhu
star doby kamenn. V opakujcch se ledovch dobch,
kter probhaly v poslednm 1 milionu let, bylo Japonsko
pravideln spojovno s asijskm kontinentem pevninskmi
mosty (pes Sachalin na severu a pravdpodobn pes Kj
na jihu), m byla umonna migrace lid, zvat a rostlin
z oblast dnen ny a Koreje na japonsk ostrovy.
Jajoi ( 300 p. n. l. 710 n. l.)

Nara ( 710 794)
Heian ( 794 1185)
Kamakura ( 1185 1333)
Muromai ( 1333 1568)
S koncem posledn doby ledov a globlnm oteplenm se

na pelomu stedn a mlad doby kamenn kolem roku
11 tisc ped nam letopotem objevila kultura Dmon
Azui-Momojama ( 1568 1600)

Tokugawa (nebo tak Edo) ( 1600 1868)
1
KAPITOLA 1. JAPONSKO
(Jomon), kter byla charakteristick polo-koovnou spolenost lovc a sbra a vrobou nejstar znm keramiky
na svt. Pedpokld se, e pslunci kultury Dmon
jsou pedchdci prvnch Japonc a dnenho nroda Ainu.
gun Tokugawa Iejasu bu porazil nebo pijal za spojence vechny sv neptele a zformoval gunt Tokugawa v
mal rybsk vesnice Edo (pvodn pepisovno t jako
Jeddo), kter je dnes znm jako Tokio (vchodn hlavn
Zatek obdob Jajoi kolem roku 300 p. n. l. je spojen s msto).
pchodem novch technik z asijskho kontinentu, jako je Od druh poloviny 16. stolet pijdli do Japonska obpstovn re, stejn jako s masivn migrac z nejrznj- chodnci a kesant misioni z Portugalska, panlska,
ch st Asie z Korey a ny), pedevm pak z oblast Nizozem a Anglie. V prvn polovin 17. stolet podezval
Pekingu a anghaje, a z jihu po moi. Nicmn nkolik sou- japonsk gunt katolick misione, e jsou pedvojem
asnch studi ukazuje, e obdob Jajoi je o 5 a 6 stolet ozbrojen ibersk invaze a okamit zakzal veker styky
del, ne se pvodn pedpokldalo, nebo masivn migra- s Evropany s vjimkou vznamn omezench kontakt s
ce je nutn k vysvtlen razantnho vzrstu populace. Ze 3. protestantskmi nizozemskmi obchodnky na umlm osstolet p. n. l. pochz prvn historicky doloiteln nzev trvku Dedima (tak Deima) u Nagasaki. nskm lodm
Japonska, nsk znak Wa.
bylo nadle povoleno vjdt do Nagasaki a korejt vyslanci mli pstup do hlavnho msta. Tato izolace trvala 251
let, dokud si komodor Matthew Perry nevynutil oteven ja1.1.3 Tradin Japonsko
ponskch pstav pro americk obchodnky v roce 1854 na
Konferenci v Kanagaw. Nsledn dolo k podpisu obdobnch smluv (Ansejsk dohody) i s evropskmi mocnostmi.
1.1.4
Modern djiny
Kond a pagoda, jedny z nejstarch devnch budov na svt
Podle tradin japonsk mytologie bylo Japonsko zaloeno

v 7. stolet p. n. l. pvodnm csaem Jimmu. Bhem 5. a
6. stolet bylo zavedeno nsk psmo a buddhismus spolu
s ostatnmi aspekty nsk kultury nejprve prostednictvm
Korejskho poloostrova a pozdji pmo z ny. Csaov
byli formlnmi vldci, nicmn skuten moc byla obvykle
v rukou mocn dvorsk lechty, regent nebo gun (vojenskch sprvc).
Pvodn politick struktura zajiovala, e kdy byla vlka
mezi rivaly skonena, vtzn gun se pesunul do hlavnho msta Heian (pln nzev je Heiankjto, 'kjto', co
znamen hlavn msto a pln nzev je zkrcen jen na pponu, dnen Kjto), kde z milosti csae (s jeho formlnm
souhlasem) vldl. V roce 1185 generl Minamoto no Joritomo jako prvn poruil tuto tradici, odmtl se pesunout
a nsledn vldl z Kamakury na jih od dnen Jokohamy.
gunt Kamakura byl pomrn stabiln, nicmn Japonsko
pomrn zhy upadlo do spor mezi jednotlivmi frakcemi a nsledn obdob je znmo jako obdob Sengoku neboli
obdob vlcch stt. V roce 1600 v bitv u Sekigahary
I po vybudovn nkolika podmoskch tunel a rozmachu leteck

dopravy maj trajekty velk podl na peprav mezi japonskmi ostrovy
Bhem nkolika let obnoven kontakt se Zpadem zsadn

zmnil japonskou spolenost. Po Vlce Boin v letech 1867
1868 byl gunt zruen a byla znovuobnovena moc csae. V roce 1867 nastoupil na trn nov csa Mucuhito (dnes
znm jako Meidi) a bhem jeho 45let vldy se uskutenilo mnoho reforem (tzv. reformy Meidi). Feudln systm
byl zruen a byly pevzaty etn zpadn instituce, vetn
zpadnho prvnho du a vldy. Spolu s dalmi ekonomickmi, socilnmi a vojenskmi reformami vystily tyto
zmny k perodu Japonska do modern svtov mocnosti.
Jako vsledek nsko-japonsk a rusko-japonsk vlky zskalo Japonsko Tchaj-wan a polovinu Sachalinu a pozdji v
roce 1910 okupovalo Koreu.
1.2. GEOGRAFIE
Na potku 20. stolet zaznamenalo Japonsko vzrstajc vliv expanzivnho militarismu, vedoucmu k invazi do
Manuska a druh nsko-japonsk vlce (1937). Japonsko
se spojilo s Nmeckem a Itli a zformovalo Osu. Japonsko trplo nedostatkem strategickch surovin (ropy, kauuku, barevnch kov, atd.), kter muselo dovet. Proto
se Japonsko zajmalo i o bohat nalezit v jihovchodn
Asii. Kvli vlce v n a obsazen leteckch a nmonch
zkladen ve francouzsk Indon (6. ervence 1941) bylo na Japonsko uvaleno embargo a USA zmrazily japonsk
aktiva ve svch bankch. V souvislosti s expanz do jihovchodn Asie a Paciku povaovali nkte japont vdci za nezbytn zatoit na americkou nmon zkladnu v
Pearl Harbor (1941), aby byla zajitna japonsk nadvlda v Paciku. Nicmn vstup Spojench stt do 2. svtov
vlky postupn zmnil rovnovhu sil v Paciku v neprospch Japonska. Po dlouhm pacickm taen se Spojenci
dostali a k japonskm ostrovm. Spojen stty mohutn
zatoily na Tokio, saku a dal msta strategickm bombardovnm a na Hiroimu a Nagasaki atomovmi bombami. Japonsko bezpodmnen kapitulovalo 15. srpna 1945.
3
Slab zemtesen jsou ast, protoe Japonsko se nachz na hranici t tektonickch desek. Velk zemtesen se
vyskytnou bhem kadho stolet nkolikrt a asto tak
vyvolaj vlny tsunami. Posledn velk zemtesen byla v
letech 1923 (Velk zemtesen v Kant, 8,3 stupn), 1995
(Zemtesen v Kbe, 7,2 stupn), 2004 (oblast ecu, 6,9
stupn) a 2011 (Zemtesen a tsunami v Thoku, 8,9 stupn), kter pravdpodobn pipravilo nejvt katastrofu od
2. svtov vlky. Poet mrtvch se odhaduje a na 11 000
a tvrt milinu lid pipravily ivly o domov.
Podneb Japonska je ocenick, vlhk a monzunov, ale dky rozloze zem se klima v rznch oblastech li. Obdob
de zan na Okinaw potkem kvtna, na ostrov Hon pak uprosted ervna, kde trv cca 6 tdn. Na pelomu
lta a podzimu pinej siln det tak tajfuny.
Orientan mapka Japonska
Fyzick mapa Japonska
Hora Fudi, Sakura a inkansen
Pl Minnadima na Okinaw v z
Poraen Japonsko zstalo pod okupan sprvou USA a
do roku 1952, po jejm skonen zahjilo vznamn eko Satelitn pohled na Japonsko
nomick oiven, kter vrtilo ostrovm prosperitu. spch
olympijskch her v Tokiu v roce 1964 je povaovn za jeden z mnoha znak, e Japonsko znovu zskalo svj nrod- 1.2.1 Administrativn dlen
n status. Ostrovy Rjkj zstaly pod sprvou USA a do
roku 1972, aby byla zajitna stabilizace vchodn Asie a
vznamn vojensk ptomnost USA zstv a do tchto
Administrativn dlen Japonska.
dn.
Japonsko se dl na 47 prefektur. Hlavn msto Japonska
Tokio () m 8,2 milion obyvatel, vetn pedmst
a cca 12 milion. Tokio nen v Japonsku ociln msto.
1.2 Geograe
Jde o jednu z nkolika prefektur (3 - 6), kter tvo souvisl
osdlen v zahrani oznaovan jako Tokio, pesnji jako
Podrobnj informace naleznete v lnku
Velk Tokio. Na zem prefektury Tokio se pouze nachz
Geograe Japonska.
vldn budovy, csask palc a centrum oblasti. Naopak
1/3 prefektury je pokryta horami a lesy.
Japonsko le na vchodnm okraji asijskho kontinentu.
Stt je tvoen etzem ostrov v zpadn sti Tichho oce- Dal vznamn msta
nu. Nejvt ostrovy jsou (od severu k jihu) Hokkaid (
), Hon ( , nejvt ostrov), ikoku ( ), a
Jokohama ( 3,5 mil.)
Kj (). K tmto ostrovm pat i skupina mench
saka ( 2,6 mil.)
ostrov v bezprostedn blzkosti i ostrovy vce vzdlen
nap. Okinawa. Celkov dlka pobe vech ostrov je 33
Nagoja ( 2,2 mil.)
889 km.
Sapporo ( 1,8 mil.)
Japonsko je zem z velk sti hornat. Nejvy horou
je Fudi (3776 m), dal nejvy hory jsou uvedeny v
Kbe ( 1,5 mil.)
seznamu japonskch ttiscovek, nejprominentnj hory
Kjto ( 1,5 mil.)
jsou v seznamu japonskch ultras. Lid se sousteuj pevn do pobench oblast. Hustota obyvatelstva je velmi
Fukuoka ( 1,4 mil.)
vysok; Japonsko je, co se te hustoty zalidnn, 30. na
Hiroima ( 1,1 mil.)
svt.
Hlavn ostrovy
Hokkaid ()
Hon ()
ikoku ()
Kj ()
1.3 Politika
Budova parlamentu v Nagata v Tokiu
ale bn monarcha. Toto prohlen uinil csa Hirohito.

Moc dr v rukou pevn japonsk premir a dal zvolen lenov Nrodnho shromdn, zatmco svoboda volby spov na japonskch obanech.* [2] Csa psob pedevm jako hlava sttu pi diplomatickch pleitostech.
Souasnm csaem je Akihito. Jeho nstupcem na trn je
Naruhito, korunn princ Japonska.
Zkonodrnm orgnem je dvoukomorov Japonsk parlament. Skld se z Poslaneck snmovny, kter m 480
len, volench kad tyi roky nebo pi pedasnch volbch, a Snmovny rdc s 242 leny, volench na estilet
obdob. Aktivn volebn prvo maj osoby star 20 let, vol
se tajn do vech zastupitelskch ad.* [3] Liberln demokratick strana (LDP) byla u moci od roku 1955 a do
roku 2009, s vjimkou krtkodob koalin vldy zformovan opozinmi stranami v roce 1993.* [4] Nejvt opozin stranou byla po desetilet sociln liberln Demokratick strana Japonska (DPJ), kter poprv a s velkm nskokem zvtzila v pedasnch parlamentnch volbch v srpnu
2009.* [5]
Premir je hlavou vldy, je jmenovn japonskm csaem
pot, co je navren parlamentem, a Poslaneck snmovna mu mus vyslovit dvru. Mezi jeho dleit pravomoci
pat jmenovn a odvolvn ministr, z nich vtina mus bt leny parlamentu. V souasnosti slou jako pedseda
japonsk vldy inz Abe.
Historicky byl japonsk politick systm ovlivnn hlavn
nou. Nicmn ke konci 19. stolet byl prvn systm z
velk sti zaloen na evropskm prvu, zejmna pak na
systmu ve Francii a Nmecku. Napklad v roce 1896 japonsk vlda zavedla obansk zkonk zaloen na nmeckm modelu. S povlenmi zmnami zstv tento zkonk platn i v dnenm Japonsku.* [6] Moc zkonodrn nle japonskmu Nrodnmu shromdn. Souasn stava vyaduje, aby csa vyhlsil legislativu, kter prola parlamentem, ani by mu dvala pravomoc zkon odmtnout.
Moc soudn je v Japonsku rozdlena do 4 zkladnch stup: Nejvy soud a 3 stupn nich soud.
1.4
Akihito a Miiko
Japonsko je konstitun monarchie, kde moc csae je maximln omezena. Jeho funkce je pouze reprezentativn, stava z roku 1947 denuje jeho pozici takto: Csa je symbol sttu a jednoty nroda, odvozuje svou moc a postaven od vle nroda, v nm tkv nezvisl moc. Nepmo
je tedy eeno, e Csa ji nen pozemsk potomek boh,
Ekonomika
Japonsk ekonomika je tet nejvt na svt a d se oznait za asijskou ekonomickou velmoc* [8]. Nejvt rst zaznamenala v druh polovin 20. stolet, kdy v 60. letech
rostla prmrn o 10 % ron, v 70. pak o 5 %. Zamuje se hlavn na prmysl vrobu automobil (Japonsko je
druh nejvt vrobce automobil na svt* [9].), dopravnch prostedk, elektroniky, strojrenstv. T ze vzdlan a disciplinovan pracovn sly, v poslednch letech ji ale
trp deace.
1.7. KULTURA
5
eny: 65,183 mil.
Ekonomicky inn obyvatelstvo: 66,990 milinu (k 31. 12.
2001)
Absolutn ron prstek obyvatelstva k 1. 10. 2002: cca
145 000 obyvatel
Relativn prmrn ron prstek obyvatelstva v roce
2002: 0,11 %
Demograck sloen v roce 2002:
dti do 15 let: 14,2 % populace
osoby nad 65 let: 18,5 % populace
Prmrn dlka doit:
mui 77,73 let
eny 84,64 let
Nrodnostn sloen:
Japonci (98,3 %)
Tokijsk burza, nejvt burza v Asii.* [7]
ostatn nrodnosti:
1.5 Mezinrodn vztahy
Korejci(632 tis.)
Japonsko m dodnes adu pohraninch spor o zem

s okolnmi stty - Ruskem, nou, Jin Koreou, Tchajwanem. * [zdroj?]
Brazilci (265 tis.)
an (381 tis.)
Filipnci (157 tis.)
Amerian (46 tis.)
Perunci (50 tis.)
1.6 Demograe
Thajci (24 tis.)

Britov (15 tis.)
Vietnamci (14 tis.)
30
Births
Deaths
Rates per thousand
25
Celkem ije v Japonsku pes 1,78 mil. nejaponskho obyvatelstva
20
15
1.7
10
0
1950
Kultura
Podrobnj informace naleznete v lnku Kultura
Japonska.
1960
1970
1980
Porodnost a mrtnost od roku 1950
mui: 62,252 mil.
1990
2000
2008
Velmi znm je japonsk umn krsnho psma kaligrae, komiksy - manga (tou se, jak je pro Japonsko typick, zprava doleva), origami (skldaky z papru),
ikebana (umn aranovn kvtin), a ajov obady.
Kinkaku v Kinkakudi (Rokuondi), buddhistick chrm v Kjto
Vznamnm symbolem Japonska je i kimono (tradin japonsk odv), mnohdy vidn na umlkynch zvanch geja
(spolenice, kter bav tradinmi tanci, hrou na hudebn
nstroje, pjemnou konverzac apod.); tebae se jako bn odv ji tm nenos, asto (v rodinch i u osob ctcch
tradici) je pouvn pi vznamnch pleitostech (svatba
ap.)
Kimbei Kusakabe: Pohled na horu Fudi, run kolorovan

albuminov fotograe, 1880
Hikoma, Horie Kuwadir nebo Maeda Genz. Prvn evropt turist sem zaali piplouvat v 70. letech 19. stolet a
fotograe se zaala rozvjet komern. Peliv kolorovan
snmky zobrazovaly nejen star Japonsko a jeho pamtky,
Tradin japonsk divadlo n a japonsk divadlo kjgen ale tak japonsk zvyky, portrty japonskch krasavic a sabyly vyhleny jako svtov nemateriln kulturn ddictv muraj. Piblin 80. lta v japonsk fotograi byla meznkem, kdy zaalo tvoit vce japonskch fotograf, napklad
UNESCO.
Kazumasa Ogawa, Adolfo Farsari, Raimund von Stillfried,
Japonsk kinematograe obohatila lmy o nry:
Kusakabe Kimbei, inii Suzuki nebo Tamamura Kzabur. Byli to oni, kdo pipravili cestu pro tuto rychle ros anime - jde o kreslen lmy i serily,
touc profesi bhem druh poloviny 19. stolet. Fotograe v
Japonsku byla asem pijata jako umleck forma a dnes se
didaigeki japonsk historick lmy o samurajch,
japont fotografov aktivn astn na klovch vstavch
japonsk horor (J-horor), lmy s obmi netvory po celm svt.
(kaid),
V Japonsku se nachz cel ada pednch svtovch v pink lmy (nzev z anglitiny) japonsk softcore robc klasickch i digitlnch fotoapart a fotograck
optiky, nespoet fotograckch organizac a kadoron je
pornograe, lmy o Jakuze.
udlovno nkolik fotograckch ocenn.
1.7.1
Fotograe

Fotograe v Japonsku.
Jako v mnoha zemch byl vvoj techniky, emesla a umn
fotograe v Japonsku mimo jin dsledkem zmny technologie, zlepovn ekonomickch podmnek a mry uznn fotograe jako svprvn formy umn. Fotograe se v
Japonsku vyvjela za siln spoluasti a zjmu od potk
tohoto umn k spchm znanho potu Japonc ve svt fotograe do dnench dn. Situaci ovlivnila izolace zem, kter byla stranou od okolnho svta a do roku 1854.
Jednm z prkopnk fotograe byl vcar Pierre Rossier,
kterho na vchod poslala londnsk rma Negretti and Zambra. Do tohoto umn zasvtil fotografy jako byli Ueno
1.8
Nboenstv
Tato st lnku nen dostaten ozdrojovna a me tedy

obsahovat informace, kter je teba ovit.
Jste-li s popisovanm pedmtem seznmeni, pomozte doloit uveden tvrzen doplnnm referenc na vrohodn
zdroje.
Hlavnmi japonskmi nboenstvmi jsou intoismus a
buddhismus. Specikou Japonska je, e vtina lid se
hls k obma hlavnm nboenstvm. Podle statistickho
przkumu, provedenho Japonskm Ministerstvem kolstv, kultury, sportu, vdy a technologi (
1.9. ZAJMAVOSTI
Torii u svatyn Icukuima pobl Hiroimy; jedna ze t slavnch

japonskch scenri
[Monbu-kagaku-], MEXT) jsou piblin poty vcch:

intoismus - 107 mln. obyv., budhismus - 89 mln. obyv.,
kesan - 3 mln. obyv., jin 10 mln. obyv. Bn se uvd daje cca 70 % intoist, 30 % buddhist. Tyto daje
je vak teba povaovat za zavdjc, jeliko vti Japonc pouze udruje nkter nrodn zvyky, tradice a povry
(lze srovnat s tm, kdy esk ateista slav Vnoce). Bn
je v intoistick svatyni koutek pro buddhisty a naopak. Ke
kesanstv se hls 1 % obyvatel (podle jinch daj a 6
%). V zemi tak psob mnoho sekt, kter tato nboenstv
kombinuj, na vzestupu jsou nyn sekty vyznvajc boha
Kuizaka, kter jsou znm svm velmi pozitivnm pstupem k tlesn lsce.
Ogawa Kazumasa: Geysha of Tokyo, 1891
1.9 Zajmavosti
sakura - japonsk tee
Mezi celosvtov znm japonsk vrazy pat napklad:
samuraj - bojovnk, ekvivalent evropskho ryte
aikido - bojov umn
bonsaj (zakrsl stromeek, jeho vzhled m napodobovat tvary velkch strom v prod)
drift - automobilov sport (zen smyk) vznikl v Japonsku
geja (spolenice)
kamikaze (bosk vtr sebevraedn letci za 2. sv.
vlky)
karate - bojov umn
seppuku, vulgrn harakiri - obadn sebevrada meem pro zachovn cti

sui - tradin japonsk jdlo pipravovan z re, ryb
a moskch as
cunami (anglick pepis tsunami, z vrazu znamenajcho vlna v pstavu) - jedna nebo nkolik po
sob jdoucch vln na hladin moe, kter vznikaj pi
silnm zemtesen pod hladinou moe, podmoskm
sesuvu nebo dopadu meteoritu do moe nebo jeho blzkosti
katana - japonsk samurajsk me lehce avlovitho

Oblben a znm je i sjov tvaroh tofu; dle ju (sjov
tvaru
omka) a pasta miso (ze zkvaen re, obil a sjovch
ninda - njemn vrah, pin
bob).
1.10 Odkazy
1.10.1
Reference
[1]
[online]. Asahi Shimbun Company, [cit. 2014-06-26].

Dostupn online. (japonsky)
[2] The Constitution of Japan [online]. House of Councillors of
the National Diet of Japan, 1946-11-03, [cit. 2008-03-22].
Dostupn online. (anglicky)
Japonsko na OpenStreetMap
(esky) Japonsko prce a cestovn
(esky) Infoweb o Japonsku
(japonsky) (anglicky) ad csask domcnosti
Japan - Amnesty International Report 2011 [online].
Amnesty International, [cit. 2011-08-09]. Dostupn
online. (anglicky)
[3] World Factbook: Japan [online]. CIA, 2008-03-20, [cit.

2008-03-22]. Dostupn online. (anglicky)
Bureau of East Asian and Pacic Aairs. Background

Note: Japan [online]. U.S. Department of State, 201010-06, [cit. 2011-08-09]. Dostupn online. (anglicky)
[4] A History of the Liberal Democratic Party [online]. Liberal

Democratic Party of Japan, [cit. 2008-03-22]. Dostupn online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Japan [online]. REV.

2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupn online. (anglicky)
[5] Vtzem japonskch voleb jsou denitivn opozin demokrat [online]. Praha: esk televize, 2009-08-31, [cit. 200908-31]. Dostupn online. (esky)
[6] Japanese Civil Code [online]. Encyclopdia Britannica,
2008, [cit. 2008-03-22]. Dostupn online. (anglicky)
[7] "Japan's Tokyo Stock Exchange is the second largest stock
market with a market value of $3.8 trillion", The Economic
Times, 19 June 2010. Oveno k 19 Jun 2010.
[8] GRAY, John. Marn iluze. 1. vyd. Koice : Paradigma.sk,
2002. ISBN 80-968603-1-3. Kapitola Doke si Japonsko
udret svou odlinou ekonomickou kulturu, s. 231.
[9] OICA. OICA Production Statistics 2009 [online]. [cit. 201202-23]. Dostupn online.
1.10.2
Literatura
REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Djiny Japonska. 2., doplnn vyd. Praha : Nakladatelstv
Lidov noviny, 2006. (Djiny stt) ISBN 80-7106843-8.
LABUS, David. Japonsko. Praha : Libri, 2009. ISBN
978-80-7277-426-5.
VASILJEVOV, Zdeka. Djiny Japonska. Praha :
Svoboda, 1986. 603 s.
1.10.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Japonsko ve

Wikimedia Commons
Slovnkov heslo Japonsko ve Wikislovnku
Kategorie Japonsko ve Wikizprvch
Zastupitelsk ad R v Tokiu. Souhrnn teritoriln

informace: Japonsko [online]. Businessinfo.cz, 201104-01, [cit. 2011-08-09]. Dostupn online. (esky)
HIJINO, Shigeki, a kol. Japan [online]. Encyclopaedia
Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 2
Japonsk csastv
Japonsk csastv (japonsky:Dai Nippon Teikoku,
) byl sttn tvar existujc v letech 18681945
na zem souasnho Japonska, Kurilskch ostrov, Tchajwanu a po jej okupaci roku 1910 i Koreje. Vldli mu csaov z dynastie Jamato. Vznikl po pdu oguntu v roce
1868 a zanikl po prohran druh svtov vlce roku 1945.
ozbrojen ibersk invaze a okamit zakzal veker styky

s Evropany s vjimkou vznamn omezench kontakt s
protestantskmi nizozemskmi obchodnky na umlm ostrvku Dedima (tak Deima) u Nagasaki. nskm lodm
bylo nadle povoleno vjdt do Nagasaki a korejt vyslanci mli pstup do hlavnho msta. Tato izolace trvala 251
let, dokud si komodor Matthew Perry nevynutil oteven japonskch pstav pro americk obchodnky v roce 1854 na
Konferenci v Kanagaw. Nsledn dolo k podpisu obdobnch smluv (Ansejsk dohody) i s evropskmi mocnostmi.
2.1 Historie
Djiny Japonska.
2.1.2
2.1.1
Historick obdob
Modern djiny
Bhem nkolika let obnoven kontakt se Zpadem zsadn

zmnil japonskou spolenost. Po vlce Boin v letech 1867
1868 byl gunt zruen a byla znovuobnovena moc csae. V roce 1867 nastoupil na trn nov csa Mucuhito (dnes
znm jako csa ry Meidi) a bhem jeho 45let vldy se
uskutenilo mnoho reforem (tzv. reformy Meidi). Feudln systm byl zruen a byly pevzaty etn zpadn instituce, vetn zpadnho prvnho du a vldy. Spolu s dalmi ekonomickmi, socilnmi a vojenskmi reformami
vystily tyto zmny k perodu Japonska do modern svtov mocnosti. Jako vsledek prvn nsko-japonsk a ruskojaponsk vlky zskalo Japonsko Tchaj-wan a Sachalin a
pozdji v roce 1910 okupovalo Koreu.
Dmon ( 10 000 300 p. n. l. )

Jajoi ( 300 p. n. l. 710 n. l. )
Nara ( 710 794)
Heian ( 794 1185)
Kamakura ( 1185 1333)
Muromai ( 1333 1568)
Azui-Momojama ( 1568 1600)
Tokugawa (nebo tak Edo) ( 1600 1868)
Na potku 20. stolet zaznamenalo Japonsko vzrstajc vliv expanzivnho militarismu, vedoucmu k invazi do
Manuska a druh nsko-japonsk vlce (1937). Japonsko
se spojilo s Nmeckem a Itli a zformovalo Osu. Japont vdci povaovali za nezbytn zatoit na americkou nmon zkladnu v Pearl Harbor (1941), aby byla zajitna japonsk nadvlda v Paciku. Nicmn vstup Spojench
stt do druh svtov vlky postupn zmnil rovnovhu sil
v Paciku v neprospch Japonska. Po dlouhm pacickm
taen Japonsko ztratilo Okinawu v souostrov Rjkj a bylo zatlaeno na tyi hlavn ostrovy. Spojen stty mohutn
zatoily na Tokio, saku a dal msta strategickm bombardovnm a na Hiroimu a Nagasaki atomovmi bomba-
Meidi ( 1868 1912)

Tai ( 1912 1926)
wa ( 1926 1989)
Heisei ( od 1989)
Od druh poloviny 16. stolet pijdli do Japonska obchodnci a kesant misioni z Portugalska, panlska,
Nizozem a Anglie. V prvn polovin 17. stolet podezval
japonsk gunt katolick misione, e jsou pedvojem
9
10
KAPITOLA 2. JAPONSK CSASTV
mi. Japonsko oznmilo bezpodmnenou kapitulaci 15. srp- csae. Jej lenov jednali spolen s csaem o vech dlena 1945.
itch sttnch otzkch. Tajnou radu tvoili premir a ministi, z nich kad sml zdlit csai doporuen ze svho
oboru, za kter byl zodpovdn. Dle z nich kad spravo2.1.3 Okupace
val jedno z osmi ministerstev:
Poraen Japonsko zstalo pod okupan sprvou USA a
do roku 1952, po jejm skonen zahjilo vznamn ekonomick oiven, kter vrtilo ostrovm prosperitu. spch
olympijskch her v Tokiu v roce 1964 je povaovn za jeden z mnoha znak, e Japonsko znovu zskalo svj nrodn status. Ostrovy Rjkj zstaly pod sprvou USA a do
roku 1972, aby byla zajitna stabilizace vchodn Asie a
vznamn vojensk ptomnost USA zstv a do tchto
dn.
2.2 Systm vldy
ministerstvo obanskch vc (od roku 1873 ministerstvo domcch vc)

ministerstvo zahraninch vc
ministerstvo nanc
ministerstvo armdy
ministerstvo nmonictva
ministerstvo csaskho dvora
ministerstvo spravedlnosti
Zkladnm zkonem Japonskho csastv byla stava zn ministerstvo veejnch prac

m t jako Meidiho stava. Byla vyhlena 29. listopadu
ministerstvo kolstv
1890 a platila a do 2. kvtna 1947. Prohlsila Japonsko
konstitun monarchi v ele s csaem, zajiovala oddlen zkonodrn, vkonn a soudn moci a zkladn lidsk (Do roku 1872 tvoily ministerstvo armdy a ministerstvo
prva.
nmonictva jednotn Vojensk ministerstvo)
2.2.1
Csa

Japonsk csa.
I pes demokratick zzen, zstvala vtina moci v rukou
csae. Jeho titul znl Vldce nebes (Tenn) a byl nadle povaovn za posvtnho a nedotknutelnhovldce, kter ve svch rukou drel zkonodrnou, vkonnou i soudn
moc, veker zkony, vyhlky a rozsudky byly vydvny
Ve jmnu Csae. Vkonnou moc vykonval nepmo,
prostednictvm Tajn rady, jej leny a vechny vldn
ednky libovoln jmenoval a odvolval. Dal csaskou
vsadou bylo velen japonsk armd a nmonictvu. V letech 1868-1945 se na Japonskm trn vystdali ti csai:
Meidi (Mucuhito) 1867 1912
Tai (Joihito) 1912 1926
wa (Hirohito) 1926 1989
2.2.2
Vlda a ministerstva
Vkonnou moc vykonval csa prostednictvm takzvan

Tajn rady, kter byla de facto vldou a poradnm orgnem
2.2.3
Parlament
Zkonodrnou moc do roku 1890 vykonval csa. S pijetm Meidiho stavy vznikl v Japonsku prvn parlament,
zvan sk snm (Imperial Diet). Skldal se ze dvou
komor. Horn komoru, takzvanou lechtickou snmovnu
(House of Peers) tvoili lenov Csask rodiny, osoby s
ddinm lechtickm titulem a dal lenov jmenovan
csaem. Poslaneckou snmovnu, nebo t Snmovnu reprezentant (House of Representatives) volili oban, piem
volebn prvo se vztahovalo pouze na majetn dospl mue, kte tvoili pouze mal procento obyvatelstva.
2.3
2.3.1
Odkazy
Souvisejc lnky
Seznam japonskch csa

Japonsk kolonie
Djiny Japonska
Japonsk csask armda
Japonsk csask nmonictvo
2.3. ODKAZY
2.3.2
Reference
2.3.3
Literatura
2.3.4
Extern odkazy
(esky) Infoweb o Japonsku

(japonsky) (anglicky) ad csask domcnosti
(anglicky) Hirohito a Japonsko
11
Kapitola 3
Kurilsk ostrovy
Kurilsk ostrovy, t Kurily (rusky:
, Kuriskije ostrova; japonsky: ,
Kuriru rett; v aintin: upka, Kurumise) je vulkanick
souostrov 56 ostrov o celkov rozloze 10 355,61 km (je
mon se setkat tak s jinmi daji, nejastji 15 600 km)
nalzajc se mezi poloostrovem Kamatka a japonskmi
ostrovy. Jejich prstenec tvo vchodn hranici Ochotskho
moe a oddluje je tak od Tichho ocenu.
v minulm stolet vyhuben. Poben vody jsou bohat na

ryby a ze savc zde ij tuleni kroukovan, vydry mosk,
lachtani uat a kosatky drav. Vody omvajc Kurily jsou
jedny z nejproduktivnjch oblast svtovho ocenu.
Ostrovy se nalzaj v subarktickm psmu, lta jsou chladn a zimy studen. Klima se mn podle zempisn ky,
na severu chladnj, na jihu ovlivovan monzuny mrnho psu. Nsledujc daje jsou z ostrova Simuir, lecho
Ostrovy pat Rusku, piem jejich jin st (Kunairi, zhruba uprosted souostrov: v noru je prmrn teplota
Etorofu (Iturup), ikotan a Habomajsk ostrovy) jsou nro- 4,4 C, v srpnu 11,1 C, celoron 3,3 C. Prmrn rokovny Japonskem. Bval Svaz sovtskch socialistickch n hrn srek je 1 570,0 mm, kter jsou bhem roku vcemn rovnomrn rozloeny s mrnm maximem v lt.
republik je anektoval r. 1945.
Dky obrovsk vodn ploe po obou stranch souostrov je
toto vystaveno divokm vtrm a astm mlhm. V zim
vechny prlivy mezi ostrovy zamrzaj s vjimkou De Vrie3.1 Geograe
sova prlivu mezi ostrovy Urup a Iturup.
Kurily se thnou v dlce 1 200 km mezi ostrovem Hokkaid
a Kamatkou. Nejvym bodem souostrov je Alaid (Ojakobajama) na Atlasov ostrov pobl Kamatky, kter m
vku 2 339 metr. Ostrovy maj vulkanick pvod a pedstavuj vnlky podmoskho hbetu nad hladinou moe,
kter se nachz na hranici tektonickch desek. Oblast je
vulkanicky aktivn; ze sta znmch vulkn je 35 stle aktivnch.
3.2
Obyvatelstvo
Ostrovy jsou osdleny znan nerovnomrn. Trvale jsou

osdleny pouze ostrovy Paramuir, Iturup, Kunair a ikotan. Podle stn z r. 2010 zde ije celkem 19 395
obyvatel.* [2] Jsou pevn slovanskho typu (Rusov,
Blorusov, Ukrajinci), zbytky pvodnch etnik (Ainu) a
Flra na ostrovech odpovd jejich zempisn ce, na senkter dal nrodnosti ve velmi malm mtku (Japonci,
veru jsou deviny druhov chud (ole, bza, vrba, jeb,
Korejci, Tatai atd.).
zakrsl borovice), na jihu je druh daleko vce; jsou zde
smen lesy s pevaujcmi jehlinany (jedle sachalinsk,
smrk ajansk, modn kurilsk), z listn jsou zastoupeny 3.2.1 Sdla
duby, javory, jilmy a kalopanaxy. V podrostech je mnoho
druh bylin; arel bobulovin je rozen na cel souostro- Na ostrovech je 19 trvalch sdel (2010): dv msv. Roste zde pes 40 endemit. Je zde nkolik prodnch ta (Severo-Kurilsk, Kurilsk), jedno sdlo mstskho typu
rezervac, z nich nejznmj jsou Kurilskij zapovednik a (Juno-Kurilsk) a 16 vesnic.* [p 1] V sovtskm obdob sem
Malyje Kurily.
plynuly znan dotace a byly zde umstny poetn vojenFauna je rozmanit zejmna pokud jde o ptky
(dlouhokdl, kachnovit, kormornovit, bukovit,
vrabcovit, sovy a dravci), z nich mnoz zde tvo rozshl
kolonie. Z velkch savc zde ije medvd hnd na ostrovech Kunair, Iturup a Paramuin; na ostrov umu byl
sk posdky, co pominulo v devadestch letech 20. stolet. Proto dolo k odlivu obyvatel a nachz se zde mnostv oputnch sdel, z nich nkter jsou dosud (2012) zakreslena na mapch. Nejvce obydlench osad se nachz na
Iturupu (Aktivnyj, Burevestnik, Gorjaije Klui, Gornyj, Kito-
12
3.5. PVOD JMNA
13
vyj, Kurilsk, Rejdovo, Senabrskij, Slavnoje, umi-Gorodok, V rmci administrativnho dlen Ruska spadaj Kurily do
Vetrovoje, arkije Vody)* [3] dle na Kunairu (Danilovo, Sachalinsk oblasti a dl se na ti mstsk okruhy:
Dubovaja, Golovnino, Gorjaij Plja, Juno-Kurilsk, Mendlejevo, Nazarovo, Otradnoje, Polino, Rudnaja, Sernovodsk,
Severokurilsk (3 501 km; 2 535 obyv. v r.
atino, Trejakovo),* [4] dv na ikotanu (Malokurilskoje,
2010* [2]) - ostrovy Atlasv, umu, Paramuir, AnKrabozavodskoje) a jedna na Paramuiru (Severo-Kurilsk).
ciferv, Makanru, Onekotan, Charimukotan, irinkoPodrobnosti o nejvtch sdlech uvd tabulka ne:
tan. Ekarma, iakotan, Rajkoke, Matua, Rasua, Uiirsk a Ketoj a vechny mal ostrovy pobl nich.
3.3 Hospodstv
Kurilsk (5 146 km; 7 358 obyv. v r. 2010* [2]) ostrovy Iturup, Urup, Broughtonv, ornyje Braja,
Simuir a vechny mal ostrovy pobl nich.
Nejvznamnjm oborem je rybolov, dky bohatm lovitm po obou stranch souostrov, a zpracovn ryb a moskch produkt (mkki - pedevm krakatice, kori,
sumi, jeovky a chaluhy).
Jihokurilsk (1 856 km; 9 502 obyv. v r. 2010* [2]) ostrovy Kunair, ikotan a Habomajsk a vechny mal ostrovy pobl nich.
Nachzej se zde loiska mnoha nerost. Prodn sra se

tila od potku 20. stolet. Vtina zdroj se nevyuv,
pestoe titeln zsoby rud jsou znan, pedevm jde
o elezo (273 mil. t), titan (39,7 mil. t), stbro (9 287 t),
zlato (1 867 t)* [5] a rhenium, kter se nachz plynech sopky Kudrjavyj na Iturupu, kde je nejvt zdroj tohoto kovu na svt s ron kapacitou 36,7 t pedstavujc polovinu
svtov tby.* [6]* [7] V Ochotskm moi se pedpokldaj
obrovsk podmosk nalezit ropy a zemnho plynu.
Souostrov m strategick vznam nejen pro svj hospodsk potencil, ale i z vojenskho hlediska. Jsou na nm
umstny rusk jednotky protivzdun obrany celosttnho
vznamu. V jin sti je dislokovna 18. steleck divize
s velitelstvm na Iturupu (Gorjaije Kljui) a posdkami na
Kunairu a ikotanu.* [8] Na pobe se nachzej pohybliv raketov systmy vyzbrojen protilodnmi stelami. Mimo to jsou na ostrovech rozmstny jednotky rusk Pohranin stre.
3.4 Administratvn dlen
Ostrovy le ve dvou asovch psmech UTC+11 (okruhy Jihokurilsk a Kurilsk) a UTC+12 (Severokurilsk
okruh).* [1]
Jin, sporn ostrovy povauj Japonci za soust subprefektury Nemuro. Nazvaj je Severn teritoria(japonsky:
, iima rett).* [9]
3.5
Pvod jmna
Pojmenovn ostrov pochz z jazyka Ainu, kde kur, znamen stn nebo mrak, tedy mln nebo stinn ostrovy. Dal
teorie vychzejc z tohoto jazyka vysvtluj vznam podle zkladu slova kur, co znamen lovk a kuru pekldaj
jako lovk, kter piel odnikud.
Uvd se t, e nzev pochz z rutiny, podle koucch
sopek, kter Rusov objevili z Kuril jako prvn.
3.6
Historie
Ostrovy byly pvodn osdleny etnikem Ainu, kter vak

v drtiv vtin padlo za ob sporm mezi Ruskem a Japonskem o nadvldu nad ostrovy. Prvn zprvy o ostrovech
pinesla japonsk vprava na Hokkaid v r. 1635* [10] a
v r. 1644 byly zakresleny do mapy pod nzvem Tisc ostrov.* [11] V r. 1643 sem jako prvn z Evropan doplul
Maarten Gerritsz Vries, po nm je pojmenovn prliv mezi ostrovy Urup a Iturup, a ostrovy popsal, zakreslil do podrobn mapy a vyhlsil nad nimi nizozemskou svrchovanost. K severnm Kurilm dorazila v r. 1697 vprava kozckho velitele Vladimira Atlasova. V prbhu 18. stolet
Rusov postupovali na jih, dobvali mstn osady a podrobovali si obyvatelstvo. V letech 1778 a 1779 pivedli do
Administrativn dlen prefektury Hokkaid subprefektura Nemuro poddanstv na 1 500 domorodc a tho roku Kateina II.
sporn zem
osvobodila od dan vechny, kdo se j poddali. Na pelomu
14
KAPITOLA 3. KURILSK OSTROVY
3.7
Jednotliv ostrovy
3.8
Galerie
Nejjinj, sporn st Kuril

Kurilt Ainuov ped tradinm obydlm - zemnic
Ketoj
Schematick mapa ostrov
Prbh hranic bhem historie
3.9
3.9.1
Odkazy
Poznmky
[1] Podle rusk wikipedie.

[2] Jde o skaliska.
stolet zaali do oblasti pronikat Japonci a vypukly prvn

konikty; rusk moc dosahovala a na Urup a Japonci zdili vojensk posdky na Iturupu a Kunairu.
[3] Jde o skupinu ostrvk a skalisk.

[4] Jde o skupinu ostrvk a skalisk, kter rusk geograe k Uiirskm ostrovm nepot.
Prvn diplomatick jednn o ostrovech byla vedena po- [5] Japonsk geograe tento ostrov ke Kurilm nead.
tkem 19. stolet, ovem k ujednn dolo a v r. 1855,
[6] Japonsk geograe tyto ostrovy ke Kurilm nead.
kdy Rusko podepsalo s Japonskem imodskou dohodu, kter deklarovala hranici mezi ostrovy Urup a Iturup. Roku [7] Jde o skupinu ostrvk a skalisk.
1875 se Rusko a Japonsko dohodly Petrohradskou smlouvou, e Japonci zskaj cel souostrov vmnou za postoupen Sachalinu Rusku. V srpnu roku 1945 dolo k sovtsko- 3.9.2 Reference
japonsk vlce, pi n byly mimo jin obsazeny Rudou armdou i Kurilsk ostrovy. Sovtsk svaz toto zem anekto- [1] Rozhodnut vldy Rusk federace . 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: ,
val v r. 1946 s odvolnm na Jaltsk dohody a Postupimskou
2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupn online. (rusky)
deklaraci, kter vymezovala Japonsko pouze na ostrovy
Hon, Kj, ikoku a Hokkaid. Tho roku byl z Kuril- [2]
skch ostrov zzen jedin administrativn rajn se sprv
nm stediskem v Kurilsku. Pot, co bylo o rok pozdji de[online]. Moskva:
, 2011, [cit. 2012-05-21]. (xls) Dostupn online.
portovno na 17 tis. japonskch obyvatel, byl tento rajn
(rusky)
zalenn do Sachalinsk oblasti.* [12] Tato administrativn
prava trvala a do r. 2006, odkdy plat souasn dlen na
[3] Mapa ostrova Iturup,
ti okruhy.
Sanfrancisk mrov smlouva, kterou Japonsko v r. 1952
uzavelo mr s vtinou spojenc, nebyla Sovtskm svazem
podepsna. V r. 1956 byla podepsna spolen sovtskojaponsk deklarace, kter ukonila vlen stav, a ob strany se zavzaly pokraovat v jednnch s clem uzavt mr.
Pot ml Sovtsk svaz navrtit Japonsku Habomajsk ostrovy a ostrov ikotan. Pestoe platnost tto deklarace Rusko v r. 2004 potvrdilo, nen mezi obma stty podepsna
dn mrov smlouva a status Kurilskch ostrov zstv
sporn, co je hlavn pekkou v japonsko-ruskch vztazch.
[4] Mapa ostrova Kunair

[5] , ,
[online]. Moskva: Interfax, 2007, [cit. 2012-10-06].
Dostupn online. (rusky)
[6] , A. .
[online]. 2000, s. 11 [cit. 2012-10-06]. Dostupn online.
(rusky)
[7] , . , ! [online]. , 2006-09-18, [cit. 2012-1006]. Dostupn online. (rusky)
3.9. ODKAZY
[8] MINGXIN, Bi. Russian defense minister visits disputed islands [online]. Peking: Xinhua, 2011-02-04, [cit. 2012-1006]. Dostupn online. (anglicky)
[9] Moskva hroz Tokiu zruenm bezvzovch cest na Kurily.
Chce potvrdit svou svrchovanost.
[10] , ..
. [online].
Ro. 2005, s. 14 [cit. 2012-10-06]. Dostupn
online. (rusky)
[11] STEPHAN, John J. The Kuril Islands. Oxford : Clarendon
Press.. S. 5056. (anglicky)
[12] Kuril Islands: factle. The Telegraph [online]. 2010-11-01
[cit. 2012-10-06]. Dostupn online. (anglicky)
3.9.3
Souvisejc lnky
Jaltsk konference
3.9.4
Literatura
Kurilsk ostrovy (diplomov prce); autor: Gabriela

Slavkov; Pedagogick fakulta Jihoesk univerzity
v eskch Budjovicch; rok vydn: 2000 (knihovna
JCU, signatura: DP08195 - )
3.9.5
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Kurilsk ostrovy

ve Wikimedia Commons
(rusky) Portl Kurilskch ostrov

(rusky) Zprvy z Kurilskch ostrov
(anglicky) Pvod jazyka Ainu, zempisn nzvy kurilskch Ainu
(anglicky) Historie Kurilskch ostrov 1800 - 1945
15
Kapitola 4
Japonsk csask dynastie

Dynastie japonskch csa nebo Csask rodina
(japonsky: , Csask domcnost) * [p 1] je nejdle
vldnouc dynasti na svt.* [1] Japont csaov z tohoto
rodu vldnou u vce ne 1500 let.
4.1 Odkazy
4.1.1
Poznmky
[1] Nkdy je tak pouvno nesprvn oznaen dynastie Jamato.
4.1.2
Reference
[1] LEE, Samuel. Rediscovering Japan, reintroducing Christendom: two thousand years of Christian history in Japan. [s.l.]
: Government Institutes, 2010. S. 51. (anglitina)
4.1.3
Extern odkazy
(anglicky) Strnky adu csask domcnosti
4.2 Souvisejc lnky

Nslednictv japonskho trnu
16
Kapitola 5
Linie nslednictv japonskho trnu

Nslednictv japonskho csaskho trnu uv pro
stanoven nslednka trnu a budoucho csae systm
salickho prva, kter vyluuje eny a jejich potomky
z nslednictv trnu. I pesto mlo Japonsko doposud 9
vldnoucch csaoven. Naposledy to byla csaovna GoSakuramai v letech 1762 a 1771. Vechny csaovny ale
byly v otcovsk linii potomky pedchozch csa, jednalo
se o neprovdan a bezdtn csask dcery nebo vdovy.
5.2
Souasn korunn princ Japonska Naruhito m pouze jedinou dceru Aiko, kter neme zddit trn. Do narozen prince Hisahita se v csask rodin nenarodil po 40 let
musk ddic, kter jako jedin me zddit trn. Proto tak do jeho narozen hrozila dynastick krize, tj. e by mohli
vymt po mei dynastit pslunci csask rodiny a uvaovalo se tak o zmn nslednickho systmu na absolutn
rovnou primogenituru (jako je nap. ve vdsku od roku
1980). V budoucnu se me stt, e se Hisahito stane jedinm muskm lenem csask rodiny.
5.1 Souasn linie nslednictv

Linie nslednictv japonskho trnu je nsledujc:
JCV csa Kmei (18311867)
JCV csa Meidi (18521912)
JCV csa Taio (18791926)
JCV csa owa (Hirohito, 1901

1989)
JCV csa Akihito (*1933)

(1)
Jcv
Naruhito,
korunn
princ(*1960)
(2) Jcv Akiino (*1965)
(3) Jcv Hisahito (*2006)
(4) Jcv Hitai (*1935)
(5) Jcv Mikasa (*1915)
17
Odkazy
Japonsk csask rodina

Djiny Japonska
Kapitola 6
Naruhito
Korunn princ Naruhito (japonsky:
Ktaii Naruhito inn, narozen 23. nora 1960 v csask
nemocnici Kunai bjin v Tokiu) je nejstar syn csae
Akihita a csaovny Miiko. Naruhito se stal korunnm
princem ociln 23. nora 1991, dva roky po nstupu jeho
otce na trn.
JCV. korunn princ Naruhito bude po svm otci 126. csa
Japonska. Naruhito m ale jen jednu dceru a ta podle souasnho ddickho prva neme nastoupit na trn. Take
po Naruhitov smrti mus nastoupit jin (musk) rodinn
pslunk.
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Naruhito ve
Wikimedia Commons
18
Kapitola 7
Go-Sakuramai
nslednkem trnu. Nakonec bylo ujdenno, e csaem se
stane princ Morohito, vzdlen pbuzn vldnoucho rodu,
kterho csa adoptoval ped svou smrt.
Go-Sakuramai zemela v roce 1813 ve vku 73 let.
Go-Sakuramai
Go-Sakuramai ( ; Go-Sakuramai Tenn;

23. z 1740 24. prosince 1813) byla japonskou csaovnou od 15. z 1762 do 9. ledna 1771, kdy dobrovoln abdikovala ve prospch svho synovce, pozdjho csae
Go-Momozona. Go-Sakuramai byla 117. csaem Japonska. Prozatm je posledn japonskou csaovnou (z osmi),
kter kdy usedla na trn.
Go-Sakuramai byla druhou dcerou japonskho csae
Sakuramaiho. Jej star sestra zemela a jej mlad bratr
se stal csaem Momozonem.
V roce 1762 souhlasila s dekretem csae Momozona, e
usedne prozatm na japonsk trn msto prince Hidehita,
ktermu tehdy bylo pouhch pt let. V devtm roce sv vldy, v roce 1770, dobrovoln abdikovala ve prospch prince
Hidehita, kter se stal csaem Go-Momozonem. Jeho vlda ale netrvala dlouho, csa zemel ji v roce 1779. Nejvtm problmem ale bylo, e csa neml muskho potomka. Pot vyslouil csaovna Go-Sakuramai spolen s radou starch a csaskmi stremi jednala o tom, kdo bude
19
Kapitola 8
Djiny Japonska
Djiny Japonska jsou djinami ostrovnho nroda, kter pes pevninsk mosty, kter bhem ledovch dob spojovaly
zail dlouh obdob dobrovoln izolace od okolnho svta i Hokkaid s asijskm kontinentem, a hlavn z Korejskho
obdob radiklnch zmn a pejmn cizch vzor.
poloostrova. Existuj vak i dkazy, kter potvrzuj, e nkte obyvatel pili po moi z jihovchodn Asie bhem
migrace smrem k Tichmu ocenu. Piblin od roku 10
000 p. n. l. se vyvjela tzv. kultura Dmon, pro kterou
8.1 Pedhistorick obdob
je charakteristick vroba keramiky s provazcovitmi vzory. Nejstar nlezy se tradin datuj mezi roky 10 000
8.1.1 Obdob Dmon (do 300 p. n. l.)
7500 p. n. l. a to z japonsk keramiky dl nejstar keramiku svta.* [2] Nejnovj vsledky men st dmonSouvisejc informace naleznete tak v lnku
sk keramiky pomoc radiokarbonov metody navc posuObdob Dmon.
nuj potek obdob Dmon a do roku 14 500 p. n. l.* [3]
Dalmi typickmi archeologickmi nlezy z tto doby jsou
hlinn gurky dog, kter zejm slouily k nboenskm
a kultovnm elm.* [4]
8.1.2
Obdob Jajoi (300 p. n. l. 250 n. l.)
Obdob Jajoi (; Jajoi-didai) trvalo piblin od

roku 300 p. n. l. do roku 250 n. l.
Nkdy okolo roku 300 p. n. l. zaala kulturu Dmon nahrazovat nov kultura zvan Jajoi (kultura Jajoi), podle lokality Jajoi v dnenm tokijskm obvod Bunkj, kde byly vykopny prvn keramick ndoby pro n charakteristick.* [5] Kultura Jajoi vznikla v obdob, kdy do Japonska
pilo mnostv imigrant z Koreje, kte s sebou pinesli
pstovn re a technologii zpracovn kov.* [6] S jejm
pchodem Japonsko vstoupilo do doby elezn. V tomto
obdob se postupn zvyoval poet obyvatel a spolenost se
Keramika z obdob Dmon
stala komplexnj lid tkali pltno, ili v trvalch zemdlskch obcch, stavli budovy ze deva a kamene, zskvaObdob Dmon (; Dmon-didai) trvalo pili majetek prostednictvm vlastnictv pdy a uskladovn
blin od roku 10 000 p. n. l. do roku 300 p. n. l.
obil a vytvoili zeteln spoleensk tdy. Jajoisk obdob
Archeologick vzkumy naznauj, e prvn lid pili na trvalo piblin 600 let a do konce 3. stolet naeho letoJaponsk ostrovy okolo roku 30 000 p. n. l.* [1] Pili potu.* [6]
20
8.2. TRADIN JAPONSKO
8.1.3
Obdob Jamato (250 710)
21
Obdob Asuka (538 710)
Obdob Jamato (; Jamato-didai) trvalo piblin od roku 250 do roku 710. Bylo to obdob, kdy csask
dvr vldl Japonsku z provincie Jamato, dnen prefektury
Nara. Dleitou udlost, kter dl toto obdob na dv sti,
bylo zaloen hlavnho msta Asuka na jih od dnen Nary
a tak ociln pchod buddhismu do Japonska v roce 538.
Obdob Asuka (; Asuka-didai) trvalo piblin

od roku 538 do roku 710.
Obdob Kofun (250 538)
Prv z tohoto obdob pochzej prvn psemn pamtky

psan samotnmi Japonci, kte pevzali nsk znakov
psmo a pizpsobili ho svmu jazyku. V psemn historii
lze prvn zmnku o Japonsku najt v roce 57, kdy bylo poprv zmnno v nskch zznamech jako nrod Waneboli
trpasli stt. Japonsk kronika popisuje legendrnj
djiny Japonska, podle kterch odvozuje lid Japonska svj
pvod od samotnch boh.
Toto obdob bylo svdkem nstupu buddhismu a nskho

psma z asijskho kontinentu a budovn centralizovanho
sttu rodem Jamato. Podle nskho modelu vytvoili centrln sprvu a soustavu soud (sttn zzen Ricurj) a spolenost byla organizovna podle zamstnn rolnci, rybi, tkalci, hrni, emeslnci, zbrojai ap.
Koncem 6. stolet dynastie Jamato denitivn ztratila moc

(co na dlouh as znamenalo i konec jednotnho Japonska) a vldy se zmocnily progresvnj rodiny orientovan
na buddhismus. V celku je mon toto obdob povaovat za
zatek souasn japonsk kultury.
8.2
8.2.1
Mohyla (kofun) ve tvaru klov drky v sace, pravdpodobn
hrobka csae Nintoku.
Tradin Japonsko
Obdob Nara (710 794)
Obdob Nara (; Nara-didai) trvalo od roku 710

do roku 794.
Zaloen hlavnho msta Heid-kj (dnen Nara) znameObdob Kofun (; Kofun-didai) trvalo piblin n zatek obdob Nara, kter meme charakterizovat pood roku 250 do roku 538.
stupnm vyzrvnm spoleenskho zzen ricurj, inspiroVda jet stle nedospla k denitivnmu nzoru a k jed- vanho any, a aktivnm pijmnm ostatnch vdobytk
noznan odpovdi na otzku, kdy Japonci vytvoili jednot- nsk kultury a technologi. Toto obdob se stalo tak svdn stt a zformovali nrod. Pedpokld se, e se tak stalo kem rozkvtu umn znmho jako kultura Tempj, sestamezi 4. a 6. stoletm n. l. V takovm ppad se toto obdob venm prvnch japonskch historickch kronik Kodiki a
kryje s obdobm mohylov kultury, kter vystdala kultu- Nihonoki a tak prvn z velkch sbrek japonsk poezie
ru Jajoi a trvala od konce 3. stolet do poloviny 6. stolet. Manj. Buddhismus doshl ocilnho uznn jako sttMohylov kultura se vyznaovala stavbou velkch sypanch n nboenstv a buddhistick chrmy se stavly po celm
mohyl (kofun), sloucch jako monumentln hroby vld- Japonsku ve snaze podpoit autoritu centralizovanho stnouc elity. Do tto doby spad vzestup rodu Jamato, mocn tu. Aby se zabrnilo neustle rostoucmu politickmu vlivu
dynastie, kter se koncentrovala v zpadn sti Japonska (v buddhistickch klter, kterm velkorysmi dary vzrostla
regionu Asuka). Pestoe u v Japonsku bylo znme nsk moc natolik, e si vydrovaly vlastn vojska a zaaly soupepsmo, jeho pouvn bylo omezen na obchodn styky s it s csaskm dvorem, peloil csa roku 784 hlavn msto
Koreou a nou. Jedinmi psemnmi informacemi o ivo- do Nagaoky a o 10 let pozdji 11. listopadu 794 do Heiant v Japonsku v tomto obdob jsou nsk prameny.
kj (dnen Kjto).
22
KAPITOLA 8. DJINY JAPONSKA
8.2.3
Obdob Kamakura (1185 1333)
Japont samurajov se nalouj na mongolskou lo v roce 1281.
Obdob Kamakura (; Kamakura-didai) trvalo

Chrm Bjdin z roku 998 se slavnou Fnixovou sn
8.2.2
Obdob Heian (794 1185)
Obdob Heian (; Heian-didai) trvalo od roku

794 do roku 1185.
Vtzstv Minamot nad Tairy na konci 12. stolet znamenalo zatek novho reimu. Joritomo Minamoto zskal v
roce 1192 titul guna, co byla formln nejvy funkce v
systmu vojensk vldy* [7] a v Kamakue zaloil gunt
neboli bakufu. Stal se dikttorem, kter vldl za pomoci rodiny a feudlnch svazk. gun se stal vznamnou japonskou instituc, i kdy po Joritomov smrti byli jeho mut
potomci vyvradni a moc pevzali regenti gun (ikken)
z rodu Hd, kte do funkce guna dosazovali poslun loutky.* [8] Dleitou udlost tohoto obdob japonskch
djin byly dva mongolsk pokusy o invazi do Japonska v
letech 1274 a 1281. Oba skonily nespchem, zsti dlem prody v podob niivch tajfun (v Japonsku nazvanch bosk vtr kamikaze) a zsti dky zuiv obran
japonskch samuraj. Mongolsk toky pisply k zven
prestie samurajsk tdy, ale zrove uvrhly do problm
kamakursk gunt, kter obrnce nedokzal odmnit za
jejich sluby. V 20. letech 14. stolet se vojent vazalov, nespokojen s rodem Hd, shromdili okolo csae
Godaiga. S podporou rodu Aikaga byl Godaigo schopn
svrhnout gunt a v roce 1333 se pokusil obnovit pmou
csaskou vldou.
Obdob Heian zan zaloenm novho hlavnho msta csastv v Heian-kj (794). Byly to asy ohromn tvoivosti v literatue (Gendi Monogatari Pbh prince Gendiho, Kokin), nboenstv (vzkvtaly buddhistick sekty
Tendai, ingon) a umn (styl v architektue a prav zahrad, ve svitkovch malbch a buddhistickm sochastv).
nsk literrn umn a konfucianismus neztrcely svj
vliv, ale japonsk jazyk nachzel mnohem jednodu vyjadovn v prze a veri rozvojem slabinho psma kana.
V Japonsku takt vznik zenov umn ajovho obadu a Mezi nejvraznj rysy tohoto obdob pat kult bojovnka
aranovn kvtin (ikebana).
neboli samuraje, kter byl cenn pro svoji schopnost skvV tomto obdob sice vldl mr a bezpenost, ale politick le zachzet se zbranmi, pro svou vrnost, schopnost snet
situace se vyhrocovala. Pinou byla petrvvajc decent- bolest a pipravenost zabt v ppad nutnosti i sm sebe.
ralizace Japonska. Jednotliv provincie mly znan stupe Japonsk mee (nejznmjm je katana), kter byly vyrautonomie a tento stav se nezlepil ani nahrazenm regio- bny mistrovskmi cechy, mly tak vynikajc kvalitu, e
nlnch vdc jmenovanmi guvernry. Skuten moc se se staly pedmtem uctvn.
penesla z csae na klanov vdce, kte mli vlastn va- V tomto obdob meme vysledovat i vraznj nstup
zaly a vojensk druiny. V prbhu obdob Heian ztratili novch buddhistickch sekt. Mezi prostm obyvatelstvem
csai i posledn zbytek kontroly nad zem a vldu pevzal se staly populrnmi sekty vzvajc buddhu Amidu (sekta
klan Fudiwara. Jednotliv provincie si vak i nadle n- ist zem a Prav sekta ist zem) a sekty propagujrokovaly prvo na ovldnut cel zem. Zlom nastal v ro- c uen vychzejc z Lotosov stry (Niirenova sekta).
ce 1155, kdy trn zstal bez nstupce a dolo k obansk Mezi vojenskou lechtou se rozil zenbuddhismu, kter ji
vlce Heidi, kterou denitivn zskaly vliv rodiny Taira a pitahoval svm drazem na kze a meditace. S nstupem
Minamoto, mezi ktermi zuily boje o moc a vliv na csa- zenbuddhismu je spjat i potek tradice ajovho obadu v
sk trn. Na konci obdob Heian byla pevn st rodu Japonsku.* [9]* [10]* [11]
Minamoto vyvradna a tm zskal rod Taira vedouc postaven. Tairov pebrali dvorsk hodnosti, sami si udlovali funkce a drbu pdy v provincich se snahou ovldnout 8.2.4 Obdob Muromai (1333 1568)
pln csask ad. V roce 1185 v bitv u Dannoury byl
rod Taira poraen rodem Minamoto. Touto bitvou skonilo Obdob Muromai (; Muromai-didai) trvalo
obdob Heian.
8.2. TRADIN JAPONSKO
23
8.2.5
Obdob Azui-Momojama (1568

1600)
Obdob Azui-Momojama ( ; AzuiMomojama-didai) trvalo od roku 1568 do roku 1600.
Kinkakudi, Zlat pavilon v Kjtu z roku 1397
Obdob Azui-Momojama je denovan vzestupem t po

sob nsledujcch hegemon: Ody Nobunagy, Tojotomiho
Hidejoiho a Tokugawu Iejasu, kte pinesli politick sjednocen Japonska po stolet obanskch vlek. Velk vlenk Oda Nobunaga obsadil v roce 1568 Kjto, ale byl nucen bojovat zbytek ivota s rivaly z ad lechty a s vojenskm odporem buddhistickch sekt. Pot co byl zabit, jeho zstupce Tojotomi Hidejoi si postupn podmaoval jeden klan za druhm. Protoe chtl odvrtit zjem lechty a
samuraj od domcch boj, vedl v roce 1592 invazi do Koreje, kter byla v t dob nskm protektortem. Japonci
ztratili pevahu na moi a jejich vojska byla poraena. Po
tto katastrof nepodnikli v nsledujcch 300 letech dnou vojenskou vpravu do zahrani.
8.2.6
Obdob Edo (1600 1867)
Zatkem obdob Muromai je znien guntu Kamakura silami vedenmi Takaudim Aikagou, kter peel na
stranu csae Godaiga a svrhl rodinu Hd. Postupn se
obrtil i proti Godaigovi, jen se pokouel o nvrat moci do
rukou csae v tzv. restauraci Kemmu (1333-1336) a podpoil nstupnictv jednoho z princ. Csa utekl do hor na
jih od Kjta a postavil se na odpor. Tmto se csask rod
rozdlil na Severn dynastii a Jin dynastii (tzv. obdob Nanboku), kter mezi sebou soupeily a do roku 1392, kdy
Jin dvr kapituloval.* [12]
Protoe gunt Aikaga ani zdaleka nedosahoval autority
svho kamakurskho pedchdce* [13], nebyl schopn dret na uzd ambice mocnch knat-hejtman (ugo daimj), m jeho autorita dle klesala a po vlce nin v letech 1467 a 1477 u byla jeho existence pouze formln.* [14]* [15]* [16] Po tto vlce nsledovalo stolet obanskch nepokoj a neustlch vlek mezi jednotlivmi knectvmi oznaovan jako obdob Sengoku neboli obdob
vlcch knectv (1467 1568).* [15]
V roce 1543 pistli v Japonsku prvn Evropani
portugalt moeplavci, kte pipluli na nskch lodch.
Portugalci seznmili Japonce s evropskmi stelnmi zbranmi, kter se ve vlkami zmtanm Japonsku rychle rozily. Na evropskch lodch pijdli nejen obchodnci, kte
pemnili Nagasaki z rybsk vesnice na vzkvtajc pstav, ale i jezuitt misioni vetn svatho Frantika Xaverskho. V prbhu nkolika desetilet se tu podailo rozit kesanstv do takov mry, e podle daj z roku 1582
bylo v Japonsku v t dob kolem 150 tisc kesan a asi 200
kostel.* [17]
Velk vlna u beh Kanagawy, barevn tisk od Hokusaie, 1823

a 1829
Obdob Edo (; Edo-didai) trvalo od roku 1600

do roku 1867.
Po Hidejoiho smrti pevzal moc jeho nejvt vazal
Tokugawa Iejasu a v roce 1603 formln zaloil nov gunt na hrad ve mst Edo (dnen Tokio), kter se postupn stalo japonskm hlavnm mstem a pomalu se rozrostlo do obrovskch rozmr. Tokugawsk gunt petrval 15 generac, tzn. 264 let, a do roku 1867. Iejasu a jeho nsledovnci se snaili udret spoleensk tdy od sebe
oddlen a zakazovali pijmn novch len do elitnch
a privilegovanch skupin, jako byla napklad tda samuraj. Samotn Iejasu v zsad podporoval zahranin obchod (by pronsledoval kesany), jeho nstupci vak razili politiku nrodn izolace, vetn zkazu cest Japonc
24
za hranice a zkazu cizch knih. Jedinou vjimkou z to- proti kesanstv. Zrove byli ze zpadu povolni odborhoto izolacionismu byly urit omezen styky s nou a nci, kte mli za kol vybudovat i inovovat eleznice a
Nizozemskem prostednictvm pstavu v Nagasaki.* [18]
prmysl, armdu, lostvo a architekturu.
V letech 18531854 pinutil bhem dvou vprav k japonskm behm americk komodor Matthew Perry pod hrozbou dlostelby japonskou vldu otevt nkolik pstav
zahraninm lodm (viz Ansejsk dohody). Tento incident
znan oslabil autoritu vldy a vedl k jejmu postupnmu
pdu. V tto situaci hrozilo, e se k moci dostanou ultrakonzervativn samurajov. Vtina spolenosti vak dala pednost oteven se zpadnm vymoenostema posledn gunt v Japonsku se zhroutil.
8.3 Modern Japonsko

8.3.1
Obdob Meidi (1868 1912)
V lednu 1902 uzavelo Japonsko vznamnou spojeneckou

smlouvu s Velkou Britni, kter jet stle byla nejvt imperiln velmoc. V roce 1904 se spory s Ruskem o Koreu
a Mandusko vyostily a Japonsko zahjilo tok na ruskou
otilu v pstavu Port Arthur. Po vtzn vlce Japonsko podepsalo s Ruskem v z 1905 Portsmouthsk mr a zskalo
st ostrova Sachalin, jihomanduskou eleznici a uznn
svch zvltnch prv v Koreji. S Koreou nakonec Japonsko
22. srpna 1910 podepsalo smlouvu o jej pln anexi.* [19]
8.3.2
Prvn svtov vlka
Bhem prvn svtov vlky se Japonsko postavilo na stranu spojenc. 23. srpna 1914 vyhlsilo Japonsko vlku
Nmecku. V roce 1918 bylo Japonsko pizvan na mrovou
konferenci do Versailles, kde mu byla uznna nadvlda nad
nkolika tichomoskmi ostrovy, nmeckmi zkladnami
v n a Japonsku bylo pidleno keslo v rad Spolenosti
nrod. Svoj skromnou ast v prvn svtov vlce si Japonsko zvilo mezinrodn pozici v Asii a Tichomo.
8.3.3
Mezivlen obdob
Po skonen prvn svtov vlky nebyla politika Japonska

u tak agresivn, ale dsledky hospodsk krize a rychlho
rstu obyvatelstva vedly ke zmn postoje. Stle vt vliv
zskvala armda, co mlo za nsledek nstup militarismu,
by i v rmci armdy existovaly rozdln nzory. Ultranacionalistick frakce se nkolikrt pokusily o svrhnut vldy
a csae Hirohita. Vojent velitel zaali vyhledvat moSamurajov z klanu Sacuma bhem vlky Boin. Fotograe Felice nosti nsilnho zvten japonskho zem v Asii, co jim
mlo pomoci vyeit domc hospodsk problmy. Clem
Beata
jejich tok se stala na. Svtov mocnosti poadovaly,
Obdob Meidi (; Meidi-didai) trvalo po dobu aby Japonsko sthlo sv jednotky z ny a obnovilo jej
svrchovanost. Jako reakci na tyto poadavky Japonsko vyvldy csae Mucuhita od roku 1868 do roku 1912.
stoupilo ze Spolenosti nrod a i nadle pokraovalo ve
Reformy Meidi (6. dubna 1868) byla srie reforem japonvbojn politice.
skho csae Mucuhita, kter zaaly po roce 1868 mnit zastaral feudln Japonsko v modern stt. Nejviditelnjm a
nejtrvalejm vsledkem reforem Meidi byla centralizace 8.3.4 Druh svtov vlka
sprvnho systmu. Prosazen csaovy vldy bylo nutnm
a vznamnm krokem smrem k centralizaci. gunt byl
svren a bylo obnoven csastv. Mlad csa se pesthoVlka v Tichomo.
val do Eda, kter pejmenoval na Tokio (vchodn hlavn
msto) a zahjil okamit adu reforem. Mezi nimi bylo Kdy v roce 1939 vypukla vlka v Evrop, japonsk vlda
ustaven parlamentu, snmu a nejvyho soudu, zaveden vhala ke komu se m pidat, aby se dostala z problm,
veejnho systmu potovnch slueb, pijet modern jed- kter si vytvoila v n. Zrove na ni byl vyvjen tlak
notn mny a oteven tokijsk burzy. Bylo zrueno tradi- ze strany USA, kter poadovaly staen Japonska z ny,
n rozvrstven spolenosti, nastolena formln rovnoprv- a omezovaly dodvky ropy a hrozili jejich plnm zastanost pohlav a v roce 1873 byly zrueny vechny restrikce venm, Japonsko mlo zsoby ropy jen na 40* [zdroj?] dn.
8.4. ODKAZY
25
Japonsk bitevn lo Jamato, nejvt bitevn lo v historii, 1941

Fudisan, inkansen a sakura ti symboly Japonska
Japonsk vlda se musela rychle rozhodnout, jestli se sthnout z ny a dvovat americk dodvce ropy, nebo pokraovat v ofenzv a pokusit se doshnout ropnch loisek
v Zadn Indii. Rozhodla se i pod tlakem militarist pro druhou variantu. V roce 1940 japonsk vlda podepsala trojstrannou dohodu s Nmeckem a Itli, od kter si slibovala
zabezpeen dostatku nerostnch surovin pro vlku s nou.
USA se ale postavily na stranu ny, vyhlsili vi Japonsku celkov obchodn embargo a zmrazily japonsk nann zdroje. Na to Japonsko odpovdlo tokem na Pearl Harbor 7. prosince 1941. Touto udlost byly do druh svtov
vlky vtaeny i USA. Po potench japonskch spch
na tichomoskm bojiti piel zhy bod zvratu v bitv o
Midway zatkem ervna 1942, kdy Japonsko ztratilo tyi
letadlov lod a pilo o znan mnostv vycvienho palubnho personlu. Iniciativu na tichomoskm vliti pevzali Spojenci, kte potkem srpna 1942 zahjili protiofenzvu vylodnm na Guadalcanalu.
zcela uniktn systm trnho plnovanho hospodstv,

postavenho na slevch na dani pro ty, kdo splnili centrln
pln. Volnost podnikn vak nebyla nijak omezena. Napklad siln automobilov prmysl vyrostl navzdory tmto
plnm, kter s nm v takov me vbec nepotaly. Do 60.
let se japonsk ekonomika dky velmi nzkm danm, odmtn vdaj na armdu a zapojen se do vlek vedench
USA (s poukazem na novou stavu zakazujc vlku) a vyuit novch technologi zotavila z vlench kod a dostala
se na tet msto na svt, co do HDP. Zemi tce zashla
ropn krize v 70. letech a nsledujc celosvtov recese.
Provedla vak zkladn restrukturalizaci ekonomiky, obnovila sv lenstv v mezinrodnch organizacch a bhem 80.
let pokraovala v silnm hospodskm rstu, kter pemnil Japonsko na druhou nejsilnj svtovou ekonomiku. V
90. letech pilo obdob deace a minimlnho rstu hospodstv. Potebn reformy se provdly pomalu a vhav
a vsledky se zaaly dostavovat a na potku 21. stolet.
V roce 2007 zashla Japonsko svtov nann krize, kter
zvila hodnotu jenu o nkolik destek procent, m uvrhla
japonsk exportry do velkch problm, naopak pomohla
obdobn zamenm jihokorejskm konkurentm.
V roce 1945 obsadily USA ostrovy Iwodima a Okinawa.

Velen japonskho nmonictva se uchlilo k zoufal taktice sebevraednch leteckch tok zvanch bosk vtr
kamikaze. Mlad, nezkuen piloti se s letadly plnmi
vbunin vrhali proti americkm vlenm lodm, ale navzdory jistm spchm se nemohli americkmu vtzstv
Smrt csae wa (Hirohito) v roce 1989 a s nstupem czabrnit. Amerian pak 6.srpna shodili na japonsk mssae Akihita na trn zaalo nov obdob japonsk historie
to Hiroima atomovou bombu. 8. srpna vyhlsil Sovtsk
obdob Heisei.
svaz Japonsku vlku obsadil Mandusko, Severn Koreu,
Sachalin a Kurilsk ostrovy. O den pozdji 9. srpna svrhli
Amerian dal atomovou bombu na msto Nagasaki. Nsledkem tchto udlost 15. srpna 1945 Japonsko bezpod- 8.4 Odkazy
mnen kapitulovalo.
8.4.1
8.3.5
Souasnost
Po porce Japonska v II. svtov vlce nsledovalo obdob

okupace americkmi silami, kter ale bylo i obdobm rozshlch demokratickch reforem vetn pijet nov stavy.* [20] Od konce vlky do 70. let uplatovalo Japonsko
Reference
[1] MASON, Richard H.P.; CAIGER, John G.. Djiny Japonska. 1. vyd. Praha : Fighters Publications, 2007. ISBN 97880-86977-13-3. S. 20.
[2] BOHKOV, Libue; WINKELHFEROV, Vlasta.
Vj a me (Kapitoly z djin japonsk kultury). 1. vyd. Praha
: Panorama, 1987. S. 26.
26
[3] Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Jomon periodMark
Hudson. Svazek 3. New York : Berkshire Publishing Group,
2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 279-281. (anglicky)
: Panorama, 1987. S. 28.
: Panorama, 1987. S. 29.
[6] Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Yayoi periodMark
2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 189-190. (anglicky)
[7] VASILJEVOV, Zdeka. Djiny Japonska. 1. vyd. Praha :
Nakladatelstv Svoboda, 1986. S. 149.
[9] Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Kamakura period
Francesca Forrest. Svazek 3. New York : Berkshire Publishing Group, 2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 304-305. (anglicky)
Nakladatelstv Svoboda, 1986. S. 179-181.
: Panorama, 1987. S. 115-124.
[13] REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Djiny Japonska. 2., doplnn vyd. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2006. (Djiny stt) ISBN 80-7106-843-8. S. 60.
: Panorama, 1987. S. 76.
[18] Podrobn viz WANNER, Michal. Nizozemci a japonsk
spolenost v 17. a 18. stolet. Historick obzor, 2000, 11
(7/8), s. 146-154. ISSN 1210-6097.
[19] JANO, Ji. Japonsko a Korea dramatick sousedstv. 1.

vyd. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1503-7. S.
132-133.
[20] Podrobnji viz SKIVAN, Ale, ml. Japonsko v obdob okupace (1945-1952). Historick obzor, 2007, 18 (3/4), s. 7384. ISSN 1210-6097.
8.4.2
Literatura
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Dejiny

Japonska na slovensk Wikipedii.
BOHKOV, Libue; WINKELHFEROV,
Vlasta. Vj a me (Kapitoly z djin japonsk kultury).
1. vyd. Praha : Panorama, 1987.
VASILJEVOV, Zdeka. Djiny Japonska. 1. vyd.
Praha : Nakladatelstv Svoboda, 1986.
MASON, R. H. P; CAIGER, J. G. Djiny Japonska.
Praha : Fighters Publications, 2007. ISBN 978-8086977-13-3.
8.4.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Djiny Japonska

(esky) japonsko.info
(slovensky) Strun histria Japonska
Kapitola 9
Konfucianismus
n vyvinul z uen nskho mudrce Konfucia. Je to ucelen systm morlky, socilnch, politickch a nboenskch
mylenek, kter mly markantn vznam na vvoj nsk
civilizace jet do 21. stolet.
Konfucianismus chpe tao(=cesta) jako cestu lovka a
spolenosti. Zdrazuje tedy lidsk jednn, kter ovem
nesm bt v rozporu s vl nejvyho bostva (Nebes). Do
poped stav rozum, odpovdnost, pozitivn postoj ke svtu,
ale i podzenost du. Vytv model spolenosti zaloen
na vzoru patriarchln rodiny. Evropsk postoj ke konfucinsk lozoi se v prbhu doby vrazn mnil. Evropan
se zaali s nskou civilizac podrobnji seznamovat teprve v 17. stolet. V 18. stolet se konfucinstv stalo pedmtem nadenho obdivu pro francouzsk osvcence i pro
britskou aristokracii. Na potku 20. stolet evropt sociologov dokonce oznaili konfucinstv za hlavn pinu nskho padku a tento nzor pejali i nt levicov intelektulov. (Mao Ce-tung dokonce povaoval za nutn konfucinstv zcela vymtit.) Teprve nedvn a neekan prudk
rozmach zem s konfucinskou tradic, jako je Tchajwan,
Singapur a Jin Korea a nakonec i samotn na, pinesl
novou vlnu zjmu o tuto lozoi.
9.1
9.1.1
Konfucius, zakladatelkonfucinstv (Wu Tao-c', dynastie

Tchang)
Konfucianismus (tradin ntina: ; zjednoduen

ntina: ; pinyin: Rxu vslovnost, doslova kola
uencnebo mn pesnji Kng jio, Konfuciovo
nboenstv) je nsk losock smr, kter se pvod-
Historie Konfucianismu
Narozen
Kdy se Konfucius narodil, nastvalo obdob padku

dynastie ou (vldla piblin v letech 1027 p. n. l. a
256 p.n.l.). Ta ovldala pouze nkolik sdel okolo hlavnho
msta, zbytek zem byl rozdlen na nkolik destek stt, v
jejich ele stli lenn pnov, kte spolu asto vedli vlky.
Jejich sly byly vyrovnan a nikdo nemohl zskat tak velkou
moc, aby se pokusil povstat proti csai, ostatn by se spojili
proti nmu. Kvli neustlm pochodm armd a vlenm
stavm byl prost lid dosti suovn. V n se tou dobou
zaali objevovat konzervativn losofov, kte kladli draz
na ctu k pedkm a jejich zvykm, poppad na soulad
s prodou a harmonii (napklad Lao-c' ). Konfuciv otec,
27
28
Kchung u-liang Che, byl sprvcem malho msta Cu ze
stteku Lu, kter ml nevhodnou pozici mezi dvma vtmi stty. Podle Konfuciovch Letopis Jara a Podzimu
byl stt Lu napaden celkem jedenadvacetkrt. Kchnug uliang Che byl ji star a ze ty dt ml pouze jedinho
zmrzaenho syna. Ze strachu z toho, e by po jeho smrti nemohl nikdo vykonvat obady k jeho ct, rozhodl se
podruh oenit. (Jeliko tyto obady smli vykonvat pouze mut potomci) Podal otce mstn rodiny Jen, kter
ml ti dcery, aby mu dal ruku jedn z nich. Otec jen se zeptal svch dcer, ovem pouze nejmlad, cheng-cai dostla
sv povinnosti poslouchat rodie, kter hraje v nsk etice
naprosto zsadn roli. Podle legendy se Konfuciov matce
ped porodem zjevilo ve snu pt mudrc (zastupuj pt planet, kter nt astronomov v t dob znali), kte vedli
podivn zve s k draka a rohem vyrstajcm z hlavy.
Ten poklekl ped cheng-cai a vyplivl kousek nefritu popsanho vtbou, e se jej dt stane krlem bez koruny.
Kdy nadeel as porodu, odebrala se Konfuciova matka do
jeskyn pod moruovnky, kde dva draci dreli str a vly
naplnily jeskyni libou vn. V jeskyni vytryskl pramen , aby
omyl novorozenho Konfucia a ozval se si hlas : Nebesa,
pohnut tvmi modlitbami, ti darovala poehnanho syna
.
KAPITOLA 9. KONFUCIANISMUS
lidi, a to jak mezi urozen tak neurozen, co bylo v t dob
raritou. Sm Konfucius ml podle legendy pedky z csask rodiny. S tm, jak jeho uen pibvalo na vznamu,
zaal se o Konfucia zajmat vldce sttu Lu. Nicmn ho
pot vyuval spe jako ozdobu svho sttu a na jeho losoi pli nehledl. Konfucius se tedy asi v padesti letech
rozhodl cestovat po n a hledat panovnka, kter by se
o jeho uen opravdov zajmal. Bohuel, dnho takovho panovnka nenael. Konfucius pot umr jako poraen
lovk, ovem jeho ci budou it konfucianismus dl.
9.1.3
Vvoj konfucianismu
Po Konfuciov smrti shromauj jeho ci mistrovo dlo a zanaj it Konfucianismus. Samozejm narazili tak na kritiky tto losoe. Mo-c' (polatintn verze Mocius) odmtal konfucinskou doktrnu a hlsal, e nen teba dbt na ceremonich takovm zpsobem, jak nkte z
Konfuciovch k hlsali. Sm Konfucius zdrazoval, e
nejdleitj pi ritulech je vnitn pocit. Mocius si zskal mnoho nsledovnk za svho ivota, nicmn v dalch generacch jeho uen ztratilo na vznamu. Dle tak
Lao-c', autor Tao-te-ingu, stejnho dla Taoismu. Lao-c
vil, e vzdlvn lidem nijak nezajist sprvn zpsob
ivota. Preferoval, aby lid zstvali takov, jac se naro9.1.2 Konfuciv ivot
d a ponechali vci pirozen harmonii. Po Konfuciovi byl
nejvznamnj konfucinsk losof Meng-c (Mencius).
Konfuciv otec zemel, kdy byly chlapci ti roky. Jako vdo- Osudy obou tchto losof jsou podobn, avak Mencius
va po ednkovi obdrela cheng-cai mal pozemek, na byl hrd na svj aristokratick pvod a mlokdy pipoukterm mohla hospodait. Konfucius pomhal tento poze- tl v debat chybu. Svmi schopnostmi se zaslouil o rozmek obhospodaovat a shnl pro rodinu potravu. Lovil a en konfucianismu do irch vrstev spolenosti. Kniha
rybail, i kdy v Hovorech (knize sepsan Konfuciovmi shrnujc jeho ivot, pojmenovan Mencius, se v mnoha
ky o nm ) se pe, e nikdy nepouil ani st ani pasti ani ohledech podob Hovorm. Konfucianismus nabyl na sle
nevystelil pem po hnzdcch ptcch. Nauil se hrt na zejmna po nstupu dynastie Chan (202 p.n.l.). Nov csa
strunn nstroj, a pozdji si svho hudebnho a poetickho se rozhodl vyut konfucianismus jako stabilizan nstroj
vzdln velmi vil. U od mld vniv studoval. Pravd- a zaloil hlavn konfucinskou univerzitu v chang-anu a
podobn etl sbrku bsn -ing, neboli Kniha Psn, kte- zkouel konfucinsk uence, kte pot mohli zskat msr krom ran nsk poezie obsahuje popisy obad, kter to na dvoe. Postupem asu se systm zkouek rozil po
mus konat panovnk, nebo i kadodenn ivot. To byla jed- cel zemi a hloubji do sttn sprvy. Konfucianismus sana z Pti Klasickch knih, kter shrnovaly ivot v n do motn se od pvodn mylenky mrn odchlil. Napklad
doby Konfucia. Ten je pozdji editoval a ucelil, dky emu denoval uspodn vesmru, jm se Konfucius nezabo nm dnes vme. Mezi dal knihy pat: u-ing Kniha val. Zaal se tak vyvjet kult Konfucia samotnho, a nejDokument (obsahuje historii nskho impria a legendy svatjm mstem se stal Konfuciv hrob v Lu. Kolem prvod legendrn dynastie Sia a po Konfuciovu souasnost ) nho stolet naeho letopotu pronik do ny buddhismus
hun-hiou Letopisy Jara a Podzimu (obsahuj historii a ovlivuje konfucinsk mylen an velmi siln. Na
sttu Lu od 722 p.n.l a do 481 p.n.l., tedy dva roky ped rozdl od tradinch nskch losockch kol toti poKonfuciovou smrt) I-ing Kniha Pemn (vteck p- tal s monost ivota po smrti. Buddhismus mnohem vce
ruka shrnujc lidovou moudrost ) Li-i Kniha Obad promlouval k samotnmu lovku, nezamoval se tolik na
(obsahuje ti samostatn rituln texty, kter popisuj jak veden sttu a rituly s tm souvisejc. Dsledkem toho byl
sprvn obady vldnoucch tak prostho lidu, i rady jak Prudk nrst popularity buddhismu. po nstupu dynastie
sprvn vldnout a vst domcnost ) Konfucius byl se si- Tchang (618) se jej prvn csa rozhodl poslit dleitou
tuac v n nad mru nespokojen a rozhodl se, e zalo roli konfucianismu umocnnm jeho nboenskho prvku.
novou kolu, kde bude it svoji losoi mezi talentovan Byly zakldny chrmy s Konfuciovmi sokami a seznamy
9.3. ZVYKY
vznamnch k a ednk. Vechna ti nboenstv koexistuj a dodnes v n, akoli konfucianismus jet proel fz tzv. neokonfucinstv, kdy pejmal mnoho prvk z
buddhismu a taoismu. Po pchodu Evropan se na rozhodla mt pomrn konzervativn vztah k jejich kultue, jak
nakazovalo konfucinsk uen. Ovem Evropsk stty se
velmi zajmali o nsk suroviny, co vedlo k tzv. Opiov
vlce (18391842). Britt obchodnci doveli do ny velk mnostv opia a csaem jmenovan komisa se rozhodl
k radiklnmu kroku. Nechal zadret vechny obchodnky
a donutil je shromdit veker opium, co peveli. Pot
ve potopil do moe. To vyvolalo samotn vlen konikt.
Vzhledem k tomu, e na se do t doby drela konzervativnho zpsobu ivota, nemohla obstt proti modernmu
britskmu nmonictvu a pchot. Roku 1842 byl csa donucen kapitulovat a pislbil uvolnn obchodnch vztah s
Evropou a Hongkong byl pedn do sprvy Britnie. Tato
porka, spolu s porkou v koniktu s Japonci (1894), vystila v obecnou krizi hodnot v zemi, kterou nazvme Krize Konfucianismu. Mnoho konfucinskch uenc se snailo vysvtlit, pro jejich systm neme obstt proti zpadnm civilizacm. Mezi nimi vyniknul zejmna Kchang
Jou-wej, kter vedl skupinu, je vytvoila zkladn vizi reforem, kter pot pijal mlad csa Kuang-S. Ten ovem
nedrel sm moc, spe ji drela jeho teta Cch-si, znm tak jako Csaova vdova. Ta reformy zruila a jejich
nutnost poznala teprve tsn ped rokem 1911, kdy v n
nastala revoluce a posledn nsk csa abdikoval.
29
Aby duch zemelch nepodlehl zapomnn, je teba,
aby pohebn a posmrtn rituly provdl syn. Ve spojitosti se zkonem jednoho dtte toto vedlo k vybjen
dcer v n. Toto jen dokazuje, jak hluboce je konfucinsk smlen zakoenno v myslch an.
9.3
Zvyky
Vchovu dt dl konfucinci dle pohlav. Chlapci se u

pst, potat a recitovat Hovory. Dvky se u domcm pracm a tou ivotopisy obdivuhodnch en a jin dla. Dnes
se vchova samozejm sjednocuje. Bhem chlapcova patnctho a dvactho roku se konal obad, pi kterm chlapec dostal dospl jmno a vybral si svho kmotra. Pot
se rodina odebrala dom, kde oslavy pokraovaly a kmotr
byl vzcnm hostem. U dvky probhal obad podobn, ale
podal se zpravidla pi jejch zsnubch. Vtinou ovem
neml ani snoubenec ani snoubenka prvo na volbu svho
partnera, vztahy byly domlouvny rodii. Novomanelka se
pot pesthovala k manelovi a rodie zstali se synem tedy po cel ivot. Pokud zemel len rodiny, bylo teba uspodat psn stanoven pohebn ritul. Pokud byli blzc v
cizin, museli se ihned vrtit. Po dobu truchlen (co byly
obvykle ti roky) museli nosit vichni blzc speciln aty. Tlo mrtvho bylo umyto a obleeno, do st mu vloili
pbuzn ri. Pot se tlo nechalo ti msce ped domem,
kam ostatn pineli dary dui zesnulho. Pokud byl navc
zesnul hlava rodiny, nahradil ho jeho musk potomek a
jeho jmno bylo napsno na keramickou destiku a vloeno
9.2 Filozoe
do domc svatyn ke jmnm ostatnch pedk. Syn pak
chodil kad den obtovat pedkm a radil se s nimi o dleKonfucinsk lozoe je zaloena na hierarchii vztah, kte- itch udlostech v rodin. Vtina tchto zvyk existovala
rou shrnul Konfucius. Podle nj jsou vechny mezilidsk nebo se vyvjela v n ji dvno ped Konfuciem, ten je
vztahy obdobou nkterho z pti zkladnch vztah: Vztah ovem popsal a kanonizoval.
mezi otcem a synem, vztah starho a mladho bratra, vztah
manela a manelky, vztah panovnka a poddanho a jedin rovnoprvn vztah ptele s ptelem. Vzhledem k tomu, 9.4 Literatura
e tyi z tchto vztah se odehrvaj v rodin, povaoval
Konfucius rodinu za nejdleitj soust spolenosti. To
Thomas a Dorothy Hooblerovi, Konfucianismus, Naovlivnilo mylen an dodnes. Stle je odpovdnost a
kladatelstv Lidov Noviny, ISBN 80-7106-190-5
absolutn poslunost vi otci, jakoto hlavy rodiny, povaovna za povinnost. Konfucianismus klade velk draz na
sttn zzen, kter v n existovalo v dob, kdy byl vytvoen. Tm pdem byli an vyhrann oproti ostatnm 9.5 Extern odkazy
zemm s odlinm zpsobem vldy a to jet vce poslilo podezravost vi ostatnm kulturm obecn. Zajmav
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Konfucianismus

a pro ivot an dleit jmenujme pedevm tyto dva
aspekty Konfucianismu:
Strnka svtov nboenstv
Nevhodn postaven en ve spolenosti ena zsk
vd pozici ve spoleenskm vztahu pouze v ppad,
e m dceru nebo snachu. eny nemohly ani skldat
zkouky do sttn sprvy.
Kapitola 10
Obdob Dmon
pozdn 1 500 a 1 000 p. n. l.
Obdob Dmon (japonsky: ; Dmon didai) je

japonsk prehistorick obdob trvajc piblin od roku 10
000 p. n. l. a do roku 300 p. n. l.
terminln 1 000 a 300 p. n. l.
Termn Dmon v japontin znamen provazov vzora

vztahuje se ke keramice, kter byla tmto zpsobem zdoben. Keramika Dmon byla prvn na svt. Byly vyrbny
soky v podob zvat nebo v podob eny nazvan dog
(). Soky mu jsou nachzeny vzcn.
Jednotliv sti se od sebe odliuj typem archeologickch

nlez, pedevm keramiky, kter do nich spadaj. Nkdy
je poten obdob vynechvno a zatek obdob Dmon
se klade a do roku 8000 p. n. l.* [1]
Obdob Dmon mlo est st
K vznamnm archeologickm nalezitm keramiky Dmon pat jeskyn Fukui v prefektue Nagasaki na Kj
a skaln sdlit Kamikuroiwa v prefektue Ehime na
ikoku.* [2]
Nejnovj vsledky men st dmonsk keramiky pomoc radiokarbonov metody posunuj potek obdob
Dmon a do roku 14 500 p.n.l.* [3]
10.1
Reference

: Panorama, 1987. S. 24.
: Panorama, 1987. S. 26.
[3] Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Jomon periodMark
2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 279-281. (anglicky)
Keramika z potku obdob Dmon
10.2
poten 10 500 a 8 000 p. n. l.

ran 8 000 a 5 000 p. n. l.
prvn 5 000 a 2 500 p. n. l.
stedn 2 500 a 1 500 p. n. l.
30
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Obdob Dmon

Kapitola 11
Obdob Jajoi
zrl kultury Japonska, j se pizpsobila.
Z ny byly dovezeny nov rostliny (morue) a vzniklo zde
tkalcovstv. Korejt pisthovalci pinesli zpsoby zemdlstv, zvlt pstovn re. Byl vybudovn kompletn
zavlaovac systm v povod eky Abe.
Jednm z typickch kovovch vrobk byly zvony dtaku
() vyrbn z pomrn tenkho bronzu a bohat zdoben. Nejstar nalezen dtaku pochzej z 2. nebo 3. stolet, co odpovd konci obdob Jajoi. Byly zejm pouvny
jako symboly moci a pi nboenskch ritulech.* [1]
11.1
Keramika
Byla jednodu ne v obdob Dmon, ale mla dokonalej proveden, vypalovala se. Keramika byla stle vyrbna
ze stoench provazc hlny, ale mohl ji bt pouvn primitivn kruh. Je znmo 5 druh keramiky.
Typick pro tuto kulturu jsou dbny s dlouhm hrdlem,
hlubok msy, hrnce s irokm stm a ndoby na vysokch
nokch. Keramika je asto zdobena jednoduchmi rytmi
geometrickmi vzory.
Lid kultury Jajoi ji mli pohebn keramiku.
11.2
Rekonstrukce strn ve z obdob Jajoi v Joinogari
Obdob Jajoi (japonsky: , Jajoi didai) je

japonsk prehistorick obdob nsledujc po obdob Dmon a trvajc piblin od roku 300 p. n. l. a do roku 300
n. l.
Nzev obdob je odvozen od tokijskho pedmst Jajoi,
kde se poprv v roce 1884 nala pro tuto dobu charakteristick keramika.* [1] Japonsko tehdy vstoupilo zrove do
doby elezn i bronzov, protoe znalost zpracovn obou
kov sem byla z kontinentu pinesena souasn.* [2] Vliv
na formovn nov kultury mla pokroilej kultura nsk.
Tato vyspl kultura se postupn integrovala do mn vy31
Reference
[1] MASON, R. H. P; CAIGER, J. G. Djiny Japonska. Praha

: Fighters Publications, 2007. ISBN 978-80-86977-13-3. S.
22.
: Panorama, 1987. S. 29.
Galerie Obdob Jajoi ve Wikimedia Commons
Kapitola 12
Obdob Kofun
Obdob Kofun (japonsky: , Kofun-didai) je
oznaen pro historick obdob Japonska, kter spad do
obdob Japonska 250 a 538 n. l. Bv zaazovno do vtho celku nazvanho obdob Jamato.
Nzev obdob pochz z pojmenovn megalitickch
hrobek i mohyl, kter byly v tomto obdob stavny. Nazvaj se kofuny a jejich typick tvar byl tvar klov drky.
Dut terakotov soky nalezen v tchto hrobkch se nazvaj haniwa (japonsky: ) a pedstavuj cenn materil
pro studium tehdej kultury.
V tomto obdob pravdpodobn Japonci vytvoili jednotn stt. V zpadn sti Japonska dolo k vzestupu dynastie
Jamato - ji na potku tvrtho stolet ovldala vt st
ostrova Hon. Z ny bylo pevzato psmo, ale jeho pouvn bylo omezeno pouze na obchodn styky s Koreou a
nou. O ivot v Japonsku v tomto obdob se lze dost
pouze v nskch pramenech.
V tto dob se v Japonsku usazuje mnostv nskch a
korejskch pisthovalc, kte do Japonska pinej svoji
kulturu a technologick znalosti. Naturalizovan pisthovalci se nazvali Toraidin (v pekladu ti s pedky jinde).
12.1 Souvisejc lnky

Djiny Japonska
32
12.1. SOUVISEJC LNKY
Soka Haniwa, pedstavujc vojka z obdob Kofun.
33
Kapitola 13
Obdob Asuka
13.1
Djiny
Japonsko vylo z obdob Kofun jako zem, kter navenek

psobila dojmem jednotnho sttnho celku, ale ve skutenosti byla zmtna mocenskmi ambicemi jednotlivch rod o nadvldu a rozhodujc vliv v zemi. Autorita csae byla
v tomto obdob velmi slab a jeho postaven kehk, protoe relnou moc dreli v rukou pedstavitel mocnch lechtickch rod. Jednm z nejmocnjch byl rod Saga, kter
ml tak velkou moc, e dokonce podle libosti dosazoval a
odvolval csae.
V prbhu 6. stolet pronik prostednictvm mision z
ny do Japonska buddhismus a zrove se navazuj i obchodn a diplomatick kontakty s nou a Koreou. Do zem
pronik i nsk lozock a politick mylen, pedevm
konfucianismus. Zkladn politickou mylenkou konfucianismu je idea, e hierarchicky uspodan spolenost, s
pesn vymezenou dlbou moci, rozdlenm vlivu jedince a
dominantnm postavenm panovnka ve vech sfrch ivota zem, je nejlep formou vldy. Ve druh polovin 6. stolet v n po chaotickm obdob vld severnch a jinch
dynasti uchopila moc dynastie Suej, kter byla brzy nahrazena mnohem spnj a dle trvajc dynasti Tchang. V
obou ppadech tchto zem byla sttn moc koncentrovan
v rukou csae a jeho dvornho apartu. Japonsko se naproti
tomu pi srovnn s nou jevilo jako zem bez silnho centrlnho veden, smyslupln sprvn struktury a s barbarskmi zvyky. V prbhu 6. stolet se vytvoila na panovnickm
dvoe aktivn, konfucianismem ovlivnn a reformn smlejc skupina lechtic, kter chtla reformovat fungovn
zem podle nskho vzoru. Snaha o reformu zskala velk
povzbuzen po nstupu csae toku.
Ptipatrov pagoda Horjul-di, zbudovan v obdob Asuka
Obdob Asuka bylo obdob japonskch djin mezi lety

538 a 710. Je charakterizovno vytvoenm centrln zen administrativn organizace v ele s csaem, podle vzoru
tehdej ny. V tomto obdob buddhismus denitivn zakoenil jako jedno z dominantnch nboenstv v Japonsku.
Obdob Asuka tvo pechodn obdob od polokmenovho
sttnho zzen obdob Kofun k modernmu centralizovanmu sttu v obdob Nara.
13.1.1
toku
Nov panovnk plnoval vytvoit novou koncepci nejvy sttn autority, kter se musel kad oban bezvhradn poddit. S tmto myslem byly zformulovny zkladn
principy zamlenho pojet sttn moci do podoby csaskho ediktu nazvanho Charta o sedmncti lncch (D-
34
13.1. DJINY
35
smrem k centrlnmu modelu vldy, jak existoval v tehdej n a kter byl pvodnm clem reformtor, ale neobsahovala nazen, kter by tuto transformaci spn zavrila, protoe problmem, kter ztoval koncentraci moci
v rukou csae, byl obrovsk pozemkov majetek japonsk
ddin lechty.
13.1.2
Reforma Taika
Zmry, tkajc se vyeen pozemkovho problmu v zemi, kter byly v Chart o sedmncti lncch pouze slab
nartnut, mly bt zcela zrealizovny prostednictvm novho csaskho nazen pod nzvem Taika (reforma velk
zmny) v roce 645. V rmci tto reformy byly provedeny
soupisy veker zemdlsk pdy v zemi. Do vech st
e byli vyslni vldn ednci, aby pezkoumali oprvnnost pozemkovch nrok mstn lechty a kmenovch nelnk a v kad oblasti ustanovili skladit, v nich mly bt uloeny vechny zbran vlastnn obyvateli danho
zem. Sv zbran si smli ponechat pouze obyvatel pohranin oblasti na severu Hon obvan lidem Emii.
Dobov portrt csae toku z 8. stolet
id Kemp), jeho znn je i soust japonsk kroniky

Nihonoki. Za autora Charty byl v minulosti povaovn csa toku, ale pravdpodobnji byl autorem textu kolektiv
csaovch nejblich spolupracovnk.
Hlavn ideovou inspirac textu Charty o sedmncti lncch
byla lozoe konfucianismu, kter vnm lidskou spolenost jako spolenost, v n kad len spoleenstv pln uritou pedem danou lohu a v n je zkladnm vztahem mezi
leny spolenosti vztah mezi nositelem autority (nadzenm) a tmi, kter se mus dan autorit bezpodmnen
poddit (podzenm), ale pi mnohotvrnosti kadodennch spoleenskch vztah se tento vztah moci a poslunosti aplikoval i na vztahy mezi otcem a synem, manelem a
manelkou, starm a mladm lenem spoleenstv atd.
Zmnn konfucinsk chpn vzjemnho vztahu mezi
leny spoleenstv, a zejmna mezi panovnkem a poddanmi, je proto ptomno v celm spise Charty s jasnm clem
podpoit autoritu panovnka. Konenm clem autor textu
tak byl stt s centralizovanou a hierarchicky rozdlenou byrokratickou sttn sprvou, zenou z jednoho centra, velmi
odlin od Japonska v obdob Kofun.
Dalm csaskm nazenm obsaenm v reform Taika

bylo zrueno soukrom vlastnictv pdy a veker pda v
zemi pela do osobnho vlastnictv panovnka, bvalm
vlastnkm pdy byla pidlena lna, kter mli nov prvo uvat, ale ne vlastnit. Trvalo vak a pes 50 let, ne se
systm absolutnho vlastnictv pdy csaem ujal a veker
pda pela do osobnho vlastnictv panovnka, pedevm
ve vzdlench provincich se to prosazovalo pomalu.
V rmci reformy vznikl nov centralizovan systm sttn
sprvy, v nm se zkladnmi zemnmi jednotkami zem
staly provincie v ele s guvernrem. Guverni provinci byli vybrni z dvorn lechty, na rozdl od ostatnch ednk psobcch na nich administrativnch postech, kte
pochzeli z pedstavitel lechty danho zem. Do zem
provincie patily vechny obce v rmci jejch hranic. Podle
novho administrativnho rozdlen byly obce nejnim administrativnm lnkem sttn sprvy. Dbalo se na vybudovn kvalitn st sttnch komunikaci, aby se zajistilo spolehliv a rychl spojen mezi hlavnm mstem a provinciemi. Nov kad obyvatel zem odpovdal pmo panovnkovi a vechno obyvatelstvo zem bylo rozdleno do spoleenstv po 50 rodinch, reforma pedepisovala i jednotnou
velikost obc a ze v pdy se musela platit sttn da. Podle
nskho vzoru vznikla pi csaskm dvoe skupina ednk zvislch na vli csae a vzdlanch v konfucinsk
lozoi a politick teorii.
Za vldy csae Tenmy bylo nazen o zruen soukromho

vlastnictv optovn potvrzeno, v zemi se zaalo vbec poprv v djinch budovat trval hlavn sdlo a pestalo se s
prax stahovn trvalho sdla po smrti kadho csae. PrvCharta o sedmncti lncch sice posunula zemi vrazn n stl hlavn msto vzniklo na rovin Fudiwara v oblasti
36
KAPITOLA 13. OBDOB ASUKA
Asuka, kter zstalo hlavnm mstem nsledujcch 20 let.
13.1.3
Kodex Taih
Za csae Tenmy byla transformace Japonska v modern

stt denitivn dokonena. Cel stolet trvajc zpas o novou podobu fungovn zem dospl k spnmu zvru. V
tomto obdob byla vechna pedchoz vldn nazen shrnuta do ucelen podoby v kodexu Taih (Taih ricurj), sestavenm roce 701 na pkaz csae Mommua. Kodex obsahoval ustanoven o sloen a fungovn sttnch orgn, organizaci mstn sprvy, zsady pidlovn pdy, nazen o
odmnch pro ednky a je proto velmi cennm pramenem
pro poznvn spoleenskch a spoleensko-ekonomickch
pomr v tomto historickm obdob.
Kodex Taih kodikoval novou sprvn strukturu sttn
sprvy v ele s csaem a ministry, kte tvoili poradn orgn csae - tzv. sttn radu. Ministersk hodnosti se lenily
podle hierarchickho kle na hodnost nejve postavenho
hlavnho ministra, ili kancle (Daij daidin ),
dle ministra lev strany (Saidain ) a ministra prav strany (Udaidin ), kter ml stejn pravomoci,
jako ministr lev strany, ale formln byl podzenm ministra lev strany. Dle vznikly administrativn pozice ty
hlavnch rdc (Dainagon ) a ty mench rdc
(nagon ). Kodexem Taihe se ustanovil cel nov
systm administrativnho lenn sttn sprvy, tzv. ricurij.
Obdob Asuka je vzhledem k pozdjmu vvinu japonsk
sttnosti a nroda jedno z nejdleitjch obdob, kter poloilo zklad sttn sprvy a vldnut, kter v zkladu petrvaly a do reforem Meidi v roce 1868.
13.2 Souvisejc lnky

Japonsk provincie
13.3 Zdroje
Reischauer, Edwin a kol.,Djiny Japonska, Praha : Lidov Noviny, 2000, kapitoly Pijet a modikace nskeho vzoru a Vrchol klasick kultry
Vasiljevov Zdenka, Djiny Japonska, Praha : Nakladatelstv Svoboda, 1986, 63 85 s.
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Obdobie
Asuka na slovensk Wikipedii.
Kapitola 14
Obdob Nara
Obdob Nara (, Nara-didai) je oznaen pro Fudiwar a pozdji rodu Minamota a Taira.
historick obdob Japonska, kter spad do obdob Japon- V hospodskm styku stle pevldala naturln smna i
ska 710 a 794 n. l. Pedchzelo mu obdob Jamato. Na kdy v roce 708 byly vydny prvn mdn mince.
zatku tohoto obdob csaovna Gemmei pesunula hlavn msto z Fudiwary do Heid-kj (dnen Nara). Tento
pesun znamen zatek obdob Nara, kter meme charakterizovat postupnm vyzrvnm spoleenskho zzen 14.2 Nboenstv
ricurj inspirovan any a aktivnm pijmnm ostatnch
vdobytk nsk kultury a technologi. Krom 5 let (740 745), kdy se msto krtce pesunulo, zstalo hlavnm mstem japonsk civilizace dokud csa Kemmu v roce 784 nezvolil nov hlavn msto, Nagaoka-kj. O deset let pozdji
dolo k dalmu pesunu do Heian-kj (dnen Kjto). Tmto pesunem zaala dal st japonskch djin, obdob Heian.
14.1 Politick djiny

Ped koncem obdob Jamato byl vydn v roce 702 zkonk Taih, kter obsahoval podstatu centralizovan vldy v
Japonsku. Bylo zvoleno prvn trval hlavn msto, v letech
694 - 710 to byla Fudiwara a od roku 710 a do konce obdob Nara to bylo Heid-kj (dnen Nara). V ele sttu
stl vldce nazvan tenn, kter ml vekerou autoritu a
moc ve stt. Ve skutenosti vak zstval panovnk stle
pod vlivem svho dvoru, co vedlo k astm zmnm osob
na panovnickm trn. V roce 770 se pokusil po smrti csaovny toku zskat trn vysok pslunk buddhistickho
mnistva, mnich Dkj. Byl vak vyhnn a od t doby se
nesmla dn ena dostat na panovnick msto.
V ele vldy byla Sttn rada (Dadkan) a na csaovy
knsk povinnosti dohlela Rada pro zleitosti kultu.
Dolo k rozdlen zem na 66 provinci, kter spravovali
vldou jmenovan guverni. Vechna rov pole patila
csai, kter ji na zklad evidence obyvatel a opakovanch
reviz katastru pronajmal za naturln da rolnkm. st
pdy vak stle zstvala v osobnm vlastnictv starch rod
a tak systm rod udi z pedchozho obdob skryt petrval, co se projevilo v dalm obdob pi vzestupu moci rodu
14,98 m vysok socha Buddhy Vairany v kltee Tdaidi. Socha byla nkolikrt znovu odlita (z rznch dvod vetn pokozen zemtesenm).
Buddhismus, kter se na Japonsk ostrovy dostal v 6. stolet n. l., doshl ocilnho uznn jako sttn nboenstv
a za vldy csae mu (724-749) dolo k jeho rozmachu.
Csa mu nechal vystavt mnoho buddhistickch chrm
37
38
a Buddhovch soch a v roce 741 nadil zadit v kad provincii musk a ensk klter. V roce 752 nechal vztyit v
kltee Tdaidi sochu Buddhy Vairany, kter dnes pat
k nejvtm bronzovm sochm na svt.* [1]
I kdy vtina obyvatel Japonska pijala po vzoru csae
buddhismus za svj, nepestvali praktikovat sv pedel
nboenstv, kter dnes oznaujeme jako intoismus. To je
a do dnench dn pro Japonsko typick; vtina lid se
hls k buddhismu a intoismu zrove.
KAPITOLA 14. OBDOB NARA

Dunnin (758764)
toku (764770)
Knin (770781)
Kammu (781 - 806)
14.5
Rozen buddhismu mlo vliv na stup pohbvn do hro14.5.1

bek a na rozen pohbvn ehem.* [1]
Nejvt vliv mlo v tto dob tzv. est narskch kol:
Ddicu (, Ddicu), Hoss (, Hoss), Kegon ( , Kegon), Kua ( , Kua),
Ricu (, Ri) a Sanron (, Sanron). Buddhistick smr Ricu pinesl do Japonska v roce 754 slep mnich
chien-chen (japonsky Gandin).
Odkazy
Reference
[1] REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Djiny Japonska. 1., doplnn vyd. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2000. (Djiny stt) ISBN 80-7106-391-6. S. 24-25.
[2] REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Djiny Japonska. 1., doplnn vyd. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2000. (Djiny stt) ISBN 80-7106-391-6.
Velkorysmi dary vzrostla moc buddhistickch klter natolik, e si vydrovaly vlastn vojska a zaaly soupeit s csaskm dvorem. Tak z tohoto dvodu csa Kammu pelo- 14.5.2 Souvisejc lnky
il hlavn msto roku 784 do Nagaoka-kj a o 10 let pozdji
Djiny Japonska
11. listopadu 794 do Heian-kj.
Daibucu
14.3 Kultura
Na zatku obdob Nara dolo k sestaven prvnch japonskch historickch kronik nazvanch Zznamy starch vc
(Kodiki z roku 712) a Nihon oki v roce 720. Ob kroniky
jsou psny v ntin, protoe japonsk dvr pevzal z ny
tisce nskch znak a slov.
V roce 760 vak vznikla sbrka vce ne 4500 japonskch
bsn nazvan Manj, kter byla zapsna tzv. manjganou, tedy kombinac nskch znak ve fonetickm a smantickm pouit. Japonci se tak snaili upravit pejat nsk znaky svmu jazyku. Bsn jsou psny formou
tanka.
Dal z dl jsou Zznamy z provinci (Fudoki), kter obsahuj geograi, legendy a informace politickch institucch
v jednotlivch stech zem.
14.4 Csai obdob Nara* [2]

Gemmei (707 - 715) - csaovna
Gen (715724) - csaovna
mu (724749)
Kken (749758) - csaovna
14.5.3
Extern odkazy
Obdob Nara na strnkch o Japonsku
Kapitola 15
Obdob Heian
Obdob Heian (, Heian-didai) je oznaen pro
historick obdob Japonska, kter spad do let 7941185,
respektive 1192* [1] n. l. Pedchzelo mu obdob Nara (710
a 794 n. l.) a nsledovalo jej obdob Kamakura. Obdob
Heian bylo nazvno po novm hlavnm mst, kterm se
v roce 794 n. l. stalo Heian-kj (dnen Kjto). Bhem tohoto obdob zaal upadat vliv ny na japonskou kulturu,
i kdy jet v roce 838 bylo k nskmu dvoru vyslno japonsk poselstvo.* [2] Pinou snen nskho vlivu bylo
japonsk osamostatnn a pojapontn pevzatch instituc z ny. V roce 894 n. l. ji japont aristokrat odmtli
vyslat dal poselstvo z dvodu padku nsk civilizace
.* [2]
15.1 Politick djiny

V tomto obdob zaala vce pechzet voln pda, kter byla
odvodovna, do soukromho vlastnictv nebo do vlastnictv crkevnch instituc. Pro zisk rznch daovch a sprvnch vhod se v 8. stolet zaala rozttn soukrom hospodstv sluovat pod patronac mocnch rod. Vznikl
hospodstv se nazvala en a v jejm ele stl zpravidla
vlivn dvorsk aristokrat nebo venkovsk lechtic.* [3] Dolo tak k decentralizaci moci a nkter instituce perostly v
rodov vldy.
Jeden z tchto rod byl rod Fudiwara, kter zskal v 9.
stolet svou satkovou politikou a mnostvm en, kter
vlastnil, tm plnou kontrolu nad csaskm rodem. Hlava
rodu Joifusa dosadil v roce 858 n. l. svho vnuka z csaskho rodu na trn. Protoe nov csa byl teprve sedmilet, nechal se Joifusa jmenovat jeho regentem (se). Jeho
nstupce Motocune se stal regentem podobnm zpsobem.
Vytvoil dokonce novou funkci regent kampaku, kdy se
stal regentem ji dosplho csae, kter nastoupil na trn v
roce 884 n. l. Z vlivu rodu Fudiwar se csask dvr vymanil a v roce 1072, kdy s rodem Fudiwar nespznn
csa Gosand abdikoval ve prospch svho syna irakawy. Csa Gosad chtl z pozad dit z pozad vldu svho
syna, ale pl roku po sv abdikaci zemel. Zklady nov-
ho systmu tak pln rozvinul a jeho syn irakawa. Jako

tyiaticetilet v roce 1086 abdikoval ve prospch svho
syna Horikawy a odeel do kltera, odkud z pozad ovlivoval vldu svho syna. Tato forma vldy se nazvala insei
a pokraovala zhruba dal stolet, pestoe rod Fudiwara
s csaskm rodem i nadle soupeil o vldnouc moc.
Tento zpas o vldu a intriky ve stylu insei nakonec vedly k
oslaben moci csaskho dvora, m se k vld dostaly vojensk klany z provinci, kter si postupn vybudovaly vlastn ozbrojen druiny. Systm soukromch statk en toti
sice poskytl obyvatelstvu ochranu ped ednky sttn sprvy, ale ne ped mstnmi bandity a pirty z oblasti Vnitnho
moe. Jedna z vtv takovho klanu, rodu Minamoto sdlcho ve vchodn sti Japonska, se v roce 1031 zbavila jedn
z vtv rodu Taira a mezi lety 1051 a 1088 dalch dvou rod
ze severnho Hon, se ktermi soupeila. Rody Minamot
a Tair se pak snaily celou prvn polovinu 12. stolet zskat
pze csaskho dvora nebo rodu Fudiwar.
Malba z 12. stolet znzorujc bitvu u Dannoury, kter se udla

25. dubna 1185
V roce 1156 se po smrti csae Gotoby stetli jeho dva synov. Podporovaly je kad z rod Minamoto a Taira. Rod
Taira bhem boj (Nepokoje ry Hgen, Nepokoje ry
Heidi) zskal vedouc postaven a pevn st rodu Minamoto byla vyvradna. Hlava rodu Taira Kijomori Taira
provdal svou dceru za csae a v roce 1180 dosadil na trn
svho vnuka Antoku. Jeho snaha vak oslabila spojenectv
s ostatnmi klany a dosazen csae Antoku vedlo k povstn
(Genpeisk vlka). Do jeho ela se postavil Joritomo Minamoto, jeden z peivch len minamotskho rodu, kter
39
40
il ve vyhnanstv na poloostrov Izu. Spolu se svm bratrem
Joicunem dobyl Heian-kj, vyhnal klan Tair a denitivn je porazil v roce 1185 v bitv u Dannoury. Touto bitvou
skonilo obdob Heian.
15.2 Kultura
KAPITOLA 15. OBDOB HEIAN

Reizei (967 - 969)
En'j (969 - 984)
Kazan (984 - 986)
Iid (986 - 1011)
Sand (1011 - 1016)
Z dobovch dl je ctit atmosfra rozkladu a nadchzejc katastrofy.* [4] V hlavnm mst vak dvoan dky pjmm z venkovskch statk ili stle v pepychu. Dleitou roli hrly krsno a dojem.* [4] Vznik zenov umn
ajovho obadu a aranovn kvtin (ikebana), na jae se
zan oslavovat svtek Hanami - pozorovn kvt sakury.
Japonsk spolenost se soustedila na rozvoj domcch prvk a tradic, i kdy pejat prvky zcela neopustila.
Goiid (1016 - 1036)
Zaveden foneticky psanho psma, hiragany a katakany,

kter se vyvinulo z pejatho nskho psma. Toto zjednoduen vedlo k rozvoji literatury. Vznikla Sbrka starch
a novch bsn (Kokin), psaly i dvorn dmy, z nich nejznmj je Murasaki ikibu, autorka dla Pbh prince
Gendiho (Gendi Monogatari). Dal z dl jsou Dvrn
seity pan Sei nagon (Sei nagon no makura no si).
Ke konci obdob Heian se objevil dal literrn nr a to
romanticky ladn pbhy z obdob vlivu Fudiwar na csask dvr. Obdob mezi lety 889 a 1092 n.l. l Vyprvn o skvlch asech (Eiga monogatari) a obdob mezi
lety 850 a 1025 dlo Velk zrcadlo (kagami).
irakawa (1072 - 1086)
15.3 Csai obdob Heian* [5]

Kammu (781 - 806)
gen 1028
Gosuzaku (1036 - 1045)
Goreizei (1045 - 1068)
Gosand (1068 - 1072)
Horikawa (1086 - 1107)

Toba (1107 - 1123)
Sutoku (1123 - 1141)
Konoe (1141 - 1155)
Goirakawa (1155 - 1158)
Nind (1158 - 1165)
Rokud (1165 - 1168)
Takakura (1168 - 1180)
Antoku (1180 - 1183)
Gotoba (1183(1184) - 1198)
Heizei (806 - 809)

Saga (809 - 823)
Dunna (823 - 833)
Nimmj (833 - 850)
Montoku (850 - 858)
Seiwa (858 - 876)
Jzei (876(877) - 884)
Kk (884 - 887)
Uda (887 - 897)
Daigo (897 - 930)
Suzaku (930 - 946)
Murakami (946 - 967)
15.4
Reference
[1] a v tomto roce, 7 let po skonen vlky mezi rody Taira a

Minamoto, byl kamakursk gunt nominln ustaven
15.6. EXTERN ODKAZY
15.5 Souvisejc lnky

Djiny Japonska
Heian-kj
15.6 Extern odkazy

Obdob Heian na strnkch o Japonsku
41
Kapitola 16
Obdob Kamakura
Obdob Kamakura (japonsky: , Kamakuradidai) je obdob djin Japonska mezi lety 1185 a 1333.
Nsledovalo po obdob Heian, jeho posledn desetilet byla poznamenna spory mezi dvma nejvznamnjmi vojenskmi rody Minamoto (t Gendi) a Taira (t Heike)
a je vystily v krvavou genpeiskou vlku (11801185). V
t zvtzili Minamotov v ele s Joritomem Minamotem.
Joritomo si u roku 1180 zvolil za sv sdlo Kamakuru na
jinm okraji niny Kant, kter leela 400 kilometr od
csaskho hlavnho msta Kjto.* [1] A prv podle Kamakury zskalo nzev cel nsledujc obdob, kdy odtud
Joritomovi nslednci ovldali Japonsko. V roce 1192 zskal Joritomo od csae ddin titul seii taigun (obvykle
zkracovan na gun), co byla formln nejvy funkce
v systmu vojensk vldy.* [2] Administrativa, prostednictvm kter gun vldl, se nazvala bakufu () neboli
stanov vlda. Pojem pvodn oznaoval velitelsk stan
pi taench proti barbarm.* [3]
To bylo odmtnuto a tak se v roce 1274 pokusil o invazi.

Proti jzd Mongol toc v icch neexistovala v t dob
inn obrana.* [6] Mongolov tak pouvali nov zbran,
nap. praky stlejc stely naplnn stelnm prachem.
Japonsko ztratilo ostrovy Cuima a Iki. Rozhodla vak bitva
Bun'ei (), znm jako (Prvn) bitva v ztoce Hakata. V n zniil mongolsk vojsko tajfun a jeho zbytky
byly pinuceny se vrtit zpt.
Kublaj-chn vypravil invazn vojsko jet jednou, v roce
1281. Zatoil v zlivu Hakata na obrann val, kter zde
obrnci vybudovali a dva msce se pokouel nespn vylodit. Tato bitva Kan (), nebo tak Druh bitva
v ztoce Hakatabyla opt rozhodnuta moskou bou, kter
zbyl lostvo, pravdpodobn mn ne polovinu* [6], pinutil k nvratu.
Tyto dva tajfuny byly nazvny kamikaze a poslily vru Japonc v ochranu zem bostvy.
Po Joritomov pedasn smrti v roce 1199 se vldy v guntu zmocnili regenti guna (tato funkce se nazvala
ikken) z rodu Hd a funkce guna se stala zcela bezvznamnou.* [4] Rod Hd vldl prostednictvm nastrench osob, kter dosazoval na msta guna.
V roce 1221 se pokusil vystoupit proti vld klanu Hd
csa v pozad Gotoba, podporovan kltery z hlavnho
msta. Povstn, kter je nazvno Nepokoje ry Dkj,
vak bylo potlaeno. Gotoba byl posln do vyhnanstv a vtina vdc byla potlaena.
Zmna zpsobu vldy vyvolala potebu novho zkonku,
kter byl vydn roku 1232 a nazval se Zkonk Dei. V
nm bylo poprv uzkonno feudln uspodn v Japon- Mongolsk ton lod. Mko rai Ekotoba (
sku.* [5]
lem 1293.
16.1 Invaze Mongol
16.2
), ko-
Kultura
Mongolsk invaze do Japonska Roku 1279 si podmanili Mezi nejvraznj rysy tohoto obdob pat kult bojovnka
Mongolov, v jejich ele stl Kublaj-chn jihonskou i neboli samuraje, kter byl cenn pro svoji schopnost skvSung a po Japonsku poadoval uznn mongolsk nadvldy. le zachzet se zbranmi, pro svou vrnost, schopnost snet
42
16.4. CSAI OBDOB KAMAKURA* [10]
43
16.4
Csai obdob Kamakura* [10]
Cuimikado (11981210)
Duntoku (12101221)
kj (1221)
Gohorikawa (12211232)
id (12321242)
Gosaga (12421246)
Socha Buddhy Amidy na otevenm prostranstv u chrmu Ktokuin
v Kamakue. Podle chrmovch zznam pochz z roku 1252.* [7]
Nen ale zcela jasn, zdali to je t socha, kter tu dnes stoj.
bolest a pipravenost zabt v ppad nutnosti i sm sebe

(seppuku). Japonsk mee (nejznmjm je katana), kter byly vyrbny mistrovskmi cechy, mly tak vynikajc
kvalitu, e se staly pedmtem uctvn.
To se projevilo tak v literatue, kde vznikaly vojensk pbhy (gunki). Nejvznamnjm je Pbh rodu Taira (Heike monotagari), lc boje mezi rody Minamoto a Taira,
kter probhaly bhem pedchozho obdob Heian. V malstv byly bn vjevy z boj nap. proti Mongolm.
Star tradin nmty vak tak petrvaly. Znm je dlo
mnicha jmnem Kamo no mei (1151 - 1213) nazvan
Zznamy z poustevny (Hdki). V nm ve form zuihicu
(rt) vylil svj poustevnick ivot po zklamn z pomr
u dvora a odchodu od nj.
V sochastv zaaly vznikat realistick devn plastiky.
GoFukakusa (12461260)
Kamejama (12601274)
Go-Uda (12741287)
Fuimi (12871298)
Gofuhimi (12981301)
Gonid (13011308)
Hanazono (13081318)
Godaigo (13181339)
16.5
Severn dvr
Kgon (13311333)
Kmj (13361348)
Suk (13481351)
13511352 bezvld
Gokgon (13521371)
16.3 Nboenstv
Goen'j (13711382)
Gokomacu (13821392)
V tomto obdob meme vysledovat vraznj nstup novch buddhistickch sekt. Mezi prostm obyvatelstvem se 16.6
staly populrnmi sekty vzvajc buddhu Amidu (sekta
ist zem a Prav sekta ist zem) a sekty propagujc
16.6.1
uen vychzejc z Lotosov stry (Niirenova sekta).
Odkazy
Reference
Mezi vojenskou lechtou se rozil zenbuddhismus, kter

ji pitahoval svm drazem na kze a meditace. Pinesl
ho do Japonska mnich Eisai Zendi, zakladatel zenov sekty Rinzai. Jeho k Dgen pivezl z ny uen dal sekty
St.
[1] Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Kamakura period
Francesca Forrest. Svazek 3. New York : Berkshire Publishing Group, 2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 304-305. (anglicky)
S nstupem zenbuddhismu je spjat i potek tradice

ajovho obadu v Japonsku.* [1]* [8]* [9]

44
KAPITOLA 16. OBDOB KAMAKURA
[7] FLANDERKA, Pavel; KOPEN, Regina; KRAEMEROV, Alice. Japonsko - Prvodce do zahrani. 1. vyd. Praha :
Nakladatelstv Olympia, 1998. ISBN 80-7033-490-8. S. 99.
: Panorama, 1987. S. 115-124.
16.6.2
Literatura
Encyclopedia of Modern Asia. Pprava vydn David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla Kamakura periodFrancesca Forrest. Svazek 3. New
York : Berkshire Publishing Group, 2002. ISBN 0684-80617-7. S. 304-305. (anglicky)
VASILJEVOV, Zdeka. Djiny Japonska. 1. vyd.
Praha : Nakladatelstv Svoboda, 1986.
16.6.3
Souvisejc lnky
gun
Mongolsk invaze do Japonska
Kapitola 17
Obdob Muromai
17.1
Vlda rodu Aikaga
Prohlen restaurace Kemmu csaem Go-Daigo a nsledn vldn opaten zklamaly z rznch dvod samurajsk
stav. Takaudi Aikaga proto zskal silnou podporu samuraj a podailo se mu sesadit csae Go-Daigo. Pm vlda csa skonila a byl obnoven gunt. V roce 1338 Takaudi
zaloil novou vldu v Kjtu. Nsledujc obdob vldy Aikaga (1336 - 1573) bylo nazvno Muromai podle jednoho z obvod Kjta, ve kterm si vytvoil sv hlavn sdlo
tet gun Joimicu Aikaga v roce 1378. To, co odliovalo bakufu Aikaga od bakufu Kamakura bylo, e gunova
vlda v obdob Kamakura existovala v rovnovze s csaskm dvorem v Kjtu, oproti tomu v obdob Aikaga ml
gun plnou nadvldu nad csaskm dvorem. Pesto bakufu Aikaga nebyla tak siln a spn jako vlda v obdob
Kamakura a byla znan zamstnna vnitnmi nepokoji.
A za vldy Joimicua Aikagy (jako tetho guna v letech 1368-1394 a kancle v letech 1394-1408) se zd, e
byl nastolen d.
Chrmov pavilon Kinkaku-di, co v pekladu z japontiny znamen Zlat pavilon
Obdob Muromai (japonsky , tak obdob

Aikaga) bylo obdob djin Japonska v letech 1336 a
1573. Obdob denovala vlda guntu Aikaga, kter byl
ociln vytvoen v roce 1336 prvnm gunem Muroma- Vzhled samuraj v obdob Muromai (1538)
i, Takaudim Aikagou. Obdob skonilo v roce 1573,
kdy byl patnct a posledn gun Joiaki Aikaga vyhnn Vlda gun Aikaga byla charakterizovna nerozhodnosNobunagou Odou z hlavnho msta - Kjta.
t a vojenskou bezmocnost, kter dovolila provinnm voPrvn lta obdob Muromai od 1336 do 1392 jsou znm jenskm vdcm, kte mli bhem obdob Kamakura poujako obdob Nanboku neboli Obdob severnho a Jinho ze omezenou moc, stt se silnmi a na centrln vld
dvora. Roky od 1467 do konce obdob Muromai jsou tak tm zcela nezvislmi vldci provincie, pozdji nazvaznm jako obdob Sengoku neboli Obdob vlcch stt. nmi daimj. Po ase se vytvoila urit forma rovnovhy
45
46
mezi moc gunem a daimjy a ti nejprominentnj rodiny daimj se stdaly jako zstupci guna v Kjtu. Joimicu v roce 1392 konen spn sjednotil Severn a Jin
dvr, ale i pes jeho snahu vytvoit vt rovnovhu mezi
soupecmi csaskmi liniemi zskal na trnu brzy pevahu Severn dvr. Sla gun, kte nastoupili po Joimicuovi postupn slbla a zvtovala se sla daimj a regionlnch silnch vldc. Vliv gun na csask dvr se vytratil
a daimjv si prosazovali sv vlastn kandidty na nslednka trnu. Po ase se vyskytl v rodin Aikaga vlastn nslednick spor o nstupnictv na post guna, kter vedl k
obansk vlce nin (1467 - 1477), kter zanechala Kjto
zdevastovan a vyplen a ukonila relnou politickou moc
bakufu na celonrodn rovni. gunov se postupn stejn
jako csai stali pouze ceremonilnmi gurami bez reln
politick moci. Mocensk vakuum bylo vyplnno stoletm
anarchie.
KAPITOLA 17. OBDOB MUROMAI

la nejdve v sted vldy v Kjtu a pozdji zashla vechny rovn a vrstvy spolenosti. Zen buddhismus hrl vznamnou roli v en tto kultury nejen v nboenstv, ale i
umleckch smrech, hlavn v malstv, kter bylo pod vraznm vlivem malstv soudobch nskch dynasti Song
(960 - 1279), Jan a Ming. Spznnost csaskho dvora a
gun vedla k promsen len csask rodiny, dvoany,
daimjo, samuraj a kn. Umn vech druh - architektura, literatura, drama N, komedie, poezie, ajov obad,
zakldn zahrad a aranovn kvtin - to ve bhem obdob
Muromai vzkvtalo.
17.2.1
intoismus
17.2 Ekonomick a kulturn vvoj
Malba zachycujc scnu s hudebnky na csaskm dvoe (1538)
Lo z obdob Muromai (1538)
Diplomatick kontakty s nskou dynasti Ming (1368 1644) byly bhem obdob Muromai znovu obnoveny. Pispl k tomu fakt, e na hledala spojence pi potlaen japonskch pirt v nskch pobench oblastech. Japont
pirti psobc v tomto obdob v pobench oblastech jin
ny byli tehdejmi an nazvni wo-kchou (japonsky
wak). Na druh stran s myslem zlepit vzjemn vztahy s nou a zbavit Japonsko podobn potenciln hrozby
tok ze strany pirt souhlasil gun Joimicu s obnovenm vzjemnch diplomatickch styk s nou, co vydrelo dalho pl stolet. V roce 1401 obnovil gun systm
vazalskch poplatk a v dopisu nskmu csai se oznail
jako V poddan, krl Japonska. Japonsk cedrov
devo, sra, mdn ruda, mee a skldan vje byly vymovny za nsk hedvb, porceln a knihy. Japonsko v
tom vidlo vhodn obchod.
Bhem obdob vldy rodu Aikaga se zformovala nov podoba nrodn kultury zvan kultura Muromai, kter vznik-
Optovn byl mezi irokmi vrstvami obyvatelstva vzken

zjem o intoismus, kter pokojn koexistoval po nkolik
stalet s buddhismem, kter byl dokonce v obdob pm
vldy csa prohlen sttnm nboenstvm. Ve skutenosti intoismus, kter neml sv vlastn nboensk knihy a neml kn v pravm nboenskm slova smyslu,
vznikl jako vsledek synkretickch praktik v obdob Nara, ve znan me pevzal rituly ingon buddhismu. Mezi
osmm a trnctm stoletm byl intoismus tm pln absorbovn buddhismem a zaal bt znm jako Rjbu int
(Dvojit int). Mongolsk invaze na konci tinctho stolet pece jen vyvolala nrodn povdom o vznamu intoistick sly kamikaze v obran ped nepteli. Ani ne o
padest let pozdji (1339 - 43), ikafusa Kitabatake (1293
- 1354), hlavn velitel vojsk Jinho dvora, napsal Dinn
tki. Tato kronika zvraznila dleitost udren nstupnictv csask linie od Amaterasu po panujcho csae,
co dvalo Japonsku speciln nrodn politiku (kokutai).
Krom poslen pedstavy csae jako bostva, Dinntki poskytl intoistick pohled na historii, zvraznil duchovn charakter vech Japonc a spirituln nadazenost
zem nad nou a Indi. Vsledkem byla zmna, kter se
postupn objevila v rovnovze mezi dulnmi buddhistickointoistickmi nboenskmi praktikami. Mezi trnctm a
sedmnctm stoletm se intoismus znovu vynoil mezi i-
17.3. PROVINN VLKY A KONTAKTY S CIZINOU
47
rokmi vrstvami obyvatelstva jako primrn vra, vyvinul si

svou vlastn lozoi a posvtnou knihu (zaloenou na konfucinskch a buddhistickch knonech) a stal se velkou nacionalistickou silou.
17.3 Provinn vlky a kontakty s cizinou

Vlka nin (1467 - 1477) vedla k velkmu rozttn a znien feudlnch panstv a cel zem: velk sil o zskn
zem a rozhodujc moci vzniklo mezi pny bui a trvalo
a do poloviny sedmnctho stolet. Rolnci povstali proti svm pnm a samurajov proti svm pnm pot, co
stt pestal bt zen centrln a garantovat prvo a podek. Csask dvr zchudl a bakufu bylo zeno rozhdanmi vdci v Kjtu. Provinn panstv byla po vlce nin
men a snadnji ovladateln. Mnoho novch daimj zem
se rekrutovalo z ne postavench samuraj, kte svrhli sv
pny. Hranin opevnn byla vylepena a byla vybudovna
dobe opevnn hradn msta na obranu novch panstv, z
nich se dohlelo na krajinu, stavly cesty a otevraly doly.
Nov zkony tchto zem poskytly praktick prostedky
pro sprvu, vbr dan a pravidel chovn. Draz byl dvn
na spch ve vlce, sprvu majetku a na nance. Aliance
byly zajitny prostednictvm uzavrn satk. Aristokratick spolenost mla v drtiv vtin vojenskou povahu.
Zbytek spolenosti byl zen systmem nevolnictv. en
(feudln panstv) bylo znieno, dvorn lechta a neptomn
vlastnci pdy byli vyddn. Nov daimjov dili zem
pmo, dreli rolnky v soustavnm otroctv, za co rolnci
dostvali ochranu.
17.3.1
Lod portugalskch obchodnk piplouvaly kvli obchodu a en

kesanstv do Japonska ji od poloviny 16. stolet. Malba ze estnctho stolet.
bhem dvou let vybudovali stlou obchodn zkladnu, m

zaalo stolet trvajc obdob obchodu Nanban. panl pili v roce 1587 nsledovni Holanany v roce 1609. Japonci
se zaali pokouet studovat evropskou civilizaci do hloubky, nov monosti, kter byly poskytnuty ekonomice, byly
vnou politickou vzvou. Evropsk paln zbran, vrobky, sklsk zbo, hodiny, tabk a dal zpadn novinky
byly obchodovny s Japonskem za zlato a stbro. Vznamn bohatstv bylo akumulovno prostednictvm obchodu a
menmi daimjy, hlavn na Kj, kde vrazn vzrostla
jejich moc. Provinn vlky se staly smrtelnjmi po zaveden palnch zbran, jako byly mukety a kanny, a vtm
vyuvn pchoty.
17.3.3
Kesanstv
Ekonomick nsledky vlek mezi stty
Vtina vlek tohoto obdob byla krtk a lokln, pestoe

se vyskytovaly na zem celho Japonska. Po roce 1500 byla cel zem pohlcena nepetritmi obanskmi vlkami.
Msto znien loklnch ekonomik spe ast pohyb armd
stimuloval rst dopravy a komunikac, co poskytlo dodaten pjmy ze cla a mtnho. Aby se zabrnilo takovm
poplatkm, obchod se posunul do centrln oblasti, kterou
nebyl schopen dit dn daimj a k Vnitnmu moi. Ekonomick vvoj a snaha ochrnit obchodn zjmy vedly k
zaloen obchodnickch a emeslnickch cech.
Nboensk obtn olt pouvan japonskmi kesany na konci
16. stolet. Muzeum Guimet.
17.3.2
Vliv zpadu
Kesanstv mlo na Japonsko vliv pevn pes pokusy

jezuit vedench panlskm svatm Frantikem XaverKe konci obdob Muromai pipluli do Japonska prvn Ev- skm (1506 - 1552), kter piel do Kagoimy na jinm
ropan. Portugalci pistli na jinm Kj v roce 1543 a Kj v roce 1549. Daimjov i obchodnci, kte oek-
48
KAPITOLA 17. OBDOB MUROMAI
vali lep obchodn podmnky, stejn jako rolnci byli mezi

1573: Bitva u Mikatagahary
konvertity. Kolem 1560 se stalo Kjto dal velkou oblast
1573: Bitva u Nagaina
misionsk aktivity v Japonsku. V roce 1569 byl na severozpadnm Kj zaloen kesanskm daimjem pstav Nagasaki a v roce 1579 byl dn pod sprvu jezuit. V
roce 1582 zde bylo okolo 150 000 konvertovanch Japon- 17.5 Zdroje
c (2% z celkov populace) a 200 kostel. Ale tolerance
bakufu k tmto cizm vlivm klesala, jak se zem stva- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Obdobie
la sjednocenj a uzavrala se. Postaven kesanstv mimo Muromai na slovensk Wikipedii.
zkon zaalo v roce 1587 a zcela bylo zakzno v roce 1597.
Pestoe obchod s cizinou byl stle podporovn, zaal brzy
Japonsko
bt regulovn a po roce 1640 se stalo vylouen a potlaen
kesanstv nrodn politikou (viz Obdob Edo).
17.4 Udlosti
1336: Takaudi Aikaga se zmocnil Kjta a vojska csae Go-Daigo se pesunula na jin dvr (Joino, jin
Kjto).
1338: Takaudi Aikaga se prohlsil gunem, penesl
sv hlavn msto do okresu Muromai v Kjtu a podporoval Severn dvr.
1392: Jin dvr se vzdal guna Joimicuovi Aikagovi a csastv se znovu sjednotilo.
1397: Joimicu Aikaga postavil Kinkaku-di.
1467: Vlka nin vnesla rozkol mezi feudln pny
(daimj).
1489: Joimicu Aikaga postavil Ginkaku-di.
1542: Paln zbran uvedeny do Japonska ztroskotanmi Portugalci.
1546: Udijasu Hd, kter vyhrl bitvu u Kawagoe,
se stv vldcem regionu Kant.
1549: Kesansk mision Frantiek Xaversk pichz do Japonska.
1555: Motonari Mri, kter vyhrl bitvu u Mijadimy,
se stv vldcem regionu goku.
1560: Bitva u Okehazamy
1568: Daimj Nobunaga Oda vstupuje do Kjta a
ukonuje obanskou vlku.
1570: Je zaloeno arcibiskupstv Edo a jsou vysvceni
prvn japont jezuit.
1570: Bitva u Anegawy
1573: Daimj Nobunaga Oda svrhl bakufu Muromai
a rozil svou vldu na cel Japonsko.
Kapitola 18
Obdob Nanboku
csa kei((13431394, vldl 13681383)
km
0
100
csa Go-Kamejama(1347-1424, vldl

1383-1392)
18.2
Kyto
Csaov Severnho dvora
csa Kgon(13131364, vldl 1331

1333)
Yoshino
csa Kmj(13221380, vldl 1336

1348) *
csa Suk
(13341398, vldl 13481351)

mezivld 26. listopadu 1351 a 25. z 1352
Konkurenn mocensk centra v dob Nanboku
Obdob Nanboku (japonsky: , Nanbokudidai), tak nazvan obdob Severn a Jin dynastie* [1] nebo obdob Joino* [1], je obdob djin Japonska mezi lety 1336 a 1392, kter se asov pekrv s prvnmi desetiletmi obdob Muromai. Bhem tto doby existoval Severn csask dvr zaloen Aikagou Takaudim
v Kjtu a Jin csask dvr zaloen csaem Godaigo v
Joinu.
csa Go-Kgon(13381374, vldl

13521371) *
csa Go-En'j (13591393, vldl
13711382) *
18.3
Odkazy
Konkurenn csask dvory spolu bojovaly po nsledujcch 18.3.1 Reference

50 let, dokud v roce 1392 Jin dvr nekapituloval. I pesto
jsou dnes za legitimn csae Japonska povaovni csaov V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku NanbokuJinho dvora, protoe mli po celou dobu ve svm dren ch period na anglick Wikipedii.
csask reglie.* [2]
18.1 Csaov Jinho dvora

csa Go-Daigo (12881339, vldl
1318-1339)

csa Go-Murakami(13281368, vldl 18.3.2

1339-1368))
49
Zdroje
Kapitola 19
Obdob Sengoku
Obdob Sengoku (japonsky: ; Sengoku didai),
neboli obdob vlcch stt, bylo obdob socilnch pevrat, politickch intrik a tm nepetritho vlenho
koniktu v Japonsku, kter trvalo zhruba od poloviny 15.
a do potku 17. stolet.
19.1 Gekokud
Pestoe si gunt Aikaga uchoval struktury Kamakursk

bakufu a zdil vojenskou vldu zaloenou na stejnch socioekonomickch prvech a dohodch vytvoench klanem
Hd v Kodexu Dei v roce 1232, selhal pi zskvn
vrnosti mnoha daimj, zejmna tch, jejich panstv byla daleko od Kjta. Jak rostl obchod s nou, rozvinula se
ekonomika a pouvn penz se stalo veobecn rozen
s tm, jak vznikaly trhy a centra obchodu. Rozmach ekonomiky spolu se zdokonalenm zemdlstv a maloobchodu
vedl k touze po vt lokln autonomii na vech rovnch
sociln hierarchie. U na zatku 15. stolet utrpen a bda zapinn prodnm katastrofami jako zemtesen a
hladomory asto slouily jako podnty k ozbrojenm povstnm rolnk vyerpanch povinnostmi a danmi. Obdob Sengoku se d lpe pochopit pi srovnn s temnm
stedovkemv Evrop, kter byl pechodnm obdobm pi
pesunut moci z ma na ty, kte se stali krli v Evrop. V
Japonsku to byla decentralizace vldy z Kjta na mnostv
daimj, kte se dostali k moci bhem tohoto neklidnho
obdob.
Vlka nin (1467-1477), konikt, kter ml koeny v ekonomickch nesnzch a rozvinul se po sporech ohledn nslednka guntu, je obecn povaovn za zatek obdob
Sengoku.Vchodn" armda klanu Hosokawa a jeho spo- Bitva u Kawanakadimy v roce 1561
jenc se utkala sezpadn" armdou klanu Jamana a tyto
armdy bojovaly v Kjtu a jeho okol tm 11 let. Nsled- Vsledkem pokraujcho oslabovn centrln autority v
n se konikt rozil i do vzdlench provinci.
celm Japonsku byl vznik regionlnch pny neboli daiObdob Sengoku vyvrcholilo pot, co ti nejsilnj vojent mj", kte vyplovali vznikl vakuum. Ve smyslu tohovdci - Nobunaga Oda, Hidejoi Tojotomi a Iejasu Tokuga- to posunu moci byly dobe zaveden klany jako Takeda a
wa - Japonsko postupn sjednotili. Vtzem se stal posledn Imagawa, kter vldly na zklad pravomoc od bakufu Kaz nich, Iejasu Tokugawa, jeho gunt Tokugawa po vtz- makura i Muromai, schopny rozit sfru svho vlivu. Bynm oblhn saky zskal moc na ptch 250 let. Zrove lo zde vak i mnostv takovch, jejich pozice byla oslas tm nastoupilo Japonsko politiku dobrovoln izolace, tzv. bena a byla uzurpovna jejich schopnjmi podzenmi.
Tento sociln fenomn vldy elit, kdy schopnj podzesakoku.
n zruily status quo a mocenskm pevratem svrhly vyer50
19.3. VZNAMN LID

panou aristokracii se stal znm jako gekokud (jap.
), co doslova znamenpodzen pemohl svho pna.
Jednm z ranch pklad tohoto fenomnu byl Sun Hd, kter vzeel z relativn skromnch pomr a konen
v roce 1493 ovldl provincii Izu. Stavjc na kultivovanosti
Suna si pozdn klan Hd uchoval nejvt moc v regionu
Kant, dokud nebyl pozdji v obdob Sengoku podmann
Hidejoim Tojotomim. Jin pozoruhodn ppady jsou nahrazen klanu Hosokawa klanem Mijoi, klanu iba klanem
Oda a klanu Toki klanem Sait.
51
19.3
Vznamn lid
Dobe organizovan kltern skupiny tak nabvaly v tomto ase politick moci sjednocovnm rolnk k odporu a
povstnmi proti vld daimj. Mnii buddhistick sekty
Prav ist zem vytvoili etn Ikk-ikki a nejspnj z
nich, v provincii Kaga, si uchovali svou nezvislost po tm
100 let.
19.2 Sjednocen
Japonsko na konci 16. stolet
Podrobnj informace naleznete v lnku Obdob

Azui-Momojama.
19.3.1
Slavn daimjov Sengoku
Po tm jednom a pl stolet politick nestability a vle Nobunaga Oda

nho stavu smovalo Japonsko ke sjednocen Nobunagou
Hidejoi Tojotomi
Odou, kter se vynoil z temnoty v provincii Owari (v souasnosti prefektura Aii) a ovldl centrln Japonsko, dokud
Iejasu Tokugawa
se v roce 1582 sm Nobunaga nestal obt zrady Micuhideo
Akeiho, jednoho ze svch generl. To byla pleitost pro
Hidejoiho Tojotomiho, kter se pozvedl z aigaru (p- Kontrastn osobnosti tchto t vdc, kte nejvce pispli
ho vojka) a na jednoho z Nobunagovch nejdvrnjch ke sjednocen Japonska, jsou popsny v srii t dobe zngenerl, aby se ustanovil Nobunagovm nslednkem. Hi- mch senrj:
dejoi nakonec upevnil svou moc nad ostatnmi daimjy a
Nakanunara, koroiteimae, hototogisu (Kdy kukaka
pestoe pro svj obyejn (nzk) pvod nemohl zskat tinekuk, zabij ji.)
tul seii taigun, vldl jako kampaku.
Kdy v roce 1598 Hidejoi zemel, ani by zanechal schopnho nslednka a zem opt mila politickho zmatku, byl
to Iejasu Tokugawa, kdo vyuil tto pleitosti.
Hidejoi na sv smrteln posteli jmenoval skupinu nejmocnjch pn Japonska - Tokugawa, Maeda, Ukita, Uesugi,
Mri - aby vldli jako Rada pti starch dokud jeho nezletil syn, Hidejori, nedospje. Nejist mr trval a do smrti
Toiie Maedy v roce 1599. Potom Micunari Iida obvinil
Iejasua z neloajlnosti ke klanu Tojotomi, co bylo katalyztorem krize, kter vedla k bitv u Sekigahary, obecn
povaovan za posledn velk konikt obdob Sengoku. Vtzstv Iejasua u Sekigahary je oznaovno jako konec vldy rodu Tojotomi. O ti roky pozdji Iejasu zskal titul seii
taigun a zaloil posledn japonsk gunt, kter trval a
do restaurace Meidi v roce 1868.
Nakanunara, nakaitemisejou, hototogisu (Kdy kukaka nekuk, pemluv ji.)

Nakanunara, nakumadematou, hototogisu (Kdy kukaka nekuk, pokej ne zakuk.)
Nobunaga, znm svou bezohlednost, je charakterizovn
prvnm; Hidejoi, znm svou vynalzavost, je charakterizovanm druhm; a Iejasu, znm svou vytrvalost, je charakterizovn tetm verem.
Dal vznamn daimjov jsou:
Nagamasa Azai
Motoika sokabe
52
KAPITOLA 19. OBDOB SENGOKU

Musai Mijamoto
Ranmaru Mori
Kanecugu Naoe
Nobutada Oda
Magoii Saika
Jukimura Sanada
Kodir Sasaki
Bronzov socha pedstavujc ingena Takedu (vlevo) a Kenina

Uesugiho (vpravo). Nagano, Japonsko
Kacuie ibata
Sakon ima
Masamune Date
Sun Hd
Joimoto Imagawa
Toiie Maeda
Motonari Mri
Dsan Sait
Masajuki Sanada
19.4
V populrn kultue
Obdob Sengoku vytv kulisu pro knihy, lmy, anime a

videohry. InuJaa je japonsk manga a anime srie, kter
probh ve fantazijn verzi obdob Sengoku.
19.5
Souvisejc lnky
Joihiro imazu
Chronologie obdob Sengoku
Ginijo Taibana
Djiny Japonska
ingen Takeda
Kenin Uesugi
Hideie Ukita
19.3.2
Dal vznamn osobnosti
Micuhide Akei
Masanori Fukuima
Kotar Fma
Hanz Hattori
19.6
Literatura
Mikiso Hane, Modern Japan: A Historical Survey

(Westview Press, 1992)
John Whitney Hall,Foundations of The Modern Japanese Daimyo(Jouranla of Asian Studies, Vol. 20,
No. 3 (May, 1961), pp. 317-329
Michael James Lorimer, Sengokujidai: Autonomy, Division And Unity In Later Medieval Japan (Olympia
Publishers, London, 2008) ISBN 978-1-905513-45-1
Tadakacu Honda
Naomasa Ii
Micunari Iida
Kijomasa Kato
Keidi Maeda
19.7
Extern odkazy
Samurai Archives Japanese History page

Sengoku Expo: Japanese Design, Culture in the Age
of Civil Wars held in Gifu Prefecture, 2000-2001
19.8. ZDROJE
19.8 Zdroje
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Obdobie
Sengoku na slovensk Wikipedii.
53
Kapitola 20
Obdob Azui-Momojama
roce 1600, kdy bylo Japonsko znovusjednoceno pod vldou
gun a zaveden psn centralizovan vldn reim znm
v japonsk historiograi jako gunt Tokugawa.
20.1
Historie
Obdob Azui-Momojama je nazvno podle opevnnch

mst - hrad Azui a Momojama, kter slouily Nobunagu
Odovi a Hidejoimu Tojotomimu jako centra jejich moci pedtm, ne doshli na nejvy posty v zemi. Obdob Azui-Momojama zaalo vojenskou vpravou velitele a
daimja Nobunagy Ody s clem podmanit si hlavn msto
Kjto a stt se tak svrchovanm vldcem optovn sjednocen zem.
Nobunaga brzy v ele svch armd porazil vojska guna
Aikagy Joihideho, kter se mu postavil na odpor. ikovnou diplomatickou politikou se mu tak podailo umlet csaovy nmitky vi svmu zpsobu uchopen moci a postupn izoloval a vojensky si podmanil nejdleitj neptelsk knata. V zjmu poslen sv moci a upevnn sttn autority zkonskoval na dobytch zemch zbran vemu obyvatelstvu a snail se obnovit veobecnou disciplnu
a ctu k autoritm. Nadil provst katastrln soupis veker zemdlsk pdy v zemi. Dal prostedek k upevnn
moci pedstavovalo pesdlen nedvryhodnch a potenciln nebezpezpench knat do dalekch severnch provinci zem.
Nobunaga neml rd buddhistick mnichy a s podezenm
se dval na plinou moc a velk politick vliv buddhistickch chrm, protoe bhem obdob Sengoku vytvoily
kltery vlastn soukrom armdy, kter se bhem nepokoj v obdob Sengoku vrazn angaovaly ve vlkch na
Vznamn postava obdob Azui-Momojama, sjednotitel Japonska stran Nobunagovch protivnk. Tato skutenost naopak
Tojotomi Hidejoi
vysvtluje jeho mimodn kladn vztah ke kesanskm
misionm, kte v Japonsku zaali psobit v polovin 16.
Obdob Azui-Momojama je obdob japonskch djin stolet brzy pot, co portugalt obchodnci v roce 1543 pimezi lety 1568 a 1600, ktermu pedchzelo obdob vl- stli u japonskch beh. V roce 1582 byl Nobunaga zacch stt Sengoku. Obdob Azui-Momojama skonilo v vradn jednm ze svch generl a v jeho odkazu sjed54
20.2. BIBLIOGRAFIE
notit Japonsko pokraoval jeho nejbli spolupracovnk
Hidejoi Tojotomi.
55
Vasiljevov Zdenka, Djiny Japonska, Praha : Nakladatelstv Svoboda, 1986
Jeho nstupce Hidejoi pokraoval ve sjednocovn zem a

pod svou kontrolu zskal i dosud vldnmu vlivu odolvaj- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Obdobie
c zpadn provincie. Hidejoi po zskn rozhodujc moci Azui-Momojama na slovensk Wikipedii.
odmtl pijmout v och obyvatelstva obecn zdiskreditovan titul guna a msto nj vldl jako titulrn csask
regent kampaku. Roku 1587 vydal edikt, kterm se zakazovalo na zem Japonska vyznvat kesanstv a kesanskm misionm bylo nazeno, aby do dvaceti dn opustili zemi. Toto nazen ale nebylo nijak psn prosazovno,
zejm z obavy, aby nebyl ohroen vnosn zahranin obchod s Portugalci.
V roce 1591 Hidejoi zlikvidoval posledn centrum odporu
na severu ostrova Hon, m dokonil sjednocen zem do
jedinho sttnho celku. Zrove s tm obnovil pevn vldn
reim, zaloen na psn feudln kzni a vztahu podzenosti a nadazenosti mezi leny spolenosti. Nechal provst
obecn soupis pdy, jeho smyslem bylo, aby se i obyejn rolnk stal soukromm vlastnkem vlastnho pozemku a
byl tak zodpovdn za placen dvek z jeho vnosu, m
mly narst daov pjmy sttu a oslabit hospodsk moc
mstnch zempn.
Ke konci svho ivota ustanovil Hidejoi regentskou radu
pti starch, kter se skldala z nejmocnjch knat.
Vechny jej leny ped smrt zavzal psahou, e budou
vrn jeho synovi Hidejorimu, budou dodrovat Hidejoiho
zkony a nebudou sobecky sledovat sv vlastn cle. Hidejoi zemel roku 1598.
Po smrti jednoho z regent, kter byl nejvlivnjm ochrncem Hidejoriho, poruil okamit psahu vrnosti slbenou
Hidejorimu Ijeasu Tokugawa, jeden z pti regent, kter
tak nerespektoval Hidejoiho posledn pn tkajc se nslednictv jeho syna. Tokugawa prostednictvm nkolika
strategickch satk svch potomk s elnmi pedstaviteli
vojensk lechty vytvoil spojenectv se tymi nejmocnjmi vojenskmi rody v zemi a pipravoval se na pln pevzet moci do svch rukou. Ijeasuovo jednn vyvolalo odpor zbylch pedstavitel rodu Tojotomi a jim vrnch knat. Roku 1600 dolo k bitv u Sekigahary mezi nimi a Ijeasuovm spojeneckm vojskem, v n Ijeasu vyhrl. Ihned
po vtzn bitv zaal pronsledovat sv protivnky, zabavil lna neptelskch feudl a zrove odmnil ty, kte
mu pomohli, m zlomil jakkoliv odpor vi sv vld.
Aby legalizoval svou moc, obnovil vojenskou vldu bakufu
a nechal se v roce 1603 jmenovat gunem.
20.2 Bibliograe
Winkelhferov, V., Bohkov, L.: Vj a me, Panorama, 1987
Kapitola 21
Obdob Edo
21.1
Udlosti
1600: Bitva u Sekigahary Iejasu Tokugawa porazil

koalici daimj a zajistil si hegemonii nad vtinou Japonska.
1603: Csa jmenuje Iejasua gunem, ten pemsuje
svou vldu do Eda (Tokio) a zakld dynastii gun
z rodu Tokugawa.
1605: Iejasu Tokugawa rezignuje na titul guna a penechv ho svmu synovi Hidetadovi.
1607: Korejsk dynastie oson posl vyslance do
Eda.
1611: Ostrovy Rjkj se stvaj vazaly Sacumskho
knectv.
1614: Iejasu Tokugawa zakazuje kesanstv v Japonsku.
1615: Bitva u saky Iejasu oblh sack hrad, ve
kterm se brn Hidejori Tojotomi. Po svm vtzstv
u nem v Japonsku soupee.
1616: Iejasu umr.
1623: Iemicu Tokugawa se stv tetm gunem.
Iejasu Tokugawa, prvn gun rodu Tokugawa
1633: Iemicu zakazuje cesty do zahrani a ten cizch

knih.
Obdob Edo (japonsky: ; Edo didai), tak nazvan obdob Tokugawa, je obdob japonskch djin
mezi lety 1603 a 1867. V roce 1603 byl ociln zaloen gunt Tokugawa, kdy byl prvnm gunem rodu
Tokugawa jmenovn Iejasu Tokugawa. Pot a do roku
1867 vldli Japonsku jako gunov Iejasuovi potomci.
Mocensk centrum se na potku 17. stolet pesunulo z
Kjta v regionu Kansai do msta Edo (dnes Tokio) v regionu Kant. Vlda tokugawskch gun skonila s nstupem
reforem Meidi, kdy 15. gun Joinobu Tokugawa pedal
moc symbolicky zpt do rukou csae.
56
1635: Iemicu zavd tzv. systm stdav sluby (sankin

ktai)
1637: imabarsk povstn (1637-38) nespokojench
rolnk
1638: Iemicu zakazuje stavbu velkch lod
1639: Zkaz vstupu cizinc (mimo Holanan) na
zem Japonska, dovren izolace Japonska (Sakoku).
1641: Vykzn vech cizinc z Japonska, pouze Holanan mohli zstat a omezen obchodovat na umlm ostrvku Dedima
21.3. EXTERN ODKAZY

1650: S mrem se objevuje nov druh vzdlanch
samuraj vzanch kodexem buid
1700: Potek popularity divadla kabuki a obraz
ukijo-e.
1707: Vbuch sopky Fudi.
1774: Kaitai ino (Nov pojednn o anatomii), prvn
japonsk peklad dla z oboru zpadn lkask vdy.
1787: Macudaira Sadanobu se stv vysokm gunovm poradcem a provd reformy Kansei.
1792: Rusk posel Adam Laksman pistv na
Hokkaid a nespn d o navzn vzjemnch
styk.
1804: Dal rusk posel Nikolaj Rezanov je odmtnut
v Nagasaki.
1837: Povstn Heihair ia v sace na pomoc chudin.
1841: Reformy Tenp.
1854: USA uzavraj s Japonskem nerovnoprvnou* [1]
obchodn smlouvu o mru a ptelstv, kter ukonuje
izolaci zem.
1855: Rusko a Japonsko navazuj diplomatick vztahy.
1864: Britsk, francouzsk, nizozemsk a americk vlen lod bombarduj imonoseki.
1868: Joinobu Tokugawa rezignuje, vlda dynastie
Tokugawa kon a je obnovena moc csae Meidi. Zatek reforem Meidi.
21.2 Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Edo period
na anglick Wikipedii.
21.3 Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Obdob Edo ve

Wikimedia Commons
(anglicky) A Country Study: Japan
57
Kapitola 22
Obdob Meidi
Tento lnek pojednv o Obdob Meidi. Mon hledte: poloostrov Liatung na jihu Manduska. na tak musela
csa Meidi.
uznat nezvislost Koreje, co byl prvn krok k tomu, aby
toto zem zskalo Japonsko pod svj vliv.
Obdob Meidi (japonsky: , Meidi didai, ra
osvcen vldy, 23. jen 1868 30. ervenec 1912) je obdob japonskch djin, bhem kterho Japonsko za vldy
csae Meidiho zailo prudkou modernizaci za podpory zpadnch mocnost - tzv. reformy Meidi.
Svoje zjmy v Manusku a Koreji ale mlo i Rusko. Pesvdilo Nmecko s Franci, aby spolen demonstrovaly
slu a pinutily Japonsko vzdt se nkterch zemnch nrok. Japonsku tak zstal pouze Tchaj-wan a Pescadorsk
ostrovy.
Nejzsadnjmi atributy tohoto obdob jsou industrializace V lednu 1902 uzavelo Japonsko, v oblasti vchodn Asie
nejsilnj stt, vznamnou spojeneckou smlouvu s Velkou
Japonska a znik tdy samuraj.
Britni, kter byla nejvt imperiln velmoc. Velk Britnie se tak pokusila omezit vliv Ruska.
22.1 Znik tdy samuraj

V roce 1876 vela v platnost vyhlka Haitorei, kter zakazovala nosit na veejnosti me a zruila tdu samuraj se
vemi jejmi vsadami. Nhradou za to jim byl slben sttem vyplcen dchod, ten vak byl mnohem ni, ne bylo
pvodn slbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat ddin
pozemky a vtina z nich rychle zchudla. Samurajov chtli hlavn dodren slib vldy a udren sv ivotn rovn,
vtinou se vak uvd lpe znjc zachovn tradic a nezvislosti Japonska na zpadn civilizaci. Vyvolvaj proto
vzpouru (1877), kter byla potlaena hlavn dky tomu, e
csask armda ji v t dob disponovala stelnmi zbranmi (dla, puky). V posledn bitv o irojamu byl zbytek
armdy samuraj zmasakrovn (25 tis. mu z armdy 40
tis. samuraj) - sm vdce povstn a dvj spolutvrce
revoluce Meidi Takamori Saig byl velmi vn rann a
pmo na bitevnm poli spchal seppuku.
Pro formln oznaen potomka samuraj se do roku 1945
pouval termn izoku.
Japonsk csastv v letech 1910 - 1931
Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. nora 1904 vyhlenm vlky Rusku. Po 19 mscch boj byly ob zem pln vyerpan. Z iniciativy americkho prezidenta Roosevelta byla 5. z 1905 podepsna
Porthmoutsk mrov smlouva, kterou Japonci zskali jin st ostrova Sachalin, pronjem poloostrova Liatung a
mocensk vliv v Koreji.
Korea byla vyhlena v listopadu 1905 za japonsk
protektort a v srpnu 1910 byla Japonskem anektovna.
22.2 Zahranin politika

Bhem obdob Meidi Japonsko mocensky i hospodsky
slilo. V nsko japonsk vlce (1894 1895) donutilo ke
kapitulaci nu a zskalo Tchaj-wan, Pescadorsk ostrovy a
58
Kapitola 23
Obdob Tai
technick pokrok a modernizace instituc.* [1]
Ke konci tohoto obdob se zaala Japonskho csastv dotkat povlen hospodsk krize.
23.1
Zahranin politika
Bhem obdob Meidi Japonsko mocensky i hospodsky

slilo. V nsko japonsk vlce (1894 1895) donutilo ke
kapitulaci nu a zskalo Tchaj-wan, Pescadorsk ostrovy a
poloostrov Liatung na jihu Manduska. na tak musela
uznat nezvislost Koreje, co byl prvn krok k tomu, aby
toto zem zskalo Japonsko pod svj vliv.
Svoje zjmy v Manusku a Koreji ale mlo i Rusko. Pesvdilo Nmecko s Franci, aby spolen demonstrovaly
slu a pinutily Japonsko vzdt se nkterch zemnch nrok. Japonsku tak zstal pouze Tchaj-wan a Pescadorsk
ostrovy.
V lednu 1902 uzavelo Japonsko, v oblasti vchodn Asie
nejsilnj stt, vznamnou spojeneckou smlouvu s Velkou
Britni, kter byla nejvt imperiln velmoc. Velk Britnie se tak pokusila omezit vliv Ruska.
Csa ry Tai
Obdob Tai (japonsky: , Tai-didai) bylo

historick obdob v djinch Japonska mezi 30. ervencem
1912 a 25. prosincem 1926. Bhem tohoto obdob stl v
ele Japonskho csastv csa ry Tai (vlastnm jmnem
Joihito). Rok 1912 byl pvodn 45. rokem ry Meidi, ale
po smrti csae ry Meidi byl prohlen 1. rokem ry Tai. Japonsk csastv v letech 1910 - 1931
Obdobn rok 1926 byl pvodn 15. rokem ry Tai, ale po
smrti csae byl prohlen 1. rokem nsledujc ry wa.
Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. noBhem pedchozho obdob Meidi dolo k mnoha refor- ra 1904 vyhlenm vlky Rusku. Po 19 mscch bomm ve sttn sprv, ale i ke zmnm ve spolenosti. Tyto j byly ob zem pln vyerpan. Z iniciativy americzmny pokraovaly i nadle. Charakteristick byl prudk kho prezidenta Roosevelta byla 5. z 1905 podepsna
59
60
KAPITOLA 23. OBDOB TAI
Porthmoutsk mrov smlouva, kterou Japonci zskali jin st ostrova Sachalin, pronjem poloostrova Liatung a
mocensk vliv v Koreji.
Korea byla vyhlena v listopadu 1905 za japonsk
protektort a v srpnu 1910 byla Japonskem anektovna.
23. srpna 1914 vyhlsilo Japonsko, jako spojenec Velk
Britnie, vlku Nmecku. V n zskalo nmeck koloniln zem ve vchodn Asii a Tichomo. V roce 1919 zasedalo na Versaillesk konferenci jako jedna z pti vtznch mocnost. Japonsku bylo tak pidleno keslo v rad
Spolenosti nrod. Svoj skromnou ast v prvn svtov
vlce si Japonsko zvilo mezinrodn pozici v Asii a Tichomo.* [2]
23.2 Vnitn politika

Na zatku obdob Tai dolo k politick krizi, kter je
nazvna Politick krize Tai. V letech 1905 - 1912 dochzelo ke stdn Tar Kacury a Kimmoi Saiondiho v
kesle pedsedy vldy. Oba byli podporovni jedinou silnou politickou stranou v Japonsku, stranou Seijkai. V roce
1911 byl pedsedou vldy Kimmoi Saiondi, kter se pokusil snit rozpoet vldy. Naopak vojent ministi chtli
naven vdaj, proto podali demisi a vlda padla.
Po odmtnut kesla pedsedy vldy nkolika osobami se
stal pedsedou Tar Kacura. Ten tak nechtl armd vyhovt a byl zanedlouho donucen tak podat demisi. Jeho
nstupce v kesle pedsedy vldy admirl Jamamoto omezil Takai Hara
vliv armdy na vldu umonnm pstupu penzionovanm
dstojnkm k vysokm vojenskm funkcm.* [3]
1932 k vzjemnmu osoovn obou hlavnch politickch
Politick krize Tai vedla ke vzniku opozin strany
stran, Seijkai a Kensekai (pejmenovan v roce 1927 na
Dikai, pejmenovan v roce 1916 na Kensekai. Po odMinseit), a optn vmn nkolika vld. Spory vedly ke
stoupen Jamamota vyhrla v roce 1915 Dikai volby. V
zvyovn vlivu vojenskch kruh na politiku a chod sttu.
tchto volbch byla probhla poprv v Japonsku modern
politick kampa.* [4]
Po dal vmn v kesle pedsedy vldy se v roce 1918
dostal na tento post Takai Hara. Ten zaal adu reforem.
Poslil autonomii obc, propagoval vstavbu kol, dopravn
infrastruktury. V roce 1921 na nj provedl fanatick ultranacionalista atentt. Po jeho smrti se opt vystdalo nkolik kabinet. Nejvznamnj byla vlda Kmeie Kata mezi roky 1924 - 1926. spchem jeho vldy bylo v roce 1925
schvlen veobecnho hlasovacho prva pro mue, obnoven diplomatickch vztah se Sovtskm svazem a snen
potu pslunk lechty v Horn snmovn a zven potu len jmenovanch pmo csaem z ad vznamnch
osobnost. Omezil tak sten jej vliv. V tto dob dolo k poklesu vdaj na armdu, ale i zaveden povinnho
vojenskho vcviku pro mlde.
23.3
Hospodstv
V roce 1905 zaala hospodsk konjunktura, kter trvala

a do roku 1913. Zpsobila ji domc i zahranin poptvka po bavln, jzdnch kolech a dalch vrobcch lehkho
prmyslu. Velk vliv mly tak vdaje vldy do prmyslovch odvtv a na armdu. Vldn vdaje byly tak velk, e
v roce 1911 hrozila Japonsku vn nann krize. Ta byla
zaehnna vypuknutm prvn svtov vlky.
V letech 1915 a 1920 nastal dal hospodsk rst vlivem

objednvek vlenho materilu ze strany spojenc vzrstem asijsk poptvky po japonskm zbo. V roce 1920 se
vak hospodstv v Japonsku zhroutilo. Oiven pineslo
Po Katov smrti v roce 1926 dochzelo v letech 1927 - zemtesen v roce 1923, kter vedlo ke stavebnmu boo-
23.4. ODKAZY
Jokohama po velkm Kantnskm zemtesen 1923
mu.
23.4 Odkazy
23.4.1
Reference
23.4.2
Souvisejc lnky
Djiny Japonska
1. svtov vlka
Seznam premir Japonska
23.4.3
Extern odkazy
Prvn svtov vlka na strnkch o Japonsku
61
Kapitola 24
Obdob wa
nm ve spolenosti a k reorganizaci hospodstv. Prudce
se rozvinul prmysl a Japonsko se stalo jednou z nejvysplejch zem svta.
Po smrti csae Hirohita nastoupil na trn v roce 1989 csa
Akihito a zahjil tak obdob Heisei.
24.1
Vnitn politika
24.1.1
Od roku 1926 do konce 2. svtov vlky
Japont odbornci zkoumajc pokozen kolej pi tzv. Mukdenskm

incidentu
Csa Hirohito
Obdob wa (japonsky: , wa-didai) je oznaen pro historick obdob Japonska, kter spad do obdob Japonska 1926 a 1989. Pedchzelo mu obdob Tai.
Bhem tohoto obdob stl v ele Japonskho csastv csa
Hirohito. Korunovn csaem byl 10. listopadu 1928. Jako
nzev sv ry zvolil wa tenn. wa znamen zc mr
, tenn znamen csa.
Obdob wa je nejdelm obdobm vldy historickho panovnka v djinch Japonska. Na zatku vldy csae Hirohita bylo Japonsko pevn zemdlskm sttem s rozvjejc se prmyslovou vrobou. Po druh svtov vlce, ve
kter Japonsko patilo mezi poraen stty, dolo ke zm-
Potek Hirohitovy vldy (mezi roku 1926 a 1945) je poznamenm silnou pozic japonskch armdnch kruh ve
vld.
Od roku 1924 do roku 1926 byl pedsedou vldy Kmei
Kat. spchem jeho vldy bylo v roce 1925 schvlen veobecnho hlasovacho prva pro mue, obnoven diplomatickch vztah se Sovtskm svazem a snen potu pslunk lechty v Horn snmovn a zven potu len
jmenovanch pmo csaem z ad vznamnch osobnost.
Omezil tak sten jej vliv. V tto dob dolo k poklesu vdaj na armdu, ale i zaveden povinnho vojenskho
vcviku pro mlde.
62
24.1. VNITN POLITIKA
63
Po roce 1926 dochzelo k vzjemnmu osoovn obou

hlavnch politickch stran, Seijkai a Kensekai (pejmenovan v roce 1927 na Rikkai Minseit), a optn vmn
nkolika vld. Spory vedly ke zvyovn vlivu vojenskch
kruh na politiku a chod sttu.
V roce 1932 dolo k faktick ztrt civiln kontroly nad armdou. Armda vyprovokovala v okol Mandusk drhy
konikt s nskou armdou, i kdy se mu japont politici snaili zabrnit.* [1] Tento konikt, nazvan Mukdensk
incident, byl zminkou pro armdu k dobyt Manduska.
V roce 1931 dopadla na japonsk hospodstv svtov hospodsk krize. Vlda ji zaala eit, ale vsledky se dostavily pozd na to, aby mohly zvrtit rst potu pznivc
japonsk zemn expanze. Ta mla Japonsku zajistit ekonomickou sobstanost.
V tomto roce dolo tak k vzestupu radiklnho pravicovho hnut, kter tvoily skupinky hlsajc oddanost csai a
podporujc japonskou expanzi. Druhou st tohoto hnut
tvoili mlad dstojnci armdy. Toto hnut spchalo v roce
1932 atentt na tehdejho pedsedu vldy Cujoiho Inukaie
a 26. nora 1936 se pokusilo o pu. Ten byl potlaen a hnut byla pronsledovno. Pi nsledujcch istkch v armd
se dostali k moci vysoc dstojnci. Po likvidaci tohoto hnut byla pronsledovna levice a liberln smlejc osoby.
Pokus o pu vyuila armda jako ntlakov prostedek proti
omezovn svho vlivu.* [2] Jednou z vhod, kter zskala,
byla zsada, e ministrem ozbrojench sil me bt pouze
generl (admirl) v inn slub.
Generl MacArthur a csa Hirohito.
Zatkem Korejsk vlky roku 1950 dolo k nastartovn

japonskho prmyslu, kter byl vyvoln americkmi vojenskmi zakzkami.
Zatek Druh nsko-Japonsk vlky v roce 1937 vedl k

armdn kontrole ekonomiky a hospodstv a sttn apart 24.1.3
zaaly ovldat pslunci vojensk elity.* [3] Ta postupn
zavedla Japonsko do 2. svtov vlky.
24.1.2
Od roku 1954 do roku 1972
Po vlce se poraen Japonsko dostalo pod okupan sprvu USA, kde zstalo a do roku 1952. Zahranin jednotky pod velenm generla MacArthura spravovaly zemi prostednictvm japonskch vldnch orgn. Hlavnm clem
byla demilitarizace a obnova hospodstv. Vojsko bylo demobilizovno, polovojensk jednotky rozputny, policie
decentralizovna. V hospodstv probhla pozemkov reforma a byly zrueny monopoly nkterch velkch rem.
V roce 1947 byla pijata nov stava, kter zajistila volebn inkansen, souprava ady 0, prvn vysokorychlostn vlak na svt
prvo pro vechny mue i eny star 20 let, sestavovn vldy pro vtinov strany, a hlavn prohlsila csae za pouh Po roce 1955 dolo k vznamnmu ekonomickmu oiven,
symbol sttu a zbavila ho vlivu na vldu.
kter vrtilo ostrovm prosperitu. Symbolem japonskho
V tomto roce se stal pedsedou vldy igeru Joida, kter v spchu se stal rychlovlak inkansen, jeho provoz sputn
tto funkci byl s krtkou pestvkou a do roku 1954. Jeho k pleitosti olympijskch her v Tokiu v roce 1964. Tyto
vldy s okupan sprvou spolupracovaly a jejich hlavnm olympijsk hry jsou povaovny za jeden z mnoha znak,
clem byl ekonomick rst.* [4]
e Japonsko znovu zskalo svj nrodn status.
64
KAPITOLA 24. OBDOB WA
A do roku 1970 byl kadoron nrst hrubho nrodnho

produktu 10%. Pin takovho prudkho rstu bylo nkolik. USA umonilo Japonsku pstup ke svm technologim,
kter Japonci asto vylepili. Amerika tak tvoila vznamn odbytit japonskch vrobk. Dal pinou byly i nzk nklady na armdu, protoe japonsk stava omezovala
jej velikost.
24.1.4
Po roce 1972 dolo ke zpomalen hospodskho rstu. Pinou byla ropn krize podzim roku 1973 a dohnn technologickho pokroku ostatnch zem, co vedlo k poteb
rozvinut vlastnho vzkumu. Ve Spojench sttech se zaaly tak ozvat hlasy proti dovozu japonskho zbo, kter
velmi konkurovalo americk vrob.
Pesto ekonomika Japonska patila mezi nejrychleji rostouc ekonomiky na svt* [5] a v roce 1975 patilo Japonsko
mezi zakldajc leny sdruen sedmi nejvysplejch stt
svta G7.
Expanze Japonska v letech 1932 - 1942
24.2 Zahranin politika

24.2.1
Od roku 1926 do konce 2. svtov vl- V beznu 1940 se stal pedsedou loutkov vldy v Nankingu Wang ing-wej, politick soupe ankajka. Japonskm
ky
problmem zstal nadle Sovtsk svaz.
Japonsko uvaovalo o spojenectv proti Sovtskmu svazu s

faistickm Nmeckem, v srpnu 1939 vak bylo zaskoeno
paktem o netoen mezi tmito dvma stty. Proto zaalo
Japonsko
vyjednvat se Spojenmi stty. Ty vak poadoMukdensk incident vyprovokovan japonskou armdou v
valy
nejdve
oputn dosaench pozic v n.
roce 1932 byl zminkou pro obsazen Manduska japonskou armdou. Spolenost nrod, jej komise tento in- V Evrop byla expanze Nmecka natolik spn, e se
cident vyetovala, oznaila Japonsko za agresora, ale nic opt zaalo uvaovat o spojenectv s tmto sttem. 27. zdalho nepodnikla. Japonsko pak v roce 1933 z tto in- 1940 vznikla podpisem Paktu t Osa Berln-m-Tokio.
stituce vystoupilo. V beznu 1932 byl vyhlen loutkov Nmecko se nabdlo jako prostednk pro zlepen vztah
stt Mandukuo, v jeho ele byl posledn csa dynastie mezi Sovtskm svazem a Japonskem a v dubnu 1941 byla
ching, Pchu I.
mezi tmito dvma stty podepsna smlouva o neutralit.
Souvisejc informace naleznete tak v lncch
tok na Pearl Harbor a Vlka v Tichomo.
Japonsko povaovalo za nejvtho soupee v Asii Sovtsk

svaz.* [6] Proti ppadnmu napaden Manduska, kter bylo vlastn soust Japonska, Sovtskm svazem a nou
potebovalo Japonsko vytvoit nraznkovou znu mezi nou a Manduskem. Tu tvoily v roce 1935 zskan severonsk provincie.
Japonsko chtlo ve sv expanzi pokraovat smrem na jih,

aby zskalo pstup ke strategickm surovinm. Na napaden Indony v ervenci 1941 vak reagovaly Spojen stty
zastavenm vvozu ropy do Japonska. Opt probhla jednn mezi Japonskem a Spojenmi stty, kter vak nevedla ke zmn situace. Proto Japonci 7. prosince provedli
tok
na Pearl Harbor. Clem bylo omezen nmon pevahy
7. ervna 1937 v oblasti Pekingu vak dolo k potyce meUSA
v Tichomo.
zi japonskmi a nskmi vojky. Tato potyka perostla
ve Druhou nsko-japonskou vlku. Po dobyt Nankingu, V pokraujc vlce v Tichomo Japonsko postupn obsatehdejho hlavnho msty ny, se japont generlov po- dilo Singapur, Thajsko, Barmu, Filipny, Aleutsk ostrovy,
mstili tamnm obyvatelm za protijaponsk odpor masa- a ostrovy a k severn Nov Guineji. V letech 1942 - 1944 se
krem (Nankingsk masakr). 3. listopadu bylo vyhleno pokusilo dobyt zem hospodsky vyuvat a zavst svj
ustanoven japonskho Novho podku ve vchodn Asii. vlastn spoleensk d. Na zskanm zem vystupovali Ja-
24.3. ODKAZY
65
ponci jako osvoboditel od ciz nadvldy. Pozdji vak pro- V roce 1951, 8. z, dolo v San Francisku k podpisu mroti nim vznikla v jednotlivch zemch nrodn osvobozenec- v smlouvy mezi Japonskem, Spojenmi stty a dalmi 47
k hnut.
zemmi. Tmto aktem se Japonsko stalo opt nezvislm.
Vstup Spojench stt do 2. svtov vlky postupn zmnil
rovnovhu sil v Paciku v neprospch Japonska. Spojenci
odzli pstup Japonska ke svmu nov zskanmu zem
a peruili tak pstup japonskch posil z obsazench zem a psun surovin. Po dlouhm pacickm taen Japonsko ztratilo Okinawu v souostrov Rjkj a bylo zatlaeno
na tyi hlavn ostrovy. Spojen stty mohutn zatoily na
Tokio, saku a dal msta strategickm bombardovnm
a kobercovmi nlety.
Souasn byla podepsna bezpenostn smlouva mezi USA

a Japonskem. USA se zavzalo poskytnout Japonsku vojenskou ochranu a Japonsko umonilo vybudovn nkolika
americkch zkladen na zem Japonska.
24.2.3
V roce 1956 dolo k normalizacivztah mezi SSSR a

Japonskem. Nadle vak zstaly spornmi otzkami vlastNa jaltsk konferenci konan v noru 1945 slbil Sovtsk nictv ostrov severn Kurily a ostrov severovchodn od
svaz, e Japonsku vyhls vlku. Stalo se tak 8. srpna a So- ostrova Hokkaid.
vtsk svaz obsadil Mandusko.
V lt 1960 probhla revize bezpenostn smlouvy s USA,
Japonsk vlda nechtla pistoupit na bezpodmnenou ka- kter nepinesla vznamn zmny. Souostrov Rjkj zpitulaci. Z obav vysokch ztrt pi pokraujc ofenzv po- stalo pod sprvou USA a do roku 1972, aby byla zajitna
volil americk prezident Harry S. Truman pouit nov vy- stabilizace vchodn Asie. Vznamn vojensk ptomnost
vinutch atomovch bomb. 6. srpna 1945 byla svrena jed- USA v Japonsku zstv dosud.
na na Hiroimu a 9. srpna druh na Nagasaki. Japonsko
pesto odolvalo a kapitulovalo a 15. z 1945 pot, co bylo zarueno, e nebude zpochybnno postaven japonskho
24.3 Odkazy
csae jako nezvislho vldce Japonska.
24.3.1
24.2.2
Reference

Premir igeru Joida podepisujc mrovou smlouvu v San Francisku 8. z 1951
Po porce se Japonsko dostalo pod sprvu americk okupan sprvy, kter provedla reformy politickch instituc a
ekonomiky sttu.
24.3.2
Souvisejc lnky
Djiny Japonska
2. svtov vlka
66
KAPITOLA 24. OBDOB WA
24.3.3
Extern odkazy
Druh svtov vlka na strnkch o Japonsku
Kapitola 25
Obdob Heisei
Obdob Heisei (japonsky: , Heisei-didai) je
oznaen pro historick obdob Japonska od roku 1989 po
souasnost. Pedchzelo mu obdob wa. Bhem obdob
Heisei je v ele Japonska syn pedchozho csae Hirohita,
csa Akihito. Korunovn byl 7. ledna 1989. Jako nzev sv
ry zvolil Heisei (vudyptomn mr).
infrastruktury. Tm se vak Japonsko nesmrn zadluilo.* [1] Potebn ekonomick reformy se provdly pomalu a vhav a vsledky se zaaly dostavovat a na potku
21. stolet, kdy tehdej pedseda vldy Duniir Koizumi
zprivatizoval sttn majetky a pinutil banky odepsat nkter dluhy.* [1]
25.1 Udlosti
17. ledna 1995 postihlo oblast Kansai zemtesen, kter

ukzalo dal problmy v Japonsku. Vysoce rozvinutou byrokracii, co zpsobilo zpodn pomoci do postien oblasti a poruovn pedpis pi stavbch, kdy byl pouvn
nekvalitn materil.* [2]
20. bezna 1995 zatoili stoupenci nboensk sekty m
inrikj v Tokijskm metru jedovatm plynem sarinem. Tato udlost podntila diskuse o japonsk spolenosti a nboensk svobod.* [2]
V roce 2005 se konala v prefektue Aii vstava Expo 2005.
V roce 2007 zashla Japonsko svtov nann krize, kter
zvila hodnotu jenu o nkolik destek procent, m uvrhla
japonsk exportry do velkch problm, naopak pomohla
obdobn zamenm jihokorejskm konkurentm.
V beznu 2011 bylo Japonsko zasaeno nejvt katastrofou
od druh svtov vlky. Zemtesen o sle 9 st. Richterovy
stupnice a nsledn vlna tsunami (v nkterch mstech a
10 metr vysok) zashla vznamnou oblast na severovchod nejvtho japonskho ostrova Hon. Vlna tsunami
pokodila Jadernou elektrrnu Fukuima I v dsledku eho
dolo k velmi vn jadern havarii.
25.2
Odkazy
25.2.1
Reference
Duniir Koizumi
[1] Popis een hospodsk krize v Japonsku 90. let
V 90. letech pilo obdob deace a minimlnho rstu hospodstv. Japonsko eilo tuto hospodskou krizi investicemi do veejnch zakzek - vstavby silnic, most a dal-
67
68
25.2.2
KAPITOLA 25. OBDOB HEISEI
Souvisejc lnky
Djiny Japonska
25.2.3
Extern odkazy
Bakalsk prce na tma m inrikj v kontextu souasn japonsk religiozity - pdf

Analza monosti een japonsk krize od Deutsche
Bank
lnek o Expo 2005
Kapitola 26
Ansejsk dohody
Ansejsk dohody pedstavuj komplex smluv Japonska s
evropskmi stty a USA, kter znamenaly konec izolace Japonska a zalenily ho do sfry svtovho obchodu. Dohody
byly pojmenovny podle japonsk ry Ansei, kter trvala
od roku 1854 a do roku 1860.
26.1 Pedehra
Do 18. stolet bylo Japonsko zcela uzaven svtu.
Diplomatick styky udrovalo jen s Koreou (kter se v t
dob povaovala za vazala ny) a Okinawou. Dal kontakty mli Japonci s Holanany, kte smli obchodovat na ostrvku Dedima a pedevm pak obchodn styky s dynasti
ching.
Na pelomu 17. a 18. stolet si Japonsko uvdomilo mon
nebezpe inltrace evropskch mocnost na ostrovy. Poddanm byl nazen zkaz opoutt zem Japonska. Roku
1792 bylo pedno poselstv carevny Kateiny II., ve kterm
se Rusko nespn snailo prostednictvm svho posla
Adama Laksmana o navzn styk. Roku 1804 vplula dal rusk lo pod velenm Nikolaje Rezanova do pstavu
Nagasaki. Tam vak zstala stt nkolik let bez monosti
navzn kontaktu s Japonci. Pot co dola kapitnovi trplivost, pstav opustil, co vedlo ke zhoren vztah Ruska
vi Japonsku.
V rmci napoleonskch vlek ptraly britsk lod na
Dlnm vchod po Francouzch. Pi jedn takov vprav
roku 1808 zabloudila lo Phaeton do japonskho pstavu
a uskutenila tak prvn britsko-japonsk kontakt. Spojen
stty vyslaly k japonskm behm lo vedenou komodorem
Jamesem Biddlem, kter ml pkaz k uctivmu chovn,
co ovem povaoval za slabosk a nic tak nevyjednal.
26.2 Smluvn akty
Komodor Matthew C. Perry
komodor Matthew Calbraith Perry. Roku 1853 pistl ped

Edem (dnen Tokio) a pedal gunovi prezidentv dopis,
ve kterm jej dal o navzn obchodnch styk. gun
se po porad s knaty rozhodl k vyhbav odpovdi. Clem bylo odplut Perryho vpravy bez jakhokoli navzn
styk. Americk posdka odjela, ovem za pl roku se vrtila s dalmi sedmi lodmi a v Tokijskm zlivu zahjila
vojensk manvry, jakoto demonstraci sly. V reakci na
to pistupuje Japonsko k jednn a pod tlakem podepisuje prvn prvn akt - japonsko-americkou smlouvu o mru a
ptelstv, tzv. Kanagawskou z 31. bezna 1854. Pot dochz k uzaven analogickch smluv s Velkou Britni (1854),
Ruskem (1855) a Nizozemskem (1856). Tyto asymetrick
smlouvy znevhodovaly Japonsko, kter se v nich zavzalo otevt sv pstavy Hakodate, Nagasaki a imodu cizm
lodm.
V roce 1852 z pkazu americkho prezidenta Filmorea vy- V roce 1856 pijd americk konzul Harris dojednat
plula druh vprava. Tuto nmon vojenskou expedici vedl japonsko-americkou obchodn smlouvu, kter je signovna
69
70
o dva roky pozdji a na n navazuje nov ada smluvnch
akt s Velkou Britni, Ruskem, Franci a Nizozemskem,
ktermi tyto zem vznamnm zpsobem rozily sv prva na zem Japonska. Dolo ke zruen japonsk celn autonomie a cizincm bylo potvrzeno prvo exteritoriality,
avak mli zakzno vzdalovat se od pobe na vce ne
20-30 km, dle pak byl rozen seznam pstupnch pstav, vetn Tokia a saky. gun se snail omezovat vvoz z
Japonska, pesto mnoho komodit zdrailo (nap. re dvojnsobn).
26.3 Dsledky
Ansejsk smlouvy mly za nsledek vznamnou vnitropolitickou krizi na ostrovech. Csa a nezasahoval do politiky
guntu, s podepsanmi obchodnmi smlouvami nesouhlasil. V Japonsku zeslila samurajsk opozice a od roku 1859
se mnoily atentty na cizince. Roku 1868 se gunt hrout
a tzv.palcovou revoluc" (Meidi iin) nastupuje osvcen
obdob Meidi.
Ansejsk smlouvy vak nevytvoily podmnky pro ppadn koloniln zbor zem, nbr byly impulsem k reformnm krokm obdob Meidi a modernizaci japonskho csastv. Tokio se snailo o korekci smluv. Nejvtm spchem v tomto sil bylo dosaen zruen exteritoriality v
letech 1894-1899 a obnoven autonomie celho Japonska v
roce 1911.
26.4 Literatura
PEENKA, M.; LUK, P.. Encyklopedie modern
historie. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.
ALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha :
Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
KAPITOLA 26. ANSEJSK DOHODY
Kapitola 27
Csa Meidi
Tento lnek pojednv o japonskm csai. Mon hledObrzky, zvuky i videa k tmatu Csa Meidi ve
te: obdob Meidi.
Wikimedia Commons
Meidi (japonsky: , Meidi-tenn) (3. listopadu
Csa Meidi
1852 30. ervence 1912) byl 122. japonskm csaem.

Vldl od roku 1867 do roku 1912. Za ivota byl znm pod
jmnem Mucuhito a jeho osobn jmno bylo Tarrik Minab ().
V dob jeho narozen bylo Japonsko zaostalou feudln
zem vldnouc pod oguntem Tokugawa izolovanou od
ostatnho (prmyslovho) svta. Jeho vlda byla znma jako
obdob Meidi a bhem n byly provedeny reformy Meidi,
kter Japonsko otevely vlivu zpadn civilizace, modernizaci a industrializaci. Uinil z Japonska konstitun monarchii a zaal budovat modern armdu euro-americkho stylu. V dob jeho smrti bylo ji Japonsko dleitou rozvinutou svtovou velmoc.
71
Kapitola 28
Vlka Boin
Vlka Boin (japonsky , Boin sens) byla
japonsk obansk vlka z let 1868 a 1869, vybojovan
mezi vldnoucm guntem Tokugawa a csaskou stranou,
usilujc o nvrat politick moci csaskmu dvoru.
vvoje podobnou industrializovanm zpadnm sttm, ale

s odmtnutm Zpadem vnucenho volnho obchodu, kter
by podlomil jeho ekonomiku, vysokho stupn angaovn zpadnch zem, pedevm Velk Britnie a Francie, v
domc japonsk politice a pomrn boulivho zaveden
csask moci. Po ase byla vlka Japonci a ostatnmi, kdo
pokldaj restauraci Meidi za nekrvavou revolucii pes
poet ztrt, zromantizovna.
Pvod vlky vychzel z nespokojenosti mnoha lechtic a

mladch samuraj s nakldnm guntu s cizinci bhem
otevrn Japonska zpadnmu svtu v dekd pedchzejc
vlce. Zvyujc se vliv Zpadu v ekonomice vedl k padku, podobn jako v asijskch koloni Zpadu. Spojenectv
zpadnch samuraj, pedevm z knectv , Sacumy
a Tosy, a dvorskch ednk si zajistilo kontrolu csask- 28.1 Politick pozad
ho dvora a ovlivovalo mladho csae Meidi. Vldnouc
gun Joinobu Tokugawa si uvdomil bezvchodnost sv 28.1.1 Potky nespokojenosti se guntem
situace a vzdal se svch politickch pravomoc ve prospch
csae. Doufal, e tmto krokem zachov svj rod s psli- Po dv stalet ped rokem 1854 Japonsko znan omezovalo
bem mon asti na budouc vld.
vmnu s cizmi zemmi, s vjimkou Koreje skrze Cuimu,
Nicmn vojensk pesuny csaskch oddl, stranick n- chingskou nou skrze Rjkj a Nizozemci skrze obchodsil v Edu a csask dekret prosazen Sacumou a a n stanici v Dedim. Roku 1854 otevel komodor Perry
ruc rod Tokugawa pinutil Joinobua Tokugawu zahjit Japonsko celosvtovmu obchodu pomoc implikovan vvojensk taen na obsazen csaova dvoru v Kjtu. Vle- hrky pouit sly, a tm odstartoval ru rychlho rozvon tst se piklonilo na stranu men, ale relativn moder- je zahraninho obchodu a pozpadovn. Velkm dlem
nizovan csask strany a po srii bitev vrcholc pdem kvli poniujcm podmnkm nerovnch dohod brzy elil
Eda se gun vzdal. Ti, kdo zstali vrn rodu Tokugawa, gunt vnitnmu napt, kter se zhmotnilo do radiklnuprchli do severnho Hon a pozdji na Hokkaid, kde za- ho, xenofbnho hnut sonn ji (doslova uctvejte csae,
*
loili Republiku Ezo. Porka v bitv u Hakodate zlomila vyete barbary). [2]
jejich odpor a csa tak zskal svrchovanou vldu nad celm Csa Kmei s tmito postoji souhlasil, poruil stalet trvaJaponskem, m byla ukonena vojensk fze restaurace jc csaskou tradici a zaal zaujmat aktivn roli ve sttMeidi.
nch zleitostech. Kdy se objevila pleitost, kritizoval
Bhem koniktu bylo mobilizovno okolo 120 000 mu, dohody a pokusil se zashnout do gunskho nstupnicz nich padlo asi 3 500.* [1] Nakonec vtzn csask frak- tv. Jeho snahy vyvrcholily v beznu 1863 Rozkazem na
ce opustila svj zmr vyhnat cizince z Japonska a msto vyhnn barbar. Akoliv neml gunt nejmen mysl
toho pijala politiku pokraujc modernizace s drazem toto nazen uvst v praktick ivot, pesto rozkaz inspina mon budouc pehodnocen nerovnch dohod se z- roval toky vi nmu a cizincm v Japonsku. Napklad
padnmi mocnostmi. Na nalhn Takamoriho Saiga, pro- za smrt britskho obchodnka Charlese Lennoxe Richardminentnho vdce csask strany, byla tokugavskm stou- sona musel gunt zaplatit odkodn 100 tisc britskch
*
pencm prokzna shovvavost a mnoha vedoucm osobm liber. [3] Dalm incidentem bylo ostelovn zahraninch
lod v imonoseki.* [4]
guntu byly pozdji udleny posty v nov vld.
Vlka Boin svdila o pokroilm stdiu modernizace, kte- Bhem roku 1864 odpovdly zahranin mocnosti vojenr Japonsko ji doshlo, kdy vyuilo a sledovalo rove skou silou, jakou bylo britsk ostelovn Kagoimy a mezinrodn ostelovn imonoseki. Ve stejnou dobu oddly
72
28.2. POTEN STETY

z , spolen s xenofbnmi rniny, vyvolaly povstn s
clem obsadit msto Kjto, kde se zdroval csask dvr,
ale byly odraeny gunovmi vojky pod velenm budoucho guna Joinobua Tokugawy. gunt nadil vst proti
trestnou vpravu, se vak vzdalo bez boje a vydalo vdce povstn. Poten odpor k guntu ve veden
knectv a na csaskm dvoe se zmrnil, ale nsledujcho roku gunt ji neuhjil celkovou moc nad zem,
jeliko vtina daimj zaala ignorovat rozkazy a dotazy z
Eda.* [5]
28.1.2
Zahranin vojensk pomoc

Francouzsk vojensk mise v Japonsku (1867
1868).
73
28.1.3
Sttn pevraty
Po pevratu v , kde se na vedouc pozice vrtili extrmistick frakce, rozhlsil gunt svj zmr vst dal vpravu proti tto sti zem. Tento krok piml uzavt
tajn spojenectv se Sacumou. V lt 1866 byl gunt poraen, co mlo za nsledek znanou ztrtu autority. Ke
konci tho roku ale zemeli jak gun Iemoi Tokugawa,
tak i csa Kmei. Na jejich postech je nahradili Joinobu
Tokugawa a csa Meidi. Dne 9. listopadu 1867 byl Sacumou a vytvoen tajn pkaz ve jmnu csae Meidi, nakazujc zmasakrovn zrdnho poddanho Joinobua. Nicmn jet ped tmto se Joinobu na nvrh
daimj z Tosy vzdal svho postu a pedal sv pravomoce
csai. Souhlasil tak s tm, e bude nstrojem pro vykonvncsaskch pkaz.* [9] Tokugawsk gunt tak
pestal existovat.* [10]
Akoliv Joinobuova rezignace vytvoila nepatrn przdno
na nejvym stupni vldy, jeho sttn apart petrval. Navc
vlda guntu, zvlt rod Tokugawa, zstala pedn silou
ve vyvjejcm se politickm du a podrela si mnoho vkonnch pravomoc.* [11]* [12] Tuto vyhldku shledali zastnci tvrd linie ze Sacumy a jako nepijatelnou* [13]
a 3. ledna 1868 obsadili csask palc v Kjtu. Nsledujcho dne prohlsil patnctilet csa Meidi plnou obnovu
sv vldy. Akoliv byla vtina csaskho poradnho sboru spokojena s formlnm vyhlenm pm vldy a thla
k podpoe pokraujc spoluprce s Tokugawy pod pojetm spravedliv vldy(, kgiseitai), Takamori
Saig piml hrozbami sbor zruit titul guna a pikzat
konskaci Joinobuovch zem.* [14]* [15]
Navzdory ostelovn Kagoimy se knectv Sacuma sblilo s Brity a s jejich podporou zaalo modernizovat svou armdu a nmonictvo.* [6] Skotsk obchodnk Thomas Blake Glover prodal znan mnostv vlench lod a zbran
jinm knectvm. Amerit a britt vojent experti, vtinou bval dstojnci, mohli bt pmo zapojeni do vojenskch zleitost. Britsk velvyslanec Harry Smith Parkes podporoval protigunsk sly v sil ustanovit legitimn jednotnou csaskou vldu v Japonsku, aby vyruil francouzsk vliv na gunt. Bhem tto doby jihojapont vdci, jako byli Takamori Saig ze Sacumy i Hirobumi It a
Kaoru Inoue z , pstovali osobn vztahy s britskmi
diplomaty, hlavn s Ernestem Masonem Satowem.
Zpotku s tmito poadavky Joinobu souhlasil, ale dne
Tak gunt se pipravoval na dal konikt moderniza- 17. ledna 1868 prohlsil e nebude vzn vyhlenm re*
c svch vojsk. V souladu s Parkesovmi plny se Brito- staurace a vyzv dvr, aby je odvolal. [16] Dne 24. ledv, v t dob hlavn partner guntu, zdrhali poskytnout na se Joinobu rozhodl pipravit tok proti Kjtu, v t dob
pomoc. Tokugawov se tedy hlavn spolhali na francouz- obsazenmu silami ze Sacumy a . Toto rozhodnut byskou odbornost, povzbuzeni tehdej vojenskou presti c- lo uspeno pot, co se dozvdl o srii hskch tok v
sae Napoleona III. vydobytou francouzskmi spchy v Edu, ponaje vyplenm pedhrad zdejho hradu, hlavn
residence Tokugaw. Z tohoto inu byl obvinn sacumsk
krymsk a druh italsk vlce za nezvislost.* [7]
rnin, kter ten den zatoil na sdlo vldy. Nsledujcho
gunt podstoupil vznamn kroky k vybudovn a modne gunovy jednotky odpovdly tokem proti mstn redernizaci silnho vojska; nmonictvo s jdrem osmi parzidenci daimj ze Sacumy, kde se skrvalo na Saigv pnch vlench lod bylo vystavno za nkolik let a ji tehdy
kaz mnoho gunovch odprc. Palc byl splen a mnoho
bylo nejsilnj mezi asijskmi stty. Roku 1865 byl dostaoponent bylo zabito nebo pozdji popraveno.* [17]
vn prvn japonsk modern nmon arzenl v Jokosuce,
jeho stavbu vedl francouzsk stavitel Lonce Verny. V
lednu 1867 dorazila do zem francouzsk vojensk mise,
jejm clem byla reorganizace gunsk armdy a vytvo- 28.2 Poten stety
en elitn jednotky Dentai. Navc Japonci chtli zakoupit americkou pancovou lo CSS Stonewall, pozstatek Dne 27. ledna 1868 vojsko guntu napadlo jednotky z
americk obansk vlky. Kvli deklarovan nezvislosti a Sacumy pobl Toby a Fuimi na jinm pstupu
zpadnch zem vak Amerian odmtli lo prodat, ale po ke Kjtu. st 15tiscov gunovy armdy byla vycviezmn americk politiky tuto lo zskala csask strana a na francouzskmi vojenskmi poradci, ale vtina sestvanasadila ji v bitv u Hakodate pod jmnem Ktecu.* [8]
la ze stedovkch samurajskch oddl. Zatmco jednotky
74
KAPITOLA 28. VLKA BOIN
a Sacumy, peslen 3:1, byly pln modernizovny

a vyzbrojeny houfnicemi Armstrong, pukami Mini a nkolika Gatlingovmi kulomety. Po potenm nerozhodnutm stetu* [18] byl druh den propjen brncm jednotkm csask prapor a csav pbuzn Komacu Akihito
byl jmenovn jejich formlnm vrchnm velitelem, m se
z nich ociln stala csask armda (, kangun).* [19]
Navc nkolik daimj, dosud vrnch gunovi, po pesvdovn dvoany pebhlo na stranu csaskho dvora. Byli to
daimj z Joda (5. nora) a z Cu (6. nora), kte nakonec
pevili vojenskou rovnovhu na csaskou stranu.* [20]
V kvtnu 1868 nakonec obklil Edo, co vedlo k jeho pdu pot, co ministr gunovy armdy Kaiu Kacu vyjednal
bezpodmnenou kapitulaci.* [27] Nkter skupinky pokraovaly v odporu i po tto kapitulaci, ale byly dne 4. ervence 1868 poraeny v bitv u Uena. Velitel gunova lostva
Takeaki Enomoto odmtl odevzdat vechny sv lod. Pedal pouze tyi lod (mezi nimi i parn fregatu Fudijama),
ale pot uprchl na sever se zbytkem otily (osmi parnmi
vlenmi lodmi Kaiten, Banrj, ijodagata, gei, Kaij
Maru, Kanrin Maru Mikaho a insoku) a 2000 nmonky v
nadji, e zde pprav protitok spolu se severnmi daimj.
Dne 7. nora gun, oividn rozruen csaskm uznnm Byl doprovzen hrstkou francouzskch vojenskch poradc, mezi nimi i Julesem Brunetem, kter ociln opustil
akc Sacumy a , opustil saku na palub Kaij Maru a
*
sthl se do Eda. gunovy jednotky, demoralizovny jeho francouzskou armdu, aby mohl nsledovat povstalce. [28]
tkem a tak zradou Joda a Cu, ustoupily, m prakticky
darovaly vtzstv u Toby a Fuimi csaskm, akoliv mly mt dostatek sil k jejich porce.* [21] Hrad saka byl 28.4 Vzdor Severn koalice
nsledujcho dne oblehnut.* [22] Zhruba ve stejn as jako tyto udlosti se dne 28. ledna odehrla nmon bitva Po Joinobuov kapitulaci vtina Japonska pijala csaovu
u Awy mezi gunskm lostvem a st sacumsk otily. vldu, ale jdro knectv na severu, podporujc klan AiJednalo se o teprve druh stet Japonska s ast modernho zu, pokraovalo v odporu.* [29]* [30] V kvtnu 1868 zforlostva.* [23] Bitva skonila vtzstvm guntu.
movalo nkolik severnch daimj alianci pro boj s csaNa zatku nora se v otevenm pstavu Hjgo (dne- skmi jednotkami. Koalice severnch knectv zahrnovala
Aizu, nai
n Kbe) seli zstupci zahraninch zem a vydali dekla- hlavn oddly z [[knectv Sendai], Jonezawy,
*
a
Nagaoky
s
celkovou
slou
50
000
mu.
[31]
Csask
raci oznaujc gunt jako jedinou prvoplatnou vldu v
princ
Kitairakawa
Joihisa
uprchl
na
sever
se
stoupenci
toJaponsku. To dalo Joinobuovi nadji, e zahranin mockugawskho
guntu
a
stal
se
formlnm
vdcem
Severn
nosti (pedevm Francie) mohou zvaovat intervenci v jeho prospch. Nicmn o nkolik dn pozdji navtvila z- aliance, obas titulovn jako csa Tbu.
stupce csask delegace, kter prohlsila, e gunt byl
zruen, pstavy zstanou oteveny podle mezinrodnch
smluv a cizinci budou ochrnni. Vyslanci dky tomuto nakonec uznali novou vldu.* [24] Nrst proticizineckch nlad vak vedl k nkolika tokm na cizince v nsledujcch mscch. Jedenct francouzskch nmonk z korvety Dupleix bylo 8. bezna 1868 zabito samuraji z Tosy. O
patnct dn pozdji byl napaden britsk velvyslanec Harry
Parkes skupinou samuraj na ulici v Kjtu.* [25]
Enomotovo lostvo vplulo do pstavu Sendai 26. srpna

1868 a spojilo sv sly s alianc. Akoliv byly sly Severn aliance poetn, byly chab vyzbrojeny a spolhaly na
tradin metody veden boje. Modern vzbroj byla vzcn,
a proto se objevily snahy vyrobit dla ze deva vyztuen
provazy a stlejc kamenn koule. Takovto dla, umstn na obrannch strukturch, mohla vystelit pouze tyi a
pt koul ped tm, ne praskla. Naproti tomu se daimj z
Nagaoky povedlo zajistit dva ze t Gatlingovch kulomet v Japonsku a 2 000 modernch francouzskch puek od
nmeckho obchodnka se zbranmi Henryho Schnella.
28.3 Kapitulace Eda
V kvtnu 1868 zpsobil daimj z Nagaoky tk ztrty csaskm vojskm v bitv u Hokuecu, ale jeho hrad nakonec pesto padl dne 19. kvtna. Csask oddly pokraovaly
ve svm postupu na sever. Porazily jednotky insengumi v
bitv v prsmyku Bonari, co otevelo cestu k jejich toku
na hrad Aizuwakamacu v jnu 1868. Pozice aliance v Sendai se stala neudritelnou. Aliance se rozpadla a 12. jna
1868 opustila Enomotova otila Sendai a vydala se k Hokkaidu. Jet ped tm se j podailo zskat dv dal lod (Oe
Maru a H Maru), pvodn zapjen knectv Sendai
guntem, a okolo 1 000 novch mu: zbvajcch gunovch jednotek pod velenm Keisukeho toriho, oddl
insengumi v ele s Toizem Hidikatou a partyzn (jugekitai) vedench Kacutarem Hitomim a tak nkolik dal-
V noru byl s pomoc francouzskho velvyslance Lona Rochese formulovn pln na zastaven postupu csaskho vojska v Odawaem poslednm strategickm vstupnm mst
do Eda, ale Joinobu se vyslovil proti tomuto plnu. okovan Roches rezignoval na svou pozici. Na potku bezna podepsaly zahranin mocnosti pod vlivem britskho vyslance Harryho Parkese striktn dohodu o neutralit, podle
n nemly intervenovat nebo poskytovat vojensk zsoby
dn stran koniktu, dokud se tento sm nevye.* [26]
Takamori Saig zatm vedl vtzn csask oddly na sever
a vchod Japonska. Zvtzil v bitv u K a Kacunumy.
28.6. NSLEDKY
75
ch francouzskch poradc (Fortanta, Gardeho, Marlina a v Hakodatskm zlivu. Pevnost Gorjkaku s posdkou 800
Bouera).* [32]
mu byla obklena. Francouzt poradci, kdy vidli bezDne 26. jna bylo Edo pejmenovno na Tokio a ocil- vchodnost situace, uprchli na francouzskou lo Cotlogon
n zaalo obdob Meidi. Na zatku tohoto msce bylo pod velenm kapitna Dupetit-Thouarse, kotvc v Hakooblehnuto Aizu, co vedlo k hromadn sebevrad 20 mla- date. Odtud se pes Jokohamu dostali do Francie. Japonci
dch vlenk z Bjakkotai. Po zdlouhav msn bitv se poadovali, aby tito poradci byli ve Francii souzeni, avak
dky lidov podpoe jejich in nebyli nakonec potrestni.
Aizu konen dne 6. listopadu vzdalo.
28.5 Taen na Hokkaid

28.5.1
Vytvoen Republiky Ezo
Po porce na Hon uprchl Takeaki Enomoto se zbytky

lostva na Hokkaid. Spolu s francouzskmi poradci vytvoil vldu s clem utvoit nezvisl ostrovn stt na Hokkaidu.
Dne 25. prosince 1868 byla ociln vyhlena Republika
Ezo, postaven na americkm modelu. Jednalo se o prvn
a jedinou republiku kdy v Japonsku vyhlenou. Enomoto
byl zvolen vraznou vtinou novm prezidentem. Republika se pokusila oslovit zahranin poselstva, kter se nachzela v Hakodate, jako nap. Ameriany, Francouze a Rusy,
ale nezajistila si dn mezinrodn uznn nebo podporu.
Enomoto navrhl udlit toto zem tokugawskmu gunovi
pod csaskou vldou, ale jeho nvrh byl zamtnut csaskou
vldnouc radou.* [33]
Enomoto byl odhodln bojovat do konce a poslal sv cennosti protivnkovi na schovu. Nakonec jej ale tori pesvdil, aby se vzdal, nebo mu ekl, e rozhodnut t v porce je skuten odvn cesta: Jestli je smrt to, co chce,
me ji mt kdykoliv.* [35] Enomoto se vzdal 18. kvtna
1869 a pijal vldu csae Meidi. Republika Ezo pestala
existovat 27. ervna 1869.
28.6
Nsledky
Po vtzstv se nov veden snailo sjednotit zemi pod jedinou, legitimn a silnou vldou csaskho dvora. Csaovo
sdlo bylo na konci roku 1868 peneseno z Kjta do Tokia.
Vojensk a politick moc jednotlivch knectv byla postupn eliminovna a samotn knectv byla brzy pemnna na prefektury, jejich sprvci byli jmenovni csaem.
Vznamnou reformou se stalo vyvlastnn a zruen tdy
samuraj, co umonilo mnoha samurajm zskat administrativn a podnikatelsk posty, ale mnoho dalch odsoudilo k chudob.* [36] Jin knectv Sacuma, a Tosa,
kter se rozhodujcm zpsobem podlela na csaov vtzstv, zskala vtinu klovch mst ve vld na nkolik
povlench desetilet. Tomuto rozvren sil se nkdy k
oligarchie Meidi. Roku 1869 byla postavena svatyn Jasukuni v Tokiu k uctn pamtky obt vlky Boshin.* [37]
Bhem zimy opevnili vzbouenci sv pozice okolo jinho poloostrova Hakodate, s nov postavenou pevnost Gorjkaku ve stedu. Jednotky byly uspodny
pod francouzsko-japonskm velenm (vrchnmu veliteli
Keisukemu toriovi sekundoval francouzsk kapitn Jules
Brunet) a rozdleny do ty brigd. Kad z nich byla vedena francouzskm poddstojnkem (Fortant, Marlin, Cazeneuve, Bouer) a dle dlena do osmi plbrigd pod ja- Nkte vedouc stranci bvalho guntu byli uvznni
ponskm velenm.* [34]
a jen tak tak unikly poprav. Tato shovvavost pochzela
z nalhn Takamoriho Saiga a Tomomi Iwakury, akoliv velk vha byla pikldna tak rad britskho vyslan28.5.2 Konen porky a kapitulace
ce Parkese. Ten tvrdil Saigovi (slovy Ernesta Satowa), e
psnost vi Keikimu (Joinobuovi Tokugawovy) nebo jeho
Csask nmonictvo dorazilo v pprav invaze do psta- stoupencm, obzvlt ve form osobnho potrestn, by povu Mijako na severu Hon dne 20. bezna 1869. Vzbou- kodila reputaci nov vldy u evropskch mocnost.* [38]
enci, oekvajc pjezd tchto lod, vymysleli pln na Po dvou a tech letech vznn byla vtina potrestanch
zajet Ktecu, nejsilnj lod sestavy. V ele s velitelem povolna k slub v nov vld a nkolik z nich mlo skvinsengumi Tizou Hidikatem byly vyslny ti lod k lou kariru. Napklad Takeaki Enomoto pozdji zastval
pekvapivmu toku na Mijako. Bitva skonila nezdarem post vyslance v Rusku a n a ministra kolstv.
vzbouenc, pedevm kvli patnmu poas, problmy s Csask strana dle neprosazovala svj zmr vypudit zamotorem a rznmu pouit Gatlingovch kulomet proti hranin vlivy z Japonska, ale namsto toho pela k progretocm samurajm.
sivnj politice, kter se zamovala na pokraujc moderCsask oddly brzy upevnily sv postaven na Hon a v
dubnu 1869 byla proti Ezu vyslna otila a pozemn jednotky o sle 7 tisc mu. Vypukla rozhodujc bitva. Csask vojsko postupovalo rychle a vyhrlo nmon stetnut
nizaci zem a znovuvyjednn nerovnch dohod se zahraninmi mocnostmi pod pozdjm heslem bohat zem,
siln armda(, fukoku kjhei). Zmna postoje
k cizincm pila bhem prvnch dn obansk vlky; dne
76
8. dubna 1868 byly vyveny nov informan tabule v Kjtu (a pozdji v cel zemi), kter vhradn zavrhovaly nsil
vi cizincm.* [39] Bhem koniktu pijmal csa Meidi
osobn evropsk vyslance, pvodn v Kjtu, pozdji v sace a Tokiu.* [40] Bezprecedentn bylo tak csaovo pijet
Alfrda, vvody z Edinburku jako sob rovnho pokud jde
o krev.* [41]
Akoliv potek ry Meidi byl svdkem zlepovn vztah
mezi csaskm dvorem a zahraninmi mocnostmi, vztahy
s Franci byly doasn zakaleny faktem, e Francie pvodn v koniktu podporovala guna. Ale ji brzy pot, roku
1872, byla do Japonska pozvna druh francouzsk vojensk mise a roku 1884 tet. Vzjemn vztahy se zlepovaly
a Francie pomhala s vybudovnm prvnho velkho modernho csaskho vlenho nmonictva pod dohledem
nmonho konstruktra Louise mila Bertina. Modernizace zem sice zapoala ji v poslednch letech guntu, ale
dky vce zredukovan a centralizovan byrokracii bylo csastv v tomto sil spnj.
Po sv korunovaci vydal csa Meidi Psahu pti lnk,
ve kter se doadoval vytven poradnch shromdn, sliboval lep pleitosti pro obyejn lid, odstraoval patn zvyky minulostia zavzal se zskvat znalosti ze svta, aby poslily zklady csask vldy.* [42] Hlavn reformy obdob Meidi zahrnovaly zruen systmu knectv v roce 1871, kdy byly feudln panstv a jejich ddin vldci nahrazeni prefekturami se sprvci jmenovanmi
csaem,* [43] zaveden povinn koln dochzky a zruen
vhod konfucinsk tdy. Reformy vyvrcholily roku 1889,
kdy byla vydna stava Meidi. Nicmn i pes podporu
csaskho dvora ze strany samuraj bylo mnoho prvotnch
reforem Meidi vnmno jako kodlivch jejich zjmm.
Vytvoen brann armdy z prostch oban a ztrta ddin prestie a pjm popudila mnoho bvalch samuraj.* [44] Napt vzrstalo pedevm na jihu, kde vystilo roku 1874 v Sagsk povstn a roku 1876 v sk
povstn. Bval samurajov v Sacum veden Takamorim
Saigem, kte opustili vldu kvli neshodm v politice vi
cizincm, rozpoutali roku 1877 Sacumsk povstn. Bojovali za zachovn samurajsk tdy a mravnj vldu, jejich
heslem bylo nov vlda, vysok morlka(, insei ktoku). Jejich rebelie skonila totln porkou v bitv
u irojamy.* [45]
KAPITOLA 28. VLKA BOIN
(japonsky)
[2] Hagiwara, s. 34.
[3] JANSEN, Manus B.. The Making of Modern Japan. [s.l.]
: Harvard University Press, 2000. 936 s. ISBN 978-0-67400334-7. S. 314315. (anglicky)
[5] Jansen, s. 303-305.
[6] Hagiwara, s. 34-35.
[7] POLAK, Christian. Soie et lumires: L'ge d'or des changes franco-japonais (des origines aux annes 1950. Tokyo :
Chambre de Commerce et d'Industrie Franaise du Japon.
(francouzsky)
[8] KEENE, Donald. Emperor of Japan: Meiji and His World,
18521912. New York : Columbia University Press, 2005.
922 s. ISBN 978-0-231-12340-2. S. 165-166. (anglicky)
[9] SATOW, Ernest. A Diplomat in Japan. Tokyo : Oxford. S.
282. (anglicky)
[10] Keene, s. 116.
[11] Keene, s. 120-121.
[12] Satow, s. 285.
[13] Satow, s. 286.
[14] Keene, s. 122.
[16] Keene, s. 124.
[17] Keene, s. 125.
[18] Keene, s. 125-126.
[19] Keene, s. 126-127.
[22] Hagiwara, s. 43-45.
[23] .
. [s.l.] : [s.n.]. (japonsky)
[24] Polak, s. 75.
28.7 Reference
[25] Le Monde illustr. 13. ervna 1868, s. 583. (francouzsky)
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Boshin War

[1] HAGIWARA, Kii.
(Ilustrovan ivot Saig Takamoriho a kubo Toimiiho). [s.l.]

: , 2004. 126 s. ISBN 4-309-76041-4. S. 50.
[26] Polak, s. 77.
[28] Polak, s. 51.

[29] BOLITHO, Harold. Treasures among Men: The Fudai Daimyo in Tokugawa Japan. New Haven : Yale University Press,
1974. ISBN 978-0-300-01655-0. S. 246. (anglicky)
28.7. REFERENCE
[30] BLACK, John R.. Young Japan: Yokohama and Yedo, Vol.
II. London : Trubner & Co., 1881. S. 214. (anglicky)
[31] Polak, s. 79-91.
[32] Polak, s. 81.
[33] Black, s. 240-241.
[34] Polak, s. 85-89.
[35] Polak.
[36] GORDON, Andrew. A Modern History of Japan. New York
: Oxford, 2003. ISBN 0-19-511060-9. S. 64-65. (anglicky)
[37] Koizumi shrine visit stokes anger [online]. BBC News, 200608-15. Dostupn online. (anglicky)
[38] Citovno z Keene, s. 143.
[39] Keene, s. 142.
[40] Keene, s. 143-144 a 165.
[41] Citace Parkese z Keene, s. 183-187.
[42] Jansen, s. 338.
[43] Jansen, s. 348-349.
[44] Jansen, s. 367-368.
[45] Hagiwara, s. 94-102.
77
Kapitola 29
Reformy Meidi
Reformy Meidi (japonsky: , Meidi iin) byla
srie reforem japonskho csae Meidi (nkdy t pepisovanho jako Meiji), kter zaaly po roce 1869 mnit zastaral feudln Japonsko v modern industrializovan
stt.
Proces budovn modernho Japonska podle evropskho
vzoru zaalo v obdob ry Meidi roku 1869. Japonsko v
polovin 19. stolet ilo v relativnm klidu, nad nm bdl
psnm okem gunt rodu Tokugawa. Spolenost byla dlena na kasty. Do pjezdu komodora Perryho v roce 1853
bylo Japonsko z velk sti izolovan. Na zatku 16. stolet bylo Japonsko ve styku se panly a Portugalci. Od roku
1549 se zde dokonce zaalo it kesanstv. gun Iejasu
Tokugawa (uchvtil moc roku 1600) rozpoutal smr persekuc proti kesanm, bhem n jich tisce zahynuly. Jeho vnuk a tet gun Tokugawa Iemicu pak pivedl Japonsko do 250 let trvajc izolace, prosazenm politiky Sakoku
.
Ta byla prolomena v polovin 19. stolet. Dky ntlaku
Matthewa Calbraitha Perryho byl gunt donucen i pes
odpor lechty ustoupit Amerianm. Koloniln otily, kter nyn kotvily v japonskch pstavech, byly trnem v oku
nacionalistickm radiklm. Tito se sjednotili pod mylenkami Motoori Norinagy a pod sloganem sonn di (ctte
csae, vyete barbary). Oiven csastv zvlt inspirovalo samuraje ze zpadnch ln a Sacuma, kte se s
nadvldou rodiny Togukawa nikdy nesmili. V roce 1868
dolo k revoluci, kdy radiklov obsadili palc v Kjtu. Vtina lechtic zstala neutrln a obansk vlka skonila v
roce 1869. gunt byl svren a bylo obnoveno csastv
Japonsko se mlo stt modernm feudlnm sttem. Mlad
csa Meidi se pesthoval do Eda, kter pejmenoval na
Tokio (vchodn hlavn msto), a zahjil okamit adu reforem. Bylo mezi nimi ustaven parlamentu, snmu a Csa Meidi ve vojensk uniform evropskho stylu, barevn denejvyho soudu, zaveden veejnho systmu potovnch voez 1888
slueb, pijet modern jednotn mny a oteven tokijsk
burzy. Inspiraci erpal z Velk Britnie, USA, Francie a
Nmecka. Zrove ze zpadu povolal civiln a vojensk po- nauit Japonce evropskm stavebnm technologim.
radce. Ti mli pomoci vytvoit v Japonsku s eleznice,
vybudovat prmysl, vycviit armdu, vybudovat lostvo a
78
Kapitola 30
Prvn nsko-japonsk vlka

Tento lnek pojednv o vlce v obdob 1894-1895. O Meidi. Vtzstv zajistilo Japonsku pozici asijsk velmoci.
vlce z let 1937-1945 pojednv lnek Druh nskoPorka ze strany Japonska, tradinho vazala ny, dle
japonsk vlka.
podkopala nsk nrodn sebevdom, u tak dost poramocen snadnmi porkami ze strany zpadnch mocnosPrvn nsko-japonsk vlka (1894 - 1895) byla vlka t, pedevm Velk Britnie v obou opiovch vlkch. Nemezi nskou dynasti ching a Japonskem o nadvldu nad spokojenost se o pt let pozdji projevila v proticizineckm
zemm Korejskho poloostrova.
Boxerskm povstn.
Stetnut skonilo drtivou porkou ny, kter ztratila
nejen svj vliv v Koreji, ale t ostrov Tchaj-wan a postaven prvn asijsk velmoci, kter pevzalo Japonsko. Vl- 30.3 Odkazy
ka nepmo poloila zklad pozdj rusko-japonsk vlky. Rusk imprium toti nejene vyuilo oslaben ny a 30.3.1 Reference
nsko-japonsk vlky k ovldnut sti Manduska, ale dokonce i k tomu, aby s podporou Francie a Nmecka pinu- [1] DUPUY, R. Ernest; DUPUY, Trevor N. Vojensk djiny 2.
dl. Praha : Forma, 1997. ISBN 80-7213-008-0. S. 962.
tilo Japonsko, aby mu pedalo Port Arthur, kter mu na
v imonoseck mrov smlouv tak postoupila.
30.3.2
30.1 Vlka
Ob strany si vyhlsily vlku 1. srpna 1894, avak sporadick poben stety probhaly ji od 25. ervence.* [1] Prvn
polovina stetu se vedla pedevm na zem Koreje. Japonci postupovali korejskm poloostrovem, kter byl ji pod
znanm japonskm vlivem.
Nkter zem vak byla spe nsk: hlavn kolem msta Pchjongjang, Soul a dl severn. Bez problmu byl obsazen Pusan. Po nkolika bitvch pozemnch a nmonch
zejmna o Asan (1894) a Pchjongjang ve stejnm roce. Po
bitv o Pchjongjang musela nsk vojska opustit Koreu. Po
nmon bitv u eky Jalu postoupila japonsk armda a do
Manduska. Mezi tm Japonci obsadili Tchajwan.
30.2 Dsledky
Vhra Japonska byla dsledkem modernizace a industrializace Japonska zapoat o dvacet let dve na potku obdob
79
Literatura
KOVAR, Jan. Zpas o Koreu: nsko-japonsk soupeen 1868-1895. Historick obzor, 2006, 17 (3/4), s.
61-80. ISSN 1210-6097.
PAINE, S.C.M.. The Sino-Japanese War of 18941895: Perceptions, Power, and Primacy. New York :
Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-52161745-1. (anglicky)
Kapitola 31
Dynastie ching
Dynastie ching (nsky ; pchin-jin Qng cho, v srdce ny na dolnm toku Jang-c-iang.
pepisu do etiny ching chao; Wade-Giles Ch'ing ch'ao;
mandusky daicing gurun; mongolsky ) (nsky
ist) byla mandusk dynastie, kter vldla v n mezi
31.3 Prvn chingt csaov
lety 1644 a 1911. Byla posledn nskou csaskou dynasti.
31.1 Vzestup dynastie Mandu

Manduov, kte ovldali nu mezi lety 1644 a 1911, byli
potomky drenskch kmen, je vldly severn n a
pilehlm oblastem ve 12. stolet (e in). Za Nurhaiho
a jeho syna Abachaje zskal rod Aisin Gioro nadvldu nad
ostatnmi drenskmi kmeny a rozil svou nadvldu i na
Vnitn Mongolsko a Koreu.
Nurhai zaloil vlastn dynastii, kterou nazval Pozdn in.
Hlavnm mstem Pozdnch in se stal Mukden (modern
en-jang). Nurhai reorganizoval celou armdu v osm prapor, pejmal mnoho nskch i jinch cizch vzor, roku
1635 pijal velkou pee mongolskch chan a pihlsil se
tak k nstupnictv dynastie Jan.
Na konci 17. stolet si Manduov obratn zskvali nklonnost nskch vzdlanc. Prvn chingt csaov platili za nejdynamitj v celch nskch djinch. Za csae
Kchang-si (1661-1722) byla dokonena posledn fze vojenskho dobyt zem dnen ny (vetn Tibetu) a podna taen proti Ojratm (zpadnm Mongolm) k upevnn chingsk bezpenosti na vnitroasijskch hranicch e. Za vldy csae Jung-enga (1722-1735) vlda podporovala integraci nenskho obyvatelstva do nsk kultury. Vrchol ranho obdob dynastie ching znamenala vlda csae chien-lunga (1735-1796), kter vydval obrovsk sumy na vojensk expedice (deset velkch vtzstv).
Pedevm zastavil postup turkickch nrod a Mongol.
Posledn roky jeho vldy ale byly poznamenny vzestupem
jeho oblbence, Che-ena.
Nurhaiho nstupce Abachaj si na vchod podmanil Ko31.4 Dal expanze

reu a na zpad uzavel spojenectv s koovnickmi kmeny
Vnitnho Mongolska. Roku 1636 pojmenoval svj nrod
jako Manduy a vyhlsil dynastii ching. V t dob tak V roce 1683 chingov dobyli Tchajwan. Od konce 17.
stol. do potku 18. stol. chingsk armdy zniily ojratvzniklo mandusk psmo.
skou i v Dungarsku a zalenily do chingskho sttu oblast kolem jezera Kukunor ve stedn Asii. Do poloviny 18.
stolet byly dobyty i zem po obou stranch poho Tchien31.2 Dobyt ny
an a k jezeru Balcha. V polovin 18. stolet byli pokoeni i zpadn Mongolov v Illi. Dobyt zem provzely
Do roku 1644 Manduov podnikli nkolik vpd na ze- vlny nskch osadnk, kte se pokoueli pvodn obyvam severn ny, nemli vak zatm dost sil, aby porazili telstvo asimilovat. Mongolov byli udrovni pod kontrolou
dynastii Ming.
prostednictvm administrativnch opaten a psobenm lMingsk reim vak rychle slbl, zejmna v dsledku tr- maistick sekty Gelugpa.
valch povstn. Nakonec mingsk generl Wu San-kuej a
dal pozvali Manduy do severn ny, aby mingskmu vojsku pomohli potlait povstn v Pekingu. V rznch vlench taench Manduov rozdrtili povstalce a zmocnili se
Na severu Manduska zaali chingov brnit en ruskch kupc s koeinami a rznch dobrodruh, pronikajcch pes Sibi do dol Amuru. Vsledkem srek mezi
chingy a Rusy se stala Nrinsk smlouva z roku 1689.
80
31.6. VLDCI Z DYNASTIE CHING
81
zemn rozsah e Velkch ching v roce 1820
Nvrh textu smlouvy a tlumoen zprostedkovali pekingt

jezuit.
31.5 Zachovvn identity

Manduov se snaili zachovat si vlastn identitu a zdrazovali rasovou istotu. Zakzali smen nsko-mandusk
satky a podporovali odlinosti ve zvycch. Mandusk eny si nesmly podvazovat chodidla a mandut mui se nesmli vnovat obchodu a manuln prci. Pvodn amansk nboenstv napomhalo uchovvat nkdej klanovou
strukturu Mandu.
Lto trvili Mandut csai ve Vnitnm Mongolsku, kde
jzdou na koni, lukostelbou a lovem dvali najevo nepli
konfucinsk pklad fyzick zdatnosti. Severn Mandusko
bylo uzaveno nskm pisthovalcm. Oblast Manduska
spravovala ryze mandusk vojensk vlda.
31.6 Vldci z dynastie ching

Seznam chingskch csa.
1. Chung Tchaj-i - (1626-1643)
Mandusk gardista csae chien-lunga
6. ia-ching - (1796-1820), v letech 1796-1799 vldl

jako regent jeho otec chien-lung
7. Tao-kuang - (1820-1850)
8. Sien-feng - (1850-1861)
9. Tchung-' - (1861-1875)
2. un-' - (1644-1661), prvn csa dynastie kter ovldl

celou nu
10. Kuang-s - (1875-1908)
3. Kchang-si - (1661-1722), nejdle vldnouc nsk csa (61 let),
11. San-tchung - (1908-1912), Pchu-i, posledn nsk

csa
4. Jung-eng - (1722-1735)
5. chien-lung - (1735-1796), abdikoval ve prospch syna, ale moc si udrel, zemel v roce 1799
Galerie
Chung Tchaj-i
82
KAPITOLA 31. DYNASTIE CHING
un-'
31.7.2
Souvisejc lnky
Kchang-si
Seznam nskch csa
Jung-eng
Djiny ny
chien-lung
nsk csastv
ia-ching
Tao-kuang
Sien-feng
Tchung-'
Kuang-s
Posledn csa San-tchung (Pchu-i)
31.6.1
Titulrn nsk csa a hlava dynastie (po roce 1912)
San-tchung - (1912-1967), Pchu-i, posledn nsk

csa
Yuyan - (1967-1997), ustanoven jako ddic csaem
Pchu-i
Hengzhen - (od 1997), jeho syn
31.7 Odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Dynastie ching ve
Wikimedia Commons
31.7.1
Literatura
FAIRBANK, John King. Djiny ny. Praha : NLN,

s.r.o., Nakladatelstv Lidov noviny, 1998. ISBN 807106-249-9.
FAIRBANK, John King. Pchu-i, byl jsem poslednm
nskm csaem. Praha : Panorama, 1998. ISBN 807038-082-9.
LIK, Vladimr. Strun historie stt - na, Libri, Praha 2002.
SATRAPA, Filip. Mezi tradic, reformou a revoluc:
na na sklonku csask ry. Historick obzor, 2004,
15 (11/12), s. 253-269. ISSN 1210-6097.
Dynastie nsk historie
Kapitola 32
Asan
Mon hledte: Ansan.
Asan je msto v Jin Koreji, v provincii Jin chungchong. na severu hrani s provinci Kjonggi a soulskou metropolitn oblast - tzv. Velkm Soulem. Populace dosahuje
tvrt milionu obyvatel. Ve mst se nachz nkolik horkch pramen a lzn.
Msto m spolenou stanici rychlovlak KTX se sousednm
chonanem a doprava ze soulu rychlovlakem trv piblin 30 minut. Z Mezinrodnho letit Inchon trv doprava
autem piblin dv hodiny.
Msto pat mezi rychle se rozvjejc st provincie Jin
chungchong, nachz se zde mnoho tovren, sv vrobn zvody tu maj mimo jin spolenosti Hyundai Motor,
Samsung LCD a Samsung Electronic. Je tu tak nkolik
univerzit. Jako pstav slou sousedn msto Pchjongtchek.
32.1 Slavn rodci

Jon Po-son, bval prezident Jin Koreje
I Sun-in, vojevdce
83
Kapitola 33
Druh nsko-japonsk vlka

Tento lnek pojednv o vlce v obdob 1937-1945. Dal loutkov stt. Do jeho ela dosadili poslednho nskho
vznamy jsou uvedeny v lnku Prvn nsko-japonsk csae Pchu-i. Zminkou se stal incident na jihomandusvlka.
k eleznici, kter zinscenovala japonsk tajn sluba 18.
z 1931, kdy nechala okolo 22 hodiny explodovat na koDruh nsko-japonsk vlka (7. ervenec 1937 9. z lejch nlo pot, co po nich pejel pravideln expres spojujc Mukden s mstem Sin-ting. Vlak dojel v podku na
1945) byla vlenm koniktem mezi nskou republikou
ndra v Mukdenu, kde se ukzalo, e vtina cestujcch
a Japonskm csastvm.
netu co se stalo a jen hrska z nich uvedla, e na vlak zaByla vybojovna ped a bhem 2. svtov vlky (nkte toili "nt bandit", co vzhledem k tomu, e soupraautoi ovem potek tto vlky povauj za potek druh va neutrpla ani krbnut znlo nepesvdiv stejn jasvtov vlky, jde vak o meninov nzor). Vlka pedsta- ko hlen jistho japonskho poddstojnka, kter krtce
vovala vyvrcholen dlouholetho neptelstv, kter se od nato oznmil, e jeho hldka zaila bombov pepada
roku 1931 projevovalo celou adou rozshlch ozbrojench vzpt na n terorist" zahjili kulometnou palbu. Bezincident. Vlka, kter mla realizovat plny japonskho prostedn pot zahjily jednotky Kanto Gun pod velenm
csastv na zskn pozice prvn velmoci Asie, se rozrost- plukovnka Igatakiho, majc za kol steit bezpenost ela v roce 1941 ve svtov konikt, kdy Japonsko napadlo i leznice odvetnou operaci k poslen bezpenosti japonskch
Spojen stty americk a britsk a holandsk kolonie a skon- oban a jejich majetku, co bylo ociln zdvodnn agreila a kapitulac japonskch vojsk v z 1945.
se. Jako prvn dopadly dlosteleck granty na Severn kasrna. Japonci zde doshli momentu pekvapen a pestoe
na kasrna toilo necelch 500 japonskch vojk, jdro
zhruba desetitiscov 7. p brigdy generla Wang-I-ua
33.1 Loutkov stt Mandukuo
se v panice rozuteklo a sm generl unikl zajet jen tm, e
opustil msto v pestrojen za kuliho. Podobn scn ml
i japonsk tok v mst samotnm. Japonci pod zminkou,
e postav v centru msta plaveck bazn umstili v betonovch valech dva mode re 240 mm, kter ukoistili
Rusm bhem vlky v roce 1905 a kter mily na policejn kasrna a letit. Dky tomu dobyly poetn slab oddly
Kanto Gun oba cle bez vtho sil. Ve 3.30 19. z pijel do obsazenho msta japonsk generl Hondo, kter
pevzal zodpovdnost za pokraovn operace a okamit
se spojil s velitelem japonskch jednotek v Koreji generlem Hajaim, kterho podal o leteckou podporu a posily.
Generlporuk Hajai podporu slbil a 21. z pekroila
japonsk vojska hranice a vtrhla do Manduska. Za neinnho pihlen USA a Britnie a pes bezmocn protesty
nskho delegta ve Spolenosti nrod japonsk armda
za minimlnho odporu ustupujcch nskch vojsk obsadila do 5. nora 1932 cel mandusk zem, aby zde 1.
Mapa ny okupovan Japonskmi vojsky
bezna tho roku zdili loukov csastv Mandukuo.
Japonci ustanovili v severn n v provincii Mandusko
84
33.3. ODKAZY
33.2 Invaze do ny
85
obansk vlky.
Roku 1937 Japonci dobyli Peking. Dalm clem byla
anghaj. Bitva i pes japonskou technologickou pevahu trvala cel ti msce. Pot nsledoval Nanking, tehdej hlavn msto ny. Dobyt Nankingu bylo provzeno otesnmi
krutostmi (viz Nankingsk masakr). Nsledn bylo hlavn
msto pesunuto do chung-chingu.
Ovem agresivn a bezohledn postup nevedl k porce
Kuomintangu, a tak se nsk incident(jak tuto vlku nazvali Japonci) prothl a do konce 2.svtov vlky.
Spojen stty a Spojen krlovstv podporovaly generla
ankajka a dodvali mu zbran a po vstupu Spojench
stt do vlky pak na zem neokupovan ny postavili
Amerian nkolik svch zkladen. Tento nsk incident
pak nutil japonsk velen shromaovat zde stle vt sly,
kter nemohli pout jinde. Vlekl vlka polykajc obrovsk prostedky mla za nsledek tak znan hospodsk
pote.
Japonsk armda vstupuje do Mukdenu(1931)
33.3
Odkazy
33.3.1
Literatura
NOVOTN, Josef. Causa Dohihara. Plze : Laser,

1994. ISBN 80-85601-76-1.
AJTAR, Jaroslav. Od nskho incidentuke druh
svtov vlce. ATM. ervenec 2012, ro. 44, s. 7, s.
64-67. ISSN 1802-4823.
VEJK, Lubomr. Vzestup a pd orl Nipponu 19311941 (Prolog). Cheb : Svt kdel, 1994. ISBN 8085280-26-4.
33.3.2
Extern odkazy
Galerie Druh nsko-japonsk vlka ve Wikimedia

Commons
Seznam dl v databzi Nrodn knihovny R, jejich

tmatem je Druh nsko-japonsk vlka
GUSTAVSSON, Hkan. Sino-Japanese Air War
1937-45 [online]. surfcity.kund.dalnet.se, rev. 200303-16, [cit. 2011-05-06]. Dostupn online. (anglicky)
nsk ztrty v ervnu 1941 bhem japonskho bombardovn msta chung-ching
Zminkou k japonsk invazi do ny se stal incident na

most Marca Pola. Proti japonsk armd stla sice poetnj, ale patn vyzbrojen armda Kuomintangu a nt
komunist. Kuomintang a komunist navc byli ve stavu
HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anthony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE
NAVY AND CHINA 1931-1941 [online]. combinedeet.com, 2012, [cit. 2012-05-21]. Dostupn online.
(anglicky)
Kapitola 34
Nankingsk masakr
Poet znsilnnch je odhadovn na 20 000 a 80 000.* [6]
34.1
Pedehra
Japont vojci v jedn z mstskch bran
Japonsk vojk stn nskho zajatce
Nankingsk masakr nebo znsilnn Nankingu* [1] byl

vlen zloin spchan Japonskou csaskou armdou bhem druh nsko-japonsk vlky. K udlosti dolo v prbhu piblin sedmi tdn po 13. prosinci 1937, kdy byl
dobyt Nanking, od roku 1928 hlavn msto nsk republiky.* [2]* [3] Ve mst byli hromadn popravovni zajat
nt vojci, masakrovni civilist, mueny a znsilovny
desetitisce osob. Rozen bylo rabovn a hstv. Bhem nkolika prvnch tdn zniila armda ohnm tetinu celho msta a ti tvrtiny vech obchod.* [4] Pesn
poet obt masakru nen znm. Mezinrodn vojensk tribunl pro Dln vchod (IMTFE) odhadl jejich poet na
260 000 civilist, jin odhady ale hovo a o 430 000.* [5]
Generl Macui Iwane triumfln vjd do msta
Vlka vypukla v ervenci 1937 po incidentu na most Marca Pola. Proti japonsk csask armd stla sice
poetnj, ale patn vyzbrojen a organizovan armda
Kuomintangu (a partyzni z ad nskch komunist). Japonci brzy dobyli Peking, zatmco anghaj padla teprve
86
34.2. VLEN ZLOINY
87
v listopadu 1937 po tmsnch tkch bojch.* [7] Japonci pot zaali ohroovat nsk hlavn msto. Vrchnm
velitelem japonskch sil u Nankingu byl jmenovn princ
Asaka Jasuhiko, strc csae Hirohita.* [8] nsk generl
ankajek se rozhodl poslit obranu msta, zrove z nj
ale evakuoval vldn ady. Obranou msta povil generla
Tchang eng-a.* [9] V polovin listopadu poslilo obranu
msta 50 000 nskch vojk, piem budovn obrany
bylo v plnm proudu.* [10] Na druh stran msto opoutly davy civilist a 8. prosince z nj odletl rovn generl
ankajek s manelkou.* [11]
Japonsk csask armda pi svm postupu na Nanking niila a plenila okoln msta a vesnice,* [12] mezi ktermi bylo i msto Su-ou pezdvan nsk Bentky. 7. prosince
byl Nanking denitivn obklen. Pestoe mly nsk jednotky velkou poetn pevahu, japonsk csask armda ho
dobyla za pouh tyi dny.* [3] an trpli nedostatkem
dopravnch prostedk, spojovac techniky, morlky a navc se jednotky z rznch st zem mezi sebou nedomluvily kvli odlinmu jazyku.* [3] Dne 11. prosince generl
ankajek rozhodl, e se generl Tchang mus pepravit na
druhou stranu eky Jang-c-iang do msta Pchu-kchou a
odtud dit evakuaci nskch jednotek z Nankingu. Evakuace zaala 12. prosince.
Novinov lnek informujc o souti ve stnn hlav mezi dvma

japonskmi dstojnky. Po vlce byli oba akti soute podporuci Takei Nodo a Toiaki Mukai, pedni n a odsouzeni k
trestu smrti.* [17]
nsk obrana byla pod velkm japonskm tlakem, napklad hrozilo prolomen bran do msta, evakuace vak vnesla
do jejich ad chaos.* [13] nik byl mon pouze ze severnho pstavu pes Jang-c'-iang. Veker komunikace smrem k pstavu byly beznadjn ucpny a nemal ztrty na
ivotech byly zpsobeny petenm lod, kter se v ece
pevrhvaly a potply.* [14] Dne 13. prosince Japonci prolomili hradby msta a Nanking pln ovldli. Jednotky, kter ve mst zstaly, se vcemn rozpadly a jejich vojci
se zoufale snaili sehnat njak civiln obleen. Vyerpan an se vak pod pslibem slunho zachzen vzdali. Pispl k tomu fakt, e vojensk velitel armdy v oblasti
centrln ny, generl Iwane Macui, ped asem vydal rozkaz k pokojnm vstupu do msta a nedrancovn. Prv nahrazen Macuiho princem Asakou vak znamenalo zsadn nt civilist jsou pohbvni zaiva
pehodnocen tohoto rozkazu.* [15]
34.2 Vlen zloiny
mohou bt nt vojci de facto vechny mue uritho

vku. Zajatci byli obvykle rozdleni do mench skupin a
zasteleni, setnuti i pohbeni za iva.* [18] Velk mnostv
mladch mu bylo zmasakrovno na bezch eky Jangc-iang a jejich tla eka odnesla pry. To znesnadnilo
pozdj odhady potu obt. Podle odhadu tehdejho japonskho majora ty Hisaa bylo do eky nahzeno na 150
000 tl.* [19] Popravovni byli t rann lid zajat v nankingskch nemocnicch.* [20]
Mnoho mst a vesnic bylo Japonci srovnno se zem cestou

k Nankingu. Velk mnostv nskch vojk na pedmst
bylo zajato a popraveno jet pedtm, ne csask armda
do msta vbec vkroila. Teprve pot zaalo zabjen civilist. Dvodem poprav nskch vojk byla mimo jin
jejich poetn pevaha nad Japonci, kte nsk vojky nechtli ivit. Z hlediska japonskho vojenskho kodexu cti Po likvidaci zajatc vnikli Japonci do msta a zaali zanavc neml ivot zajatce dnou hodnotu. Ped i po p- bjet civilisty, kter v ulicch msta i pi rabovn dom
du msta Japonci zatkali mue, o kterch se domnvali, e potkali. Bn pitom pouvali bodky a mee, zatmco
88
KAPITOLA 34. NANKINGSK MASAKR
jindy byly obti upleny zaiva, pouity pro vcvik toku

na bodky i usmrceny psy.* [18] Japont vojci t podali soute ve stnn hlav, o kterch byly psny reporte
do japonskch periodik. Vrady obecn provzelo muen,
mrzaen a znsilovn.
Podle Brownmillerov bylo hromadn znsilovn svm
mtkem druh nejhor v historii, hned za znsilovnm benglskch en pkistnskmi vojky bhem Indopkistnsk vlky v roce 1971. Podle Iris Changov je srovnateln se situac bhem obansk vlky v Jugoslvii.* [21]
Odhady potu znsilnnch en se pohybuj mezi 20 000
a 80 000.* [21] Clem tok se staly eny vech vkovch
skupin (vetn malch dt) i povoln, buddhistick mniky nevyjmaje.* [22] Znsilnn mnohdy probhala brutlnm zpsobem ped zraky rodiny i za vynucen asti jejch len, piem znsilnn eny a jejich pbuzn byli
pot asto zabiti.* [23] eny byly t odvlkny do zajet a
zavrny do armdnch nevstinc.
34.3 Nankingsk bezpenostn zna

Generl Tchang eng-, dil nespnou obranu Nankingu
V Nankingu ilo ped jeho pdem mnoho cizinc. Po pdu msta jich zde zstalo 22 a krtce t nkolik urnalist, kte odeli za nkolik dn po pdu msta, aby podali
prvn zprvy o masakrech. Kdy se Japonci v polovin listopadu blili k Nankingu, skupina znepokojench cizinc
vytvoila Mezinrodn vbor pro nankingskou bezpenost,
aby stanovil bezpenostn znu, kter by chrnila uprchlky. Pedsedou vboru a fem bezpenostn zny byl zvolen John Rabe, nmeck obchodnk a vedouc nankingsk
poboky NSDAP (pska se svastikou na pai a pslunost
k Tet i, japonskmu spojenci, mu pomhaly pi intervencch ve jmnu uprchlk* [25]).* [26] Mezi dal leny
vboru patili inenr Christian Kroger, zstupce YMCA
George Ashmore Fitch, lka Robert O. Wilson, lka Richard Brady, unitsk mision James McCallum, dkanka ginlingsk univerzity Wilhelmina Vautrinov, profesor
sociologie na ginlingsk univerzit Lewis S.C. Smythe i
presbytarinsk mision W. Plumer Mills. lenov vboru
mimo ochrany uprchlk rovn vedli podrobn zznamy o
prbhu masakru, kter pisply k zskn mezinrodn publicity, a po vlce svdili ped mezinrodnm tribunlem.
Vznik zny inspiroval francouzsk knz Jacquinot de
Bessage, kter zdil podobn neutrln psmo pro 450 000
uprchlk v prbhu bitvy o anghaj.* [27] Zna mla rozlohu 2,5 tveren mle (6,47 km2 ) a nachzela se zpadn od
centra msta. Zahrnovala nankingskou univerzitu, nemocnici Nankingsk univerzity, Ginlingskou univerzitn kolu
pro eny, americk diplomatick ad a adu nskch vldnch budov. Po pdu msta se v zn ukryly statisce lid.
Japonci pitom odmtli akceptovat samotn vznik zny a
pozdji se ji nkolikrt pokusili zruit.* [27] Po pdu ms-
ta sice byli v zn mnohem zdrenlivj, ale i zde asto

ptrali po mladch much, kterch tisce popravili, i ench, kter odvlkali do nevstinc. Uprchlky tak ohroovali neustle.* [28] Cizinci museli uprchlky tdny steit a
jen jejich ptomnost i osobn intervence mnohdy zabrnila nejhormu. Mezi dal problmy zny patilo pelidnn,
nedostatek jdla, lk a katastrofln hygienick podmnky.
Pes velice obtn podmnky vak zna svj el splnila. Po pdu msta se do zny postupn sthlo na 300 000
uprchlk, tedy a polovina obyvatel msta. V zn vtina
z nich spn pekala trvn masakru. Jak uvd Changov: Jestlie na vrcholu masakru uprchla do bezpenostn
zny polovina nankingskho obyvatelstva, pak druh polovina tm vichni, kterm se nepodailo do zny dostat
zahynula v rukou Japonc.* [29]
34.4
Poet obt
Ped vypuknutm vlky ml Nanking okolo jednoho milinu obyvatel. V dob jeho pdu ji tm polovina stlch
obyvatel msto opustila, bylo v nm vak mnoho uprchlk
a vojk.* [30] Ve mst mohlo bt piblin 600 000-700
000 osob.* [31] Pesn poet obt masakru nen znm. Napklad Mezinrodn vojensk tribunl pro Dln vchod
(IMTFE) jejich poet odhadl na 260 000 civilist, jin odhady ale hovo a o 430 000 (historik Liu Fang-u).* [5]
Naopak nkte japont autoi udvaj 3000, co vak jed-
34.6. POVLEN VYROVNN

noznan vyvracej dobov prameny.* [31] Japonsk vlda
k dnenmu dni tvrd, e tyto poty jsou pehnan. Nkte
politikov dokonce prohlaovali, e cel masakr je vmysl.
Masakr je pedevm clem kritiky japonskch nacionalist
a revizionist.
34.5 Mezinrodn ohlas
89
irokou, le nespnou, propagandistickou kampa.* [32]
O masakru jako prvn informovali amerit zahranin dopisovatel, Frank Tillman Durdin z The New York Times,
Archibald Steele z The Chicago Daily News a C. Yates McDaniel z tiskov agentury Associated Press.* [33] Vichni ti
strvili v Nankingu nkolik prvnch dn po jeho pdu a pot
odcestovali do USA. Japonci nsledn msto pro novine
zcela uzaveli a dlouhodob brnili t nvratu zahraninch diplomat.* [34] lenm Mezinrodnho vboru pro
nankingskou bezpenost se pesto podailo pedat novinm
obshlou dokumentaci a dokonce i nkolik lmovch ps
se zbry masakr.* [35]
34.6
Dm Johna Rabeho se stal toitm pro mnoho uprchlk
Povlen vyrovnn
Po skonen vlky Spojenci zorganizovali tribunly pro

souzen japonskch vlench zloin. Hlavnm byl
Mezinrodn vojensk tribunl pro Dln Vchod v Tokiu,
znm t jako Tokijsk proces. Proces byl zahjen 3.
kvtna 1946 a trval celkem dva a pl roku. Tribunl soudil
28 japonskch vysokch vojenskch a politickch initel,
oznaench jako zloinci kategorie A.* [36] Tribunl doel
k zvru, e nankingsk masakr nebyl nahodil, nbr
plnovan akt, o kterm politici v Tokiu vdli.* [37]
Hlavnm vinkem byl oznaen generl Iwane Macui, velitel
japonsk armdy v oblasti centrln ny, odsouzen k
trestu smrti.* [38]
V samotnm Nankingu byly uspodny procesy se zloinci kategori B a C. Nankingsk procesy probhaly od srpna 1946 do nora 1947. Svdilo v nich vce ne 1000 lid. Asi nejvznamnj v Nankingu souzenou osobou byl
generlporuk Hisao Tani, kter bhem masakru velel japonsk 6. armdn divizi. Soud uznal Hisaa vinnm z poruen haagsk konvence o pravidlech pozemn vlky a o
zachzen s vlenmi zajatci v dob vlky a odsoudil ho
k trestu smrti. Dne 26. dubna 1947 byl Hisao popraven zastelenm.* [36] Dalm z ppad byli japont podporuci
Takei Noda a Toiaki Mukai, kte ve mst soutili ve
stnn zajatc a o souti dokonce referoval japonsk tisk.
Kad ml zabt vce ne sto lid. Oba pitom sv iny poPropagandistick fotograe mla navodit dojem ptelstv mezi peli. Na zklad rozhodnut soudu byli zasteleni poprav
etou.* [17]
dtmi z dobytho msta a japonskmi vojky.
Nankingsk masakr se dostal do povdom mezinrodn veejnosti nedlouho po jeho vypuknut. U pedtm reporti
psali o postupu japonsk csask armdy k mstu, o jeho
bombardovn armdnm letectvem a o vytvoen bezpenostn zny. V prvnch dnech masakru o nm dokonce podrobn, vetn fotogra, referoval japonsk tisk. Japonci
toti byli hrd na dobyt msta a teprve po rozhoen reakci svtov veejnosti na probhajc masakry zaali udlosti tajit, likvidovat dkazy o masakru a rovn zahjili
Dal vinci masakru z rznch dvod soudu unikli. Generl Kesag Nakadima zemel 28. jna 1945, patrn na
uremii a cirhzu jater.* [38] Generl Heisuke Janagawa zemel v roce 1945 na infarkt. Csa Hirohito zskal ped procesem od americk vldy imunitu a nemohl bt ani pedvoln jako svdek. Mon mra jeho zavinn tak nemohla bt
posouzena. Stejn tak byl chrnn jeho strc, princ Asaka
Jasuhiko, hlavn velitel vojsk v Nankingu, za jeho velen
byl vydn rozkaz zabjet vechny zajatce.* [39] Stejn tak
nebyli souzeni adov vojci csask armdy.
90
KAPITOLA 34. NANKINGSK MASAKR
Iwane Macui
34.8
Hisao Tani
V Nankingu byl roku 1985 oteven pamtnk vnovan

obtem masakru. slo 300 000, oznaujc pedpokldan
poet obt, je zobrazeno pi vstupu do pamtnku.* [5] Pamtnk stoj v mst jednoho z mnoha hromadnch hrob.
Kesag Nakadima
Muzeum
Heisuke Janagawa
Princ Asaka Jasuhiko
Csa Hirohito
34.7 Povlen obraz masakru

Desetilet po masakru Japonsko zaalo ociln poprat vtinu z historie Nankingu. Pispla k tomu zejmna doba
studen vlky, kdy se Japonci v och USA stali dleitmi spojenci proti komunismu v asijskm prostoru. Spojen
stty proto pechzely mlenm nepotrestn nkterch vlench zloinc a nemly zjem ani na plin publicit
zloin samch.* [40] Komunistick nsk lidov republika, kter na sklonku 40. let nahradila vldu Kuomintangu,
drela zemi dlouho v mezinrodn izolaci a pozdji mla zjem na dobrch vztazch s Japonskem.* [41] V dob
korejsk vlky dokonce komunistick propaganda pitala americkm lenm vboru pro nankingskou bezpenost
spoluvinu na popravch a mnoz museli zemi opustit.* [42]
34.9
Obraz v kultue
Black Sun: The Nanking Massacre (1995) hongkongsk lm

Don't Cry, Nanking, jinak t Nanjing 1937 nsk
lm
Dong Jing shen pan (2006) nsk lm o tokijskm
procesu
tk z Huang Shi (The Children of Huang Shi, 2008)
lm v koprodukci Austrlie, ny, Nmecka a USA
Nanking (2007) dokumentrn lm USA.
City of Life and Death (2009) Msto ivota a smrti, lm v nsko-hongkongsk koprodukci, reie Luchuan
John Rabe - Ctihodn oban Tet e lm v koprodukci Francie, ny a Nmecka
Kvty vlky na 2011, reie ang I-mou
Vklad udlost, ke kterm v Nankingu dolo a ozna IN, Cha. Rekviem za Nanking. Praha : Odeon, 2013.
en jejich vink vyvolv v Japonsku tvrd stety me352 s. ISBN 978-80-207-1493-0. historick romn
zi tbory, kter by lo rozliit jako liberly poadujc,
aby se Japonsko omluvilo za sv vlen zloiny (napklad historik Tomio Hora i novin Kacuii Honda), a
konzervativce-nacionalisty, kte zastvaj revizionistick 34.10 Odkazy
stanoviska (napklad ultrakonzervativn spisovatel Akira
Suzuki i Masaaki Tanaka).* [43] Napklad Sintar Iiha- 34.10.1 Reference
ra, pedn len japonsk konzervativn Liberln demokratick strany sdlil v roce 1990 v jednom rozhovoru, e: Li- [1] CHANGOV, Iris. Nankingsk masakr - nejkrvavj prolog
d kaj, e tam [v Nankingu] Japonci provdli holocaust,
druh svtov vlky. Praha : Nae vojsko, 2010. ISBN 97880-206-1068-3. S. 7. [Dle jen Changov 2010]
ale nen to pravda. Vymysleli si to an. Popinilo to obraz Japonska, je to vak le.* [44] Naopak ir Azuma,
prvn japonsk vetern, kter se oteven piznal ke svm [2] Changov (2010), s. 73.
zloinm v Nankingu a veejn se za n omluvil, se stal c- [3] Changov (2010), s. 82.
lem vhrek a zastraovn.* [44]
Spory jsou t vedeny o zpsob, jakm o druh svtov vlce referuj japonsk uebnice djepisu. U od roku 1965
se napklad se sttem soudil japonsk historik Sabur Ienaga, protoe cenzura upravovala i pmo odstraovala, z
jm napsanch uebnic, informace o japonskch vlench
zloinech. Soudn spory se pitom prothly na vce ne 30
let.* [45]
[4] Changov (2010), s. 175.

[5] Changov (2010), s. 112.
[6] Changov (2010), s. 13.
[7] Changov (2010), s. 44.
[8] Changov (2010), s. 47.
34.10. ODKAZY
[9] Changov (2010), s. 78.

[10] Changov (2010), s. 80.
[11] Changov (2010), s. 81.
[12] Changov (2010), s. 176.
[13] Changov (2010), s. 88.
[14] Changov (2010), s. 90.
[15] KAER, Miroslav. Nankingsk masakr na 1937 [online]. Palba.cz, 2008-05-07, [cit. 2010-08-26]. Dostupn online. (esky)
[16] Changov (2010), s. 170.
[17] Changov (2010), s. 186.
[18] Changov (2010), s. 98.
[19] Changov (2010), s. 114.
91
34.10.2
Literatura
BRACKMAN, Arnold. The other Nuremberg : the untold story of the Tokyo war trials. New York : Quill,
1988. 432 s. ISBN 978-0688079574. (anglicky)
CHANGOV, Iris. Nankingsk masakr : nejkrvavj
prolog druh svtov vlky. Praha : Nae vojsko, 2010.
251 s. ISBN 978-80-206-1068-3.
YIN, James; YOUNG, Shi. The rape of Nanking :
an undeniable history in photographs. Chicago : Innovative Publishing Group, 1997. 328 s. ISBN 9780963223166. (anglicky)
WINKLEROV, Kristina. Nanking 1937. Historick
obzor. 2010, ro. 21, s. 9/10, s. 219-228. ISSN 12106097.
[20] Changov (2010), s. 140.

[21] Changov (2010), s. 100.
34.10.3
Souvisejc lnky
[22] Changov (2010), s. 101.
Druh nsko-japonsk vlka
[23] Changov (2010), s. 103.
Japonsk csastv
[24] Changov (2010), s. 166.

[25] Changov (2010), s. 131.
34.10.4
Extern odkazy
[26] Changov (2010), s. 123.

[27] Changov (2010), s. 119.
[28] Changov (2010), s. 150.
[29] Changov (2010), s. 156.
[30] Changov (2010), s. 92.
[31] Changov (2010), s. 113.
[32] Changov (2010), s. 157.
[33] Changov (2010), s. 158.
[34] Changov (2010), s. 162.
[35] Changov (2010), s. 171.
[36] Changov (2010), s. 187.
[37] Changov (2010), s. 189.
[38] Changov (2010), s. 191.
[39] Changov (2010), s. 192.
[40] Changov (2010), s. 198.
[41] Changov (2010), s. 200.
[42] Changov (2010), s. 202.
[43] Changov (2010), s. 232.
[44] Changov (2010), s. 219.
[45] Changov (2010), s. 225.
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Nankingsk masakr ve Wikimedia Commons

tmatem je Nankingsk masakr
(slovensky) Recenze knihy Iris Changov Nankingsk masakr na serveru Metalopolis.net
(anglicky) Nanking Incident Documents
(anglicky) Webov strnky pamtnku nankingskho
masakru
(anglicky) Dobov reporte o masakru v archivu denku The Times
Kapitola 35
Incident na most Marca Pola

Incident na most Lu-kou 7. 7. (TZ
, ZZ
, Qq Lguqio
Shbin, chi-chi Lu-kou-chiao '-pien)
Incident na most Marca Pola bylo stetnut mezi

nacionalistickou revolun armdou nsk republiky a
japonskou csaskou armdou v ervenci 1937 na starobylm kamennm most Lu-kou (TZ , ZZ
,
pchin-jin Lgu Qio, esk pepis Lu-kou-chiao) znmm spe pod nzvem most Marca Pola pes eku
Jung-ting-che. (Kdysi most leel za hradbami Pekingu, dnes
je blzko stedu msta.)
Incident, pvodn vypuknuv kvli malichern zmince, se
stal rozbukou krvav, 8 let trvajc druh nsko-japonsk
vlky (19371945), kter je nkdy povaovna za soust
2. svtov vlky.
U japonskch jmen je rodn jmno uvdno na
prvnm mst a rodov jmno na druhm
35.1 Pojmenovn
Most Lu-kou pochz ze 12. stolet, na Zpad je znm jako
most Marca Pola, nebo tento slavn cestovatel jej vidl bhem svch cest po n a popsal ve svm hojn rozenm
cestopise Milion. Vchodn nrody vak toto pojmenovn
nepouvaj.
Udlost je tak znma pod rznmi jmny:
v Japonsku:
Incident na most Rok (, Rokkj
Diken)
35.2
Pozad udlosti
Japonsk invaze do Manduska v roce 1931, nsledn vytvoen loutkovho sttu Mandukuo a dosazen poslednho
panovnka dynastie ching na jeho trn rozdmchalo napt mezi Japonskm csastvm a nskou republikou. V roce
1931 bylo dohodnuto pm a to i pesto, e nt nacionalist (Kuomintang) odmtli uznat Mandukuo. Koncem
roku 1932 ale csask armda vtrhla do provincie Dehol
a nsledujc rok byl Dehol pipojen k Mandukuu. Podepsnm smlouvy CheUmezu dne 9. ervna 1935 nsk
republika uznala neutralituvchodn Che-pej a Chaharu,
pesto e oblasti byly prakticky pod japonskou okupac.
Pozdji tho roku Japonsko ociln zaloilo loutkovou
Autonomn vldu vchodn Che-pej a z okupovanch neutrlnchzem vytvoilo loutkov stt a hranin psmo.
Potkem roku 1937 byla vechna zem na sever, vchod
i zpad od Pekingu kontrolovna Japonci.
na Zpad:
Nrody, kter mly v Pekingu sv vyslanectv, mly podle podmnek tzv. Boxersk smlouvy ze 7. z 1901 pr Incident na most Marca Pola (Marco Polo
vo poadovat na n zzen a dvancti ochrannch staBridge Incident)
novi na eleznin trati spojujc Peking s Tchien-inem.
Bitva o most Lu-kou (Battle of Lugou Bridge)
elem tohoto opaten bylo zajistit spojen Pekingu s pstavnm mstem. Podle dodatku z 15. ervence 1902 mly
v n:
tyto nrody prvo podat vojensk manvry bez nutnosti
upozorovat nskou stranu. Potkem ervence 1937 m Incident 7. ervence (TZ , ZZ lo Japonsko v oblasti 7-15 000 vojk, kte byli rozmstQq Shbin, esk pepis chi-chi '-pien) ni pevn kolem eleznice. Tato sla byla mnohem vt,
Incident na most Lu-kou (TZ , ZZ ne jakou silou v oblasti disponovaly evropsk mocnosti a
, Lguqio Shbin, Lu-kou-chiao pekraovala i poet vojk nutnch k zajitn privilegi
'-pien)
plynoucch z Boxersk smlouvy.* [1]
92
35.6. ODKAZY
93
35.5.1
Nacionalistick revolun armda
35.5.2
Japonsk csask armda
35.6
Odkazy
35.6.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Marco Polo

Bridge Incident na anglick Wikipedii.
Leteck pohled na most Marca Pola (1937)
[1] Judgment: Chapter V Japanese Aggression Against China

[online]. International Military Tribunal for the Far East,
1948, [cit. 2010-03-12]. Dostupn online. (anglicky)
Most Lu-kou pes eku Jung-ting-che, na jeho vchodnm konci se nachzela pevnost Wanpching, byl jednm 35.6.2 Literatura
ze strategickch bod na eleznici PekingWu-chan. Tato
BAKEOV, Ivana. na ve XX. stolet (dl 1.). Oloeleznice pedstavovala jedin spojen Pekingu s kuominmouc : Univerzita Palackho, 2001. 126 s. ISBN 80tangskm zemm na jihu. Ped ervencem 1937 Japon244-0251-3. Kapitola IV.3 Incident u mostu Marca
ci nkolikrt poadovali, aby Kuomintang vyklidil most a
Pola, s. 73 a 81.
pilehlou pevnost. Tak chtli v oblasti vybudovat letit.
an japonsk poadavky odmtli, nebo vydnm mos KE-WEN WANG. Modern China: an encyclopedia of
tu by byl Peking odznut od zem na jihu.* [1]
history, culture, and nationalism. [s.l.] : Taylor & Francis, 1998. Dostupn online. ISBN 9780815307204. S.
205. (anglicky)
35.3 Incident
ELLEMAN, Bruce A.. Modern Chinese warfare,

1795-1989. [s.l.] : Routledge, 2001. Dostupn online. ISBN 9780415214742. Kapitola The SinoJapanese conict. (anglicky)
Bhem manvr jednotek csask armdy u zpadnho

konce mostu dolo v noci ze 7. na 8. ervence k mal pestelce: podle jedn verze zaali stlet an, podle druh verze an zahjili palbu jako odpov na japonskou
stelbu slepmi nboji pi cvien a podle tet verze zahjili 35.6.3 Extern odkazy
palbu Japonci jako reakci na odplen rakety z ohostroje.
Po pestelce byl poheovn jeden japonsk vojk (pozd
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Incident na most
ji se k jednotce opt vrtil) a japonsk jednotky se nsledn
Marca Pola ve Wikimedia Commons
doadovaly pstupu do pevnosti Wanpching na vchodnm
konci mostu, aby mohly ptrat po poheovanm vojko HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anvi. an jim pstup odmtli a Japonci zahjili nad rnem
thony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE
8. ervence tok. Podailo se jim sice ovldnout most, ale
NAVY AND CHINA 1931-1941: The Beginning of The
pchod posil umonil anm pejt do protitoku a 9.
Second Sino-Japanese War - The Marco Polo Bridge
ervence Japonce z mostu vytlait. Bylo dojednno pm,
Incidentand the Fall of Peiping and Shanghai - 1937
kter ob strany vyuily k posilovn svch pozic. Po znovu[online]. combinedeet.com, 2012, [cit. 2012-07-15].
obnoven boj v druh polovin ervence byli nacionalist
vytlaeni.
35.4 Dsledky
35.5 Zastnn jednotky
Kapitola 36
Rusko-japonsk vlka
Rusko-japonsk vlka byl vlen konikt od nora 1904
do z 1905 na Dlnm vchod mezi carskm Ruskem
a Japonskm csastvm o nadvldu nad Manduskem a
Korejskm poloostrovem. Bojovalo se pevn na zem
(a o zem), kter patilo (a pmo, i nepmo) slbnouc
nsk i dynastie ching.
36.2
Prbh vlky
Na moi se Japonci nejprve snaili oslabit a zablokovat jdro rusk tichoocensk eskadry v Port Arthuru a nedovolit
j naruit japonsk vylodn a pesuny vojsk, i uprchnout
do Vladivostoku. Zrove na soui zahjili oblhn portartursk pevnosti, kterou bylo nutn vyadit ped piplutm posil z evropsk sti Ruska. Port Artur padl 2. ledna
1905. Japonsk postup do Manduska vyvrcholil porkou
rusk armdy v devatenctidenn bitv u Mukdenu. Rusk snahy o zvrcen situace denitivn ukonila porka
Roestvenskho nmon evropsk eskadry v bitv u Cuimy.
Velk Mandusko, rusk (vnj) Mandusko je oblast napravo
(svtle erven); poloostrov Liaotung je vbek zasahujc do
lutho moe
36.1 Pedvlen obdob

Rusko expandovalo na celm Dlnm vchod po cel 19.
stolet. Rusov zde potebovali oprn bod pro sv vlen lostvo. Vechny rusk pstavy na vchod ovem pes
zimu zamrzaly, a tak Rusov obrtili svoji pozornost k pstavm v Mandusku. Jednm z tchto pstav byl Port
Arthur. Tento pstav si rusk tichoocensk lostvo zvolilo
jako svj oprn bod a rusk diplomacie dohodla jeho pronjem za ruskou pomoc se splcenm nskch vlench
reparac z prvn nskojaponsk vlky. Pot mohla kontrolovat lut moe, Korejsk zliv a nsk pobe. Japonsko,
kter se od reforem Meidi velmi rychle stalo asijskou mocnost, se ctilo ohroeno ruskou expanz. Posledn kapkou
bylo rusk rozhodnut, e budovan transsibisk magistrla povede pes Mandusko a bude napojena na Port Arthur
a rusk neochota vzdt se sv expanzivn politiky v severn
Koreji.* [1]
Vlka zaala v roce 1904 tokem Japonska na pstavy Port

Arthur a emulpcho provedenmi jet ped vyhlenm
vlky. V Port Arturu pokodil ruskmu lostvu tok bitevn
lod Cesarevi a Retvizan a chrnn kink Pallada. V
boji pobl empulcha byly pokozeny ob ptomn rusk
lodi (chrnn kink Varjag a dlov lun Korejec) a nkolik japonskch. Rusk lod byly pot znieny vlastnmi
posdkami.
Nsledovalo obdob bhem kterho Japonci posilovali svou
ptomnost v Koreji a obas se pokoueli o nmon bombardovn a zablokovn Port Arturu. Rusk ota byla zpotku pasivn, a to se zmnilo a s pjezdem novho velitele
admirla Stpana Osipovie Makarova. Ten ot pozvedl morlku a pedevm aktivitu. Tak zavedl pozorovatele, kte navdli palbu z lod v portartursk rejd. Stpan
Makarov ale ji 13. dubna 1904 zahynul na palub bitevn
lodi Petropavlovsk, kter se potopila na japonskch minch
pi vpadu na ochranu torpdovky napaden Japonci. Po
94
36.5. ODKAZY
Makarovovi byl velitelem jmenovn admirl Vitgeft, kter byl ale vrazn pasivn. Aktivitu nepineslo ani potopen
dvou japonskch bitevnch lod na minch o nco pozdji.
(Pestoe to japonskou bitevn eskadru oslabilo jen na tyi bitevn lodi, zatmco Rusko disponovalo v Port Arthuru
esti.)
Japonci se pot bez vraznj rusk aktivity vylodili na Liaotungskm poloostrov a pozvolna se probjeli k Port Arturu. Tak bojovali proti rusk armd v Mandusku (bitva
na ece Jalu a bitva na ece a-che).
Posledn pokus portartursk eskadry o nik skonil bitvou
ve lutm moi, kterou jednoznan vyhrli Japonci. Pot
u jedinou aktivitu tichoocensk oty vyvjely ti kinky
(Gromoboj, Rjurik a Rossija) dislokovan ve Vladivostoku a
to a do chvle kdy byl pi jednom z vpad potopen Rjurik.
Pi nkolika pedchozch vpadech se jim podailo potopit
celkem 15 japonskch lod. Port Arthur kapituloval po 11
msnm obleen a tkch japonskch i ruskch ztrtch.
Pesto, e Japonci v bojch ociln ztratili 57 780 vojk,
se objevily nzory, e se jednalo o pedasnou kapitulaci,
protoe v Port Arthuru byly znan zsoby munice a potravin.
95
dji boje prvn svtov vlky. Tak se ukzala pevaha strany, kter mla vt morlku v tto vlce.
Nmon vlka byla na rozdl od pedchozch vtch nmonch stet ve panlsko-americk vlce vce vyrovnan.
Pln se zde ukzala monost minov vlky. Nmon miny
dokzaly bhem vlky potopit ti bitevn lod a napchaly jet mnoho dalch kod. Pomrn neinn se naopak
ukzala torpda, kter krom vodnho toku Japonc na
Port Arthur dn spch nezaznamenala.
Japonsk technika byla na vy rovni. Napklad jejich
granty mly v sob silnj trhavinu. To spolu s kvalitnjm vcvikem a vy morlkou byl jeden z hlavnch faktor
porky Ruskho impria.
36.5
Odkazy
36.5.1
Reference
[1] Podrobnji viz KODET, Roman. Rusko-japonsk soupeen

na Dlnm vchod na pelomu 19. a 20. stolet. Historick
obzor, 2004, 15 (1/2), s. 8-13. ISSN 1210-6097.
Z Baltu byla jet ped pdem Port Arturu poslna st

baltsk eskadry na pomoc tichomosk. Toto rusk vlen lostvo veden admirlem Roestvenskm bylo drtiv
poraeno v nmon bitv u Cuimy. Pitom tato rusk o- 36.5.2 Literatura
ta byla potem lod silnj ne japonsk. Ale japonsk
Spojen lostvo pod vedenm admirla Heihair Tga Seznam dl v databzi Nrodn knihovny R, jejich tbylo mobilnj, lpe vyzbrojen a pedevm lpe vycvi- matem je rusko-japonsk vlka
en. Rusk pozemn armda byla denitivn poraena v
bitv u Mukdenu. Prostednictvm americkho prezidenta
CONNAUGHTON, Richard. Vychzejc slunce a
Theodora Roosevelta byl v Portsmouthu uzaven mr mezi
skolen medvd. Praha : BB/art, 2004. ISBN 80-7341obma stranami v roce 1905.
371-X.
36.3 Dsledky vlky

Poraen Rusko se zeklo zem Port Arthuru, jin sti ostrova Sachalin a uznalo vrchn panstv Japonska nad
Koreou. Dalm dsledkem prohran vlky bylo odhalen hospodsk a vojensk slabosti samodrav. Po celm
Rusku probhaly pod vlivem porky nepokoje a boue,
kter vedly k prvn rusk revoluci. Vtzn Japonsko zskalo rozhodujc vliv v jinm Mandusku a hlavn vliv v
Koreji. Korea byla v roce 1910 Japonskem anektovna.
36.4 Technika pouvan ve vlce

Tato vlka mla nkter technick specika. Hromadn pouvn kulomet a pouit ostnatho drtu pi obran Port
Arthuru pedznamenvalo jak budou vypadat o 10 let poz-
JELNEK, Milan. Rusko-japonk vlka: Port Artur

1904-1905: Vlka zaala na moi. Teb : Akcent,
2010. ISBN 978-80-7268-745-9.
1904-1905: Porky a stupy. Teb : Akcent, 2011.
ISBN 978-80-7268-746-6.
JELNEK, Milan. Rusko-japonsk vlka: Port Artur
1904-1905: Znik eskadry, pd pevnosti. Teb : Akcent, 2012. ISBN 978-80-7268-920-0.
JELNEK, Milan. Lod vlky rusko-japonsk 19041905, Dl 1. Rusk nmon sly: I. Tichoocensk eskadra, II. Tichoocensk eskadra. Hradec Krlov :
Kanon, [2012?]. (Nmon urnl historick)
JELNEK, Milan. Lod vlky rusko-japonsk 19041905, Dl 2. Japonsk nmon sly. Hradec Krlov
: Kanon, 2012. (Nmon urnl historick)
96
KAPITOLA 36. RUSKO-JAPONSK VLKA
KODET, Roman. Port Arthur 1904. Historick obzor. 2005, ro. 16, s. 11/12, s. 258-270. ISSN 12106097.
KOVAK, Ji. Cuima: Posledn bitva ruskojaponsk vlky na moi. Teb : Akcent, 2012. ISBN
978-80-7268-919-4.
36.5.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Rusko-japonsk vlka

JELNEK, Milan. Vlka rusko-japonsk 1904-1905:
Prvn vlka 20. stolet [online]. r-j-valka.webnode.cz,
2011, [cit. 2014-11-25]. Dostupn online.
The Japan-Russia War [online]. cityofart.net, [cit.
The Russo-Japanese War Research Society [online]. russojapanesewar.com, 2002, [cit. 2014-11-25].
Kapitola 37
Tchaj-wan (ostrov)
jmenovn celho ostrova. Portugalci, kte Tchaj-wan objevili pro Evropu, mu dali jmno Ilha Formosa, co znamen Krsn ostrov; pojmenovn Formosa se sten udrelo dodnes.
37.1
Geograe
Zpadn st ostrova je ploch a navazuje na mlk dno

Tchajwanskho prlivu. Zde se sousteuje drtiv vtina
osdlen a infrastruktury. Stedn a vchodn st ostrova
vypluj a 3 952 m vysok hory, thnouc se pevn v
severojinm smru. Vznikaj od tetihor tektonickmi posuny i doprovodnou sopenou innost, zpsobenou nasouvnm lipnsk ocensk desky pod jihonskou.
Tchaj-wan je podle maximln nadmosk vky 4. nejvy
ostrov na svt (po Nov Guineji, Kalimantanu a Havaji)
Tchajwansk poho se dl na nsledujc celky:
Poben hory () podl vchodnho pobe,
jejich svahy prudce spadaj pmo do moe
Stedn hory () vedle Pobench hor
Jansk hory () v jin polovin ostrova,
zpadn od Stednch hor
Satelitn snmek Tchaj-wanu (NASA).
Tchaj-wan (t Formosa, TZ: , ZZ: , hanyu pinyin Tiwn, tongyong pinyin Tiwan, Wade-Giles T'aiwan, tchajwansky Ti-on) je ostrov v jihovchodn Asii,
jen je spolu s nkolika dalmi menmi ostrovy soust nsk republiky, kterou vak vtina stt svta jako
nezvislou ociln neuznv, protoe diplomatick styky
s n netoleruje nsk lidov republika. nsk republika,
vtinou nazvan Taiwan, je dnes ovem de facto nezvisl demokratick stt. Vtina zem ostrova tvo spolu s
Peskadorskmi ostrovy nskou provincii Tchaj-wan.
Aliansk hory () zpadn od Janskch

Snn hory () severn od Alianskch a Janskch, severozpadn od Stednch
Tatchunsk sopen poho () na severnm cpu ostrova (zahrnuje Jang-ming-an u Tchajpeje)
37.2
Historie
Nzev dle nkterch historik je odvozen od pojmenovn oblasti dnenho Tchaj-nanu domorodm kmenem Sira- Prvn dkazy o lidskm osidlen na ostrov Tchaj-wan se
ya.* [1] Fonetick pepis se postupn zaal pouvat pro po- datuj ped 40 000 lety, potek neolitickho osdlen, snad
97
98
pedky dnench domorodch kmen, se datuje ped 6 000
lety. Domorod jazyky jsou azeny mezi austronsk jazyky blzk jazykm obyvatel dnench Filipn, Indonsie
i Nov Guineje a Polynsie. Pslunci tchto jazykovch
skupin jsou rovn povaovni za pvodn obyvatele ostrova. Tchaj-wan je tak povaovn za nstupit migranch
vln, kter v obdob ponaje ped 4 000 lety osidlily ostrovy
Tichho a Indickho ocenu. nt zemdlci a obchodnci
se na ostrov zaali usazovat od doby mongolsk okupace
ve 13. stolet a ostrov se postupn stal okrajovou soust
nsk e.
Mezi 13. a 16. stol. sporadicky navtvovali ostrov Tchaiwan nt rybi i pirti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali Ilha Formosa. V prvn polovin 17. stolet se
Tchaj-wan stal pedmtem kolonilnho soupeen mezi
Nizozemskem a panlskem, v te dob probhla dal
velk vlna nskho pisthovalectv z pilehlch pevninskch provinci. Holanan zaloili r. 1624 kolonii s hlavnm mstem Zeelandia na mst dnenho Tainanu. Pracovn sly doveli z Fu-ienu. panl okupovali v letech
16261642 severn vbek ostrova v mstech dnenho
Keelongu a Tanshui.
V roce 1662 eng cheng-kung (Koxinga), kter ve jmnu svren dynastie Ming bojoval proti nov mandusk
dynastii ching, porazil Holanany a donutil je k odchodu. Tchaj-wan se tak na dv desetilet stal posledn batou
protimanduskho odporu. Koxinga zaloil na Tchaj-wanu
Krlovstv Tungning, jeho nslednky byli jeho syn a vnuk.
Po chengov smrti vak roku 1683 chingov ostrov obsadili a po nsledujc dv stolet zstal soust ny.
KAPITOLA 37. TCHAJ-WAN (OSTROV)

la hospodsky podstatn vysplej ne vtina pevninsk
ny, se vak ani nyn nedokali vtho podlu na sprv svch zleitost. nsk republika sice vytvoila mstn
vldu a ady, ale obsazovala je vhradn lidmi z pevniny.
Bezohledn byla tak hospodsk politika nsk republiky vi Taiwanu. Napt vyvrcholilo protikuomintangskm
povstnm, kter v Tchaj-peji propuklo 28. nora 1947. To
bylo krvav potlaeno bhem tzv. Masakru 228 (kolem 10
000 obt) a nad ostrovem byl vyhlen vjimen stav, kter petrval a do roku 1987.
Od konce roku 1948 probhal v souvislosti s obratem v
nsk obansk vlce masov pliv uprchlk z pevninsk ny na ostrov. V roce 1949 se na ostrov uchlily zbytky ankajkovy armdy, kter na pevnin prohrla obanskou vlku s komunisty. Zmnn vojenskopolitick situace ve vchodn Asii, kdy se v souvislosti s korejskou vlkou
na obranu Tchaj-wanu zaaly angaovat USA, vak po roce 1950 zabrnila obsazen ostrova armdou LR. Tchajwan si tak udrel nezvislost na komunistech a dodnes.
Do zatku devadestch let vak i na Tchaj-wanu vldl
totalitn reim, krajn pravicov. Pot nsledovala postupn demokratizace.
37.3
Doprava
Vzhledem k prodnm podmnkm je zpadn st ostrova hust zalidnn a protkan hustou silnin st. Pte silnin dopravy zde tvo dv soubn dlnice . 1 a 3 propojujc sever a jih ostrova. Stedn st ostrova vypluj
vysok poho, kter dosahuj tm tytiscovch vek a
na vchodnm pobe spadaj prudkmi srzy rovnou do
vod Tichho ocenu. Komunikac, kter pekonvaj tento
prodn val, je jen velmi mlo, jsou inenrsky velmi nron (a turisticky atraktivn), asto s mnostvm tunel a
serpentin v horskch stnch. Ovem kvli zemtesenm a
tajfunm zde dochz k astm sesuvm pdy, kvli kterm
je teba horsk silnice neustle opravovat.
Po prohran vlce s Japonskem musela chingsk na roku

1895 imonoseckm mrem mimo jin postoupit Tchajwan Japonsku. Obyvatel Tchaj-wanu, ne by se nechali
odevzdat do japonskho podru, se za tto situace pokusili prohlsit nezvislost jako tzv. Tchajwansk demokratick
stt (druh republika v djinch Asie). Tento pokus vak
po nkolika mscch ukonila okupace Tchaj-wanu Japonskem. Nsledujc desetilet pod japonskou vldou byla charakterizovna jak vraznm hospodskm rozvojem, tak Hlavn tahy, spojujc zpad a vchod ostrova, jsou ti:
potlaovnm nsk identity a snahami o japanizaci obyvatelstva.
Severn pn silnice . 7 (nsky ,
pinyin Bib Hnggun Gngl) spojuje msta TchaoNsledujc desetilet pod japonskou vldou byla charaktejan a I-lan. Prochz okresy Tchao-jan a I-lan a perizovna jak vraznm hospodskm rozvojem a industrikrauje poho Se-an an-mo.
alizac (eleznice, koly, kanalizace atd. tchajwansk architektura v obdob 18951945), tak potlaovnm nsk identity, krutm zachzenm s pslunky domorodch
kmen a snahami o japanizaci obyvatelstva. V roce 1935
zapoal proces vlenn ostrova do Japonskho csastv jako plnoprvn provincie.
Na postupimsk konferenci bylo s pihldnutm k zvrm
z konference v Khie (1943) rozhodnuto, e Tchaj-wan
bude znovu pilenn k n. Ostrovan, jejich zem by-
Stedn pn silnice . 8 (nsky ,

pinyin Zhngb Hnggun Gngl) se thne v dlce
193 km mezi mstem Tchaj-ung a soutskou Taroko
(Tchaj-lu-ke) severn od Chua-lienu. Prochz okresy
Tchaj-ung, Nan-tchou a Chua-lien, pekrauje severn st poho ung-jang an-mo.
Jin pn silnice . 20 (nsky
, pinyin Nnb Hnggun Gngl) stoup z msta
37.6. ODKAZY
Tchaj-nan spektakulrn krajinou pes nejvy tchajwansk masv J-an an-mo, pak mrn klesne a
znova stoup pes ung-jang an-mo. Prochz okresy Tchaj-nan, Kao-siung a Tchaj-tung. Na vchodnm
pobe se napojuje na severojin silnici . 9 z Chualienu do Tchaj-tungu.
99
nsk republika
nsk lidov republika
Krlovstv Tungning
Republika Tchaj-wan
Provincie Tchaj-wan
Sever a jih ostrova spojuje vysokorychlostn eleznice
TAIWAN HIGH SPEED RAIL. Kopruje zpadn pobe.
Vyuv soupravy 700T dodan z Japonska (Schinkansen). 37.6.3 Extern odkazy
Maximln rychlost je 300 km/h. Vybudovno bylo 8 stanic. Z Taipei na severu do Kaoshingu na jihu trv cesta 90
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Tchaj-wan (ostminut.

rov) ve Wikimedia Commons
37.4 Zajmav msta

Taipei - hlavn msto Tchajwanu je Taipei, le na severu
ostrova, m nkolik milion obyvatel a nachz se v nm
jedna z nejvych budov svta Taipei 101.
Kaohsiung - nkolika milionov msto lec na jihu ostrova.
Tainan - v minulosti hlavn msto, lec na jihu ostrova
Jezero Slunce a Msce le uprosted ostrova
Slovnkov heslo Tchaj-wan ve Wikislovnku
Tchajpejsk hospodsk a kulturn kancel v Praze

esk ekonomick a kulturn kancel Taipei
Souhrnn teritoriln informace Tchaj-wan (Ministerstvo prmyslu a obchodu R)
Praktick informace o Tchaj-wanu
Aktuln informace o Tchaj-wanu, Hong Kongu a n
Nrodn park Taroko le na vchodnm pobe nedaleko

msta Hualien
Teaching English and Living in Taiwan - rozcestnk s

praktickmi informacemi, aktuln informace o hrozcch tajfunech
37.5 Obyvatelstvo
Tchajwan eskma oima - blog Tchajwan Formosa
Na Tchajwanu ij lid rasy Han a take lid ze trncti

pvodnch kmen. Pvodn obyvatelstvo Tchajwanu je ze
stejn rasy jako lid na Madagaskaru, v Malajsii a Ocenii.
Zhruba od 16. stolet na Tchajwan zaali houfn piplouvat
lid z pevninsk ny. Nyn se odhaduje, e na Tchajwanu
ije 300 a 500 tisc lid z pvodnch domorodch kmen.
Zbytek z celkovho potu 23 milion obyvatel tvo tedy z
velk asti pisthovalci z ny.
37.6 Odkazy
37.6.1
Reference
[1] National Palace Museum Exhibition: The Origin of Taiwan

[online]. . Dostupn online.
37.6.2
na
Souvisejc lnky
Kapitola 38
nsk republika
nsk republika (nsky , tongyong pinyin
Jhonghu Mngu, hanyu pinyin Zhnghu Mngu, esk
pepis ung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-ho Bnkok, anglicky a mezinrodn Republic of China (Taiwan),
zkratka ROC, je stt veobecn znm po roce 1949
pod nzvem Tchaj-wan (t Taiwan; nsky nebo tongyong pinyin Tiwan, hanyu pinyin Tiwn,
tchajwansky Ti-on). Je to nejstar republika ve vchodn
Asii, kter byla formln vyhlena 1. ledna 1912 a kter
nahradila vldu dynastie ching nad nou. Nejblimi zmoskmi sousedy jsou nsk lidov republika na zpad
a severozpad, Japonsko na severovchod a Filipny na
jihu.
leglnch politickch stran, mezi kter pat nap. i dv

komunistick strany (KS): KS nsk republiky, tchajwansk poboka KS ny usiluje o sjednocen s LR a separatistick Tchaiwansk KS.
Tento nezvisl stt ovem uznv pouze 23 zem (stav k
dubnu 2008).* [1]
38.2
Nzev
Tchajpejsk hospodsk a kulturn kancel v R dajn

*
[2] upednostuje mezinrodn pepis Taiwan ped eskm pepisem Tchaj-wan. Toto tvrzen je patrno i na webov prezentac Tchajpejsk hospodsk a kulturn kancele (esk republika Tchaj-wan ociln neuznv, proto
jejich velvyslanectv" m uveden statut hospodsk a
kulturn kancele) na * [3] (k 9.10.2008), kde se stdaj
dsledn poetn vrazy Tchaj-wan s mezinrodn pouvanmi vrazy Taiwan. Ministerstvo zahraninch vc
esk republiky pouv jako ociln oznaen poetn
vraz Tchaj-wan * [4].
Roku 1945 zskala nsk republika zpt ostrov Tchaj-wan

(dve nazvan Formosa), kter byl od roku 1895 soust Japonskho csastv. Koncem obansk vlky se v roce 1949 hlavn jednotky vrn nsk republice sthly z
pevniny na ostrov Tchaj-wan a vldu nad kontinentln nou pevzala nsk lidov republika. Dnes nsk republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorsk ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanskm prlivu, ostrovy L-tao,
Lan-j, in-men (v taiwanskm pepisu t Kinmen), Macu (nkdy t Matsu) a dal.
Mezinrodn olympijsk vbor pouv k oznaen zem anglick nzev Chinese Taipei * [5] (nsky
/Zhnghu Tibi, esky nsk Tchaj-pej). Tento nzev
je povaovn Tchaj-wanci za urku, hlavn pro ty, kte
38.1 Mezinrodn status
nejsou any a ty, kte nebydl v Tchaj-peji * [6]. I pesto
se tento nzev v mnoha kontextech pouv, protoe se na
Legitimitu nsk republiky popr nsk lidov republi- nm dokou shodnout ob strany (nsk lidov republika
ka (LR) a prohlauje Tchaj-wan za soust LR bez ohle- i nsk republika). Vraz /Zhnghu (nsk) toti v
du na to, e zem nsk republiky nikdy nezskala. Snaha ntin nen svzn s konkrtn zem nebo vldou, ale sp
LR sjednotit oba stty podle formule jedna zem - dva sys- kulturou.
tmy podobn, jako je tomu v ppad Hongkongu, a vojensk hrozba, jsou zdrojem trvalho napt mezi obma stty.
nsk republika je dnes de facto nezvisl, a od roku 1988 38.3 Historie
demokratizujc se stt. Do r. 1987 (tak vzhledem k petrvvajcmu vlenmu stavu) tvoil diktaturu, s vldou je- Od 20. let probhala v n obansk vlka mezi nskou
din strany Kuomintang, ovldanou dikttorem generlem republikou a jednotlivmi vojenskmi veliteli. Po r. 1927
ankajkem, a po jeho smrti, v roce 1975, jeho synem.
se Komunist pod vedenm Mao Ce-tunga oddlili od NV souasnosti ji na Tchaj-wanu existuje piblin 150 rodn strany (Kuomintangu). Nsledovala vlka s Japon100
38.4. POLITIKA
101
ivota (sv druh prezidentsk obdob nastoupil na zklad pm volby) a usilovn snaha doshnout mezinrodnho
uznn nsk republiky.
38.4
Politika
ankajek, od r. 1925 velitel Nrodn revolun armdy, r. 1926

pedseda Kuomintangu a prezident.
skem a po r. 1945 dal obansk vlka. Po vtzstv komunist v r. 1949 se zbytky ankajkovy armdy uchlily na
ostrov Tchaj-wan. Na pevnin byla vyhlena nsk lidov
republika a pojem nsk republika se zil na ostrovy udren kuomintangskou armdou. A do konce osmdestch Tchaj-wansk pas
let vldl na Tchaj-wanu autoritativn Kuomintang a trval
vjimen stav.
Podobn jako vlda LR povauje Tchaj-wan za svou odV edestch letech se hospodstv nsk republiky ori- padlou provincii, tak i vlda nsk republiky tvrdila, e
entovalo na nov technologie a rostlo. ankajek zemel ona je reprezentac ny, jen doasn ztratila kontrolu nad
v roce 1975, pedsedou Koumintangu se stal ankajkv st svho zem. Vedle federlnvldy v Tchaj-peji exissyn Chiang Ching-kuo, v prezidentsk funkci ankajka tuj jet vldy dvou provinci, kter vak maj pouze symvystdal Yen Chia-kan (od r. 1978 pak Chiang Ching- bolick vznam. Ve federlnmparlamentu zasedali pokuo zastval i prezidentskou funkci). Nsleduje dal hos- slanci, zvolen ped r. 1949 za pevninsk provincie (zruen
podsk vzestup nsk republiky, od poloviny osmde- v r. 2005 po jeho ovldnut Demokratickou stranou). Od
stch let je patrn postupn demokratizace spolenosti devadestch let 20. stolet ovem politici na Tchaj-wanu
a taiwanizace nich (obecnch a okresnch) politickch od doktrny jedna naupout a nkte oteven daj
rovn. Roku 1986 byla (v disentnch podmnkch) zaloe- mezinrodn uznn dnen nezvislosti Tchaj-wanu de facna Demokratick pokrokov strana. Roku 1987 je zruen to. Tm vyvolvaj ostr reakce nejen u konzervativn sti
vjimen stav, 1988 zemel Chiang Ching-kuo.
pznivc Kuomintangu i jeho odno Nov strany a Strany
Po Chiang Ching-kuovi se stal pedsedou Kuomintangu ro- lid pedevm, ale hlavn u komunistick vldy LR.
dil Taiwanec Lee Teng-hui. Jako Chiang Ching-kuov vi- nsk republika byla jako vtzn mocnost 2. svtov vlceprezident Lee souasn nastoupil i prezidentsk ad. S ky zakldajcm lenem OSN a byla tak stlm lenem
jeho dobou je spjat denitivn demokratizace politickho Rady bezpenosti. Toto lenstv j zstalo i po prohe v
102
KAPITOLA 38. NSK REPUBLIKA
obansk vlce. SSSR se na protest dlouho neastnil hlasovn v Rad bezpenosti OSN (mj. tm umonil vojensk
zsah vojsk OSN v Jin Koreji). Tento stav se zmnil zatkem 70. let, kdy USA navzaly diplomatick vztahy s
LR. nsk republika byla v OSN a Rad bezpenosti nahrazena LR v roce 1971. nsk republika je v souasn
dob v dsledku ntlaku LR ociln uznvna pouze 23
stty. Z evropskch stt ji uznv pouze Vatikn; v letech
1999-2001 ji uznvala Makedonie.
38.4.1
lensk keslo ny v OSN
na, zastoupen vldou nsk republiky, byla jednm z

pti zakldajcch len OSN. Do ad OSN vstoupila jako
jej pvodn len dne 24. jna 1945. Vsledkem obansk
vlky, kter v n probhala, vlda nsk republiky ovldan Kuomintangem uprchla v roce 1949 z pevniny na
ostrov Tchaj-wan. Komunistick vlda vyhlsila 1. jna
1949 nskou lidovou republiku a nsledn ovldla vtiSeznam stt svta, kter maj k souasnmu datu ocil- nu zem ny. Pedstavitel vldy nsk republiky nadle
n diplomatick styky s nskou republikou (s daty jejich zastupovali nu v OSN, a to i pesto, e zem Tchaj-wanu
(a dalch ostrov, kter nespadaj do provincie Tchaj-wan)
navzn):
bylo mnohem men ne zem, nad kterm vykonvala jurisdikci pevninsk na. Dne 25. jna 1971 byla schvlena
Belize (1989)
rezoluce Valnho shromdn OSN . 2758, kter odebrala nsk republice status legitimnho zstupce ny a jako
Burkina Faso (1994)

jedinou legitimn vldu ny uznala vldu LR. Tm dolo
k tomu, e nsk republika byla z ad OSN vylouena a
Dominiknsk republika (1957)

keslo ny v OSN (vetn jejho postu stlho lena Rady
bezpenosti) pevzala vlda LR.
Guatemala (1960)
Od devadestch let 20. stolet dochz k tomu, e optovn
Haiti (1956)
dosti nsk republiky o zastoupen v OSN jsou zamtny, primrn vzhledem k protestm LR, kter m v rmci
Honduras (1965)
Rady bezpenosti prvo veta. nsk republika podv, stdav pod jmny nsk republika na Tchaj-wanu, n
Kiribati (2003)
sk republika (Tchaj-wan)nebo jenom Tchaj-wan(nzev navrhla souasn vlda Demokratick pokrokov stra
Marshallovy ostrovy (1998)
ny), psemn dosti o lenstv v OSN. dosti pedkld
pouze v roli zstupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevnin
Nauru (1980-2002; 2005)
sk ny. OSN nicmn dost nsk republiky o lenstv
pod tlakem LR pokad zamtla s odvolnm na rezoluci
Nikaragua (1990)
. 2758, podle kter bylo keslo ny v roce 1971 odebrno
Palau (1999)
nsk republice ve prospch LR. Rezoluce vak neobjasuje otzku zastoupen nsk republiky. Generln ta
Panama (1954)
jemnk OSN Pan Ki-mun jen nedvno sklidil kritiku za to,
e vrtil posledn dost tchajwanskho prezidenta chen
Paraguay (1957)
uej-piena o pln lenstv v OSN, ani by dokument postoupil Rad bezpenosti a Valnmu shromdn, co je v
Salvador (1961)
rozporu se standardnm postupem.
Svat Lucie (1984-1997; 2007)
Svat Krytof a Nevis (1983)
Svat Tom a Princv ostrov (1997)
Svat Vincenc a Grenadiny (1981)
Svazijsko (1968)
alamounovy ostrovy (1983)
Tuvalu (1979)
Vatikn (1942)
Tchaj-wan, v souasnosti pkladn demokratick a de facto samostatn stt, nepestv apelovat na mezinrodn spoleenstv, aby uznalo prvo 23 milion obyvatel ostrova
na ast v OSN a v pidruench organizacch (nap. ve
Svtov zdravotnick organizaci).
38.5
Sprvn lenn
nsk republika se sprvn len na 2 provincie (, shng

/ sng) a 2 centrln spravovan msta (, shh / chh). Provincie se dle dl na celkem 18 okres (, sin / kan) a
5 mst na rovni okresu.
38.7. ODKAZY
103
Republic of China (ROC): Administrative Divisions & Territorial Disputes

LEGEND:
ROC = Republic of China
PRC = People's Republic
of China
XING'AN
Most of the area of the Tajik

autonomous province of
Gorno-Badakhstan is
claimed by the ROC
Hulunbuir
MONGOLIA AREA
SUIYUAN
Jilin
NINGXIA
Administered Aksai
by Pakistan, Chin
is
claimed by
claimed
the ROC.
by India.
SHENYANG (Mukden)
LIAONING
Chengde
Hohhot
(Guisui)
Lanzhou
XI'AN
TIBET AREA
Lhasa
SHAANXI
XIKANG
Administered by
Bhutan, claimed by the ROC
Qingyuan
SHANXI
Xining
Kanding
SICHUAN
Chengdu
CHONGQING
Tonghua
BEIJING
(Peking)
HEBEI
QINGHAI
Mudanjiang
SONGJIANG
Zhangyuan
Taiyuan
Yinchuan
Jiamusi
HEJIANG
HARBIN
JILIN
Kaifeng
HENAN
HUPEI
TIANJIN
Jinan
SHANDONG
DALIAN
QINGDAO
JIANGSI
NANJING Zhenjiang
The Diaoyu /
Senkaku Islands
are administered
by Japan, and
claimed by the
Republic of China
and the People's
Republic of China
SHANGHAI
ANHUI
Hefei
Hangchow
CHEKIANG
Nanchang
HANKOU
Wuchang
Changsha
claimed by ROC, administered by PRC

JIANGXI Fuzhou
HUNAN
Most if the
GUIZHOU
Special Administrative Region of PRC
(Foochow)
area of the
Guiyang
Indian state
TAIBEI
FUJIAN
claimed by ROC, administered by Mongolia of
Kunming
Arunchal
(Taipei) (Seat of the
Pradesh is claimed
Central Government)
Guilin
claimed by ROC, administered by Burma
by the ROC
YUNNAN
Zhongxing Village
and PRC.
GUANGXI
GUANGDONG
claimed by ROC, administered by Bhutan
Parts of the
GAOXIONG
GUANGZHOU (Canton)
TAIWAN
Myanma
claimed by ROC, administered by India
(Kaohsiung)
state of
HONG KONG
Kachin and
claimed by India, administered by PRC
FREE AREA OF THE
MACAU
division of Sagaing are
REPUBLIC OF CHINA
claimed by the ROC
claimed by ROC, administered by Japan
HAINAN SPECIAL
ADMINISTRATIVE
Taiwan, Penghu, Kinmen, Matsu, and the Pratas Islands
claimed by ROC, administered by Afghanistan
REGION
constitute the Free Area of the Republic of China
Haikou
and claim sovereignty over the People's Republic
claimed by ROC, administered by Pakistan
claimed by ROC, administered by Russia
claimed by ROC, administered by Tajikistan
The Republic of China and the People's Republic of China both

claim the Paracel and Spratly Islands, not shown on this map.
The PRC controls the Paracels (also claimed by Vietnam), while
the Spratlys are disputed among several neighbouring countries.
dujc levnou pracovn slu se provd v n, nap. vtina

vroby elektroniky Foxconnu probh v n. HDP na hlavu v roce 2014 bylo mrn vy ne HDP Japonska a Jin
Koreje.
REHE
Liaoyuan
(JEHOL)
ANDONG
CHAHAR
XINJIANG
GANSU
Bei'an
NENJIANG
LIAOBEI
Administered by Mongolia
claimed by the ROC
Administered
by Afghanistan,
claimed by the
ROC.
HEILONGJIANG
Qiqihar
Kulun (Ulaanbaatar)
Urumqi (Tihua)
Free Area of ROC

Municipality
Administered
by Russia,
claimed by
the ROC.
Tannu Uriankhai is administered

by Russia as the Tyva Republic
and is claimed by the ROC.
38.7
Odkazy
38.7.1
Reference
[1] Tibet: pedzvst na budoucnosti? ptaj se Tchajwanci

[2] Lik, V., Fojtk, P. (1996): Stty a zem svta
of China.
Pvodn sprvn systm a teritoriln nroky nsk republiky.
[3] www.taiwanembassy.org
[4] www.mzv.cz
[5] www.olympic.org
Tak jako u vech mstnch nzv na Tchaj-wanu, exis- [6] Talk Taiwan: Taiwanis my country, not Chituje cel ada pravopis pro kad zemn celek. Nnese
Taipei!
http://tktw.blogspot.com/2009/05/
sledujc tabulka uvd nzvy v eskm pepisu, nsky
taiwan-is-my-country-not-chinese-taipei.html
i tchajwansky, nsk pravopis pak jednak v pvodnch
(tradinch) znacch, jednak v pevninsk (chan-j) i ostrovn (tchung-jung) variet pchin-jinu. Protoe na vtin map 38.7.2 Souvisejc lnky
nenajdete ani jeden z uvedench standardnch pravopis,
Tchaj-wan (nsk lidov republika) - (23. provincie
ale tzv. potovn pravopis, uvdme i tuto verzi. Potovn
nsk lidov republiky)
pravopis vychz z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na
ad mst se od n odchyluje, nap. vynechvnm apostro Tchaj-wan (ostrov)
f.
Tchaj-pej 101
38.6 Ekonomika
Kuomintang
ankajek
Tchaj-wan ml od konce japonsk okupace v roce 1945

Tchajwansk unie solidarity
monost svobodn rozvjet trn ekonomiku, co Tchajwanu umonilo zaadit se mezi tyi pvodn asijsk tygry (spolu s Hongkongem, Jin Koreou a Singapurem). Sta- 38.7.3 Extern odkazy
lo se tak v ostrm kontrastu s nskou lidovou republikou,
kde Mao Ce-Tungovy snahy o kolektivizaci a vybudovn
Obrzky, zvuky i videa k tmatu nsk republika

plnovan ekonomiky vedly k rozshlmu hladomoru, kteve Wikimedia Commons
rmu padly za ob destky milion lid, a naprostmu rozvratu ekonomiky. LR zaala postupn implementovat tr
Galerie nsk republika ve Wikimedia Commons
n reformy a od roku 1978 z iniciativy novho vdce, Teng
(anglicky)Ociln strnky nsk republiky, rocSiao-pchinga.
taiwan-cz.com
Jet v roce 1962 inilo HDP na hlavu Tchaj-wanu 170$,
(esky)Pro nen Tchaj-wan v OSN?, rocco zemi stavlo na rove Zairu nebo Konga. Postuptaiwan.org
n vak vybudoval silnou exportn ekonomiku. Ekonomika utrpla relativn mlo bhem asijsk nann krize v
(esky)Tchajpejsk hospodsk a kulturn kancel v
roce 1997, protoe je na rozdl od sousednho Japonska a
esk republice, taiwanembassy.org
Jin Koreje zaloena pedevm na malch a stednch rmch, ne na velkch konglomertech jako jsou jihokorejsk
eboly (nap. Samsung). Vzhledem ke kulturnm poutm s
LR rmy vyuvaj snadnho oshoringu - innosti vya-
Kapitola 39
Republika Tchaj-wan
Tento lnek nen dostaten ozdrojovn a me tedy obsahovat informace, kter je teba ovit.
Jste-li s popisovanm pedmtem seznmeni, pomozte doloit uveden tvrzen doplnnm referenc na vrohodn
zdroje.
Tento lnek pojednv o zaniklm sttu krtce existujcm
v 19. stolet. O souasnm sttu nkdy nazvanm Republika Tchajwan pojednv lnek nsk republika.
Republika Tchaj-wan (nsky: ) je historic-
Vlajka Republiky Tchaj-wan
ky druh republika v Asii,* [zdroj?] kter byla vyhlen v

roce 1895 na zem ostrova Tchajwan, a existovala jen nkolik msc, od 23. kvtna do 21. jna 1895, ne byl ostrov
nskm csastvm, poraenm v prvn nsko-japonsk
vlce, formln postoupen Japonsku na zklad mrov
smlouvy ze imonoseki, a nsledn obsazen ozbrojenmi
silami Japonska.
104
Kapitola 40
Tchaj-wan (provincie)
Tou zstal a do roku 1895, kdy jako soust imonoseck
mrov smlouvy uznvajc porku ny bhem prvn
nsko-japonsk vlky pipadl Tchaj-wan Japoncm a stal
se jejich koloni.
Tchaj-wan se znovu nskou provinci stal a o padest let
pozdji, 25. srpna 1945, kdy vzdalo Japonsko druhou svtovou vlku. V t dob nastal velk odliv japonsk pracovn
sly i inteligence a nsk republika, aby zabrnila kolapsu spolenosti, poslala na ostrov znan mnostv vlastnch
lid.* [2]
Znan st tchaj-wanskch poznvacch znaek obsahuje npis

Provincie Tchaj-wan().
Tchaj-wan (tradin znaky: nebo ;

zjednoduen znaky: ; tongyong pinyin: Tiwan;
hanyu pinyin: Tiwn) je provincie nsk republiky. Zahrnuje cel ostrov Tchaj-wan (s vjimkou mst Tchaj-peje
a Kao-siungu), pilehl ostrvky a Peskadorsk ostrovy
(Pcheng-chu). Jej metropol je ung-sing. Na cel zem
provincie si in nrok nsk lidov republika.
Pot, co byli nacionalist nuceni ustoupit komunistm, se

stala provincie Tchaj-wan tm jedinm zemm nsk
republiky. Z politickch dvod se vak Kuomintang rozhodl udret si historickou vazbu k pevnin v podob okres
in-men a ostrov Matsu (okres Lien-iang), kter jsou formln st jin provincie, Fu-ien.
V souasnosti je ovem provincie Tchaj-wanspe historick pojem, kter je vzhledem k faktick samostatnosti
nsk republiky v mezinrodnch vztazch irelevantn.
40.2
40.1 Historie
Mocensk spory
nsk lidov republika, akoli ostrov nikdy nemla pod

kontrolou, argumentuje, e Tchaj-wan je tradin nskou
*
I navzdory velkm nkladm, kter byly poteba na dobyt provinci a jeliko prv LR reprezentuje celou nu [3],
ostrova roku 1683, byl Tchaj-wan dlouhou dobu na pozad ml by ostrov tedy pipadnout komunistick vld. Citovanskch zjm. Csa dynastie ching Kchang-si se nechal n rezoluce vak neuvd, zdali je Tchaj-wan soust ny.
slyet, e Tchaj-wan je jen velikosti kuliky, dobt ho nen nsk republika naopak pouv termn provincie Tchajzisk, pijt o nj nen ztrta( wanpro podtren jejich historickho nroku na cel ze).* [1] I pes nzory, e by an m ny. Obzvlt politici KMT si dvaj pozor, aby ve
mli zem vysdlit a vrtit se na pevninu, vak zstal ostrov svch vrocch nezamovali Tchaj-wan a nskou repubnskou prefekturou, formln st provincie Fu-ien. A liku a neimplikovali tm, e se zem, na kter si dlaj nroku 1885 se ostrov stal separtn provinci.
rok, redukuje na ostrov samotn.* [4]
105
106
40.3 Reference
[1] . Dostupn online. (nsky)
[2] John F. Copper, Taiwan: Nation-State or Province? 5th ed.,
2009, str. 43
[3] Rezoluce Valnho shromdn OSN . 2758, 1971
[4] Novoron projev Tchaj-wanskho prezidenta Ma Jingioua, resp. jeho rozbor
KAPITOLA 40. TCHAJ-WAN (PROVINCIE)
Kapitola 41
Tchaj-wan (nsk lidov republika)

Tchaj-wan (tradin znaky: nebo ; zjednoduen 41.4 Souvisejc lnky
znaky: ; pinyin: Tiwn) je 23. provinci sprvnho systmu nsk lidov republiky, kterou sice nsk lidov re- O provincii nsk republiky na Tchaj-wanu si mete pepublika nrokuje, ale je ovldna nskou republikou na st v lnku Tchaj-wan (provincie).
Tchaj-wanu.
De facto je ovem Taiwan samostatn demokratick stt
a vtina daj na tto strnce je akceptovateln jen jako
ukzka ocilnho postoje LR.
41.1 Nzev
Mezinrodn olympijsk vbor (MOV) pouv k oznaen zem nzev nsk Taipei, nsk Tchaj-pej, anglicky
Chinese Taipei.
41.2 Geograe
41.2.1
Poloha
Tchaj-wan je ostrovn provinci, a proto nem suchozemskou hranici. Le jihovchodn od nsk provincie Fuien. Sestv z ostrova Tchaj-wan (Formosa) a pilehlch
ostrvk, vetn Peskadorskho souostrov.
41.3 Administrativn lenn

Administrativn lenn provincie podle vldy LR se datuje do obdob ped rokem 1949, a proto veden LR neuznv administrativn lenn vytvoen nskou republikou po
tomto roce. Tud msta Tchaj-pej a Kao-siung zstvaj
soust provincie Tchaj-wan (v lenn nsk republiky
jsou samostatnmi centrln spravovanmi msty na rovni provincie) a sprvnm stediskem nen ung-sing, ale zstv jm Tchaj-pej.
107
Kapitola 42
Sachalin
Sachalin (rusky: ; japonsky: , Karafuto;
nsky: tradin znaky , zjednoduen znaky
, pinyin Ky Do; korejsky:
) je podlouhl, velk ostrov v severnm Paciku lec mezi 4550' a
5424' severn ky. Nachz se severn od Japonska. Je to
nejvt ostrov patc Rusku a administrativn spad pod
Sachalinskou oblast. Jin st Sachalinu, Kurilsk ostrovy
a severn Japonsko jsou pvodn vlast lid nroda Ainu.
42.1 Geograe
Ostrov m plochu 72 742* [1] km, je 948 km dlouh a jeho nejvt ka je 160 km. Od asijsk pevniny je oddlen Tatarskm prlivem, irokm v nejum mst 7 km.
Od japonskho ostrova Hokkaid ho oddluje La Prousv
prliv. Ze severu a vchodu je omvn Ochotskm moem,
ze zpadu Japonskm moem. U Sachalinu le dva mal
ostrovy Moneron a Tulen.
Ostrov je pevn hornat a rozkldaj se na nm dv horsk psma, piem nejvy bod Lopatin le ve vchodnm
z nich. Na vchodnm pobe jsou velik zlivy. Nejdel
ekou je Poronaj (350 km) tekouc z jihu a sever a druhou
nejdel Tym (330 km), kter je splavn 80 km od st.
Podneb je chladn pmosk s nzkmi teplotami v zim
(lednov prmr 24 C na severu, 6 C na jihu) a nevysokmi v lt (srpnov prmr +10 C na severu, +19 C
na jihu). Prmrn ron teplota je na severu 1,5 C, na
jihu +2,2 C
42.2 Historie
42.2.1
an v Mingsk dynastii nazvali ostrov Kchu-ji (nsky:

; Pchin-jin: Ky), a pozdji Kchu-je (nsky: ;
Pchin-jin: Ky). Podle knihy eng-mu (nsky: ;
Pchin-jin: Shngwj), poslali Mingov na Sachalin v roce
1616 400 vojk, ale pozdji je sthli, nebo nsk kontrola nad ostrovem nebyla ohroena. Na ostrov stle jet
stoj pomnk Ming.
Dynastie ching tak vznela nroky na ostrov, a tak
byl Sachalin dl pod nskou vldou chingsk dynastie.
Nicmn, kdy an nebyli vojensky ptomni, tak se lid
jak z Japonska, tak z Ruska pokoueli ostrov kolonizovat.
Japonsk sdlo tomari bylo zaloeno v roce 1679. Kartografov z rodu Mastumae ostrov zamapovali a oznaili jako
Kita-Ezo(Severn Ezo, Ezo je star jmno pro Hokkaid). Nrinsk smlouva z roku 1686 potvrdila, e Sachalin
je nsk zem. I pesto zaalo Rusko od 18. stolet usidlovat na ostrov vyhnance.
42.2.2
Pronikn Evropan
Sachalin se stal Evropanm znmm dky cestm Ivana

Moskvitina a Martina Gerritsze de Vries v 17. stolet a jet
vce dky Jean-Franoisovi de La Prouse (1787) a Ivanovi
Krusensternovi (1805). Oba ho vak povaovali za poloostrov, protoe neznali Tatarsk prliv, kter poprv proplul japonsk moeplavec Mamija Rinz v roce 1809. V
roce 1845 vyhlsilo Japonsko jednostrannou suverenitu nad
celm ostrovem. Jako prvn Rus proplul Tatrskm prlivem
moeplavec Gennadij Nvelskoj v roce 1849 a tohoto objevu Rusko vyuilo k vysln osadnk, kte zde, navzdory
chingskm nrokm, zaloili uheln doly, zdili sprvu,
koly, vzen a kostely. Siazsk kmeny byly vyvradny nebo deportovny na asijskou pevninu.* [2]
Nejstar obdob
V roce 1855 podepsalo Rusko s Japonskem imodskou dohodu, kter deklarovala, e ob nrodnosti mohou obvat
Pvodnmi obyvateli Sachalinu jsou Nivchov a Orokov, ostrov: Rusov na severu a Japonci na jihu bez jasn hrakte obvaj severn oblasti. Tradin se iv lovem, rybo- nice mezi nimi. Rusko tak souhlasilo, e demontuje svou
lovem a Orokov tak chovem sob. Krom nich zde tak vojenskou zkladnu u tomari. Po vlce o opium nutilo
ili Ainuov kte obvali jih a tak Kurilsk ostrovy.
Rusko nu k podepsn Ajgunsk smlouvy a Pekinskch
108
42.3. ODKAZY
dohod, po nich na ztratila vechna zem na sever Chejlung-iangu (Amuru) a vchod Ussuri, vetn Sachalinu ve
prospch Ruska. Carsk trestaneck kolonie byla zaloena
v roce 1857, ale jin st ostrova byla drena Japonci a do
roku 1875, kdy j podstoupili Rusku v rmci Petrohradsk
smlouvy vmnou za Kurilsk ostrovy. Po Rusko-japonsk
vlce podepsalo Rusko s Japonskem Portsmouthsk mr
(1905), kter stanovil, e se jin st ostrova pod 50. rovnobkou navrac Japonsku; Rusov udreli zbyl ti ptiny oblasti. Jih Sachalinu byl spravovn Japonskem jako
Karafuto- () s hlavnm mstem Tojoharou, dnenm Juno-Sachalinskem. Bhem rusk obansk vlky byla severn st ostrova okupovna japonskmi vojsky a do
r. 1925. V t dob zde nalo toit mnoho uprchlk, pedevm Korejci, kte ili v ruskm Pmo. Korejsk pisthovalectv na jin st ostrova pozdji zeslilo, protoe
bylo podporovno japonskou sprvou.
42.2.3
Operace 2. svtov vlky
109
nou identikovat jako etnit Rusov. Dnes jsou znm jako
Sachalint Korejci.
Japonsko se vzdalo nrok na svrchovanost jin sti ostrova v Sanfrancisk smlouv (1952), ale neschvlilo ruskou
suverenitu nad Sachalinem. Podle japonskho ocilnho
stanoviska nen o pslunosti Sachalinu jet rozhodnuto a
na japonskch mapch je oznaovn jakoZem Nikoho
. Pestoe nen mezi Ruskem a Japonskem podepsna ociln mrov smlouva, zdilo Japonsko v Juno-Sachalinsku
generln konzult.
28. kvtna 1995 postihlo ostrov zemtesen 7.5
Richterovy stupnice a zabilo 2 000 lid v Nftgorsku.
42.3
Odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Sachalin ve

Wikimedia Commons
V srpnu 1945, msc ped kapitulac Japonska zahjil So42.3.1 Reference

vtsk svaz vojensk oprerace na jihu Sachalinu. tok zaal
11. srpna 1945 a zastnily se ho 56. steleck sbor sest- [1] Islands by Land Area [online]. United Nations Environment
vajc se ze 79. steleck divize, 2. steleck brigdy a podProgramme, 1998-02-18, [cit. 2013-06-20]. Dostupn onliprnch dlosteleckch a tankovch jednotek, dle 113.
ne. (anglicky)
steleck brigda a 214. tankov brigda, kter napadly japonskou 88. divizi. Akoli Rud armda trojnsobn pe- [2] FORSYTH, James. A History of the Peoples of Siberia: Russia's North Asian Colony 15811990. Cambridge
vyovala Japonce, nemohla postupovat kvli siln japon: Cambridge University Press, 1992. 354 s. ISBN 0-521sk obran. 16. srpna ze sovtskch pstav (pedevm
47771-9. (anglicky)
Sovtsk Gavan) vylodily ve vesnici Tr (), lec na
zpadnm moskm pobe Sachalinu, 113. steleck bri- [3] BAGROV, V. N. -
(. 1945). Juno-Sachalinsk : .
gda a 365. samostatn prapor nmon pchoty. Protoe
, 1969. Kapitola - 1945
den pedtm Japonsko pijalo podmnky Postupimsk de.
(rusky)
klarace, byl Japonsk odpor proti tomuto vsadku slab a
Sovti rozbili japonskou obrannou linii. Omezen boje pokraovaly do 21. srpna. Vtina ze zbvajcch japonskch
jednotek uzavela pm mezi 22. a 23. srpnem. Sovti
zavrili vtzstv nad Sachalinem 25. srpna 1945 obsazenm hlavnho msta Sachalinu Tojohary.* [3] Japonci uvd
20 000 mrtvch civilist bhem obdob invaze. K nim se
potaj i masakry korejskho obyvatelstva, kter provedli Japonci bhem stupovch boj, protoe je podezrali z
prosovtsk pione.
Odhaduje se, e z pvodnch 440 tis. obyvatel Jinho Sachalinu (1944) bylo bhem boj evakuovno 140 tis. Po vlce byly do Japonska vysthovni zbyl Japonci a tak vtina
Korejc (pes 100 tis.).* [2]
42.2.4
Povlen stav
Od 2. ledna 1947 je cel Sachalin soust Sachalinsk oblasti. Vtina Korejc zde ijcch zvauje, zda se neza-
Kapitola 43
Akihito
Akihito (japonsky ; *23. prosince 1933) je 125.
japonsk csa. Na trn nastoupil roku 1989 a je jedinm
svtovm monarchou, kter nos csask titul. ra vldnoucho csae Akihita je nazvna Heisei (, doslova
vudyptomn mr) a podle zvyku bude po sv smrti pejmenovn na Csae Heisei. Ociln je oslovovn jako
Jeho csask velienstvo Csa", i jenJeho csask velienstvo, v psanm projevu pakPanujc Csa". Je tak
bratrancem princezny Bangja, posledn korunn princezny
Koreje.
43.1 ivotopis
V lednu 2003 se csa podrobil operaci prostaty.
43.2
Ociln funkce
U od svho nstupu na trn se csa Akihito sna csaskou

rodinu vce piblit japonskmu lidu. On i se svou manelkou navtvil vechny japonsk prefektury, stejn jako
osmdest dalch zem.
V ervnu roku 2005 navtvil americk teritorium Saipan,
kde se odehrla jedna z nejbrutlnjch bitev 2. svtov
vlky. V doprovodu csaovny Miiko nabdl modlitby a
kvtiny na mnoha mstech vzdvajcch hold nejen padlm
Japoncm, ale i americkm vojkm, korejskm dlnkm
a mstnm obyvatelm. lo o prvn cestu japonskho monarchy na bojit 2. svtov vlky. Saipanskou cestu pijal japonsk lid s velkou chvlou, stejn jako csaovy nvtvy vlench pomnk v Tokiu, Hiroim, Nagasaki a
na Okinaw v roce 1995.
Akihito je nejstarm z pti syn Csae wa (Hirohita)

a csaovny Kdun (Nagako). V dtstv byl nazvn princem Cugu a vyuovn soukrommi uiteli, mezi lety 1940
a 1952 pak navtvoval Gakushuin, kolu japonsk aristokracie. Na rozdl od ostatnch len rodiny nikdy nepijal
dnou vojenskou hodnost.
6. z 2006 oslavil narozen prvnho vnuka, prince
Bhem americkho bombardovn Tokia v beznu 1945 byl Hisahita, tetho dtte jeho mladho syna. Hisahito je prvspolen se svm bratrem princem Masahito evakuovn z n musk nslednk v csask rodin po 41 letech (posledmsta a pi americk okupaci, nsledujc bezprostedn po nm byl jeho otec, princ Akiino), a mohl by odvrtit ndruh svtov vlce, jej Elizabeth Gray Viningov vyuo- slednickou krizi, jeliko csaovu starmu synovi, korunnvala anglitin. Studoval tak na katede politickch vd mu princi, se narodilo pouze jedno dve - princezna Aiko,
na universit Gakushuin, nikdy vak nedoshl akademick kter podle souasn platnho nstupnickho prva neme
zasednout na trn.
hodnosti.
Akoli byl prvoplatnm korunnm princem u od momentu svho narozen, byl mu titul ociln udlen a 10. listo43.3 Manelstv a dti
padu 1952 v Tokijskm csaskm palci. V ervnu 1953,
reprezentoval jako korunn princ Akihito Japonsko na ko10. dubna 1959 si vzal slenu Miiko da (narozena 24.
runovaci krlovny Albty II.
jna 1934). Nov korunn princezna byla prvn nelechtic,
Korunn princ Akihito a korunn princezna Miiko podnik- kter se pienil do csask rodiny. Maj ti dti:
li 37 ocilnch nvtv do ostatnch zem. Trn pevzal po
smrti svho otce 7. ledna 1989 a stal se tak 125. csaem
korunnho prince Naruhito (narozen 23. nora 1960)
v historii Japonska. Ociln byl csa Akihito dosazen na
trn jako csa Japonska 12. listopadu 1990. Roku 1998 ob prince Akiino
drel od anglick krlovny Podvazkov d a je tak jedinm
rytem neevropskho pvodu.
princeznu Sajako Kuroda
110
43.3. MANELSTV A DTI
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Akihito ve

Wikimedia Commons
111
Kapitola 44
Tai
Tai.
Mimo Japonsko bv nkdy podle svho osobnho jmna
nazvn csa Joihito. V Japonsku pouze svm posmrtnm
jmnem.
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Tai ve Wikimedia
Commons
Csa Tai
Tai (japonsky: , Tai-tenn) (31. srpna 1879

25. prosince 1926) byl podle tradin nstupnick posloupnosti 123. japonsk csa. Vldl od 30. ervence 1912 do
sv smrti v roce 1926.
Csaovo osobn jmno bylo Joihito ( ). Podle
japonskch zvyklost nem csa v dob sv vldy dn
jmno a nazv se pouze (souasn) csa. Stejn jako
vichni ostatn japont csai, zaal bt po sv smrti nazvn svm posmrtnm jmnem, jm se podle tradice zaveden po smrti csae Meidi v roce 1912 oznauje t
obdob csaovy vldy. Jeliko tedy vldl v obdob Tai
(doslovn Velk spravedlnost) je nyn znm jako csa
112
Kapitola 45
Hirohito
Tento lnek nen dostaten ozdrojovn a me tedy

obsahovat informace, kter je teba ovit.
Jste-li s popisovanm pedmtem seznmeni, pomozte
doloit uveden tvrzen doplnnm referenc na vrohodn
zdroje.
Hirohito (japonsky: ; 29. dubna 1901 7. ledna 1989)
byl 124. japonsk csa, kter vldl v letech 1926 a 1989.
Po sv smrti je v Japonsku znm jako Csa ry wa (
, wa tenn; wa zc mr byl nzev jeho
panovnick ry, kter si vol kad csa sm). Mimo Japonsko bv jmenovn Hirohito, nebo Csa Hirohito. Jeho
dtsk jmno bylo Mii no mija (), pesnji: Mii no
mija Hirohito inn ().
Vldl nejdle ze vech japonskch csa a jeho vlda pinesla japonsk spolenosti obrovsk zmny.
45.1 Mld
Csa Hirohito v korunovanm rouchu
Narodil se v palci Aojama v Tokiu. Jako prvorozen syn

csae Tai Joihity byl 2. listopadu 1916 ustanoven korunnm princem. Dne 29. listopadu 1921 se stal regentem
45.3 Role v 2. svtov vlce
a ujal se vldy msto svho tce nemocnho otce. V roce
1922 podnikl estimsn cestu do Velk Britnie a dalch evropskch zem (Francie, Itlie, Vatikn, Nizozemsko Potek jeho vldy mezi roky 1928 a 1945 je poznamea Belgie). Stal se tak vbec prvnm japonskm vldcem, nm silnm postavenm japonskch armdnch kruh ve
kter kdy vycestoval do zahrani.
vld. V roce 1932 dolo k faktick ztrt civiln kontroly nad armdou. Ta ovldla tm vekerou politickou moc
v zemi, zaala se pipravovat na agresivn vlku ve vchodn
Asii a postupn zavedla Japonsko do 2. svtov vlky. Podle
poslednch vzkum vylo najevo* [zdroj?], e byl stedem
45.2 Korunovace
faktickho politickho dn a udlosti vedouc k invazi do
ny, nsledn masakry a vstup Japonska do druh svtov
25. prosince 1926 zemel jeho otec. Korunovn csaem byl vlky se dly pod jeho pmou kontrolou nebo s jeho sou10. listopadu 1928.
hlasem.
113
114
45.4 Potomci
KAPITOLA 45. HIROHITO
45.5
Odkazy
45.5.1
Extern odkazy
Csa Hirohito se synem, korunnm princem Akihitem kolem roku

1952
Princezna igeko
(Teru no mija igeko Naiinn ),
(19251961)
Princezna Saiko
(Hisa no mija Saiko Naiinn ),
(19271928)
Princezna Kazuko
(Taka no mija Kazuko Naiinn ),
(19291989)
Princezna Acuko
(Jori no mija Acuko Naiinn ),
(*1931)
Csa Akihito
(Cugu no mija Akihito inn ), (*1933)
Princ Masahito
(Hitai no mija Masahito inn ),
(*1935)
Princezna Takako
(Suga no mija Takako Naiinn ),
(*1939)
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Hirohito ve

Wikimedia Commons
Osoba Hirohito ve Wikicittech
Kapitola 46
Japonsk kolonie
sfru vlivu i mimo japonsk ostrovy.
46.1
Japonsk zisky do konce 30. let

20. stolet
Kurilsk ostrovy (1875 1945): Japonsko tuto oblast

zskalo na zklad Petrsbursk smlouvy s Ruskem,
kter na opltku zskalo cel Sachalin. Sovtsk svaz
ostrovy obsadil v roce 1945, Japonsko dodnes nrokuje tyi nejjinj ostrovy.
Boninsk ostrovy (1875 1945, 1968 souasnost)
Rjkj a Okinawa (1879 1945, 1972 souasnost):
Japonsko je ociln anektovalo v roce 1879 na kor
tehdy znan oslaben ny. Po druh svtov vlce
byly ostrovy pod americkou vojenskou kontrolou, v
roce 1972 navrceny Japonsku.
Japonsk kolonie
Ostrov Marcus (1898 1951, 1968 souasnost)

Formosa (Taiwan) a Pescadorsk ostrovy (1895
1946) pipadly Japonsku po prvn nsko-japonsk
vlce, po 2. svtov vlce byly navrceny n.
Jin Sachalin (1905 1945) zskalo Japonsko po
rusko-japonsk vlce jako novou provincii Karafuto
Korea (1910 1945), v roce 1910 byla anektovna Japonskem, po druh svtov vlce rozdlena na Severn
a Jin Koreu.
Most pes thajskou eku Kwai
Zatmco evropsk zem zskvaly kolonie ji od 15. stolet,

Japonsko se stalo koloniln mocnost a na konci 19. stolet. Dleitm meznkem v japonsk historii byl rok 1868
(zatek obdob Meidi), kdy Japonsko peruilo pes 250
let trvajc dobrovolnou izolaci od zpadnch kultur; rychle se stalo asijskou industriln velmoc a snailo se rozit
115
Palau, Karolny, Marshallovy ostrovy a Severn

Mariany (1919 1945): bval nmeck kolonie, pipadly Japonsku v roce 1919 na zklad Versaillesk
smlouvy
Mandusko (1932 1945): na zem tto nsk provincie vytvoilo Japonsko loutkov Mandukuo
116
46.2 zem obsazen v prbhu 2.

svtov vlky
KAPITOLA 46. JAPONSK KOLONIE
Kapitola 47
Japonsk csask armda

Japonsk csask armda (Kjditai: ,
inditai: , Dai-Nippon teikoku rikugun)
byla ociln pozemn vojenskou slokou Japonskho csastv od roku 1867 do roku 1945. Podlhala generlnmu
tbu japonsk csask armdy ( sanb honbu)
a ministru vlky. Generln tb i ministr vlky podlhali csai, jakoto vrchnmu veliteli armdy a nmonictva.
Bhem vjimenho stavu nebo bhem vlky pechzely
velitelsk funkce csae na csask generln tb (
daihonei), ve kterm byli zastoupeni zstupci armdnho i
nmonho generlnho tbu.
zbra a sedlky, kterm naopak bylo noen zbran zakzno. Nyn mli nosit zbran vichni vojci v armd bez
rozdlu pvodu.
47.1.2
Zahranin pomoc

Vlka Boin.
47.1 Historie
47.1.1
Potky
Vojci csask armdy v roce 1875
Bhem reforem Meidi se ozbrojen sly loajln csai sestvaly pevn ze samuraj knectv Sacuma a . Po
vlce Boin, svren guntu (bakufu) a obnoven vldy csae byla zjitna poteba vybudovat formlnj armdu,
kter by byla schopn elit imperialismu Zpadu. Ta mla
bt loajln csai, msto pedchoz loajalit loklnm vdcm.
Ran csask armda se vyvjela za asistence

francouzskch poradc, zejmna druh francouzsk
vojensk mise v letech 1872-1880 a tet francouzsk
vojensk mise v letech 1884-1889. Po porce Francie v
prusko-francouzsk vlce hledala japonsk vlda pomoc
pi budovn armdy ve vtznm Prusku. Byli najati dva
prut vojent poradci (major Jakob Meckel, kterho
v roce 1888 nahradil von Wildenbrck, a kapitn von
Blankenbourg). Ti mli od roku 1886 do dubna 1890
vycviit generln tb nov armdy. Generln tb
csask armdy byl v prosinci 1878 petvoen podle vzoru
pruskho Generalstabu a podzen pmo csai.
Takto koncipovan armda se stala jet vce potebnou po

zruen feudlnch drav (han) v roce 1871. Vlda vyhlsila celonrodn brannou povinnost a vichni mui nad 21 let
byli povinni slouit v armd ti roky. Tm se setel stolet
rozdl mezi kastou samuraj, kte mli dve prvo nosit
Dalm znm zahraninm konzultantem byl italsk major Pompeo Grillo, kter psobil v osack slvrn v letech
1884 a 1888. Toho v letech 1889 a 1890 vystdal major
Quaratezi. Holandsk kapitn Schermbeck v letech 1883
a 1886 pracoval na vylepen poben obrany.
Francouzsk vojensk mise v Japonsku trnuje vojky guntu v

roce 1867.
117
118
KAPITOLA 47. JAPONSK CSASK ARMDA
V letech 1890 a 1918 Japonsko zahranin vojensk poradce nevyuvalo. V letech 1918 a 1919 psobila v Japonsku tvrt francouzsk vojensk mise, kter byla podna,
aby pomohla s budovnm japonskch vzdunch sil.
47.1.3
Tchajvansk expedice

Tchaj-wansk expedice.
V devadestch letech 19. stolet se z csask armdy stala nejmodernj armda v Asii: dobe vycvien, vybaven a s vysokou morlkou. Jednalo se ale pedevm o p
armdu, kter v porovnn se svmi evropskmi protjky
zaostvala v dlostelectvu a jzd. Dlostelectvo pouvalo dla koupen v Americe a v Evrop, ale tch bylo mlo.
Navc vzbroj nebyla unikovan a tak se pouvala dla
nejrznjch r, co kladlo dal nroky na logistiku.
47.1.5
Prvn nskojaponsk vlka
Prvnm zahraninm nasazenm csask armdy (a csaskho nmonictva) byla tchajvansk expedice v roce 1874.
Jednalo se o trestnou vpravu, kter byla reakc na zabit 54
len posdky ztroskotan obchodn lod z Rjkj mstnmi
domorodci na jihozpad Tchajwanu v prosinci 1871.
47.1.4
Sacumsk povstn

Sacumsk povstn.
Puka Murata typ 13 byla zavedena do vzbroje v roce 1880 jako

prvn puka domc konstrukce. Nsledn byla pouita v nskojaponsk vlce.

Prvn nsko-japonsk vlka.
Prvn nsko-japonsk vlka o nadvldu nad Korejskm poloostrovem propukla 1. srpna 1894. Bhem vlky se jak
japonsk csask armd, tak japonskmu csaskmu nmonictvu, podailo porazit ozbrojen sly dynastie ching.
Na stran armdy se na vtzstv podlelo i to, e japonsk
armda byla modern armdou branc, kte byli dobe vybaveni a vycvieni v porovnn se svmi nskmi protjky. Vsledkem stetu bylo, e Japonsko pevzalo roli dominantn sly v oblasti a oslaben ching. Japonci nasadili do
Vojci csask armdy z kumamotsk posdky bhem sacumskho boj na pevnin dv armdy a pt diviz celkem 120 000
mu.
povstn, 1877
Nov podek vedl k srii nepokoj vyvolanch nespokojenmi samuraji. Jednm z nejvtch vyjden nesouhla- 47.1.6
su bylo sacumsk povstn, kter vedl Takamori Saig. Povstn perostlo v obanskou vlku a bylo rychle potlaeno branci nov vytvoen csask armdy, vycvienmi a
vyzbrojenmi podle Zpadu. Paradoxn jdro csask armdy tvoila tokijsk policie, kter se skldala pevn z
bvalch samuraj.
Boxersk povstn
Csask vnos vojkm a nmonkm ( Gundin okuju) z roku 1882 volal po loajalit csai a tvrdil, e
rozkazy nadzench velitel maj stejnou vnost jako rozkazy od samotnho csae. Tm byl deklarovn blzk vztah
armdy k csaskm institucm.
Vysoc vojent pedstavitel mli prvo pmho pstupu Pd Tchien-inu 14. ervence 1900
k csai a pravomoc prezentovat jeho nzory pmo vojsku.
47.2. ODKAZY
Boxersk povstn.
V letech 1899 a 1900 se stupovaly toky boxerproti cizincm v n, kter vyvrcholily obleenm diplomatick tvrti v Pekingu. Takzvan osminrodnostn aliance,
kter se vydala na pomoc obleenm cizincm v Pekingu,
se skldala z vojk Japonska, Ruska, Spojenho krlovstv, Francie, USA, Nmecka, Itlie a Rakouska-Uherska.
Japonsk csask armda se podlela silou 20 300 mu
5. p divize, co byl nejsilnj kontingent se vech aliannch sil. Vojci 5. p divize byly soust Gaseleeho
expedice a zastnili se dobyt Tchien-inu.
47.1.7
Rusko-japonsk vlka

Rusko-japonsk vlka.
47.2 Odkazy
47.2.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Imperial

Japanese Army na anglick Wikipedii.
47.2.2
Literatura
V etin
skolen medvd. Praha : BB/art, 2004. ISBN 80-7341371-X.
HATA, Ikuhiro; IZAWA, Yasuho; SHORES, Christopher. Jednotky sthacch letadel japonsk armdy a
jejich esa 1931-1945. Praha : Dobrovsk, 2008. ISBN
978-80-87124-04-8.
JOWETT, Philip. Japonsk armda 1931-1945. Brno
: Computer Press, 2007. Peklad Ospreye. ISBN 97880-251-1888-7.
1994. ISBN 80-85601-76-1.
Cizojazyn
COLLIE, Craig; HAJIME, Marutani. The Path of Innite Sorrow: The Japanese on the Kokoda Track. Sydney : Allen & Unwin, 2009. Dostupn online. ISBN
978-174175-839-9. (anglicky)
119
DREA, Edward J.. Japan's Imperial Army: Its Rise and
Fall, 1853-1945. Lawrence, Kansas : University Press
of Kansas, 2009. ISBN 078-0-7006-1663-3. (anglicky)
JORDAN, Donald A.. China's Trial by Fire: The Shanghai War of 1932. Michigan : University of Michigan,
2001. Dostupn online. ISBN 0-472-11165-5. (anglicky)
PAINE, S. C. M.. The Sino-Japanese war of 18941895: Perceptions, Power, and Primacy. New York :
Cambridge University Press, 2009. Dostupn online.
ISBN 978-0-521-61745-1. (anglicky)
~ Seni so. Tokio : War History Oce of
Japan's Ministry of Defense, 1966 a 1980. (japonsky)
47.2.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Japonsk csask

armda ve Wikimedia Commons
The Imperial Japanese Army in World War II [online].

ibiblio.org, [cit. 2011-01-21]. Dostupn online. (anglicky)
TAKI. IMPERIAL JAPANESE ARMY PAGE [online].
plala.or.jp, [cit. 2011-01-21]. Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 48
Prusko-francouzsk vlka
Prusko-francouzsk vlka (19. ervence 1870 10. kvtna 1871) byl vlen konikt mezi Franci a Pruskem. Dky
spojeneckm smlouvm se po vyhlen vlky Franci pidaly k Prusku armdy vech nmeckch stt. Francie byla
na vlku patn pipravena a po bitv u Sedanu kapitulovala 2. z 1870. Lid ve vlce pokraoval, jeho odpor byl
zlomen a obleenm a ostelovnm Pae. Francie pila
o nkter zem.
slance Benedettiho odmtl a telegracky o tom informoval

Bismarcka. Ten tuto emskou depei upravil a uveejnil tak,
aby francouzskou vldu jejmi pehnanmi nroky zostudil.
Ta pod tlakem pobouen veejnosti musela mobilizovat a
19. ervenec 1870 vyhlsila Prusku vlku.
48.1 Pedehra
Z vlky proti Prusku se vak rzem stala vlka proti celmu Nmecku, protoe jejm vyhlenm vstoupily v platnost smlouvy, uzaven Bismarckem s jihonmeckmi stty v roce 1866. Pod pruskm velenm narukovaly krom
prusk a severonmeck armdy i bavorsk, wrttenbersk
a bdensk jednotky, celkem 500 000 vojk, v zzem se
pipravovalo dalch 160 000 zlonk a 190 000 mu
zemsk domobrany.
48.2
Vlka
Piny vzniku tto vlky je mono spatovat v dsledcch vlky prusko-rakousk a rozhodujc bitvy u Sadov
(Hradce Krlov) z roku 1866, nebo vtzstv Pruska bylo ve Francii povaovno za vlastn diplomatickou prohru.
Nsledn rychl uzaven mru mezi Pruskem a Rakouskem
toti nedovolilo Napoleonovi III. vystupovat v roli prosted- Francie, navzdory sebevdomm prohlenm velen, bynka a vyadovat za to kompenzaci v podob odstoupen la na vlku pipravena patn. Armda mla stav 370 000
zem na levm behu Rna.
mu, z toho 60 000 v Alrsku a 6000 v m. Organizan
Dal diplomatick asko utrpla Francie pi pokusu zskat zmatky pi doplovn pluk zpsobily veobecn dopravvelkovvodstv Lucembursk, kter ztroskotal na mezin- n chaos, take zatkem srpna mlo velen k dispozici jen
rodnch protestech. Ty vyvolaly na uritou dobu krizi ve 235 000 mu a nebylo schopno ofenzvy do jinho Nmecka, jak pvodn plnovalo. Francouzsk vojsko zaujalo
vztazch mezi Franci a Pruskem.
Napt pak nemohlo polevit ani pi pokusu Francie o uza- jen obrann postaven podl 300 km hranic. Vrchnho veven spojenectv s Rakouskem a Itli s clem Prusko tm len se 29. ervence ujal sm csa, alsassk armd velel
obklit a izolovat. A politick situace se jet zhorila spo- marl Mac Mahon a lotrinsk marl Bazaine.
rem o obsazen panlskho trnu. Napoleon III. podporoval kandidaturu portugalskho prince Ferdinanda, zatmco
prusk kancl Otto von Bismarck tajnou dohodou prosadil
prince Leopolda z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Kdy
se informace o tto dohod dostala na veejnost, napt mezi
obma stty vzrostlo a princ Leopold po dohod s pruskm
krlem Vilmem I. od kandidatury radji ustoupil.
U potkem srpna byla v krvavch stetech obrana prolomena, francouzsk armdy ustoupily, Alsasko a Lotrinsko
byly okupovny. Bazainova lotrinsk armda zstala obklena v pevnosti Mty, Mac Mahonova se spojila s jednotkami csae s myslem sthnout se k Pai. Nlada lidu vak
byla natolik rozbouen, e vlda nutn potebovala vojensk spch, aby v Pai zabrnila vypuknut revoluce.
Pesto zprva o tajn dohod byla v Pai povaovna za

provokaci Berlna a tisk se rozepisoval o obklen Francie ze zpadu i vchodu. Francie zaala od Vilma I. poadovat zruky, e Hohenzollernov rezignuj na panlsk
trn navdy. Prusk krl vak poadavky francouzskho vy-
Mac Mahon se tedy obrtil k Mtm, nmeck vojska mu

vak rychlm postupem odzla cestu a vce ne stotiscovou
francouzskou armdu zatlaila do zk kotliny mezi ekou
Mzou a belgickou hranic u msta Sedanu. Okoln nvr
obsadily nmeck baterie a jejich palba 1. z 1870 zahjila
120
48.5. EXTERN ODKAZY

rozhodujc bitvu u Sedanu. Zoufale se brnc Francouzi
jet veer na pkaz csae vyvsili blou vlajku, 2. z byla
podepsna kapitulace. Do zajet padlo 83 000 vojk, csa
se stal zajatcem pruskho krle.
48.3 Dsledky
Bonapartistick reim se zhroutil a v tom okamiku se zaala mnit mapa Evropy, Francie u v n nebyla na prvnm mst. Vojensk konfrontace ale pokraovala, vyhlenm republiky 4. z a lidovou vlkou francouzskho obyvatelstva proti nenvidnm okupantm, kter mohla zskat sympatie neutrlnch stt. Bismarck proto musel, proti
vli armdy, vlku co nejrychleji ukonit. Francouzsk odpor, podncen zejmna odtrenm Alsaska a sti Lotrinska, zlomilo a obleen a ostelovn Pae.
28. ledna 1871 bylo podepsno pm a 10. kvtna 1871
ve Frankfurtu nad Mohanem byla denitivn uzavena mrov smlouva. Francie v n souhlasila s podmnkami, kladenmi Nmeckem, odstoupila poadovan zem a jako
vlen odkodnn se zavzala do t let zaplatit 5 miliard
frank.
Porka a pedevm ztrta Alsaska a Lotrinska zkomplikovala vztahy mezi novm Nmeckem a Franci a znemonila
smen mezi obma nrody na nkolik desetilet.
48.4 Literatura
Djiny Francie - Svoboda Praha 1988 - str.476-481;
Djiny Nmecka - nakl. Lidov noviny Praha 1995 str.180-183;
Djiny Francie, Andr Maurois - nakl. Lidov noviny
Praha 1994, str.360-367
48.5 Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Pruskofrancouzsk vlka ve Wikimedia Commons
Encyklopedick heslo Francouzsko-nmeck vlka r. 1870 a 1871 v Ottov slovnku naunm ve Wikizdrojch
121
Kapitola 49
Boxersk povstn
Boxersk povstn bylo dsledkem postupnho pronikn 49.2 Rozuzlen
cizch svtovch velmoc na zem ny s clem zastavit tuto
expanzi.
7. z 1901 byl podepsn tzv. zvren protokol, ve kterm
se nsk vlda zavzala uhradit nhradu v nereln vysok vi tm 150 milin liber, dle nechat zboit pevnost
Ta-ku a souhlasit s ptomnost cizch vojsk v Pekingu za
elem ochrany diplomatick tvrti. Cel trasa mezi Pekingem a Tiencinem byla nadle kontrolovna vojsky velmoc
49.1 Nstin udlost
a vlda se musela tak zci jakhokoli dovozu zbran do
zem. V pstavu Tiencin, kde byli od roku 1860 ptomn
Zven tlak zmoskch zem, kter dostaly pod svou kon- Britov a Francouzi a pot Japonci (1888) a Nmci (1899)
trolu adu nskch pstav a zem zpsobil na konci 90. zskaly prvo na vlastn koncesi i carsk Rusko, Itlie a tak
let 19. stolet obnoven starch tajnch spolk, kter vystup- Rakousko-Uhersko. Porka boxer byla nevyhnuteln dovaly aktivitu proti cizincm. Jejich oporou byli zejmna ky nevyzbrojenosti a absenci jednotnho reformnho prorolnci. Tato spoleenstv zakldala svou innost na prolnu- gramu, kter by motivoval a sjednotil masy an.
t metafyzick nboensk mystiky a xenofobie. Nejdleitj takov hnut se jmenovalo I-che-tchuan (neboli Pst
ve jmnu mru a spravedlnosti). Odtud byl odvozen i n- 49.3 Literatura
zev boxei. Ohniska odporu se nachzela v provincich antung, an-si a '-li. Klovou se stala neroda a hlad v roce
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Boxersk povstn ve
1899, kdy dolo k radikalizaci a perodu v oteven povst- Wikimedia Commons
n proti moskm blm cizincm a rozen povstn po cel severovchodn sti ny. Ped Peking dorazi KOVAR, Jan. Boxersk povstn v n, 1899
li povstalci v kvtnu roku 1900. Nsledovala velmi vhav
1900. Historick obzor, 2008, 19(9/10), s. 194-205.
reakce csaovny-vdovy Cch'-si, kter i pes obavy z moISSN 1210-6097.
nho vojenskho zsahu velmoc, nakonec v ervnu boxery
vpustila do Pekingu a vyhlsila vlku cizincm. Dolo k ob ALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha :
klen cizineck tvrti a zavradn nmeckho vyslance.
Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Reakc na tyto udlosti byla pprava vojensk vpravy velmoc (jmenovit: USA, Velk Britnie, Japonska, Francie,
Nmecka, Ruska, Rakouska-Uherska a Itlie) do ny se
zmrem nastolen klidu a zajitnm tehdejch pozic. Za
velitele tohoto mnohonrodnostnho sboru o sle 60 tisc
mu byl jmenovn nmeck marl Alfred von Waldersee. 4. srpna 1900 dolo k zahjen vlen akce tokem
z Tiencinu. Boxerm chybla modern technika a vzbroj,
take nemohli elit koncentrovan sle okupant. Peking
byl dobyt velmi brzy, ji 14. srpna, a nsledn vydrancovn.
Trestn vpravy cizinc pak v dalch mscch masakrovaly ohniska odporu na venkov.
122
Kapitola 50

Japonsk csask nmonictvo (Kjditai:
, inditai: ; Dai-Nippon Teikoku
Kaigun nebo zkrcen ; Nippon Kaigun), ociln Nmonictvo Csastv velkho Japonska, bylo od
roku 1869 do roku 1947 nmonictvem japonskho csastv. V roce 1947 bylo po prohe ve druh svtov vlce
rozputno na zklad lnku japonsk stavy, kter zakzal pouit sly v een mezinrodnch spor. Pitom v
roce 1920 bylo japonsk csask nmonictvo tetm nejsilnjm lostvem na svt (po Royal Navy a US Navy)
a pravdpodobn nejmodernjm lostvem potku druh
svtov vlky vbec. Jeho dleitou slokou bylo japonsk
csask nmon letectvo ( DaiNippon Teikoku Kaigun Kktai), zahrnujc letectvo a leteck operace lostva.
Potky JCN se daj vysledovat do doby prvnch kontakt
Japonska s ostatnmi asijskmi nrody v ranm pronikajcmi do Asie a Paciku v dob zmoskch objev. Po dvou
stoletch stagnace v dob izolace Japonska na zklad politiky ogun z obdob Edo, bylo japonsk nmonictvo zastaral, co se pln projevilo, kdy byla zem v roce 1854
americkou intervenc pinucena otevt se svtu. To vedlo
k reformm csae Meidi, kter mly feudln Japonsko
zmnit v modern industrializovan stt. S pesunem moci
od ogun zpt do rukou csae dolo k pekotn modernizaci a industrializaci zem.
V t dob zaala ada vtzstv, kter japonsk nmonictvo
zskalo asto nad mnohem silnjm neptelem, jak tomu
bylo v roce 1895 v nsko-japonsk vlce i v roce 1905 v
Rusko-japonsk vlce. Tato ada vtzstv skoila a tm
totlnm znienm lostva v druh svtov vlce, po kter
bylo tak rozputno a nahrazeno mnohem skromnjmi
silami sebeobrany.
pravovaly japonsk lod vojky mezi Japonskem a Koreou.

Po dvou mongolskch invazch do Japonska v letech 1274 a
1281, zaaly japont pirti Woukou (wak) velmi aktivn
plundrovat cel nsk pobe.
Hromadn stavba vlench lod v Japonsku zaala v 16.
stolet. V dob vlcch stt (obdob Sengoku) se zneptelen feudln vldci pokusili zskat dominanci pomoc
velkch ot, skldajcch se ze stovek plavidel. V tto dob byly pravdpodobn postaveny prvn japonsk obrnn
vlen lod, protoe v roce 1596 ml daimj Nobunaga
Oda k dispozici estici elezem pokrytch vlench lod
(atakebune). V roce 1588 sjednotitel Japonska, Hidejoi
Tojotomi, zakzal pirtstv wak. Pirti se stali jeho vazaly
a pozdji tvoili st lostva, kter v letech 1592 1598
provedlo invazi do Koreje.
Prvn ocensk lod postavili Japonci v 17. stolet. V roce 1613 dal daimj Masamune Date z msta Sendai, se
souhlasem oguntu Tokugawa postavit Date Maru, velkou
galeonu s vtlakem 500 tun, kter dopravila japonskho
ambasadora Cunenagu Hasekuru do Ameriky a pot dle
do Evropy. Po roce 1604 bylo postaveno okolo 350 ozbrojench obchodnch lod (uinsen), u kterch byly pouity
nkter zpadn technologie. Byly pouity hlavn k obchodu v jihovchodn Asii.
50.2
Izolace
Od roku 1640 se Japonsko na 200 let uzavelo svtu. To

bylo vsledkem politiky izolace (Sakoku), kter zakazovala
jakkoliv kontakty se Zpadem, potrala kesanstv a pod
trestem smrti zakzala stavbu lod schopnch ocenskch
plaveb. Kulturn kontakty zprostedkovvala pouze holandsk enklva Deima, kter jako jedin umoovala vmnu informac, kter v t dob pinela prmyslov revolu50.1 Potky
ce. Zkoumn zpadn vdy, zprostedkovan Holanany a
zvan Rangaku umoovalo japonsk vd, a tm i nmoJaponsko m dlouhou historii nmonch kontakt po cel nictvu stlou aktualizaci. Byly zkoumny i zpadn technoAsii. Napklad u bhem obdob Kofun ve 3. stolet do- logie stavby lod.
123
124
KAPITOLA 50. JAPONSK CSASK NMONICTVO
Kanrin Maru, prvn japonsk roubov vlen lo, 1857
hei Maru z roku 1854, jej konstrukce byla ovlivnna zpadn

technologi, zskanou pes holandskou enklvu
50.3 Potek modernizace za oguntu
ti byli poslni na nkolikalet studia na zpadnch nmonch akademich. Patily k nim napklad budouc admirl
Takeaki Enomoto, kter studoval v letech 1862 1867 v
Holandsku, Heihair Tg nebo Isoroku Jamamoto.
V roce 1863, tedy u 10 let po ukonen izolace Japonska,
dokonila japonsk lodnice prvn domc parn vlenou
lo, pojmenovanou ijodagata. V roce 1865 byl najat francouzsk nmon inenr Lonce Verny, aby pomohl se zaloenm modernch nmonch arzenl v Jokosuce a Nagasaki. V letech 1867 1868, pomhala s rozvojem japonskho nmonictva britsk nmon mise.
ijodagata. Prvn v Japonsku postaven vlen lo na parn pohon, 1863
V letech 1853 a 1854 komodor americkho nmonictva

Matthew Perry provedl demonstraci sly nejnovjch vlench lod americkho nmonictva s parnm pohonem.
Perry si roku 1854 vynutil oteven Japonska mezinrodnmu obchodu. Stalo se tak pijetm konvence z Kanagawy,
kter byla v roce 1858 nsledovna nerovnou smlouvou o
ptelstv a obchodu, kter dovolovala zahraninm obanm exteritorialitu a minimln dovozn cla pro jejich zbo- Ktecu, pvodn postaven pro Konfederaci jako CSS Stonewall,
.
prvn japonsk ocelov vlen lo, 1869
Brzy po oteven se Japonska zahraninmu vlivu, Tokugawsk ogunt se rozhodl pro pijmn zpadnch technologi. V roce 1855 zskalo Japonsko s holandskou pomoc
svou prvn parou pohnnou lo, Kank Maru, kter byla
pouvna pro vcvik a slouila nov vzniklmu nmonmu vcvikovmu stedisku v Nagasaki. V roce 1857 zskalo
Japonsko svou prvn lo pohnnou lodnm roubem, pojmenovanou Kanrin Maru. V roce 1859 se Nmon vcvikov stedisko pesunulo do Cukidi v Tokiu. Jeho studen-
V dob zniku oguntu v roce 1867, u Japonsko disponovalo nejvtm vlenm lostvem ve Vchodn Asii. Nmonictvo, sloen z parou pohnnch lod, bylo organizovno podle zpadnho vzoru. V ele s vlajkovou lod Kaij
Maru, bylo nasazeno proti zastncm csae ve vlce Boin.
Tehdy j velel admirl Enomoto. Tento konikt vyvrcholil
v roce 1869 nmon bitvou u Hakodate, prvn velkou nmon bitvou, kterou japonsk lod vybojovaly. V n byly
50.6. PRVN BOJOV NASAZEN (TCHAJWAN 1874 A KOREA 1875 1876)

posledn sly reimu Tokugawa denitivn poraeny a vlda
nad Japonskem se vrtila do rukou csae. Na stran csae zde bojoval prvn japonsk obrnnec Ktecu, postaven
pvodn ve Francii pro nmonictvo Konfederace jako CSS
Stonewall. Lo, kterou pvodn objednal ogunt a nsledn zskala vlda vrn csastv Meidi, nakonec sehrla ve
vtzstv u Hakodate vznamnou roli.
nmon akademie, aby se uily nmonm vdm (14 v Britnii a 2 v USA). Jednm z nich byl Heihair Tg, budouc velitel japonskho nmonictva v Rusko-japonsk vlce,
zvan nkdy Nelson vchodu. Britsk nmon mise v
potu 34 len, pod vedenm komandra Archibalda Douglase, psobila v Japonsku v letech 1873 1875. V roce
1879 byl najat komandr L. P. Willan, aby cviil nmon
kadety.
50.4 Vznik Japonskho csaskho

50.6
nmonictva v roce 1869
I po obnoven moci csae Meidi v roce 1868, se i nadlo
pokraovalo v reformch, industrializaci a militarizaci Japonska, co mlo zemi ochrnit, ped osudem kolonie USA,
nebo nkter evropsk zem. 17. ledna 1869 bylo vytvoeno Ministerstvo vojenstv (nebo tak Ministerstvo armdy
a nmonictva), jeho prvnmi sekreti byly Tomomi Iwakura, Tadajoi imazu a princ Komacu-no-mija Akihito.
125
Prvn bojov nasazen (Tchajwan 1874 a Korea 1875 1876)
Bhem roku 1873 byl oputn pvodn zamlen pln

invaze na korejsk poloostrov. Vlda rozhodla, e pednost dostane obsazen Tchaj-wanu, ke ktermu dolo v roce
1874 a kter bylo prvnm nasazenm novho Csaskho nmonictva a Csask armdy.
V letech 1875 1876 vak dolo k nkolika vojenskm intervencm v Koreji, ponaje incidentem na ostrov
Kanghwa, kter vyprovokoval japonsk dlov lun Unjo a
kter vedl k nasazen velkch nmonch sil. Tento incident
nakonec vedl k podepsn Kanghwask smlouvy, kter pinutila Koreu otevt se japonskmu obchodu a byla prvnm
ppadem japonsk intervence a nadvldy pomoc smluv v
zpadnm stylu.
26. bezna 1868 se v sack ztoka konala prvn nmon

pehldka, s ast esti japonskch lod, patcch soukromm provinnm otilm a jednoho plavidla francouzskho
nmonictva. Vtlak vech japonskch lod byl 2 252 tun,
co bylo mnohem mn, ne vtlak jedin ciz vlen lodi
na pehldce. V ervenci bylo Japonsk csask nmonictvo ociln zaloeno. Stalo se tak pouh dva msce po
posledn bitv vlky Boin.
Krtce po tchto udlostech pinutily domc vzpoury jaV roce 1869 byly soukrom vlen otily zakzny a je- ponskou vldu, aby se vce soustedila na pozemn armdu.
jich 11 lod se pipojilo k 7 peivm plavidlm poraen Nov nmon politika byla vyjdena heslem usei KoTokugawsk otily, m bylo vytvoeno jdro novho c- kub(statick obrana) a vnmala Csask nmonictvo
saskho lostva. V noru 1872 bylo Ministerstvo vojenstv opt pedevm jako slu poben ochrany. Vztah poberozdleno na Ministerstvo armdy a Ministerstvo nmonho lostva a armdy, vycvien druhou francouzskou vonictva. V jnu 1873 se Kacu Kai stal ministrem nmo- jenskou mis v Japonsku, se tehdy nesl v duchu principu
nictva. Nov vlda vytvoila ambicizn pln na vybudovn Rikuu Kaid (armda prvn, nmonictvo druh).
nmonictva s 200 vlenmi lodmi, organizovanmi v 10
lostvech. Pln vak byl bhem jednoho roku zruen pro
nedostatek zdroj k jeho realizaci.
50.7 70. lta modernizace pokrau-
je
50.5 Britsk podpora
Pestoe se v tto dob rozvjely nov japonsk lodnice,

jako rmy Iikawadima a Kawasaki, japonsk vlen lod
V letech 70. a 80. letech 19. stolet plnilo japonsk nmo- byly stle stavny v zahrani, jako napklad Fus, korvety
nictvo pedevm lohu poben obrany. Vlda Meidi se Kong (1877) a Hiei (1877), stavn v Britnii.
vak brzy rozhodla ho modernizovat. Prvn lod pro pln- V roce 1883 byly objednny dv doposud nejvt japonsk
n novch kol byla Do o Maru, zhy pejmenovan na vlen lod - Naniwa a Takaiho o vtlaku 3650 tun. Byla
Rjd Maru. Lo byla sputna na vodu 27. bezna 1869 to prvn plavidla stavn speciln pro csask nmonicv Aberdeenu. V loze hlavnho vzoru modernizace tehdy tvo podle jeho projektu. Tyto lod mly rychlost 18 uzl,
nahradilo Nizozemce britsk lostvo.
pancovanou palubu o tlouce 2 3 palce a 2 kruppovy
Od z 1870 v Japonsku pracoval prvn Anglian jako in- kanny re 260 mm. Architekt Sas Sa je navrhl podle
struktor dlostelby na lodi Rjd Maru. V roce 1871 roz- koncepce britskch chrnnch kink td Esmeralda a
hodlo ministerstvo, e pole do zahrani 16 frekventant Elswick, ale s lepmi parametry. V tto dob vypukl zvod
126
ve zbrojen s nou, nejvtm japonskm rivalem, co opt
vedlo ke zmn japonsk nmon strategie. na si toti
nechala v Nmecku postavit dv bitevn lod (Ting-jan a
en-jan) o vtlaku 7335 tun, se ktermi pouh dva japonsk modern chrnn kinky nemohly soupeit. Japonsko
se proto rozhodlo vybudovat (s francouzskou pomoc) velk
a modern lostvo, kter by mu pineslo rozhodujc pevahu v blcm se koniktu.

16 torpdovch lun po 56 tunch, postavench ve
Francii v roce 1888.
Spoluprce s Franci navc umonila Japonsku zskat adu

novch technologi, pedevm v oblasti torpd, torpdovch lun a min, co byla v t dob francouzsk domna.
Prvn torpda JCN zskalo v roce 1884 a brzy pot, v roce
1886 bylo v Jokosuce zaloeno prvn Torpdov cviebn
centrum. Po roce 1886 dolo k dal zmn v orientaci
Japonska, kter se po nevysvtlenm potopen chrnnho
50.8 80. lta a francouzsk vliv
kinku Unebi, na jeho cest z Francie do Japonska a nslednm diplomatickm tenicm, opt vrtilo ke spoluprV 80. letech bylo japonsk nmonictvo pedevm pod vli- ci s Britnii.
vem Francie a jej doktrny Jeune cole(mlad ko- V roce 1887 japonsk nmonictvo v Britnii objednalo
ly), kter upednostovala mal, rychl a dobe vyzbroje- koncepn pevratnou torpdovou lo Kotaka, je je povan lod, je mly spn bojovat i proti paprov silnj- ovna za prvn spnou koncepci torpdoborce a kink
m lostvm. Zkladnmi jednotkami tto koncepce byly Joino, postaven v lodnici Armstrong v Elswicku, kter
kink a nosi torpd.
byl v dob jeho sputn (1892) nejrychlejm kinkem
Vlda Meidi v tto dob pipravila nov pln rozvoje vbec.
lostva, kter poadoval stavbu 48 vlench lod, z nich
22 byly torpdov luny. spch francouzskho nmonictva v nsko-Francouzsk vlce v letech 1883 1885 novou
50.9 nsko-japonsk vlka (1894
doktrnu zdnliv potvrzoval. Potvrzen potencilu torp1895)
dovek bylo pro Japonsko, disponujc omezenmi zdroji,
dobrou zprvou. V roce 1885 byl na 4 roky najat hlavn
konstruktr francouzskho lostva, Emile Bertin, aby pos- V tto dob se vak nemodernizovalo pouze Japonsko. nlil japonsk nmonictvo a dil japonsk lodnice v Kure sk lostvo, tentokrt s nmeckou pomoc, tak budovalo
a Sasebo. Bertin navrhl novou adu kink tdy Sansei- sv siln lostvo. Dvodem zvod ve zbrojen mezi kan. Kad ze t jednotek tto tdy mla na pdi jedno nou a Japonskem byl nrok obou zem na kontrolu Korevkonn Canetovo dlo re 320 mm. Emile Bertin dohl- je. nsko-japonsk vlka ociln vypukla 1. srpna 1894,
el celkem na stavbu vce ne 12 vlench lod. Tyto lo- pestoe v t dob u dolo k nkolika nmonm arvtd tvoily zklad prvnho skuten modernho japonskho km.
lostva a umonily japonskm lodnicm dokonale si osvojit stavbu velkch vlench lod, pestoe nkter lodi byly Japonsk nmonictvo zskalo pevahu 17. z 1894 v bitv
u st eky Jalu, ve kter se mu podailo potopit 8 z 12 vlestle stavny v zahrani.
nch lod nejsilnjho nskho severnho lostva. Pes toto
Lod stavn v dob psoben Emile Bertina v Japonsku:
japonsk vtzstv zstalo jdro nskho lostva dvojice
bitevnch lod, postavench v Nmecku stle bojeschop Tdu Sanseikan tvoila trojice kink o vtlaku 4 n (Ting Yuan nakonec potopila torpda a Chen-Yuan by700 tun, pojmenovanch Macuima, Icukuima (pola zajata tm nepokozen). Proti jejich panci byla jastaven ve Francii) a Haidate (postaven v Jokosu- ponsk palba mlo inn, co jasn ukzalo, e se Japonsk nmonictvo neobejde bez vtch a lpe vyzbrojench
ce).* [1]
jednotek. Dalm krokem ve vvoji nmonictva tedy by 3 poben bitevn lod s vtlakem 4 278 tun.
la kombinace velkch, dobe vyzbrojench vlench lod s
malmi tonmi jednotkami, kter by lostvu dovolovaly
2 mal kinky. Mal kink ijoda, o vtlaku 2 439 agresivn bitevn taktiku.
tun, byl postaven v Britnii. Kink Jaejama, s vtlaVsledkem nsko-japonskho koniktu byla smlouva ze
kem 1800 tun, byl postaven v Jokosuce.
imonoseki, podepsan 17. dubna 1895, kterou Japon Fregata Takao o vtlaku 1 600 tun, postaven v Joko- sku pipadl Tchaj-wan a pilehl ostrovy. Ostrov zstal japonskou koloni a do roku 1945. Japonsko t zskalo
suce.
poloostrov Liao-tung v severovchodn n, ale bylo Rus Torpdoborec iima, s vtlakem 726 tun, postaven kem donuceno se ho vzdt. Rusko pak poloostrov zskalo
ve Francii.
samo.
50.12. OSAMOSTATNN
50.10 Potlaen boxerskho povstn

(1900)
V roce 1900 se Japonsk nmonictvo podlelo, spolen
se zpadnmi armdami, na potlaen Boxerskho povstn v n. Nmonictvo poskytlo nejvt poet vlench
lod (18 z 50) a dopravilo do ny nejvt kontingent expedinch vojsk ze vech intervenujcch nrod (20 840 z 54
000 vojk). Konikt umonil Japonsku bojovat po boku
zpadnch mocnost a zskat poznatky o modern vojensk
taktice.
127
kter byla pedzvst revolunch udlost v Rusku v roce
1917.
V dob rusko-japonsk vlky se japonsk lostvo usilovn
snailo vybudovat ponorkov lostvo. Ponorky v t dob
byly novou zbran a oprvnn se jim pisuzoval znan potencil. Stavba prvnch ponorek byla zadna americk lodnici Electric boat company v roce 1905, pouhch 5 let pot,
co americk nmonictvo pijalo do sluby svou prvn ponorku USS Holland, navrenou stejnojmennm americkm
konstruktrem. Ponorky byly dodny rozebran a sestavila
je lodnice v Jokosuce. Do operan sluby vstoupily koncem roku 1905.
50.11 Rusko-japonsk vlka (1904

1905)
Situace, kdy bylo Japonsko nuceno po vyhran vlce nad nou odevzdat ji zskan poloostrov Liaotung Rusku, vedla k dalm nrstu japonskho zbrojen. Japonsko chtlo
bt rovnocenn vem jeho tehdejm protivnkm. Byl vyhlen desetilet program vstavby nmonictva, ve kterm
byla poadovna stavba celkem 109 vlench lod, s vtlakem 200 000 tun a zven poetnho stavu nmonictva
z 15 100 na 40 800 mu. Bitevn lo Mikasa, prvn sv
tdy, tehdy byla nejpokroilej bitevn lod na svt. Byla
objednna v roce 1898 v anglick lodnici Vickers a dodna v roce 1902.
50.12
Osamostatnn
Po rusko-japonsk vlce pokraovalo Japonsko v rozvoji

silnho nmonho prmyslu. Lod rznch zpadnch koncepc byly kupovny, analyzovny a dle vylepovny, podle strategie okopruj, vylepi a dle rozvjej. Navc byly testovny a porovnvny, aby se vybralo vdy nejvhodnj een. Od 80. let 19. stolet, kdy se v Japonsku stavly prvn mal torpdovky, se mstn prmysl rozvinul natolik, e
byl schopen po roce 1905 stavt nejvt vlen lod, vetn bitevnch. Poslednm velkm zahraninm nkupem byl
Nov ota se skldala z:
v roce 1912 prvn z bitevnch kink tdy Kong, kter
postavila anglick lodnice Vickers. Zbvajc ti sestersk
6 bitevnch lod (postavench v Britnii)
lod ji stavly japonsk lodnice. Od roku 1918 nebyla
8 pancovch kink (4 britsk, 2 italsk, 1 nmec- technologie, kterou by Japonci nedovedli pout ve svtok a 1 francouzsk)
v kvalit. Po roce 1920 proto bylo Japonsk csask n 9 chrnnch kink (5 japonskch, 2 britsk a 2 monictvo tet nejvt vlenou otou na svt a zavedlo
nkolik dleitch novinek.
americk)
Japonsk nmonictvo bylo prvn, kter v boji pouilo bezdrtovou telegrai (vynalezenou v roce 1897), k emu do 63 torpdovek (26 nmeckch, 10 britskch, 17 fran- lo u roku 1905 v bitv u Cuimy.
couzskch a 10 japonskch)
V roce 1906 spustila lodnice v Jokosuce bitevn lo
Neshody s Ruskem vyvrcholily v letech 1904 1905 Sacuma, kter byla ve sv dob nejvt vlenou lod
Rusko-japonskou vlkou. V bitv u Cuimy vedl admirl na svt a tak prvn lod navrenou podle nov koncepTg, na vlajkov bitevn lodi Mikasa, Csask lostvo k ce bitevnch lod, kter dala jmno jeho anglick obdotomu, co bylo pozdji nazvno nejpesvdivjm nmo- ba HMS Dreadnought. Pro nedostatek kann hlavn rnm vtzstvm v historii. Rusk ota byla tm pln zni- e 305 mm byly ale na Sacumu instalovny pouze obvykl
ena, z 38 lod bylo 21 potopeno, 7 zajato a 6 tce pokoze- 4 kusy a HMS Dreadnought se stal prvnm dokonenm
no. Celkem 4 545 ruskch nmonku bylo zabito a dalch dreadnoughtem (lo stejn koncepce vznikala i v USA, ale
6 106 zajato. Naopak Japonsko v bitv ztratilo pouhch 116 byla tak dokonena a po Dreadnoughtu).
24 torpdoborc (16 britskch a 8 japonskch)
mu a ti torpdovky. Toto vtzstv zlomilo Ruskou moc

ve Vchodn Asii a vedlo k srii povstn ruskch nmonk v Sevastopolu, Vladivostoku a Krontadtu, co vyvrcholilo vzpourou na kinku Kne Potmkin v roce 1905,
V letech 1905 a 1910 zaalo Japonsko stavt v domcch

lodnicch i bitevn lod. Sacuma byla jet stavna z 80 %
britskch dl, ale u dal tda Kawai obsahovala 80 %
domcch soust.
128
50.13 Prvn svtov vlka
Japonsko zcela zvisl na dovozu nerostnch surovin. K realizaci expanzionistick politiky, bylo nutn ovldnout a
chrnit vzdlen zdroje nerostnch surovin (pedevm ropy), kter vak byly v rukou jinch mocnost (Velk Britnie, Spojench stt a Nizozem). Bylo tedy nutn vybudovat siln nmonictvo, schopn operovat na velk vzdlenosti.
Prvn svtov vlky se Japonsko astnilo na stran Dohody, proti Rakousko-Uhersku a Nmecku, co bylo pirozenm dsledkem anglo-japonsk aliann smlouvy z roku
1902. Po bitv o nmeck pstav v n, ching-tao, kter oblhala britsko-japonsk armda, japonsk nmonictvo tento pstav obsadilo a vyuvalo jako nmon zkladnu. Soubn s touto akc byl do centrlnho Paciku vysln
bitevn svaz, kter se podlel na pronsledovn nmeck
vchodoasijsk eskadry admirla Maximilina von Spee,
kter byla nakonec zniena v bitv u Falkland Brity. Japonsko bhem vlky tak obsadilo nmeck kolonie v Mikronsii. Byly to Mariansk ostrovy (pouze Guam byl americk), Karolny a Marshallovy ostrovy. Vechna tato zem
se po vlce stala japonskmi koloniemi. Japonsko o n pilo a ve druh svtov vlce.
To se dostalo do koniktu s dosavadn hlavn vlenou doktrnou rozhodujc bitvy ( Kantai Kessen), kter
nevyadovala takov typ operac. Clem tto strategie bylo umonit americkmu lostvu peplout Pacik, oslabit ho
toky ponorek a rozhodnout vlku jedinou bitvou na vybranm mst pobl japonskho pobe, kterou mlo JCN
dky opoteben a pedchozm ztrtm protivnka vyhrt.
Drelo se tedy doktrny Alfreda T. Mahana, kter se ped
druhou svtovou vlkou drela vechna hlavn nmonictva
a kter pedpokldala jedinou rozhodujc nmon bitvu,
pesn jak tomu bylo v poslednch 300 letech. Toto byl
Po bitv u Jutska se britsk Admiralita nespn pokusila
dvod pro japonsk poadavek na washingtonsk nmopesvdit japonskou vldu, aby j poskytla tveici novch
n konferenci (1921/22), kter mla za cl omezit zbrojen
bitevnch kink tdy Kong, kter byly jako prvn vya Japonsko si v n vynucovalo pomr sil mezi Britni, USA
zbrojeny kanny re 356 mm a patily k nejpokroilejm
a sebou na 10:10:7. To mu mlo umonit zskn pevahy v
konstrukcm sv doby.
rozhodujc bitv.
Kvli problmm, kter Royal Navy zpsobovaly nmeck
Na washingtonskou nmon konferenci navzala roku 1930
a rakousk ponorky, bylo Japonsko podno, aby poslilo
londnsk konference omezujc men tdy plavidel, ale ji
Trojdohodu ve Stedomo eskadrou torpdoborc, kterch
25. nora 1933 Japonsko vystoupilo ze Spolenosti nrod
byl v dob zavdn konvoj velk nedostatek. Flotila 8
a prohlsilo, e nadle nebude dodrovat omezen stanoven
nejnovjch torpdoborc, vedench zpotku chrnnm
obma konferencemi.* [2]
kinkem Akai, byla v beznu 1917 vyslna na Maltu. V
ervnu byl Akai nahrazen pancovm kinkem Izumo a V mezivlenm obdob se Japonsko podlelo na zaveden
otila doplnna o dal tyi torpdoborce. Pozdji se pi- nkolika novinek:
pojil pancov kink Niin. Flotila a do konce vlky
spn doprovzela spojeneck konvoje mezi Marseilles,
V roce 1921 spustilo H, prvn letadlovou lo, kteTarantem a Egyptem. Pouze torpdoborec Sakaki byl por tak byla od potku konstruovna a nevznikla tak
kozen torpdem z rakousk ponorky U 27; zahynulo 59
pestavbou z jinho typu plavidla.
mu.
Po vlce zskalo Japonsko 9 nmeckch ponorek jako vlenou koist. Ty byly dopraveny do Japonska, rozebrny a
analyzovny, co umonilo velk rozvoj japonskho ponorkovho lostva.
50.14 Mezivlen lta

V letech ped druhou svtovou vlkou se JCN zaalo pipravovat na vlku s USA. Dlouh obdob rozvoje japonskho
militarismu a pedevm napaden ny v roce 1937, kter perostlo v Druhou nsko-japonskou vlku, zneptelilo
USA a postavilo Spojen stty do pozice nejvtho Japonskho rivala.
Nmonictvo po prvn svtov vlce elilo mnoha vnm
problmm. Podobn jako napklad Velk Britnie bylo
Japonsko jako prvn zavedlo na svch bitevnch lodch

dla re 356 mm (tda Kong), re 406 mm (tda Nagato) a jako jedin zavedla ri 460 mm (tda Jamato). Bylo to dno dlouhodobou koncepc, kdy
kvli svm materilnm a technickm monostem Japonsko radji stavlo men mnostv lpe vyzbrojench, rychlch a technologicky pikovch vlench
lod.
V roce 1928 zavedlo novtorsk torpdoborce tdy
Fubuki, kter mly dla hlavn re v uzavench dlovch vch, kter byly schopn i palby proti letadlm.
Japonsko vyvinulo koncepn nov torpdo re 610
mm pohnn kyslkem (torpdo Typ 93 Dlouh kop). Je povaovno za nejlep torpdo pouvan za
druh svtov vlky.
50.17. BITEVN LOD

V oblastech, ve kterch Csask nmonictvo jet nemlo zkuenosti, nadle vyhledvalo zahranin pomoc. V roce 1921 tak dorazila do Japonska britsk Sempillova mise, kter pivezla do zem skupinu instruktor nmonho
letectva, kte pedvedli palubn letouny, jako byl Gloster
Sparrowhawk a uili Japonce taktice a technikm svrhovn leteckch torpd i zen letovho provozu.
50.15 Stet koncepc

V mezivlen dob tedy neustle soupeily dv koncepce
nmon vlky. Na jedn stran byli tradin zastnci silnch svaz bitevnch lod, kter mly vybojovat onu jedinou rozhodujc nmon bitvu pobl Japonska a na stran
druh byly lid okouzlen perspektivami tehdy jet mladho nmonho letectva (napklad Isoroku Jamamoto), kte
poadovali siln svazy letadlovch lod, pouvajc agresivn ofenzivn taktiku.
129
by mlo k dispozici dostatek eskortnch lod i letadlovch
lod, co ho, vzhledem k jeho zvislosti na surovinch, udlalo zranitelnm. I protiponorkov vcvik byl podcenn.
spch Japonska v prvn etap vlky byl naprostou senzac, ale USA se bhem pomrn krtk doby podailo zskat
pevahu, a to pedevm dky vysplejm technologim a
mnohem silnjmu prmyslovmu potencilu. Na samm
konci se JCN jet pokusilo zvrtit pomr sil adou zoufalch opaten, pedevm nasazen jednotek Kamikaze, ale
nespn.
50.17
Bitevn lod
Japonsko pisuzovalo i nadle velkou dleitost bitevnm

lodm a snailo se vybudovat nejmocnj bitevn lodi sv
doby. Nejvt a nejsilnj bitevn lo historie, Jamato
(a sesterskou Musai), byla dokonena v roce 1941. Jeliko dostavb ady modernch lod zabrnila Washingtonsk
Vsledkem bylo, e ani jedno pojet nepevilo a ob linie konference, vnovalo Japonsko znan sil i modernizaci
se vyvjely paraleln, co vedlo k uritmu rozttn sil a starch bitevnch lod.
dn z koncepc tak ve vlce zcela neukzala svoji schopV prvn sti vlky zstaly bitevn lod spe stranou. Drunost rozhodnout vlku.
h polovina vlky vak pinesla nkolik poslednch stetnut
Zsadnm problmem japonskch vlench lod tak by- bitevnch lod v historii. V bitv u Guadalcanalu, ke kter
la snaha japonskch konstruktr po co nejsilnj vzbro- dolo 15. listopadu 1942, se utkaly americk bitevn lodi
ji a rychlosti, pi stavb lod s omezenm vtlakem (snaha USS South Dakota a USS Washington s japonskou bitevn
o co nejvt slu lod stavnch podle omezen Washing- lod Kiriima, kterou poslaly ke dnu.
tonsk konference). Vsledkem byla nedostaten stabiliV bitv v prlivu Surigao se palba eskadry americkch bita lod, jejich patn ochrana a strukturln nedostatky v
tevnch lod admirla Oldendorfa podlela na potopen bipevnosti konstrukce. Chyba tohoto pstupu se ukzala u
tevnch lod Fus a Jamairo. Nicmn bitva u ostrova Sa12. bezna 1934 pi potopen na svou velikost pezbrojemar ukzala, e bitevn lod mou bt jet uitenou,
n torpdovky Tomozuru v malm vlnobit. To spolu s
pestoe ne zcela efektivn zbran. Pouze nerozhodnost adincidentem 4. lostva vedlo k pravm ostatnch lomirla Takeo Kurity a obtavost americkch torpdobord, jen mly zlepit jejich plavebn schopnosti a stabilitu.
c zachrnila americk eskortn letadlov lodi svazu TafZcela odstranit tyto nedostatky vak nebylo mon.
fy 3, od plnho znien bitevnmi lomi Jamato, Kong,
Haruna a Nagato. Nakonec vak svaz ztratil pouze eskortn
letadlovou lo USS Gambier Bay a ti torpdoborce.
50.16 Druh svtov vlka
Za druh svtov vlky bylo Japonsk csask nmonictvo

podzen ministerstvu nmonictva a zeno svm hlavnm
tbem. Japonsk nmonictvo se pipravovalo na vlku s
poetn silnjm americkm lostvem a proto bylo obtovno mnoho sil a zdroj, aby ho pevyovalo alespo
svou kvalitou. Japonsko dky tomu na potku vlky disponovalo pravdpodobn nejpokroilejm nmonictvem ze
vech zem. Japonskou strategi bylo doshnout agresivnm
postupem vi USA bleskovho vtzstv. as byl jen do t
doby, ne se mohl americk prmysl peorientovat na vlenou vrobu. Problm tohoto een vak byl v opomenut
defenzivnch rol nmonictva. Bhem vlky bylo JCN nuceno chrnit dlouh nmon trasy proti tok ponorek, ani
Bhem vlky se naplno ukzalo, e letadlov lod jsou silou,

kter lod bitevn vytla z jejich privilegovanho postaven.
toky letadel pro n byly velkm ohroenm. Dkazem je
potopen nejsilnjch bitevnch lod svta Jamata a Musai
leteckmi toky, jet dlouho ped tm, ne se jakkoliv
americk lo, dostala do dostelu jejich obch dl.
50.18
Letadlov lod
Letadlov lod byly pro JCN velice dleit a Japonsko na

potku vlky disponovalo otou 10 letadlovch lod (velk
letadlov lod Akagi, Kaga, Hirj, Srj, kaku a Zuikaku
+ lehk letadlov lod H, h, Zuih a Rjd) nej-
130
vt a nejmodernj na svt. Naopak Amerian vstupovali do vlky pouze se 7 letadlovmi lomi, z nich 3 byly
nasazeny v Paciku (USS Lexington, USS Saratoga a USS
Enterprise). Britnie mla v oblasti dv letadlov lod (pokozenou HMS Indomitable a zastaral HMS Hermes), z toho HMS Hermes byl v Indickm ocenu. Ne vstoupily do
sluby americk letadlov lodi tdy Essex, byla japonsk
tda kaku pravdpodobn nejlep letadlovou lod na svt* [zdroj?]. Na druh stran byla st z deseti japonskch
letadlovch lod pomrn mal a nemohla se svou silou zdaleka vyrovnat lodm td Yorktown i Essex.
Japonsk konstrukn kola ale mla i sv nevhody. U sthacch letadel byla jako hlavn vlastnost povaovna obratnost. Sthaky proto byly obratn, ale i kehk, slab vyzbrojen a nedostaten pancovan. Nedostaten pancovn a ochrana palivovch ndr byly problmem i
pro japonsk bombardry. Zatmco USA vybojovalo vlku mimo sv zem, Japonsk produkce a vvoj novch typ se stle musely potkat s nedostatkem materilu a nlety. To zpomalilo vvoj a zavdn novch, perspektivnch
typ, kter, jak se ukzalo, mly velmi dobr parametry.
lo napklad o nekonvenn Kj J7W iden, proudovou
Japonsk letadlov lod (krom eskortnch lod podze- sthaku Nakadima J9N Kikka, inspirovanou nmeckm
Messerschmittem Me 262, sthaku Micubii A7M Reppu,
nch armd) a jejich letadla, vetn letadel na pozemnch
nebo
vkonn torpdov bombardr Aii B7A Rjsei.
zkladnch, nebyly podzeny pmo velen csaskho nmonictva, ale rozhodoval o nich podzen generln tb
nmonho letectva ( Kaigun Kk Honbu).
Po debaklu u Midway dolo 14. ervence 1942 k reorganizaci sil nmonho letectva.* [3]
50.20 Ponorky
Po krtkm obdob japonsk pevahy, dolo ke zlomu v

bitv u Midway. Japonsko ztratilo 4 velk letadlov lod a
od t doby jich mlo velk nedostatek. Nemn bolestn
byla i ztrta zkuench posdek letadel. To vedlo k velkorysmu programu pestavby ady civilnch a vlench lod
na letadlov. Nejvt lod, kter byla takto upravena, byla
inano, tet bitevn lo tdy Jamato, kter byla vtlakem
nejvt letadlovou lod cel vlky. Byl zahjen i projekt
stavby novch letadlovch lod, ale vtina z nich nebyla
nikdy dokonena. Jedna z mla dokonench byla Taih,
kter se stala prvn a nakonec i jedinou japonskou lod s
pancovanou letadlovou palubou.
50.19 Nmon letectvo

Japonsk csask nmon letectvo.
Japonsk nmon letectvo vstupovalo do vlky s nkolika
cennmi vhodami. Amerian napklad podcenili parametry japonskch letadel, kter povaovaly za patn kopie
zpadnch vzor. Sthaka Micubii Zero si pak vydobyla
znan respekt. Kvalitnch typ mlo Japonsko vce. Napklad ltajc lun Kawanii H8K je povaovn za nejlep
stroj sv kategorie. Tak alespo zpotku vlky bylo velkou vhodou JCN to, e jeho piloti u mli bohat operan
zkuenosti z nsko-japonsk vlky. Velk st osdek letadel se dala povaovat za ostlen veterny. Po nkolika
prohranch bitvch vak bylo toto jdro ztraceno a nahrazovat tyto zkuen posdky bylo velmi obtn a efektivit letectva se to tak projevilo. Napklad leteck boje pi
invazi na Mariany Amerian pektili na Velk Mariansk stlen na krocany.
Japonsko mlo asi nejpestej ponorkovou otilu. Zahrnovala nejmen sebevraedn iditeln torpda Kaiten, miniponorky (nespn nasazen i pi toku na Pearl Harbor),
stedn kategorie i velk ponorky, uren jak pro zsobovn, tak pro dlkov ocensk operace, kter asto nesly
i letouny (nejvt typ I-400 nesl letouny schopn bombardovn). Vechny tyto ponorky pouvaly torpda Typ 95,
533 mm verzi slavnho 610 mm Typu 93 Dlouh kop.
Letoun z japonsk ponorky I-25, provedl asi jedin leteck
tok na kontinentln st USA, kdy 9. z 1942 zpalnmi pumami zpsobil velk lesn pory ve stt Oregon.
Pesto byly japonsk ponorky ve vlce pomrn nespn.
V naprost vtin ppad byly pouvny k tokm proti vlenm lodm, kter byly rychl, obratn a schopn se
brnit lpe ne plavidla obchodn. Jet v roce 1942 potopily ponorky dv americk letadlov lod, ale pozdji se u
tak vrazn spchy neopakovaly. Dvodem byl i velk vvoj v oblasti protiponorkovho boje. Koncem vlky u ponorky plnily pedevm dopravn ely, protoe japonsk
dopravn lod byly Ameriany tce zdecimovny. Odhaduje se, e ponorky za vlky potopily 493 lod s prostorem
1 mil. BRT.
50.21
Znik JCN
Po prohran vlce bylo Japonsk csask nmonictvo podle lnku 5 nov stavy rozputno. Zem deklarovala, e
v budoucnosti nebude eit konikty pouitm sly a nmonictvo se zmnilo v soust Japonskch sil sebeobrany a nyn nese nzev Japonsk nmon sily sebeobrany.
50.22. ODKAZY
50.22 Odkazy
50.22.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Imperial

Japanese Navy na anglick Wikipedii.
[1] Nzvy jednotlivch kink odkazuj na ti slavn pohledy
na Japonsko
[2] HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; AHLBERG, Lars.
IJN KIRISHIMA: Tabular Record of Movement [online].
combinedeet.com, 1998, rev. 2009-09-03, [cit. 2009-1118]. Dostupn online. (anglicky)
[3] Reorganization of the Japanese Combined Fleet Air Assets,
14 July 1942 na navweaps.com
50.22.2
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Japonsk csask

nmonictvo ve Wikimedia Commons

autorem nebo tmatem je Japonsk csask nmonictvo
(anglicky)Nihon Kaigun na combinedeet.com
(anglicky)Pacic Fleet Intelligence Bulletin No. 45-41
na ibiblio.org Americk informace o japonskm csaskm nmonictvu 10 dn ped Pearl Harborem
(anglicky)Interrogations of Japanese Ocials na ibiblio.org vslechy japonskch dstojnk proveden
po vlce (obas je teba konfrontovat s jinmi zdroji,
nebo ne vdy (a mysln i nemysln) vypovdali
pravdiv
REPORTS OF THE U. S. NAVAL TECHNICAL MISSION TO JAPAN 1945-1946 [online]. Washington, D.
C.: U.S. Naval History Division, 1974, [cit. 2010-0521]. Dostupn online. (anglicky)
131
132
Bitevn lo Rjd, vlajkov lo do roku 1881
Macuima byla japonskou vlajkovou lod v bitv u eky Jalu, 1894
Obrnn korveta Kong, 1877
Japonsk prvn otila ponorek od J. R. Hollanda, 1905
Torpdoborec Kotaka, 1887
Bitevn lo Sacuma, 1906
50.22. ODKAZY
133
Jamato, nejvt bitevn lo historie, 1941
Letadlov lo H, prvn dokonen letadlov lo takto od potku stavn, 1922
Letadla z letadlov lodi kaku startuj k toku na Pearl Harbor,

1942
Kapitn Sempill pedvd Gloster Sparrowhawk. Divkem je admirl Heihair Tg, 1921
Kamikaze Micubii Zero dopad na USS Missouri
134
Prvn japonsk proudov sthaka Nakadima J9N Kikka, 1945
Kapitola 51
Boninsk ostrovy
Skupina Vulknovch ostrov ( Kazan Rett)
Boninsk ostrovy pop. Ostrovy Ogasawara (japonsky:

, Ogasawara-ot) jsou souostrovm vce ne
30 subtropickch ostrov asi 1 000 km na jih od Tokia,
Japonsko. Administrativn jsou soust prefektury Tokio.
Ostrovy jsou tak znm pod nzvem Boninsk ostrovy
a jejich nejjinj, neobydlen st tak jako Vulknov
ostrovy. O 700 km dle na jih le ostrov Okino Toriima
a 1 900 km na vchod ostrov Minami Toriima. Tyto dva
odlehl ostrovy nejsou geogracky soust souostrov Ogasawara, ale nle k nmu administrativn. Celkov rozloha
ostrov je 84 km.
Kita Idima ( Kitaidima, doslova:

Severn ostrov sry)
Iwodima ( Idima, doslova: Ostrov sry)
Minami Idima ( Minamiidima,
doslova: Jin ostrov sry)
Jeden izolovan ostrov, zpadn od Skupiny Hahadima a severn od Vulknovch ostrov:
Jedinmi obydlenmi ostrovy jsou iidima ( ) a

Hahadima ().
Niino ima (, doslova: Zpadn ostrov,

tak: Ostrov Rosario)
Vzdlen izolovan ostrovy, nikoliv geogracky, ale
administrativn soust souostrov Ogasawara
51.1 Skupiny ostrov

Ostrovy Ogasawara se skldaj ze ty podskupin, vetn
Vulknovch ostrov. Uvedeny jsou i nejdleitj ostrovy:
Okino Toriima (, doslova: Vzdlen

pta ostrov)
Skupina Mukodima ( Mukodima Rett)
Minami Toriima (, doslova: Jin pta

ostrov)
Mukodima (, doslova: enichv ostrov)

Jomedima (, doslova: Nevstin ostrov)
51.2
Historie
Kitanodima (, doslova: Severn ostrov)
Na ostrovech jsou archeologick nlezy nstroj prokazujc prehistorick osdlen. V novodob historii je jako nejstar zaznamenna nvtva panlskho moeplavce Ber iidima (, doslova: Otcv ostrov),
narda de la Torre, kter zde pistl roku 1543 a zjistil, e
Anidima (, doslova: Ostrov starho bratra) ostrovy nejsou obydleny. Japonci je objevili a r. 1670 a
Ottodima ( , doslova: Ostrov mladho vyhlsili nad nimi svoji suverenitu. V t dob je nazvali
Bunindima (), zatmco Evropan je znali pod pabratra)
nlskm nzvem Arcibiskupsk ostrovy (Islas del Arzobis Skupina Hahadima ( Hahadima Rett)
po).
Skupina iidima ( iidima Rett)
V r. 1827 vyhlsila nad ostrovy svoji suverenitu Velk Britnie. V r. 1830 se zde vylodil Amerian Nathaniel Savory
Anedima (, doslova: Ostrov star sestry)
a zaloil zde prvn osadu, ve kter ilo 30 obyvatel pev Imtodima (, doslova: Ostrov mlad sest- n pvodem z Havaje, ale i Evropan. Roku 1846 sem piry)
li dal osadnci. V r. 1853 piplul k ostrovm komodor
Hahadima (, doslova: Matin ostrov)
135
136
KAPITOLA 51. BONINSK OSTROVY
Matthew C. Perry, za 50 $ ostrovy od Nathaniela Savoryho

zakoupil a jmenoval ho guvernrem americk kolonie Peel
Island, kterou tmto zdil.
Ovem v 1862 vyhlsilo nad ostrovy suverenitu Japonsko
a vyslalo sem 38 osadnk. Ostrovy pely pod sprvu japonskho ministerstva vnitra a pvodn osadnci obdreli r.
1882 japonsk obanstv. Potkem obdob wa bylo postaven obyvatel poneno na neurit a bhem druh svtov vlky jich byla vtina odsunuta do Japonska. Vznamn
byla bitva o Iwodimu, kterou v r. 1945 Amerian dobyli
po pornch bojch a zskali zde strategick letit pro bombardovn japonskch ostrov. Po vlce byly ostrovy pod
americkou sprvou, piem z nich byli vysthovni vichni obyvatel, kte neprokzali americk, evropsk, mikronsk nebo polynsk pvod.* [1] Ostrovy byly navrceny
Japonsku 5. dubna 1968.* [2]
51.3 Galerie
Mukodima
Pstav Futari na iidim
Minamidima
Obec Oki na Hahadim
51.4 Reference
[1] TRUMBULL, Robert. Bonin Islanders Seek U.S. Tie But
Remain International Pawns; Descendants of Americans
Ask Citizenship in Vain--Fight Return of Japanese. New
York Times. 11. 03 1956, s. 1. Dostupn online. (anglicky)
[2] Agreement between Japan and the United States of America
Concerning Nanpo Shoto and Other Islands [online]. Tokio:
Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1968-0405, [cit. 2012-10-28]. Dostupn online. (anglicky)
51.5 Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Boninsk ostrovy

Kapitola 52
Rjkj
Rjkj (japonsky , Rjkj-ot (ostrovy Rjkj) nebo , Nansei-ot (ostrovy Nansei)) je
souostrov nachzejc se v Tichm ocenu u vchodn hranice Vchodonskho moe. Jedn se o etzec asi 60 vtch ostrov a mnoha ostrvk thnouc se od ostrova Kj
k ostrovu Taiwan. Nejvt z ostrov je ostrov Okinawa.
svtov vlky bylo souostrov obsazeno Spojenmi stty a

pot se dostalo do americk sprvy. Sanfrancisk mrov
smlouva z r. 1952 potala, e tato sprva bude zachovna,
ovem protesty obyvatel a soustavn japonsk diplomatick sil vedly k tomu, e souostrov bylo v r. 1972 Japonsku
navrceno.
Ostrovy pat Japonsku a hovo se na nich rjkjutinou, povaovanou za ne japontiny nebo za samostatn jazyk
(i seskupen jazyk). Ostrovy maj subtropick podneb s 52.3
teplmi zimami a horkmi lty. Srky zde jsou vysok,
ovlivnn obdobmi de a tajfuny.
52.3.1
52.1 Pojem Rjkj-ot v Japonsku

V japontin pojem Rjkj-ot asto neoznauje cel souostrov, ale pouze jeho st, kter administrativn spad
pod prefekturu Okinawa. V modernm uit dokonce v
Japonsku slovo Rjkj ( ) nahrazuje slovo Okinawa
(), kter je povaovno za jeho synonymum. Druh
st souostrov je nazvna souostrov Sacuman (Sacumanot), protoe dve patilo do prefektury Sacuna. Nejjinjm ostrovem souostrov Sacunan je ostrov Joron.
52.2 Historie
Prvn znmky lidsk ptomnosti na ostrovech jsou z doby ped 32 tisci let. Pozdji bylo trval osdlen perueno
na dobu 12 tisc let a obnoveno ve 4. tiscilet p. n. l., kam
jsou datovny nlezy keramiky z obdob Dmon. Prvn psemn zmnka se nalz v japonskch pramenech z r. 618.
etnj jsou zprvy z konce 9. a potku 10. stolet, kdy
zeslilo japonsk pronikn na ostrovy, protoe tudy vedlo
jedno ze t obchodnch spojen do ny. Ve 12. stolet se na
ostrovech ustanovila knectv, ze kterch v r. 1429 vzniklo
krlovstv Rjkj. Krlovstv bylo poplatn n a do 19.
stolet, kdy se po jejm oslaben dostalo do japonsk sfry vlivu. V r. 1879 bylo anektovno Japonskem. Za druh
137
Odkazy
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Rjkj ve

Wikimedia Commons
(anglicky) Ociln strnky Okinawsk prefektury
Kapitola 53
Okinawa
Tento lnek pojednv o ostrov Okinawa. Dal vznamy
jsou uvedeny v lnku Okinawa (rozcestnk).
Okinawa (japonsky: , Okinawa-hont) je
japonsk ostrov. S rozlohou 1201,03 km je nejvtm
ostrovem v souostrov Rjkj. Administrativnm centrem
prefektury Okinawa a zrove nejvtm mstem je Naha,
kter se nachz na jihozpad ostrova. V roce 1990 byl poet obyvatel Okinawy odhadovn na 1,22 milionu, vtinu
tvo Rjkjan (hlavn Okinawan), dle Japonci a cizinci
(vtinou americk vojensk personl a jejich rodiny).
53.3
Jazyk
Pvodnm jazykem Okinawy je Uinaagui (tak zvan

okinawtina). Lingvist nejsou zajedno v tom, jestli jde o
samostatn jazyk nebo o dialekt japontiny. V kadm ppad se od japontiny dost vrazn li a to jak slovn zsobou tak i fonetickou a gramatickou strukturou. K jeho
zpisu je pouvna kandi a modikovan hiragana. Jazyk
sm se dl do dvou nejvznamnjch dialekt - uri-naha
a jin dialekt.
53.4
Fotogalerie
tesy u Manzamo
53.1 Geograe a klima
Ruiny gusuku
Sever ostrova Okinawa je osdlen dce, naproti tomu jih je

velmi urbanizovan - msta Nago, Okinawa, Naha ap. Dky
subtropickmu podneb se na severu ostrova rozkld hust
prales. Kadoron obdob de zan na konci jara.
Tradin okinawsk dm
53.5
Odkazy
53.5.1
Souvisejc lnky
Gusuku
53.2 Historie
Od roku 1429 do roku 1879 byl ostrov centrem krlovstv
Rjkj. V tto dob zde byly vybudovny pevnosti - tzv.
gusuku. Na ostrov se jich nachz est a v souasn dob
jsou tm vechny v ruinch. V roce 2000 byly zapsny
na Seznam svtovho ddictv UNESCO. V roce 1879 bylo
krlovstv pipojeno k Japonskmu csastv.
53.5.2
V roce 1945 byl ostrov dobyt americkmi vojsky (tzv. bitva

o Okinawu) a Japonsku byl navrcen a v roce 1972. Nachz se zde americk leteck zkladna Kadena a dal zkladny americk armdy, nmonictva a nmon pchoty. Okinawa je povaovna za kolbkubojovho umn
karate-d. Narodil se zde Giin Funakoi.
138
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Okinawa ve

Wikimedia Commons
(anglicky) Uchina Guchi
Kapitola 54
Minami Toriima
Administrativn je ostrov soust
Ogasawara spadajc pod Tokio.
54.1
subprefektury
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Minami Torishima na anglick Wikipedii.
[1] The Raids on Wake and Marcus Islands [online]. Washington, D. C.: Oce of Naval Intelligence, 1943-01-08, rev.
2002-08-16, [cit. 2007-11-24]. Dostupn online. (anglicky)
Leteck snmek ostrova z roku 1987
[2] DREW, Walter J. Strike on Marcus Island [online]. [cit.

Minami Toriima (japonsky: ) nebo tak Ostrov

Marcus je izolovan ostrov v severozpadnm Paciku.
Nzev ostrova v japontin znamen Jin pta ostrov.
54.2 Extern odkazy
Rozloha ostrova je 1,2 km2 . Je to nejvchodnji poloen ostrov patc Japonsku, le 1 848 km jihovchodn od
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Minami Toriima

Tokia, 1 267 km vchodn od nejbliho japonskho ostve Wikimedia Commons
rova Minami Idima v souostrov Ogasawara a skoro pmo na spojnici mezi Tokiem a ostrovem Wake, kter je 1
Informace a obrzky Minami Toriimy
415 km na vchodo-jiho-vchod. Nejblim ostrovem je
ovem Farallon de Pajaros v Marinskch ostrovech vzdSouadnice: 2418 s. ., 15358 v. d.
len 1021 km na ZJZ od Minami Toriimy.
Prvn zmnky o ostrov jsou z roku 1864, zempisn souadnice byly ureny americkou przkumnou lod v roce
1874 a poprv na nm pistl Kiozaemon Saito v roce 1879.
Japonsko ociln zabralo ostrov 19. ervence 1898.
Bhem druh svtov vlky zde bylo umstno vce ne
4 000 japonskch vojk. Americk nmonictvo ostrov bombardovalo 4. bezna 1942, kdy jej napadly letouny z letadlov lodi Enterprise* [1] a opt 31. srpna
1943 pomoc letoun z letadlovch lod Essex, Yorktown
a Independence* [2]. Nikdy se ho ale nepokusilo dobt.
V souasnosti je ostrov vyuvn pouze pro sledovn poas
a je na nm umstna radiov stanice.
Ostrov pvodn objevil kapitn Arriola v roce 1694, ale jeho poloha nebyla zaznamenna a do 19. stolet.
139
Kapitola 55
Pescadorsk ostrovy
byly nakrtko obsazeny Holanany, pozdji byly polopirtskou batou protimanduskho odporu a od konce 17. stolet nleely k nsk i. V obdob 1895-1945 byly stejn
jako cel Tchaj-wan okupovny Japonskem, pot navrceny n. nsk republika (od roku 1949 sdlc na Tchajwanu) spravuje ostrovy dodnes. Vtina obyvatel se iv lovem a zpracovnm ryb (ostatn i evropsk pojmenovn
pochzejc z portugaltiny zna prost Rybsk ostrovy
), v poslednch letech se Pescadory, lec stranou od civilizanho ruchu, stvaj oblbenm rekreanm clem Tchajwanc.
55.1
Extern odkazy
Encyklopedick heslo Pescadores v Ottov slovnku naunm ve Wikizdrojch
Souadnice: 2335 s. ., 11935 v. d.
Pescadorsk ostrovy erven, Taiwan ble.
Pescadorsk ostrovy, nsky: (Pcheng-chu

chn-tao, Penghu qundao) nebo , je mal souostrov v Tchajwanskm prlivu, asi 50 km zpadn od
Tchaj-wanu. Sestv ze 64 ostrov (men skaliska nepotaje) o celkov rozloze 127 km. Nejvy bod dosahuje
79 m nad moem. Obydlench je asi 20 ostrov, kter dohromady taj 91 840 obyvatel (2004). Nejlidnatjm sdlem a sprvnm stediskem je Ma-kung () na hlavnm
ostrov Pcheng-chu. Ti nejlidnatj ostrovy - Pcheng-chu,
Paj-a a Si-j - jsou navzjem propojeny nkolika mosty, z
nich ten spojujc Paj-a a Si-j je nejdel v nsk republice. Pescadorsk ostrovy jsou okresem provincie Tchajwan, s n maj tak spolenou historii. Od 12. stolet sem
pichzeli nt osadnci z pevniny. V letech 1622-1624
140
Kapitola 56
Korea
Mon hledte: Korejsk poloostrov.
Korea, korejsky na severu oson (
v 80. a 90. letech prodlala rozmach (a demokratizaci), kte), na jihu Han- r ji vynesl mezi nejrozvinutj zem svta, zatmco centrln zen hospodstv Severn Koreje se pes hlsanou
politiku sobstanosti potk s vnmi problmy a zem je
zvisl na masivnch dodvkch potravin ze zahrani. Navzdory proklamovanmu odhodln obou stt k optovnmu sjednocen jsou vsledky obasnch jednn zatm nevaln. Dolo ke vzjemnm nvtvm malho potu lid z
vlkou rozdlench rodin, bylo dohodnuto zprovoznn silnice a eleznice pes mezikorejskou hranici a vpravy obou
zem nastupuj od roku 1991 na nkterch sportovnch akcch pod spolenou celokorejskou vlajkou.
Poloha Koreje na map
guk (
), je historick zem, obvan tm vhradn etnickmi Korejci, ve vchodn Asii na Korejskm poloostrov a pilehl pevnin, na severu ohranien ekami
Amnok (nsky Ja-lu) a Tuman (Tchu-men). Dve politicky jednotn zem se po osvobozen z japonsk okupace v roce 1945 rozdlilo na dva stty komunistick na
severu a kapitalistick na jihu s hranic na rovni 38.
rovnobky. Po korejsk vlce v letech 1950 a 1953 byla hranice mezi obma stty ponkud upravena. Pm,
kter od 27. ervence 1953 mezi obma korejskmi stty Korejskou lidov demokratickou republikou s hlavnm mstem Pchjongjangem a Korejskou republikou s hlavnm mstem Soulem panuje, dodnes nebylo nahrazeno
mrovou smlouvou a stedem Korejskho poloostrova se
thne demilitarizovan psmo s nejpsnji steenou hranic na svt. Jestlie zhruba do 70. let 20. stolet byla hospodsk vysplost obou st Koreje srovnateln, Jin Korea
Spolen korejsk vlajka
56.1
Historie

Djiny Koreje.
56.1.1
Legendrn doba
Podle legendy vznikla Korea tm, e za Hwanungem piel

tygr a medvdice. Chtli by se stt lidmi. Hwanung jim to
dovolil, ale pouze pod podmnkou, e zstanou 21 dn o
141
142
KAPITOLA 56. KOREA
pelyku a esneku. Tygr to nevydrel, ale medvdice ano, vzbouili rolnci a zaloili stty Pozdn Pke a Kogurjo,
a Hwanung z n udlal krsnou enu, kter ekala dt - kter spolen vytvoily jeden siln celek, Korjo. Od sloTanguna.
va Korjo pochz dnen oznaen zem ve vtin jazyk
Legenda datuje vznik nroda na 3. den 10. msce roku (vetn anglitiny a etiny), Korea. V Korju byl dan sys2333 ped n. l. Nejvym bohem, stvoitelem, byl pro ko- tm rodov ddinch postaven, kter v podstat petrvrejsk lid Hwanin. Jeho syn Hwanung sestoupil z nebes na v, jen pizpsoben dnen spolenosti. Musela bt vybuhoru Pektusan. Vnuk nebeskho boha Hwanina, Tangun, dovna siln armda, kter odrela toky ze sever (zvlpodle povsti zaloil novou i Ko oson. Pr zde vldl od t Kitany a Mongoly). Roku 1392 zaloil Ri Song-gje (pozdji nazvan Tchdo) novou dynastii Ri, kter vldla v
roku 2333 p. n. l. do roku 1222 ped n. l. Korejt krlov od Tanguna (na rozdl od Japonc, kte v, e jejich podstat a do roku 1910. 19. stolet se v Koreji odehrvalo ve znamen snahy okolnch stt zmocnit se do t doby
csa je potomkem boh) nikdy neodvozovali svj pvod,
jeliko to byla bytost jim nadazen. Pestoe KLDR Tan- znan izolovanho Korejskho poloostrova.
gunv kult ociln neuznv, tvrd se, e se Kim ong-il
(syn Kim Ir-sena) narodil v roce 1942 pod Pektusanem. Mi- 56.1.3 Novovk
modn schopnosti (v nkolika tdnech pr uml chodit)
a skutenosti (na jeho edest narozeniny napadlo na PekSouvisejc informace naleznete tak v lnku
tusanu 60 cm snhu) se jej vak pesto sna pipodobovat
Prvn nsko-japonsk vlka.
k Tangunovi.
Pot, co se v roce 1884 rolnick armda tonghak vzbouila proti feudln vld, korejsk vlda podala o pomoc
56.1.2 Ti krlovstv Koreje
nskou dynastii ching. Kdy se Japonci dozvdli o ptomnosti nskch vojsk v Koreji, rozhodli se tam vyslat
osm tisc vojk, pod zminkou ochrany japonskch oban ijcch v Koreji. Kdy bylo povstn potlaeno, na
Japonsku navrhla, aby ob vojska Koreu opustila. Japonsko
to odmtlo a navrhlo n, e by mohli spolen reformovat
korejskou vnitn sprvu a tak doshnout mru ve vchodn
Asii. na to vak povaovala za zasahovn do vnitnch
zleitost jinho sttu.
56.1.4
Japonsk nadvlda

Japonsk okupace Koreje.
V ervenci 1894 napadla japonsk armda nsk lostvo a
tak vypukla Prvn nsko-japonsk vlka (23. 7. 1894 17.
4. 1895). Japonci mli po celou dobu pevahu dky moderToto jsou ale jen mty. Historicky doloen je oson a njmu vybaven a lep discipln. Nedalo se oekvat nic
piblin ve 4. stolet ped n. l. Toto slovo v pekladu zna- jinho ne porka ny.
men Zem jitn svesti. Slovo oson je dodnes jednm
z tch, kterm sami Korejci oznauj svou zemi a meme V jnu roku 1897 vyhlsil krl Kodong zaloen nezvisho najt i v ocilnm nzvu KLDR oson mindudui lho korejskho csastv (Than eguk) a sm se tak povil
na csae.
inmin konghwagug.
Ve stedovku vznikla tzv. Ti krlovstv Samguk V roce 1902 uzavelo Japonsko alianci s Velkou Britni,
(Kogurjo, Pke, Silla). Kogurjo, zaloen roku 37 p. n. podle kter Japonsko uznalo anglick zjmy v n a na
l., rozprostrajc se v severn sti poloostrova, z nich by- opltku Velk Britnie uznala zjmy Japonska v Koreji. Bylo nejsilnj. V Kogurju vldla vojensk aristokracie, kter la to prvn ze t smluv, kter postupn Japonsko uzavralo
se podlela na sepsn jednoduchch, ale pesnch zkon. se svtovmi mocnostmi a pipravovalo si tak pdu pro pRoku 427 naeho letopotu bylo pemstno hlavn msto padn ovldnut Korejskho poloostrova.
Palc Gyeongbok
do niny kolem dnenho Pchjongjangu. Po anexi Silla Japonsko pozorn sledovalo tak vzestup vlivu Ruska ve
v jin sti poloostrova, bylo vytvoeno na severu krlov- vchodn Asii a nemohlo mu uniknout pozvoln roziovstv Parh, pokraovatel Kogurja. V obdob padku Silly se n ruskho carstv. Japont vdci, zatm nepipraveni elit
143
KA
MC
HA
TK
A
56.1. HISTORIE
SEA OF
OKHOTSK
TANNU
TUVA
Vladivostak
1931
NG
JIA
NG
ME
Port
Arthur
SEA
OF
RYUKYU IS.
EAST
CHINA
1874
SEA
Okinawa
Changsha
BURMA ROAD
Canton
Mandalay
Calcutta
BURMA
Hong Kong
H A
NC IN
RE CH
O
F
D
IN
Tokyo
1939
CH
I
NA
THAILAND
Bangkok
SO
UT
Saigon
MALAYA
Singapore
Miri
Clark
Field
Sprally
Is.
BONIN
ISLANDS
1875
Iwo Jima VOLCANO
FORMOSA
(Taiwan)
1887
1899
Marcus
ISLANDS
1895
PHILIPPINE
SEA
Haiman
SE
Rangoon
ANDAMAN
ISLANDS
JA
Shanghai
Changking
BHUTAN
INDIA
PA
CHINA
TIBET
NE
PA
L
YELLOW
SEA
PACIFIC
OCEAN
1910 JAPAN
RE
KO
Peking
1875
1905
MANCHUKUO
INTERNATIONAL
DATE LINE
OUTER MONGOLIA
Manila
Wake (U.S.)
MARIANAS
ISLANDS
Saipan (U.S.)
PHILIPPINE
ISLANDS
Guam (U.S.)
MARSHALL
IS.
CAROLINE IS.
MINDANAO
PALAU
IS.
1920
Korea jako soust japonskho csastv v roce 1939
pravy v evropskm stylu. Ta usnadnila japonsk obchodn

styky, slouila japonskmu obchodu a byla jednm z nstroj pevn kontroly kolonie.
Japonci odstranili starou hierarchii z doby oson a vylepilikorejsk daov systm, aby vyhnali farme z najaOteven eleznice ze Soulu do Pusanu
t pdy a mohl vyvet rov produkty do Japonska (co
zpsobilo hlad a pineslo to srii krnch opaten vetn
zabjen tch, co odmtali platit dan, nucen otroctv pi
Rusm vojensky, se soustedili na sv ekonomick zjmy v stavb silnic, v dolech a tovrnch, a to nejdve v Koreji a
Koreji a pitom hledali pleitost pro budouc tok. Vztah pozdji i v dalch japonskch okupovanch zemch).
mezi Ruskem a Japonskem se postupn vyhrocoval, jeli- Pot, co zemel bval korejsk csa Kodong (s podezeko Rusko poruilo dohodu o netoen a spoluprci. Ped nm, e ho nkdo otrvil), uskutenila se celosttn protijavypuknutm rusko-japonsk vlky Korea vyhlsila neutra- ponsk manifestace. Stalo se tak 1. bezna 1919. Byla inspilitu. Po tomto prohlen byla do Koreje vyslna delegace, rovna projevem americkho prezidenta Woodrowa Wilsokter mla za kol pimt Koreu k podepsn vznamn- na, kter v nm hlsal podporu prva na sebeuren nrod
ho dokumentu. V tomto dokumentu sice bylo obsaeno, e a vyzval k ukonen evropsk koloniln nadvldy. O koJaponsko respektuje nezvislost Koreje, ale zrove poa- rejsk nezvislosti se vak nezmnil, protoe se projaponsk
doval stl japonsk dohled nad sprvou v Koreji. Ruskofrakce v USA snaila o obchodn vpd do ny skrz Kojaponsk vlka (1904 1905) probhla opt ve znamen rejsk poloostrov. Deklarace nezvislosti byla petena v
japonskho vtzstv. Zprostedkovatelem pi podpisu mSoulu a odhadem dva miliony lid (japonsk zznamy vak
rov smlouvy mezi obma zemmi byl sm prezident USA uvdj mn ne pl milionu) se zastnilo pokojn deTheodore Roosevelt. Tato tzv. Portsmouthsk smlouva, pomonstrace za zskn samostatnosti. Protesty byly vak jadepsan roku 1905, mimo jin obsahovala i lnek o tom, ponskou vldou tvrd potlaeny. Asi 7000 lid bylo zateno,
e vlda ruskho carstv bere na vdom hlavn japonsk 550 zabito a 1400 zranno. Mnoho korejskch kesan bypolitick, vojensk a ekonomick zjmy v Koreji. Podeps- lo ukiovno nebo zaiva upleno v kostelch.
n Taft-Kacurova memoranda v tomt roce s USA zajistilo Japonsku souhlas i tohoto sttu s neomezenm ovld- Pokraujc protijaponsk protesty, jako celosttn povstn
nutm Koreje (vmnou za uznn americkch zjm na student v listopadu 1929, vedly k zeslen vojensk vldy
v roce 1931. Po propuknut druh nsko-japonsk vlky v
Filipnskch ostrovech).
roce 1937 a 2. svtov vlky se Japonci pokusili zniit koPot byla podepsna Japonsko-korejsk protektortn rejsk nrod. Povinnm se stalo uctvn intoistickch svasmlouva, se kterou korejsk lid samozejm nesouhlasil. Ja- ty. koln osnovy se radikln zmnily a zruilo se vyuoponsk i ji nic nebrnilo v okupaci Koreje. Bhem n- vn v korejtin. Samotn korejsk kultura se stala ilegln.
kolika nsledujcch let japonsk vliv v Koreji dle slil. V novinch bylo zakzno publikovat v korejtin, bylo zaDal vznamn msta ve sprv Koreje byla obsazena Ja- kzno studovat korejskou historii na univerzit, korejsk
ponci. Pot, co korejsk premir podepsal 22. srpna 1910 texty byly nieny, pleny nebo postaveny mimo zkon. Nanekn smlouvu, byl csa Sundong donucen vzdt se sv- kte Korejci utekli do Manduska nebo vchodnho Ruska.
ho trnu a postoupit tak zem Japonsk i.
Korejci v Mandusku vytvoili skupiny hnut odporu znV celm stt byla zavedena modern s komunikac a do- m jako Armdy nezvislosti, kter cestovaly pes korejsko-
144
KAPITOLA 56. KOREA
nskou hranici a vedly partyznskou vlku proti japonskm V ervnu 1950 pekroila severokorejsk armda 38. rovsilm.
nobku s clem sjednotit zemi. Tento akt agrese byl odsouPo svren bomb na Hiroimu a Nagasaki bylo jasn, e zen OSN, kter vyslala mezinrodn misi na pomoc Jin
vlka v Tichomo je u konce. Japonsko se vzdalo spoje- Koreji. Po tech letech vlky se frontov linie vrtila tm
neckm vojskm 15. srpna 1945 po 35 letech nadvldy nad pesn tam kde zaala, na 38. rovnobku. Vlku nepeilo
Koreou. Rud armda obsadila Mandusko a blila se ke 2.5 milion Korejc, 900 000 nskch dobrovolnk" a
Koreji. Nic by nezabrnilo sovtsk okupaci celho polo- 33 000 Amerian. V roce 1953 bylo podepsno pm,
ostrova, protoe americk jednotky se nedokzaly pesu- nikoliv mr. Dodnes KLDR neuznv existenci svho jinho souseda a povauje se za jedin legitimn stt rozpronout dostaten rychle. Plukovnk Dean Rusk proto navrhl
rozdlen Koreje podl 38. rovnobky, aby uril sfry vli- strajc se na celm Korejskm poloostrov, v Korejsk republice je situace obdobn.
vu a zbvalo jim jen doufat, e SSSR na toto pistoup. Tak
se tak stalo a Amerian vstoupili do Koreje teprve 8. z.
56.2
56.1.5
Nboenstv
Druh polovina 20. stolet

Korejsk vlka.
Nboenstv v Koreji zahrnuje vce rozdlnch tradic. Korejsk nboensk tradice je ovlivnna tradinm
buddhismem, korejskm amanismem (anglicky Muism) s
pvodem v korejskm konfucianismu a rychle rostoucm
kesanstv* [1].
56.3
Reference
[1] "
::
", News.naver.com, 2007-07-25. Oveno k 2012-0210.(korejsky)
[2] Vypotan podle pomru, kde Jin Korea zahrnuje dv tetiny a Severn Korea jednu tetinu celkov Korejsk populace.
[3] Religious Intelligence UK Report
56.4
Souvisejc lnky
Poulin boje v Soulu roku 1950
Ale ani v t dob SSSR ani USA jet nepedpokldaly

vznik dvou oddlench stt, shodly se jen na tom, e by
se Korea mla v patinou dobustt svobodnou.
Na jihu se k moci dostal Li Syn-man. V noru 1946 se Kim
Ir-sen stal pedsedou Prozatmnho lidovho vboru Severn Koreji. V z nsledujcho roku USA pedaly korejskou
otzku na pdu OSN a byla vytvoena Prozatmn Komise OSN pro Koreu, kter mla dohlet na prbh nezvislch a svobodnch voleb. Pchjongjang ale zpochybnil dvryhodnost takovto organizace pro zajitn voleb a proto
odmtl jejich konn na severu. Na jihu volby probhly v
kvtnu 1948 a 15. srpna bylo vyhlena Korejsk republika
(KR) v ele s prezidentem Li Syn-manem. V reakci na dn
na jihu zem se 25. srpna konaly volby na severu a 9. z byla vyhlena Korejsk lidov demokratick republika
(KLDR) v ele s premirem Kim Ir-senem.
Severn Korea
Jin Korea
Korejsk buddhismus
Son - korejsk zen
Hwarangdo
56.5
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Korea ve

Wikimedia Commons
Kapitola 57
Mandusko
m (nskho) Manduska okupovno Japonskem. Nejvy horou Manduska je Pektusan (souasn i nejvy hora Severn Koreje). Vznamn Mandusko popisuje slavn
lm Posledn csa.
Rozloha Manduska podle rznch denic Vnitn Mandusko Severn region Vnitnho Mongolska Vnj Mandusko
Mandusko (zjednoduen ntina: , trad. ntina:

, pchin-jin: Mnzhu, angl.: Manchuria, jap.: ) je
historick oblast na severovchod ny, ppadn i v pilehl sti Ruska, o ploe kolem 1,5 milionu km. Na severu
je ohranieno subarktickou tajgou a na zpad nehostinnou
pout Gobi. Na vchod ho omv Japonsk moe a na jihu
hrani s Koreou. Klima je monzunov kontinentln.
V rmci lenn dnen nsk lidov republiky Mandusko
odpovd Severovchodn n a nzev Manduskose
pouv jen zdka, pro sv negativn konotace s japonskou
okupac.
57.1 Djiny
Do 10. stolet se v Mandusku stetvali an a Korejci,
pot bylo ovldno Kitany, Dreny a Mongoly. Koncem
16. stolet sjednotil Nurhai mstn drensk kmeny. Tak
vznikli Manduov, kte propjili Mandusku sv jmno.
Nurhaiho potomci zaloili manduskou dynastii ching,
kter do roku 1911 vldla n. V letech 1932-45 bylo ze145
Kapitola 58
Palau
Palausk republika je ostrovn prezidentsk federativn
republika lec v Tichm ocen asi 500 km vchodn
od Filipn. Tvo nejzpadnj soust souostrov Karolny.
Do roku 1994 bylo Palau poruenskm zemm OSN pod
sprvou USA. Palausk republika je tedy jednm z nejmladch stt svta. Metropol je msto Koror, hlavnm mstem je vak sdlo Ngerulmud ve stt Melekeok na ostrov
Babelthuab.
kter potvrdil nrok panlska na Karolny, ale s vhradou

zachovn obchodnch konces pro Brity a Nmce. panlt kapucnt kn zde pot vybudovali dva kostely, zavedli
mezi obyvatelstvem pouvn latinsk abecedy a vymtili
zdej vlky mezi vesnicemi.
58.1 Historie
Nmecko zde zapoalo s organizovanm vyuvnm zdejch prodnch zdroj. Nmci zde mimo jin zakldali kokosov plante, na nich nutili pracovat mstn
obyvatelstvo. Tehdy se zde rovn rozily zpadn nemoci,
kter mly na zdej obyvatelstvo zniujc vliv. Administrativn Nmecko Palau v rmci Zpadnch Karoln zalenilo
k Nmeck Nov Guineji (mapa je zde) a ovldalo je a do
8. jna 1914, kdy je obsadilo Japonsko, kter je pak po porce Nmecka na konci 1. svtov vlky zskalo roku 1919
na zklad Versaillesk mrov smlouvy.
Potky palausk historie jsou zahaleny tajemstvm. Prvn obyvatel Palau pili na ostrovy okolo roku 1000 p.
n. l. pravdpodobn z Filipn, Indonsie, Nov Guineje
a Polynsie* [1] Ped obdobm kolonialismu mli Palauan komplexn matriarchln spoleensk zzen, ve kterm
majetek ve vlastnictv klanu ddily eny* [2].
Prvnm Evropanem, jen ostrovy spatil, byl pravdpodobn panlsk objevitel Ruy Lpez de Villalobos roku 1543.
panlsko si ostrovy ociln nrokovalo u od roku 1686,
avak neuinilo dn pokus o jejich przkum i kolonizaci, Palausk ostrovy byly soust panlsk vchodn Indie. Prvn evropsk pokus ostrovy kolonizovat nebo s nimi
obchodovat byl uinn a roku 1783, kdy na tesu u palauskho ostrova Ulongu (skalnat ostrov lec mezi Kororem
a Peleliu) ztroskotal se svoj lod Antelope britsk kapitn
Henry Wilson* [3]. S pomoc kororskho nejvyho nelnka Ibedula dokzal bhem 3 msc Wilson se svoj posdkou opravit lo. Wilson pak vzal na opltku nelnkova
syna, prince Lebuu, na studium do Anglie. Akoliv Lebua
zemel krtce po pjezdu do Londna na prav netovice,
jeho ptomnost podntila u mnoha Brit zjem o Palau.
Britov se brzy stali na dalch 100 let hlavnm palauskm
obchodnm partnerem, ne byli roku 1885 vyhnni panly.
panl se vak na ostrovech setkali s odporem, a tak po

svoj porce ve panlsko-americk vlce prodali Palau s
vtinou Karoln v ervnu 1899 Nmecku. Posledn panlt vojci opustili ostrovy v prosinci 1899.* [4]* [5]
Od 17. prosince 1920 bylo Palau mandtnm zemm

Spolenosti nrod ve sprv Japonska. Bhem nsledujcch 30 let japonsk vldy prodlala palausk kultura
a spolenost obrovsk zmny: dolo k zaloen veejnch
kol, obyvatelstvu byla vnucovna japontina, dolo k zaveden trn ekonomiky a soukromho (msto dosavadnho
kmenovho) vlastnictv pdy.* [6] Vesnit nelnci ztratili
moc ve prospch japonsk koloniln byrokracie. Na Palau se tehdy pisthovaly tisce japonskch, korejskch a
okinawskch dlnk. Palauan rovn pili o svj tradin ddick systm, protoe ztratili pdu, a u prodejem i
konskacemi. 1. dubna 1922 pak Japonsko zalenilo Palau
do Jihomosk sprvn oblasti (japonsky Nan'j ), zahrnujc Marshallovy ostrovy, Palau, Karolny a Severn Mariany. Koror se tehdy stal sprvnm centrem celho japonskho Tichomo, modernm stylovm mstem s dldnmi
Bhem 19. stolet se panlt kn nespn pokoueli - cestami, elektrickou a vodovodn st, tovrnami, obchody,
it mezi obyvateli mskokatolickou vru a panl si inili lznmi, restauracemi a lkrnami.
na ostrovy nrok a do roku 1875, kdy je po britskch pro- Roku 1935 Japonsko cel mandtn zem anektovalo.
testech sthli. Pot co roku 1885 Nmecko obsadilo nkte- Koncem 30. let 20. stolet Japonsko izolovalo Palau od okolr ostrovy, byl vyeenm sporu poven pape Lev XIII.,
146
58.2. POLITIKA
147
nho svta a zapoalo zde se soustednm budovnm ady 4 let. Kad ze 16 palauskch spolkovch stt m vlastn
opevnn. Koncem roku 1941 se na Palau soustedily ja- parlament, stavu, vldu a volen pedstavitele.
ponsk sly uren k toku na jin Filipny. Bhem poslednch fz druh svtov vlky se zdej japonsk opevnn stala terem spojeneckch tok. Spojenci se vylodi- 58.2.1 Spolkov stty
li na zdejch ostrovech Peleliu (Bitva o Peleliu) a Angaur
(Bitva o Angaur); zatmco na podstatn lidnatjch ostrovech Kororu a Babelthuabu (kam Japonci pemstili vtinu Palauan) nikdy nedolo k invazi a japonsk jednotky
na tchto ostrovech byly izolovny. V obdob od 15. z do
27. listopadu 1944 pak USA dobyly a obsadily Peleliu a Angaur. Izolovan jednotky na ostatnch ostrovech se vzdaly
na konci vlky.
Po skonen 2. svtov vlky od 18. ervence 1947 Palausk
ostrovy tvoily v rmci nov zzenho poruenskho zem
Tichomosk ostrovy samostatn distrikt Palau, kter byl
jednm ze esti ostrovnch distrikt tohoto poruenskho
zem OSN, kter bylo sveno do sprvy USA. V rmci
svho mandtu ve snaze pipravit Palau na budouc nezvislost vylepily USA zdej infrastrukturu a kolstv. Palauan
se v referendu roku 1978 rozhodli z dvodu jazykovch a
kulturnch rozdl nepipojit se k Federativnm sttm Mikronsie. Roku 1980 pijalo Palau vlastn stavu a 1. ledna
1981 dolo k pemn distriktu Palau na autonomn Palauskou republiku, kter nadle a do roku 1994 zstvala
poruenskm zemm OSN ve sprv USA. Roku 1982 podepsala Palausk republika s USA dohodu o volnm pidruen. Po dlouhm pechodnm obdob, bhem nho dolo
k nsiln smrti dvou palauskch prezident (Haruo Ignacia
Remeliika 30. ervna 1985 po atenttu, a Lazaruse Eitara
Salii 20. z 1988 po sebevrad), byla nakonec po osmi
referendech a dodatku k palausk stav, roku 1993 doho- 16 stt Palausk republiky
da o volnm pidruen schvlena a vstoupila v platnost 1.
jna 1994, kdy se Palausk republika stala pln samostat- Palau se skld ze 16 miniaturnch spolkovch stt:
nm sttem. Jet pedtm zruila OSN dne 25. kvtna 1994
Aimeliik
poruenskou sprvu nad Palau.
Airai
58.2 Politika
Sttn zzen Palausk republiky do znan mry kopruje politick systm USA. Stejn jako v USA existuje i zde
prezidentsk systm a federativn uspodn. Hlavou sttu
a zrove i pedsedou vldy je obyvatelstvem volen prezident, s funknm obdobm 4 let. Palauskho prezidenta,
kter je hlavou sttu a zrove i pedsedou vldy, vol kad 4 roky palausk obyvatelstvo. Souasnm prezidentem
Tommy Esang Remengesau, Jr., kter se funkce ujal 17.
ledna 2013 (ve funkci byl ji mezi roky 2001 a 2009).
Palau m dvoukomorov parlament zvan Olbiil Era Kelulau. Skld se ze snmovny delegt, kter m 16 len
(1 z kadho palauskho spolkovho sttu) a sentu, kter m 9 len. lenov obou komor jsou voleni na obdob
Angaur
Hatohobei
Kayangel
Koror
Melekeok
Ngaraard
Ngarchelong
Ngardmau
Ngatpang
Ngchesar
148
KAPITOLA 58. PALAU
Ngeremlengui
[4] Historie (4)
Ngiwal
[5] Historie (5)
Peleliu
[6] Historie (6)
Sonsorol
58.3 Geograe
Palau je skupinou 26 ostrov a asi 300 ostrvk, z nich
vechny krom 6 le uvnit rozshl laguny uzaven
barirovm tesem. Jsou nejzpadnj ze esti hlavnch
ostrovnch skupin, tvocch souostrov Karolny. Z cel skupiny je obydleno pouze 11 ostrov, z nich nejvt je Babelthuap. K dalm dleitm ostrovm nle
Angaur, Koror, na nm ij dv tetiny palauskho obyvatelstva, a Peleliu. Severn od Babelthuapu le korlov atol Kayangel. Jihozpadn od ostrova Kororu se ve
stejnojmennm stt rozkld skupina asi 300 neobydlench ostrvk zvan Rock Islands (svtov prodn ddictv UNESCO). Asi 600 km jin od ostrova Angaur se rozkld izolovan skupina Jihozpadnch ostrov, kter jsou
tak soust Palausk republiky.
58.4 Hospodstv
Palau je rozvojov zemdlsk stt. Ze zemdlskch plodin se sklz kokosov oechy (kopra), maniok a tropick
ovoce. Pro ivoinou vrobu je nejdleitj rybolov.
58.5 Zajmavosti
Ostrovy na podmoskm hbet jsou na jihovchod
lemovny hlubokokomoskm pkopem, hlubokm
8138 m.
Jedna ze t zem (krom Lichtentejnska a Bruneje),
kter m nulov sttn dluh.
Palau se pidala ke koalici zem ve Vlce proti teroru,
a to i pesto, e nem armdu.
58.6 Reference
[1] Historie (1)
[2] Historie (2)
[3] Historie (3)
58.7
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Palau ve

Wikimedia Commons
Encyklopedick heslo Palausk ostrovy v Ottov

slovnku naunm ve Wikizdrojch
Slovnkov heslo Palau ve Wikislovnku
Palau (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-0815]. Dostupn online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - [online]. REV. 2011-0525, [cit. 2011-08-15]. Dostupn online. (anglicky)
FOSTER, Sophie; SHUSTER, Donald Raymond. Palau [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-0815]. Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 59
Karolny
59.1
Historie
Ostrovy pro Evropu objevili panl, kte je tak jako prvn ovldali. V roce 1899 (po prohran panlsko-americk
vlce) Karolny odkoupilo Nmeck csastv, kter ostrovy pipojilo ke sv kolonii Nmeck Nov Guinea. Za
vldy Nmecka byly Karolny rozdleny na zpadn (Palau a zpadn st Mikronsie) a vchodn (vchodn st
Mikronsie). Za 1. svtov vlky (1914) ostrovy obsadilo
Japonsko, jemu byly od roku 1919 sveny jako mandtn
zem Spolenosti nrod. Po 2. svtov vlce se Karolny
staly poruenskm zemm OSN ve sprv USA.
Poloha Karoln ve svt
Dnes je politicky rozdleno na Palau a Mikronsii, protoe

se obyvatel Palau rozhodly pro nepipojen k Federativn
Mikronsii. Oba sttn tvary jsou federativn republiky
voln pidruen k USA.
59.2
Souvisejc lnky
Mandtn zem Tichomosk ostrovy (japonsk sprva)

Poruensk zem Tichomosk ostrovy (sprva USA)
Karolny
Karolny (t Karolnsk ostrovy nebo Souostrov Karolny) je nzev pro souostrov v zpadn oblasti Tichho
ocenu. Geogracky pat do Mikronsie.
149
Kapitola 60
Marshallovy ostrovy
Marshallovy ostrovy (vsl. [maralovy]) jsou ostrovn
stt, rozkldajcm se na stejnojmennm souostrov v
Mikronsii, ve stedn sti Tichho ocenu, 4400 km jihovchodn od Japonska, 4900 km vchodn od Filipn,
3000 km severovchodn od Papuy-Nov Guineje, 4800
km severn od Novho Zlandu a 3800 km jihozpadn od
Havaje. Zdej atoly Bikini, Eniwetok a Kwajalein prosluly
jako pokusn stelnice americk armdy.
soust Nmeck Nov Guineje, panl se museli spokojit s nannm odkodnnm. Na ostrovech dl vldli nelnci pod dohledem nmeck sprvy, kter organizovala vzkvtajc vvoz kopry. Po vypuknut 1. svtov vlky
Japonsko (stojc na stran Trojdohoda) vyuilo pleitosti
a ostrovy obsadilo; japonskou sprvu po vlce potvrdila i
Spolenost nrod. Za 2. svtov vlky v obdob od nora do bezna 1944 Amerian dobyli japonsk pozice na
atolech Kwajalein, Eniwetok a Majuro, m japonsk ptomnost na ostrovech skonila. Po vlce roku 1947 rozhodla Rada bezpenosti OSN, ponechat Marshallovy ostrovy,
60.1 Poloha
Mikronsii, Palau a Severn Mariany jako poruensk zem Tichomosk ostrovy pod sprvou USA. V jeho rmci
Vlastn souostrov, sestvajc ze t destek roztrouench tvoily Marshallovy ostrovy jeden ze 6 ostrovnch distrikt.
atol, se thne mezi 4 a 13 severn ky a 161 a
174 vchodn dlky. Severn odtud le ostrov Wake, 1. kvtna 1979 byly Marshallovy ostrovy prohleny
na severozpad od Marshallovch ostrov se rozkldaj autonomn republikou. Roku 1986 vstoupila v platnost
Severn Mariany a ostrov Guam, na zpad a jihozpad Dohoda o volnm pidruen se Spojenmi stty, m se
Federativn stty Mikronsie, na jihu a jihovchod je sou- Republika Marshallovy ostrovy stala suvernnm sttem.
sedem Kiribati a smrem k severovchodu se mezi Mar- Jedinou oblast, za ni Amerian zodpovdaj, zstala
shallovmi a Havajskmi ostrovy prostraj tisce a tisce obrana ostrov. Dohoda byla od t doby nkolikrt pozmkilometr irho ocenu, v nich je jedinou vspou atol nna, posledn verze byla pijata v roce 2004. Od roku 1991
jsou Marshallovy ostrovy lenem Organizace spojench nJohnston.
rod.
Ostrovm hroz zatopen kvli pozvoln se zvyujc hladin ocenu.* [1]
60.2 Djiny
O dvnj minulosti Marshallovch ostrov toho lze ci
jen mlo. Prvn osadnci sem pipluli z jihovchodn Asie
nkdy ve 3. a 2. tiscilet p. n. l. Z Evropan je poprv
spatili panl ve 20. letech 16. stolet, ale jet dlouho
zstvaly ostrovy stranou zjmu evropskch moeplavc.
Jmno dostaly po britskm kapitnovi Johnu Marshallovi,
kter je prozkoumal roku 1799. Od 50. let 19. stolet se na
Marshallovch ostrovech usazovali prvn zpadn obchodnci a misioni. Tebae panlsko vzneslo na ostrovy nrok a povaovalo ostrovy za soust sv kolonie panlsk
Vchodn Indie, roku 1885 je zabrali Nmci a prohlsili za
60.2.1
Pokusn atomov vbuchy
V letech 1946 a 1958 provedli Amerian na atolech

Bikini a Eniwetok celkem 67 pokusnch jadernch vbuch
o celkov sle 108 megatun TNT. V souvislosti s jadernmi
pokusy museli bt vysthovni obyvatel atolu Rongelap.
Rozshl oblasti byly zamoeny radiac na destky let. Mstn obyvatel se alespo stenho nannho odkodnn
jmy, zpsoben radioaktivnm spadem, dokali teprve nedvno.
150
60.5. ZEMPIS
151
60.3 Sttn zzen a politika

Podle stavy z 1. kvtna 1979 (a vcemn i ve skutenosti) jsou Marshallovy ostrovy demokratickou republikou.
V ele sttu stoj prezident, kter je zrove pedsedou
vldy. Prezidenta vol ze svch ad poslanci 33lennho
parlamentu, zvanho Nitijela. Prezident pot mezi poslanci vybere leny sv vldy. Funkn obdob parlamentu je
4 roky. Volebn prvo maj vichni oban star 18 let.
Spojen tradin kultury s modernm politickm zzenm
se projevuje tm, e jako poradn sbor parlamentu funguje t 12lenn rada nelnk (Iroji). Vliv nelnk nebyl
a do konce 90. let zanedbateln. Jestlie ptkrt zvolen
prvn prezident Amata Kabua (1979-1997) a jeho nstupce (a bratranec) Imata Kabua (1997-2000) byli nelnci,
nynj prezident Kessai Note je prostho pvodu. Sttnm
svtkem je 1. kvten, vro ustaven republiky (1979).
Marshallovy ostrovy dosud navzaly diplomatick vztahy se 67 dalmi stty. Zastupitelsk ady funguj ve
Washingtonu, Suv, Tokiu a Tchaj-peji. Marshallovy ostrovy jsou toti jednou z nkolika mla zem, kter uzn- Mapa Marshallovch ostrov
vaj ne nskou lidovou republiku, ale nskou republiku
na Tchaj-wanu. Pina nen ani tak ideologick, jako ekonomick tchajwansk vlda poskytuje vmnou za toto
gesto ostrovm nezanedbatelnou nann pomoc.
Republika nem vlastn vojsko, obranu ostrov zajiuje armda Spojench stt.
60.4 Sprvn lenn

Marshallovy ostrovy se dl na 24 sprvnch obvod, kter v podstat odpovdaj potu obydlench ostrov. Viz t
Zempis.
60.5 Zempis
Marshallovy ostrovy sestvaj z 29 atol a 5 osamocench
ostrov, kter dohromady pedstavuj 1 152 ostrov a ostrvk, rozesetch na ploe 1,9 milionu km. Hlavn ostrovy jsou seskupeny do dvou rovnobnch ps, smujcch
od severozpadu k jihovchodu. Tyto dv skupiny jsou v
mstnm jazyce zvny Ratak a Ralik, co zna Vchod a
Zpad. Povrch ostrov je ploch s prmrnou vkou 2
m, nejvy bod na atolu Likiep dosahuje pouze 10 m nad
moem. Podneb je povtinou vlhk tropick s prmrnou
teplotou v lednu i ervenci 27 C, nejvce srek spadne v
obdob od kvtna do listopadu. V tomto smru jsou vak
velk rozdly mezi jin st souostrov, kde se d vyskytuje tm denn a ron hrny srek se pohybuj kolem 3
400 mm. (ptkrt vce ne v R), zatmco severnji polo-
Klimadiagram atolu Majuro
en ostrovy se musej spokojit st s 500 mm vody ron.

Tropick boue nejsou na konci lta vjimenm jevem.
Domovem dvou tetin Marshallan jsou atoly Majuro (s
hlavnm mstem) a Ebeye. Osdlen na odlehlejch (a hospodsky zaostalejch) ostrovech je minimln. Domorod
Mikronsan, hovoc marshalltinou (Kajin Majel), pedstavuj 96 % obyvatel. Vc jsou kesan z 90 % protestant, asi 8 % pipad na katolky.
152
KAPITOLA 60. MARSHALLOVY OSTROVY

atol Maloelap (sprvn obvod)
ostrov Mejit (sprvn obvod)
atol Mili (sprvn obvod)
atol Nadikdik (t Knox; neobydlen)
atol Namorik (t Namdrik; sprvn obvod)
atol Namu (sprvn obvod)
atol Rongelap (sprvn obvod)
atol Rongerik (neobydlen)
atol Toke (neobydlen)
atol Ujae (sprvn obvod)
atol Ujelang (neobydlen)
Druicov snmek atolu Bikini
atol Ailinginae (neobydlen)

atol Ailinglaplap (sprvn obvod)
atol Ailuk (sprvn obvod)
atol Arno (sprvn obvod)
atol Aur (sprvn obvod)
atol Bikar (t Bikaar; neobydlen)
atol Bikini
atol Bokak (neobydlen)
atol Ebon (sprvn obvod)
atol Eniwetok (t Enewetak; sprvn obvod)
atol Erikub (neobydlen)
ostrov Jabat (sprvn obvod)
atol Jaluit (sprvn obvod)
ostrov Jemo (neobydlen)
ostrov Kili (sprvn obvod)
atol Kwajalein (sprvn obvod)
atol Lae (sprvn obvod)
ostrov Lib (sprvn obvod)
atol Likiep (sprvn obvod)
atol Majuro (sprvn obvod)
atol Utirik (t Utrik; sprvn obvod)

atol Wotho (sprvn obvod)
atol Wotje (sprvn obvod)
60.6
Hospodstv a doprava
Marshallovy ostrovy jsou hospodsky zcela zvisl na

Spojench sttech. Bez americkch dotac, kter v rmci
Dohody o volnm pidruen (Compact of Free Association) pedstavuj 60 % rozpotu (65 ze 105 milion USD),
se stt s nepatrnou rozlohou pevniny a omezenmi prodnmi zdroji neobejde. Velk st dotac smuje na podporu zemdlstv na odlehlejch ostrovech, aby se zabrnilo
jejich vylidnn a nslednmu plivu obyvatel na ji tak
pelidnn atoly Majuro a Ebeye. Vtina bnho zbo se
mus dovet tm polovina dovozu pipad na potraviny a pohonn hmoty. Hlavnmi vvoznmi produkty jsou
ryby, kopra a palmov olej. Pro domc spotebu se tak
pstuj chlebovnk, banny, taro a pandny. Velk vznam
pro rozvoj mstnho hospodstv m t americk vojensk zkladna na atolu Kwajalein, kde v poslednch letech
probhaj zkouky systmu protiraketov obrany.
Na turistick ruch v souasnosti pipad jen asi 10 % tvorby
HDP, v budoucnu by vak toto slo mlo vraznji vzrst.
Protoe k Marshallovm ostrovm pinle i ohromn plochy ocenu, kter zdej rybi nesta vyut, nala si mstn vlda prodejem prv k rybolovu cizm zemm nezanedbateln zdroj pjm. V posledn dob t roste poet nmonch plavidel, registrovanch pod vlajkou Marshallovch ostrov roku 2002 to bylo 342 lod o vtlaku pes (1
000 BRT (s hrnnm vtlakem 14 471 690 BRT).
60.8. ODKAZY
Hlavn mezinrodn letit se nachz na ostrov Majuro
(Majuro International Airport), velk pistvac drhy mezinrodnch parametr jsou i na ostrovech Kwajalein a
Eniwetok. Vnitrosttn doprav dle slou asi tucet mench leti na ostatnch ostrovech. Silnin s je vzhledem
k ostrovnmu charakteru zem omezen, pouze na hlavnch
ostrovech je asi 64 km silnic s pevnm povrchem.
60.7 kolstv a kultura

Na ostrovech existuje s zkladnch a stednch kol v rozsahu dvancti ronk. Je zde t jedna vysok kola. Vuka
probh v marshalltin, od 4. ronku i v anglitin.
60.8 Odkazy
60.8.1
Reference
[1] novinkyTK. Hladina Paciku stoup, na Marshallovch

ostrovech vyplavuje vlen hroby. Novinky.cz [online].
2014-06-10 [cit. 2014-06-10]. Dostupn online.
60.8.2
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Marshallovy ostrovy ve Wikimedia Commons
strnky velvyslanectv Marshallovch ostrov ve Washingtonu (anglicky)

Marshall Islands (2011) [online]. Freedom House,
[cit. 2011-08-15]. Dostupn online. (anglicky)
Bureau of East Asian and Pacic Aairs. Background
Note: Marshall Islands [online]. U.S. Department of
State, 2011-01-27, [cit. 2011-08-15]. Dostupn online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Marshall Islands [online].
REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-15]. Dostupn online. (anglicky)
Zastupitelsk ad R v Manile. Souhrnn teritoriln
informace: Marshallovy ostrovy [online]. Businessinfo.cz, 2009-06-18, [cit. 2011-08-15]. Dostupn online. (esky)
KISTE, Robert C. Marshall Islands [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-15]. Dostupn online.
(anglicky)
153
Kapitola 61
Severn Mariany
Farallon de Medinilla
Severn Mariany (anglicky Northern Mariana Islands s vslovnost [nrrn mrin alndz] IPA) jsou stt, kter je voln pidruen k USA. Tvo ho 16 ostrov lecch
v zpadn sti Tichho ocenu, v tropickm klimatickm
psu. Hlavnm mstem je Capitol Hill na ostrov Saipan.
Farallon de Pajaros
Guguan
Maug Islands
Pagan
61.1 Ostrovy Severnch Marian
Rota
Saipan
Sarigan
Tinian
Zealandia Bank
61.2
Extern odkazy
(esky) Severn Mariany

(anglicky) Encyklopedie Severnch Marian
Mapa Severnch Marian
Agiguan
Agrigan
Alamagan
Anatahan
Asuncion
154
Kapitola 62
Mandukuo
Mandukuo (esky tak Manukuo; nsky:
;
japonsky: , Man-koku) byl loutkov stt v
Mandusku a vchodnm vnitnm Mongolsku, vytvoen
bvalmi ednky dynastie ching s pomoc japonskho
csastv v roce 1932. Rozhodujc roli ve stt sehrvalo
Japonsko, kter do jeho ela dosadilo poslednho vldce dynastie ching csae Pchu Iho. Existence tohoto loutkovho sttu skonila v roce 1945 spolu s porkou Japonska
na konci vlky.
Rusko jako rozhodujc zahranin velmoc v Mandusku

a Mandusko, zemdlsky rozvinut a bohat na prodn
zdroje tak zapadlo do japonsk sfry vlivu. Roku 1906 prodlouili Japonci jihomanduskou eleznici, navazujc na
transsibiskou magistrlu a do Port Arthuru. Bhem prvn
a obzvlt druh svtov vlky se Mandusko stalo politickm bojitm mezi Ruskem, Japonskem a nou. Rusk
Mandusko obsadily japonsk expedin sly bhem rusk
obansk vlky roku 1917, pod sovtskou kontrolu se dostalo zase roku 1925. V prbhu anarchie v n v 30. letech
20. stolet se vtina Manduska dostala pod kontrolu ang
uo-lina, jednoho z vojenskch vdc, kter spolupracoval
s Japonci. K jeho spchu mu vrazn dopomohla japonsk
kwantungsk armda.
Navzdory nzvu byli Manduov v tomto stt meninou; nejvt etnickou skupinu pedstavovali etnit an (Chanov). Dle tu ili Korejci, Japonci, Mongolov a
dal meniny. Na zpad sttu byly mongolsk regiony zeny pod mrn rozdlnm systmem s ohledem na mongolsk tradice. Liaotungsk poloostrov nachzejc se na jihu
Manduska se strategickm pstavem Port Arthur byl fakticky ovldn Japonskem ji od rusko-japonsk vlky.
62.1.2
62.1 Vznik a historie

62.1.1
Pozad
Vznik
V roce 1931, nsledkem tzv. Mukdenskho Incidentu obsadila japonsk armda Mandusko. Japonsko tak uskutenilo oddlen Manduska od zbytku ny a pozdji zde ustanovilo loutkovou vldu. Aby Japonci dodali novmu loutkovmu sttu legitimitu a zdn nezvislosti, dosadili na pozici
hlavy sttu bvalho nskho csae z dynastie ching Aisyn Gyoro Pchu Iho. Prvnm pedsedou vldy se stal blzk
ptel csae, eng Siao-s, kter byl v poslednch letech
nskho csastv znm jako reformn politik loajln csai.
18.bezna 1932 byl vyhlen tzv. Mandusk Stt (nsky
Mandukuo) a tm ihned byl uznn Japonskem. Msto
chang-chun, pejmenovan na Hsinkin se stalo jeho centrem. Tm okamit se zaal formovat odboj, sestaven
zvlt z chanskch an, komunist, Korejc nebo pznivc republiky. Ociln vldou byly tyto skupiny oznaovni jako bandit.
Podle japonskho vzoru tedy nastoupil Pchu I jako csa

Mandukua, nkdy oznaovanho jako Manutikuo ,co
nt bandit v Mandusku v dob rusko-japonsk vlky
znamen Velk Mandusk e a eng Siao byl pedsedou
vldy a do roku 1935, kdy ho nahradil ang ing-chuej. V
Po rusko-japonsk vlce roku 1905 nahradilo Japonsko Hsinkinu byl zbudovn nov csask palc a od SSSR byla
155
156
KAPITOLA 62. MANDUKUO
62.1.3
nsko-japonsk vlka, druh svtov vlka, konec
Za druh nsko-japonsk vlky (1937-1945) se Mandukuo stalo odrazovm mstkem k japonsk invazi do ostatn ny. Roku 1939 vystily spory mezi Mandukuem a
Mongolskou lidovou republikou v bitvu u Chalchyn Golu.
Bhem tto bitvy porazily spojen Mongolsko-sovtsk sly japonskou kwantungskou armdu podporovanou omezenm potem vojk Mandukua.
Roku 1945 vyhlsil SSSR v souladu s vsledky jaltsk konference vlku Japonsku. 8. srpna v rmci tzv. operace Srpnov boue pekroilo 1 577 000 sovtskch a 16 000 mongolskch vojk hranici Mandukua, aby tak dorazili kwantungskou armdu, na konci vlky nejvt a nejschopnj
celek japonsk armdy. 20. srpna kwantungsk armda kapitulovala. Dvousettiscov armda Mandukua, slab vycvien a vyzbrojen pedevm pebytky Japonc se vlky
musela astnit na stran Japonska. Mnoho jejch vojk
se bez jedinho vstelu vzdalo Sovtm.
Pchu I, csa Mandukua
Samotn csa Pchu I se pokouel utct do Japonska a vzdt

se americk armd, ale byl zajat Sovty a pedn nskm
komunistm a pot souzen v rmci Tokijskho procesu a
odsouzen jako vlen zloinec.
62.1.4
Mezinrodn uznn
Mezinrodn uznn Mandukua:

Mandukuo
Japonsko, sfra vlivu Japonska (uznaly Mandukuo)
Japonsku naklonn reprezentace uznala Mandukuo
Jin zem, kter uznaly Mandukuo
Zem, kter nikdy neuznaly Mandukuo za samostatn stt
Roku 1933 se Spolenost nrod k problematice Mandukua vyjdila v tom smyslu, e podporuje nu a uznv
Mandukuo jako jej soust, co vedlo k vystoupen Japonska ze Spolenosti nrod.
62.2
odkoupena mandusk eleznice.
Civiln ivot
62.2. CIVILN IVOT
62.2.1
Politika
157
62.2.2
Administrativa
Bhem sv krtk existence se Mandukuo dlilo na pt

provinci (mandusky Anto) se zvltnmi msty Charbin
a Hsinking. Kad provincie se dle dlila na 24 prefektur.
62.2.3
Budova Sttn rady
Demograe
Roku 1931 mlo Mandukuo 30 milion obyvatel a roku

1941 se poet zvil na 50 milion. Na 100 en pipadalo
v Mandukuu 123 mu. Roku 1934, kdy mlo Mandukuo 30 880 00 obyvatel, hlsilo se 29 510 000 lid k nsk
nrodnosti (Chanov), 590 760 k nrodnosti japonsk, 680
000 bylo Korejc. 98 431 lid se hlsilo k jinm nrodnostem (bl Rusov, Mongolov, id)
Mandukuo bylo loutkovm sttem Japonska. Orgny sttn sprvy byly naprosto podzeny vojensk okupan sprv japonsk armdy. Pchu I zde vldl nejdve jako regent
a od roku 1934 jako csa. Csai byla ve vcech exekutivy
npomocna Sttn rada a Rada pro veejn zleitosti. Centrem moci byla sttn rada s japonskmi poradci. Velitel
Kwantungsk armdy byl chpn jako japonsk velvysla- Populace v nejvtch mstech (zaokrouhleno)
nec v Mandukuu. V roce 1945, tsn ped koncem vlky
podal csa Pchu I o abdikaci, co se jevilo jako velmi
Jingkou- 180 000(1940)
opodn krok.
Mukden- 1 195 000 (1940)
Hsinkin- 544 000 (1940)
Charbin- 662 000 (1940)
Dailan- 556 000 (1939)
An-Tung- 315 000 (1940)
Kirin- 174 000 (1940)
Cicihar- 75 000 (1940)
62.2.4
kolsk systm
Vlda zaloila v Mandusku mnoho zkladnich kol a kol s

pevn technickm zamenm. V Mandukuu bylo 12 tisc zkladnch kol, 200 stednch kol, 140 pedagogickch
kol a 50 kol s technickm a profesnm zamenm. Japonsk a nsk dti asto navtvovaly odlin koly, kde
se vyuovalo odlinmi jazyky, japont studenti se vtinou dostvali na lep koly a japontina byla samozejm
povinn vude. V celm Mandukuu bylo 600 tisc kolou
povinnch k a 25 tisc uitel. Vyuovalo se vtinou
starm nskm zpsobem podle Konfucia.
62.2.5
Mapa Mandukua
Potovn systm
Od roku 1932 tisklo Mandukuo vlastn potovn znmky.
158
62.3
Obrana a bezpenost, japonsk

okupace
62.3.1
Policie
Policie Mandukua
Tajn policie Mandukua
62.3.2
Armda Mandukua
potovn znmka Mandukua s csaem Pchu I
Vojensk cvien armdy Mandukua
Ocelrny An-anu
62.2.6
Ekonomika
Mandukuo bylo sttem se siln rozvinutm prmyslem

podporovanm Japonci. Mstn produkce oceli dokonce ve
30 letech pedbhla Japonskou. Bohuel byla ekonomika
Mandukua siln vysvna Japonci a slouila pln jejich vlenm zjmm. Bhem ry Mandukua se modernizovala
mnoh mandusk msta (nap. chang-chun). Byla zaloena Centrln banka Manduska, kter tiskla mnu chuan.
Japonsk rmy na letadla a ocelrny zde mly sv poboky.
Mandukuo mlo tak vlastn aerolinie.
Csask armda Mandukua

Csask nmonictvo Mandukua
Csask letectvo Mandukua

Csask garda Mandukua
Armda Mandukua v roce 1945 tala asi 200 tisc mu.

Byla vyzbrojena pedevm japonskmi zbranmi nebo koistnmi zbranmi nsk a rusk armdy. Mimo jin i eskoslovenskm lehkm kulometem vz. 26. Uniformy byly
it podle japonskho vzoru s rozdlem toho, e na epici ml vojk Mandukua pticpou hvzdu v barvch vlajky a odliovac znaky na lmci v rznch barvch (ern pro vojenskou policii, erven pro pchotu, zelen pro
jezdectvo, lut pro dlostelectvo, hnd pro enijn jednotky a modr pro transportn jednotky). Elitn jednotkou
byla Csask garda, kter slouila mimo jin pro ochranu csae. Armda Mandukua se astnila vpdu do ny
roku 1937, sovtsko-japonskch pohraninich konikt a
loklnch boj proti banditm a odboji. Zruena byla spolu
s Mandukuem roku 1945, po sovtsko-japonsk vlce.
62.4. OHLAS V UMN
62.3.3
Japonsk okupace Mandukua
Po celou historii Mandukua zde udrovalo Japonsko

vojenskou ptomnost. Na zem Liaotungskho poloostrova a se strategickm pstavem Port Arthur a na drze mandusk eleznice od konce rusko-japonsk vlky v roce
1905.
Japonsk armda v Mandukuu
159
Vlen zloiny
V prbhu let 1932- 1945 zde Japonci podnikali pokusy
na lidech s biologickmi zbranmi. Tohoto se astnila tzv.
Jednotka 731 (731 Nana-san-ii butai), kter tak inila v oblasti kolem Charbinu. Obti, pedevm an,
Rusov a Korejci byli pivedeni k vivisekci. Nkte historici tvrd e pes 10 milion an zde bylo poslno na
nucen prce. Nkte z nich podlehli nemocem z tk manuln prce v nevyhovujcch podmnkch a byli pohbeni
do masovch hrob.
Produkce opia
Makov pole, Mandukuo, 30. lta
Japonsk jednotky vstupuj do chi-chi-cha-eru, 1931
Soust zemdlstv Mandukua byla produkce opia. Do

nancovn prodeje drog byla podle Japan Times sten zapojena i japonsk armda. Podle spolenosti nrod
bylo roku 1937 90 % opit japonskho pvodu, pevn
pstovanch prv v Mandukuu.
Kwantungsk armda, existujc od roku 1906 zprostedkovvala vojenskou ptomnost Japonska v tomto regionu po
celou dobu jejho trvn. Zpotku slouila pouze k ochran 62.4 Ohlas v umn
japonskho zem kolem Port Arthuru a k ochran man Posledn Csa,1987, vpravn lm Bernarda Bertodusk eleznice, pozdji se aktivn zapojovala do vlek
lucciho o ivot poslednho nskho csae, zskal 9
mezi vojenskmi vdci a po roce 1931, kdy se spolu s jedoscar.
notkami v Koreji zastnila zboru Manduska, platila za
jednu z rozhodujcch sil v regionu. Prvn porka tto ar v Jin Koreji se v 2. polovin 20. stolet rozmohly tzv.
mdy nastala u jezera Chasan v srpnu 1938. Poraena byla
mandusk westerny, vyprvjc pbhy korejskch
tak v bitv u Chalchyn Golu tm o rok pozdji. Japonci
bojovnk za nezvislost v Mandusku ve 30.letech
vak tmto porkm nikdy nepisuzovali velk vznam a
formou westernu.
brali je jako pohranin incidenty, kter vlastn nic nezmnily. Roku 1945 tala kwantungsk armda pes 1 milion
mu a po porkch, kter Japoncm utdily USA byla
nejvt a nejbojeschopnj ze vech armdnch skupin ja- 62.5 Reference
ponsk csask armdy. Poslednm velitelem kwantungsk
armdy byl generl Otoz Jamada. Ped nm, od roku 1939 V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Manchukuo
na tomto mst psobil generl Joihiro Umezu.
160
Toshihiko Kishi. Manchuria's Visual Media Empire (Manshukoku no Visual Media): Posters, Pictorial
Post Cards, Postal Stamps, Tokyo: Yoshikawa Kobunkan, 10 June 2010. ISBN 978-4-642-08036-1
Reginald Fleming Johnston. "Twilight in the Forbidden City". Soul Care Publishing, 18 March 2008.
ISBN 978-0-9680459-5-4.
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Mandukuo ve
Wikimedia Commons
Kapitola 63
Severovchodn na
Severovchodn na na map nsk lidov republiky; svtleji vyznaena nkdy zahrnovan st Vnitnho Mongolska
Severovchodn na je oznaen severovchodn sti

nsk lidov republiky, sestvajc z provinci Chej-lungiang, i-lin a Liao-ning, ke kterm bv nkdy zapotno
i pt nejseverovchodnjch prefektur Vnitnho Mongolska. Jedn se tak zhruba o zem, kter odpovd nsk
sti historickho Manduska.
Od Rusk federace je oddlena Severovchodn na
zejmna trojic ek Amur, Argu a Ussuri, od Severn Korey ekami Amnokkang a Tumannaja a od Vnitnho Mongolska pohom Velk Chingan.
161
Kapitola 64
Manduov
Manduov je nrodnost historicky pochzejc z
Manduska, dnes pevn ijc v severn n. Chuang
Tchaj-i roku 1635 pejmenoval Dreny na Manduy a
o rok pozdji svj stt na i ching. Mandusk dynastie
ching v letech 1644-1912 n vldla.
V n tvo Manduov 0,9 % celkov nsk populace.
Manduov jsou v souasn dob z naprost mry asimilovni any nrodnosti Chan.
64.1 Jazyk
Jejich pvodn jazyk (mandutina) pat do manduskotunguzsk vtve altajsk rodiny. Dnes je pouvna mandutina jen v nkterch venkovskch oblastech malou skupinou starch lid.
64.2 Odkazy
64.2.1
Reference
[1] Etnick skupiny - china.org.cn - Manduov
64.2.2
Souvisejc lnky
e in (11151234)
162
Kapitola 65
Kitani
Kitani azijsk koovn nrod. V 10. stolet opanoval ze- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Kitanowie
m thnouc se od Korei na vchod po poho Altaj na z- na polsk Wikipedii.
pad. Podmanil si tak st severn ny a dal vzniknout
dynastii Liao (907-1125). Od jejich nzvu pochz nzev
Kitaj jako star evropsk nzev pro nu (nap. rusk).
65.1 Pvod
Pvodn obyvatel severnho Manduska se oddlili od
ostatnho obyvatelstva Sien-pi ve 4. stolet a a do 9. stolet byli formln vazaly nskch vldc, ale tak Turk a
Ujgur.
65.2 Dynatie Liao

Po pdu Dynastie Tchang potkem 10. stolet kagan (csa) Kitan Jie-l A-pao-i (907 - 926) zaloil csaskou
dynastii Liao, kter zakrtko podlhaly teritoria dnenho Manduska, Mongolska a st severn ny. Jej vladai udrovali rovn diplomatick vztahy s nskou dynasti
Sung a zskvali od n pravideln tribut. V dob vldy dynastie Liao Kitani podlhali silnmu kulturnmu nskmu
vlivu, co se projevilo pedevm pijmnm budhismu.
65.3 Po pdu Liao

Dynastie Liao zanikla roku 1125 v dsledku vzpoury
Dren. st Kitan unikla na zpad a pod vedenm Jiel Ta-' (zemel roku 1143) porazila muslimsk Karachny
a zaloila chant Karakitan s centrem v Balasagunu, v etysusk (Sedmi) oblasti. Tento chant vydrel tm stolet do roku 1218, kdy ho dobyl ingischn. Vtina Kitan
ale zstala na vchod a hrla vznamnou roli ve vojsku i
administrativ dynasti in a Juan, a v 14. stolet nakonec
ztratila svou etnickou identitu.
163
Kapitola 66
Dreni
zem obvan Dreny
Dreni (neboli Durdeni; anglicky Jurchens, rusky

) je historick oznaen pro tunguzsk etnika
obvajc severovchodn nu. Dreni jsou pedci
Mandu a tak jinch tunguzskch nrod (Evenk,
Nanajc a Ul).
66.1 Rozen
Nurhai
Dreni obvali povod Amuru a Ussuri pesnji st

dnen severovchodn ny (Mandusko) a Pmoskho
kraje v Rusku.
koeiny. Kupovali kovov vci, ndob a drahocenn hedvbn tkaniny. Avak v porovnn s tmito zemmi byly
drensk kraje povaovan za barbarsk.
66.2 Historie
Ve 12. stolet byli Dreni poraeni ingischnem a rozpadli se na mnoho kmen, z nich se nkter dostaly a
V 8. stolet vzniklo drensk krlovstv Bochaj, ktermu na Sibi (pedchdci dnench Evenk). Koncem 16. stolet
vldl kne Njanchao. Dreni udrovali obchodn styky v Mandusku Nurhai sjednotil st drenskch kmen,
s nou a Koreou prodvali enen, n perly a sobol kter se zaaly nazvat Manduov.
164
66.5. ODKAZY
66.3 Tradin zpsob ivota

Dreni se hlavn ivili zemdlstvm chovem dobytka,
vep, pstovnm penice a prosa. Krom nho se ivili sbrastvm (sbr enenu), lovem (hlavn koeinovch
zvat), rybolovem, ale tak tbou soli.
66.4 Fotogalerie
Manduov nejpmj potomci Dren
Nanajsk rodina
Evenkov
66.5 Odkazy
66.5.1
Literatura
Pavlna Brzkov: A odejdu za horu, Praha: Eminent, 2004. ISBN 80-7281-184-3. 287 s.
66.5.2
Souvisejc lnky
Manduov
Nanajci
Evenkov
Nurhai
66.5.3
Extern odkazy
Dreni v encyklopedii CO JE CO
165
Kapitola 67
Posledn csa
Posledn csa (v originle The Last Emperor) je drama,
na kterm spolupracovala na, Itlie, Spojen krlovstv
a Francie. Film reroval Bernardo Bertolucci a hlavnmi herci lmu jsou John Lone, Joan Chen, Peter O'Toole,
Ruocheng Ying, Victor Wong, Dennis Dun, Rjii Sakamoto, Maggie Han, Ric Young, Vivian Wu a chen Kchaj-ke.
Film ml premiru v USA 18. listopadu 1987. Jako nmt
tohoto monumentlnho lmovho eposu si Bertolucci zvolil ivotn osudy poslednho nskho csae. Za 24 miliony
dolar vrobnch nklad a s devatencti tisci komparzisty,
na neobyejnch lokacch a v dekoracch chvatnch barev,
ale bez specilnch efekt a technickch trik nebo skandlnch sexulnch a krvavch scn vytvoil reisr lmov
zitek, kter slavil spch v mezinrodnm mtku. Film
zskal celkov devt Oscar - Nejlep lm, Reie, Kamera,
Vprava, Kostmy, Stih, Hudba, Zvuk a Scn - A.
67.1 Dj
Od t let byl Pchu I vldcem impria. Tento mocn chlapec,
ped nm dospl padaj na kolena a jeho rozmary stav
do pozoru cel houfy sloucch, nesm jen jedin: opustit
uzavenou oblast Zakzanho msta. O tyi roky pozdji
je monarchie svrena, ale ivot ve zdech palce se tm
nemn. Sir Reginald Johnston, uitel z Anglie, vak mladho mue vyuuje nejen v klasickch kolnch pedmtech. Pchu-i napodobuje zpadn nzory a mdu - ustihne
si cop, nos niklov brle, vyhod eunuchy z palce. Stejn jako pedtm je vak izolovan od vnjho svta a pouze tu, e ve mst probhaj politick nepokoje. Vzbouen oddly jej v roce 1924 vyenou ze Zakzanho msta.
Pchu-i uprchne do Tchien-inu a ije zde ivotem playboye,
ne jej Japonci, kte v roce 1931 obsad severovchod ny, ustanov csaem loutkovho sttu Manukuo. Je ovem
opt vldcem bez skuten moci. Koncem vlky upadne do
ruskho vlenho zajet a je pevezen do komunistick ny. Deset let je Pchu-ipevychovvnve vzen, potom
se poprv v ivot stv svobodnm muem. Obleen
do nenpadnho edho obleku, jak maj i ostatn pracujc, je zamstnn jako zahradnk. U pro nj neplat dn
privilegia - aby si v palci mohl prohldnout trn, na nm

kdysi sedl, mus si jako kad jin turista koupit vstupenku.
67.2
Obsazen
67.3
Naten
Posledn csa je velkou historickou freskou. Od

stedovku a do na modern doby,popsal Bertolucci
asov rozpt, nebo Zakzan msto bylo jet v roce
1908 pln stejn jako v roce 1644. Pro kadou epochu
zvolil reisr jin styl, nap. pro obdob okupace jaksi
japonsk art deco.
Kamera pebr perspektivu vyprve. Opakovan shazuje
lbiv vizuln prvky, asto jim dodv ndechfrivolnho
a demaskovanho, jak demonstruje Dietrich Kuhlbrodt
na jednom pkladu: V Mandusku stoup kamera spolu s csaem po stupnch pyramidy vzhru k trnu. Nalevo
a napravo od zlatolutho hedvbnho koberce stoj uklnjc se Japonci, kte prostednictvm tto loutky hodlaj
vydrancovat prmysl sv nov kolonie. Pot se kamera dostane na horn ploinu. Velkolep se oteve pohled do majesttn krajiny - a na nemn psobivou tovrnu v pozad.
Bertolucci, kter sml jako prvn lmov tvrce natet v

Zakzanm mst, musel sice pedloit svj scn, jinak
si vak ociln msta nekladla dn omezujc podmnky. Obraz djin ani popis komunistick ny nejsou prosty
politick naivity a revolun romantiky, co bylo typick
pro evropsk, levicov zamen intelektuly t doby. Svj
ambivalentn postoj k maoistick n - na jedn stran
obrovsk estetick fascinace kulturn revoluc, kter mi pipadala jako post-brechovsk poulin divadlo, jako 'divadlo
post living', a na druh stran m podezen, e vichni ti
mlad lid jsou v religiznm smyslu fanatit- Bertolucci
ve sv inscenaci pouze naznail, ke kritice reimu nedolo.
166
67.6. ODKAZY
67.4 Zahranin ohlas

S vjimkou Japonska, kde mly bt scny z obdob okupace
nejprve vystieny, nevyvolal Posledn csa dn politick
diskuse. Jako okzal vpravn lm, jen h vynikajcmi
obrazy a dky postav moudrho Angliana Johnstona zskv i lehce kolonialistick ndech, ml na Zpad spch,
kter nikdo nezpochyboval. Devt Oscar signalizovalo,
e lmov prmysl pijal Bertolucciho dlo za sv. Verze,
zpracovan pro televizi do nkolika dl, vude doshla vysok sledovanosti a lm mohl bt bez problm promtn
i v nsk lidov republice. Teprve po letech ukzaly lmy nskch reisr chena Kchaj-ke, kter hraje ve lmu malou roli, a anga I-mou tak nvtvnkm kin na
Zpad nepikrlen, podstatn realistitj obraz kulturn revoluce.
67.5 Ocenn
1987 Oscar za nejlep lm
1987 Oscar za nejlep reii (Bernardo Bertolucci)
1987 Oscar za nejlep kameru (Vittorio Storaro)
1987 Oscar za nejlep vpravu a dekoraci
(Ferdinando Scarotti, Bruno Cesari a Osvaldo
Desideri)
1987 Oscar za nejlep kostmy (James Acheson)
1987 Oscar za nejlep stih (Gabriella Cristiani)
1987 Oscar za nejlep hudbu (David Byrne, Cong Su
a Rjii Sakamoto)
1987 Oscar za nejlep zvuk (Bill Rowe a Ivan
Sharrock)
1987 Oscar za nejlep scn - A (Mark Peploe a
Bernardo Bertolucci)
67.6 Odkazy
67.6.1
Literatura
Eva Hrozkov, Posledn Csa, Film a doba, .5/1989

Pauline Kael, The Last Emperor, For Keeps, New
York, 1994
Dietrich Kuhlbrodt, Der letzte Kaiser, epd Film,
.12/1987
Posledn csa, Filmov pehled, .3/1989
Michaela torchov, Posledn csa, Kino, .8/1989
167
67.6.2
Extern odkazy
Posledn csa v esko-Slovensk lmov databzi

Posledn csa na Kinoboxu.cz
(anglicky) Posledn csa v Internet Movie Database
Kapitola 68
Centrln banka Manduska

68.3
Odkazy
68.3.1
Souvisejc lnky
Chuan
Mandukuo
Sdlo centrln banky v Hsinkingu
68.3.2
Reference
Centrln banka Manduska (, Mansh V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Central
Ch Gink?) byla nrodn banka Japonci ustanovenho Bank of Manchou na anglick Wikipedii.
loutkovho sttu Mandukuo. Vznikla roku 1932 a byla
zodpovdn za tisk a obh tzv. Manduskho chuanu. Sdlila v Hsinkinu.
68.1 Historie
Banka byla zaloena 11. ervence 1932 jako akciov spolenost s kapitlem 30 milion chuan a vlda v n vlastnila
25, pozdji 50%. Obchodovat se zde dalo ji od 1.ervence.
Vznikla slouenm ty nezvislch bank fungujcch do t
doby v Mandusku, a to tzv. Bank of Three Eastern Provincies, Bank of Kirin, Bank of Heilongjiang a Frontier Bank. Posledn z nich kontroloval bval nsk generl chang u-lin. Zanikla roku 1945.
68.2 Funkce
Prvoadmi funkcemi tto instituce bylo uschovat nrodn
poklad Mandukua, unikovat mnov systm, stabilizovat mnu a kontrolovat mnov trh ale angaovala se tak v obvykl innosti bank, dotovala prmysl a ekonomiku. V Manukuu, n a Japonsku mla celkem 140 poboek.Velk poet jejich akci vlastnili japonci a zce spolupracovala s Bank of Chosen.
168
Kapitola 69

69.2
Vzbroj
V ranm obdob sv existence mla armda Mandukua vzbroj sloenou z koistnch zbran armdy Kuomintangu.
Pozdji dostala zbran z japonskch vlench pebytk.
69.2.1
Pchotn zbran pouvan armdou

Mandukua
Vojensk a nmon vlajka Mandukua
Csask armda Mandukua pedstavovala ozbrojen

sly Japonskem okupovanho loutkovho sttu Mandukuo.
Vtinu tvoily pozemn sly, elitn jednotkou byla Csask
garda. Existovalo tak nmonictvo a letectvo.Hlavn velitelstv bylo v Hsinkinu. Ociln byl vrchnm velitelem csa Pchu I, ale de facto podlhala velen kwantungsk armdy. Roku 1945 mla armda 200-220 tisc vojk.
Kulometn drustvo pi vcviku s kulometem Taio 14
69.1 Historie
Armda Mandukua byla celou dobu pod znanm vlivem
japonsk csask armdy. Byla sestavena vtinou z armd
projaponskch vojenskch velitel bojujcch mezi sebou
(nap. jednotky chang Hsue-Janga o sle 60 000 mu)
a vycviena Japonci. V malch kontingentech se astnila japonsko-sovtskch hraninch konikt, probhajcch
vtinou tak na zem Mandukua. Zanikla roku 1945
koncem druh svtov vlky nsledkem sovtsk invaze do
Manduska.
69.2.2
Dlostelectvo
69.2.3
Obrnn automobily a tanky
Armda Mandukua vlastnila omezen poet obrnnch

automobil a tank, vlastn vroby podle britskch nebo japonskch originl a koistn stroje. Ve Hsinkinu byla samostatn tankovjednotka a njak obrnn automobily
vlastnilo nmonictvo.
169
170
Vojci Mandukua na pohlednici
KAPITOLA 69. CSASK ARMDA MANDUKUA
Kavalerie
vojenskou policii, erven pro pchotu, zelen pro jezdectvo, lut pro dlostelectvo, hnd pro enijn jednotky a
modr pro transportn jednotky), poln epice mla msto
jednoduch zlat pticp hvzdy pticpou hvzdu v barvch vlajky. Pokud se k vojkm dostaly pilby, byly vtinou star, francouzskho typu, nsk nebo japonsk vroby.* [1]
69.4
Tovrna na automobily Dowa ve spoluprci s Isuzu vyrbla v
Mandukuu obrnn automobily Crossley pro Japonskou armdu
a armdu Mandukua
Organizace 1945
8 pchotnch diviz
7 jezdeckch
14 pchotnch a jezdeckch brigd
69.3 Uniformy
V prvnch letech psoben nemla armda Mandukua sv
uniformy a neodliovala se tak od bandit i odboje. Roku
1934 dostala nov, it podle japonskho vzoru s rozeznvacmi znakami na lmci v rznch barvch ( ern pro
69.5
Vznamn osobnosti
Pchu I, csa
ang ing-chuej
69.6. REFERENCE
ang Chaj-pcheng
Si Sia
69.6 Reference
[1] WW2 in Color.com,
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Csask armda Mandukua ve Wikimedia Commons

V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Manchukuo
Imperial Army na anglick Wikipedii.
171
Kapitola 70
Csask garda Mandukua

70.2.1
Souvisejc lnky
Mandukuo
Pchu I
70.2.2
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Kaiserlich

Mandschurische Garde na nmeck Wikipedii.
garda v ceremoniln uniform
Csask garda Mandukua (nsky: /

jnwidu, in-wej-tuej, jap. teno kineitai) byla elitn strn, ceremoniln a ozbrojenou silou loutkovho sttu Mandukuo. Byla zaloena roku 1933. Jejm prvnm kolem
byla ochrana csae Pchu Iho, csask rodiny a vldy. Velitelstv se nachzelo v Hsinkinu pobl csaskho palce.
70.1 Historie a vbava

Csask garda byla zaloena podle vzoru Japonsk csask gardy z vojk Csask armdy Mandukua vtinou
Mandusk nrodnosti. Garda byla vyzbrojena japonskmi
mei a mla uniformy ed nebo ern barvy. len gardy
bylo asi 200. Byla utvoena tak bojov speciln jednotka chinganjuchitchui kter byla pouvna v akcch proti
partyznm.
70.2 Odkazy
172
Kapitola 71
Piloti leteck koly
ve Fengtienu a pozdji bylo zzeno velitelstv protileteck

obrany v Hsinkinu. 30. srpna 1940 byla ve Fengtienu zaloena leteck kola. Roku 1941 zde vypukla vzpoura a 100
kadet se spolu se stroji chtlo dostat k partyznm. Od
roku 1944 spadlo letectvo pod pm velen japonsk 2. kkgun ( ~ leteck armda) kwantungsk armdy.
Leteck vsostn znak Mandukua
Csask letectvo Mandukua (nsky:

D Mnzhu Dgu Kngjn, japonsky:Dai Man Teikoku
Kgun) bylo leteckou silou loutkovho sttu Mandukuo.
Bylo vytvoeno roku 1937 z 30 dobrovolnk Csask armdy Mandukua vycviench Japonci v Charbinu. Ocilnm pedchdcem byla Spolenost leteckho transportu
Mandukua pozdji pejmenovan na Aerolinie Mandukua, organizac, kter Japoncm mnohdy zprostedkovvala leteck transport.
71.1 Historie
V prosinci 1944 zniila Ki-27 americk bombardr B-29

taranem. Roku 1945 Amerian vtinu vzbroje zlikvidovali* [zdroj?] a letectvo se peorientovalo na protileteckou
innost na zemi.* [zdroj?] Japonci plnovali jeho pouit jako kamikaze proti sovtskm tankm, k tomu vak nedolo.
71.2
Letadla
71.3
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Manchukuo

Prvn jednotka byla zformovna na letiti v Hsinkinu pod Imperial Air Force na anglick Wikipedii.
velenm japonskho velitele a mla pouze jedno letadlo: francouzsk Nieuport-Delage NiD 29. Pozdji byl z [1] FERKL, Martin. Nakajima Ki-44 Shoki. Ostrava : Revi,
Japonska pivezen lehk bombardr Kawasaki Typ 88 a st2009. ISBN 978-8085957150. S. 27. (anglicky)
haka Nakadima Typ 91.
Druh leteck jednotka hiktai () byla sestavena
173
174
Man Ki-27 Mandukuanskho letectva
KAPITOLA 71. CSASK LETECTVO MANDUKUA
Kapitola 72
Csask nmonictvo Mandukua
Lo nmonictva Mandukua
Csask nmonictvo Mandukua (nsky:

Mnzhu Dgu Hijn) bylo nmonictvo japonskho loutkovho sttu Mandukuo za 2.svtov vlky. De facto bylo pod velenm japonskho csaskho nmonictva.
Bylo vytvoeno k poben a pon obran a disponovalo Nmonci
hldkovmi lomi na ekch Amur, Sungari a Ussuri.
Flotila na ece Sungari byla sloena z nskch lod kapitna Jin Cu-chiena, kter se po mukdenskm incidentu pidal na stranu Japonc. Roku 1938 byly zaloeny dva
ptisetlenn prapory nmon pchoty vyzbrojen pukami, kulomety a lehmi zbranmi. Vesms japont velitel
nmonictva byli zakolovni v japonsk csask nmon akademii. Od roku 1937 byl vlajkovou lod nmonictva torpdoborec Chaj Wej (ex. Kai z tdy Momo).* [3]
V listopadu 1939 fungovaly pouze n sly a roku 1942
odsud odeli japont dstojnci. Roku 1942 byl Chaj Wej
vrcen Japonsku a pejmenovn na Kaii.* [3] Pi sovtsk mandusk operaci nmonictvo Mandukua tm nekladlo odpor. st lod pot pipadla Sovtm.
72.1 Historie
72.2
Souvisejc lnky
vlajka hldkovch lod
Nmonictvo loutkovho sttu Mandukuo bylo formln

zaloeno csaem Pchu I 15. dubna 1932.* [1] Jednm z prvnch plavidel byl n dlov lun Li Suej (ex nsk Li ie,
ex nmeck SMS Otter, nebo ex nsk Li Suej, ex nmeck
SMS Vaterland) ukoistn a darovan Japonci.* [2]
Mandukuo
175

176
KAPITOLA 72. CSASK NMONICTVO MANDUKUA
72.3 Reference
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Csask nmonictvo
Mandukua ve Wikimedia Commons V tomto lnku byl
pouit peklad textu z lnku Cesarska Marynarka Mandukuo na polsk Wikipedii.
[1] HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anthony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE NAVY
AND CHINA 1931-1941: The Beginning of War in AsiaThe Mukden Incidentand the Conquest of Manchuria 1931 [online]. combinedeet.com, 2012, [cit. 2013-06-19].
[2] WRIGHT, Richard N. J.. The Chinese Steam Navy 18621945. London : Chatham Publishing, 2000. ISBN 1-86176144-9. S. 157. (anglicky). Pro pvod Li Suej srovnej Wright,
str. 157 a 139 s S.M.S. Otter (Nr. 2) [online]. deutscheschutzgebiete.de, 2000, [cit. 2013-06-19]. Dostupn online. (nmecky) a S.M.S. Vaterland [online]. deutscheschutzgebiete.de, 2000, [cit. 2013-06-19]. Dostupn online.
(nmecky)
[3] NISHIDA, Hiroshi. Momo class 2nd class destroyers [online]. 2003, [cit. 2013-06-19]. Dostupn online. (anglicky)
Kapitola 73
Csask znak Mandukua

73.1.1
Souvisejc lnky
Mandukuo
Vlajka sttu Mandukuo
Aisin Gyoro
Sttn znak Japonska
73.1.2
Extern Odkazy
d mandukua, udlen r. 1934
Csask znak
Csask znak Mandukua byl znak i emblm nsk dynastie Aisin Gyoro v dob funkce sttu Mandukuo a sttn znak a pee Mandukua. Pedstavuje kvt orchideje.
Vyuvala ho standarta csae Pchu Iho jako hlavy sttu.
Na standart byl ve zlat barv na lutm podkladu, symbolizujcm manduskou nrodnost. Byl vytvoen poodle
Japonskho sttnho znaku pedstavujcho chryzantmu a
vyuvn leny csask rodiny, armdou ( Csask garda
), v propagand , na dokumentech a na budovch. Pota ho
vyuvala tak na potovn znmky.
Sttn pee na minci (1 fen)
Znak na potovn znmce
73.1 Odkazy
177
Kapitola 74
Hymna Mandukua
Hymna Mandukua byla jednm z mnoha sttnch sym- 74.2.1 Prvn strofa
bol vytvoench pro dojem legitimity a nezvislosti
Japonci ovldanho loutkovho sttu Mandukuo. Bhem 74.2.2 Druh strofa
existence tohoto sttu, trvajc celkem 14 let se pouvaly
dv hymny. Prvn v letech 1933-1942, druh od roku 1942
do roku 1945. Prvn sloil nsk politik, bsnk a lozof 74.3 Reference
cheng Hsiao-hs, druhou pozdj pedseda vldy chang
Hymna 1933
ching-Hui. Skladatelem druh verze hymny byl japonec
Kosaku Jamada. Jednalo se o hymny de iure, nikoli de fac Hymna 1942
to. Byly pouvny ve vysokch vldnch kruzch a v propagand. Obyvatel Manduska, kte tu dobu pamatuj ji
vtinou neznaj, ale spousta z nich um plynn zpvat japonskou hymnu Kimi ga-Jo, co dosvduje, e hymny fungovaly pouze jako tzv. potmkinovy vesnice.
74.1 Hymna z roku 1933

Tuto pse napsal bsnk a reformn politik z obdob dynastie ching cheng Hsiao-hs. Zatm neobsahovala projaponsk nlady. Spe citovala z Konfucianismu a vyzvala
k vstavb nroda.
74.2 Hymna z roku 1942

5. z 1942 Mandukuo zmnilo sttn hymnu. Podle ocilnho vyjden pedsedy vldy se nedala pout kvli souasn situaci v Csastv. Novou hymnu sloil japonsk sladatel Kosaku Jamada, kter mj. psobil v Nmecku. Mla
i japonskou sloku a prvoad oslavovala csae.
178
Kapitola 75
Mukdensk incident
ani pro nu, ani pro Japonsko. Ale bylo vzdlen pouhch
800 metr od nsk vojensk zkladny. Plnovan vbuch
ml bt oznaen jako nsk tok na japonskou dopravn
tepnu. Japonsk vojensk agrese mla vypadat jako legitimn opaten k ochran eleznin trati, kter je dleit pro prmysl a hospodstv. Msto exploze bylo vybrno
tak, aby dolo jen k minimlnmu pokozen trati. Exploze byla skuten jenom mal, pokozen trati nepatrn, a
za krtkou dobu po vbuchu projel mstem bez problm
vlak.* [1]
Po incidentu japonsk vojsko zatoilo proti nskm vojkm a dne 19. z 1931 Japonci obsadili Mukden. Ociln vysvtlen Japonc bylo, e se jen brn tok nskho vojska. Velk Britnie a Spojen stty americk japonsk agresi v podstat jen pihlely. Japonci rychle postupovali a dne 5.nora 1932 dobyli cel Mandusko a
nakonec byl 1.bezna 1932 byl vyhlen samostatn stt
Mandukuo. Hlavou sttu se stal bval posledn nsk
csa z dynastie Mandu. Jet tho roku byla podepsna japonsko-mandusk smlouva, m bylo legalizovno
umstn japonskho vojska na manduskm zem.
Japont experti prohlej tra
Dobytm Manduska Japonsko ovldlo mandusk prmysl

a zskalo pstup k surovinm, kterch je v Japonsku nedostatek. Japonsk agrese do Manduska byla v roce 1933
projednna na valnm shromdn Spolenosti nrod a
nov stt Mandukuo nebyl uznn. Nebyla vak ani pijata
dn dal opaten. Mandusk prmysl a suroviny pomohly Japonsku, kter potebovalo silnou armdu. zem
Manduska bylo Japonskem okupovno a do roku 1945.
Japont vojci v Mukdenu
Mukdensk incident byl vbuch na japonsk eleznin

trati nedaleko od Mukdenu v Mandusku, k nmu dolo
v noci 18. z roku 1931. Byla to pedem pipraven japonsk akce.
75.1
Odkazy
Clem Japonc v Mandusku bylo zskat zminku, kter by

mohla ospravedlnit vojenskou invazi do Manduska a na- 75.1.1 Reference
hrazen nsk vldy v regionu japonskou loutkovou vldou.
Proto zinscenovali sabot sv vlastn eleznin trati nedaleko Mukdenu. Toto msto nemlo dn zvltn vznam [1] http://ww2db.com/battle_spec.php?battle_id=18
179
180
KAPITOLA 75. MUKDENSK INCIDENT
75.1.2
Literatura

1994. ISBN 80-85601-76-1.
75.1.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Mukdensk incident ve Wikimedia Commons
HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anthony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE NAVY AND CHINA 1931-1941: The Beginning
of War in Asia- The Mukden Incidentand the
Conquest of Manchuria - 1931 [online]. combinedeet.com, 2012, [cit. 2012-07-15]. Dostupn online. (anglicky)
1. Mukdensk incident na YouTube
2. Mukdensk incident na YouTube
Kapitola 76
Bitva na ece a-che

Bitva na ece a-che (japonsky , rusky - levm kdle, ale byla odraena ruskmi vojsky.
, Sraenie na reke ache) probhla v dob
rusko-japonsk vlky ve dnech 5. 17. jna 1904. Byl to
prvn vojensk stet tto vlky na pevnin.
76.2 Dsledky
76.1 Prbh bitvy
Vysleni velkmi ztrtami (Rusov 40 000, Japonci 20

000) peli oba protivnci k obran. Vznikla 60 km dlouh pozin bojov linie jin od Mukdenu.
Po z rusk strany nepoveden bitv u Liao-jangu se rusk

mandusk armda pod vedenm Alexeje Kuropatkina pesunula do oblasti msta Mukdenu a jinji. Japonsk arm- 76.3 Literatura
dy (prvn, druh a tvrt o celkov sle 150 tisc bajonet a
avl, 648 dl a 18 kulomet) pod vedenm marla Ojamy
(rusky) V tomto lnku byly pouity informace z Velk
Iwaa se zastavily severn od eky Tchaj-c-che. Navsovtsk encyklopedie, heslo .
il sestavu armdy na 195 000 bajonet (fakticky jen 150
000 bez estho sibiskho tvaru, kter dorazil a na konci
bitvy), 19 000 avl, 758 dl a 32 kulomet. Kuropatkin plnil pn cara a tak se rozhodl pejt do toku, aby pomohl
obsazenmu Port Arthuru a otoil prbh vlky v rusk prospch. Operace vak byla organizovna patn, nebylo zabezpeeno utajen pprav, byl chybn vybrn smr hlavnho toku pes hornatou krajinu, patn byly rozloeny sly
a dokonce nebyly k dispozici ani mapy oblasti. Japonci se
dovdli o toku a oekvali Rusy na pipravench pozicch a chtli je zniit a pejt do protitoku. 5. jna rusk
armda zaala tok z clem obsadit severn beh Tchaj-c
-che. Hlavn der byl veden levm kdlem (vchodn oddl generla A. takelberga, jedna tetina vech sil) skrze
hornatou krajinu na Pen-si-chu za elem obklen pravho boku neptele. Zrove prav kdlo (zpadn oddl
generla A. A. Bilderlinga, jedna tvrtina vech sil) provedlo pomocn der na Liao-jang. Vznamn sly byly ponechny v rezerv (jedna tvrtina) a na ochranu tlu (jedna
estina). Vojska postupovala pomalu a teprve k veeru 6.
jna dorazilo prav kdlo k ece a-che a lev kdlo narazilo na pedn pozice protivnka. porn napadn japonsk prvn armdy vchodnm oddlem v prsmycch nemlo
spch a vedlo k tkm ztrtm. 10. jna pely druh a
tvrt japonsk armda do protitoku a 12. jna vytlaili
zpadn oddl za eku a-che. 13. jna se sthnul i vchodn
oddl. Pot se japonsk vojska pokusila nastoupit na svm
181
Kapitola 77
Bitva u eky Chalchyn

Bitva u eky Chalchyn (japonsky
Nomonhan Jiken, mongolsky ,
rusky -) byla sovtsko-japonsk vojensk konikt rozpoutan japonskmi vojsky, kter se pokusila obsadit st zem Mongolsk lidov republiky. Probhla ve dnech 11. kvtna a 16. z 1939 v okol eky
Chalchyn na zem Mongolska.
77.1 Prbh bitvy
Rusk tok a tank BT-7
sovtsko-mongolsk vojska (1 tankov brigda, 3 motorizovan pancovan brigdy, 1 kulometn brigda, 2 motosteleck pluky a 2 jezdeck mongolsk divize) pod vedenm velitele divize Georgije Konstantinovie ukova o sle
12 500 vojk s bajonety a avlemi, 109 dly, 186 tanky,
266 obrnnmi vozidly a 82 letadly. Japonsk jednotky vyuily svou pevahu a 2. ervence pely do toku, v noci pebrodily eku Chalchyn a obsadily horu Bajan Cagan, m
pohrozily obklenm obrnc. Ti provedli odvetn dery
ve tech smrech a po tuhch bojch 4. a 5. ervence vyhnali tonky z levho behu eky. Dal japonsk toky
ve dnech 8. a 11. ervence a 24. a 25. ervence byly rovn odraeny.
Znien japonsk tank typu 95 Ha-g
Ve dnech 11. a 14. kvtna mal skupiny japonskomanduskho vojska vyvolaly prvn provokace na
mongolsko-mandusk hranici. 28. kvtna nsledoval
tok 2500 vojk za podpory dlostelectva a letectva.
Vechny tyto toky byly odraeny mongolskou armdou za
podpory sovtsk armdy, kter se v Mongolsku nachzela
na zklad dohody o vzjemn pomoci, a tonci byli
zahnni zpt na zem Manduska.
Na konci ervna pithli Japonci k hranici s velkou skupinou vojsk (1 pchotn divize, 2 pchotn pluky, 2 tankov
pluky, 3 jzdn pluky), co obnelo dohromady 38 tisc
vojk, 310 dl, 135 tank, 225 letadel, s clem zniit
obrnce na levm behu eky Chalchyn. Tam byla usazena
Na zatku srpna japonsk velen zaalo plnovat nov

tok. 10. srpna byla vojska soustedn na obsazenm mongolskm zem pevedena pod 6. armdu, kter velel O.
Rippo. Jednalo se o 2 pchotn divize, 1 pchotn brigdu,
2 tankov pluky, 4 samostatn prapory a 3 jezdeck pluky, co pedstavovalo 75 000 vojk, 500 dl, 182 tanky a
300 letadel. tok ml zat 24. srpna. Sovtsko-mongolsk
vojska byla pevedena do 1. armdn skupiny pod veden
Georgije ukova. Jednalo se o motosteleckou divizi a 2
steleck divize, 2 tankov, 3 obrnn, 1 kulometnou a 1
leteckou brigdu a 2 mongolsk jezdeck divize a jezdeck pluk, co pedstavovalo 57 000 vojk, 498 tank, 385
obrnnch vozidel, 542 dl a minomet a 515 letadel. Mon-
182
77.3. LITERATURA
golskm vojskm velel marl Chorlogn ojbalsan. Clem
sovtsko-mongolskho velen bylo pomoc der na kdlech obklit a zniit protivnka mezi ekou Chalchyn a sttn hranic. 20. srpna peli do toku a po pornch bojch
rno 23. srpna obklili jdro japonsk 6. armdy. V nsledujcch dvou dnech byla obklen skupina v bojch zniena. Do 31. srpna bylo mongolsk zem vyitno od neptelskch vojsk. Ve dnech 4. a 8. z provedla japonsk
pchotn divize dal tok, ale byla s velkmi ztrtami odraena. Bhem boj utrplo porku rovn japonsk letectvo.
77.2 Dsledky bitvy

Celkov ztrty od kvtna do z inily na japonsk stran 61 000 zabitch, rannch a zajatch a na sovtsk a
mongolsk stran 18 500 vojk. Dne 16. z byly boje
ukoneny pot, co japonsk strana podala o pm. 17
121 vojk bylo vyznamenno dy a medailemi a 70 jich
zskalo d hrdina Sovtskho svazu (S. I. Gricevec, G. P.
Kravenko, J. V. Smukevi ji podruh). Sovtsk armda
zskala cenn zkuenosti s vyuitm tank a letadel. Porka
Japonce odradila od toho, aby napadli v prbhu 2. svtov
vlky Sovtsk svaz.
77.3 Literatura
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Bitva u eky Chalchyn
(rusky) V tomto lnku byly pouity informace z Velk
sovtsk encyklopedie, heslo -.
183
Kapitola 78
Oblhn pstavu Port Arthur

Oblhn pstavu Port Arthur byla operace v prbhu pesto rusk oddly pod vedenm generla Kondraenka odrusko-japonsk vlky 1904-1905.
razily hlavn tok na pevnost . II. Po dalm tetm nespnm toku zmnili Japonci taktiku a zahjili podminovvn ruskch pevnostnch objekt. Ke tvrtmu toku se odhodlali 26. listopadu a 5. prosince obsadili horu Vysokaja,
78.1 Japonsk cl
kde postavili dlosteleck hnzdo. Nsledovalo potopen
zbvajcch ruskch lod v pstavu, jejich posdky ji ale
Port Arthur (dnes pstav L-un (zjednoduen ntina:
bojovaly na soui. Dlostelci se nyn soustedili na masivn
; tradin ntina: ; pinyin Lshnku) byl
ostelovn pevnosti . II, kde byla smrteln zranna i due
v dob vlky hlavn ruskou nmon zkladnou na Dlnm
rusk obrany generl Kondratnko, kter zemel 15. provchod a stal se logicky jednm z vlench cl japonsksince. 18. prosince Rusov ustupuj z pevnosti . II a deset
ho csastv.
dn na to musej vyklidit i pevnost . III.
Za kritickho stavu vydv generl Stessel rozkaz ke kapitulaci, kter je Japoncm pedloena 2. ledna 1905. Dodnes
78.2 Nstin udlost
je generl Stessel obviovn ruskmi ovinisty ze zrady.
Cel rozshl operace zaala 5. kvtna 1904, kdy se japonsk 2. armda generla kua vylodila u Pi-c-wo. Pesn o
tden pozdji se j podailo peruit eleznin spojen smrem na Port Arthur a 13. kvtna obsadila inouskou pozici v nejum mst Kuantungskho poloostrova. Tm bylo
zajitno pedpol k cest na zkladnu. 30. kvtna obsadily japonsk oddly obchodn pstav Dalnij (L-ta) a dle
pokraovaly a k Ja-fang-ienu, kde svedly vtznou bitvu
s ruskm Jinm oddlem generla takelberga (14.15.
ervna). Po pprav se Japonci 26. ervence odhodlali k
toku na Port Arthur, kde 3. armda generla Nogiho napadla rusk opevnn v Zelench horch, brnn oddlem
generla Foka. Rusov byli donuceni sthnout se k Vlm
horm. Japonci zahjili 7. srpna ostelovn pstavu a rusk pevnosti, m pinutili Tichomoskou eskadru admirla
Vitgefta, aby se pokusila prolomit blokdu a doplout a do
Vladivostoku. To ovem druh strana nemnila pipustit, a
tak byla nevyhnuteln nmon bitva ve lutm moi, v n
japonsk lostvo veden admirlem Tgem zvtzilo a vtina ruskch lod byla donucena vrtit se do pstavu Port
Arthur, kde byl jejich osud zpeetn. Japonci se 24. srpna
pod velenm generla Nogiho pokusili o rychlou pekvapivou zte portarthursk pevnosti, ale po tkch ztrtch (15
000 mu) peli do dlouhodobho oblhn. A koncem
z (19.22.9.) dobyli dv rusk reduty a horu Dlinnaja,
78.3
Vsledek
Vsledkem oblhn Port Arthuru je obsazen nmon zkladny v Mandusku Japonskem a potopen tm cel rusk Tichomosk oty.
78.4
Odkazy
78.4.1
Literatura
184

skolen medvd. Praha : BB/art, 2004. ISBN 80-7341371-X.
1904-1905: Vlka zaala na moi. Teb : Akcent,
2010. ISBN 978-80-7268-745-9.
1904-1905: Porky a stupy. Teb : Akcent, 2011.
ISBN 978-80-7268-746-6.
78.4. ODKAZY
JELNEK, Milan. Rusko-japonsk vlka: Port Artur
1904-1905: Znik eskadry, pd pevnosti. Teb : Akcent, 2012. ISBN 978-80-7268-920-0.
ALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha :
Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Labus, Pavel: Modern djiny Japonska (pednkov
psmo), 2006.
78.4.2
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Oblhn pstavu Port

Arthur ve Wikimedia Commons
JELNEK, Milan. Vlka rusko-japonsk 1904-1905:
Prvn vlka 20. stolet [online]. 2011, [cit. 2012-0428]. Dostupn online.
185
Kapitola 79
e Liao
e Liao (kitansky: Mos Jlud; mongolsky ;
nsky pchin-jinem Lio Cho, znaky zjednoduen ,
tradin ) neboli e Kitan (kitansky: Mos diau-d
kitai huldi gur; mongolsky , ;
nsky pchin-jinem Qdn Gu, znaky zjednoduen
, tradin ) byl kitansk stt existujc v letech
9071125 v Mandusku a stech severn ny, Mongolska
a ruskho Dlnho vchodu.
79.1 Historie
ale do boj vraznji nezashla.

st kitanskch bojovnk, druina lena panovnickho rodu Jie-l Ta-a a posdka pevnosti Che-tchun na ece
Orchon ve stednm Mongolsku, roku 1129 ustoupila ped
inskmi vojsky do Sedmi ve stedn Asii. Zaloili zde
nov stt, Karakitansk chant s centrem v Balasagunu, kter petrval do roku 1218, kdy byl dobyt armdou Mongolsk
e.
79.2
Odkazy
Za rok vzniku e Liao je povaovn rok 907, kdy se Apao-i stal velikm chnem kitanskho sttu a souasn v 79.2.1 Reference
n zanikla e Tchang. A-pao-i se roku 916 prohlsil csaem e Liao, ji pedtm zahjil expanzi kitanskho st- V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Liao Dytu, kdy si podrobil Tataby, kmeny severnho Manduska, nasty na anglick Wikipedii.
Dreny v Pmo a nakonec roku 926 i Parhe ve vchodnm Mandusku a severn Koreji. Pozdji Kitan zskali [1] TURCHIN, Peter; ADAMS, Jonathan M.; HALL, Thomas
D.. East-West Orientation of Historical Empires and Mojet estnct kraj v severn n (okol Pekingu). nsk
dern States. Journal of World-Systems Research. prosinec
e Sung a korejsk Korjo vyplcely Kitanm tribut.
2006, ro. 12, s. 2, s. 219229. Dostupn online.
Napt mezi tradinm kitanskm uspodnm spolenosti

a sttu a nskmi praktikami a postupy prosazovanmi liaoskmi panovnky bylo urujcm rysem politickho ivota 79.2.2 Literatura
e. Toto napt vedlo k srii kriz pi een nstupnictv;
csaov e Liao dvali pednost nskmu zvyku nstup GERNET, Jacques. A history of Chinese civilization.
nictv prvorozenho syna, kdeto velk st kitanskch elit
Cambridge : Cambridge University Press, 1982. ISBN
stla za tradin volbou nejvhodnjho kandidta. Dualis0-521-24130-8.
mus kitanskch a nskch postup se projevil i v admi FRANKE, Herbert; TWITCHETT, Denis C., a kol.
nistrativ, kdy A-pao-i zdil dv paraleln vldy. Severn
The Cambridge History of China : Volume 6 : Alisprva dila kitansk a nensk oblasti podle kitanskch
en regimes and border states, 907-1368. Cambridge
zpsob, zatmco jin ady spravovaly oblasti osdlen
: Cambridge University Press, 1994. 816 s. ISBN
any pi pouit tradinch nskch ednch postup.
0521243319, 9780521243315. (anglicky)
Rozdly mezi any a Kitany existovaly i ve spoleenskm
uspodn; v kontrastu k jasn podzenmu postaven n JOHNSON, Linda Cooke. Women of the Conquest Dyskch en mly Kitanky lep postaven v rodin i spolenasties. Honolulu : University of Hawai'i Press, 2011.
nosti.
ISBN 9780824834043.
e Liao byla zniena Dreny, kte roku 1115 povstali,
KANE, Daniel. The Kitan Language and Script. Leizaloili i in a v desetilet vlce dobyli cel Liao. Roku
1121 uzavela protikitansk spojenectv s iny e Sung,
den : Brill, 2009. ISBN 9789004168299.
186
79.2. ODKAZY
MOTE, F. W. Imperial China: 9001800. Harvard :
Harvard University Press, 1999. ISBN 0-674-012127.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao: An Architectural Tradition in the Making. Artibus Asiae. 1994,
ro. 54, s. 1/2, s. 5-39. Dostupn online.
STEINHARDT, Nancy Shatzman. Liao architecture.
Honolulu : University of Hawai'i Press, 1997. ISBN
9780824818432.
WITTFOGEL, Karl A. History of Chinese Society Liao (907-1125). [s.l.] : Transactions of the American
Philosophical Society, 1946. Dostupn online.
XU, Elina-Qian. Historical development of the predynastic Khitan. Helsinki : University of Helsinki,
2005. Dostupn online. ISBN 9521004983.
79.2.3
Extern odkazy
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal

guide for China studies [online]. [cit. 2013-05-08]. Kapitola Chinese History - Liao Dynasty (907-1125).
187
Kapitola 80
e in (11151234)
Tento lnek pojednv o drensk i z let 11151234.
Dal vznamy jsou uvedeny v lnku in.
e in (nsky pchin-jinem Jn Gu, znaky zjednoduen , tradin mongolsky Altan Ulus; 11151234)
byl drensk, pozdji drensko-nsk stt v dnenm
Mandusku a severn n existujc ve 12. a 13. stolet.
80.1 Politick historie

80.1.1
Jadeitov perk, e in. Uloeno v anghajskm muzeu.
Potky
i in zaloil roku 1115 v severnm Mandusku pedn

drensk kmenov vdce Aguda z klanu Wanjen (nsky
v eskm pepisu Wan-jen A-ku-ta, pchin-jinem wnyn
gd, znaky ). Drenov uhjili svoji samostatnost v boji proti kitansk i Liao, kter ovldala
Mandusko a sti severn ny. Roku 1121 zesliv Dreni uzaveli protikitansk spojenectv s nskou Sung.
Zatmco tok sungskch vojsk z jihu na i Liao nebyl
spn, insk armdy rozbily liaosk oddly a do roku
1125 zniily i Liao. Vtina Kitan byla podrobena, st
jich s nktermi mongolskmi rody ustoupila do stedn
Asie, kde zaloila i Karakitan.
80.1.2
Rozmach e
Po dobyt severn ny se e in postupn ponovala.

Kolem t milin lid, z poloviny Dren, bhem nsledujcch dvou desetilet pesdlilo na jih do severn ny.
Tato menina vldla ticeti milinm obyvatel e. Dreni dostali pdu a byli organizovn po stovkch a tiscch
domcnost (sto domcnost se nazvalo mou-kche, deset
mou-kche pak meng-an). Mnoho z nich se spznilo s any, pestoe pro drenskou elitu platil do roku 1191 zkaz
smench satk. Po smrti csae Tchaj-cunga roku 1135
nsledovali na trnu ti Agudovi vnuci pochzejc od tech
Roku 1125, po smrti Agudy, Dreni vypovdli spoje- jeho syn. Mlad csa Si-cung (vldl 11351149) studoval
nectv s Sung a zatoili na ni. V lednu 1127 in- nsk klasiky a psal poezii. I kdy pevzal nskou kulturu,
sk armda dobyla a vyplenila sungsk hlavn msto Pien- i nadle vldla drensk elita.
ing (dnes Kchaj-feng), piem zajala sungskho excsae Pozdji se Si-cung obrtil k alkoholu a popravil adu edChuej-cunga a csae chin-cunga. Po pdu metropole Sun- nk za kritiku jeho panovn, neetil ani pslunky svho
gov penesli hlavn msto do Lin-anu (dnes Chang-ou) a klanu Wanjen. Roku 1149 byl zavradn spiknutm pbuzvlka pokraovala do roku 1141, kdy byla uzavena mro- nch a dvoan, kte dosadili na trn jeho bratrance Wanv dohoda. V dohod se e Sung vzdala zem severn od jen Lianga. Krutou zahranin i vnitn politiku Wan-jen
eky Chuaj, zavzala se k placen kadoronm odvodm Lianga ocenili jeho nstupci posmrtnm zbavenm csask
stbra a hedvb a poprav generla Je Feje.
hodnosti. Historici ho proto pipomnaj posmrtnm jm188
80.1. POLITICK HISTORIE
189
nem krl Chaj-ling.* [2]

Jako uzurptor se Chaj-ling snail legitimizovat svou vldu. Roku 1153 pesunul prvn hlavn msto e z Chuejningu v severnm Mandusku (jin od Charbinu) do bval liaosk metropole Jen-ingu (dnen Peking).* [2]* [3]
O tyi roky pozdji (1157), aby zdraznil trvalost pesunu, srovnal se zem palce v Chuej-ningu.* [2]* [3] Chaj-ling
tak obnovil bvalou sungskou metropoli Pien-ling (dnen
Kchaj-feng) a udlal jej jinm hlavnm mstem e.* [2]
Rovn se vypodal z opozic, kdy popravil 155 drenskch knat.* [2]
Ve snaze o uskutenn svho snu o vld nad celou nou
zatoil Chaj-lin roku 1161 na i Jin Sung. Nicmn v
Mandusku vzplla souasn dv povstn: jedno drensk, veden jeho bratrancem, brzy korunovanm na csae
-cunga a druh kitansk. Chaj-linga armda byla zatm
poraena Sungy v n bitv u Cchaj-a nmon bitv u
Tchang-tao. V prosinci 1161 byl Chaj-ling zavradn vlastnmi generly. Jeho syn a ddic byl zabit v hlavnm mst.* [2]
Nov csa '-cung byl korunovn u v jnu 1161, ale veobecn byl uznn a po vrad Chaj-lingova ddice.* [2] Boje s Kitany se prothly do roku 1164, po porce byli povstalcm zabaveni kon, take jim nezbylo ne se vnovat
zemdlstv. Dal Kitani (a Tatabov) vak tvoili st jezdectva insk armdy. Boje na severu oslabily i in, csa '-cung proto roku 1164 podepsal mrovou dohodu s
Sung. Dohoda ry Lung-sing byla potkem vce ne
tyicet let trvajcho mru mezi obma stty.
Zatkem 80. let 12. stolet -cung reorganizoval dvst
jednotek meng-an, aby odstranil nespravedlnosti v rozdlen dan dolhajc na Dreny. Podporoval rst zemdlstv, e prosperovala a vlda nehromadila znan zsoby
obil. Csa znal nsk klasick dla, byl vak znm i podporou drensk kultury a jazyka. Za jeho vldy byla nsk
dla pekldna do ei Dren, zaloena Sttn drensk akademie a zavedeny ednick zkouky v drenti- Mramorov socha buddhistickho mnicha, insk obdob, 1180
n.* [4] -cungova vlda byla potomky vzpomnna jako
obdob mru a prosperity a csa srovnvn s legendrnmi
80.1.3 Pd e
vldci Jaoem a unem.* [4]
-cungv vnuk, csa ang-cung (vldl 11891208) ctil
drensk hodnoty, ale obdivoval i nskou kulturu a jeho
manelkou se stala anka. Roku 1201 vyhlsil Zkonk
[ry] Tchaj-che zaloen na tchangskm zkonku. Roku
1207 zatoili na i in Sungoov, ale pipraven insk
-chuanu pearmda je rychle porazila. Sungsk sprvce S
el na inskou stranu, sungsk oddly vak brzy znovu pipojily k i.* [5] V mrov smlouv, uzaven roku 1208,
e Sung souhlasila s odvdnm ronho poplatku a sttm Chan Tchuo-oua, vdce vlen strany na sungskm
dvoe.
Od potku 13. stolet byla e in pod tlakem Mongolsk

e. ingischn nejdve (1205) vedl Mongoly proti
Tangutm a o tyi roky pozdji je porazil. Roku 1211 kolem 50 tisc mongolskch jezdc zatoilo na inskou i,
piem zskali na svou stranu i Kitany a drensk nespokojence. insk armda mla pl milinu mu se 150 tisci
jezdci, ale ustoupila ze Zpadnho hlavnho msta (dnenho Ta-tchungu). Dal rok Mongolov vythli na sever a vyrabovali insk Vchodn hlavn msto. Roku 1213 oblehli
Stedn hlavn msto (ung-tu, dnen Peking). Nsledujc rok souhlasili inov s mrem. Vzpt csa San-cung
opustil ung-tu a pesdlil do Jinho hlavnho msta (dne-
190
n Kchaj-feng).
KAPITOLA 80. E IN (11151234)

kch s emi Liao a Sung pedevm drenskmu jezdectvu. U bhem Agudova povstn proti Liao se jeho vojsko
skldalo pedevm z jzdy. Taktika drenskch jezdc
byla odvozena od jejich loveckch nvyk.* [6] Drensk
jzda byla tk, opancovan, nkdy byly kon v oddlu k
sob pipoutni etzy ( , kuaj-c' ma).* [6]
Roku 1216 bojechtiv frakce dvora pesvdila csae k

toku na i Sung, ale roku 1219 byla insk armda poraena na Jang-c
-iang, na stejnm mst, kde utrpl porku
Chaj-ling roku 1161. inov nyn vedli vlku na dvou frontch, kterou si nemohli dovolit. Navc csa Aj-cung vyhrl
boj o nstupnictv nad svm bratrem, rychle ukonil boje a Po porce a obsazen e Liao a dobyt severn ny na
vrtil se do hlavnho msta. Uzavel mr s Tanguty, spojenci i Sung insk vlda zalenila do armdy mnoho vojk
Mongol.
z dobytch zem, Kitan a an.* [6] Dreni pevzali
Roku 1227 zemel ingischn na taen proti Tangutm. sungsk zbran, vetn oblhacch stroj a stelnch zbraJeho syn gdej roku 1232 zatoil na i in s pomo- n. Pi oblhn Kchaj-fengu roku 1233 se insk armda
c Jinch Sung. Drenov se brnili, ale kdy mongol- brnila Mongolm s pouitm kann, grant a raket; obsk armda zatoila na Kchaj-feng, Aj-cung uprchl na jih. lhn je povaovno za prvn ppad efektivnho pouit
*
Mongolsko-sungt spojenci roku 1233 vydrancovali in- stelnch zbran, tebae to nezabrnilo insk porce. [6]
skou metropoli. Nsledujc rok Aj-cung spchal sebevradu, aby se vyhnul zajet a e in zanikla.* [2] O jej zem
se podlily mongolsk a sungsk e. Nicmn mongolskosungsk zemn spory o bval insk zem vedly k nov
vlce.
Na druh stran inov nijak nevynikali v nm a nmonm boji. Jak v letech 112930, tak i roku 1161 byly insk
oddly poraeny sungskm lostvem, pestoe v druhm
ppad inov vybudovali velk lostvo postaven nskmi staviteli a veden bvalmi sungskmi kapitny.* [6]
80.2 insk vojenstv
80.3
Pamtka
Jmno e in zstalo nadlouho v pamti Dren. Po

tyech staletch, roku 1616, vybral sjednotitel drenskch kmen Nurhai pro svj stt opt jmno in. Pro
odlien od pvodn e in jeho stt nazvali nt historici Pozdn in. Nurhaiho syn a nstupce Chuang Tchaj-i
roku 1635 pejmenoval Dreny na Manduy a o rok pozdji svj stt na i ching.
80.4
Odkazy
80.4.1
Reference
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Jin Dynasty

(11151234) na anglick Wikipedii.
[1] TURCHIN, Thomas D; ADAMS, Jonathan M.; HALL.
East-West Orientation of Historical Empires. Journal of
world-systems research. December 2006, ro. 12, s. 2, s.
219229. Dostupn online. ISSN 1076156x. (anglicky)
[2] BECK, Sanderson. China 7 BC To 1279 [online]. 20042005, [cit. 2012-08-06]. Kapitola Liao, Xi Xia, and Jin Dynasties 907-1234. Dostupn online. (anglicky)
Pagoda cheng-ling v eng-tingu, provincie Che-pej. Postavena v
letech 11611189.
[3] TAO, Jing-shen. The Jurchen in Twelfth-Century China. Seattle : University of Washington Press, 1976. xiv, 217 s. [Dle jen Tao]. ISBN 0-295-95514-7. S. 44. (anglicky)
Soudob nt autoi pipisovali drensk spch ve vl-
[4] Tao, s. 6983.
80.4. ODKAZY
[5] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Tbingen: [cit. 2012-08-06].
Kapitola Chinese History - Song Dynasty event history. [dle jen Theobald]. Dostupn online. (anglicky) (www.
chinaknowledge.de)
[6] Tao, s. 2124.
80.4.2
Literatura
. Peklad .. ;
Odp. red. . . . : .
. -. . . -
, 1998. 286 s. Rusk peklad mandusk varianty Historie e in, sestaven
historiky e Jan a dokonen v ervenci 1369, vydan v kvtnu 1644. ISBN 5-7803-0037-2. (rusky)
, . .
(X . - 1234 .). : ;
, 1975. 451 s. (rusky)
, . .
(X . - 1234 .). : ;
, 1983.
372 s. (rusky)
TAO, Jing-shen. The Jurchen in Twelfth-Century China. Seattle : University of Washington Press, 1976.
xiv, 217 s. ISBN 0-295-95514-7. (anglicky)
80.4.3
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu e in (1115

1234) ve Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal

guide for China studies [online]. Tbingen: [cit. 201110-06]. Kapitola Chinese History - Jin Dynasty
(1115-1234). Dostupn online. (anglicky)
80.4.4
Souvisejc lnky
Seznam inskch csa (1115-1234)
191
Kapitola 81
Vrbov hradba
Vrbov hradba (nsky ) byl nkolik set kilometr
dlouh mohutn pkop oszen vrbami,* [1] vybudovan
manduskou dynasti ching na konci 17. stolet ke snaz kontrole ppadnch nskch pisthovalc do severnho
Manduska.
81.1 Vznam a dsledky

Po dobyt ny se Manduov snaili zachovat si svou vlastn identitu. Jednm z krok, kter k dosaen tohoto cle
zvolili, bylo uzaven severnho Manduska nskm pisthovalcm z jinho Manduska a Vlastn ny. Severn
Mandusko bylo spravovno ryze manduskou vojenskou
vldou a bylo vyhrazeno jako lovit pro Manduy. Hranice, za kterou se an nesmli sthovat, byla vyznaena
prv Vrbovou hradbou.
Omezen pro nsk sthovn padlo a ke konci vldy
dynastie ching. Proto zstalo severn Mandusko a hluboko do 18. stolet dce osdlenou zem a lkalo k obsazen
Ruskou i i Japonsko.* [1]
81.2 Reference
[1] Fairbank (1998), str. 175.
81.3 Literatura
FAIRBANK, John King. Djiny ny. Praha : NLN,
s.r.o., Nakladatelstv Lidov noviny, 1998. ISBN 807106-249-9.
192
Kapitola 82
Dngarsk chant
Dngarsk chant (mongolsky )
byla posledn velk nomdsk e na euroasijskch stepch.
Rozkldal se na zem Dngarska, od Velk nsk zdi na
vchod a po dnen vchodn Kazachstn na zpad. Chant existoval od potku 17. do poloviny 18. stolet.
82.1.3
82.1 Historie
82.1.1
Pvod
Po rozpadu mongolsk e pipadla vt st stedn Asie

ingischnovu druhmu synovi agatajovi, kter zde zaloil agatajsk chant. V polovin 14. stolet byl chant pipraven o svoje zpadn oblasti Tamerlnem a pozdji se dostal do podru Tmrovsk e. Mongolsk obyvatelstvo se
postupn turkizovalo. Na druh stran po pdu mongolsk
dynastie v r. 1368 zaal dlouhodob stet mezi vchodnmi
(chalskmi) a zpadnmi (ojratskmi) Mongoly, kter ml
za nsledek postupn vytlaovn Ojrat na zpad. Ojratsk
kmeny (Chodi, orosov, Torguti a Drvti) sdruen v
kmenov svaz tyi Ojrat pimkly k sob i nkter men
kmeny (nap. Chojty) a postupn se stvaly dominantn silou oblasti mezi Balchaem a Bajkalem, kde koovaly. Na
zatku 17. stolet byli Ojrat vytlaeni a do dnenho vchodnho Kazachstnu a jejich pvodn rodov struktury
se zanaly rozpadat. V t dob Torguti sdlili podl severnch ptok Irtye, Iimu a Tobolu, a byli nejzpadnjm
mongolskm kmenem. Na druh stran Chodi byli nejvchodnjm ojratskm kmenem, usdlenm u jezera Zajsan
a podl dolnho toku Irtye. Sousedili s Chalchy, kte jim
nedovolovali obchodovat v nskch pohraninch mstech.
82.1.2
zdvkou Chara Chula. Jeho clem bylo vymanit rozdroben ojratsk kmeny z tlaku chalskho chna Ubasi Chonga
tajde a obnovit vojenskou a politickou jednotu, jak existovala za jeho pedka Esena tajdiho. V roce 1606 sjednotil
Chara Chula Ojraty a poloil zklad dngarskmu nrodu.
Vznik
V r. 1608 porazili Ojrati Kazachy a zatlaili je ponkud na

zpad. Nsledujcho roku zskal Chara Chula rozhodujc vtzstv nad Chalchy a donutil je, aby se sthli z oblast
obvanch Orjaty v dnenm Chovdskm ajmagu. Po tchto
vtzstvch se jednota Ojrat rozloila a nastal nvrat k situaci ped sjednocenm. Srie vtzstv podntila Chara Chulu k pevzet kontroly nad solnmi doly pobl rusk stanice
Tara a poadavku na placen dan za sl ze strany sibiskch
Kozk a sibiskch koovnk. Spor o sl zpsobil srky,
kter trvaly nsledujcch 20 let. Do vzestupu Dngarskho chantu zashla krut zima v r. 1614, pi n pohynul
koovnkm dobytek. Ubasi Chong tajd situace vyuil a
v r. 1615 Ojraty rozhodnm zpsobem porazil. V dsledku toho se mu nkte ojratt nelnci podrobili a ostatn
museli ustoupit na zpad. Vtina drvtskch kmen migrovala a k Torgutm a v r. 1618 dle do povod Volhy.
Zde se usdlili, pijali jmno Kalmykov a zaloili Kalmyck chant.
Chalchov pokraovali ve svm postupu a utdovali Chara Chulovi jednu porku za druhou. To trvalo, dokud Ojrati nezahjili protitoky, pi jednom z nich zabili r. 1623
Ubasi Chonga tajde. Tato udlost se stala bodem obratu a
v jejm dsledku zskal Chara Chula do sv smrti v r. 1634
zpt ztracen zem.
82.1.4
Mezi ve uvedenmi dvma kmeny byli uzaveni orosov, Drvti a Chojtov, jejich vdci byli dlouhodob nelnci oros. V roce 1600 pevzal vldu jednoho z oroskch kmen mlad nelnk Chutugajtu, znm pod pe-
Formovn chantu
Vzestup chantu
Chara Chulovm nstupcem se stal jeho syn Erdeni Btr,

kter je povaovn za zakladatele Dngarskho chantu.
Bhem sv vldy vyuval ve vt me diplomacii a pokraoval v odkazu svho otce s clem sjednotit Ojraty. Na
193
194
potku sv vldy vyuil odchodu svobodomyslnch Ojrat do Ruska k vtmu stmelen tch, kte zstali a vyhlsil
Dngarsk chant (1635). Ovem veobecn nesoudrnost
Ojrat se projevila odchodem pevn sti Chod na
tibetskou planinu, kde vytvoili Chodsk chant (1636).
Svoji vojenskou aktivitu Erdeni Btr nasmroval proti Kazachm, proti nim vedl nkolik vtinou spnch vprav.* [1] Na druh stran ukonil konikt s Ruskem tm,
e mu zpstupnil soln doly, a vyuil jeho stanic k rozvoji obchodu. Ve vnitn politice usiloval o vytvoen jednotnho nroda a vybudovali hlavn msto Kubak Sari severn od jezera Zajsan. Vestrann podporoval obyvatelstvo
k pijet buddhismu, po celm zem budoval kltery a s
jeho podporou se buddhistick mision Zaja Pandita stal
uitelem Ojrat a pozdji (1648) sestavil nov psmo Todo
biig (jasn psmo). V hospodstv Erdeni Btr podporoval usazovn v trvalch sdlech za elem zavdn zemdlstv a drobnho prmyslu, co se tkalo pedevm
elezstv v hlavnm mst, aby se armda mohla modernji vyzbrojit. Chtl vybudovat i, kter by odolala mocnm sousedm, proto pikldal mimodn vznam sjednocen Mongol. V r. 1640 svolal sjezd vech mongolskch
vldc s vjimkou jihomongolskch kmen, kter nedvno ztratily svoji nezvislost ve prospch ny. Chtl doshnout vemongolsk koalice proti potencilnm neptelm,
pedevm Kazachm a nov se vzmhajcm Mandum.
Tohoto cle nebylo dosaeno. Na druh stran byl schvlen
zkonk, podle nho se posuzovaly pe vyplvajc z bnch innost vech Mongol. Tento soubor zkon se nazval Zkonk tyiceti ty a je znm jako chalsko-ojratsk
zkon.
Ve sv zvti jmenoval Erdeni Btr svm nslednkem
svho tetho syna Senggeho, protoe ho povaoval za nejschopnjho. Po nstupu na trn v r. 1654 Sengge zskal
vt jin st Dngarska a jeho sedm bratr bylo podleno menmi dly na severu. Star brati neuznali otcovu
zv a bojovali proti svmu nevlastnmu bratrovi prakticky po celou dobu jeho vldy. To mlo neblah vliv na obchod s Ruskem a zchudnut severnch kmen, kter obnovily svoje loupen njezdy na rusk zem. Nsledn srky
s Kozky mly za nsledek, e se nkter ojratsk kmeny
staly ruskmi vazaly. Oslaben chantu vyuili Kazachov
a bhem vlky v l. 1654 a 1657 zskali zem vchodn od
Balchae. Pitom zajali jednoho ze Senggeho starch bratr a dreli ho v zajet po ti roky. To chnovi umonilo
stabilizovat situaci a v r. 1658 Dngai porazili bucharsk
vojska na ece Talas. Pes pokraujc vnitn rozbroje Sengge v r. 1667 rozhodn porazil tetho chalskho chna v
bitv u Jeniseje. Nsledujcho roku si podrobil Kagarii v
zpadnm cpu pout Taklamakan.* [2] Vzhledem k vnitropolitick situaci nemohl Sengge navzat na politiku svho otce a dda a koncem jeho vldy se tyto rozpory znovu
piostily a Sengge byl v r. 1670 zavradn svmi starmi
KAPITOLA 82. DNGARSK CHANT

bratry.
82.1.5
Boogtu chn
Po Sengeho smrti se z Tibetu okamit navrtil jeho vlastn

mlad bratr Galdan, kter tam il jako buddhistick knz
od svch trncti let. Za pomoci chodskho chna Oirtu,
jeho vnuku ml za manelku, porazil sv star nevlastn bratry a vypudil je z Dngarska. Na konci roku 1671
potlail vzpouru Sengeho syn Sonoma Rabtana a Cevana Rabtana. Pot mu dalajlma udlil titul chna. Rostouc
Galdanova moc a popularita vzbudila obavy chodskho
chna, kter se piklonil na stranu svho strce a spolu s
nm odmtli uznat Galdanv nov titul. Galdan je oba v r.
1677 porazil a sjednotil tak vechny Ojraty v Dngarsku
a zpadnm Mongolsku, stal se jejich hegemonem a od dalajlmy zskal titul Boogtu chn.
Znzornn Buddhy a tibetsk mantry na skle pobl Almaty
V t dob byl agatajsk chant, pedtm ovldajc

Tarimskou pnev a dnen zpadn Kazachstn, zmtn
vnitnmi nepokoji. Jednak se rozpadal na drobnj podchanty, jednak v nm vldl svr mezi dvma kdly hod,
co byli nboent uitel. Galdan tchto rozbroj vyuil
a nejdve obsadil vchodn st agatajskho chantu v
Tarimsk pnvi (1677) a potom (1680) jeho zpadn st
(Mogulistn). Pitom dobyl Takent a vyplenil Fergansk
dol, ale jeho dal vboje byly spn a v r. 1685, kdy
pod velenm generla Rabtana vytlail Kazachy jet dle
na zpad.* [3]
Nrst moci chantu ml za nsledek vt vliv mezi mongolskmi kmeny, kter spojoval pouze chalsko-ojratsk
zkonk. Galdan tento vliv uplatoval a prosazoval s clem
sjednotit Mongoly v jedin i. Na druh stran se na ctila ohroena nejen monm spojenm Mongol, ale i jejich
pmm spojenm s Tibetem prostednictvm buddhismu, a
stet tchto protichdnch politik ml za nsledek dlouhotrvajc konikt.* [3] Pravideln hranin ptky mezi Chalchy
82.1. HISTORIE
a Ojraty perostly ve vlku pot, co nkter kmeny nalezly v Dngarii ochranu ped chalskmi chny a v nsledn
vlce padl Galdanv mlad bratr. Ped odvetou si chn zabezpeil tl tm, e uzavel dohody s Ruskem a svoje taen
s nm nsledn koordinoval. S nskou vldou vedl diplomatickou korespondenci, ve kter formuloval svoje poadavky, pedevm dost o povolen pmho obchodu s nou,
kter byl doposud v chalskch rukch. V dopisech se stavl
do role ochrnce buddhismu, co Peking jet vce znepokojilo.
82.1.6
195
t. Proto strategicky pesouvali svoje vojska, aby tomu zabrnili. Galdan neovldal krom svho vojska na vchod v
Dngarsku ji tm nic. Vnitrozem bylo v moci generla
Rabtana, kter zde vystupoval jako suvern a snail se nevyvolvat s Galdanem konikty. V r. 1696 se dmyslnmi
manvry anm podailo Galdana donutit k bitv, kter
se odehrla 5. ervna u eky Tl gol, a v n Dngary rozdrtili. Galdanovi se podailo uprchnout, ale zstal bez jurt
a neml tm dn dobytek. Koncem roku dal csa vykoupit vechny zajat Ojraty a se slibem je propustit vyzval
Galdana, aby se mu poddal. To se nestalo a v kvtnu 1697
Boogtu chn zemel.
Prvn ojratsko-mandusk vlka
V r. 1688 porazil Dngarsk chant Chalchy nejprve v

bitv u kltera Erdene Zuu a 1. srpna u jezera Olochor,
a tm je uinili svmi vazaly. nsk vlda sledovala s obavami expanzi Dngar a rozhodla se jejmu pokraovn
zabrnit silou. Pesto pokraovala intenzivn diplomatick
jednn, ve kterch an usilovali o prohlen, e Dngarsko spad pod ochranu nsk e, zatmco Dngai
trvali na povolen pmho obchodu.* [3] Pes vnitn nepokoje zpsoben odbojnm generlem Rabtanem, pokraoval Galdan ve sv osvden strategii a hledal spojence
proti n. Ovem an ho pedeli a v r. 1689 uzaveli
s Ruskem Nrinskou smlouvu, kter piblin vymezovala
nsko-ruskou hranici a do poloviny 19. stolet.
82.1.7
Druh ojratsko-mandusk vlka
Cevan Rabtan byl faktickm vldcem Dngarska od r.

1689. Svj hlavn stan penesl k ece Ili a stanul ped problmy, kter vznikly bhem sedmnctilet vlky. Pedevm to byla ztrta 50 000 lid a dle zemn ztrty oblasti Chovd a Chami. V roce 1698 se csai poddala oblast u
jezera Kukunor. Nsledujc roky byly pro Dngary pzniv, pelo k nim 10 000 Chalch, kte se nesmili s
nskou nadvldou, a od Volhy se vrtilo asi 60 000 Kalmyk.* [2] Tak taen proti Kazachm dopadlo spn.* [3].
V r. 1712 nastala neroda a v dsledku n zaal Cevan Rabtan plnovat vboje. Do svho vojska pozval Kalmyky, ale
V r. 1690 napadl Galdan dosud nepodroben Chalchy a ti ast odmtli.
pronsledoval je a za linii nskch pohraninch stano- Druh ojratsko-mandusk vlka zaala tm, e r. 1715 obvi, pitom Chalchov podali o pomoc nu. V bitv u sadili Dngai oblast Chami, kter byla dleitm stratejezera Ologoj 21. ervna porazilo 20 000 Dngar spoje- gickm bodem pro obchod s Tibetem. Ten byl od r. 1705
n chalsko-nsk vojsko, kter mlo zhruba stejnou slu, a pod nadvldou Chodskho chantu, kter zde intervenopot pokraovalo na jihovchod. Do ela nsk armdy se val na popud svho nskho spojence proti 6. dalajlmovi.
postavil sm csa Kchang-si, kter byl kromobyejn rz- lo mimo jin i o nboenskou vlku, ve kter stli Dngan, a dne 14. srpna utdil se svm vojskem o sle 100 000 i na stran hnut Gelugpa a na dost jejch pedstavitel v
mu Dngarm porku asi 350 km severn od Pekingu. r. 1716 v sle 6 000 mu vthli do Tibetu. U Lhasy porazili
Zniit dngarsk vojsko se mu ovem nepodailo.* [2] V chodskho chna Lha-bzanga a zabili ho. Ale 7. dalajldsledku neustlho ohroen ze strany Dngar se chal- mu dosazenho s nskou podporou a chrnnho nskou
t chnov 1. kvtna 1691 na sjezdu v Dolonnoru usnesli, posdkou v Kumbumu se jim nepodailo zajmout. Dngae se stvaj poddanmi nskho csae za stejnch podm- i rychle ztratili sympatie Tibean, protoe vyplenili Lhasu
nek, jako ji mly kmeny jinch Mongol. Tm dali zklad a utlaovali zastnce koly ingmapa. nsk csa vyslal
vzniku Vnjho Mongolska.
v r. 1718 proti Dngarm vpravu, ale ta byla poraena v
Na porku reagoval Galdan zvenou diplomatickou in- Nagu. V r. 1720 vypravili an do Tibetu armdu, kter
nost. Pedevm se snail zskat na svoji stranu nkoho postupovala ze dvou smr (od Kukunoru a S-chuanu),
z chalskch vldc. Mimo to vyslal posly do Ruska dobyli Lhasu a Dngary z Tibetu vytlaili. V Tibetu zaIrkutsku, Nrinska, Tobolska a Moskvy. To ve bezv- nechali jen posdky zabezpeujc cestu do provincie Ssledn. Na druh stran csa oznmil dalajlmovi dopisem chuan a jet tho roku dobyli od Dngar zpt Chami
vsledky dolonnorskho sjezdu a podal ho, aby se vrtili a Turfan. Nsledujc mrov rozhovory byly zablokovny
Mongolov, kte bhem uplynulch vlek uprchli do Tibe- poadavkem Cevana Rabtana, aby an opustili Chami,
tu. Dle vyzval Galdana, aby pijal nsk poddanstv. V Turfan a Chalchu.
prbhu roku 1692 peli nkte dngart nelnci k c- V r. 1722 zemel csa Kchang-si a nsk tlak na Dngasai. Nsledujc roky hrozil Galdan, e pothne do Tibetu, ry ustal. Ti tohoto obdob vyuili k intenzivnm jednnm
co pedstavovalo pro nu nebezpen spojen buddhis- s Ruskem, jemu ustoupili pi urovn hranice podl toku
196
Obu. Rusov si tento stupek vysvtlili jako zjem Dngar uzavt s nimi smlouvu o poddanstv, podobnou t, kterou
ji mli povolt Kalmykov.* [4] Cevan Rabtan vypravil
dvakrt po sob vyslance k caru Petru Velikmu, ale tehdy
mli Dngai za to, e vlka skonila, a jednn pinesla
pouze potvrzen stvajcch vztah.
Soubn s tm probhala na zpad od r. 1705 sedm vlka
s Kazachy, kte mli v jej prvn fzi pevahu. Klidu na vchodn hranici vyuili Dngai k ofenzv a ve druh fzi
vlky Kazachy porazili a v r. 1723 znovu dobyli Takent,
podrobili si Chodent a Samarkand a nsledujcho roku
vyvrtili hlavn msto Kazach Turkestn.* [2] V r. 1727
Cevan Rabtan zemel a po bratrovraednch bojch stanul
v ele Dngar nov vldce Galdan Ceren. Tchto nesvr
vyuili Kazai a v r. 1728 porazili Dngary u jezera ubartengiz a nsledujcho roku u osady Anyrakaj.* [1] Tm
zskali zpt cel Sedmie (etys).
V roce 1729 rozhodl csa Jung-eng, e vlka s Dnagary
bude obnovena a k tomu hledal spojence v carskm Rusku.
Nkolik nskch vprav vypravench v letech 1730 a 32
bylo Dngary poraeno. Pot vyrazili Dngai na vchod
a po cest utdili anm dal dv porky. Ovem v
rozhodujc bitv na ece Orchon u kltera Erdene Zuu byli any na hlavu poraeni a museli se z Chalchy sthnout.
Porka ukzala, e ani jedna ze stran nem dostatenou
slu k plnmu vtzstv a v r. 1734 byla zahjena jednn
o mru. Dngai chtli znovu zskat zem vchodn od
Altaje, s m nemohli an pro odpor Chalch souhlasit, a proto se vyjednvn thlo. Dngai si potebovali
uvolnit ruce na zpad, kde probhala tet fze sedm kazask vlky, kter se vyznaovala oboustrannmi vpady
do hloubky neptelskho zem. K uzaven mru dolo a
za novho csae chien-lunga, kdy Dngai ze svch poadavk slevili, protoe vtzstvm na Kazachy prakticky
obnovili svoje panstv ve Stedn Asii, a hranice byla stanovena po hebeni Altaje.
82.1.8
padek
Po uzaven mru vpadli Dngai znovu do Stedn Asie

s clem si denitivn podmanit Kazachy. Tato osm kazask vlka trvala do r. 1743 a skonila podrobenm Kazach,
ovem na jejm konci se Dngai zapletli do vlky s kkandskm begem a tato vlka trvala a do roku 1755. Mezitm v r. 1745 zemel Galdan Ceren a podle jeho vle se stal
nslednkem jeho prostedn syn Cevang Dord Namdil,
ktermu bylo 13 let a ktermu se kalo Ada Namdil chn.
Stedoasijsk vlka pokraovala sice spn, ale dngarsk lechta chtla vyut mld novho chna k zskn vtho podlu na moci. Star chnv bratr Lama Dord byl
posln s vojenskmi vpravami, aby neovlivoval politick vvoj u dvora. V t dob se dngarsk zem poma-
Dngarsk chant kolem r. 1750
lu stvalo zjmovm zemm Ruska a v r. 1749 vyhlsilo

20 stedoasijskch beg svoje poddanstv Rusku.* [2] Tak pod nskou ochranu se uchlilo nkolik Dngarskch
lechtic.
V kvtnu 1750 byl na zklad spiknut Cevang Dord
Namdil svrhnut a zavradn. Novm chnem se prohlsil Lama Dord, kter pijal jmno Erdeni Lama Batur,
ale dngarsk lechta ho nechtla uznat, protoe byl levobokem. Vzniklo proti nmu spiknut, kter bylo prozrazeno, a jeho astnci byli surov potrestni. Objevil se dal
pretendent na trn Davi, jeho pvod ho k tomu opravoval, a spojil se s vznamnm lechticem Amursanou, jeho
panstv leelo v poho Tarbagataj. Kdy je Lama Dord
v r. 1751 porazil, uprchli ke Kazachm. S jejich podporou
se do roka vrtili a Lamu Dord v r. 1753 zabili. Davi
se stal novm chnem, ani by zskal vznamnj podporu
dngarsk lechty.
82.1.9
Tet ojratsko-mandusk vlka
na pozorn sledovala vvoj v Dngarsku a zaala peliv pipravovat dal vlku. Tsn u hranic dala vybudovat
pevnost, kde shromaovala vzbroj a sousteovala vojska
chalskch knat. V r. 1753 zaala do oblasti pesouvat dlostelectvo a tlov zsoby. V t dob ji vyhledalo v n
82.2. VLDCI
197
toit na 3 000 dngarskch rodin vele se dvma vnuky ky, kte se pak obrtili s dost o ochranu k Rusku. AmurGaldana Cerena.
sana se vrtil do Dngarska a zimu peil na svm panstv v
Spojenectv Daviho s Amursanou netrvalo dlouho a poho Tarbagataj. V t dob vypuklo protimandusk poAmursana uprchl k anm pot, co ho Davi porazil. vstn chalskch vdc, kter bylo zapinno vojenskou
Na jae 1755 vtrhla nsk vojska do Dngarska ze dvou porobou a pedchoz krutou zimou. Amursana mezitm sbsmr. Kad vojk jel na koni a byl vyzbrojen pukou, ral nov vojsko a na jae 1757 vyrazil na vchod, aby se k
kopm, lukem se 40 py a avl. Kadmu z obou oddl, chalskmu povstn pidal. Kdy se dozvdl, e bylo pov jejich pedvoji postupovali Ojrat veden svmi lechti- raeno, napadl nskou posdku v Barkulu a zniil ji. Pot
se vrtil do poho Tarbagataj. V t dob disponoval asi 10
ci, kte peli na nskou stranu, velel mandusk generl.
Jejich clem bylo dol eky Borotala, kde se tak koncem 000 bojovnky, ale nebyl s to vzdorovat nsk pesile. 28.
ervna se objevil v Semipalatinsku a dal o azyl. Byl pedubna spojily. Odhady sly nskho vojska kolsaj od 90
do 200 tisc vojk. Davi se zmohl pouze na vysln po- vezen do Jamyeva a potom do Tobolsku, kde 21. z 1757
zemel na netovice. Nepokoje v Dngarsku trvaly a do
selstva do Pekingu, a kdy 14. kvtna k jeho jednotkm u
roku
1759, kdy se anm podailo zlikvidovat posledn
eky Tekes dorazil pod velenm Amursany pedvoj nsk
odbojn ojratsk kmeny.
armdy, kter postupovala dolm eky Ili, uprchl ped nm
a ponechal tam svoji enu a dti. Nicmn zhy byl chycen Po vlce nastal rozshl rozvrat spojen s nemocemi a vya pedn vtzm. Stejn tak se dngarsk lechta vydvala hlazovnm Dngar. Odhaduje se, e z 600 tisc jich 20
vtzm na milost a Dngarsk chant se rozpadl.
% uprchlo do Ruska a Kazachstnu, 40 % podlehlo epidemii netovic a 30 % bylo vyhlazeno nskou armdou.
Zbytek Dngar vysdlil nsk csa do vnitrozem a do
vylidnnch oblast pozval obyvatele jinch provinci, ale i
Kalmyky, jejich st (asi 70 000) se v r. 1771 navrtila z
Ruska.
Bitva u Oroj Dalatu mezi nou a Dngary v r. 1756
Amursana potal, e se s nskou pomoc stane dngarskm chnem, a nyn se ctil podveden. V z 1755 velel malmu ojratskmu oddlu na zpadn hranici Chalchy a
po dohod s nktermi chalskmi vojevdci napadl nsk
pohranin vojska a probil se do Dngarska. tk Amursany vyvolal v Pekingu poprask a rychle zaali demobilizovan vojky povolvat zpt do armdy. Amursana vyuil nastvajc zimy k reorganizaci sil. Vyzval ojratsk knata, aby vyhnala okupanty a obnovila nezvisl Dngarsk chant. Ovem podporu zskal pouze stenou, jednak
proto, e se ho st lechty vrn Davimu bla, jednak e
j pipadal mlo urozen. Jeho pznivci ho prohlsili chnem, ovem i mezi nimi nastaly zhy rozbroje. Amursana
se vrtil k ece Ili, kde zaal sbrat novou armdu, ale kdy
zjistil, e se bl siln nsk armda, uprchl v lt 1756 ke
Kazachm.
82.2
Vldci
82.3
Odkazy
82.3.1
Reference
[1] , . .
200- - (
) [online]. , 2005-09-10, [cit. 201102-27]. Dostupn online. (rusky)
[2] , ; , .
:
17-18
[online].
Pavlodar:
, [cit.
2011-02-27]. Dostupn online. (rusky)
[3] , ..
(1635-1758). Moskva : , 1983. Dostupn online. (rusky)
[4] , ..
- (16981727 .) [online].
, 2007, [cit. 2011-07-03]. Dostupn online. (rusky)
nsk vojska, kter nemla ped sebou neptele, zahjila 82.3.2 Extern odkazy
vyhlazovn ojratskho obyvatelstva. To ped nimi zoufale
, ..
prchalo, ale an je pronsledovali, a to i na zem Rus [online]. , 2007, [cit.
ka. Tak pi hledn Amursany napadli kazask koovn-
198

2011-07-03]. Dostupn online. (rusky)
, .
[online]. Barnaul: ap
e, 1998, [cit. 2011-07-03]. Dostupn
online. (rusky)
Kapitola 83
Dungarie
Mapa Dungarie od Johana Gustafa Renata z roku 1744
Dungarie (mongolsky , Zngar, kazasky

, oar, ujgursky , Jungghar, nsky
, pinyin Zhng'r, esk pepis un-ka-er, rusky
, Dungarija) je geograck oblast na severozpad ny piblin odpovdajc severn polovin dnen
provincie Sin-iang. Pokrv plochu o hrub rozloze 777
000 km a zasahuje i do zpadnho Mongolska a vchodnho Kazachstnu. V oblasti ij pedevm Kazai, Ujgui,
Kyrgyzov a Chanov.
83.1 Souvisejc lnky

Dungarsk pnev
Keek dungarsk
199
Kapitola 84
agatajsk chant
agatajv ulus (lid) nebo agatajsk chant byl turkomongolsk stt ve Stedn Asii. Existoval v letech 1227
a 1687. Vznikl osamostatnnm na Mongolsk i. V roce 1360 ztratil zpadn polovinu svho zem ve prospch
Tamerlnovy e, avak peil a do 17. stolet. Vldnouc dynasti byli potomci agataje, druhho syna dobyvatele ingischna. Alguovi nslednci - Mubarak a Borak,
vyhledvali u vztahy s obyvateli oblast pijetm islmu.
Navzdory tomu, e od potku agatajovy vldy byl islm
bezmla po sto let zakazovn, se roku 1326 stal ocilnm
nboenstvm agatajova ulusu.
Roku 1340 byl agatajv ulus rozdlen na vce st. Ve
vchodn sti ulusu vznikl Moghulistn.
S vytvoenm Timrovskho sttu v zpadn sti moc agatajc v Maverannehiru padla.
84.1 Odkazy
V tomto lnku byly pouity peklady text z lnk Chagatai
Khanate na anglick Wikipedii a na rusk Wikipedii.
200
Kapitola 85
Tmrovsk e
Tmrovsk e byl Turko-mongolsko-persk sunnitsko
muslimsk stt na rozhran Blzkho vchodu a Centrln
Asie, zaloen turkickm dobyvatelem Tmrem Lenkem
(Tamerlnem) ve 14. stolet. Ovldal zem dnenho
Afghnistnu, Irku (st), rnu, Kavkazu, Kyrgyzstnu,
Pkistnu (st), Tdikistnu, Turkmenistnu a
Uzbekistnu. Centrem e byl Samarkand.
85.1 Odkazy
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku Timurid
dynasty na anglick Wikipedii.
85.1.1
Souvisejc lnky
Mongolsk e
Tamerln
Insignie prezidenta Turecka
201
202
KAPITOLA 85. TMROVSK E
85.2 Zdroje textu a obrzk, pispvatel a licence

85.2.1
Text
Japonsko Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsko?oldid=11898464 Pispvatel: Skim, Pastorius, V. Z., Baclan, Malten, Robbot,
Karel, Zeman, Running, Lzur, Bezouska, Mojza, Mormegil, BotCS, Pasky, Miraceti, Adi, Poko, Beren, Ronaldin, Miaow Miaow, Hok, Jirka O.,
OnovyBOT, Roman tefko, Snek01, Aktron, , Jklamo, Zirland, Berysek, Bota47, Zwobot, Mirek256, YurikBot, Sveter, Nolanus, Lenka64,
Tlusa, Brouzdej, Kf, JAn Dudk, Sebesta, Pindick, Pazuzu, Petr C., Kronn, Timichal, Porthos, Danny B., Ozzy, Rottweiler, Chmee2, Jowe,
FlaBot, Limojoe, Waldekke, Error page 07, Gsh, Faigl.ladislav, Jedudedek, Mercy, Ragimiri, Harold, Horst, Dinybot, Japo, JAnDbot, TimiBot,
Escarbot, PastoriBot, Libor.kyncl, Okino, Thijs!bot, Linn, Rp, BobM, Unpocoloco, Reaperman, Mity, Ramadana, Bot-Schafter, Ervinpospisil,
Ganimoth, Rei-bot, SinBot, Packa, Silesianus, Elm, Podzemnik, VolkovBot, Honza chodec, Kusurija, Hidalgo944, TXiKiBoT, Bhu z Crecelu,
Andelicek.andy, Lenka a, Laireloss, Idioma-bot, Synthebot, Mozzan, YonaBot, MiroslavJosef, BotMultichill, Louperibot, SieBot, AlleborgoBot, Iaroslavvs, Jenda H., PipepBot, Svajcr, Gergi, Ji Janek, Mashaunix, BodhisattvaBot, Kozuch, BOTarate, Honza.richtar, Jj14, Kacir,
NIGKDO, David Kennedy, Feour, Spock lone wolf, Yakub, ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, Varan, Mrton CZ-HU, Jiekeren, Maoman, Thonma, eleznice, HerculeBot, Loupeznik, Luckas-bot, Podveernek, Psax, Jana Lnov, LaaknorBot, Ptbotgourou, Sumivec, Tcho,
Fredy.00, Gumok, Ruwolf, Kmenicka, CarsracBot, Garrigue cz, JagRoBot, Shlomo, Linusaja, TchooBot, Xqbot, MerlLinkBot, Hadonos, Hafut, Dinsdale88, RibotBOT, MastiBot, Mickey Mouse, Mja ., Martinos, Kohelet, TobeBot, Marek Koudelka, Hejhulk, Marturius, Junatom,
K123456, EmausBot, , ZroBot, JackieBot, Paul E, Heralder, Pastern, Whtisee, Quentinv57, Geroa, Lingi, WikitanvirBot, Mjbmrbot, Cepice, FoxBot, Hon-3s-T, Mates, MerlIwBot, Mrsapollo, Fext, HiW-Bot, Lvice27, N00binator, Hromino, Marquas, Pin63500, BKisses,
Gerakibot, Dag13, MatSuBot, Onka kebulky, Luki777, Addbot, Mario7, Jan Kov BK, Dzinza, Eldoradotornado, HypoBOT a Anonymov:
142
Japonsk csastv Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%A9%20c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD?oldid=11439835 Pispvatel: Radek Linner, Tlusa, Ozzy, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot, BobM, VolkovBot, Ioannes Pragensis, Jenda H., Jj14, ArthurBot, Kolomaznik, Luckas-bot, Jana Lnov, JagRoBot, TchooBot, TjBot, Mattesk, Fuzzy Fibonacci, EmausBot, CACEMOKOLOKO, WikitanvirBot,
ChuispastonBot, MerlIwBot, Tomidak, Minsbot, Vachovec1, DarafshBot, Makecat-bot, Addbot, Norik a Anonymov: 2
Kurilsk ostrovy Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kurilsk%C3%A9%20ostrovy?oldid=12134434 Pispvatel: Kirk, Zirland, Bota47, Pindick, Pazuzu, Mircea, Danny B., Limojoe, JAnDbot, Escarbot, PastoriBot, Thijs!bot, Fnn, A0, Ervinpospisil, Rei-bot, Aibot, TXiKiBoT, Idiomabot, Dr. Krlk, BotMultichill, SieBot, Jj14, ArthurBot, Ramsveyker, Andersbot, HerculeBot, Luckas-bot, Tomas62, LaaknorBot, Nallimbot,
Tcho, TchooBot, Xqbot, RibotBOT, Herigona, RedBot, TobeBot, Thejinan, EmausBot, JackieBot, WikitanvirBot, MerlIwBot, Hansek141,
Gerakibot, Rotlink, Addbot a Anonymov: 6
Japonsk csask dynastie Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%A1%20c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1%20dynastie?
oldid=11533446 Pispvatel: Jirka O., Lenka64, Pazuzu, Iaroslavvs, Kolomaznik, Dominus Moravian, Luckas-bot, Ptbotgourou, Xqbot, KamikazeBot, ZroBot, G3robot a Addbot
Linie nslednictv japonskho trnu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Linie%20n%C3%A1slednictv%C3%AD%20japonsk%C3%
A9ho%20tr%C5%AFnu?oldid=11979318 Pispvatel: JAnDbot, Draceane, Kusurija, Milhouse, Kolomaznik, Luckas-bot, Reaperbot, ZroBot, WikitanvirBot, Addbot a Anonymov: 2
Naruhito Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Naruhito?oldid=11947407 Pispvatel: Kusurija, Kolomaznik, Jan Polk, M97uzivatel, MatSuBot
a Anonymov: 1
Go-Sakuramai Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Go-Sakurama%C4%8Di?oldid=12011176 Pispvatel: Bota47, YurikBot, Jirkathor, Pazuzu, Porthos, Jowe, Limojoe, JAnDbot, Rei-bot, Elm, TXiKiBoT, SieBot, DragonBot, Alexbot, ArthurBot, AmphBot, Luckas-bot, Xqbot,
LucienBOT, EmausBot, ZroBot, ChuispastonBot, Dexbot, YFdyh-bot a Addbot
Djiny Japonska Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny%20Japonska?oldid=11855429 Pispvatel: Zeman, Beren, Aktron, Reo
On, Pazuzu, Mircea, Porthos, Petr Kopa, Ozzy, Jowe, Limojoe, Chalupa, Horst, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot, Linn, BobM, StaraBlazkova, BilboqCyborg, CommonsDelinker, Bot-Schafter, SinBot, Elm, Podzemnik, VolkovBot, TXiKiBoT, Mozzan, SieBot, Jenda H., Darkicebot, Jj14, SilvonenBot, Kacir, ArthurBot, MelancholieBot, Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, RibotBOT, D'ohBot, RedBot, TjBot,
EmausBot, WikitanvirBot, MerlIwBot, Beregund, Makecat-bot, Addbot a Anonymov: 10
Konfucianismus Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfucianismus?oldid=12058869 Pispvatel: Aktron, Petr Kopa, Faigl.ladislav, Mercy,
JAnDbot, Escarbot, Thijs!bot, BobM, VolkovBot, TXiKiBoT, SieBot, Ji amula, Alexbot, DeeMusil, BOTarate, Jj14, ArthurBot, Luckas-bot,
MystBot, G3ron1mo, Jana Lnov, TchooBot, Xqbot, SassoBot, LucienBOT, RibotBOT, Reaperbot, Dinamik-bot, Diego Grez Bot, EmausBot,
JungR, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, Manubot, Izzet, MerlIwBot, Fauvista, MatSuBot, Addbot a Anonymov: 13
Obdob Dmon Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20D%C5%BE%C3%B3mon?oldid=12098157 Pispvatel: Aktron,
Pazuzu, Timichal, Porthos, JAnDbot, Thijs!bot, Soulbot, Rei-bot, SinBot, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, Andelicek.andy, Tosek, YonaBot,
Louperibot, SieBot, AlleborgoBot, Zkupk, Alexbot, BOTarate, SilvonenBot, Kacir, Varan, Andersbot, TchooBot, Xqbot, SassoBot, Reaperbot, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, Addbot a Anonymov: 2
Obdob Jajoi Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Jajoi?oldid=11644065 Pispvatel: Ludek, Pazuzu, Harold, JAnDbot,
Thijs!bot, Kusurija, Sevela.p, Andelicek.andy, Louperibot, SieBot, AlleborgoBot, Alexbot, MelancholieBot, Andersbot, Luckas-bot, Ptbotgourou,
JagRoBot, TchooBot, RibotBOT, RedBot, Reaperbot, EmausBot, Hustoles, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 1
Obdob Kofun Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Kofun?oldid=10075170 Pispvatel: JAnDbot, Kusurija, R.Daneel,
Luckas-bot, TchooBot, Reaperbot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 1
Obdob Asuka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Asuka?oldid=11632446 Pispvatel: Tcho, M97uzivatel a Anonymov: 1
85.2. ZDROJE TEXTU A OBRZK, PISPVATEL A LICENCE
203
Obdob Nara Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Nara?oldid=9988754 Pispvatel: Radek Linner, Kusurija, TXiKiBoT,

R.Daneel, Alexbot, Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Fjera, Xqbot, LucienBOT, Solensk, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, Addbot
a Anonymov: 2
Obdob Heian Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Heian?oldid=9994075 Pispvatel: PastoriBot, Kusurija, Iaroslavvs,
R.Daneel, Alexbot, BOTarate, Jj14, Kacir, Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Fjera, Xqbot, RedBot, KamikazeBot, ZroBot, Addbot a Anonymov: 1
Obdob Kamakura Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Kamakura?oldid=11634134 Pispvatel: Pazuzu, Chalupa, Mercy, JAnDbot, PastoriBot, Kusurija, Idioma-bot, Iaroslavvs, R.Daneel, Alexbot, ArthurBot, WikiDreamer Bot, Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Fjera, Xqbot, LucienBOT, KamikazeBot, EmausBot, Addbot a Anonymov: 3
Obdob Muromai Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Muroma%C4%8Di?oldid=11580816 Pispvatel: Kohelet a
Anonymov: 1
Obdob Nanboku Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Nanboku%C4%8D%C3%B3?oldid=9934187 Pispvatel: Pazuzu, JAnDbot, Kusurija, TXiKiBoT, SieBot, AlleborgoBot, Clary.Aldringen, Alexbot, WikiDreamer Bot, Alecs.bot, Luckas-bot, LaaknorBot,
Nallimbot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, LucienBOT, EmausBot, WikitanvirBot a Addbot
Obdob Sengoku Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Sengoku?oldid=11871406 Pispvatel: Kohelet a Anonymov: 1
Obdob Azui-Momojama Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Azu%C4%8Di-Momojama?oldid=12039997 Pispvatel: Oashi a Anonymov: 3
Obdob Edo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Edo?oldid=12069765 Pispvatel: Bota47, Pazuzu, JAnDbot, Escarbot,
SinBot, WestFlame, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, YonaBot, Louperibot, SieBot, ArthurBot, MelancholieBot, Andersbot, AmphBot, Luckasbot, Tcho, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, RibotBOT, RedBot, Reaperbot, EmausBot, MerlIwBot, Addbot a Ryuu
Obdob Meidi Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Meid%C5%BEi?oldid=12144606 Pispvatel: Aktron, Bota47, Pindick, Pazuzu, Dinybot, JAnDbot, Thijs!bot, Pavel Jelnek, Honza365, Podzemnik, VolkovBot, Kusurija, Cybermud, Idioma-bot, Louperibot,
SieBot, AlleborgoBot, Gampe, SilvonenBot, Feour, ArthurBot, VoxPoPaPuLi, Luckas-bot, LaaknorBot, Ptbotgourou, TchooBot, Xqbot, MastiBot, Kohelet, Issus, EmausBot, ZroBot, FoxBot, Kasirbot, MerlIwBot, AvicBot, Minsbot, Addbot a Anonymov: 4
Obdob Tai Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Tai%C5%A1%C3%B3?oldid=12146360 Pispvatel: Porthos, Ozzy,
JAnDbot, PastoriBot, Kusurija, Gulde, R.Daneel, Jj14, ArthurBot, Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, RedBot, Oashi, Issus, Dinamikbot, ChuispastonBot, CocuBot, Marquas, Addbot a Anonymov: 3
Obdob wa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20%C5%A0%C3%B3wa?oldid=12059234 Pispvatel: Mmh, PastoriBot, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, R.Daneel, Jj14, Luckas-bot, Ptbotgourou, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Herigona, EmausBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, Addbot, Norik a Anonymov: 3
Obdob Heisei Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD%20Heisei?oldid=9995144 Pispvatel: Error page 07, Kusurija, TXiKiBoT, R.Daneel, Jenda H., Luckas-bot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Reaperbot, DixonDBot, EmausBot, ZroBot, Addbot a Anonymov:
3
Ansejsk dohody Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ansejsk%C3%A9%20dohody?oldid=11253606 Pispvatel: Postrach, Ben Skla, Pazuzu, JAnDbot, BobM, A0, Jj14, Kacir, BumlaBot, SlBot, ArthurBot, Luckas-bot, Tomas62, TchooBot, D'ohBot, ZroBot a Addbot
Csa Meidi Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99%20Meid%C5%BEi?oldid=11895112 Pispvatel: Error page 07,
Horst, JAnDbot, Mostly Harmless, Pavel Jelnek, Silesianus, VolkovBot, Kusurija, SieBot, Gampe, Alexbot, Feour, ArthurBot, MelancholieBot,
Dominus Moravian, Luckas-bot, Nallimbot, Xqbot, D'ohBot, ButkoBot, Kohelet, TobeBot, Mathonius, EmausBot, ChuispastonBot, MerlIwBot,
Polozooza, BendelacBOT, Addbot a Anonymov: 4
Vlka Boin Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka%20Bo%C5%A1in?oldid=11758198 Pispvatel: Ben Skla, Porthos, JAnDbot, BobM, CommonsDelinker, Ganimoth, Silesianus, VolkovBot, TXiKiBoT, Jj14, ArthurBot, MelancholieBot, Luckas-bot, Kendrikdirksen,
Xqbot, EmausBot, ZroBot, Ebrambot, ChuispastonBot, Raest, Addbot, Kohelet2, Ryuu a Anonymov: 5
Reformy Meidi Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reformy%20Meid%C5%BEi?oldid=12017167 Pispvatel: Ludek, Bezouska, Mojza,
Miraceti, Miaow Miaow, Petr.adamek, Pazuzu, Porthos, Horst, JAnDbot, TimiBot, Libor.kyncl, Thijs!bot, Fnn, Huzzlet the bot, VolkovBot,
TXiKiBoT, Idioma-bot, Henryok, SieBot, BodhisattvaBot, Jann, ArthurBot, WikiDreamer Bot, Luckas-bot, MystBot, TchooBot, Xqbot, Xiglofre, TjBot, EmausBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, Matj Suchnek, MerlIwBot, Gadolit, Addbot, Kolohou a Anonymov: 12
Prvn nsko-japonsk vlka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD%20%C4%8D%C3%ADnsko-japonsk%C3%A1%20v%
C3%A1lka?oldid=12128012 Pispvatel: Cinik, Ozzy, Nadkachna, JAnDbot, PastoriBot, BobM, Silesianus, Elm, VolkovBot, Hidalgo944,
Mozzan, Mr. Richard Bolla, Jenda H., Marv1N, Kacir, NIGKDO, ArthurBot, MelancholieBot, Bedivere, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Nallimbot, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Atilla, RibotBOT, D'ohBot, RedBot, Kohelet, EmausBot, WikitanvirBot, Hon-3s-T, Addbot a Anonymov:
1
Dynastie ching Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie%20%C4%8Cching?oldid=12108820 Pispvatel: Robbot, Vrba, Bota47, Pazuzu, Ozzy, Chmee2, Dinybot, JAnDbot, Aouisek, Thijs!bot, CommonsDelinker, Bot-Schafter, Rei-bot, SinBot, Elm, VolkovBot, Idioma-bot,
Tosek, Mozzan, YonaBot, Dr. Krlk, Le Pied-bot, Louperibot, SieBot, AlleborgoBot, PipepBot, Marv1N, LA2-bot, Alexbot, SilvonenBot, Jann,
ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, Dominus Moravian, SpBot, Andersbot, Ong-Bak, Vasi, Luckas-bot, MystBot, Amirobot, Nallimbot,
MichalKubica, TchooBot, Xqbot, Almabot, LucienBOT, RibotBOT, MastiBot, Kohelet, Dragovit, Istcol, TobeBot, BenzolBot, Dinamik-bot,
TjBot, EmausBot, JackieBot, Ebrambot, WikitanvirBot, Manubot, CocuBot, Mouchatm, Tynchtyk Chorotegin, olon, Ivannah, Addbot a Anonymov: 3
Asan Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asan?oldid=12052023 Pispvatel: Mircea, Kohelet, JackieBot a G3robot
204
Druh nsko-japonsk vlka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1%20%C4%8D%C3%ADnsko-japonsk%C3%A1%20v%

C3%A1lka?oldid=12005522 Pispvatel: Beren, Cinik, Aktron, JAn Dudk, Frettie, Pazuzu, Porthos, Ozzy, JAnDbot, PastoriBot, BobM, Daniel Barnek, Sazex, Silesianus, VolkovBot, TXiKiBoT, Idioma-bot, Loveless, MiroslavJosef, SieBot, Byrialbot, Jenda H., Marv1N, Zkupk,
DeeMusil, Darkicebot, Takabeg, Tatarchan, SilvonenBot, Kacir, Jann, Feour, ArthurBot, Bedivere, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Tomas62,
Ptbotgourou, Nallimbot, AStarBot, Tcho, Fredy.00, TchooBot, Xqbot, Atilla, RibotBOT, RedBot, Martesing, EmausBot, WikitanvirBot,
MerlIwBot, WikiHannibal, Minsbot, WWII, MatSuBot, Addbot, Kolohou a Anonymov: 2
Nankingsk masakr Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nankingsk%C3%BD%20masakr?oldid=11831020 Pispvatel: Postrach, Cinik, Nolanus, Pazuzu, Porthos, Danny B., Ozzy, Chmee2, Jowe, CS, Faigl.ladislav, Jedudedek, Kenad, Nadkachna, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot,
BobM, CommonsDelinker, Mity, Rei-bot, Silesianus, Medvdek P, Elm, Podzemnik, VolkovBot, Gumruch, TXiKiBoT, Idioma-bot, Mozzan, YonaBot, BotMultichill, SieBot, Jenda H., Petr1868, PixelBot, DeeMusil, Jj14, Jann, ArthurBot, MelancholieBot, Muro Bot, Luckas-bot,
MystBot, LaaknorBot, Kordas, Saltzmann, JagRoBot, Xqbot, DaBlerBot, Dirrival, Railfort, EmausBot, WikitanvirBot, WikiHannibal, Ivannah,
Makecat-bot, Gerakibot, Addbot a Anonymov: 18
Incident na most Marca Pola Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Incident%20na%20most%C4%9B%20Marca%20Pola?oldid=11999172
Pispvatel: JAn Dudk, Ozzy, JAnDbot, BobM, CommonsDelinker, Silesianus, VolkovBot, Gumruch, Iaroslavvs, Jj14, Jann, Luckas-bot, LaaknorBot, Tcho, TchooBot, Xqbot, RibotBOT, EmausBot, ZroBot, MerlIwBot, Freibo a Addbot
Rusko-japonsk vlka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko-japonsk%C3%A1%20v%C3%A1lka?oldid=12029290 Pispvatel: Ludek,
Cinik, Li-sung, Dodo, Bota47, YurikBot, Pazuzu, Mircea, Porthos, Ozzy, Rottweiler, Jan.Kamenicek, Nadkachna, JAnDbot, Thijs!bot, BobM,
VitVit, Daniel Barnek, Silesianus, VolkovBot, TXiKiBoT, Tom120, Mozzan, Dr. Krlk, MiroslavJosef, SieBot, AlleborgoBot, BodhisattvaBot, TomasF, SilvonenBot, ArthurBot, MelancholieBot, Bedivere, Luckas-bot, Tomas62, Jana Lnov, Vojtch Vesel, CarsracBot, TchooBot,
Xqbot, RibotBOT, MastiBot, RedBot, Martesing, EmausBot, ZroBot, Stepan-hawk, ChuispastonBot, MerlIwBot, RomanM82, Addbot a Anonymov: 9
Tchaj-wan (ostrov) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-wan%20(ostrov)?oldid=11755327 Pispvatel: Pastorius, -jkb-, Zeman, Mojza,
BotCS, Sumil, Miaow Miaow, Li-sung, Kirk, Parkis, PaD, , JAn Dudk, Pazuzu, Petr C., Mircea, Porthos, Ozzy, Bilboq, Harold, JAnDbot, Escarbot, Adam Zivner, BobM, Huzzlet the bot, A0, SinBot, VolkovBot, TXiKiBoT, Idioma-bot, Synthebot, Louperibot, SieBot, LA2-bot, Vrata,
Jann, ArthurBot, MelancholieBot, Jiekeren, HerculeBot, Jana Lnov, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Alendelay, Rubinbot, Jan Polk, Almabot, RibotBOT, RedBot, TobeBot, Dinamik-bot, EmausBot, JOtt, WikitanvirBot, Mjbmrbot, FoxBot, Hon-3s-T, Dominikmatus, MerlIwBot,
Wildcursive, MatSuBot, G3robot, Addbot, Petr25, Rcehy, Norik, Yuanyanyuen a Anonymov: 11
nsk republika Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1%20republika?oldid=12141202 Pispvatel: Pastorius, Robbot, Zeman, Mojza, Avitek, Miaow Miaow, Li-sung, Kirk, Jklamo, Zirland, Adam Hauner, Vargenau, Premil, Alaiche, Nolanus, JAn
Dudk, Zagothal, Petr C., Mircea, Kamalanand, Milda, Porthos, Ozzy, Dezidor, Mercy, Ragimiri, Harold, Dinybot, JAnDbot, Escarbot, PastoriBot, Huzzlet the bot, Ladin, VolkovBot, TXiKiBoT, Tosek, Synthebot, SieBot, AlleborgoBot, Netris, Jenda H., Calid, LA2-bot, Kuvaly,
Tatarchan, Jj14, Jann, BumlaBot, ArthurBot, MelancholieBot, HerculeBot, MystBot, Podveernek, G3ron1mo, Moeng, Nallimbot, Tcho,
CarsracBot, TchooBot, Xqbot, Alendelay, LucienBOT, RibotBOT, Viplux, MastiBot, Oashi, Kohelet, Mirek008, KamikazeBot, Hejhulk,
Yankyo, Ing. Garin, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, Mjbmrbot, ChuispastonBot, M97uzivatel, FoxBot, Matj Suchnek, MerlIwBot, Outback the koala, AvicBot, HiW-Bot, JYBot, Gerakibot, Dag13, Addbot, Jan Kov BK, HypoBOT a Anonymov: 35
Republika Tchaj-wan Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Republika%20Tchaj-wan?oldid=10967363 Pispvatel: Ozzy, Harold, Horst, JAnDbot, Elm, Jann, Dominus Moravian, Luckas-bot, Xqbot, Alendelay, RedBot, Reaperbot, EmausBot, ZroBot, Hon-3s-T, Matj Suchnek,
Mates, MerlIwBot, Velkoadmirl, Addbot, Petr25 a Anonymov: 2
Tchaj-wan (provincie) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-wan%20(provincie)?oldid=11482572 Pispvatel: Zeman, Kirk, Zirland,
Bota47, Zwobot, Jirkathor, Petr C., Porthos, Danny B., Chmee2, Horst, JAnDbot, VolkovBot, TXiKiBoT, SieBot, Alexbot, ArthurBot, LaaknorBot, Tcho, JagRoBot, TchooBot, Xqbot, Alendelay, Rubinbot, MastiBot, BenzolBot, Hejhulk, Yankyo, JackieBot, WikitanvirBot, MerlIwBot,
MatSuBot, Addbot a Anonymov: 2
Tchaj-wan (nsk lidov republika) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-wan%20(%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1%20lidov%C3%
A1%20republika)?oldid=11482597 Pispvatel: Hkmaly, Kirk, Chobot, Petr C., Danny B., Harold, JAnDbot, PastoriBot, Podzemnik, Gumruch,
Andelicek.andy, Kuvaly, ArthurBot, Jiekeren, Dinamik, Tcho, TchooBot, Alendelay, EmausBot, Hon-3s-T, MerlIwBot, Makecat-bot, Addbot,
Petr25 a Anonymov: 5
Sachalin Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sachalin?oldid=11315813 Pispvatel: Mmh, Kf, Pindick, Pazuzu, Mircea, Dinybot, JAnDbot,
Escarbot, Thijs!bot, Rei-bot, SinBot, VolkovBot, Tango, TXiKiBoT, Idioma-bot, SieBot, AlleborgoBot, Rocky131, SilvonenBot, ArthurBot,
WikiDreamer Bot, Alecs.bot, Luckas-bot, LaaknorBot, Shlomo, Xqbot, Herigona, RedBot, Reaperbot, MondalorBot, TobeBot, EmausBot, Mjbmrbot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Makecat-bot, Addbot a Anonymov: 2
Akihito Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Akihito?oldid=12053724 Pispvatel: Mormegil, Poko, Pazuzu, Ndvornk, Porthos, Ozzy, Thelvyn, Japo, JAnDbot, Escarbot, Dragone, Mostly Harmless, Thijs!bot, Sapfan, Rei-bot, Silesianus, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, P.matel,
Idioma-bot, Mr. Richard Bolla, Louperibot, SieBot, Jenda H., PipepBot, Alexbot, Czernozub, Arex, ArthurBot, Kolomaznik, Alecs.bot, Luckasbot, LaaknorBot, Tcho, Xqbot, LucienBOT, RibotBOT, MastiBot, General D, TheAnkopinko15, Dinamik-bot, Meimei, Marek Koudelka,
Krochoman, Matejpavel1, EmausBot, Kgsbot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, Movses-bot, MerlIwBot, MatSuBot, Addbot, Iva Seven
Astra a Anonymov: 7
Tai Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tai%C5%A1%C3%B3?oldid=11848541 Pispvatel: Ludek, Pazuzu, Mercy, Dinybot, JAnDbot, Silesianus, Aibot, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, MiroslavJosef, SieBot, Quar, SilvonenBot, Jann, Feour, ArthurBot, Kolomaznik, SpBot,
LaaknorBot, Vivuvove, Xqbot, Reaperbot, KamikazeBot, EmausBot, ZroBot, TuHan-Bot, WikitanvirBot, FoxBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 2
Hirohito Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hirohito?oldid=11848543 Pispvatel: Pastorius, Robbot, Ludek, Macronyx, Miaow Miaow, Adrian, Adam Hauner, DaBler, Bota47, YurikBot, Nolanus, Jirkathor, Tlusa, Tsca.bot, Ben Skla, Josefec, Pazuzu, Ozzy, Jowe, Thelvyn, JAnDbot,
TimiBot, Escarbot, Thijs!bot, BobM, Reaperman, CommonsDelinker, Bot-Schafter, Rei-bot, Silesianus, Aibot, VolkovBot, Kusurija, TXiKiBoT, YonaBot, MiroslavJosef, BotMultichill, Louperibot, SieBot, DragonBot, SilvonenBot, Feour, ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot,
205
Andersbot, Luckas-bot, Tomas62, Xqbot, GhalyBot, RibotBOT, MastiBot, D'ohBot, Reaperbot, MondalorBot, Issus, TobeBot, Dinamik-bot,
EmausBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Mouchatm, NeuP, HiW-Bot, AvocatoBot, Gerakibot, Jecko700, Addbot a Anonymov: 7
Japonsk kolonie Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%A9%20kolonie?oldid=11482613 Pispvatel: Beren, Pete, Pazuzu, Jowe,
Mercy, JAnDbot, PastoriBot, Mozzan, Alexbot, Luckas-bot, TchooBot, ZroBot, MahdiBot, Addbot a Anonymov: 4
Japonsk csask armda Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%A1%20c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1%20arm%C3%
A1da?oldid=11792667 Pispvatel: Chobot, Ozzy, JAnDbot, PastoriBot, BobM, TXiKiBoT, SieBot, BOTarate, ArthurBot, Luckas-bot, TchooBot, Xqbot, D'ohBot, RedBot, EmausBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 3
Prusko-francouzsk vlka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prusko-francouzsk%C3%A1%20v%C3%A1lka?oldid=12085518 Pispvatel: Robbot, Pasky, Blahma, Li-sung, Mistvan, Bota47, YurikBot, Ndvornk, Timichal, Rottweiler, Dinybot, JAnDbot, Thijs!bot, BobM, Pavel
Jelnek, Elm, VolkovBot, Andrzej, TXiKiBoT, Idioma-bot, Tosek, Lalina, SieBot, Marv1N, BodhisattvaBot, BOTarate, SilvonenBot, Kacir,
ArthurBot, MelancholieBot, WikiDreamer Bot, Bedivere, Luckas-bot, MystBot, Jana Lnov, LaaknorBot, Nallimbot, Vojtch Vesel, CarsracBot, JagRoBot, Xqbot, Atilla, Hadonos, LucienBOT, RibotBOT, RedBot, Martesing, EmausBot, ZroBot, Raoul, WikitanvirBot, Mjbmrbot,
Cepice, MerlIwBot, Pseudolus, JYBot, Addbot, Otrok poslednho soudu, Kolohou a Anonymov: 6
Boxersk povstn Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Boxersk%C3%A9%20povst%C3%A1n%C3%AD?oldid=12100905 Pispvatel: Frettie, Pazuzu, Porthos, Ozzy, JAnDbot, PastoriBot, Thijs!bot, BobM, CommonsDelinker, Silesianus, Elm, TXiKiBoT, Zacatecnik, Idioma-bot,
Mozzan, BotMultichill, SieBot, Kacir, Jann, SlBot, ArthurBot, Miutro, Avanue Q, Bedivere, HerculeBot, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Cycn,
Tcho, Xqbot, RedBot, VJSC263IO, TobeBot, KamikazeBot, TjBot, Martesing, WikitanvirBot, ChuispastonBot, Kasirbot, Addbot, Bin2232578
a Anonymov: 7
Japonsk csask nmonictvo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%A9%20c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9%20n%C3%
A1mo%C5%99nictvo?oldid=12029468 Pispvatel: Vrba, Postrach, Beren, Chobot, Denniss, MichalZobec, Pazuzu, Mircea, Ozzy, Horst, Nadkachna, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, BobM, CommonsDelinker, Bot-Schafter, A0, Silesianus, Kresadlo, TXiKiBoT, SieBot, DeeMusil, Jj14,
MelancholieBot, WikiDreamer Bot, Adam Zbransk, Luckas-bot, IoannesM, JagRoBot, TchooBot, RedBot, EmausBot, WikitanvirBot, Raest,
Dexbot, Addbot a Anonymov: 5
Boninsk ostrovy Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Boninsk%C3%A9%20ostrovy?oldid=11888992 Pispvatel: Bota47, Chobot, YurikBot,
Jirkathor, Pazuzu, Mircea, Porthos, Chmee2, Faigl.ladislav, Horst, JAnDbot, Escarbot, PastoriBot, Thijs!bot, Aibot, SieBot, Jenda H., Zkupk,
SilvonenBot, ArthurBot, Luckas-bot, Amirobot, Ptbotgourou, Herigona, EmausBot, BendelacBOT, DarafshBot, MatSuBot, Addbot, Jan Kov
BK a Anonymov: 1
Rjkj Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rj%C3%BAkj%C3%BA?oldid=11789334 Pispvatel: Mircea, JAnDbot, Escarbot, PastoriBot,
Thijs!bot, Elm, Kusurija, R.Daneel, Kwamikagami, Luckas-bot, Amirobot, Alberth2, TchooBot, Xqbot, Herigona, RedBot, Reaperbot, WTM,
EmausBot, Tsuchiya Hikaru, WikitanvirBot, Breogan2008, MerlIwBot, G3robot a Addbot
Okinawa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okinawa?oldid=11787343 Pispvatel: Aktron, Chobot, YurikBot, Pazuzu, Mircea, Porthos, Ozzy, FlaBot, Faigl.ladislav, Japo, JAnDbot, Thijs!bot, Mkadlec, RoBot, Rei-bot, VolkovBot, Tango, Idioma-bot, SieBot, Svajcr, Jj14, SilvonenBot,
Kacir, ArthurBot, Luckas-bot, G3ron1mo, Ptbotgourou, Xqbot, RibotBOT, RedBot, Reaperbot, Dinamik-bot, EmausBot, MerlIwBot, G3robot,
Addbot, Kohelet2 a Anonymov: 6
Minami Toriima Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Minami%20Tori%C5%A1ima?oldid=11785729 Pispvatel: Bota47, YurikBot, Pazuzu, Mircea, Nadkachna, Dinybot, JAnDbot, PastoriBot, Radek Barto, Thijs!bot, A0, Elm, VolkovBot, SieBot, ArthurBot, WikiDreamer Bot,
Luckas-bot, JagRoBot, Xqbot, Marek Koudelka, EmausBot, Mjbmrbot, Rotlink, Addbot a Anonymov: 1
Pescadorsk ostrovy Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pescadorsk%C3%A9%20ostrovy?oldid=11901407 Pispvatel: Miaow Miaow, Kirk,
Bota47, YurikBot, Tsca.bot, Mircea, Porthos, Kuklava, Chmee2, Reeloo, Dinybot, JAnDbot, Thijs!bot, TXiKiBoT, Louperibot, SieBot, Martin
Kotaka, ArthurBot, WikiDreamer Bot, Luckas-bot, Tomas62, Nallimbot, TchooBot, Obersachsebot, Xqbot, Hadonos, MastiBot, D'ohBot,
Kohelet, TobeBot, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 1
Korea Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Korea?oldid=12010327 Pispvatel: Mormegil, Radouch, Karakal, Beren, Miaow Miaow, Jilm, Kirk,
Aktron, Mistvan, Zirland, Zp, Bota47, Hugo, Chobot, YurikBot, Rybioko, Ben Skla, Pindick, Frettie, Pazuzu, Mircea, Porthos, Danny B., Rottweiler, Chmee2, Limojoe, Dezidor, Faigl.ladislav, Harold, Dinybot, JAnDbot, TimiBot, Escarbot, PastoriBot, Thijs!bot, BobM, BilboqCyborg,
Johann, CommonsDelinker, Viktor.hollmann, Martin K. - xkucm25, Silesianus, Podzemnik, Hidalgo944, TXiKiBoT, Idioma-bot, Synthebot,
MiroslavJosef, SieBot, AlleborgoBot, Jenda H., Zkupk, Alexbot, DeeMusil, Jj14, Kacir, Moloniam, ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, Varan, Adamcervenka, Luckas-bot, Zugita, Amirobot, Ksiom, Lama alpaka, TchooBot, Xqbot, Almabot, RibotBOT, Kohelet, Serval,
Mav1971, EmausBot, ZroBot, Zdenekk2, JackieBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, MerlIwBot, HiW-Bot, Marquas, Raksagadam,
Addbot, Horochodec a Anonymov: 21
Mandusko Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mand%C5%BEusko?oldid=11718227 Pispvatel: Beren, Pazuzu, Mircea, JAnDbot, Packa,
VolkovBot, TXiKiBoT, Idioma-bot, Dr. Krlk, HonzaXJ, SieBot, AlleborgoBot, Gombarix, PixelBot, BOTarate, WikiDreamer Bot, SpBot,
Andersbot, Luckas-bot, MystBot, LaaknorBot, Tcho, Xqbot, RibotBOT, Reaperbot, Kohelet, EmausBot, ZroBot, ChuispastonBot, MerlIwBot,
Addbot a Anonymov: 3
Palau Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Palau?oldid=12059039 Pispvatel: Pastorius, Zeman, Ludek, Beren, Zkf, Bodlina, Kirk, PaD, ,
Zirland, Zp, Adam Hauner, Bota47, Zwobot, Mirek256, YurikBot, Tsca.bot, Pazuzu, Mircea, J, KocjoBot, Porthos, Ozzy, Chmee2, Dinybot,
JAnDbot, Escarbot, PastoriBot, Thijs!bot, Unpocoloco, CommonsDelinker, Honza365, Rei-bot, SinBot, Elm, VolkovBot, Hidalgo944, TXiKiBoT, Idioma-bot, Mozzan, YonaBot, Loveless, Le Pied-bot, Louperibot, SieBot, Luka, AlleborgoBot, Jenda H., LA2-bot, PixelBot, SilvonenBot,
Martin Kotaka, BumlaBot, ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, WikiDreamer Bot, HerculeBot, Luckas-bot, MystBot, Podveernek,
Amirobot, Moeng, Thomas999, CarsracBot, JagRoBot, Xqbot, GhalyBot, LucienBOT, RibotBOT, MGroBot, Kohelet, TobeBot, BenzolBot,
Hejhulk, EmausBot, ZroBot, JOtt, WikitanvirBot, Mjbmrbot, ChuispastonBot, FoxBot, MerlIwBot, AvicBot, Vajs, MatSuBot, Addbot, Vlout,
HypoBOT a Anonymov: 4
Karolny Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karol%C3%ADny?oldid=9961490 Pispvatel: JAnDbot, PastoriBot, Unpocoloco, VolkovBot,
Jvs, Jarda 75, Idioma-bot, Lovelygirl, Kolomaznik, Luckas-bot, Amirobot, Xqbot, RibotBOT, RedBot, ZroBot, JackieBot, WikitanvirBot,
Jaroslav Ondr a Addbot
206
Marshallovy ostrovy Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshallovy%20ostrovy?oldid=11797545 Pispvatel: Pastorius, Zeman, Ludek, Beren, Miaow Miaow, OnovyBOT, Kirk, PaD, Bota47, Mirek256, YurikBot, Nolanus, Kf, Juandev, Pazuzu, Mircea, KocjoBot, Porthos, Chmee2,
Dinybot, JAnDbot, Strepon, Escarbot, PastoriBot, Radek Barto, TuvicBot, Thijs!bot, Unpocoloco, VitVit, CommonsDelinker, Rei-bot, OdderBot, Elm, VolkovBot, TXiKiBoT, Idioma-bot, Mozzan, Loveless, Le Pied-bot, MiroslavJosef, BotMultichill, Louperibot, SieBot, AlleborgoBot,
Jenda H., PipepBot, robot, DragonBot, LA2-bot, Zkupk, PixelBot, Alexbot, BOTarate, BumlaBot, ArthurBot, MelancholieBot,
Jfblanc, HerculeBot, Luckas-bot, Podveernek, Amirobot, Jana Lnov, Sumivec, Zxabot, CarsracBot, Xqbot, Rubinbot, GhalyBot, LucienBOT, RibotBOT, MastiBot, TobeBot, KamikazeBot, Jakub.blovice, EmausBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, MerlIwBot, AvicBot,
Marquas, Addbot, HypoBOT a Anonymov: 12
Severn Mariany Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD%20Mariany?oldid=12158255 Pispvatel: Beren, Kirk, PaD, Jklamo,
Zirland, Bota47, Mirek256, YurikBot, Jirkathor, Mircea, Martin Kozk, Dinybot, Rur, JAnDbot, Escarbot, W o o d y, Thijs!bot, Unpocoloco, Rei-bot, VolkovBot, Andrzej, TXiKiBoT, Idioma-bot, YonaBot, MiroslavJosef, Orange.man, SieBot, AlleborgoBot, SilvonenBot, Feour,
ArthurBot, WikiDreamer Bot, Alecs.bot, Adam Zbransk, Andersbot, HerculeBot, Luckas-bot, Tomas62, Podveernek, Ptbotgourou, Nallimbot, Tcho, Thomas999, TchooBot, Jotterbot, Xqbot, RibotBOT, Egmontbot, TobeBot, KamikazeBot, B.mertlik, EmausBot, WikitanvirBot,
MerlIwBot, Marquas, SantoshBot, G3robot, Addbot, Pimlico27 a Anonymov: 2
Mandukuo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mand%C5%BEukuo?oldid=11737597 Pispvatel: Robbot, Miraceti, Jirka O., Pazuzu, Petr
C., Mircea, Rottweiler, Addvisor, JAnDbot, PastoriBot, BobM, Johann, CommonsDelinker, VolkovBot, TXiKiBoT, Mozzan, MiroslavJosef,
Iaroslavvs, Jenda H., Alexbot, Takabeg, Jj14, Jann, ArthurBot, Adam Zbransk, Ramsveyker, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Tomas62, MystBot, G3ron1mo, Nallimbot, TchooBot, Xqbot, SassoBot, LucienBOT, RibotBOT, TobeBot, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, MerlIwBot,
Tomidak, valir, Vachovec1, Ericmetro, MahdiBot, Addbot, Pratyya Ghosh, Norik a Anonymov: 6
Severovchodn na Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Severov%C3%BDchodn%C3%AD%20%C4%8C%C3%ADna?oldid=11004027
Pispvatel: PastoriBot, Luckas-bot, Tcho, EmausBot, Addbot a Rafus
Manduov Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mand%C5%BEuov%C3%A9?oldid=11870406 Pispvatel: Radek Linner, Bota47, Juandev,
Pazuzu, Rottweiler, JS, JAnDbot, Escarbot, PastoriBot, Mince, Thijs!bot, Elm, VolkovBot, Idioma-bot, Tosek, SieBot, AlleborgoBot, DragonBot, Gkhan, Jann, ArthurBot, WikiDreamer Bot, Andersbot, Luckas-bot, Amirobot, Ptbotgourou, TchooBot, Xqbot, RibotBOT, MastiBot,
Reaperbot, TobeBot, KamikazeBot, Thejinan, EmausBot, Zdenekk2, Ebrambot, Kszkkk, MerlIwBot, olon, G3robot, Addbot a Anonymov: 3
Kitani Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kitani?oldid=12082928 Pispvatel: Tosek, Martin Davdek a Anonymov: 2
Dreni Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BE%C3%BCr%C4%8Deni?oldid=11910922 Pispvatel: Jirka O., JAnDbot, Thijs!bot,
Sevela.p, Tosek, Zkupk, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, Thejinan, EmausBot, ZroBot, MerlIwBot, Minsbot, olon, G3robot a Addbot
Posledn csa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD%20c%C3%ADsa%C5%99?oldid=12039196 Pispvatel: Ragimiri,
JAnDbot, PastoriBot, VolkovBot, SieBot, Chalim Kenabru, PixelBot, ArthurBot, Adam Zbransk, Luckas-bot, TchooBot, Wilbur, Xqbot,
Hadonos, LiMr, Dinamik-bot, Marek Koudelka, Drax, EmausBot, Movses-bot, G3robot, Addbot, Mario7 a Anonymov: 4
Centrln banka Manduska Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD%20banka%20Mand%C5%BEuska?oldid=
10970691 Pispvatel: JAnDbot, MiroslavJosef, ArthurBot, Kendrikdirksen, Drax, EmausBot, ZroBot, Addbot a Horochodec
Csask armda Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1%20arm%C3%A1da%20Mand%
C5%BEukua?oldid=11374383 Pispvatel: Frettie, Limojoe, Addvisor, JAnDbot, PastoriBot, Silesianus, Jj14, Jann, Kendrikdirksen, Xqbot,
Hadonos, EmausBot, Addbot a Anonymov: 1
Csask garda Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1%20garda%20Mand%C5%BEukua?
oldid=11160110 Pispvatel: Jirka O., JAnDbot, Jarda 75, Kendrikdirksen, Krochoman, M97uzivatel, Addbot a Akdam
Csask letectvo Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9%20letectvo%20Mand%C5%
BEukua?oldid=10500485 Pispvatel: Ozzy, Rottweiler, JAnDbot, Silesianus, Jj14, Jann, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Xqbot, ZroBot,
Csask nmonictvo Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9%20n%C3%A1mo%C5%
99nictvo%20Mand%C5%BEukua?oldid=10643582 Pispvatel: Ozzy, Addvisor, JAnDbot, PastoriBot, Silesianus, Jann, Kendrikdirksen,
Xqbot, Addbot a Anonymov: 2
Csask znak Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD%20znak%20Mand%C5%BEukua?
oldid=8137278 Pispvatel: JAnDbot a Kendrikdirksen
Hymna Mandukua Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hymna%20Mand%C5%BEukua?oldid=10725768 Pispvatel: JAnDbot, LV-426,
Jarda 75, Kendrikdirksen, ZroBot, Matj Suchnek, G3robot a Addbot
Mukdensk incident Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mukdensk%C3%BD%20incident?oldid=11825599 Pispvatel: Ozzy, JAnDbot,
PastoriBot, Jenda H., Jj14, Adam Zbransk, Luckas-bot, Xqbot, Hadonos, EmausBot, JackieBot, WikitanvirBot, Matj Suchnek, Minsbot,
Bitva na ece a-che Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva%20na%20%C5%99ece%20%C5%A0a-che?oldid=12068196 Pispvatel:
Frettie, Mircea, JAnDbot, Jann, Rubinbot, Ian sedmik junior, ZroBot, G3robot a Addbot
Bitva u eky Chalchyn Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva%20u%20%C5%99eky%20Chalchyn?oldid=12096069 Pispvatel: Cinik,
Frettie, Mircea, Porthos, Ozzy, Rottweiler, JAnDbot, PastoriBot, BobM, Cmelak770, Silesianus, VolkovBot, Jj14, Jann, ArthurBot, Bedivere,
Adam Zbransk, Gemini1980, Luckas-bot, Tomas62, Amirobot, TchooBot, Xqbot, Atilla, RibotBOT, D'ohBot, Adam100, TobeBot, KamikazeBot, EmausBot, Mjbmrbot, valir, Gerakibot, Raksagadam, G3robot, Addbot, Poti Berik a Anonymov: 7
Oblhn pstavu Port Arthur Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD%20p%C5%99%C3%ADstavu%
20Port%20Arthur?oldid=12028890 Pispvatel: Dqd, Ben Skla, Mircea, Ozzy, JAnDbot, BobM, Daniel Barnek, VolkovBot, TXiKiBoT,
Jenda H., Alexbot, Kacir, Bedivere, Tomas62, TchooBot, Xqbot, Jakub.blovice, MerlIwBot, Addbot a Anonymov: 6
207
e Liao Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20Liao?oldid=11328633 Pispvatel: Harold, Faskal, Jann,

Xqbot a G3robot
e in (11151234) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C5%A1e%20%C5%A4in%20(1115%E2%80%931234)
?oldid=11834806 Pispvatel: JAnDbot, Maxx, Tosek, Jann, TchooBot, Xqbot, EmausBot, ZroBot, Dexbot, Ivannah, YFdyh-bot, G3robot
a Addbot
Vrbov hradba Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrbov%C3%A1%20hradba?oldid=12068210 Pispvatel: Dr. Krlk, Jann, Luckas-bot,
LaaknorBot a Addbot
Dngarsk chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BE%C3%BAngarsk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11965918 Pispvatel: Radek Linner, JAnDbot, BobM, Jann, Luckas-bot, Ptbotgourou, TchooBot, LucienBOT, Herigona, RedBot, Dinamik-bot, EmausBot,
ZroBot, Kasirbot, Fext, Dexbot, G3robot, Addbot a Anonymov: 1
Dungarie Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEungarie?oldid=11018779 Pispvatel: Zeman, JAnDbot, Podzemnik, VolkovBot,
TXiKiBoT, Iaroslavvs, Ji Janek, Alexbot, Luckas-bot, Xqbot, Mjbmrbot, ChuispastonBot, CocuBot, MerlIwBot, Gerakibot a Addbot
agatajsk chant Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cagatajsk%C3%BD%20chan%C3%A1t?oldid=11379449 Pispvatel: JAnDbot, CommonsDelinker, TXiKiBoT, Idioma-bot, Jann, Feour, ArthurBot, Luckas-bot, Tomas62, Xqbot, D'ohBot, Dragovit, Triquelito,
EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, FoxBot, MerlIwBot, Meliska, Vachovec1, JYBot, Dexbot, Addbot a Anonymov: 3
Tmrovsk e Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%ADm%C3%BArovsk%C3%A1%20%C5%99%C3%AD%C5%A1e?oldid=
11437857 Pispvatel: Jirka O., JAn Dudk, JAnDbot, CommonsDelinker, TXiKiBoT, SieBot, Jann, ArthurBot, Luckas-bot, Xqbot, Rubinbot,
Darios, Triquelito, EmausBot, ZroBot, WikitanvirBot, ChuispastonBot, MerlIwBot, Minsbot, Meliska, Addbot a Anonymov: 1
85.2.2
Obrzky
Soubor:089-SFEC-YORK-20070827.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/089-SFEC-YORK-20070827.JPG

Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Steve F-E-Cameron
Soubor:1875Uniform.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/1875Uniform.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Ancient Images of the Bakumatsu and Meiji periods. Pvodn autor: ?
Soubor:193109_mukden_incident_railway_sabotage.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e8/193109_mukden_
incident_railway_sabotage.jpg Licence: Public domain Pispvatel: published in japanese newspaper Rekishi Syashin Pvodn autor: neznm
Soubor:1931_Flag_of_India.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/1931_Flag_of_India.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.crwflags.com/fotw/flags/in-hist.html Pvodn autor: Nicholas (Nichalp)
Soubor:2009-09-25_-_Panorama_of_Onyang.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b0/2009-09-25_-_Panorama_
of_Onyang.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Jpbarrass
Soubor:56_Junichiro_Koizumi_3x4.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/56_Junichiro_Koizumi_3x4.jpg Licence: Public domain Pispvatel: whitehouse.gov, Ocial Visit of the Prime Minister of Japan Pvodn autor: White House photo by Paul
Morse
Soubor:Akihito_090710-1600a.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Akihito_090710-1600a.jpg Licence: CC
BY 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Shawnc
Soubor:Asia_map.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Asia_map.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Faigl.ladislav
Soubor:Azuchimomoyama-japan.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Azuchimomoyama-japan.png Licence:
Public domain Pispvatel: Self-made; base map from Demis MapClip; all information from The Cassell Atlas of World History by John Haywood
et al. (Cassell 1997) Pvodn autor: Zakuragi
Soubor:Baden_1862.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Baden_1862.png Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Firilacroco using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader was
Orange Tuesday at en.wikipedia
Soubor:Battle_of_Oroi-Jalatu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/Battle_of_Oroi-Jalatu.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: http://www.battle-of-qurman.com.cn/e/hist.htm Pvodn autor: A collaboration between Chinese and European painters.
The Jesuit missionaries involved in producing the drawings in China were Giuseppe Castiglione, Jean-Denis Attiret, Ignace Sichelbart and Jean
Damascene. The engravings were executed in Paris under the direction of Charles-Nicolas Cochin of the Acadmie Royal at the Court of Louis
XVI and the individual engravers include Le Bas, Aliamet, Prevot, Saint-Aubin, Masquelier, Choard, and Launay.
Soubor:Battle_of_the_Yellow_Sea_by_Korechika.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d2/Battle_of_the_
Yellow_Sea_by_Korechika.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Bdrates_of_Japan_since_1950.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/Bdrates_of_Japan_since_1950.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem gnuplot. Pvodn autor: Demmo
Soubor:Bikini_Atoll.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Bikini_Atoll.png Licence: Public domain Pispvatel:
? Pvodn autor: ?
Soubor:Boxer_tianjing.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Boxer_tianjing.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
208
Soubor:Bridge_over_River_Kwai.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Bridge_over_River_Kwai.jpg Licence:

CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Buddainalmaty.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/Buddainalmaty.JPG Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Alexander Rudik
Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-U1002-502,_Japanisch-Chinesischer_Krieg.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/9/9f/Bundesarchiv_Bild_183-U1002-502%2C_Japanisch-Chinesischer_Krieg.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 de Pispvatel: Tento
obrzek byl na Wikimedia Commons naten dky spolenmu projektu s Nmeckm federlnm archivem (Deutsches Bundesarchiv). Nmeck
federln archiv zaruuje autenticitu pouze pi vyuit originlnch materil (negativ i pozitiv), ppadn pi digitalizaci tchto originl
prostednictvm digitlnho obrazovho archivu. Pvodn autor: English: Shinju Sato (Tokyo Nichinichi Shimbun)
Soubor:CaptureTianjin.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/CaptureTianjin.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Caroline_Islands-map.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Caroline_Islands-map.gif Licence: Public
domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Carrier_shokaku.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Carrier_shokaku.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Ocial U.S. Navy Photograph 80-G-71198, now in the collections of the National Archives. Pvodn autor: neznm, the original
photograph was captured on Attu in 1943.
Soubor:Casualties_of_a_mass_panic_-_Chungking,_China.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Casualties_
of_a_mass_panic_-_Chungking%2C_China.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Central_Bank_of_Manchou.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Central_Bank_of_Manchou.JPG
Licence: Public domain Pispvatel: Japanese bookShowa History: History of Japanese colonypublished by Mainichi Newspapers Company.
Pvodn autor: neznm
Soubor:ChagataiKhanate1300.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/ChagataiKhanate1300.png Licence: CC BY
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Gabagool
Soubor:Chenglingpagodazhengding.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Chenglingpagodazhengding.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Rolf Mller (User:Rolfmueller)
Soubor:Chiang_Kai-shek.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Chiang_Kai-shek.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: http://www.loc.gov/rr/print/list/235_poc.html Pvodn autor: neznm, presumably U.S. Army personnel
Soubor:China_Qing_Dynasty_Flag_1889.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Flag_of_the_Qing_dynasty_
%281889-1912%29.svg Licence: CC0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Chinese_Mounted_Bandits_during_the_Battle_of_Mukden.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/
Chinese_Mounted_Bandits_during_the_Battle_of_Mukden.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Russo-Japanese War: A Photographic and
Descriptive Review of the Great Conict in the Far East Pvodn autor: P. F. Collier & Son
Soubor:Chinese_civilians_to_be_buried_alive.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Chinese_civilians_to_be_
buried_alive.jpg Licence: Public domain Pispvatel:

. . : 1938. 35
Pvodn autor: neznm
Soubor:Chinese_to_be_beheaded_in_Nanking_Massacre.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Chinese_to_
be_beheaded_in_Nanking_Massacre.jpg Licence: Public domain Pispvatel: 1. H.J.Timperley, The Japanese Atrocities in China (
), July 1938, p. 31;
2. Political Department of the Military Aairs Commission, A True Record of Japanese Atrocities (), July 1938. p23;
3. Ken magazine, 1938-08-11, 4. China Weekly Review, 1938-10-01, p. 144. Pvodn autor: neznm
Soubor:Chiyodagata.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Chiyodagata.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
? Pvodn autor: ?
Soubor:ClimateMajuroMarshallIslands.PNG
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/
ClimateMajuroMarshallIslands.PNG Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Coat_of_arms_of_Palau.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Seal_of_Palau.gif Licence: Public domain
Pispvatel: Originally from Vector-Images.com Pvodn autor: Original uploader was George McFinnigan at en.wikipedia
Soubor:Collage_Franco-Prussian_War.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Collage_Franco-Prussian_War.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: see below Pvodn autor: noieraieri
Soubor:Commons-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Commons-logo.svg Licence: Public domain Pispvatel: This version created by Pumbaa, using a proper partial circle and SVG geometry features. (Former versions used to be slightly warped.)
Pvodn autor: SVG version was created by User:Grunt and cleaned up by 3247, based on the earlier PNG version, created by Reidab.
Soubor:Confucius_Tang_Dynasty.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Confucius_Tang_Dynasty.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Contest_To_Cut_Down_100_People.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Contest_To_Cut_Down_
100_People.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Tokyo Nichinichi Shimbun, 13 December 1937 Pvodn autor: Shinju Sato ()
Soubor:DaiNipponTeikokuKaigun.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/DaiNipponTeikokuKaigun.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
209
Soubor:DanNoUra.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/DanNoUra.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ?

Pvodn autor: ?
Soubor:Demis-kurils-russian_names.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/Demis-kurils-russian_names.png
Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Diet_of_Japan_Kokkai_2009.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Diet_of_Japan_Kokkai_2009.jpg
Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Wiiii
Soubor:East_China_Sea_Map.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/01/East_China_Sea_Map.jpg Licence: Public
Soubor:Emblem_of_the_Emperor_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/53/Emblem_of_the_
Emperor_of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Shuntian
Soubor:Emperor_Akihito_and_empress_Michiko_of_japan.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Emperor_
Akihito_and_empress_Michiko_of_japan.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
This Image was released by the United States Navy with the ID 050628-N-7293M-093 <a class='external text' href='//commons.wikimedia.org/
w/index.php?title=Category:Files_created_by_the_United_States_Navy_with_known_IDs,,&,,lefrom=050628-N-7293M093#mw-category-media'>(next)</a>.
Toto oznmen nepopisuje autorskoprvn status tohoto souboru. Stle je vyadovn bn popisek licence. Dal informace najdete na Commons:Licencovn.
Pvodn autor: Nathanael T. Miller

Soubor:Emperor_Hirohito_coronation_1928.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Emperor_Hirohito_
coronation_1928.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Photoprint by Underwood & Underwood. Created/Published: 1926
Library of Congress, Reproduction Number: LC-USZC2-724
Pvodn autor: neznm
Soubor:Emperor_Shwa_&_Crown_Prince_Akihito_1950.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Emperor_
Sh%C5%8Dwa_%26_Crown_Prince_Akihito_1950.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Emperor_Taish.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Emperor_Taish%C5%8D.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Pvodn autor: (Imperial Household Agency)
Soubor:Empire_of_the_Great_Qing_(orthographic_projection).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/
Empire_of_the_Great_Qing_%28orthographic_projection%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: This vector image includes elements
that have been taken or adapted from this: <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Republic_of_China_(orthographic_projection).svg'
class='image' title='Source SVG image'><img alt='Source SVG image' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/
Republic_of_China_%28orthographic_projection%29.svg/20px-Republic_of_China_%28orthographic_projection%29.svg.png'
width='20' height='20' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Republic_of_China_%28orthographic_projection%
29.svg/30px-Republic_of_China_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/
21/Republic_of_China_%28orthographic_projection%29.svg/40px-Republic_of_China_%28orthographic_projection%29.svg.png
2x'
data-le-width='541' data-le-height='541' /></a> Republic of China (orthographic projection).svg (by PhiLiP). Pvodn autor: <a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg' class='image'><img alt='Vexilloid of the Roman Empire.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg/25px-Vexilloid_of_the_Roman_
Empire.svg.png' width='25' height='35' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_Roman_Empire.
svg/38px-Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_
Roman_Empire.svg/50px-Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg.png 2x' data-le-width='245' data-le-height='343' /></a> TRAJAN 117
Soubor:Flag_Portugal_(1707).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Flag_Portugal_%281707%29.svg Licence:
Public domain Pispvatel: XVII century Pvodn autor: Tonyje, based on ancient national symbol.
Soubor:Flag_of_Abkhazia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Flag_of_Abkhazia.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo , see URL http://www.abkhaziagov.org/ru/state/sovereignty/flag_b.jpg Pvodn autor: Drawn by User:Achim1999
Soubor:Flag_of_Armenia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Flag_of_Armenia.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: SKopp
Soubor:Flag_of_Austria-Hungary_1869-1918.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/Flag_of_
Austria-Hungary_%281869-1918%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: vectorized by Sgt_bilko,
change name by User:Actarux for use in same templates
Soubor:Flag_of_Bavaria_(striped).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Flag_of_Bavaria_%28striped%29.svg
Licence: Public domain Pispvatel: based on Image:Flag of North Rhine-Westphalia.svg digitized by me too. Pvodn autor: Digitized by
User:Boris23,
Soubor:Flag_of_Belgium.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Flag_of_Belgium.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Van den Bussche, E., Chief of Protocol, Belgian Federal Department of the Interior (2008) Noble Belgique, Mre chrie - LE
PROTOCOLE EN BELGIQUE (PROTOCOL IN BELGIUM), Heule: Editions UGA ISBN: 9789067689359. Pvodn autor: Dbenbenn and others
Soubor:Flag_of_Belize.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Flag_of_Belize.svg Licence: Public domain Pispvatel:
Used as Air Force insigna seen <a data-x-rel='nofollow' class='external text' href='http://www.airliners.net/photo/Belize---Air/
Britten-Norman-BN-2A-21-Defender/0925855/L/,,&,,sid=4b37e91656bda8ae09cb1eb875668eba'>here</a>
Improved version from xrmap ag collection 2.9.
210
Pvodn autor: Caleb Moore

Soubor:Flag_of_Bulgaria_(1878-1944).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg Licence: Public domain Pispvatel: The ag of Bulgaria. The colors are specied at http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0034&
n=000005&g= as: Pvodn autor: SKopp
Soubor:Flag_of_Burkina_Faso.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Flag_of_Burkina_Faso.svg Licence: Public
Soubor:Flag_of_Burma_1943.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Flag_of_Burma_1943.gif Licence: CC BYSA 3.0 Pispvatel:
File:Peacock symbol Burma.svg Pvodn autor: Jaume Oll
Soubor:Flag_of_Burma_1943.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Flag_of_Burma_1943.svg Licence: CC BYSA 3.0 Pispvatel:
Flag_of_Burma_1943.gif Pvodn autor: Flag_of_Burma_1943.gif: Jaume Oll
Soubor:Flag_of_Cambodia_under_Japanese_occupation.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Flag_of_
Cambodia_under_Japanese_occupation.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Chagatai_khanate.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7b/Flag_of_Chagatai_khanate.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: I utqoreli I
Soubor:Flag_of_Chagatai_khanate.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Flag_of_Chagatai_khanate.svg
Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Flag of Chagatai khanate.jpg <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_
Chagatai_khanate.jpg' class='image'><img alt='Flag of Chagatai khanate.jpg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
thumb/7/7b/Flag_of_Chagatai_khanate.jpg/16px-Flag_of_Chagatai_khanate.jpg'
width='16' height='10' class='thumbborder' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Flag_of_Chagatai_khanate.jpg/24px-Flag_of_Chagatai_khanate.jpg
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Flag_of_Chagatai_khanate.jpg/32px-Flag_of_Chagatai_khanate.jpg 2x' data-lewidth='951' data-le-height='607' /></a> Pvodn autor: I utqoreli I Vectorized by Magasjukur2
Soubor:Flag_of_China.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Flag_of_the_People%27s_Republic_of_China.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo, http://www.protocol.gov.hk/flags/eng/n_flag/design.html Pvodn autor: Drawn by User:
SKopp, redrawn by User:Denelson83 and User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Croatia_Ustasa.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Flag_of_Independent_State_of_Croatia.
svg Licence: Public domain Pispvatel: Zakonska odredba o dravnom grbu, dravnoj zastavi, Poglavnikovoj zastavi, dravnom peatu, peatima dravnih i samoupravnih ureda, 28. travnja 1941, Nr.XXXVII-53-Z.p.1941 30. travnja 1941. Pvodn autor: public domain by
User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Cross_of_Burgundy.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Flag_of_Cross_of_Burgundy.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Ningyou.
Soubor:Flag_of_Cyprus.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Flag_of_Cyprus.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Vzb83
Soubor:Flag_of_Czechoslovakia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Flag_of_Czechoslovakia.svg Licence:
Public domain Pispvatel: own code according Image:Flag of the Czech Republic.svg Pvodn autor: (of code) cs:User:-xfi Soubor:Flag_of_Denmark.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Flag_of_Denmark.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Madden
Soubor:Flag_of_El_Salvador.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Flag_of_El_Salvador.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: user:Nightstallion
Soubor:Flag_of_Finland.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Flag_of_Finland.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780380 Pvodn autor: Drawn by User:SKopp
Soubor:Flag_of_First_Slovak_Republic_1939-1945.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Flag_of_First_
Slovak_Republic_1939-1945.svg Licence: Public domain Pispvatel: Based on DarkEvil's Image:Flag of First Slovak Republic 1939-1945
bordered.svg, modied by PhiLiP. Pvodn autor: DarkEvil, PhiLiP
Soubor:Flag_of_Formosa_1895.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Flag_of_Formosa_1895.svg Licence: GFDL Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Je Dahl
Soubor:Flag_of_France.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Flag_of_France.svg
Licence:
Puhttp://www.diplomatie.gouv.fr/de/frankreich_3/frankreich-entdecken_244/portrat-frankreichs_247/
blic
domain
Pispvatel:
die-symbole-der-franzosischen-republik_260/trikolore-die-nationalfahne_114.html Pvodn autor: This graphic was drawn by SKopp.
Soubor:Flag_of_Guatemala.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Flag_of_Guatemala.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work Pvodn autor: User:K21edgo
Soubor:Flag_of_Haiti.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Flag_of_Haiti.svg Licence: Public domain Pispvatel: Coat of arms from: Coat of arms of Haiti.svg by Lokal_Prol and Myriam Thyes Pvodn autor: (colours and size changes of the now
deletied versions) Madden, Vzb83, Denelson83, Chanheigeorge, Zscout370 and Nightstallion
Soubor:Flag_of_Honduras.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Flag_of_Honduras.svg Licence: Public domain
Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
211
Soubor:Flag_of_Hungary_1940.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Flag_of_Hungary_%281920%E2%80%

931946%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9] Pvodn autor: User:Zscout370, colour correction: User:R-41, current version: Thommy
Soubor:Flag_of_Israel.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Flag_of_Israel.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.mfa.gov.il/MFA/History/Modern%20History/Israel%20at%2050/The%20Flag%20and%20the%20Emblem Pvodn autor:
Soubor:Flag_of_Italy_(1861-1946).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Flag_of_Italy_%281861-1946%29.
svg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: http://www.regiamarina.net/ref/flags/flags_it.htm Pvodn autor: F l a n k e r
Soubor:Flag_of_Italy_(1861-1946)_crowned.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Flag_of_Italy_
%281861-1946%29_crowned.svg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel:
http://www.prassi.cnr.it/prassi/content.html?id=1669
Pvodn autor: F l a n k e r
Soubor:Flag_of_Japan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Flag_of_Japan.svg Licence: Public domain Pispvatel: Law Concerning the National Flag and Anthem (1999) URL link in English, actual law (Japanese; colors from http://www.mod.go.jp/j/
info/nds/siyousyo/dsp_list_j.htm#Z8701 Pvodn autor: Various
Soubor:Flag_of_Kiribati.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/Flag_of_Kiribati.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Korea_1882.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Flag_of_Korea_%281882-1910%29.svg Licence: GPL Pispvatel: [1] Pvodn autor: Daniil Ivanov
Soubor:Flag_of_Kosovo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/Flag_of_Kosovo.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Originally from Image:Flag of Kosovo.png. Pvodn autor: Cradel (current version), earlier version by Ningyou
Soubor:Flag_of_Laos.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Flag_of_Laos.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Flag_of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Manchukuo_Coast_Guard.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Flag_of_Manchukuo_
Coast_Guard.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: Gunter Kchler
Soubor:Flag_of_Manchukuo_WarFlag_And_Naval_Ensign.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Flag_of_
Manchukuo_WarFlag_And_Naval_Ensign.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Nagorno-Karabakh.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Flag_of_Nagorno-Karabakh.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Nauru.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Flag_of_Nauru.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: Source: Drawn by User:SKopp
Soubor:Flag_of_Nazi_Germany_(1933-1945).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Flag_of_the_NSDAP_
%281920%E2%80%931945%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Original PNG version created by de:Benutzer:Kookaburra with the
name "Bild:Flag Germany 1933.pngin de.wikipedia; uploaded to the Wikimedia Commons by User:Guanaco, later converted to SVG by
User:Rotemliss and later modied by other Wikimedia Commons people. Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Nicaragua.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Flag_of_Nicaragua.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn tvorba zaloen na: <a data-x-rel='nofollow' class='external text'
href='https://docs.google.com/viewer?a=v,,&,,q=cache:tRiqYRg_YJ4J:www.casc.gob.ni/index.php?option%
3Dcom_docman%26task%3Ddoc_download%26gid%3D704%26Itemid%3D4+ley+sobre+los+simbolo+patrios+nicaragua+
2002,,&,,hl=es,,&,,gl=ni,,&,,pid=bl,,&,,srcid=ADGEEShaqFptSDRqZyUoeWlWgMGTvcFvWOsTQZl
About Characteristics And Use Of Patriotic Symbols of Nicaragua</a> Pvodn autor: C records (diskuse pspvky)
Soubor:Flag_of_None.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Flag_of_None.svg Licence: Public domain Pispvatel: SVG made by Guillermo Romero, based on the original Missing_ag.png created by Rainer Zenz. This SVG le was originally uploaded
as Sin bandera.svg: Pvodn autor: concept: Rainer Zenz (2005)
Soubor:Flag_of_North_Korea.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Flag_of_North_Korea.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Template:
Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_Novorussia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Flag_of_Novorussia.svg Licence: CC0 Pispvatel: From this demonstration and description: http://lenta.ru/news/2014/08/13/flag/ Pvodn autor: Vlastn dlo
Soubor:Flag_of_Palau.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Flag_of_Palau.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Palestine.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Flag_of_Palestine.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo. Based on Law No. 5 for the year 2006 amending some provisions of Law No. 22 for the year 2005 on the Sanctity of
the Palestinian Flag Pvodn autor: Orionist, previous versions by Makaristos, Mysid, etc.
Soubor:Flag_of_Panama.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Flag_of_Panama.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Paraguay.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Flag_of_Paraguay.svg Licence: CC0 Pispvatel: Tento soubor pochz z Open Clip Art Library, kter jej explicitn uvolnila do public domain pouitm Creative Commons Public Domain
Dedication. Pvodn autor: Republica del Paraguay
212
Soubor:Flag_of_Romania.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Flag_of_Romania.svg Licence: Public domain

Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: AdiJapan
Soubor:Flag_of_Russia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Flag_of_Russia.svg Licence: Public domain Pispvatel: . : (Blue - Pantone 286 C, Red - Pantone 485 C) [1][2][3][4]
Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_Russian_Empire_for_private_use_(19141917).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/
1c/Flag_of_Russian_Empire_for_private_use_%281914%E2%80%931917%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo, and using <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Russia.svg' class='image'><img alt='Flag of Russia.svg'
src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/40px-Flag_of_Russia.svg.png'
width='40'
height='27'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/60px-Flag_of_Russia.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Flag_of_Russia.svg/80px-Flag_of_Russia.svg.png
2x'
data-le-width='900'
data-le-height='600'
/></a>
and
<a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.svg'
class='image'><img alt='Lesser Coat of Arms of Russian Empire.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/
Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.svg/40px-Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.svg.png' width='40' height='48' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.svg/60px-Lesser_Coat_of_Arms_
of_Russian_Empire.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.
svg/80px-Lesser_Coat_of_Arms_of_Russian_Empire.svg.png 2x' data-le-width='470' data-le-height='568' /></a> Pvodn autor: <a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg' class='image'><img alt='Vexilloid of the Roman Empire.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg/25px-Vexilloid_of_the_Roman_
Empire.svg.png' width='25' height='35' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_Roman_Empire.
svg/38px-Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Vexilloid_of_the_
Roman_Empire.svg/50px-Vexilloid_of_the_Roman_Empire.svg.png 2x' data-le-width='245' data-le-height='343' /></a> TRAJAN 117
Soubor:Flag_of_Saint_Kitts_and_Nevis.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/Flag_of_Saint_Kitts_and_Nevis.
svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work in accordance with http://www.vexilla-mundi.com/saint_kitts_and_nevis.htm Pvodn autor:
User:Pumbaa80
Soubor:Flag_of_Saint_Lucia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Flag_of_Saint_Lucia.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo, Government of Saint Lucia Pvodn autor: SKopp
Soubor:Flag_of_Saint_Vincent_and_the_Grenadines.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_Saint_
Vincent_and_the_Grenadines.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Sao_Tome_and_Principe.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Flag_of_Sao_Tome_and_
Principe.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Somaliland.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Flag_of_Somaliland.svg Licence: Public domain Pispvatel: Government of Somaliland National Symbols Pvodn autor: Government of Somaliland
Soubor:Flag_of_South_Korea.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Flag_of_South_Korea.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Ordinance Act of the Law concerning the National Flag of the Republic of Korea, Construction and color guidelines
(Russian/English) This site is not exist now.(2012.06.05) Pvodn autor: Various
Soubor:Flag_of_South_Ossetia.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Flag_of_South_Ossetia.svg Licence: Public domain Pispvatel: The law on State ag of South Ossetia Pvodn autor: Various
Soubor:Flag_of_Swaziland.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Flag_of_Swaziland.svg Licence: CC0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Sweden.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Flag_of_Sweden.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Taiwan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Flag_of_the_Republic_of_China.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1] Pvodn autor: User:SKopp
Soubor:Flag_of_Thailand.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Flag_of_Thailand.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_Transnistria.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Flag_of_Transnistria.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Tuvalu.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/Flag_of_Tuvalu.svg Licence: CC0 Pispvatel:
See URL [6] for ociallycredibility and correctnessof precise star-positions Pvodn autor: User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Vatican.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Flag_of_the_Vatican_City.svg Licence: CC0 Pispvatel: http://files.mojeeuro.meu.zoznam.sk/200000288-390ab3a04d/2_Commemorative_coin_Vatican_city_2010.jpg labelbasis Pvodn
autor: neznm
Soubor:Flag_of_Western_Sahara.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Flag_of_the_Sahrawi_Arab_
Democratic_Republic.svg Licence: Public domain Pispvatel: undened Pvodn autor: El Uali Mustapha Sayed
Soubor:Flag_of_the_Chinese_Communist_Party.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_the_Chinese_
Communist_Party.svg Licence: Public domain Pispvatel: Originally designed by Chinese Communist Party in about 1920s. Created by Gunter
Kchler / Berlin using Inkscape. modied by User:PhiLiP with CorelDRAW. According to the Constitution of the Party (2002), Article 52,
The ag of the Communist Party of China is a red ag highlighted by a golden Party emblem on it.see
and Party Constitution in English http://www.dkdj.gov.cn/Article/UploadFiles/200806/20080627111410837.jpg Pvodn autor:
See above
213
Soubor:Flag_of_the_Dominican_Republic.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Flag_of_the_Dominican_

Republic.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Nightstallion
Soubor:Flag_of_the_Emperor_of_Manchukuo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f8/Flag_of_the_Emperor_
of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: drawn by Gunter Kchler using inkscape
Soubor:Flag_of_the_German_Empire.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Flag_of_the_German_Empire.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Recoloured Image:Flag of Germany (2-3).svg Pvodn autor: User:B1mbo and User:Madden
Soubor:Flag_of_the_Japanese_Emperor.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_the_Japanese_
Emperor.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.cc.matsuyama-u.ac.jp/~{}tamura/kousitugiseirei.htm Pvodn autor:
User:Zscout370 and User:Philip Nilsson
Soubor:Flag_of_the_Kingdom_of_Prussia_(1803-1892).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Flag_of_the_
Kingdom_of_Prussia_%281803-1892%29.svg Licence: ? Pispvatel: Own Work, Custom Creation according design specications of the previous le Pvodn autor: Drawing created by David Liuzzo
Soubor:Flag_of_the_Marshall_Islands.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Flag_of_the_Marshall_Islands.svg
Soubor:Flag_of_the_Mengjiang.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_the_Mengjiang.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_the_Mongol_Empire_2.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Flag_of_the_Mongol_Empire_2.
svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.fotw.net/flags/mn-early.html Pvodn autor: Nozomi Kariyasu (creator) and Sj (uploader)
Soubor:Flag_of_the_Mughal_Empire.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Flag_of_the_Mughal_Empire.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo based on Alam The Flag of The Mughal Pvodn autor: Orange Tuesday (talk)
Soubor:Flag_of_the_Northern_Mariana_Islands.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e0/Flag_of_the_
Northern_Mariana_Islands.svg Licence: CC0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_the_People'{}s_Republic_of_China.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Flag_of_the_
People%27s_Republic_of_China.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo, http://www.protocol.gov.hk/flags/eng/n_flag/design.
html Pvodn autor: Drawn by User:SKopp, redrawn by User:Denelson83 and User:Zscout370
Soubor:Flag_of_the_People'{}s_Republic_of_Mongolia_(1924-1940).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/77/
Flag_of_the_People%27s_Republic_of_Mongolia_%281924-1940%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Drawn by User:latebird Pvodn autor: Adapted from :Image: [1]
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_(Peace,_Anti-Communism,_National_Construction).svg
Zdroj:
http:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_%28Peace%2C_Anti-Communism%2C_
National_Construction%29.svg Licence: CC BY 3.0 Pispvatel: Pvodn autor: SVG le created by
User:Mononomic on en.wikipedia.org.
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Flag_of_the_Republic_of_
China.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1] Pvodn autor: User:SKopp
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China_(1912-1928).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Flag_of_the_
Republic_of_China_%281912-1928%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Kibinsky
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_Ezo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Flag_of_the_Republic_of_Ezo.
svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ja.wikipedia Pvodn autor: ja:User:Craford
Soubor:Flag_of_the_Solomon_Islands.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/74/Flag_of_the_Solomon_Islands.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Drawn by User:SKopp Pvodn autor: User:SKopp
Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Flag_of_the_Soviet_Union.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://pravo.levonevsky.org/ Pvodn autor: see below
Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union_1923.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Flag_of_the_Soviet_Union_
%281923-1955%29.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: created by rotemliss from Image:Flag of the Soviet Union.svg.
Soubor:Flag_of_the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Flag_of_
the_Turkish_Republic_of_Northern_Cyprus.svg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Flag_of_the_United_Kingdom.svg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo per data at http://flagspot.net/flags/gb.html Pvodn autor: Original ag by Acts of Union
1800
Soubor:Flag_of_the_United_States.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg Licence: Public domain Pispvatel: SVG implementation of U. S. Code: Title 4, Chapter 1, Section 1 [1] (the United States Federal Flag Law).
Pvodn autor: Dbenbenn, Zscout370, Jacobolus, Indolences, Technion.
Soubor:Flagge_Groherzogtum_Hessen_ohne_Wappen.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Flagge_Gro%
C3%9Fherzogtum_Hessen_ohne_Wappen.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: David Liuzzo
Soubor:Flagge_Knigreich_Wrttemberg.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Flagge_K%C3%B6nigreich_
W%C3%BCrttemberg.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: David Liuzzo
Soubor:Foreign_recognition_of_Manchukuo.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/Foreign_recognition_of_
:
.png Pvodn autor: ja:user:Los688 and ja:user:
Manchukuo.png Licence: GFDL Pispvatel: http://ja.wikipedia.org/wiki/
Mamekiti48
214
Soubor:Franco-JapaneseInfantryTraining.jpg
Zdroj:
Franco-JapaneseInfantryTraining.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Fuji.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Fuji.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
http://www.oldjapan.philipp-march.com/kusakabe_kimbei/images/j011jh_gr.jpg Pvodn autor: Kusakabe Kimbei
Soubor:Go-Sakuramachi_cropped.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Go-Sakuramachi_cropped.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Angan using CommonsHelper.
Pvodn autor: Toyohara Chikanobu (1838-1912). Original uploader was Tenmei at en.wikipedia
Soubor:Green_square.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Green_square.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Bkell
Soubor:Groundbreaking_ceremony_of_Gyeongbu_Line_at_Busan,_1901.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/
8b/Groundbreaking_ceremony_of_Gyeongbu_Line_at_Busan%2C_1901.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://hdl.loc.gov/loc.pnp/
cph.3b20028 http://gongu.copyright.or.kr/writing/view.do?writingSeq=9028838 Pvodn autor: No known restrictions on publication.
Soubor:Gyeongbok-gung_palace-05_(xndr).jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Gyeongbok-gung_
palace-05_%28xndr%29.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Ha-Go_Khalkin-Gol.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Ha-Go_Khalkin-Gol.JPG Licence: Public
domain Pispvatel: .. . , 2000 Pvodn autor: neznm
Soubor:Hirohito_in_dress_uniform.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Hirohito_in_dress_uniform.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Tento image je dostupn v oddlen Prints and Photographs division americk Knihovny Kongresu pod digitlnm ID cph.3a40859.
Toto oznmen neuruje autorsk prva tohoto souboru. Stle je vyadovn bn popisek licence. Pro dal informace viz Commons:Licencovn. Pvodn autor:
neznm
Soubor:Horyu-ji09s3200.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Horyu-ji09s3200.jpg Licence: CC BY 2.5 Pispvatel: 663highland Pvodn autor: 663highland
Soubor:Horyu-ji11s3200.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Horyu-ji11s3200.jpg Licence: CC BY 2.5 Pispvatel: 663highland Pvodn autor: 663highland
Soubor:Hsingan_Army_Cavalry.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Hsingan_Army_Cavalry.JPG Licence:
Public domain Pispvatel: Japanese book Showa History of 100 million people: History of Warfare in Japan Vol.2published by Mainichi Newspapers Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:IWM-MH-10143-Crossley-Armoured-Car.jpg
Zdroj:
IWM-MH-10143-Crossley-Armoured-Car.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Imperial_Seal_of_Japan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/Imperial_Seal_of_Japan.svg Licence: Public domain Pispvatel: Inspired by File:Japan coa kiku.png Pvodn autor: User:Philip Nilsson
Soubor:Imperio_Japons.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Imperio_Japon%C3%A9s.JPG Licence: CCBY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Itsukushima_torii_distance.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/07/Itsukushima_torii_distance.jpg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Rdsmith4
Soubor:Iwane_Matui_and_Asakanomiya_on_Parade_of_Nanking.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/
Iwane_Matui_and_Asakanomiya_on_Parade_of_Nanking.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
Pvodn autor: neznm
Soubor:Jade_ornament_grapes_jin_dynasty_shanghai_museum_2004_07_22.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/4/47/Jade_ornament_grapes_jin_dynasty_shanghai_museum_2004_07_22.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo
Pvodn autor: Rolfmueller
Soubor:Japan-location-cia.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Japan-location-cia.gif Licence: Public domain
Pispvatel: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html Pvodn autor: CIA
Soubor:JapanFirstSubmarines.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/JapanFirstSubmarines.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: ? Pvodn autor: neznm
Soubor:Japan_Kouzoku_Flag_16ben.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3c/Japan_Kouzoku_Flag_16ben.svg
Licence: Public domain Pispvatel: ( 15 7 )
Pvodn autor: njt
Soubor:Japan_Uji_ByodoIn_DSC00408.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Japan_Uji_ByodoIn_DSC00408.
jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: David Monniaux
Soubor:JapanesePolishedStoneAxes.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/JapanesePolishedStoneAxes.JPG
Soubor:JapaneseVotiveAltar.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/JapaneseVotiveAltar.JPG Licence: CC-BYSA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Japanese_Empire2.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Japanese_Empire2.png Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Japanese_Empire_(orthographic_projection).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/Japanese_
Empire_%28orthographic_projection%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel:
215
Japan_(orthographic_projection).svg Pvodn autor: Shadowxfox (<a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Shadowxfox' title='User

talk:Shadowxfox'>talk</a>)
Soubor:Japanese_Imperial_Seal.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Japanese_Imperial_Seal.svg Licence: Public domain Pispvatel: Inspired by File:Japan coa kiku.png & File:Imperial Seal of Japan.svg Pvodn autor: Heralder based on work of Philip
Nilsson
Soubor:Japanese_Ironclad_warship_Ryujo.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Japanese_Ironclad_warship_
Ryujo.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Japanese_Occupation_-_Map.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/Japanese_Occupation_-_Map.jpg
Soubor:Japanese_aircraft_carrier_Hsh_Tokyo_Bay.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Japanese_
aircraft_carrier_H%C5%8Dsh%C5%8D_Tokyo_Bay.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Kure
Maritime Museum, Japanese Naval Warship Photo Album: Aircraft carrier and Seaplane carrier, Supervisory editor: Kazushige Todaka, p. 12.
Pvodn autor:
Soubor:Japanese_battleship_Satsuma.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Japanese_battleship_Satsuma.jpg
Soubor:Japanese_looting_near_a_gate,_Nanking_massacre.JPG
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/e/e3/Japanese_looting_near_a_gate%2C_Nanking_massacre.JPG
Licence:
Public
domain
Pispvatel:
<a
data-x-rel='nofollow'
class='external
text'
href='http://books.google.com/books?id=
jUoEAAAAMBAJ,,&,,pg=PA11,,&,,dq=life+magazine+1938+january+10,,&,,hl=zhCN,,&,,ei=aYoZTOrWJIWdlgev-MmQDA,,&,,sa=X,,&,,oi=book_result,,&,,ct=result,,&,. page 50. Pvodn autor: neznm
Soubor:Japanese_troops_entering_Tsitsihar.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Japanese_troops_entering_
Tsitsihar.jpg Licence: Public domain Pispvatel: World War II database, original: Japanese troops entering Tsitsihar. Pvodn autor: Osaka
Mainichi war cameramen
Soubor:Jiangshang_Army1.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Jiangshang_Army1.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Japanese bookShowa History of 100 million people: History of Warfare in Japan Vol.2published by Mainichi Newspapers
Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:John_Rabe_House.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/John_Rabe_House.JPG Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Thomas.plesser
Soubor:JomonPottery.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/JomonPottery.JPG Licence: Public domain Pispvatel: User:PHG Pvodn autor: ?
Soubor:Kalmykia_1720.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Kalmykia_1720.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:KamakuraDaibutsu3947.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/KamakuraDaibutsu3947.jpg Licence:
Soubor:Kamikaze_zero.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Kamikaze_zero.jpg Licence: Public domain Pispvatel: NavSource Pvodn autor: Harold BusterCampbell according to USS Missouri Memorial Association or Len Schmidt according to
Naval and Heritage Command
Soubor:Kanrinmaru.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b0/Kanrinmaru.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
? Pvodn autor: ?
Soubor:Kanto-daishinsai.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Kanto-daishinsai.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Yokohama Central Library (now appears to have moved here) Pvodn autor: ?
Soubor:Karakoyunlular_devleti.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Karakoyunlular_devleti.PNG Licence:
CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Khalkhin_Gol_Soviet_offensive_1939.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Khalkhin_Gol_Soviet_
offensive_1939.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.nashgorod.ru/news/news24145.html?print Pvodn autor:

Soubor:Ki-27_2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Ki-27_2.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:BanyanTree using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader was
Vuvar1 at en.wikipedia
Soubor:Kinkaku-ji_Gold_Pavilion_close-up.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Kinkaku-ji_Gold_
Pavilion_close-up.jpg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Rdsmith4
Soubor:Kinkaku.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/Kinkaku.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Kinkaku_Snow_E4.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Kinkaku_Snow_E4.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:KofunSoldier.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/KofunSoldier.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: self-made, Tokyo National Museum Pvodn autor: PHGCOM
216
Soubor:Kongo(1878).jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Kongo%281878%29.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?

Soubor:Korea_(orthographic_projection).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Korea_%28orthographic_
projection%29.svg Licence: CC0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Gringer
Soubor:Korea_map_1939.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Korea_map_1939.svg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Emok
Soubor:KoreanWar_recover_Seoul.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/KoreanWar_recover_Seoul.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Kotaka.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Kotaka.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn
autor: ?
Soubor:Kuan-Shan-Lanscape-View.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Kuan-Shan-Lanscape-View.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:KumamotoSoldiers1877.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/KumamotoSoldiers1877.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Kurily.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Kurily.svg Licence: Public domain Pispvatel: File:Outline_
Map_of_Sakhalin_Oblast.svg Pvodn autor: - Andrey Isakov
Soubor:Land_And_Naval_Battle_of_Hakodate.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Land_And_Naval_
Battle_of_Hakodate.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia. Pvodn autor: Original uploader was Per Honor
et Gloria at en.wikipedia
Soubor:LocationCarolineIslands.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/LocationCarolineIslands.png Licence:
CC BY-SA 2.5 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Location_Japanese_Empire.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Location_Japanese_Empire.png Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Wakegi
Soubor:Location_dot_orange.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Location_dot_orange.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Droll
Soubor:Locator_map_of_the_ROC_Taiwan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Locator_map_of_the_
ROC_Taiwan.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo ,based on File:BlankMap-World-162E-flat.svg Pvodn autor: JOSH tw
Soubor:Luohan.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Luohan.jpg Licence: CC SA 1.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Macarthur_hirohito.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Macarthur_hirohito.jpg Licence: Public domain Pispvatel: United States Army photograph Pvodn autor: U.S. Army photographer Lt. Gaetano Faillace
Soubor:Manchu_State.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Manchu_State.png Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Idh0854
Soubor:Manchu_celeb_5.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Manchu_celeb_5.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: [1]
Pvodn autor:
Composed by olon
Soubor:Manchuguard.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Manchuguard.jpg Licence: Public domain Pispvatel: From en:Image:Manchuguard.jpg by en:User:Spencer195 Pvodn autor: neznm
Soubor:Manchukuo-poppy_harvest.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Manchukuo-poppy_harvest.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Manchukuo_Air_Force.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e8/Manchukuo_Air_Force.JPG Licence:
Public domain Pispvatel: Japanese book Asahi Historical Photographs Library: War and People 1940-1949 Vol.2published by Asahi
Shimbun Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:Manchukuo_Air_Force_Roundel.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Manchukuo_Air_Force_
Roundel.svg Licence: Public domain Pispvatel: Manchukuo Nakajima Ki-27 Pvodn autor: Necessary Evil
Soubor:Manchukuo_Honor_Guard.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Manchukuo_Honor_Guard.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Japanese book Album in commemoration of enthronement of the Kangde Emperorpublished by Osaka
Mainichi Newspapers Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:Manchukuo_National_Anthem_1933.mid Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Manchukuo_National_
Anthem_1933.mid Licence: Public domain Pispvatel: http://homepage3.nifty.com/thuan/music/manchu.html Pvodn autor: en:Zheng
Xiaoxu, melody by en:Kosaku Yamada
Soubor:Manchukuo_National_Anthem_1942.ogg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Manchukuo_National_
Anthem_1942.ogg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.nicovideo.jp/watch/sm13226638 Pvodn autor: neznm
Soubor:Manchukuo_state_concil.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Manchukuo_state_concil.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: Japanese bookShowa History: History of Japanese colonypublished by Mainichi Newspapers Company. Pvodn
autor: neznm
217
Soubor:Manchuria.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Manchuria.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ?

Pvodn autor: ?
Soubor:Manchuria.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Manchuria.png Licence: Public domain Pispvatel: The
World Factbook Pvodn autor: CIA
Soubor:Manjui_gisun.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Manju.svg Licence: Public domain Pispvatel: Selfpublished work by Sl Pvodn autor: Sl
Soubor:Marco_Polo_Bridge_air_view.PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/Marco_Polo_Bridge_air_view.
PNG Licence: Public domain Pispvatel: From Shina Jihen Kinen Shashincho"(memorial photograph collection on Sino-Japanese War for
the period between July, 1937 and January, 1940 by photograph squad of military unit headquarters) Pvodn autor: Sweeper tamonten (<a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Sweeper_tamonten' title='User talk:Sweeper tamonten'>talk</a>)
Soubor:Marcus_Island_DF-ST-87-08298.JPEG
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Marcus_Island_
DF-ST-87-08298.JPEG Licence: Public domain Pispvatel: http://www.dodmedia.osd.mil/Assets/1987/Air_Force/DF-ST-87-08298.JPEG
Pvodn autor: CMSGT Don Sutherland
Soubor:Marshall-Inseln-Karte-en.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Marshall-Inseln-Karte-en.png Licence:
Soubor:Marshall_Islands_on_the_globe_(small_islands_magnified)_(Polynesia_centered).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/1/18/Marshall_Islands_on_the_globe_%28small_islands_magnified%29_%28Polynesia_centered%29.svg
Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Adobe Illustrator. . Pvodn autor: TUBS* <a
href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:TUBS' title='User talk:TUBS'><img alt='Email Silk.svg' src='//upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/15px-Email_Silk.svg.png' width='15' height='15' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/23px-Email_Silk.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.
svg/30px-Email_Silk.svg.png 2x' data-le-width='16' data-le-height='16' /></a> <a href='http://toolserver.org/~{}daniel/WikiSense/Gallery.
php?wikifam=commons.wikimedia.org,,&,,img_user_text=TUBS' title='Gallery' data-x-rel='nofollow'><img alt='Gallery'
src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/20px-Gnome-emblem-photos.svg.png' width='20'
height='20' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/30px-Gnome-emblem-photos.svg.
png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/40px-Gnome-emblem-photos.svg.png 2x'
data-le-width='48' data-le-height='48' /></a>
Soubor:Matsushima(Bertin).jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Matsushima%28Bertin%29.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Matthew_Calbraith_Perry.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Matthew_Calbraith_Perry.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Meiji_Emperor.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Meiji_Emperor.jpg Licence: Public domain Pispvatel: The Cleveland Museum of Art(Kinoshita). Published in the Japanese book, Meiji Tenno gyoden (Tokyo: Kaneo Bun'endo, 1912) Pvodn
autor: Uchida Kuichi
Soubor:Merchant_flag_of_Japan_(1870).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Merchant_flag_of_
Japan_%281870%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: kahusi - <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Kahusi' title='User talk:Kahusi'>(Talk)</a>'s le Pvodn autor: kahusi - <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:Kahusi' title='User
talk:Kahusi'>(Talk)</a>
Soubor:Military_exercise_of_Manchukuo_Imperial_Army.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Military_
exercise_of_Manchukuo_Imperial_Army.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Japanese book Showa History of 100 million people:
History of Japanese colony Vol.2published by Mainichi Newspapers Company. Pvodn autor: neznm
Soubor:Mokoshuraiekotoba.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Mokoshuraiekotoba.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Mooko-SamuraiShips.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Mooko-SamuraiShips.jpg Licence: Public
Soubor:Mountfujijapan.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Mountfujijapan.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
Transferred from English Wikipedia; en:Image:Mountfujijapan.JPG Pvodn autor: Swollib
Soubor:Mukden_1931_japan_shenyang.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Mukden_1931_japan_shenyang.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.japanfocus.org/-Tomoko-AKAMI/3926 Pvodn autor: neznm
Soubor:Murata_gun.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Murata_gun.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
Own work by uploader, photographed at Yasukuni Shrine Pvodn autor: PHGCOM
Soubor:MuromachiMusic1538.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/MuromachiMusic1538.jpg Licence: Public
domain Pispvatel: Musee Guimet, personal photograph Pvodn autor: Myself
Soubor:MuromachiSamurai1538.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/MuromachiSamurai1538.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: Musee Guimet, personal photograph Pvodn autor: neznm
Soubor:MuromachiShip1538.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/MuromachiShip1538.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Musee Guimet, personal photograph Pvodn autor: neznm
Soubor:Mutsuhito.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Mutsuhito.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
218
Soubor:Nakajima_J9Y_Kikka.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Nakajima_J9Y_Kikka.jpg Licence: Public

Soubor:Nanbansen2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Nanbansen2.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ?
Pvodn autor: ?
Soubor:Nanbokucho-capitals.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Nanbokucho-capitals.svg Licence: CC BY
2.5 Pispvatel: Own work, based on Image:Provinces of Japan.svg Pvodn autor: Ash_Crow
Soubor:Naruhito-2008-3-editado.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/52/Naruhito-2008-3-editado.jpg Licence:
CC BY 3.0 br Pispvatel: Agncia Brasil [1] Pvodn autor: Antonio Cruz/ABr
Soubor:Naval_Ensign_of_Japan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Naval_Ensign_of_Japan.svg Licence:
CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: and File:DSP Z 8702 C.pdf Pvodn autor: David Newton, uploader was Denelson83
Soubor:Naval_Ship_of_Manchukuo.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Naval_Ship_of_Manchukuo.JPG
Licence: Public domain Pispvatel: Manchukuo book Album in celebration of the 10th anniversary of the establishment of Empire of
Manchuriapublished by Government of Manchukuo. Pvodn autor: neznm
Soubor:Nemuro_Subprefecture.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Nemuro_Subprefecture.png Licence: CCBY-SA-3.0 Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Mps2 using CommonsHelper.
Pvodn autor:
derivative work: ASDFGH (talk)
Soubor:Nihongo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Nihongo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn
dlo Pvodn autor: Convert to SVG by OsamaK from Image:Nihongo.png. based on w:Image:Nihongo Bunpou b.200x200.png.
Soubor:NintokuTomb.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/NintokuTomb.jpg Licence: ? Pispvatel: http://
w3land.mlit.go.jp/cgi-bin/WebGIS2/WC_AirPhoto.cgi?IT=p&DT=n&PFN=CKK-85-2&PCN=C2&IDX=8 Pvodn autor: Ministry of Land,
Infrastructure and Transport Government of Japan & moja resized
Soubor:Northeast_China.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Northeast_China.svg Licence: CC0 Pispvatel:
Self, based on public domain le (see description) Pvodn autor: User:Quintucket
Soubor:Northern_Mariana_Islands_map.gif Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Northern_Mariana_Islands_
map.gif Licence: Public domain Pispvatel: http://www.doi.gov/oia/Islandpages/cnmipage.htm Pvodn autor: United States Department of
the Interior
Soubor:Northern_Mariana_Islands_on_the_globe_(Southeast_Asia_centered)_(small_islands_magnified).svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Northern_Mariana_Islands_on_the_globe_%28Southeast_Asia_centered%29_
%28small_islands_magnified%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem
Adobe Illustrator. . Pvodn autor: TUBS* <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:TUBS' title='User talk:TUBS'><img
alt='Email
Silk.svg'
src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/15px-Email_Silk.svg.png'
width='15'
height='15'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/23px-Email_Silk.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/30px-Email_Silk.svg.png
2x'
data-le-width='16'
data-le-height='16'
/></a>
<a
href='http://toolserver.org/~{}daniel/WikiSense/Gallery.php?wikifam=commons.wikimedia.
org,,&,,img_user_text=TUBS' title='Gallery' data-x-rel='nofollow'><img alt='Gallery' src='//upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/20px-Gnome-emblem-photos.svg.png'
width='20'
height='20'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/30px-Gnome-emblem-photos.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/40px-Gnome-emblem-photos.svg.png 2x' data-lewidth='48' data-le-height='48' /></a>
Soubor:Northern_Mariana_Islands_seal.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Northern_Mariana_Islands_
seal.png Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Ogasawara_islands.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Ogasawara_islands.png Licence: Public domain
Soubor:Ogawa_geysha_3a.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Ogawa_geysha_3a.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: http://www.baxleystamps.com/litho/ogawa/ogawa_geysha.shtml Pvodn autor: Ogawa Kazumasa
Soubor:Okinawa.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Okinawa.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Old_Flag_Of_Vietnam.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Flag_of_the_Empire_of_Vietnam_
%281945%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Originally from vi.wikipedia; description page is/was of the Empire of Vietnam (1945)
here. Pvodn autor: Gunter Kchler
Soubor:Palau_on_the_globe_(Southeast_Asia_centered)_(small_islands_magnified).svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/5/57/Palau_on_the_globe_%28Southeast_Asia_centered%29_%28small_islands_magnified%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Adobe Illustrator. . Pvodn autor: TUBS* <a href='//commons.wikimedia.
org/wiki/User_talk:TUBS' title='User talk:TUBS'><img alt='Email Silk.svg' src='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/
Email_Silk.svg/15px-Email_Silk.svg.png' width='15' height='15' srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_
Silk.svg/23px-Email_Silk.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Email_Silk.svg/30px-Email_Silk.svg.png
2x' data-le-width='16' data-le-height='16' /></a> <a href='http://toolserver.org/~{}daniel/WikiSense/Gallery.php?wikifam=commons.
wikimedia.org,,&,,img_user_text=TUBS' title='Gallery' data-x-rel='nofollow'><img alt='Gallery' src='//upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/20px-Gnome-emblem-photos.svg.png'
width='20'
height='20'
srcset='//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/30px-Gnome-emblem-photos.svg.png
1.5x,
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Gnome-emblem-photos.svg/40px-Gnome-emblem-photos.svg.png 2x' data-lewidth='48' data-le-height='48' /></a>
219
Soubor:Penghu_County_Location_Map.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/Penghu_County_Location_

Map.png Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Taiwan Junior
Soubor:Philippines_Flag_Original.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Philippines_Flag_Original.svg Licence: Public domain Pispvatel: File:Philippines_flag_original.png Pvodn autor: own work, based on source
Soubor:Play_with_toy_tanks01.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Play_with_toy_tanks01.jpg Licence: Public domain Pispvatel: China Incident Photograph Album Volume 2(Shina Jihen Shashin Zenshu Vol. 2), published in 1938 by Asahi Shimbun.
Pvodn autor: Correspondent Hayashi ()
Soubor:Postcard_of_Manchukuo_Soldiers.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Postcard_of_Manchukuo_
Soldiers.jpg Licence: Public domain Pispvatel: own collection Pvodn autor: anonymous
Soubor:Prince_Shotoku.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Prince_Shotoku.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Japanese Painting Anthlogy, ed.et publ. by SINBI-SHOIN, TOKYO, 1941 Pvodn autor: neznm
Soubor:Prinsenvlag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Prinsenvlag.svg Licence: Public domain Pispvatel: ?
Pvodn autor: ?
Soubor:Puyi-Manchukuo.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Puyi-Manchukuo.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: the worse image can be found here, the better image is copied from en.wikipedia, you can see upload and deletion log. Pvodn autor: neznm
Soubor:Qing-Nurhaci.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Qing-Nurhaci.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Qing_Dynasty_1820.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/Qing_Dynasty_1820.png Licence: CC BY-SA
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Pryaltonian
Soubor:Question_book-new.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Question_book-new.svg Licence: CC-BY-SA3.0 Pispvatel: Na Commons peneseno z en.wikipedia. Created from scratch in Adobe Illustrator. Based on Image:Question book.png created
by User:Equazcion Pvodn autor: Tkgd2007 Original uploader was PeterSymonds at en.wikipedia
Soubor:ROC_Administrative_and_Claims.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/ROC_Administrative_and_
Claims.svg Licence: GFDL Pispvatel: I (ZanderSchubert (talk)) created this work entirely by myself. Pvodn autor: User:ZanderSchubert
Soubor:RUSSOJAPANESEWARIMAGE.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/
RUSSOJAPANESEWARIMAGE.jpg Licence: Public domain Pispvatel: - (8 1904 27
1905) Pvodn autor: Original uploader and author was Dustandshadow at en.wikipedia
Soubor:Renat_map.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Renat_map.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
http://goran.baarnhielm.net/Kartor/Rysslandskartor/Rysslandskartor.htm Pvodn autor: Johan Gustaf Renat (1682-1744)
Soubor:Republic_of_China_Army_Flag.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Republic_of_China_Army_
Flag.svg Licence: Public domain Pispvatel: Pvodn autor:
Soubor:Republic_of_China_National_Emblem.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Republic_of_China_
National_Emblem.svg Licence: Public domain Pispvatel: Taiwanese Beech-1900C Pvodn autor: Sekisama
Soubor:Ryukyu_Islands_flag_1875-1879_cswb.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Ryukyu_Islands_flag_
1875-1879_cswb.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Safavid_Flag.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Safavid_Flag.png Licence: Public domain Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transfered to Commons by User:Man77 using CommonsHelper.
Pvodn autor: Orange Tuesday (talk) Original uploader was Orange Tuesday at en.wikipedia
Soubor:Sakhalin_(detail).PNG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Sakhalin_%28detail%29.PNG Licence: Public
domain Pispvatel: own work based on PD map Pvodn autor: edited by M.Minderhoud
Soubor:Satsuma-samurai-during-boshin-war-period.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/
Satsuma-samurai-during-boshin-war-period.jpg Licence: Public domain Pispvatel: From the English Wikipedia. Origin source unknown Pvodn autor: Felice Beato
Soubor:SempillMission.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/SempillMission.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:ShoheiMaru.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/ShoheiMaru.JPG Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Showa_Steel_Works.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Showa_Steel_Works.JPG Licence: Public
domain Pispvatel: Japanese book Nostalgia for Manchuriapublished by Kokusho-kankoukai. Pvodn autor: neznm
Soubor:Simple_gold_crown.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Simple_gold_crown.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Staszek Szybki Jest
Soubor:Simple_silver_crown.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Simple_silver_crown.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Staszek Szybki Jest
Soubor:Solid_grey.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/Solid_grey.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own
work. Pvodn autor: Fibonacci
Soubor:South_Chungcheong-Asan.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/South_Chungcheong-Asan.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: File:Administrative divisions map of South Korea.svg (Dmthoth) Pvodn autor: Dmthoth
220
Soubor:SovietArmouredVehicle.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/SovietArmouredVehicle.jpg Licence: Public domain Pispvatel: neznm Pvodn autor: neznm
Soubor:Stamp_Manchukuo_1935_15f.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Stamp_Manchukuo_1935_15f.jpg
Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Post of Manchukuo; scanned January 2006 by User:Stan Shebs
Soubor:Standard_of_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Standard_
of_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: njt
Soubor:Standard_of_Commodore_of_Imperial_Japanese_Navy.svg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/
Standard_of_Commodore_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: njt
Soubor:Standard_of_Rear_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/
Standard_of_Rear_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: njt
Soubor:Standard_of_Vice_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b0/
Standard_of_Vice_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: njt
Soubor:States_of_Palau.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/States_of_Palau.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Stielers_Handatlas_1891_62_NE.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Stielers_Handatlas_1891_62_
NE.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
Stielers_Handatlas_1891_62.jpg Pvodn autor: Stielers_Handatlas_1891_62.jpg: Publisher: Gotha: Justus Perthes
Soubor:Stonewall-Kotetsu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Stonewall-Kotetsu.jpg Licence: Public domain
Soubor:Sung_Dynasty_1141.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Sung_Dynasty_1141.png Licence: CC BY 3.0
Pispvatel: By Ian Kiu. Based on a map in Albert Herrmann (1935). History and Commercial Atlas of China. Harvard University Press. Pvodn
autor: Ian Kiu
Soubor:Taiwan_NASA_Terra_MODIS_23791.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/Taiwan_NASA_Terra_
MODIS_23791.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://visibleearth.nasa.gov/view_rec.php?id=4809 Pvodn autor: Je Schmaltz, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC
Soubor:Taiwan_ROC_Passport.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Taiwan_ROC_Passport.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Samsung VLUU NV10 Pvodn autor: SJ32
Soubor:Taiwan_scooters.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Taiwan_scooters.JPG Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: en:User:Jiang
Soubor:Takashi_Hara.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Takashi_Hara.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Teikoku Gah vol.2 (). The contributor has this source. Pvodn autor: published by Toky Gshi-gaisha Fuzanb (
)
Soubor:Takeda_Shingen_versus_Uesugi_Kenshin_statue.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Takeda_
Shingen_versus_Uesugi_Kenshin_statue.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Qurren's le Pvodn autor: Qurren
Soubor:Tang_Shenugzhi.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Tang_Shenugzhi.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://tw.people.com.cn/GB/26741/12791201.html Pvodn autor: unknown
Soubor:The_Great_Wave_off_Kanagawa.jpg
Zdroj:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/The_Great_Wave_off_
Kanagawa.jpg Licence: Public domain Pispvatel: photo of the artwork Pvodn autor: Katsushika Hokusai ()
Soubor:Timurid.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Timurid.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: en:
Image:Timurid.png Pvodn autor: User:Stannered
Soubor:TimuridEmpire1400.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/TimuridEmpire1400.png Licence: CC BY
3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Gabagool
Soubor:Tobu_World_Square_Forbidden_City_Last_Emperor_1.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/
Tobu_World_Square_Forbidden_City_Last_Emperor_1.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Photo taken and uploaded by user Pvodn
autor: Fred Hsu (Wikipedia:User:Fredhsu on en.wikipedia)
Soubor:Todaiji_Daibutsu.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Todaiji_Daibutsu.jpg Licence: CC BY-SA 3.0
Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/User_talk:%CE%A0rate' title='User talk:rate'></a>
Soubor:Tokugawa_Ieyasu2.JPG Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Tokugawa_Ieyasu2.JPG Licence: Public domain Pispvatel: Osaka Castle main tower Pvodn autor: Kan Tan'y
Soubor:Tokugawa_family_crest.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Tokugawa_family_crest.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Lemon-s
Soubor:Tokyo_stock_exchange.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Tokyo_stock_exchange.jpg Licence: CC
BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Chris 73
Soubor:Tonosho_port02s3200.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Tonosho_port02s3200.jpg Licence: CC BY
2.5 Pispvatel: 663highland Pvodn autor: 663highland
Soubor:Toyotomi_Hideyoshi_1601.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Toyotomi_Hideyoshi_1601.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.kodaiji.com/museum/Treasure.html Pvodn autor: Unknown
221
Soubor:US_flag_45_stars.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/US_flag_45_stars.svg Licence: Public domain

Soubor:US_flag_48_stars.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/US_flag_48_stars.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Vlastn dlo based on PD info Pvodn autor: Created by jacobolus using Adobe Illustrator.
Soubor:Unification_flag_of_Korea.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Unification_flag_of_Korea.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel:
File:Unification ag of Korea (pre 2006).svg Pvodn autor: File:Unification ag of Korea (pre 2006).svg: Various
Soubor:War_flag_of_the_Imperial_Japanese_Army.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/War_flag_of_the_
Imperial_Japanese_Army.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work, based on: Flags of the World - Japanese military ags, Japanese
Rising Sun Flag and Drapeau-japonais-seconde-guerre-mondiale.jpg Pvodn autor: Thommy
Soubor:Wiki_letter_w.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Wiki_letter_w.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Jarkko Piiroinen
Soubor:Wikinews-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Wikinews-logo.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: This is a cropped version of Image:Wikinews-logo-en.png. Pvodn autor: Vectorized by Simon 01:05, 2 August 2006 (UTC) Updated
by Time3000 17 April 2007 to use ocial Wikinews colours and appear correctly on dark backgrounds. Originally uploaded by Simon.
Soubor:Wikiquote-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Wikiquote-logo.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Wikisource-logo.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Wikisource-logo.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Rei-artur Pvodn autor: Nicholas Moreau
Soubor:Wiktionary-logo-cs.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg Licence: CC BY-SA
3.0 Pispvatel: based on Wiktionary-logo-cs.png created by Alaiche & Danny B. on 2007-05-23 which was based on Wiktionary-logo-en.png
and other similar Wiktionary logos Pvodn autor: Tlusa
Soubor:Yamatotrials.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Yamatotrials.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
http://www.gc2-4.org/forum/viewtopic.php?t=2197&sid=111174c1d33cc097281fbb0afa147446. This photo is part of the Japanese Self Defense Force Archives.* [#cite_note-2 [2]] A copy of this photo was seized by the US forces and is now part of the Naval History and Heritage
Command's collection here (Photo #: 80-G-704702). Pvodn autor: neznm
Soubor:Yoshida_signing_the_US-Japan_Security_1951.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Yoshida_
signing_the_US-Japan_Security_1951.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://content.cdlib.org/xtf/view?docId=ft058002wk&doc.
view=content&chunk.id=d0e4056&toc.depth=1&anchor.id=JD_Page_192&brand=eschol Pvodn autor: the National Archives, Washington,
D.C.
Soubor:YoshinogariIseki.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/YoshinogariIseki.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Zhongwen.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Zhongwen.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Zunghar_Khanate_at_1750.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Zunghar_Khanate_at_1750.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Transferred from en.wikipedia; transferred to Commons by User:Podzemnik using CommonsHelper. Pvodn autor: Original uploader was Enerelt at en.wikipedia (I xed the pic myself)
Soubor:_Manchukuo_map.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Manchukuo_map.png Licence: CC0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: PANONIAN
Soubor:_Red.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Red.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Drini
Soubor:_Sengoku_period_battle.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Sengoku_period_battle.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:_Solid_orange.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Solid_orange.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work. Pvodn autor: Fibonacci
Soubor:_.__.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/%D0%9F%D0%BE%D1%80%
D1%82_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80._%D0%9E%D0%B1%D1%89%D0%B8%D0%B9_%D0%B2%D0%B8%D0%
B4.jpg Licence: Public domain Pispvatel: "" 1904 . Pvodn autor: Niva magazine, Russian Empire
85.2.3
Licence obsahu
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Japonsko Wiki

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Japonsko Wiki

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Japonsko

1.10.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Japonsk csask dynastie

Linie nslednictv japonskho trnu

Souasn linie nslednictv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Dmon (do 300 p. n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Jajoi (300 p. n. l. 250 n. l.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Jamato (250 710)

Obdob Nara (710 794)

Obdob Heian (794 1185)

Obdob Kamakura (1185 1333) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Muromai (1333 1568)

Obdob Azui-Momojama (1568 1600) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Edo (1600 1867) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obdob Meidi (1868 1912) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prvn svtov vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Druh svtov vlka

10.2 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13.1.2 Reforma Taika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13.1.3 Kodex Taih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13.2 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.1 Politick djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.4 Csai obdob Nara* [2] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.5.2 Souvisejc lnky

14.5.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15.1 Politick djiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15.3 Csai obdob Heian [5]

15.5 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15.6 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.1 Invaze Mongol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.4 Csai obdob Kamakura [10]

16.6.3 Souvisejc lnky

16.5 Severn dvr

17.1 Vlda rodu Aikaga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17.2 Ekonomick a kulturn vvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17.3 Provinn vlky a kontakty s cizinou

17.3.1 Ekonomick nsledky vlek mezi stty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17.3.2 Vliv zpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18.1 Csaov Jinho dvora

18.2 Csaov Severnho dvora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19.3 Vznamn lid

19.3.1 Slavn daimjov Sengoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19.3.2 Dal vznamn osobnosti

19.4 V populrn kultue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19.5 Souvisejc lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19.7 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22.1 Znik tdy samuraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22.2 Zahranin politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23.2 Vnitn politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23.4.2 Souvisejc lnky

23.4.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1 Vnitn politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1.1 Od roku 1926 do konce 2. svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1.2 Od roku 1945 do roku 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1.3 Od roku 1954 do roku 1972 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.1.4 Od roku 1972 do roku 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.2 Zahranin politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.2.1 Od roku 1926 do konce 2. svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.2.2 Od roku 1945 do roku 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.2.3 Od roku 1954 do roku 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24.3.2 Souvisejc lnky

24.3.3 Extern odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .