1

Univerzita Jana Evangelisty Purkyn

Odpady a druhotn suroviny II





Univerzita Jana Evangelisty Purkyn
Fakulta ivotnho prosted







Vra Krenkov

st nad Labem, 2014
2

Nzev: Odpady a druhotn suroviny II

Autor: Ing. Vra Krenkov








































FP Univerzita J. E. Purkyn 2014



ISBN:

3

OBSAH
Obsah .................................................................................................................................................................. 3
Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 9
Seznam obrzk .......................................................................................................................................... 10
1 ............................................................................................................................... Sklsk prmysl
............................................................................................................................................................................ 12
1.1 Sklo ......................................................................................................................................................... 12
1.2 Vlastnosti ............................................................................................................................................. 12
1.3 Pvod odpadu a sloen sklennch step ........................................................................... 14
1.3.1 Sklo obalov ................................................................................................................................... 15
1.4 Sloen sklennch step ............................................................................................................ 19
1.4.1 Recyklace skla ............................................................................................................................... 20
1.4.2 Vhody recyklace skla pro vrobu obalovho skla ..................................................... 22
1.4.3 Nevhody recyklace skla ........................................................................................................... 23
1.4.4 Kvalitativn poadavky na recyklovan sklo ..................................................................... 24
1.4.5 Postup pravy sklennch step ......................................................................................... 24
1.4.6 Obalov sklo ................................................................................................................................... 25
1.5 spora surovin a energie .............................................................................................................. 28
1.5.1 Pouit obalov sklo a jeho obh v R ................................................................................. 31
1.6 Ostatn sklsk vroby ................................................................................................................. 33
1.6.1 Odpad ze solrnch panel ....................................................................................................... 33
Obrzek 8. - Solrn panely. .................................................................................................................... 34
1.6.2 Odpad z automobilovch skel ................................................................................................. 35
1.6.3 Sklenn odpady z televiznch obrazovek a monitor .................................................. 36
1.7 Vyuit sklennch odpad v jinch prmyslovch odvtvch ....................................... 37
1.8 Pehled vyuit recyklovanch step v nesklskch technologich: ......................... 37
1.8.1 Pehled vyuit odpadnho skla ve spojen s jinmi odpady: ...................................... 38
1.8.2 Stavebnictv .................................................................................................................................... 39
1.9 Brusn kaly ......................................................................................................................................... 40
1.9.1 Uitkov sklo .................................................................................................................................. 42
1.9.2 Zlomkov sklo ............................................................................................................................... 42
1.9.3 Recyklan technologie: ............................................................................................................. 43
Obrzek 11. - Schma pravy sklennch step. ......................................................................... 44
1.9.4 Keramick prmysl ..................................................................................................................... 45
Obrzek 12. - Pehled vroby porcelnu, keramiky a cihlskch vrobk v R. ............. 46
1.10 Pehled keramickch vrob ..................................................................................................... 47
4

1.10.1 Keramick vrobky ruvzdorn: ................................................................................ 50
Keramika: uitkov, ozdobn a hrnsk vroba ......................................................................... 51
1.11 Vroba cihel.................................................................................................................................... 51
1.12 Druhy cihlskch vrobk ...................................................................................................... 53
1.12.1 Vroba amot ..................................................................................................................... 55
1.12.2 Odpady v keramickm prmyslu .................................................................................. 55
1.12.3 Keramick a porcelnov stepy ................................................................................... 55
1.12.4 Kaly z vroby porcelnovho zbo ............................................................................. 56
1.12.5 Glazurovan kaly z keramick vroby ........................................................................ 56
2 ......................................................................................................................................... Stavebnictv
............................................................................................................................................................................ 59
2.1 Odpady ve stavebnictv .................................................................................................................. 59
2.1.1 Vznik, produkce ............................................................................................................................ 59
2.1.2 Zaazen stavebnch odpad podle Katalogu .................................................................... 62
2.2 Pvod stavebnho odpadu ............................................................................................................ 64
2.3 Vyuit odpad ve stavebnictv ................................................................................................... 64
2.4 Vlastnosti a poadavky na odpady a druhotn suroviny pro stavebnictv ................ 64
2.5 Hodnocen odpadu z hlediska jejich vyuit ve stavebnictv ........................................... 65
2.5.1 Posuzovn zdravotn nezvadnosti stavebnch vrobk v esk republice ....... 65
2.5.2 Vliv stavebnch materil a ivotn prosted ................................................................... 66
2.5.3 Poadavky na stavebn materily .......................................................................................... 67
2.5.4 Kritria hodnocen prmyslovch odpad pro vyuit ve stavebnictv.................. 67
2.5.5 Petrochemick a mineralogick sloen .............................................................................. 68
2.5.6 Chemick sloen druhotnch surovin ................................................................................ 68
2.5.7 Fyzikln vlastnosti druhotnch surovin ............................................................................ 70
2.6 Recyklace odpad ve stavebnictv ............................................................................................. 70
2.6.1 Rozdlen stavebnch odpad ................................................................................................. 70
2.7 Recyklan technologie ................................................................................................................... 71
3.6.1 Zpracovn stavebnho odpadu................................................................................................ 74
2.7.1 .6.2 Vbr recyklan technologie .......................................................................................... 74
2.7.2 Ovovn vhodnosti recyklovanho materilu ............................................................... 75
2.8 Recyklan linky ................................................................................................................................ 75
2.9 Zkladn druhy recyklt a monosti jejich vyuit ............................................................ 76
2.9.1 Ciheln recyklt ............................................................................................................................ 76
2.9.2 Betonov recyklt ........................................................................................................................ 77
2.9.3 Asfaltov recyklt ........................................................................................................................ 77
2.9.4 Skeln recyklt .............................................................................................................................. 78
5

2.9.5 Recyklt ze stavebnho a demolinho odpadu ................................................................ 78
2.9.6 Ekonomick zhodnocen vyuit odpad ve stavebnictv. ........................................... 79
Tabulka 10. - Charakteristika zpracovn stavebnch odpad v recyklanch linkch v
tiscch korun. ............................................................................................................................................... 81
2.9.7 Vyuit odpad ve stavebnch materilech ........................................................................ 81
2.9.8 Vyuit odpad v cihlskch a keramickch vrobcch ............................................... 83
2.9.9 Vyuit stavebnch odpad v recyklanch technologich ............................................ 84
2.10 Kondenzovan kemiit pra (CSF), mikrosilika........................................................... 84
2.11 Nov trendy ve vyuvn odpad a ve stavebnictv a vrob stavebnch hmot 88
2.11.1 Geopolymrn materily ................................................................................................... 88
2.11.2 Vlknobetony ........................................................................................................................ 89
2.12 Silnin stavitelstv ....................................................................................................................... 90
2.12.1 Odpady pouvan v silninm stavitelstv ................................................................ 90
2.12.2 Recyklace asfaltobetonovch a cementobetonovch vozocvek ........................ 91
2.13 eleznin stavitelstv ................................................................................................................. 94
2.13.1 Kamenivo ................................................................................................................................ 95
2.13.2 Kontaminovan kamenivo ............................................................................................... 96
2.13.3 Kvalitativn poadavky na materil koljovho loe ............................................... 96
2.13.4 Recyklace materilu kolejovholoe ........................................................................... 96
2.13.5 Zaazen recyklovanho kameniva ............................................................................... 98
2.14 romaterily ................................................................................................................................ 99
2.15 Vyuit odpad v hornictv ....................................................................................................... 99
2.16 Odpady z hutn vroby ............................................................................................................. 100
Tabulka 11. -.Chemick sloen vysokopecn strusky. ............................................................... 100
Tabulka 12. -.Chemick sloen odprak ....................................................................................... 101
2.17 Demolin odpady ...................................................................................................................... 101
2.18 Nerostn materil ...................................................................................................................... 103
2.19 Nakldn s odpady obsahujcmi azbest .......................................................................... 104
2.20 Vznam vyuit odpad ve stavebnictv ............................................................................ 105
2.21 Dopad recyklanch technologi na ivotn prosted .................................................. 105
2.22 Stav normotvorn innosti v oblasti jakosti recyklt ................................................ 106
3 ............................................................................... Odpady z energetiky a spalovacch proces.
.......................................................................................................................................................................... 108
3.1 Zdroje a pvod odpadu ................................................................................................................ 108
3.1.1 Zaazen odpadu, kategorie .................................................................................................... 108
3.2 4.2 Vlastnosti odpadu ................................................................................................................... 113
3.3 Mnostv odpadu ............................................................................................................................ 114
6

3.4 Poplek ................................................................................................................................................ 115
3.4.1 Zpracovn poplku ................................................................................................................... 116
3.5 Sdra .................................................................................................................................................... 118
3.6 kvra ................................................................................................................................................. 118
3.7 Vyuit odpad ze spalovacch proces ................................................................................. 118
4 ......................................................................................................................................... Stavebnictv
.......................................................................................................................................................................... 120
4.1 Stavebn hmoty ............................................................................................................................... 121
4.1.1 Maltoviny....................................................................................................................................... 121
4.1.2 Modifikovan suspenze ........................................................................................................... 121
4.1.3 Betony............................................................................................................................................. 122
4.1.4 Uml kamenivo ......................................................................................................................... 122
Zkouen umlho kameniva do betonu: .................................................................................. 123
4.2 Silnin stavitelstv ......................................................................................................................... 125
4.3 Hodnocen poplk pro vyuit ve stavebnictv .................................................................. 125
4.3.1 Poadavky na poplek vyuvan ve stavebnictv ......................................................... 126
4.3.2 Pehled norem vyuit poplk pro stavebn ely ....................................................... 127
4.4 Hornictv ............................................................................................................................................ 129
4.4.1 Vyuvn energetickch odpad ......................................................................................... 129
4.4.2 Historie vyuit popel............................................................................................................. 130
4.5 Zemdlstv ...................................................................................................................................... 133
4.6 Hutnictv ............................................................................................................................................ 134
4.7 Vodrenstv ....................................................................................................................................... 134
4.8 Odpady ze spalovn tuhch komunlnch a nebezpench odpad ......................... 136
4.8.1 4.15.1 Popel ze spalovn TKO A NO .................................................................................. 136
5 ........................................................................................... Odpadn vody, itn odpadnch vod
.......................................................................................................................................................................... 138
5.1 Zkladn rozdlen vod ................................................................................................................. 138
5.1.1 Prodn vody ............................................................................................................................... 138
5.1.2 Odpadn vody ............................................................................................................................... 139
5.2 Charakter odpadn vody .............................................................................................................. 139
5.2.1 Zaazen odpadnch vod .......................................................................................................... 139
5.3 Atmosfrick - Srkov vody ................................................................................................... 140
5.3.1 Zneitn srkovch vod ..................................................................................................... 141
5.4 Podzemn vody - jakost podzemnch vod je ovlivnna pedevm: .......................... 141
5.5 Povrchov vody ............................................................................................................................... 141
5.6 Prmyslov odpadn vody .......................................................................................................... 142
7

5.6.1 Prmyslov odpadn vody ...................................................................................................... 142
5.6.2 Zneitn prmyslovch vod ............................................................................................... 143
5.7 Komunln odpadn vody ............................................................................................................ 145
5.7.1 5.7.1 Vpotov mnostv komunlnch (splakovch vod) ..................................... 145
5.7.2 Zneitn komunlnch odpadnch vod ........................................................................... 146
5.7.3 Speciln zneitn ................................................................................................................... 148
5.8 Systm vodnho hospodstv ................................................................................................... 151
5.8.1 Odvod odpadn vody ................................................................................................................. 153
5.9 itn povrchovch vod ............................................................................................................. 156
5.9.1 Samoitn povrchovch vod .............................................................................................. 156
5.10 itn odpadnch vod .............................................................................................................. 157
5.11 Poadavky na istrnu odpadnch vod ............................................................................... 161
5.11.1 Zkladn podmnky pro OV ......................................................................................... 162
5.11.2 Procesy pouvan pro itn odpadnch vod ...................................................... 162
5.11.3 Technologie zaloen na fyzilln-chemickch procesech ............................... 165
5.12 Zpsoby itn odpadnch vod v istrnch ................................................................... 167
5.12.1 Mechanick itn: .......................................................................................................... 168
5.12.2 Biologick itn ............................................................................................................... 169
5.12.3 Fyzikln chemick itn ............................................................................................ 169
5.12.4 Speciln postupy itn ................................................................................................ 169
5.12.5 Zpracovn zachycenho kalu ...................................................................................... 170
5.13 Extenzivn zpsob itn odpadnch vod ........................................................................ 174
5.13.1 Biologick ndre .............................................................................................................. 174
5.13.2 Koenov istrny odpadnch vod ............................................................................... 175
5.13.3 Zemn filtry .......................................................................................................................... 176
5.14 Pedchzen rizik souvisejc s vypoutnm odpadnch vod ................................... 177
5.14.1 Poplatkov systmy ......................................................................................................... 178
6 ........................................................................... Kaly, jejich zpracovn, vyuit a odstraovn
.......................................................................................................................................................................... 180
6.1 Vznik a produkce kal .................................................................................................................. 180
6.2 Kaly z istren odpadnch vod.................................................................................................... 181
6.2.1 Definovn kal ........................................................................................................................... 182
6.2.2 Charakteristika kalu .................................................................................................................. 183
6.2.3 Odstraovn kal ...................................................................................................................... 184
6.2.4 6.2.4 prava kal ....................................................................................................................... 184
6.2.5 Vyuvn kal na zemdlskch pdch ......................................................................... 185
6.3 Kaly z komunlnch istren odpadnch vod ........................................................................ 186
8

6.3.1 6.3.1 Vznik kalu ........................................................................................................................... 187
6.4 Zpracovn kalu ............................................................................................................................... 189
6.4.1 Sloen kalu................................................................................................................................... 194
6.4.2 Sledovan parametry kal z OV ......................................................................................... 195
6.4.3 Biologick vlastnosti ................................................................................................................. 196
6.4.4 Stabilizace a hygienizace kal ............................................................................................... 196
6.5 Vyuvn kalu ................................................................................................................................. 205
6.5.1 Zemdlstv .................................................................................................................................. 205
6.5.2 Kompostovn kal .................................................................................................................... 208
6.5.3 Vyuit istrenskch kal pro krmn ely .................................................................... 209
6.5.4 Vyuit ve stavebnictv ............................................................................................................. 210
6.6 Odstraovn istrenskch kal .............................................................................................. 210
6.6.1 Skldkovn .................................................................................................................................. 210
6.6.2 Spalovn kalu ............................................................................................................................. 211
6.7 Vodrensk kaly.............................................................................................................................. 212
6.7.1 Vznik a charakteristika vodrenskch kal ..................................................................... 212
6.7.2 Kaly z praven pitn i prmyslov vody .......................................................................... 213
6.7.3 Odstraovn vodrenskch kal ........................................................................................ 214
6.8 Kaly z rznch prmyslovch vrob ...................................................................................... 214
6.8.1 Galvanick kaly ........................................................................................................................... 214
6.8.2 Uheln kaly ................................................................................................................................... 215
6.8.3 Kaly z vroby eleza a oceli .................................................................................................... 215
7 .................................................................................................................................... Tebn odpad
.......................................................................................................................................................................... 216
7.1 Nakldn s tebnmi odpady .................................................................................................. 218
7.1.1 Legislativa ..................................................................................................................................... 219
7.1.2 Termny a definice ..................................................................................................................... 219
7.1.3 Pln nakldn s tebnmi odpady .................................................................................... 220
7.2 Hodnocen vlastnost .................................................................................................................... 220
7.3 Tebn odpady a jejich vyuit ................................................................................................. 222
Rekultivace .................................................................................................................................................. 222
9 .......................................................................................................................................... Bibliografie
.......................................................................................................................................................................... 223

9

SEZNAM TABULEK
Tabulka 1. - Mnostv recyklovatelnch odpad z nevratnch obal v systmu EKO KOM 23
Tabulka 2. - ?????? 27
Tabulka 3. - ?????? 27
Tabulka 4. ????? 27
Tabulka 5. ???????? 28
Tabulka 6. Podl sbru a recyklace odpadu skla v Evrop v letech 2005 a 2006. 30
Tabulka 7. - ?????? 33
Tabulka 8. - Prmrn chemick sloen brusnho kalu olovnatho kilu 41
Tabulka 9. - Zastoupen vstupnch materilu pi recyklaci odpad. 72
Tabulka 10. - Charakteristika zpracovn stavebnch odpad v recyklanch linkch v tiscch korun. 81
Tabulka 11. -.Chemick sloen vysokopecn strusky. 100
Tabulka 12. -.Chemick sloen odprak 101
Tabulka 13. - ?????? 109
Tabulka 14. -.??????? 111
Tabulka 15. ?????? 113
Tabulka 16. - Prmrn obsahy kodlivin v popelech a poplcch elektrren v R v g/t 117
Tabulka 17. - Pklad receptury umlho kameniva s vym podlem poplku z vysokoteplotnho spalovn
123
Tabulka 18. - Pklad receptury s vtm podlem poplku z fluidnho spalovn. 123
Tabulka 19. - ??????????? 128
Tabulka 20. - ??????????????? 133
Tabulka 21. - Vsledky rozboru OV CINIS v obci Strojetice (mg/l). 135
Tabulka 22. - Specifck mnostv odpadn vody QP v l/osoba/den. 145
Tabulka 23. - Specifick mnostv odpadn vody. 145
Tabulka 24. - Prmrn sloen splakovch odpadnch vod. 146
Tabulka 25. - Obvykl sloen splakovch vod. 149
Tabulka 26. - Tabulkov zneitn OV. 151
Tabulka 27. - Tabulkov zneitn odpadnch vod v pepotu na osobu a den. 151
Tabulka 28. - Limity pro vypoutn odpadnch vod. 152
Tabulka 29. - Maximln zneitn odpadn vody vypoutn do kanalizace. 154
Tabulka 30. - Nasycen vody kyslkem v zvislosti na teplot. 157
Tabulka 31. - Pjem kyslkem hladinou pi teplot 20 C. 157
Tabulka 33. - Konzistenn forma kal. 185

10

SEZNAM OBRZK
Obrzek 1. - Plon znzornn rozdl mezi: a. strukturou kemene, tj. krystalickho SiO2 b. sklennho SiO2,
c. sodnokemiitho skla. 13
Obrzek 2. - Pehled vroby skla v esk republice. 15
Obrzek 3. - Vroba autoskel AGC Glass Czech. 17
Obrzek 4. - Recyklan linka na zpracovan sklennch step. 21
Obrzek 5. - recyklace a odstraovn sklennch step v 15 zemch EU 24
Obrzek 6. - pravrensk linka spolenosti AMT s.r.o. Pbram. 26
Obrzek 7. - Schma obhu obalovho skla. 32
Obrzek 8. - Solrn panely. 34
Obrzek 9. - Vroba autoskla. 36
Obrzek 10. - Pklad skladby. (Legenda: 1. vrstva zeminy, 2. geotextilie, 3. zhutnn pnov sklo, 4. PE - folie,
8. vnj izolace, 9. zdivo, 10. zkladov deska, 11- dren.) 39
Obrzek 11. - Schma pravy sklennch step. 44
Obrzek 12. - Pehled vroby porcelnu, keramiky a cihlskch vrobk v R. 46
Obrzek 13. - Kaolinov dl, tba kaolinu 46
Obrzek 14. - Vypalovn keramickch vrobk. 49
Obrzek 15. - Vypalovn porcelnovch vrobk. 49
Obrzek 16. - Vroba ruvzdornch vrobk. 50
Obrzek 17. - Vroba cihel. 52
Obrzek 18. - Schma obecnho technickho postupu cihlsk vroby. 54
Obrzek 19. - Schma technologie vroby hutnch jednorzovch dladic. 58
Obrzek 20. - Produkce prmyslovch odpad v R. 60
Obrzek 21. - Struktura prmyslovch odpad v R v r. 2009. 61
Obrzek 22. - Struktura spoteby prmyslovch odpad v R v r. 2009. 61
Obrzek 23. - Demolice objektu 74
Obrzek 24. - Snmek mikrosiliky s stmi cementu. Obrzek 25. Snmek vlken v cementov past. 86
Obrzek 26. - Snmek polymeru vyjmutho z cementov matrice. 87
Obrzek 27. - ????????????????? 87
Obrzek 28. - Schma hospodaen s materilem z kolejovho loe. 97
Obrzek 29. - Kontinuln zpsob vroby recykltu. 97
Obrzek 30. - arov zpsob vroby recykltu. 98
Obrzek 31. - Poplek z elektroodlova. 115
Obrzek 32. - Technologick linka na zpracovn a pravu poplku. 137
Obrzek 33. Zahuovac ndr. 140
Obrzek 34. - Schma gravitan zahuovac ndre 147
Obrzek 35. - Usazovac ndr. 148
Obrzek 36. - Schma mstsk istrny odpadnch vod. 159
Obrzek 37. - Popis istrny istrny odpadnch vod s aktivaci. 160
Obrzek 38. - Zkladn technologick schma itn mstskch odpadnch vod. 162
Obrzek 39. - Schma pnov flotace 163
Obrzek 40. - : ez sedimentan ndr s kolektorem (odbrnm objektem) 167
Obrzek 41 Lapae psku 171
Obrzek 42 Schma aktivace kalu 172
Obrzek 43. Schma lapee tuk 173
Obrzek 44. - Schma vrovho lapae 173
Obrzek 45. - Schma hydrocyklonu 174
Obrzek 46. - ???????? 175
11

Obrzek 47. -.Schma biologickho vegetanho filtru 176
Obrzek 48. Pskov filtr 177
Obrzek 49. - Kalov pole 180
Obrzek 50. - Kalov pole s aerac 181
Obrzek 51. - Kalov laguna 181
Obrzek 52. Scchma usazovn kal 187
Obrzek 53. - Schma kalovho hospodstv 191
Obrzek 54. - Schma suen kalu 192
Obrzek 55. - Pehled zkladnch technologii pro zpracovn kal z COV. 193
Obrzek 56. - Scan pehledu zkladnch technologi pro zpracovn kal z OV 193
Obrzek 57. - Psov lis 194
Obrzek 58. Schma uspodn ATS reaktoru 199
Obrzek 59. Schema linky odvodovn primrnho kalu 200
Obrzek 60. - Schma odvodovac lnky biologickho kalu 201
Obrzek 61. - Schma technologie EcoDry - firmy Andritz 202
Obrzek 62. Schma zpracovn a vyuiti istrrenskch kal. 204
Obrzek 63. - Kal z procesu itn odpadnch vod 205
Obrzek 64. - Drtika/tdika hrub frakce 217
Obrzek 65. - Nakldka materilu a nsledn transport 217

12

1 SKLSK PRMYSL
Sklstv jako takov pat mezi nejstar odvtv, m dlouholetou svtovou tradici. Prvn
sklovit hmoty, tzv. fajnse byly vyrobeny ji v 5. tiscilet ped Kristem v Mezopotnii a
Egypt.Skuten sklenn pedmty vznikaly pak v dob 1600 ped Kristem. Znalost
sklstv se ila do Evropy ze Stednho a Blzkho vchodu. Ohromn rozkvt
zaznamenalo toto odvtv v msk dob, kdy bylo ji vyrbno sklo obalov, okenn,
luxusn dekorovan, a nov pak ve 13. stolet
Ve sklskm prmyslu se vdy spolu s primrnmi surovinami zpracovval urit podl
odpadovho skla, pvodn vtinou z vlastnch zdroj, tj. zmetky nebo rozbit vrobky
(stepy), kter se vracely zpt do vroby. Racionln hospodaen se surovinami a energi a
pomrn snadn dostupnost step usnadnily vyuit tohoto odpadu a do bezodpadov
technologie vroby skla.

1.1 SKLO
Sklo pat k velmi vznamnm materilm s irokm uplatnnm v prmyslu, stavebnictv,
architektue i umn. Ve stavebnictv se nejastji pouv k zasklvn oken a dve.
Vznamn se uplatuje tak jako architektonick prvek, kdy hraje vraznou lohu pi
vytven interir a exterir.
Svm sloenm je sklo velmi podobn vyvelm horninm, ili prodnmu materilu.
Rozdlem je absence volnho kemene, kter by mohl zpsobovat silikozu.

Sklo je obecn ltka ve skelnm stavu, vznikajc ochlazenm taveniny, kter nen
provzeno krystalizac, ale plynulm rstem viskozity, a se ltka jev na venek pevnou.
Viskozita ltek ve skelnm stavu je tak vysok, e pi krtkodob deformaci se chovaj jako
pevn prun ltky. Skla nemaj uritou teplotu tn, nbr pod teplotou liquidu zvolna
mknou. V technick praxi jsou skla systmy na bzi anorganickch oxid ( sklotvornch
oxid - vtinou SiO
2
a psad).
1.2 VLASTNOSTI
Na rozdl od krystalickch ltek postrd struktura skla pravideln, symetrick a
periodick uspodn zkladnch stavebnch jednotek na del vzdlenosti (viz obr. 1).

13


Obrzek 1. - Plon znzornn rozdl mezi: a. strukturou kemene, tj. krystalickho SiO2 b. sklennho SiO2, c.
sodnokemiitho skla.

1.2.1.1 ZKLADN DRUHY SKLA

Bn technick sklo je sodno vpenat. Krom obyejnch kemiitch skel jsou znma
skla:
boro- kemiit,
kemiito-fosforen,
kemiito-arzenin.
Dal druhy skla:
rozpustn (vodn) sklo, sodn nebo draseln,
sodnovpenat sklo, nap. ploch, obalov, uitkov,
draselnovpenat sklo, esk kil,
draselnoolovnat sklo, olovnat kil,
speciln skla, optick, lepen apod.

Do specilnch druh skla se pidvaj i jin oxidy, nap.: ZnO, BaO, MgO, Al2O3 a Li2O.
Sloen skla se vyjaduje procentulnm pomrem jednotlivch oxid.
Sklo lze rozdlit podle rznch hledisek, poadavk a kritri:
Podle druh a elu pouit se vyrb sklo :
izolan ( tepeln ),
tvrzen,
bezpenostn,
protiporn,
nbytkov,
smaltovan,
14

fasdn,
protihlukov,
protislunen.
Jinm rozdlenm skla podle pouit :
technick (ploch, tzv. float),
obalov,
varn,
optick,
sklo pouvan v dopravnch prostedcch a specilnch strojch,
umlecko-prmyslov sklo,
stavebn,
sklo pro elektrick pstroje a elektrick zazen.
Podle zpsobu vroby:
foukan,
lisovan,
lit,
taen.
Podle pouit:
a) technick:
tabulov,
obalov,
chemick,
optick,
elektroizolan,
jin speciln.
b) umleck :
brouen,
biuterie.
Zpsoby opracovn skla:
ezn,
brouen,
lepen,
pskovn,
vrtn,
kalen ( tvrzen),
potisk,
leptn.

1.3 PVOD ODPADU A SLOEN SKLENNCH STEP

15

Jak ji bylo eeno, sklo je przran nebo prhledn ltka, kter vznik zchladnutm
kemiitanov nebo jin skeln taveniny. Sklo, resp. skeln materily, je mono rozdlit
podle cel ady hledisek, a to zejmna podle pvodu, chemismu, zpsobu vroby a pouit
Chemickm sloenm je sklo podvojn kemiitan (sodn) s jednm alkalickm a jednm
dvojmocnm kovem.

Obrzek 2. - Pehled vroby skla v esk republice.

Sklenn stepy vznikaj ze sklennch vrobk, kter ukonily svoji ivotnost, nap.
lomem. Dle to mohou bt vrobky na jedno pouit (lahve). Sklenn stepy maj vdy tvar
lomk, tlouky 1 - 5 mm (i vce) a rozmr ponejvce 5 x 5 cm. Ploch sklo m stepy
vt, u obalovho skla se vyskytuj nkdy i cel lahve. Ve zcela specilnch ppadech se
me jednat o jemn prek.
Sklo - sklenn odpady:
sklenn vlkno (izolan materily, skeln vata)
sklo obalov (npoje, potraviny, chemiklie)
sklo technick
sklo siliktov
jin sklenn odpad ( lepen skla, autoskla, drtoskla, solrn panely)

Sklenn vlkno se pipravuje z vhodnch sklovin mechanickm taenm, odstedivmi
zpsoby, pneumaticky nebo kombinac tchto metod. Podle dlky se rozliuje sklenn
sti, sklenn hedvb, sklenn vata a sklenn textilie pipraven tkanm. Povrch
odpsdnch sklennch vlken je zpravidla kontaminovn organickmi mazadly,
zmkovadly a pojivy.

1.3.1 SKLO OBALOV
16

Sklo jako materil ( obal ) je oznaovno za prodn produkt etrn k ivotnmu prosted,
nevykazuje hodnoty vyluhovatelnosti. Jednou z vznikajcch vlastnost je, e se d sklo
100% recyklovat, ani by se to odrazilo na jeho kvalit. Sklo je dobe vod odoln, co
zapiuje i jeho velmi pomalou rozpustnost v ivotnm prosted. Znanou vhodou je
tak jeho biologick inertnost. Obalov sklo sn teplou i studenou npl, lze v nm
sterilizovat i pasterizovat a zejmna hnd sklovina udruje obsah dlouho erstv.
Sklenn obal, kter se vyrob z recykltu m stejn vlastnosti, i vetn zdravotn
nezvadnosti, jako obal vyroben ze skloviny z primrnch surovin (sklsk psek, soda,
vpenec, ivec apod.). Ve vrob novho skla lze pout a 90 % step z odpadovho skla,
m se uspo primrn zdroje surovin a energie, a tm se sn produkce emis do ovzdu.
Kadch 10 % step ve smsi uet kolem dvou procent energie. Obal ze skla m tak
vhodu, e je inertn vi svmu obsahu a vi vtin neistot. Sklenn lhve jsou pro
svoje inertn vlastnosti vhodnm typem obal pro opakovan pouit (nap. opakovan
pouiteln pivn lhve). Na druh stran maj sklenn obaly tak sv nevhody. Jsou toti
pomrn tk a pomr mezi vhou obalu a objemem npoje i potravin je pomrn
nepzniv. Sklenn obaly jsou tak kehk, a ztuj tak manipulaci s nimi, zejmna
dopravu. Od potku 90. let podl sklennch obal na trhu klesl. Nahradily jej nov
materily, jako jsou npojov kartony nebo plasty (pedevm obecn znm PET lhve).
Vyuit sklennch obal zstalo pedevm v pivovarnickm i vinaskm prmyslu, kde
se obaly z jinch materil, nap. PET lhve nebo plechovky, ve vt me nesetkaly s
spchem. V potravinskm prmyslu m sklo svoje nezastupiteln msto pro balen
specialit a exkluzivnch potravin. U nealkoholickch npoj se sklo pouv pedevm u
obal s malm obsahem (20cl, 25cl, 33cl) a to pedevm v oblasti gastronomie. Se
sklennmi obaly se lze tak setkat u luxusnho drogistickho zbo. Druhm zdrojem
pvodu jsou restaurace, hotely a samozejm i prmysl, pedevm potravinsk.
Sklenn odpady jsou jako vyuiteln st komunlnch odpad sbrny v obcch oddlen,
v rmci tzv. separovanho sbru. Obyvatel odkldaj sklo do kontejner k tomu urench
nebo do jinch sbrovch ndob. Sklo se td na vtin zem esk republiky podle
barev, tj.na barevn a bl, co usnaduje vrazn lep vyuit step.

Specilnm druhem skla je vodn sklo. Vodn sklo sodn se pouv jako psada do
odmaovacch, pracch a istcch prostedk, jako pojivo pi vrob svaovacch drt i
pskovch forem ve slvrnch. V istrnch odpadnch jako odstraova tkch kov.
Dle pak jako lepidlo v paprenskm prmyslu i aktivtor pi vrob geopolymernch
materil. Pro vrobu ntrovch hmot,tmel,suchch maltovch sms apod. ve
stavebnictv se pouv draseln vodn sklo. Pro nron aplikace jako jsou prmyslov
podlahy, speciln protiporn materily, barvy apod. se pouvaj mn znm vodn skla
litn, sodno - litn a draselno litn.

17


Obrzek 3. - Vroba autoskel AGC Glass Czech.

Sklenn odpad
z vroby, vznik jako odpadn sklo nezneitn kodlivinami pmo ve sklrn. Toto
odpadn sklo se vrac zpt do vroby a nejedn se tud o odpad ve smyslu odpadov
legislativy, ale o druhotnou surovinu, vyuvanou v rmci recyklace,
sbrov sklo zskv se sbrem, organizovanm podnikatelskm zpsobem.
Monosti zskvn a sbru odpadovho skla jsou nsledujc:
prmyslov sbr,
separovan sbr od obyvatelstva,
z komunlnho odpadu tdnm na tdcch linkch,
vkup step ve sbrnch,
sklenn stepy z dovozu.

Prmyslov sbr, tj. sbr i spe vkup od velkch producent odpadovho skla. Stepy
jsou obvykle ist, jednodruhov, soustedn. Tyto zdroje vak vtinou nepesahuj
tvrtinu celkovho vskytu odpadovho skla a jsou i v esk republice vyuvny.
Separovan sbr od obyvatelstva je ve svt nejrozenjm zpsobem zskvn
sklennho odpadu pro nsledn optovn vyuit jako druhotn suroviny. Pi
separovanm sbru sm oban vye dva zvan problmy, vytd sklo od ostatnch
komunlnch odpad, nejlpe i barevn a odevzd sklenn odpad zdarma spolenosti.
Podmnkou spchu je promylen rozmstn sbrnch ndob, odpovdajc program
jejich vyprazdovn, dobr propagace a komplexn vchova oban a v neposledn ad
nvaznost na zpracovatelskou firmu (sklrnu), smluvn zajitnou.
18

Odpadov sklo a stepy od obyvatelstva, kter tvo soust komunlnho odpadu, jsou
nevyerpatelnm zdrojem. Odhady odbornk kolik skla je obsaeno v tuhm komunlnm
odpadu se znan li a to od 130 000 t/rok a 200 000 t/rok.
Tdn komunlnho odpadu na tdcch linkch na jednotliv sloky ve specilnch
tdcch zvodech - nejsou schopny produkovat sklo v poadovan istot a jejich provoz v
podstat postupn zanik. Provozovny jsou naopak tdc linky na sklenn stepy.
Vkup step ve sbrnch je pouvn vce ve svt ne v esk republice. V souasn dob
se jev jako neefektivn, systm vkupen a sbren bvalch Sbrnch surovin je nefunkn,
nebo zanikl pln.

Podle Katalogu odpad, vyhl.MP . 381/2001 SB., lze do sklennch odpad zaadit podle
pvodu:
10 11 Odpady z vroby skla a sklennch vrobk
10 11 03 Odpadn materily na bzi skelnch vlken
10 11 05 let a prach
10 11 09* Odpadn sklsk kmen ped tepelnm zpracovnm obsahujc
nebezpen ltky
10 11 10 Odpadn sklsk kmen ped tepelnm zpracovnm neuveden pod
slem
10 11 11* Odpadn sklo v malch sticch a skeln prach obsahujc tk kovy
(nap. z obrazovek)
10 11 12 Odpadn sklo neuveden pod slem 10 11 11
10 11 13* Kaly z letn a brouen skla obsahujc nebezpen ltky
10 11 14 Kaly z letn a brouen skla neuveden pod slem 10 11 13
15 01 Obaly (vetn oddlen sbranho komunlnho obalovho odpadu)
15 01 07 Sklenn obaly
16 01 Vyazen vozidla (autovraky) z rznch druh dopravy (vetn stavebnch
stroj) a odpady z demonte tchto vozidel a z jejich drby
16 01 20 Sklo
17 02 Devo, sklo a plasty
17 02 02 Sklo
17 02 04* Sklo, plasty a devo obsahujc nebezpen ltky nebo nebezpenmi
ltkami zneitn
17 06 Izolan materily a stavebn materily s obsahem azbestu
17 06 04 Izolan materily neuveden pod sly 17 06 01 a 17 06 03
19 12 Odpady z pravy odpad jinde neuveden (nap. tdn, drcen, lisovn,
peletizace)
19 12 05 Sklo
20 01 Sloky z oddlenho sbru (krom odpad uvedench v podskupin 15 01)
20 01 02 Sklo

Mimo odpad uvedench podle katalogovch sel lze za odpady z tto oblasti povaovat
sklenn sti vbojek a zivek, odpady ze zdravotnictv laboratorn sklo, sklo
z ambulantnch ordinac apod.. Obdobn lze zaadit i odpadn sklo z veterinrn pe. Dle
19

sem pat i odpad z vroby kyseliny kemiit a kemeliny a to bu nezneitn, nebo
zneitn organickmi, poppad anorganickmi kodlivinami.
Do skupiny jinch sklennch odpad pat tak autoskla, lepen skla obecn, skla
z obrazovek a monitor, skla solrnch panel.
U sklennch step je vdy nutn pro dal zpracovn a pouit jako druhotn suroviny
znt jejich pvod. Sklenn stepy mohou bt asto kontaminovny kodlivinami, kter
mohou vadit pi dalm technologickm zpracovn nebo pouit pi ternnch pravch.

1.4 SLOEN SKLENNCH STEP
Jak ji bylo eeno, zdrojem sklennho odpadu je vroba skla a jeho zpracovn,
zulechovn a brouen skla dle zpracovn a pouit sklennch vlken, plnn
sklennch ndob (obalov sklo), elektrotechnick prmysl, sbrny skla, komunln odpad
z domcnost, spoleenskch a stravovacch zazen, rekreanch objekt apod.

Typick sloen sklennch step:
SiO
2
68 - 74 %
Al
2
O
3
0,5 - 3 %
Fe
2
O
3
do 1 %
CaO 7 - 12 %
MgO 1 - 4 %
Na
2
O + K
2
O 12 - 15 %
SO
3
do 0,30%
Cr
2
O
3
do 0,25% (jen zelen skla)

Toto sloen m 90 - 95 % step, vyskytujcch se v odpadu. Odlin sloen maj skla
borosiliktov pro laboratoe, zdravotnictv a prmyslov aparatury, kter obsahuj 5 - 13
% oxidu boritho, B
2
O
3.
Dal skupinou jsou skla olovnat, obsahujc a 30 % PbO. Stepy
z pouitch televiznch obrazovek obsahuj oxid olovnat, barnat a strontnat. Existuje
jet cel ada specilnch skel se specifickm sloenm.
Vechny druhy sklennch step maj hustotu 2,5 - 3,0 g/cm
3
.
Obsaen tk kovy jsou pevn zafixovny v siliktov matrici, nemohou se tud
vyluhovat a to ani v slab kyselm prosted.
20

Vechna prmyslov vyrbn skla maj vbornou odolnost vi vod, kter je jednm z
poadavk na vrobek. Pokud se dostanou do pdy v podob pvodnch kus (vtch ne
cca 1 - 2 mm), probh rozpoutn ve vod velmi pomalu. Svm sloenm se prmyslov
skla bl vyvelm horninm, tedy prodnmu materilu. Neobsahuj vak voln kemen,
take prach ze sklennch step nevyvolv silikzu. Nepatrn rozpustnost skla a jeho
pbuznost s prodnmi horninami je dokonce vyuvan ve vrob mikrohnojiv. Protoe je
sklo biologicky zcela inertn, take biologick rizika mohou pochzet pouze ze zbytk
kodlivin zachycench na stepech. Z vluhovch zkouek vyplv, e znan st step je
ekologicky nezvadnm odpadem a vad spe mechanicky a vzhledov a znamenaj
znanou ekonomickou ztrtu.
Nepatrn st sklennho odpadu je nebezpen ivotnmu prosted a zdrav lid. Jedn se
o brusn kaly z brouen olovnatho skla. Tyto kaly jsou jemnozrnn (0,1 mm) a v dsledku
velkho mrnho povrchu se z nich vyluhuje vc olova, ne odpovd ppustn norm.
(1%)
Dalm problematickm sklennm odpadem jsou odpady sklennch izolanch vlken,
pojench fenolformaldehydovou pryskyic. kodlivinou je pedevm pojivo. Rovn
lepen skla nelze zatm recyklovat dnou znmou technologi a ukldaj se pevn na
skldkch.
Obdobn sklenn stepy z pouitch zivek a vbojek mohou bt zvadn svm obsahem
(luminofory, ppadn rtu). Tyto odpady se na vrobu obalovho skla nepouvaj.
Dalm zdrojem sklennch step a to nezanedbatelnm je jejich dovoz, jak ji bylo
uvedeno dve. Dovoz sklennch step je regulovn Ministerstvem ivotnho prosted a
tak cenou dovench step. Kvalitativn bvaj doven sklenn stepy pijatelnj
ne stepy z domcho separovanho sbru.

1.4.1 RECYKLACE SKLA
Sklo pat tradin mezi odpady, kter jsou zpracovvny zpt ve sklrnch, ve sv
pvodn, tud primrn technologii.
Recyklace sklskch step je v odborn literatue pokldna za jeden z spch modern
ekologick ekonomie. Do obhu se vrac prakticky cel mnostv surovin a st energie,
piem vlastnosti vrobku, obvykle sklennho obalu jsou stejn, jako pi vrob z novch
surovin, vetn zdravotn nezvadnosti. A to ve pi sporch nklad na vrobu
primrnch surovin, nklad na jejich taven, ale i nklad na odstraovn odpad u
pvodc odpadovho skla. Pesto vak je nutn chpat spory nklad jako relativn. Z
uvedenho vyplv, e recyklace skla je dleit nejen ekologicky a ekonomicky, ale je
jednm z technologicky nejjednoduch a prakticky nejpropracovanjch recyklanch
okruh. Aby se tento okruh uskutenil, mus tak pinet zisk vem zastnnm
subjektm, navc se jedn o spn obalov materil.

21


Obrzek 4. - Recyklan linka na zpracovan sklennch step.

Recyklace skla m i sv nevhody, kter spovaj ve zven odpadu ve sklrnch, nebo i
nejlpe vyitn stepy obsahuj technologicky nebezpen neistoty, vedouc k vrobnm
ztrtm. Dodvan sklenn stepy nemaj vdy zcela pesn sloen a vyaduj astou
kontrolu. prava step ped jejich zpracovnm je nron a nkladn. Kvalitu
dodvanch step a tm i efektivnost recyklace vrazn ovlivuje zdroj a zvolen zpsob
sbru step.
Vyspl evropsk stty (vcarsko, SRN, Belgie, Holandsko, Rakousko), dosahuj v
separovanm sbru vraznch spch. Podstata spov v tom, e tyto zem zaaly se
sbrem brzy (70. lta) a i kdy zpotku separovan sbr byl ztrtov, tak vytrvaly. V
souasn dob se naopak v tchto zemch projevuje pebytek step, kter lze zpracovat v
barevnm skle. Intenzivn se proto pracuje na zlepen tdn step podle barev a
vytiovn pms.
Se separovanm sbrem v R bylo zapoato v 1. polovin 80.let podniky Sbrnch surovin.
Byly zaznamenny dobr vsledky, avak aktivita podnik klesla, protoe nebylo
dosahovno
oekvanch zisk. Optn oiven separovanho sbru bylo zahjeno potkem 90let,
avak s nevraznm efektem. Pin je nkolik, a sice nedostaten informovanost oban,
minimln propagan kampa a chyb podpora sttu. Projevuje se vtinou nedostaten
pe obc o sbr, podpora vznikajcm podnikatelskm subjektm, finann nronost,
nvaznost na zpracovatelsk prmysl apod. Separovan sbr postrd systmov pstup,
zejmna provzanost a spoluprci vech zainteresovanch subjekt. Problmem i nadle
zstv istota step. Ve druhm zkon o odpadech - novelizovanm .125/1997,
s platnost od 1.1.1998, byla povinnost separovanho sbru komunlnch odpad dna
obcm pmo. Separovan sbr komunlnch odpad v obcch (skla) je realizovn i
prostednictvm sbrnch dvor.
22

V roce 1993 bylo v esk republice separovanm sbrem zskno tm 11.000 tun skla,
co je necelch 5 - 8% pedpokldanho vskytu v tuhm komunlnm odpadu (200 000
t/r, 40-50 % blch, 20-30% hndch a 20-30% zelench). Od poloviny devadestch let
mnostv skla ze separovanho sbru poklesl, jednak dky vyuvnm plastovch nebo
kombinovanch obal v npojovm prmyslu (krom prmyslu pivovarnickho), avak
jist nrst byl zaznamenn v souvislosti s povinnost uskuteovn separovanho sbru
komunlnho odpadu.
Sklo je stabiln, hygienicky nezvadn materil. Vhody a nevhody sklennch obal byly
zmnny ji dve. Veker obalov sklo je mon recyklovat zpt na sklo, jak ji bylo
uvedeno. Tato vlastnost dl ze skla velmi ekologick obal. Jeho nevhodou je vak vha,
kter se ekonomicky projevuje zejmna pi peprav, rozbitnost, nutnost pozen mycch
linek, u vratnch obal pak vybrn. Nen pli rozumn upednostovat sklenn obaly na
jedno pouit. Nevhodou sklennch obal je pak i jejich kehkost obalu, kter vede
k rozbit a znehodnocen obsahu. U vratnch obal je pak nutn potat se systmem
zptnho odbru, vybrnm zloh a v neposledn ad s vybudovnm mycch linek.
Sklsk prmysl v esk republice, zejmna pak vrobci obalovho skla maj kapacitu a
zjem o vyuit sklennho odpadu a step, zskanch separovanm sbrem od
obyvatelstva. Vzhledem k tomu, e zatm tento faktor nefunguje dle jejich poteb,
uskuteuj st svch poteb sklennch step dovozem ze zahrani, zejmna ze SRN.
Nejvtm zdrojem sklennch step je sklo a sklenn obaly. Jedn se ze 70% o lahve a
z 22% o konzervov sklo.
1.4.2 Vhody recyklace skla pro vrobu obalovho skla

Recyklac skla se uet energie (cca 2% energie na 10% step), kter by byla nutn pro
roztaven vpenatch a hoenatch uhliitan. Dle se pak jedn o sporu surovin jako je
dolomit, soda, ivec, sklsk psek. Dleitm faktorem je i as, kter se sniuje zrove se
stoupajcm mnostvm sklennch step ve vszce. sporou surovin se tak et prodn
zdroje, nedochz k zabrn pdy.
Sklenn stepy neobsahuj ji zrnka psku, kter vyaduj vt teplotu pi taven a
zpsobuj vady na vrobcch.
Sklsk kmen obsahuje alklie, kter zpsobuj, e 98% SiO2 sed na klenbu vany a
rozpout ji. Pi taven sklennch step vydr tavic agregt del dobu, nebo nen
atakovn ji zmnnmi alkliemi.
Se vemi tmito vhodami zce souvis finann prostedky, kter mohou bt uspoeny a
vyuity pak nsledn napklad k modernizaci podniku.
Jistou vhodou by mohl bt i fakt, e recyklace skla je zce propojena se sbrem a
dotiovnm skla, co znamen dal pracovn pleitost.
Recyklac 0,7 litrov lhve se uet tolik energie, e posta na svcen 100 W rovky po
dobu 4 hodin.


23

1.4.3 NEVHODY RECYKLACE SKLA
Ve m sv vhody a nevhody, nejinak je tomu i u recyklace skla. Proces recyklace skla je
ovlivnn nkolika faktory, kter mohou samotnou recyklaci omezovat i i pmo
znemoovat. Jedn se v prv ad o nedokonal vytdn skla, vyuit sklennch step
je zvisl na obsahu kontaminant.
Mnostv uit sklennch step ve vszce do sklskch pec a stupe recyklace
sbrovho skla jsou odvisl od mnostv, kter jsou k dispozici a od istoty dodvanch
step.
Nejvce step se pouv pi tavb zelenho skla, kde nejsou problmy s barevnou
istotou. Ve vcarsku a v SRN se pi vrob obalovho skla uv ji desetilet pdavek
step nad 80%. U ns se dlouhodob osvdily pdavky kolem 70% step ve vszce. U
hndho skla se ve svt pouv pdavek a 65% step, s ohledem na nedostaten
mnostv istch hndch, ppadn blch step. U blho skla jsou vysok poadavky na
istotu, nejvy pdavky a 60% step se pouvaj v nkterch vrobch obalovho skla.
Modern technologie umouj vy podl step ve vszce a sice: u blho skla 70 %
vyitnho skla, u hndho skla 80 % a u zelenho skla a 98 % step. Jin zdroje uvdj,
e podl sklennch step ve sklskm kmeni u zelen suroviny me dosahovat a
plnch 100%, u bl podle kvality step a 80%. Plat, e m vy je podl step, tm
ni je energetick nronost na taven. Kadch 10% step sniuje energetickou
nronost o 2%.

Tabulka 1. - Mnostv recyklovatelnch odpad z nevratnch obal v systmu EKO KOM
Recyklace 2002 2003 2004 2005 2006
PAPR 62% 67% 79% 85% 92%
SKLO 57% 57% 65% 68% 74%
PLASTY 27% 34% 38% 42% 46%
PET npojov 33% 34% 40% 49% 52%
Ostatn PLASTY 24% 33% 37% 39% 44%
KOVY 35% 40% 37% 32% 44%
CELKEM 45% 49% 56% 60% 66%

24


Obrzek 5. - recyklace a odstraovn sklennch step v 15 zemch EU

1.4.4 KVALITATIVN POADAVKY NA RECYKLOVAN SKLO
V podvdom obyvatel panuje nzor, e sklenn odpad, kter je odkldn do specilnch
sbrovch kontejnr, je ji druhotnou surovinou pro sklsk prmysl. Avak mezi
sklennm odpadem a sklskmi stepy vstupujcmi do vrobnho procesu je diametrln
kvalitativn rozdl a tud tak znan objem vynaloen potebn prce a s n souvisejc
nklady. Aby sklo bylo znovu pouito v prmyslu jako surovina pro vrobu novch vysoce
hodnotnch sklennch vrobk, je nutn podrobit stepy procesu jejich pravy.

1.4.5 POSTUP PRAVY SKLENNCH STEP
Neupraven sklo je dopraveno drhou i nkladnmi vozy na stepovou linku. Pot je
naloeno do pjmovch zsobnk a dopravnkovmi psy transportovno do tdc linky
Zde nejprve dochz k runmu peditn od hrubch neistot (zbytky komunlnho
odpadu,) a od dalch nedoucch pms, kter by mohly pokodit i ucpat technologii. po
runm peitn vstupuj stepy do vlastn pravny. Dochz k drcen step a jejich
nslednmu rozdlen na rzn frakce. Vibran tdie rozdluj tdn materil do ty
zrnitostnch frakc.

1.4.5.1 FRAKCE 0 - 5 MM

25

Tato frakce je dopravovna pmo do sila pro konen zpracovan mchan sklo.
Alternativn me bt tato frakce dopravovna, jestlie je poadovna barevn istota,
pes peazovac vklopnk do odpovdajcho sila pro barevn vytdn hotov sklo.

1.4.5.2 FRAKCE 5 - 12 MM
Tato frakce je pivdna k separtorm KSP. Ve strojch je tdn materil prosvcen a v
zvislosti na stupni absorpce svtla jsou z nj odloueny nedouc ltky (keramika,
kameny, porceln atd.). Nedouc ltky jsou vyfouknuty tlakovmi tryskami. Stepy
mohou bt i dle poteby dopraveny do tdiek barevnho skla (BWG - separtory), kter
zlep jeho barevn sloen. K tomu jsou vytdny z blho skla, zelen a hnd pmsi.
Separtory pracuj na stejnm principu jako KSP - separtory, jen je zde uito absorpn
spektrum pro rozlien druh skla.

1.4.5.3 FRAKCE 12 - 36 MM
Tato frakce je tak pivdna k separtorm KSP. Ve strojch je tdn materil prosvcen
a v zvislosti na stupni absorpce svtla jsou z nj odloueny nedouc ltky (keramika,
kameny, porceln atd.). Nedouc ltky jsou vyfouknuty tlakovmi tryskami. Stepy
mohou bt i dle poteby dopraveny do tdiek barevnho skla (BWG - separtory), kter
zlep jeho barevn sloen. K tomu jsou vytdny z blho skla, zelen a hnd pmsi.
Separtory pracuj na stejnm principu jako KSP - separtory, jen je zde uito absorpn
spektrum pro rozlien druh skla.

1.4.5.4 FRAKCE VT NE 26 MM
je vrcena zpt k optovnmu podrcen na men frakci a kontinuln je pimchvna zpt
do technologie.

1.4.6 OBALOV SKLO
Upraven sklo odebraj sklsk hut, kter mohou z tto suroviny vyrbt rozmanit
vrobky. Mezi n pat vechny druhy dutho skla, nap. lahve na vno a sekt,
konzervrensk obaly, lahve atd. Odbratel maj vysok nroky na sklenn granult.
Proto podlh hotov vytdn sklo (barevn tdn - bl, hnd, zelen - nebo mchan
sklo) neustlm kvalitativnm zkoukm. Celkov maximln dovolen hodnota pro
neistoty in 0,012%, pro KSP samotn jen 0,002%. Akceptovateln podl neistot nesm
nap. u blho skla pekroit 0,5%. Nejvt nebezpe pro tavbu skla znamenaj pmsi a
neistoty ve stepech. Nejobtnjm zneitnm jsou anorganick ltky, zejmna
porceln, slinut keramika a romaterily se ve sklovin nerozpoutj a vytvej
kamnky ve vrobcch, m se zvyuje lmavost skla a sniuje jeho jakost. Sklrny proto
maj sv poadavky na kvalitu dodvanch step. Kvalitativn podmnky dodvek mohou
bt tm mk, m innj je prava step. V esk republice je pouze AVIRUNION , a.s.
vybaven linkou na tdn a pravu sklennch step. Jedna linka je umstna v zvod
Sedlo u Karlovch Var. Linka je zaloena na elektromagnetickm oddlen eleza a
eleznch kov, runm tdn, drcen a stovn. prava step ped jejich zpracovnm je
26

nron a nkladn a vyaduje stle dokonalej technick vybaven. Druh linka je ve
firm ATM s.r.o., v Pbrami.

Obrzek 6. - pravrensk linka spolenosti AMT s.r.o. Pbram.

Pklad:
V jedn tun sklennch step sm bt obsaeno pouze 5 gram nemagnetickch kov, 25
gram cizorodch kamnk (porceln, keramika) a 300 gram organickch ltek (papr,
plasty, korek). V tchto stepech nesmj bt obsaena skla olovnat, lepen (eln
autoskla), borosiliktov, TV obrazovky a skla s drtnou vlokou, viz dle kvalitativn
poadavky.
Souasn kvalitativn podmnky dodvek sklennch step pro Avirunion,a.s. a Vetropack
Moravia Glass, a.s. jsou nsledujc:

27

Tabulka 2. - ??????
STEPY NEUPRAVEN
AVIRUNION VMG
% %
kovov pmsi max. 0,10 0,20
anorganick ltky, kameny, psek, kvra max. 0,40 0,0
keramika, porceln, romateril max. 0,10 0,20
organick ltky, papr, plasty max. 1,60 1,50


Tabulka 3. - ??????

STEPY UPRAVEN
AVIRUNION VMG
g/t g/t
kovy magnetick 5 0
kovy nemagnetick 60 5
keramika 100 0
kameny 100 25
romateril 0 0
organick ltky 500 300
vlhkost 2 2

Tabulka 4. ?????
SLOEN STEPU AVIRUNION VMG
barevn stepy (nejmn 20%, pokud
mono stl pomr)
od kad barvy
bl stepy do (2% hndch) max. 0,5% jinch barev do1% zelench
hnd stepy (do 3% blch) max. 2% jin barvy do 5% zelench
zelen stepy (do 15% blch) 25 - 35% jinch barev do 10% hndch

Podl frakce pod 5 mm by ml bt men ne 7,5% celkov hmotnosti.
28

1.5 SPORA SUROVIN A ENERGIE
Recykalce skla pro sklsk prmysl znamen, jak ji bylo eeno, sporu surovin (soda,
psek, vpenec) a pedevm sporu energie. spora nklad na surovinyje asi ze 3/4
tvoena sporou nklad na sodu
Pklad:
Sbrem 40.000 t sklennho odpadu se uet piblin 29 000 t sklskho psku, 5 000 t
dolomitu a vpence a 5 000 t sody. Psky, dolomity a vpence nen nutno tit a dle
upravovat, sodu nen nutno vyrbt se vemi ekologickmi dsledky chemick vroby.
Omezenm tby psku , vpence a dolomitu se omez devastace krajiny, stejn jako
sporou zhruba 20 tis.m
3
prostoru na skldce pro odpad, kter se zatm neum vyut
nebo je jinak nevyuiteln.
spory jsou zvisl na sloen step, me ztrt a druhu skloviny a pohybuj se od 1250,-
a do 1490,-K na 1 t recyklovanho skla. Obdobn spora energi zvis na druhu a st
sklskch pec a pohybuje se od 1,5 do 2,5 GJ na 1 t recyklovanch step.
Nejvtmi vrobci obalovho skla u ns je Avirunion ,a.s. Teplice a Vetropack Moravia
Glass, a.s. Kyjov. Tyto dv spolenosti vyrobily v roce 1993 celkem 306 tis. t sklennch
obal. Pi vrob pouily 106 tis. t sklennch step, avak zhruba polovina tohoto
odpadu byla dovezena ze zahrani.
VMG ron spotebuje 78 543 tun sklennch step, co znamen 66,4% recyklaci. VMG
by mohla spotebovat jet o 30% vce step, tedy o 23 5623 tun step. Touto spotebou
23 5623 t step by se uetilo 14 tun psku, necelch 5 tun sody, 3 tuny dolomitu, 2 tuny
vpence a pes 9 tun ivce. Pro nzornost je cel vpoet uveden v tabulce .2.

Tabulka 5. ????????
bl hmotnost (t) pepoet (kg) potebn mnostv (t)
sklovina 2,379 t 1 000 23 563
psek 1,427 t 599 832 14 134
soda 0,487 t 204 708 4 824
dolomit 0,3009 t 126 482 2 980
vpenec 0,231 t 97 100 2 285
ivec 0,954 t 401 009 9 449

Kadch 10% pouitch step znamen pro VMG sporu paliva ve vi 2,5%.

29

Ve studii zpracovan pro vhled vroby obalovho skla byl oekvn nrst vroby
obalovho skla a o 57% k r. 2000. Pedpokldal se nrst vroby zejmna hndho skla o
86%, zelenho skla o 66% a blho skla o 42%. V ppad, e vvoz obal bude vzrstat
mrn s vrobou (pp. nim tempem) a nedojde k podstatnm zmnm v dovozu
sklennch obal, oekvan nrst vroby bude mt vliv na vskyt skla v komunlnm
odpadu, lze potat s mezironmi nrsty o 4% od r. 1997. Vvoj obalov techniky a
pouvanch materil se vak bhem druh poloviny devadestch let odklonil od
pouvn sklennch obal pro npojov prmysl. Pednost dostaly plastov a
kombinovan obaly, poppad tetrapaky.
30

Tabulka 6. Podl sbru a recyklace odpadu skla v Evrop v letech 2005 a 2006.
Zem Sbr skla 2005
(tis. metrickch
tun)
Sbr skla 2006
(tis. metrickch
tun)
Pomr recyklace
v roce 2006
Rakousko 207 214 84%
Belgie 318 317 (2) 91%
Bulharsko - 54 33%
esk republika - 146 76%
Dnsko 119 119 75%
Finsko 50 50 72%
Francie 1,882 1,903 60%
Nmecko 2,521 2,550 69%
ecko 30 20 10%
Maarsko - 25 18%
Irsko 98 98 81%
Itlie 1,211 1,256 59%
Nizozemsko 423 432 77%
Norsko 54 53 90%
Polsko 250 270 28%
Portugalsko 156 181 46%
Rumunsko - 16 9%
Slovensko - 40 35%
panlsko 745 840 51%
vdsko 155 159 92%
vcarsko 308 308 96%
Velk Britnie 1,259 1,303 (6) 50%
Celkem 9,882 10,459 61%

31

1.5.1 POUIT OBALOV SKLO A JEHO OBH V R
Pkladem recyklace skla je obh obalovho skla, uveden jako schma na nsledujc
strnce. Zdroje pro zskvn pouitho obalovho skla jsou obdobn jako pro zskvn
sklennho odpadu obecn a zhodnocen na druhotnou surovinu je mon rozlenit na:

prmyslov, odpad z plnren obal - z konzervren, pivovarsk, vinask, tukov aj.
prmysl, vroba nealkoholickch npoj, mlnch vrobk. Prmyslov zdroje
jsou v R podchyceny a tm pln recyklovny, in 10-20% celk.odp.
komunln, komunln odpad z obc, domovn odpad, odpad ze ivnost, ze
separovanho sbru, sbrnch dvor pohybuje se od 12,1 do 12,5 kg/obyv./rok.

32


Obrzek 7. - Schma obhu obalovho skla.

Podle daj stavu komunlnho hospodstv Praha lze z hlediska vskytu upotebenho
obalovho skla charakterizovat komunln odpad nsledovn:
33

Tabulka 7. - ??????
Druh bytov zstavby Mrn vskyt odpadu
kg/obyv. tden
Hmotnostn podl skla v %
centrln 2,1 8,9
smen 4,7 5,6
vilov 5,9 3,1
pmstsk 8,2 3,7

1.6 OSTATN SKLSK VROBY
Sklenn odpady se vyuvaj krom vroby obalovho skla jako surovina ve sklrnch pro
vrobu:
tzv. ernho skla (Marbit), do kterho lze zuitkovat jakkoliv druh sklennho
stepu,
plochho skla s drtnou vlokou
tabulovho lisovanho skla, profilovanho
nenronch zrcadel,
sklennch vlken (skeln vaty), pouvanch jako izolace kotelen, teplovod nebo
jako protiporn vpln dve.
pnovch skel, odoln proti kyselinm, neholav, s vbornmi zvukovmi a tepeln
izolanmi vlastnostmi (s dobrou mechanickou opracovatelnost nstroji na
opracovn deva)

1.6.1 ODPAD ZE SOLRNCH PANEL
ivotnost solrnch panel se odhaduje na 25-30 let. Ale me bt i mnohem del. Nebo
krat, zle na vrobci. Panel je vhodn vymnit tehdy, kdy jeho innost poklesne pod
20 %. Serizn vrobci uvdj pokles o 10 % po uplynut zhruba 10 let a pokles innosti
pod 20 % po uplynut zhruba 25 let. Panel je tak samozejm nutn vymnit pi
mechanickm pokozen, nebo pokozen zpsobenm vandalismem.
Ne vechny solrn panely jsou stejn. Nkter mohou obsahovat nebezpen ltky.
Napklad kadmium. V R dajn pevauj panely s lnky z krystalickho kemku.
Kemk je zde zastoupen 15%, sklo 67% a hlink 18% (v souasnosti se vyrbj i panely
bez hlinkovch rm). Tyto materily lze recyklovat v podstat stoprocentn. Dle je
v panelu mal podl plastovch komponent. V solrnch panelech jsou rovn zastoupeny
dal tk kovy v mnostv 0,01%, ty se nerecykluj. Je nutn uvaovat o ppadn mon
toxicit. Solrn panely maj zatm vjimku z jist smrnice (2002/95/ES) o omezen
pouvn nebezpench ltek.
34


Obrzek 8. - Solrn panely.

1.6.1.1 RECYKLACE SOLRNCH PANEL

Pvodn systm recyklace v principu spoval v rozebrn panel, chemickm oitn a
nslednm optovnm pouit. Tento postup vak zaal naret na technologick pokrok.
Jednotliv lnky jsou ten a ten a tato relativn primitivn metoda recyklace s sebou
nesla riziko, e se jednotliv lnky zni. Ke slovu se tedy postupn dostvaj
recyklovateln materily. Napklad kemk, stbro a dal kovy je mon upravit do
maximln ist formy.
Recykluj se jak pokozen tak i nepokozen panely. Zpravidla se panel nejprve zaheje,
m se uvoln pojidla. Pak se jednotliv materily mechanicky nebo chemicky od sebe
oddl. Pi tomto zpsobu recyklace veobecn plat, e hlinkov rm se zrecykluje
kompletn a sklo s kemkem vykazuj asi 10% odpadu.
Evropsk smrnice EU 2012/19/EU vyaduje od roku 2015 zajistit u solrnch panel pi
jejich odstraovn 70% recyklaci a 80% vyuit. To znamen, e minimln 70% kadho
panelu se mus zrecyklovat na druhotn suroviny a dalch 10% se me vyut napklad
pro vrobu energie. Zbylch 20% lze odstraovat uloenm na skldku. Od roku 2015
naizuje smrnice EU 2012/19 pesn materilov vyuit pi odstraovn solrnch
panel.
Jak ji bylo eeno, Ve zmnn smrnice EU od roku 2015 naizuje, e 70 % kadho
panelu je teba zrecyklovat. A pokud se m solrn panel recyklovat, pak by mla bt
recyklace efektivn pedevm finann.
Typick krystalick solrn panel m nejvt hmotnostn podl skla (70%). Toto sklo vak
nen voln pstupn, protoe jsou k nmu pitaveny dal vrstvy (EVA flie, kemkov
35

lnky, tedlar). Ty jsou velmi tko oddliteln a proto nesta panel jednodue rozmltit
kladivem a stepy zamst. Toto sklo je teba rozdrtit na velmi jemn zrnka a ostatn
materily od nho sloit odseparovat. Separaci skla navc komplikuje to, e vrobci
pouvaj rzn druhy skel. Tm se zskv smsn sklo (stepy), kter nelze pout ve
sklskm prmyslu tak, jako lze pout sklo jednodruhov. Pro sklo zskan drcenm
solrnch panel je teba hledat uplatnn, kter v souasnosti spov v izolanch
hmotch a stavebnch vplnch. Bez nadszky tak lze ci, e nklady na drcen a dal
pravu skla v dnen dob pevyuj zisk pi prodeji tto suroviny.
Dal problematickou soust solrnch panel jsou rzn druhy plast. A opt je to
druhov rznorodost, kter komplikuje recyklaci. Pitom plasty mohou tvoit a 15% vhy
kadho solrnho panelu. Plasty se zskvaj mechanickm zpracovnm, a monosti jejich
dalho vyuit jsou velmi mal. Navc nemalou st plast je teba selektivn zlikvidovat,
protoe obsahuj aditiva. Kovov sti solrnch panel tvo pevn hlink - a10% vhy
solrnho panelu. Hlink se opt oddluje vtinou mechanicky a je mon ho dodvat ke
standardn recyklaci. Dalmi kovy jsou olovo, stbro apod. Pokud bychom mli ct, co je
na recyklaci solrnch panel ekonomicky ziskov, pak by se s nejvt pravdpodobnost
jednalo o hlink z rm a stbro. V solrnch panelech jsou zastoupeny tak dal
sloueniny, kter v odpadech pat do kategorie nebezpench, nap. zpomalovae hoen.
Jen v roce 2008 se v Evrop oficiln odstranilo na 3 800 tun solrnch panel. Zodpovdn
vrobci s touto skutenost potaj a sna se nabzet produkty, kter je mon recyklovat
(zejmna se jedn o kemk) nebo alespo ekologicky odstranit.
Nkter sousti fotovoltaickch panel je dnes mon optovn vyut pi vrob panel
novch (a tak teoreticky i snit jejich vrobn cenu). Nejvtm trhem fotovoltaiky je
Nmecko. Je tedy logick, e velk mnostv firem m sdlo prv tam. Jist nmeck firma
pak ve sv studii uvd, e z vce ne 1,7 milion solrnch panel v Nmecku se u v roce
2012 mus zlikvidovat kolem 4000 tun. Pro rok 2020 stejn firma (Oekopol) odhaduje
likvidaci 35 000 panel.

1.6.2 ODPAD Z AUTOMOBILOVCH SKEL

Automobilov skla (autoskla) lze rozdlit na:
eln,
bon a
zadn.
eln skla lze rozdlit na montovan do gumy, lepen do karoseri a podle zabarven. eln
skla jsou dle vybavena vyhvnm, senzory, antnami, akustickmi fliemi a zptnou
projekc. Obecn se eln sklo skld ze dvou skel, irch nebo zabarvench a flie.
Odpad z automobilovch skel vznik pi jejich:

vmn,
drb autoparku (dopravnch prostedk),
36

likvidaci autovrak a jinch dopravnch prostedk.

Identifikace problm autoskel v dopravnch a pepravnch prostedcch. Hlavn
podnikatelskou innost pvodce odpad je zajiovn hromadn dopravy osob a zbo.
Produkce odpad, a to jak nebezpench, tak i ostatnch vznik pepravci, nebo dopravci,
jako pvodci odpadu. Pedevm pi drb a opravch jednotlivch typ vozidel
hromadn dopravy na provozovnch a v opravrenskch nebo drbskch dlnch.
Produkce odpad (nap. ve velkch mstech) je pmo zvisl na potu a rozsahu drby a
oprav jednotlivch druh vozidel (autobus, autoparku), na mnostv rekonstruovanch
tramvajovch trat a tunel metra, a na objemu rekonstrukc budov. Nevyeen bvaj
zpsob a pstup kde mme rezervy v pstupu k nakldn s odpadem z prostedk
mstsk hromadn dopravy a autoskel (dle jen autoskel). Pklad z provozu MHD v Praze:
Typy skel v MHD:
kalen,
ttiv,
lepen,
s foli uvnit.


Obrzek 9. - Vroba autoskla.

1.6.3 SKLENN ODPADY Z TELEVIZNCH OBRAZOVEK A MONITOR
Obrazovkov CRT sklo jako odpadn materil z televizor a monitor nen v esk
republice dosud nijak systematicky recyklovno. Skladkovn tohoto skelnho odpadu je
vzhledem k obsahu nkterch toxickch prvk omezeno pouze na skldky nebezpenho
odpadu, co je vak finann nron. Nkdy se pouvaj tyto stepy jako plon drenn
vrstva ve skldkch nebezpench odpad. Proto je odpadn CRT sklo v souasn dob
vyveno
37

do zahrani, konkrtn do ny, avak nsk strana u nyn dovoz tohoto odpadu omezuje.
Globln objem vroby televiznch obrazovek a potaovch monitor inil v roce 2002
piblin 245 mil. kus. V EU bylo v roce 2003 vyrobeno piblin 525.000 tun
obrazovkovho skla k vrob monitor a televiznch obrazovek. Prmrn doba pouvn
televiznch pstroj se pohybuje od 10 do 12 let, avak trv piblin 20 a 25 let, ne se
dostane televizn pstroj do recyklanho kolobhu. Dle odhadu v roce 2007 pipadlo v
Evrop kad rok 500.000 a 1,000.000 tun obrazovkovho skla na recyklaci i likvidaci.
Tato sla poukazuj na to, e vyazen televizn obrazovky a monitory pedstavuj
pomrn
velk mnostv toxickho odpadnho materilu, kter je poteba efektivn vyut nebo
bezpen odstranit.

1.7 VYUIT SKLENNCH ODPAD V JINCH PRMYSLOVCH ODVTVCH
Na zklad naich i zahraninch zkuenost lze sklennch step pout prakticky bez
pravy v jinch prmyslovch odvtvch, nap.:
Ve stavebnictv na vrobu sklennch cihel, obkladovho materilu, podlahovch
krytin, uml bidlice, ve form sklenn vaty jako podlahov izolace, po prav
(mlet, drcen) jako nhrada sldy do omtkovch materil (bzolitovch maltovin).
V silninm stavitelstv - pouv se t jako pomocn materil pi vstavb silnic
(nap. Glassasfalt s obsahem 60% mletch sklennch step). Pdavek jemn
mletho skla do povrchovch ivinch vrstev vozovek pi umlm osvtlen
vyvolv optick jev a zvyuje svtelnost osvtlen plochy.
vodn hospodstv - ze smsi plastickch hmot a rozemletch step lze tvarovat
kanalizan trubky.
zemn prce - rub drcen stepy o vt zrnitosti dobe poslou jako zsypov
pchovateln materil, pedevm u liniovch staveb, ale t jako tepeln izolan
zsypov a vplov materil staveb.
strojrenstv - upraven odpadov sklo lze pout i na vrobu mazadel pro lisovn
kov za vysokch teplot a tlak.
jin pouit - drcen sklo nachz uplatnn i jako odrazov materil pro svtlo,
plnidlo do ntrovch hmot, jako brusn materil na skeln papry a brusn kotoue
nebo pi vrob biuterie

1.8 PEHLED VYUIT RECYKLOVANCH STEP V NESKLSKCH
TECHNOLOGICH:
Vroba asfaltovch sms plnnch mletm sklem.
Vroba obkladaek, dladic a blok.
38

Vroba pnovho skla a tepeln izolanch materil.
Plniva do ntrovch hmot a plast.
Vroba telegrafnch sloup (sklenn vlkna).
Brusn kotoue, skeln papr, krttka zpalek.
Cementace.
Mikrohnojiva (tzv. agrofrity).
Vitrifikace odpad.
1.8.1 PEHLED VYUIT ODPADNHO SKLA VE SPOJEN S JINMI ODPADY:

Vroba dladic "Krystalitu": sklo + psek.
Vroba sklokeramickch tvarovek: sklo + zeolity.
Vroba tvarovek, dlaby: sklo + struska + slvrensk psky.
Vitrifikace nebezpenho odpadu:
poplky z tepelnch elektrren,
kvra a popel ze spaloven odpad
radioaktivn odpad.

39

1.8.2 STAVEBNICTV
Ve stavebnictv bylo v poslednch letech vyvinuto nkolik novch stavebnch prvk nebo
hmot na bzi sklennch step. Pkladem je granult z pnovho skla jako tepeln izolan
stavebn materil. Jedn se o nov a ne zcela bn stavebn materil, kter vznikl teprve
nedvno. V kvtnu 2009 byla zahjena vroba pnovho skla v Hornm Rakousku
v msteku Gaspoltshofen pod obchodnm nzvem GeoCell a nyn se dov i do R. Jde o
umle vyrbn kamenivo vyroben recyklac odpadnho, vtinou obalovho skla, je se
v souasn dob, pi dobe organizovanm sbru skla v evropskch zemch, nesta
zpracovvat pro zptnou vrobu obalovho i jinho skla. Monost jeho dalho zpracovn
byla vyvinuta v Nmecku a vznikla technologie, jej finlnm produktem je umle vyroben
vysoce porzn a tud velmi lehk kamenivo pro stavebn ely. V esk republice se tento
produkt obecn oznauje jako pnov sklo. Jeliko zkladn surovina pro jeho vrobu je
z cca 90 % odpadn sklo, jedn se o ekologicky velmi pznivou vrobu a vsledn produkt
je ekologicky ist a nezvadn materil. Tm se zhodnot druhotn suroviny a ve vrobnm
procesu odpad poten energie potebn pro vrobu skla.

1.8.2.1 PNOV SKLO


Obrzek 10. - Pklad skladby. (Legenda: 1. vrstva zeminy, 2. geotextilie, 3. zhutnn pnov sklo, 4. PE - folie, 8. vnj
izolace, 9. zdivo, 10. zkladov deska, 11- dren.)
40


1.8.2.2 TECHNOLOGIE VROBY GEOCELL
Odpadn obalov sklo se rozemele na skelnou mouku s velikost zrna do cca 500
mikrometr. V dalm kroku je ve specilnm mscm zazen tato mouka smchna
s chemickmi psadami pro regulaci procesu taven a dosaen potebnho nakypen.
Homogenizovan hmota je pot rozprostrna v dan vce na ps, kter postupuje do
prbn pece. Bhem zenho vpalu vznikne postupn z rozemlet homogenizovan
mouky pi teplotch od 400900 C nejdve nakynut finlnho produktu sklenn
porzn hmoty. V dalm kroku dojde k zenmu ochlazen a tm k vytvrzen hmoty
podobn prodn pemze pnovho skla. Ochlazen hmota nsledn postupuje do
jednoduchho drtie, kde je rozdrcena na kamenivo o velikosti 1060 mm, kter je
ppadn dle roztdno na u frakce.
Tak vznikne tvarov stl tepeln izolan stavebn materil, jeho struktura je tvoena
vysoce porzn hmotou z rovnomrn rozloench uzavench pr se slinutm povrchem
s dostatenou pevnost. Pnov sklo bylo v Rakousku podrobeno rozshlm laboratornm
testm, na jejich zklad byl po strnce bezpen uvolnn do vroby. V souasnosti ji
bylo v Rakousku i SRN realizovno nkolik vznamnch staveb s vyuitm tto hmoty.
Pnov sklo nabz monost irokho vyuit a uplatnn jak pi realizaci novostaveb, tak u
rekonstrukc i adaptac staveb stvajcch. V dalm textu jsou ukzny monosti pouit
tohoto materilu pro rzn typy konstrukc, kter byly ji v zahrani spn realizovny.
Zatm nejrozenj pouit je pro hutnnou podkladn vrstvu betonovch zkladovch
desek, kde se spn vyuv jak dostaten nosnosti, tak i tepeln izolan vlastnosti.
Dal monosti jsou tepeln izolan nsypy v konstrukcch podlah i strop, konstrukce
zelench stech nebo tepeln izolace podzemnch betonovch gar. Voln sypan i
zhutnn kamenivo je pouiteln jako nsypov materil s dobrou dren ve spodn vrstv
nsypu a ve stench i stropnch konstrukcch umouje cirkulaci vzduchu.
Zvrem je mon shrnout, e vyuit smsnch sklennch step je mon v rznch
oborech a vyaduje pouze - jako cenn surovina - racionln pstup.
Pi vrob a zpracovn skla krom sklennch step vznikaj jet dal odpady, ktermi
jsou nap. odpadn vody z brusren a letren.

1.9 BRUSN KALY
Brusn kaly vznikaj zejmna v brusrnch skla, pi brouen sklennch kamen pro
vrobu biutrie, lustr, ozdobnch pedmt apod. Nejbnj vskyt brusnch kal jsou
brusn kaly z olovnatho skla, zejmna pi vrob kilu.
Obrusy olovnatho skla vznikaj pi brouen dekoru do polotovaru z foukanho, poppad
lisovanho polotvaru z olovnatho kilu. Olovnat kil je materil s dlouhodobou
tradic vroby v esk republice. Jedn se o sklo, ve kterm je obsah PbO, zaruen SN, 24
%. Brusn kaly z obrusu olovnatho skla nelze recyklovat vzhledem k obsahu neistot.
Brusn kal je zneitn zbytky brusnch nstroj, tedy hlavn diamantem, nebo SiC.
Diamant a silicium karbid se ve sklovin nerozpout a tvo nehomogenity vmstky.
Kovy matrice barv a znehodnocuj vyrobenou sklovinu.
41

Brusn kal olovnatho kilu je chemicky homogenn a obsah olova se ned nadle
zvyovat. Oxid olovnat je vzn do amorfn struktury skla, odkud se neme uvolnit na
zklad fyziklnch vlastnost nebo pravnickch metod.
Produkce brusnch kal olovnatho kilu se pohybuje v prmru v esk republice od
80 100 t ron. Pevn st tto produkce pochz ze sklren BOHEMIA Podbrady a.s.,
nebo esk kil.
Prmrn chemick sloen brusnho kalu olovnatho kilu je uvedeno v nsledujc
tabulce:

Tabulka 8. - Prmrn chemick sloen brusnho kalu olovnatho kilu
Ltka Prmrn obsah (%)
SiO2 55,35
PbO 23,40
ZnO 1,59
K2O 8,20
Na2O 2,70

Brusn kal olovnatho kilu m velmi jemn zrnn. Podle granulometrickho men se
prmr zrn pohybuje v rozmez 0,045 0,016 mm, piem pevn st m prmr zrn
okolo 0,016 mm.
V souasn dob se tento odpad odstrauje skldkovnm, nebo se pidv do sms pro
vrobu stavebnch materil, tj. cihlskch hln, resp. cementskch slnk ke vszce pro
vrobu cementu. Tato metoda odstraovn olovnatch brusnch kal nen ideln,
vzhledem k vysokmu obsahu PbO a 24 % (u ns, jinde i 30%), zejmna proto, e olovo
je sten vyluhovateln. Tak vy obsah Zn v cementsk vszce zhoruje vsledn
vlastnosti betonu. Dal monost vyuit brusnch kal olovnatho kilu je jako
pdavnho materilu pi vrob cihel. Zde je teba uvst, e veker operace, pi kterch
se tento materil bude zahvat na teplotu vy ne 1 200 st. C v oxidan atmosfe,
znamenaj riziko odpaovn PbO. Naopak ohev brusnch kal olovnatho kilu
v redukn atmosfe znamen monost redukce oxidu olovnatho na kovov olovo.
V souasn dob se hledaj monosti vyuit tohoto odpadu pro v r o b u o l o v a.. Olovo se
z brusnch olovnatch kal pokusn zskv r e d u k n m t a v e n m s pdavkem
struskovch psad. Redukn taven brusnch kal na olovo m nsledujc vhody:
proces je jednoduch a rychl,
vznikl struska je inertn a m relativn nzk mrn povrch,
tavc zazen je v R k dispozici (poloprovoz).

42

Zkladnmi otzkami reduknho taven brusnho kalu olovnatho kilu je monost
vyredukovn olova a dle oddlen vzniklho olova od strusky. Pi redukci je vhodn
pout struskotvorn psady, kter na sebe v oxid kemiit, obvykl je pouit oxidu
vpenatho CaO a oxidu eleznatho FeO. Vhodou je, e brusn kaly olovnatho kilu
neobsahuj sru. Oddlovn kovu od struskov fze je umonno nzkou teplotou tn
strusky, nzkou viskozitou a vysokm mezifzovm naptm na rozhran struska kov.
Pi vrob a zpracovn skla, krom sklennch step, vznikaj jet dal odpady, ktermi
jsou nap. odpadn vody z brusren a letren.
Odpadn vody z letcho procesu, bhem kterho byly zneitny kyselinou srovou a
fluorovodkovou se ist srenm vpennm mlkem. Vsledkem je neutralizan kal (sran
vpenat), kter lze vyut pi vrob cementu.
Odpadn vody z brusren skla se ist sedimentac. Brusrensk kaly pro svj obsah olova
pat mezi nebezpen odpady. Po sedimentaci se na kalolisu odvoduj tlakovou filtrac.
Brusrensk kal se pidv nap. k neutralizanmu kalu z letrny skla a odv se do
cementrny
Odpraky s obsahem olova (oxidu olovnatho) zachycovan na filtrech za tavcmi agregty
lze zpracovat v hutch, kde se vytavenm zsk olovo.

1.9.1 UITKOV SKLO

Charakteristika odpadu
Sklenn lhve, dzy a jin ndoby pouvan jako obaly pro npoje a jin potraviny.

Monosti vyuit:
Vratn sklenn ndoby jsou znovu pouvny k pvodnmu elu, poppad pi vrob
skla jako pdavn surovina. Systm sbru se ve svt uplatuje formou separovanho
sbru od obyvatelstva (donkovm systmem), dle formou prodeje zlohovanch lahv,
sbrem organizovanm vrobcem, poppad prostednictvm dal organizace. V esk
republice je zatm tento separovan sbr sklennch ndob a obalovho skla provdn v
nedostaten me.

1.9.2 ZLOMKOV SKLO
Charakteristika odpadu
lomky sklennch obal a stepy vznikajc pi zpracovn technickho a stavebnho skla
(zlomky tabulovho skla neosahujcho elezo, zlomky sklennch obal z potravinskho
a obalovho prmyslu bez korunkovch a korkovch uzvr, zlomky skla z pivovar a
vroby alkoholickch a nealkoholickch npoj, rzn druhy profilovanho skla, skla z
optickho prmyslu, olovnatho skla, skla z izolanch ndob, zrdcadlovho skla, skla z
obrazovek apod.).
43

1.9.3 RECYKLAN TECHNOLOGIE:
Tdn podle druh a barev, odstrann neistot, peprava ke zpracovateli.
Linka na zpracovn starho skla je nap. vyuvna ve firm Splintex - Chudeice, kde se
vyrb ploch sklo. Jedn se o recyklan linku firmy Zippe, SRN s ron kapacitou 50 60 tis.
t. Pi vrob plochho skla ze step se na jednu tunu novho skla docl spora 35 %
energie.
Pkladem technologick linky na pravu a zpracovn sklennch step je schma na
nsledujc strnce. Na prvn pohled je patrn, e zazen pracuje na obdobnch principech
tdn, jako je tdn odpad za elem zskn druhotn suroviny. Sklenn stepy se
pes vibran sto a magnetick odluova dostvaj do drtie a nsledn se podrob
dalmu tdn a odluovn nedoucch pms. Konenm produktem tohoto zazen
na pravu starho skla jsou stepy pro tavbu danho typu skla.

44



Obrzek 11. - Schma pravy sklennch step.

Zaazen odpad ze sklskho a keramickho prmyslu je podle novho katalogu
pevn ve skupin 10 "Anorganick odpady z tepelnch proces, v podskupinch 10 11
45

odpady z vroba skla a sklennch vrobk a 10 12 Odpady z vroby keramiky a staviv.
Odpady zaazen do ve uvedench dvou podskupin jsou odpady katagorie " O ", tj.
ostatn.

1.9.4 KERAMICK PRMYSL
Keramick prmysl pat mezi odvtv, kter maj pi zpracovn ji tradin pomrn mlo
vznikajcch odpad. Je to proto, e vtinu polotovar je mon asto ihned vrtit zpt do
vlastn vroby. Ne vdycky to je tak jednoduch, uplatuj se zde soubn, ale i proti sob,
pedevm zjmy o kvalitu vrobku a ekonomicko obchodn hlediska. Tato skutenost je
nkdy dvodem, pro tyto odpady kon na skldkch.
Slovo keramika je odvozeno od eckho vrazu keramos. Oznauje vrobky z rznch
typ hlny, kter se tvaruje a vypaluje. Jde o anorganick materil, kter me obsahovat i
men mnostv organickch ltek. Keramick vrobky jsou vyuvny v rznch odvtvch
lidsk innosti, dky svm nezamnitelnm vlastnostem. Keramick vroba pat rovn
mezi nejstar technologie.

Charakteristick vlastnosti keramickch materil jsou:
nzk elektrick a tepeln vodivost,
vysok pevnost, ale i kehkost,
vynikajc odolnost proti vysokm teplotm a korozi,

Tyto vlastnosti si keramick vrobky zachovvaj i jako odpady.
Rzn druhy keramiky jsou heterogennmi systmy slinutch hlinitokemiitan, oxidu
kemiitho a oxid kov. Sloen keramickho materilu zvis na sloen vchozch
surovin (prodnch jl). Plastick jly jsou nezpevnn sedimentrn horniny tvoen
sms hydratovanch hlinitokemiitch minerl, jejich struktura je schopna adsorbovat
velk mnostv molekulrn vzan vody. Vbr surovin a vrobnho postupu byl a
donedvna zcela empirick. Kvalita a vlastnosti vyroben keramiky zvisely na
zkuenostech vrobce a vlastnostech mstnch surovin.

Keramika bv tradin dlena na:
hrubou keramiku, kterou se oznauj cihlsk vrobky,
jemnou keramiku, kterou oznaujeme ostatn keramick vrobky.
46


Obrzek 12. - Pehled vroby porcelnu, keramiky a cihlskch vrobk v R.



Obrzek 13. - Kaolinov dl, tba kaolinu
47

1.10 PEHLED KERAMICKCH VROB
V keramickm prmyslu je vyrbno devt zkladnch typ produkt. Jsou to:
cihly a sten krytina,
obkladaky a dladice,
uitkov keramika (ndob a rzn dekorativn keramika),
zdravotnick (sanitrn) keramika,
ruvzdorn vrobky,
technick keramika,
uml kamenivo,
kameninov trouby a
anorganicky pojen brusiva.

Specifickou skupinu vrobk v keramickm prmyslu tvo glazovan keramick vrobky.
Glazovan keramick vrobky lze rozdlit podle povrchov pravy na dv skupiny:
I.:
chemick kameniny,
kameninov trouby.
II.:
obkladov keramika,
keramick vrobky pro sanitrn ely,
vrobky keramick a porcelnov, kuchysk a stoln ozdobn pedmty,
z porcelnu a keramickch materil,
zahradn a stoln keramika,
uitkov a umleck keramika.
Keramick elektrick izoltory (vetn dl)

Jin rozdlen keramickch vrobk je tak nsledovn:
a) technick porceln
b) technick keramika
ad a) laboratorn porceln,
porcelnov trubice (pro pojistky VN, odporov nosie, ohvae aj.)
formy pro rukavice, pivn stojany
elektroizolan porceln
b)technick keramika, laboratorn keramika
48

ruvzdorn keramika: keramick trubice do vysokch teplot, trubky, hac a tavc
kelmky, zubask kelmky a vky, tye, keramick dvoukapilry, tykapilry,
keramick jdra, konstrukn dly pro erpac techniku, keramick sta.
49


Obrzek 14. - Vypalovn keramickch vrobk.



Obrzek 15. - Vypalovn porcelnovch vrobk.

50

1.10.1 KERAMICK VROBKY RUVZDORN:
cihly, kvdry k, desky a jin vrobky z kemiitch fosilnch mouek nebo
podobnch,
kemiitch hlinek,
ruvzdorn cihly, kameny, desky a podobn smsi,
ruvzdorn cementy, malty, betony a podobn smsi,
nevypalovan ruvzdorn vrobky,
keramick formy na vrobu skla,
nosie spirl do pec,
speciln rov tvarovky.



Obrzek 16. - Vroba ruvzdornch vrobk.
51

Keramick obkldaky a dladice:
keramick obkldaky a dladice,
keramick obkldaky neglazovan, dladice a podobn vrobky,
glazovan keramick obkldaky, dladice, kostky a podobn vrobky.
Keramika: uitkov, ozdobn a hrnsk vroba
Keramick vrobky pouvan pro zemdlsk ely, dopravu nebo k balen zbo.

1.11 VROBA CIHEL
Cihlstv je po hrnstv nejstar keramick obor. V nkterch oblastech rozvinutch
civilizac se hlna vytvarovan do uritch pravidelnch tvar ukzala bt vhodnm
stavebnm materilem, jednak pro svoji dostupnost (a asto nedostupnost ostatnch
materil, nap. kamene a deva), jednak pro vhodn vlastnosti, a to ji v suchm stavu.
Vroba cihel se vyvjela nezvisle na sob v rznch oblastech svta.
Historie vroby cihel sah a do doby 2000 let ped nam letopotem. Nicmn, zkladn
vzorec pro vrobu cihel, mchn zem a vody a pot suen a vpal cihel, se prakticky
nezmnil od starovku. Za tak dlouho dobu se ovem vrobn procesy a technologie
neustle zlepovaly. S tmto vvojem tak souvis vyuvn odpadnch materil resp.
surovin v samotn cihlsk vrob.
V cihlsk vrob se s spchem vyuvaj jak rzn zmetky z vroby, a to bud jako
surovina nebo jako komodita k jinmu vyuit, tak se tak pouvaj odpady z jinch vrob
vyuitelnch v tomto prmyslu. Stejn tak jako je mon vyut odpady vznikl pi vrob
cihel, je samozejm na druhou stranu mon vyut i nkter jin odpady, vznikajcch
z jinch vrob, jako jednu ze vstupnch surovin v cihlstv. Konkrtn pak vyuit
napklad v podob lehiv nebo barviv i taviv.
Problematika lehen cihlskch step pouitm odpadnch ltek je eena ji nkolik
desetilet. Vbr vhodnch odpadnch lehiv toti me ovlivovat nejen vlastnosti
vyplenho stepu (pedevm objemovou hmotnost, souinitel tepeln vodivosti apod.),
ale tak vlastnosti plastickho tsta (mj. dlkov zmny suenm, citlivost k suen, pevnost
vsuku). Mez nejspnj odpady takto vyuvan pat popel a poplek z prmyslovch
a obecn ze spalovacch proces, odpadn sklenn obaly (lhve), kaly z keramickch
vrob, paprensk kal.
Trendy rozvoje cihlsk vroby smuj spe k vrobkm vtch rozmr s odlehenm
stepem. Objem cihlsk vroby je velk a vroba cihlskch vrobk je rozena po cel
republice.

52



Obrzek 17. - Vroba cihel.
53

1.12 DRUHY CIHLSKCH VROBK
Prvky pro svisl konstrukce.
Prvky pro svisl konstrukce jsou rzn druhy cihel pro stavbu svislch stn. Vyrbj se
v irokm sortimentu rozmr a tvar. Jsou ureny pro obvodov zdivo, pro nosn vnj i
vnitn stny, pro nenosn stny, pro zvukov a tepeln izolan zdiva atd. V souasn dob
se vtinou vyrbj cihly s vylehenm stepem (s pdavkem vyhovajcch psad) typu
THERM. Omezuje se vroba cihel plnch (zkladn pln cihla m rozmry 290 x 140 x 65
mm), kter se pouvaj pro stavbu sloup, pil a pi rznch rekonstrukcch. Vtina
v souasn dob vyrbnch cihel jsou cihly podln nebo pn drovan s otvory profilu
pod 2,5 cm2 a dutinov s otvory profilu nad 25 cm
2
. Dalm typem vrobk jsou lcov
cihly, kter maj povrch nkdy upraven engobovnm, glazovnm nebo pskovnm.
K povrchov prav stn dle slou obkladov psky. Vtina cihel pro stavbu stn vyuv
tzv. systm pero drka, co umouje konstrukci stny bez pouit malty ve svislch
sprch. Pro usnadnn zdcch zdicch prac se vyrbj doplkov vrobky, nap. rohov,
krajov, nzk nebo vyrovnvac cihly.

Vodorovn konstrukce.
Pro vodorovn konstrukce jsou ureny zejmna keramobetonov peklady, vncovky a
vrobky pro konstrukci strop. Pro stropn konstrukce se vyrbj keramobetonov
stropn nosnky, stropn vloky (nap. MIAKO, ARMO) a stropn desky (HURDIS) a
keramick stropn panely.

Plen sten krytina.
Pro pokrvn stech se pouvaj rzn druhy taek, lic se tvarem konstrukc drek i
zpsobem vroby (taen, raen) nap. bobrovky, prejzy a hky, francouzsk taky atd.
Tyto vrobky jsou doplnny vrobky funknmi, jako jsou hebene, taky okrajov,
vtrac a rzn ozdobn prvky. V posledn dob se dob se roziuje i vroba engobovan a
glazovan sten krytiny.

Ciheln dlaba.
Ciheln dladice se pouvaj jako dlaba vnitn i venkovn, ovem nemaj tak irok
vyuit jako slinut obkladov prvky.

Ciheln okrasn tvarovky.
Pro stavbu plot se vyrbj tzv. plotovky rznch ozdobnch profil, kter se pi stavb
spojuj maltou. Jako doplnk se vyrbj i plotov stky.

Trativodky.
54

Trativodky (drenn trubky) jsou vrobky uren k odvodovn zemdlskch ploch,
protoe provit step umouje vsknut vody z okoln zeminy a jej odtok. Vyrbj se
v nkolika svtlostech od 65 do 200 mm v dlce 330 mm.

Antuka.
Drcen plen step (vmt z vroby) se pouv jako antuka k povrchov prav
sportovnch hi. Vhodou je, e ciheln step vsakuje vodu a do urit mry se tak zabrn
znehodnocen povrchu sportovit.

Cihlsk vroba se skld z ppravy:
cihlskho materilu,
z lisovn cihelnch blok,
z jejich suen,
vypalovn a
paletizace a balen.


Obrzek 18. - Schma obecnho technickho postupu cihlsk vroby.

Ve snaze zpracovat maximln mnostv odpadnch surovin byly vyvinuty cihlsk smsi,
kter obsahuj a 85 hmoty. % elektrrenskho poplku a pouze 15 hmotn. % plastickho
jlu. Tvarovky se z tto smsi bu lisuj z vlhk drolenky, nebo se pipravuje plastick tsto
zamenm poplku do ztekucen suspenze plastickho jlu a tvarovnm se provd na
vakuovm nekovm lise.
Na pklad v zvod firmy Wienerbrger v Hostomicch se nejvt podl vznikajcch odpad
se voz ke skldkovn, a to v prmru 77% z celkov produkce odpad, I kdy je
recyklovn na druhm mst, jedn se pouze o cca 18 %
55


1.12.1 VROBA AMOT

amoty veobecnho pouit:
amot obyejn,
amot kysel.
amot pro energetiku.
lehen amot,
ruvzdorn malta,
ruvzdorn kamenivo,
kaolin plen.

1.12.2 ODPADY V KERAMICKM PRMYSLU
Odpady v keramickm prmyslu vznikaj ji pi zskvn surovin. Jedn se o tbu kaolnu
a ostatnch keramickch surovin, pedevm:
kaoln,
kaolinitick a ostatn jly,
adhezit,
keramzit a silimanit, mullit,
amotov zeminy,
ruvzdorn jlovce.

Obecn vznikaj v keramick vrob nsledujc specifick zkladn odpady:
zmetky a nepodaen vrobky z rznho stupn zpracovn,
rozstiky,
rozplachy,
odplavy pracovnch hmot z rznch fz technologie.

S nvratem tchto odpad zpt do technologie vznikaj problmy obvykle jen proto, e
nekontrolovan postup me zpsobit ztrtu kvality vrobku a jeho uitnch vlastnost a
tm snen i jeho prodejnosti.

1.12.3 KERAMICK A PORCELNOV STEPY
1.12.3.1 CHARAKTERISTIKA ODPADU

Tyto odpady jsou tvoeny lomky z pokozench st vrobk stavebn a hrub keramiky,
obkladovho materilu, zdravotnick keramiky, obkldacho materilu, elektrokeramiky,
56

dle stepy nepouitch zmetkovch porcelnovch z vroby, porcelnovch vrobk z
hotel a restaurac.
Odpady z keramick vroby jsou podle pvodu:
odpady z tby surovin (kaolin, hlny),
odpady ze zpracovn surovin,
odpady z vroby zbo,
odpady z expedice a transportu keramickho zbo.

Recyklan technologie:
Vytdn keramick a porcelnov odpady se ve vlcovch a elisovch drtich jemn
melou a pidvaj se do formovac masy jako nhraka suroviny, take podstatn st
tchto odpad se znovu vrac do vroby, zejmna z vroby keramickch dladic. Zneitn
a nevytdn odpady lze pout v mstnm stavebnictv.

1.12.4 KALY Z VROBY PORCELNOVHO ZBO

Charakteristika odpadu
Jedn se o kaolinick odpady, obdobnho charakteru jako kaolinick hlinky pouit pro
vrobu porcelnovho zbo. Podle druhu vroby jsou bu tm ist, nebo jen mlo
zneitn pmsemi z vroby.

Recyklan technologie:
Po usazen a odvodnn se v rypnm stavu vracej do vroby bu ve stejn vrob, nebo se
pevej na msto dalho zpracovn. Dalm vyuitm je nap. pprava geopolymrn
kompozit pro vyuit v rznch oblastech stavebnictv.


1.12.5 GLAZUROVAN KALY Z KERAMICK VROBY
Charakteristika odpadu:
Jedn se o glazury rznho pvodu, podle technologie a druhu glazovanho stepu.
V podstat se nejedn o objemov velk mnostv, avak tento odpad je zajmav
pedevm ekonomicky a jeho zptn vyuit v recyklanm procesu je douc. Pvod
odpadu je pedevm z rozplach, rozstik a rozlit.
Odpady z glazovanch proces jsou shromaovny a obvykle pomoc mokr vodn
technologie zkoncentrovny a bu odstranny ve form odvodnnch kal, nebo se tyto
zachycen odpadn kaly pouij zpt do vroby.
57


Recyklan technologie:
Jedna z monch recyklanch technologi spov v roztdn odpadnch glazurovanch
vod na frakce s vym a nim obsahem frit. Pro zpsob roztdn odpadnch
glazurovanch vod s ohledem na prmyslov vyuit se pomrn dobe hod hydrocyklon.
Upravenm odpadem je mon z sti nahradit velmi drahou surovinu. Upravenm
glazurovho podlu kalu frakcionac, lze vrtit zpt a 80 % kalu s vym obsahem frit.
Druh st tdnho odpadu s nim obsahem frit lze pout do stepov hmoty pi
vrob obklad a dladic.
Zvrem lze ci, e keramick vroba a do znan mry i vroba porcelnovho zbo je
typickou bezodpadovou poppad maloodpadovou technologi.
Zaazen odpad ze sklskho a keramickho prmyslu je podle novho katalogu
pevn ve skupin 10 " Anorganick odpady z tepelnch proces", v podskupinch 11 (
10 11 00) pady z vroba skla a sklennch vrobk a 12 ( 10 12 00) Odpady z vroby
keramiky a staviv. Odpady zaazen do ve uvedench dvou podskupin jsou odpady
katagorie " O ", tj. ostatn.

Zvr
Sklrny jsou potencionlnmi zdroji starch zt, vtinou to jsou velmi star vroby a i
kdy byly ve vtin ppad modernizovny, pokud jde o technologii, tak dsledky starch
vrob nebyly odstranny. Sklrny mly vlastn vrobu genertorovho plynu, take
zaten ivotnho prosted fenolovmi a dehtovmi odpady je znan. Dle mly ( a jeet
i maj ) rozshl olejov hospodstv, kter zatuje ivotn prosted dodnes.
Obdobn problm je i u starch keramickch vrob, avak vtinou se nejedn o vrobny
genertorovho plynu, ale o star kotelny a pece. Olejov hospodstv je velmi rozshl i
v souasn dob, olej se pouv nap. na vymazvn forem. Krom toho jsou u
technickch keramickch vrob velmi asto situovny skldky vrobnch odpad, kter
sice nejsou nebezpen, avak svm mnostvm a charakterem zatuj ivotn prosted.


58




Obrzek 19. - Schma technologie vroby hutnch jednorzovch dladic.

59

2 STAVEBNICTV
Stavebnictv, stavebn prmysl je jednm z dleitch odvtv nrodnho hospodstv.

2.1 ODPADY VE STAVEBNICTV
2.1.1 VZNIK, PRODUKCE
Stavebn odpad je pojem, kter je m dl vce spojovn s pojmem recyklace. V minulosti byl
stavebn odpad ve vtin ppad odven na skldky za elem jeho odstrann. Pozdji
se zanal vyuvat jako technologick materil pro zabezpeen skldek A v 80. letech
minulho stolet zaal narstat tlak na zpracovn stavebnho odpadu. Rozvoj recyklace
stavebnho odpadu nastal a v druh polovin devadestch let.
Stavebnictv pat u adu let mezi odvtv, kter vyuvnm druhotnch surovin
vznamnou mrou pispv k ochran ivotnho prosted. V zemch EU odhadem
pedstavuje okolo 45 % z celkov produkce odpad, bez vkopovch zemin piblin 25%
odpad. Stavebn odpad je z pohledu evropskho prva atraktivn a to proto, e je
vznamnm kvantitativnm podlem recyklovatelnch a znovupouitelnch odpad,
recyklan postupy et neobnoviteln prodn zdroje a pedstavuje vznamn pokrok
v cenov politice stavebnch firem.
Evropsk unie pijala nkolik smrnic, jejich clem je regulace toku odpad a minimalizace
negativnch vliv na ivotn prosted. Stavebn a demolin odpad je stle odpadem, ale
vyjmut jeho jednotlivch specifickch sloek z reimu odpadovho hospodstv je v rmci
evropskho prva je evidentn. Z odpad je v souasn dob vyjmut nekontaminovan
vkopov zemina.
Ochrana ivotnho prosted vyuitm prmyslovch odpad je jednou relnch cest, jak
tuto mylenku uskuteovat. Prmysl na jedn stran spotebovv znan mnostv
primrnch surovin a na druh stran produkuje trvale odpady, kter svm mnostvm a
negativnmu psoben zatuj nemrn ivotn prosted. Stavebnictv pedstavuje
potencionln velk monosti vyuit prmyslovch odpad jako druhotnch surovin. Na
druh stran to ovem neznamen, e stavebnictv slou k odstraovn odpad jejich
vyuitm kdykoliv a kdekoliv. Prmyslov odpady se ve stavebnictv vyuvaj pedevm
pmou aplikac na konkrtn stavb, nebo do stavebnch hmot a sms. Ze zkona o
odpadech vyplv povinnost pro pvodce odpad jejich vyuit. Vrobky zskan na bzi
odpad vak nesm zatovat ivotn prosted.
V roce 2010 bylo na zem R vyprodukovno 15,6 milion tun stavebnho odpadu. Z toho
bylo zptn vyuito kolem 84 %.
Stavebn odpady jsou drceny na mal kousky a roztdny tak, aby byly snadno vyuiteln
pro dal stavebn vrobu, kde nahrazuj suroviny z prodnch zdroj. Hlavnm pnosem
recyklace stavebnch a demolinch odpad je sniovn nutnosti tby surovin a sniovn
nklad na vrobu novch stavebnch materil. Dky tomu lze omezit otevrn novch
lom nebo pskoven. Mimo to stavebn recyklty, ktermi je nahrazovno napklad
prodn kamenivo, lze podit za zlomkovou cenu vytenho prodnho kamene.Dky
60

systmm recyklace se stavebn odpad me vrtit do stavebnictv jako plnohodnotn
materil. V esk republice se zaala rozbhat recyklace stavebnch odpad u zatkem
90. let. Produkce stavebnch a demolinch odpad u ns pedstavuje nejvt hmotnostn
materilov tok ze vech odpad.

Obrzek 20. - Produkce prmyslovch odpad v R.

Pro lensk zem Evropsk unie bylo stanoven, e konce roku 2005 bude vyuit
stavebnho odpadu okolo 50 %, do konce roku 2012 a 75 %. Toto opaten by mlo vst
k vraznmu snen objemu vytench primrnch surovin. Nezanedbateln je tak vliv
stavebnho odpadu na nklady stavebn vroby. Nekvalifikovan nakldn s nm znamen
ztrtu cenn suroviny a nemrn zatovn skldek.


61


Obrzek 21. - Struktura prmyslovch odpad v R v r. 2009.


Obrzek 22. - Struktura spoteby prmyslovch odpad v R v r. 2009.

Odpady, vznikajc pi realizaci, drb, rekonstrukcch a odstraovn staveb, nazvan
v souladu s nzvem podskupiny odpad v Katalogu odpad jako stavebn a demolin
odpady, mohou bt pi vhodnm zen jejich vzniku a stanovenm nakldn s nimi
vznamnm zdrojem spor primrnch surovin.
62

Mnostv odpad vznik ji pi samotnm z s k v n stavebnch surovin. Jsou dva
hlavn zdroje odpadu vyuitelnho jako nhrada prodn suroviny:
skrvka a likvidace z tby a
odpad z drcen a tdn,
kter kon obvykle na skldkch. Skrvkov materil obvykle kon nevyuit na haldch
a odvalech. Jeho kvalita a vlastnosti jsou znan promnliv, asto obsahuje vysok
procento pimchanch jlovitch stic, kter omezuj jeho vyuit mimo samotn tby.
V nkterch ppadech jde o velmi kvalitn kamenivo. Odpad dle vznik pi samotn
prav stavebnho kamene (drcen a tdn) nebo pi obalovn asfaltovch sms. Tvo
ho surovina obsahujc jlovit materily a vsivky (drobn zrna z drcen), kter se
zachycuj na odluovach. Jejich stav, zrnitost, podl nevyuitelnch surovin me bt
pomrn variabiln. Jemn kamenivo tvo okolo 80 % z tohoto odpadu.
Pi v r o b cementobetonu vznik odpadn materil, kter se zachytv na rznch
stech zazen (stabiln a pojzdn mchaky, erpadla, zazen na vrobu prefabrikt).
Tohoto zbytkovho betonu je okolo 3 % denn vroby.
Na s t a v e n i t i se vyskytuj zbytky stavebnho materilu ze stavby nebo rekonstrukce,
rznho druhu.

2.1.2 ZAAZEN STAVEBNCH ODPAD PODLE KATALOGU
01 04 Odpady z fyziklnho a chemickho zpracovn nerudnch nerost
01 04 08 Odpadn trk a kamenivo
01 04 09 Odpadn psek a jl
10 01 24 Psky z fluidnch lo
10 13 Odpady z vroby cementu, vpna a sdry a pedmt a vrobk z nich
vyrbnch
16 11 Odpadn vyzdvky a ruvzdorn materily
17 Stavebn a demolin odpady ( vetn vyten zeminy
z kontaminovanch mst)
17 01 Beton, cihly, taky a keramika
17 01 01 Beton
17 01 02 Cihly
17 01 03 Taky a keramick vrobky
17 01 0 Smsi nebo oddlen frakce betonu, cihel, taek a keramickch
vrobk obsahujc nebezpen ltky
17 01 07 Smsi nebo oddlen frakce betonu, cihel, taek a keramickch
vrobk neuveden pod slem 17 01 06
63

17 02 Devo, sklo a plasty
17 02 01 Devo
17 02 02 Sklo
17 01 03 Plasty
17 02 04 Sklo, plasty a devo obsahujc nebezpen ltky nebo nebezpenmi
ltkami zneitn
17 03 Asfaltov smsi, dehet a vrobky z dehtu
17 05 Zemina (vetn vyten zeminy z kontaminovanch mst), kamen a
vyten hluina
17 05 03 Zemina a kamen obsahujc nebezpen ltky
17 05 04 Zemina a kamen neuveden pod slem 17 05 03
17 05 05 Vyten hluina obsahujc nebezpen ltky
17 05 06 Vyten hluina neuveden pod slem 17 05 05
17 05 07 trk ze elezninho svrku obsahujc nebezpen ltky
17 05 08 trk ze elezninho svrku neuveden pod slem 17 05 07
17 06 Izolan materily a stavebn materily s obsahem azbestu
17 08 Stavebn materil na bzi sdry
17 09 Jin stavebn a demolin odpady
17 09 01 Stavebn a demolin odpady obsahujc rtu
17 09 02 Stavebn a demolin odpady obsahujc PCB (nap. tsnc materily
obsahujc PCB, podlahoviny na bzi pryskyic obsahujc PCB,
utsnn zasklen dlce obsahujc PCB, kondenztory obsahujc PCB)
19 12 Odpady z pravy odpad jinde neuveden (nap. tdn, drcen,
lisovn, )
19 13 Odpady ze sanace zeminy a podzemn vody

Do pehledu odpad ve stavebnictv jsou uvedeny i nkter odpady pochzejc nap.
z tby a zpracovn nerost, kter se ve stavebnictv pouvaj bu na vrobu stavebnch
hmot, nebo pro pm pouit pi nkterch stavebnch pracch. Do stavebnch a
demolinch odpad se rovn zaazuj odpady na bzi kov, jako je nap. m, zinek,
hlink apod., rovn tak kabely. Do pehledu nejsou zmrn uvedeny odpady z energetiky
a spalovacch proces, zejmna pak poplky, jejich pehled je uveden v kapitole 4, Odpady
z energetiky.

64

2.2 PVOD STAVEBNHO ODPADU
Vznik stavebnho odpadu lze podle pvodu rozdlit na:
stavebn odpad vznikajc v komunln sfe,
stavebn odpad vznikajc v prmyslov sfe,
produkce stavebnch odpad z pohledu hlen pvodc odpad.

V souladu s poadavky smrnic Evropskho parlamentu a jejich implementac do prvnho
systmu R a v souladu s potebami a monostmi esk republiky a jej infrastruktury byly
uvaovny nutn nsledujc kroky:
1. Postupn zvyovat vyuit stavebnch a demolinch odpad na minimln 50
hmotnostnch % do konce roku 2005, resp. 75 hmotnostnch % do konce roku 2012
z jejich celkov ron produkce.
2. Stanovit optimln podl recyklovanho stavebnho a demolinho odpadu
z celkovho mnostv vyprodukovanho stavebnho a demolinho odpadu.
3. Identifikovat vhodn technologie a postupy pro nakldn se stavebnm a
demolinm odpadem.
4. Navrhnout lokalizaci rozhodujcch zazen pro vyuit stavebnch a demolinch
odpad.

2.3 VYUIT ODPAD VE STAVEBNICTV
Vyuit odpad jako druhotnch surovin pro stavebn ely lze aplikovat v nsledujcch
oborech:
silnin a dopravn stavitelstv,
pozemn stavitelstv,
vodn stavby,
zakldn staveb,
zemn prce.
Vyuit odpad jako druhotnch surovin ve vrob stavebnch hmot:
maltoviny,
betony,
cementov smsi,
uml lehk kamenivo,
cihlsk vrobky,
speciln stavebn hmoty.

2.4 VLASTNOSTI A POADAVKY NA ODPADY A DRUHOTN SUROVINY PRO
STAVEBNICTV

65

2.5 HODNOCEN ODPADU Z HLEDISKA JEJICH VYUIT VE STAVEBNICTV
Velk objemy produkovanch odpad na jedn stran a nedostatek surovin na druh
stran vedou ve stle vt me k vahm o vyuit odpad jako nhrady primrnch
surovin. Ne vdy je dostatek vhodnch pedpis pro hodnocen odpad a vrobk z nich.
Stavebnictv je vrobnm odvtvm, kter zpracovv znan mnostv surovin. Tak, jak
rostou nroky na stavebn vrobu, rostou i nroky na spotebu materilu, vznik tak
rozpor mezi nroky na materily a jejich dostupnost. V uritch regionech me pak
nedostatek materil limitovat rozvoj stavebn vroby. Na druh stran je produkovno
znan mnostv odpad, jak ji bylo uvedeno, z nich cel ada je bu po prav, nebo
pmo vhodn pro dal pouit ve stavebnictv. Jejich vyuit me snit rozpor mezi
nroky vroby a dostupnost stavebnch materil.
Recyklace stavebnch a demolinch odpad se od poloviny devadestch let se postupn
stala v esk republice bnou technologi pro materilov vyuvn stavebnch
demolinch odpad ( SDO ). Po roce 2000 dolo v oblasti nakldn se stavebnmi a
demolinmi odpady k jednoznanmu pesunu ze skldkovn i spekulativnch
rekultivac a vyrovnvn ternu k recyklanm provozm. Jednou ze zkladnch podmnek
spnosti recyklace stavebnch a demolinch odpad je vak i konkurenceschopnost
vyrobench recyklt, co spov zejmna v dsledku dodrovn jejich jakosti, zejmna
v souladu s pslunmi SN EN. Certifikovan vrobky z odpad podle zk. 22/1991 Sb., o
shod vrobk je dal monou cestou a tak vyuvanou, zejmna u pevnch odpad ze
spalovacch proces. Uveden zkon vak nem poadavek hodnocen tchto vrobk vi
ivotnmu prosted. Je dleit, aby v budoucnosti se dalo urit, kdy odpad pestv bt
odpadem a stv se vrobkem. sten tomu napomh prava zk.. 185/2001 Sb., o
odpadech, ve znn zk.. 154/2010 Sb., kde je definice odpadu rozena a tk se zejmna
prmyslovch odpad.

Nvrh na hodnocen postupu vrobk z odpad, kter vypracovalo CEHO (Centrum pro
hospodaen s odpady). Technick podklad pro hodnocen vrobk z odpad vychz z
hodnocen rznch odpadnch materil jako jsou stavebn sut, demolin odpady,
odpady z vroby tepla, apod.

2.5.1 POSUZOVN ZDRAVOTN NEZVADNOSTI STAVEBNCH VROBK V ESK REPUBLICE
Hodnocen zdravotn nezvadnosti stavebnch materil, kter mohou uvolovat kodliv a
nedouc ltky do kontaktnch mdi (vody, pdy) se stalo aktulnm problmem
pedevm u netradinch stavebnch vrobk se zapracovanm odpadem. Uvolnn ltky
slou k posouzen zdravotn nezvadnosti stavebnch vrobk z hlediska jejich vlivu na
ivotn prosted, pedevm na vodu a pdu a nsledn na zdrav lovka. Uvolovn
kodlivch ltek do prosted me negativn ovlivnit zdrav lovka pes vechny etzce.
Metody hodnocen uvolovn kodlivch ltek dosud nejsou jednotn stanoveny nejen
v esk republice, ale i ve sttech EU.
Nazen vldy . 163/2002Sb., kterm se stanov technick poadavky na vybran stavebn
vrobky, ukld v 2 Technick poadavky na vrobky, kter jsou uvedeny v ploze .1,
66

v bod 3 Hygiena, ochrana zdrav a ivotnho prosted, stanov ne uveden poadavky
z hlediska zdravotn nezvadnosti vrobku.
Stavba mus bt navrena a postavena takovm zpsobem, aby neohroovala hygienu nebo
zdrav jejich uivatel nebo soused, pedevm v dsledku:
vypoutn toxickch plyn,
ptomnosti nebezpench stic nebo plyn v ovzdu,
emise nebezpenho zen,
zneitn nebo zamoen vody nebo pdy,
nedostatenho znekodovn odpadnch vod, koue a tuhch nebo kapalnch
odpad,
vskytu vlhkosti ve stavebnch konstrukcch nebo na povrch uvnit stavby.

U stavebnch vrobk a netradinch stavebnch vrobk se zapracovanm odpadem, kter
mohou uvolovat toxick a kodliv ltky do prosted je jednm se zkladnch ukazatel
posuzovn zdravotn nezvadnosti vrobku vyluhovatelnost tchto ltek.

2.5.2 VLIV STAVEBNCH MATERIL A IVOTN PROSTED
Odhad vlivu stavebnch materil a staveb na ivotn prosted vyaduje pedevm
podrobnou znalost jejich vlastnost, uplatujcch se v interakci s jednotlivmi slokami
ivotnho prosted. Zpsoby, jimi stavebn innost ovlivuje ivotn prosted jsou znan
rozmanit, vedouc ke zmnm jak vlastnho charakteru krajiny, vlastnost povrchovch
vodnch tok, podzemnch vod, ale i pohyb v atmosfe. Z hlediska posuzovn
chemickch vliv staveb a materil, pi jejich konstrukci pouvanch, m do souasn
doby dominantn postaven hodnocen jejich vliv na vodn a zprostedkovateln pdn
prosted. Z tohoto pohledu je voda mdiem, ktermu je vnovna nejvt pozornost a
kterm se mohou chemick ltky ze stavebnch materil v prosted dle it. Procesy,
jimi je en chemickch ltek vetn kodlivin ze stavebnch materil zeno jsou
procesy a mechanizmy uplatujc se pi louen stavebnch prvk a materil vodou. I
kdy tmto otzkm byla v poslednch letech vnovna pozornost, nedosplo se dosud
v hodnocen enviromentln relevantnch ltek z konstruknch materil do prosted
k jednotnmu pstupu. Ve stavebnictv je pouvno velk mnostv rznch materil
s velmi rozdlnmi vlastnostmi s ohledem na jejich mon ovlivnn sloek ivotnho
prosted. Tyto materily a jejich rozdln vlastnosti se mohou odlin uplatovat pi
vstupu sloek tchto materil do prosted pi jejich louen srkovou nebo podzemn
vodou. Procesy louen chemickch ltek ze stavebnch hmot je teba posuzovat z hlediska
ivotnosti staveb a tedy v dlouhodobm horizontu. Laboratornm zkouenm lze tyto
dlouhodob a asto postupn probhajc procesy s obtemi a jen piblin simulovat. Pi
louen pevn fze fz kapalnou je proces, kter je zvisl na fyziklnch i chemickch
faktorech. Reln podmnky louen anorganickch a organickch, ppadn rizikovch
sloek, ze stavebnch materil jsou ovlivovny ve uvedenmi fyziklnmi vlastnostmi
louenho materilu, chemickm sloenm jeho matrice (obsahem siliktovch,
67

karbontovch, pp. organickch podl), tak interakc s vlastnostmi loucho mdia
vody (jejm pohybem, mineralizac, pH, koncentrac rozputnch plyn, teplotou, atd.)
Pi louen, zejmna minerlnch stavebnch materil a odpad ze staveb, hraje
vznamnou roli pH, kter ovlivuje jak louen zkladnch anorganickch sloek, tak
anorganickch kontaminant. pH vodn fze je opt ovlivovno jak sloenm matrice
louenho materilu, tak i charakterem louc vodn fze.

2.5.3 POADAVKY NA STAVEBN MATERILY
S ohledem na velk mnostv stavebnch materil dodvanch na stavbu a na znan
poet dodavatel, je nevyhnuteln vnovat velkou pozornost jejich kvalit. Poadavky na
stavebn materily jsou definovan ve smrnicch Evropsk unie, v technickch normch
EN a v nrodnch standardech.
Vrobky pro pouit ve stavebnictv mus bt technicky a ekonomicky vhodn pro
zamlen pouit a pitom mus vyhovovat stanovenm poadavkm. Za samozejm se
povauje, e stavby realizovan z pslunch stavebnch materil maj pi dn drb
zabezpeenou ekonomicky pijatelnou ivotnost.
Smrnice pro vrobky a objekty ve stavebnictv EEC . 89/106 ukld zemm Evropsk
unie a pidruenm lenm pijmout takov opaten, aby vrobky pro stavby a stavebn
konstrukce vyhovovaly nsledujcm poadavkm:
mechanick pevnost a stabilita,
protiporn ochrana,
hygiena, zdrav a ivotn prosted,
bezpenost pi uvn,
ochrana proti hluku,
spora energie a ochrana tepla.

Vechny ve uveden poadavky plat samozejm ve zven me pro stavebn
materily, vyrbn z druhotnch surovin, kter nemaj vdy parametry surovin
primrnch. Pedevm homogenita, kter hraje znanou roli je ni ne u primrnch
surovin a i dal ukazatele, jako je mrn nebo objemov hmotnost.

2.5.4 KRITRIA HODNOCEN PRMYSLOVCH ODPAD PRO VYUIT VE STAVEBNICTV
Zkladnm pedpokladem vyuit prmyslovch odpad jako druhotnch surovin ve
stavebnictv a ve vrob stavebnch hmot, je jejich vyhovujc kvalita. Nen mon pout
pi realizaci stavby takov vrobky, kter bhem uvn stavby mohou zpsobit znan
materilov kody, zrann nebo smrt v dsledku degradace technicky vznamnch
vlastnost konstruknch prvk staveb.

Obecn kritria a poadavky lze shrnout nsledovn:
68

1. technick kvalita
2. zaten ivotnho prosted
3. akceptovn materil, kter vedle technicko - prodovdnch kritri kvality a
zaten ivotnho prosted se pidvaj i psychologick momenty, kter asto
vychzej z iracionlnch prvk (nepodek je soust stavby), nebo
z konkurennch prvk (myln informovat konkurenci o standartu ochrany
ivotnho prosted).
4. ekonomick vhodnost pouit recyklt.

Zkladnm a zsadnm poadavkem pro to, aby prmyslov odpady byly potencionln
monm vyuitelnm odpadem, jako druhotn surovina je, aby mly vhodn chemick,
petrochemick a mineralogick sloen a vyhovujc fyzikln vlastnosti. Kvalitu
prmyslovch odpad ovlivuj podle jejich druhu a pvodu tyto okolnosti:

2.5.5 PETROCHEMICK A MINERALOGICK SLOEN
Pro urit aplikace ve stavebnictv je u nkterch typ druhotnch surovin rozhodujcm
kritriem pro hodnocen kvalitativnch parametr. Je dleit nap. u elektrrenskch
poplk, vysokopecn strusky, materil z hornick innosti uloench na haldch, u
odpad po prav magnezitu, vsypkch po drcen a tdn prodnho kameniva.
V materilech uloench na haldch jako vsledek hornick innosti, kter jsou vhodn pro
vrobu plniva do betonu, nebo se pouvaj pmo jako plnivo, se mohou nachzet kodliv
minerly, jako nap. deficit, chlorit, montmorilonit, illit, kaolinit apod. Tyto minerly sniuj
pevnost a moduly prunosti beton a zpsobuj jejich objemov zmny. Z tohoto dvodu
nen vhodn pouvat na vrobu beton materily z vsypek z vroby prodnho drcenho
kameniva ze siliktovch hornin. Dalm dleitm kritriem tchto druhotnch surovin je
stupe zvtrvn a sekundrn pemny, ke kterm dochz na haldch a u samovoln,
nebo psobenm i povtrnostnch podmnek.
Pi zjiovn vhodnosti pouit uhliitanovch hornin jako plniva do betonu je problmem
obsah oxidu hoenatho. Tyto odpady se vyskytuj pi tb a prav magnezitu. Tento
odpad je z hlediska posouzen fyziklnch metod vhodn jako kamenivo do betonu a jako
podkladov materil pro stavbu vozovek. Z chemickho hlediska je vak obava z
hoenatho rozpnn cementovch sms a z toho plynouc objemov zmny u beton
vyrobench na bzi uvedench odpad.;;;;

Sloen a vlastnosti zkladnch prodnch surovin vstupujcch do vrobnho procesu
- vhodn chemick sloen, fyzikln vlastnosti, nap. rudy, uhl, vpence apod.

2.5.6 CHEMICK SLOEN DRUHOTNCH SUROVIN
Chemick sloen druhotnch surovin prmyslov odpady, kter obsahuj chemick ltky,
kter mohou psobit ve stavebnch materilech jako kodliviny, resp. mohou negativn
69

ovlivovat ivotn prosted. Pat sem zejmna obsah sran, nesplenho uhlku a
chlorid.
Kritriem pro posouzen vhodnosti vyuit odpad jako druhotnch surovin ve stavebnictv
co do chemickho sloen je pedevm obsah celkov sry (SO3). Obsah SO3 se pohybuje
od 1,0 do 3,5 %, podle zpsobu pouit. Vysok obsah SO3 je nebezpen pedevm
v cementovch smsch. Sloueniny sry mohou negativn ovlivovat jak proces tuhnut a
tvrdnut cementu, tak pedevm stabilitu zatvrdnutch cementovch sms, kde se
negativn projevuj hlavn rozpustn srany, sekundrn ty sloueniny sry, kter mohou
se vzdunm kyslkem oxidovat na srany. Oxidace se projevuje zvtenm objemu, co m
za nsledek poruen a rozpad cementovch sms, jedn se o tzv. s r a n o v o u k o r o
z i.
Dalm dleitm kritriem pi zvaovn vhodnosti pouit prmyslovch odpad ve
stavebnictv je o b j e m o v s t l o s t. Pi nevhodnm chemickm sloen dochz
k samovolnmu rozpadu na vzduchu. Tk se to zejmna vysokopecn strusky, kvry
apod., aby vrobky z tchto odpad nebyly rozpadav. Specilnm poadavkem je odolnost
vi rozmrazovacm solm (dopravn stavitelstv, pi solen komunikac v zimnm obdob),
nebo mrazuvzdornost.
Pevn odpady, kter vznikaj po spalovn uhl, mohou obsahovat rzn mnostv
nesplench spalitelnch ltek, vtinou nesplen zbytky uhl. Vysok obsah spalitelnch
ltek zpsobuje pokles pevnosti a trvanlivosti cementovch sms, rovn tak objemov
zmny. Obsah spalitelnch ltek u poplk nesm pekroit hodnotu 7% pro vrobu
cementovch sms, jako je beton nebo probeton a 3% pro vrobu cementu. Na druh
stran je podl spalitelnch ltek douc a sice pi vrob cihel, kde se poplek pouv
jako vylehujc materil, kde dokonce v dsledk zbytk uhl dochz k spoe nklad na
vpal. Vyhoenm spalitelnch ltek dochz ke zven provitosti a snen objemov
hmotnosti vrobku. V dsledku toho se sn hodnota souinitele tepeln vodivosti a tm
dochz ke zven tepelnho odporu konenho vrobku a i stavebn konstrukce.
Obsah c h l o r i d je dalm sledovanm kritriem chemickho sloen druhotnch
surovin vyuitm ve stavebnictv. Obsah chlorid znamen nebezpe koroze pro ocelov
vztue betonovch konstrukc, proto je povolen obsah chloridovch iont nsledujc
(vztaeno na obsah cementu):
pedpjat beton do 0,2%
elezobeton do 0,4%
nevyztuen beton do 1,0%.

T k k o v y obsaen v druhotnch surovinch mohou bt vyluhovny vodou, zejmna
pak srkami, kter maj obvykle mrn kysel pH, do prosted a tak jej pokozovat. Jedn
se zejmna o druhotn suroviny vyuvan jako stmelen nebo nestmelen vrstvy podlo
pi vstavb vozovek a dlnic. Rovn tak me dochzet k jejich vyluhovn z maltovin
pouvanch na omtky nebo z keramickch vrobk pouvanch jako vnj obklad
staveb. Jinm kovem, kter se uvoluje do ovzdu je arzn z flotanch kal tepeln
zpracovanch a pouvanch nap. pro vrobu balench asfaltovch sms.

70

2.5.7 FYZIKLN VLASTNOSTI DRUHOTNCH SUROVIN
Sem pat provitost, hutnost, tvrdost, pevnost, mrazuvzdornost, naskavost apod., kter
vyplvaj ze struktury. Mezi nejdleitj fyzikln vlastnosti pat r a d i o a k t i v i t a.
Technologickmi pravami lze ovlivnit zrnitost, odplaviteln a prachov stice, tvar zrn
apod.
Technologie a podmnky spalovn - ovlivuj tuh odpady ze spalovacch proces, jedn se
nap. o poplky, teplrenskou strusku, kvru a novji i o produkty z odsen,
energosdrovec.
Technologie a zpsob pravy taveniny po odpichu pi tavb surovho eleza nap.
vysokopecn struska.
Zpsob opracovn (pravy) zkladnho materilu nap. odpad vznikajc pi zpracovn
kameniva
Kvalita pvodnho materilu nap. beton, asfalt, stavebn su apod., zskan z recyklanch
technologi
Zpsob a podmnky skladovn prmyslovch odpad.
Prmyslov odpady jsou asto nevhodn skladovny, poppad skladovny nevhodnm
zpsobem. Na skldkch jsou uloeny spolen s jinmi odpady, zejmna v minulosti, asto
s tuhmi komunlnmi odpady, nebo na skldkch jednodruhovch, jsou znehodnocovny
nevhodnm zpsobem uloen. Kter v budoucnu neumouje jejich ppadn vyuit.
Jednoznanm poadavkem by mlo bt oddlen dlouhodob skladovn i skldkovn
podle druh, aby bylo zejm o jak druh odpadu se jedn a pro jak ely je mon jej
vyut. Zpsob skldkovn a homogenita skldky rozhoduj o vyuit odpadu.

2.6 RECYKLACE ODPAD VE STAVEBNICTV
Ve stavebnictv vznikaj rovn odpady, kter co do mnostv nejsou srovnateln
s prmyslovmi odpady jako takovmi, nicmn je nutn se jimi zabvat.

Odpad ve stavebnictv je podle souasn platn legislativy v pevn me zaazen jako
odpad kategorie o s t a t n . Pokud se jedn o odpad zneitn kodlivinami, pak je
zaazen, podle mry zneitn, jako odpad n e b e z p e n . Samostatnou skupinu tvo
odpady a prach z azbestocementu. Vtina stavebnho odpadu je inertn a nelze je odstranit
spalovnm ani biodegradac. Potenciln vyuit stavebnch odpad je jako kamenivo
s dvojm pnosem: spora primrnho kameniva a redukce odpadu ( viz zaazen odpad
podle Katalogu)

2.6.1 ROZDLEN STAVEBNCH ODPAD
Stavebn odpady lze rozdlit do 4 skupin:
vkopov zeminy (nespojen) 60 75 %
71

materil z demolic vozovek 15 -20 % ( bez zeminy, pevn asfalt )
demolin sut 5 - 20 %
odpad ze stavenit. 2 5 %
V katalogu odpad, viz vyhlka MP . 381/2001 Sb., ve znn vyhl. . 503/2004 Sb., jsou
odpady ze stavebnictv nebo ve stavebnictv vyuvan zaazen do nkolika skupin a
podskupin. Pat sem:
stavebn su a ostatn stavebn odpad,
materil z demolic vozovky,
vkopov zemina,
odpad a prach z azbestocementu,
hluina a kamenivo,
odpadn amot,
odpad minerlnch vlken,
lomky betonu zneitn kodlivinami,
lomky betonu nezneitn kodlivinami,
stavebn su a vkopov zemina zneitn kodlivinami,
odpad z vroby stavebnch hmot,
odpad z modernizac a rekonstrukc objekt,
kal z vroby betonu,
kal z brouen kamene,
kal z vroby vpenopskovch cihel,
azbestocementov kal,
vpenn kal,
karbidov kal,
kal s obsahem zeminy a psku.

V jet nedvn dob pevn st stavebnch odpad konila na skldkch, zejmna
inertnch odpad. st stavebnch a demolinch odpad konila na ernch skldkch, a
nejednalo o drobn skldky stavebnch a demolinch sut z drobnch rekonstrukc
objekt, ale stavebn firmy si vylepovaly nabdku svch slueb tm, e za odpad z jejich
stavebnch a demolinch prac neplatily poplatky za ukldn odpadu. Nelze vdy tvrdit, e
se jedn o pouh odstrann skldkovnm, ale st odpad se pouv na technick
zabezpeen skldek. Me se jednat o bn pekrvn uloench vrstev nap.
komunlnch odpad, nebo na vyrovnn a dotvarovn tlesa skldky v rmci technick
rekultivace apod. Opt se jedn o vyuit odpad, nikoliv o jejich odstrann. Takov vyuit
odpad m pro provozovatele skldky nezanedbatelnou skutenost, e toti z tchto
odpad se neplat poplatky, krom stky odvdn na rezervn fond. V souasn dob se
nkter skldky inertnho odpadu petuj (skldkov komplex Celio, a.s.) a recykluj pro
dal pouit.
V R se recyklac zpracovv pomrn znan st stavebnch odpad. Problm pesnch
daj souvis s evidenc stavebnch odpad, zejmna z demolin innosti, poppad ze
zemnch prac.

2.7 RECYKLAN TECHNOLOGIE
72

Technologie pouvan pro recyklaci stavebnch sut a demolinch odpad jsou obdobn
tradinm technologim pouvanm pi tb a zpracovn nerostnch surovin
(kamenolomy, trkovny, pravny rud apod). Bvaj pizpsoben poadavkm a
technickm podmnkm zpracovn stavebnch a demolinch odpad, protoe se jedn o
heterogenn sms rznch materil.
K zskn kvalitnch stavebnch recyklt s vlastnostmi, kter umon jejich dal vhodn
zhodnocen, je nezbytn pouit odpovdajc pravrensk technologie. Za perspektivn
een lze povaovat pedevm zavdn takovch vrobnch technologi, kter by
imitovaly prodn principy, zejmna uzavenost cykl v prod. Takovmi technologiemi
jsou, tak jako v obecnm materilovm vyuit odpad, recyklace, maloodpadov
technologie a i nkter biotechnologie (nap. biodegradace). V souasn dob dochz
k recyklaci stavebnch a demolinch odpad pmo v stavebnch firmch a k vyuit
upravench odpad pro vlastn stavby, poppad lze st tchto surovin odprodat. Je
nutn si uvdomit, jak ji bylo eeno dve, e dal pouit je zvisl na jakosti tchto
surovin, zejmna na vyluhovatelnosti.
Rovn ve stavebnictv lze rozliovat recyklaci:
primrn uskuteuje se v uzavenm technologickm cyklu. Odpady vznikajc ve
vrobnm procesu se do nho vracej zpt bu neupraven nebo jednodue
upraven. Dal monost je vroba jinho vrobku ze vznikajcho odpadu, nap.
z vmtu cihlsk vroby se vyrb drcenm antuka nebo pomletm se zskv
ostivo pidvan opt do zkladn plastick suroviny, i kamenivo ze zbytk
erstvho betonu se vrac zpt do vroby erstvho betonu.
sekundrn se zamuje na vyuit odpad z jinch oblast. Z hlediska ochrany
ivotnho prosted je dleit, e nen teba zabrat zemdlskou pdu pro skldku
odpad (nap. skldka odpad z vroby kvrobetonovch tvrnic). Dle se et
primrn surovina a net se. V zvodech stavebnho prmyslu se vyuvaj
energetick odpady, jako je poplek, kvra, energosdrovec, z chemickho
prmyslu odpadn srany, z hut struska aj. Vyuit je mon v cihelnch, betonsk
technologii, pi vrob probeton.
tercirn - jsou nejrozenj, uplatuj se ji destky let. Ve stavebnictv se jedn o
recyklaci asanovanch staveb, zejmna elezobetonovch konstrukc, ale i materil
z demolic. Vyuvn ciheln sut z demolic objekt je znm ji z povlench let
k vrob cihlobetonu.

Zastoupen vstupnch materil pi recyklaci stavebnch odpad je nap. v nsledujc
tabulce.

Tabulka 9. - Zastoupen vstupnch materilu pi recyklaci odpad.
Frakce Podl ( %)
Podstn podl 35,2
Stedn podl 28,4
73

Nadstn podl 30,8
Nadstn podl 30,8
Cihly 1,1
Devo 1,6
rot 0,9
Ostatn odpad 2 0

V procesu recyklace stavebnch odpad je vsledn kvalita a efektivnost celho procesu
pmo mrn kvalit demolinch prac, vkopovch prac a tdn stavebnho odpadu
v mst vzniku. Kvalitu zskanch a vyuitelnch stavebnch odpad tak ovlivuje
technologie jejich zpracovn.
Technick zazen na recyklaci stavebnch sut obvykle zpracovv tyto odpady na
druhotn stavebn suroviny minerlnho pvodu a na ostatn zbytek. Dleitmi
vlastnostmi zskanch surovin minerlnho (nerostnho) charakteru je rozdlen podle
zrnitosti, dle je podstatn chemick sloen a pijatelnost pro ivotn prosted.

Kvalita, ale tak ekonomick vhodnost zpracovanho recykltu je zvisl na nkolika
zkladnch faktorech:
zpracovn stavebnho odpadu,
vbru recyklan technologie,
oven vhodnosti recyklovanho materilu.

74


Obrzek 23. - Demolice objektu

3.6.1 ZPRACOVN STAVEBNHO ODPADU
dostatek zdroj recyklovanho odpadu v ekonomicky zjmovm zem,
vbr vhodnch technologickch zazen na recyklaci,
monost vyuit recyklovanch materil ve stavebnm procesu,
kvalitativn konstantn vlastnosti recyklovanch materil,
vhodnost zem na umstn recyklanch zazen.

2.7.1 .6.2 VBR RECYKLAN TECHNOLOGIE
vrobn program a kapacity, zpsob recyklace,
kvalitativn poadavky vslednho vrobku,
asov charakteristiky,
umstn v konkrtnch podmnkch,
ekonomick charakteristiky.

75

2.7.2 OVOVN VHODNOSTI RECYKLOVANHO MATERILU
laboratorn oven pouit recyklovanho betonovho materilu
zkouky recyklovanho kameniva
vyhodnocen vsledk zkouek recyklovanho materilu
vyuit zkouenho materilu pro praktick ely

Cel proces zpracovn stavebnho odpadu je zamen na dosaen co nejvy kvality
vslednho vrobku, s ohledem na konen pouit, s minimlnmi, resp. srovnatelnmi
ekonomickmi ukazateli.

2.8 RECYKLAN LINKY
Recyklaci stavebnch odpad lze technologicky rozdlit na separaci, drcen a tdn. Ve fzi
separace dochz k oddlen rznch druh stavebnch odpad a materil, kter mezi
stavebn odpady nepat. Fze drcen a tdn se provd n stejnch i podobnch
zazench, jako pi pravch prodnho kameniva. Podle typu drtcch zazen jsou na
zpracovn stavebnch odpad nejastji pouvny drtie elisov, odrazov, poppad
derov vlcov. Kad z uvedench typ m urit pednosti i nevhody a volba typu je
ovlivnna mnoha faktory.

Drtc zazen lze z hlediska mobilnosti rozdlit na ti typy (viz ve):
1. Primrn drtrny stacionrn jsou to stabiln jednotky, tedy nepemstiteln, kter
jsou budovny na mst s dlouhodobm psunem surovin a monm odbytem.
2. Primrn drtrny semimobiln - jsou drtrny, kter je mono po delm asovm
seku demontovat na jednotliv dly a pemstit je na vhodnj msto.
3. Primrn drtrny mobiln jsou zazen, kter jsou bu opatena podvozkem, nebo
jsou k podvozku snadno pipojena, vlastn zpracovn odpadu je tedy mon pmo
na mst vzniku.

Vlastn technologie recyklace me bt lenna nap. nsledovn:
1. Demolice stavebn konstrukce (odstel, strojn bourn, demont apod.)
2. prava stavebnho odpadu pro recyklaci (rozbit a zdrobnn hydraulickm
kladivem, kletn, vyplen aparatury, separace nedoucch materil).
3. Roztdn stavebnho odpadu podle poadavk, nebo podle druh.
4. Drcen stavebnho odpadu na drtcm zazen (v recyklanm zazen).
5. Dal mon tdn drcenho odpadu na jednotliv frakce.
6. Vyuit recykltu (na stavb, jako posypov materil, vnitn komunikace
povrchovch dol apod.). Pokud jde o vyuit recykltu na ternn pravy je nutn
respektovat podmnky uveden ve vyhlce MP . 294/2005 Sb., o podrobnostech
nakldn s odpady.

76

Stacionrn linky dky vy technick rovni mohou zpravidla zaruit vy kvalitu
zpracovn vstupn suroviny, ne linky semimobiln nebo mobiln. Na druh stran maj
stacionrn linky vy hodinov vkony
(150 25O t/hod.), take minimln rentabiln mnostv zpracovvanho materilu je asi
150 000 t/rok. Tyto linky se nachzej vtinou ve stvajcch nebo bvalch
kamenolomech. Semimobiln a mobiln linky jsou vhodn pro zpracovn relativn
mench mnostv stavebnch odpad 50 a 100 t/hod. Navc disponuj vhodou relativn
snadnho pemstn na jinou lokalitu, avak maj ni kvalitu zpracovn a separace
zskanho materilu. Umstn tchto drti tak bv v dostaten vzdlenosti od obytn
zny a pak odpad i problm s hlunost zazen.
Nejastji uvan drtie v recyklanch linkch jsou jednovzprn a dvouvzprn elisov
drtie a odrazov drtie. Z hlediska pranosti a zaten okol hlukem je odrazov drti
oproti elisovmu v nevhod. Zejmna tato skutenost bude pravdpodobn pinou
toho, e v posledn dob dochz k mrnmu odklonu od odrazovch drti k elisovm.
Dle lze oekvat vvoj drti mench rozmr urench k instalaci jako soust
mobilnch recyklanch jednotek.
Pi recyklaci stavebnho odpadu drcenm vznik asto velk mnostv prachu, kter
vraznm zpsobem zhoruje pracovn podmnky nejen pro bezprostedn obsluhu, ale
asto zhoruje ivotn prosted i pro irok okol. spnou metodou k odstrann tto p r
a n o s t i je pouit nap. vodn mlhy vytvoen pomoc rozpraovac trysky. Clona vodn
mlhy se pouv tak pi demolicch staveb na bzi azbestocementu, nap. vnitn vpln
chladcch elektrrenskch v. V tomto ppad je vodn clona podmnkou a ochranou
ped rozpraovnm azbestovch vlken do okol.
prava druhotnch surovin - pokud prmyslov odpady nevyhovuj svm chemickm,
petrografickm a mineralogickm sloenm nebo fyziklnmi vlastnostmi poadovanm
kritrim, je mon nkter vlastnosti pravrenskmi metodami zmnit. Drcenm, mletm,
tdnm, pranm, flotac a dalmi metodami lze doshnout zmny zrnitosti nad- a
podstnch podl, prachovch stic, tvaru zrn, resp. obsahu podlu tvarov nevhodnch
zrn, obsahu spalitelnch ltek, obsahu jlovitch podl, obsahu humusovch ltek,
kodlivch minerl apod. Samozejm, e nutnost pravy se nklady
na ppravu (vrobu) druhotnch surovin znan zv a zvis na pouit pravrensk
technologii

2.9 ZKLADN DRUHY RECYKLT A MONOSTI JEJICH VYUIT
V souasnosti je ve vtin ppad uvn smsn (pp. cihlov) recyklt jako zsypov
materil (nap. pro rozvody energi) i pro stabilizaci podklad a nestmelench vrstev
vozovek. Pitom vak lze kvalitn tdn recyklty vyut na daleko vy rovni, co
ukazuj ne uvdn pklady.

2.9.1 CIHELN RECYKLT
Ciheln recyklt se u vtiny drtcch linek zskv zrnitosti do cca 80 mm a to nejmn ve
tech frakcch 0-16 mm, 16- 32 mm a 32-80 mm, piem producenti tohoto materilu jsou
77

schopni vytdit i jin poadovan frakce. Tento recyklt nabz podstatn ir monosti
vyuit ne je doposud veobecn znmo.

Vroba cihlobetonu.
Cihlobeton je mono pouvat jako vplov zdivo ve skupin monolitickch konstrukc,
dle pro vrobu prefabrikovanch prvk k pprav vibrolisovanch tvrnic nebo
stnovch prvk, jejich slisovn by pedem eliminovalo mon dotvarovn konstrukce
pod zatenm vzhledem k ni hodnot statickho modulu. Vroba stavebnch sms jako
plniva malt pro zdn s vyuitm frakc drobnch, tedy do 4 mm, a vzdunm i
hydraulickm vpnem. Tyto malty jsou vhodnj svm vym tepelnm odporem ne
malty s prodnm kamenivem. Dle je mono pouvat jako pojiva i cement nebo
kombinace pro vpenocementov malty. Podle pdavku pojiva se me doshnout
rznch pevnost malt od 1 do 10 MPa.
Vyuit ve stabilizovanch podkladech a nestmelench vrstvch vozovek [4]. V posledn
dob byla tak zkouena vroba neplench lisovanch cihel rozmr 300x150x100 mm ze
smsi cihelnho recykltu frakce 0-16 mm a hlny s l0 % pms cementu i bez pmsi
cementu. Dosahovan pevnosti v tlaku po 14 dnech suen jsou zvisl na kvalit hlny
a dosahovaly a 8 MPa.

2.9.2 BETONOV RECYKLT
Plnivo do beton. Na zklad dosud provedench vzkumnch prac a dosaench
laboratornch a poloprovoznch vsledk je mono konstatovat:
obsah drcenho betonu nepzniv ovlivuje konzistenci betonov smsi a pro
zachovn jej potebn konzistence je nutn zvit dvku zmsov vody (projev
se na pevnostech betonu),
pevnosti betonu v tlaku jsou ponkud ovlivovny oproti pouit prodnho
kameniva,
sniuje se objemov hmotnost zatvrdlho betonu,
pevnost v tlaku se sniuje o 10-15 %,
modul prunosti je ni o 15-20 %,
zvyuje se souinitel dotvarovn a o 50 %,
zvyuje se smrovn a to o 20-40 %.
Pouit betonovho recykltu je dnes zakotveno i v nkterch normch a je pomrn
rozen jako nap. v podkladnch vrstvch vozovek stmelench cementem, ochrannch
vrstev silninch komunikac a pracovho podlo (jako mechanicky zpevnn zemina)
a hlavn jako nhrady prodnho kameniva do konstruknch beton nich td
za pedchzejcch pedpoklad
Vyuit betonovho recykltu do ivinch sms pro vstavbu a opravy ivinch vozovek
za pedpokladu dodren receptur a pracovnch postup pedepsanch pslunmi
normami, jako nap. SN 73 6121 - "Hutnn asfaltov vrstvy".

2.9.3 ASFALTOV RECYKLT
78

Bylo prokzno, e asfaltov recyklty jsou velmi vhodn zejmna pro technologie
za studena za pouit emulz, ppadn v kombinaci s cementem, kdy dochz k obalen
ekologicky zvadnch stic a tm ke snen monosti znehodnocen odpadnch vod
a blzkho okol. Nejvhodnj vyuit asfaltovho recykltu za studena je tmito zpsoby:
bez pidn novho pojiva k recykltu s pouitm pro mlo zaten vozovky,
pro spodn podkladn vrstvy a pro zpevnn trkopskovch podsypnch vrstev
s pidnm hydraulickho pojiva (cementu, pop. vpna i strusky) pro proveden
nov stmelen podkladn vrstvy
s pidnm emulze k recyklovanmu materilu, vhodn zejmna tam, kde star
pravy obsahuj dehtov pojivo
kombinovan zpsob, kdy k recyklovanmu materilu se pidv emulze i cement,
co je vlastn zlepen pedchozho zpsobu a firma prokzala, e tento zpsob
doshl nejlepch vsledk a e vlastnosti tchto sms je prokazateln mon
srovnat se smsmi typu OK (obalovan kamenivo) zpracovvanmi za horka.
Podrobnji viz silnin stavitelstv.

2.9.4 SKELN RECYKLT
Vyuit skelnch recyklt ve stavebnch hmotch, zejmna v betonu (konstrukn,
nekonstrukn betony, nebo betonov zbo) jako nhrada za bn plniva jsou dvody
zejmna ekologick. Jedn se o nhradu kameniva jako prodnho neobnovitelnho zdroje
surovin. Dalm dvodem jsou finann nklady a mohou bt dvodem i estetick dvody
pro vyuit skeln drt. Z mechanicko-fyziklnch vlastnost se posuzuje pevnost a to jak
v tlaku, tak v tahu za ohybu v zvislosti na objemov hmotnosti ztvrdlho betonu. Dleit
je i vizuln posouzen.

2.9.5 RECYKLT ZE STAVEBNHO A DEMOLINHO ODPADU
Materilov vstup z pravy stavebnho a demolinho odpadu spovajc ve zmn
granulometrie a jeho roztdn na velikostn frakce v zazench k tomu urench
(recyklanch linkch), kter me bt uvdn na trh jako vrobek v souladu se zvltnmi
prvnmi pedpisy, nebo vyuit jako upraven odpad na povrchu ternu v souladu se
zkonem a vyhlkou . 294/2005 Sb. o podmnkch ukldn odpad na skldky a jejich
vyuvn na povrchu ternu.
Jednotliv stavebn firmy, kter se zabvaj recyklac stavebnch a demolinch odpad
vykazuj nrst zpracovn tchto odpad v rmci recyklace po zakoupen a provozu
pslunho drtcho zazen.
Technologick linky na zpracovn a recyklaci stavebnch sut zahrnuj obvykle:
drtie,
tdie,
zazen na regulaci velikosti granul,
sta,
dopravnky (hydraulick, such),
jednotku na run dotdn.
79


Technologick recyklan linky mohou bt v proveden jako mobiln, s vkonem kolem 10
m3/hod., semistacionrn nebo stacionrn.

Pro pravu stavebn demolin sut se pouv:
mobiln pravrensk jednotka, kter postupn zpracuje odpady v mst vzniku,
stacionrn pravrensk zazen, m obvykle vt kapacitu, vt variabilnost,
zrnitosti a vy kvalitu vslednho produktu.

2.9.6 EKONOMICK ZHODNOCEN VYUIT ODPAD VE STAVEBNICTV.
V trn ekonomice mus mt z vyuit odpad a to jak separovanch z komunlnch odpad,
tak odpad prmyslovch jako druhotnch surovin ekonomick prospch jak producent
odpadu, tak vyuvatel, resp. zpracovatel. Pokud nebude mt stavebn firma z vyuit
odpad jako druhotnch surovin pi sv innosti uitek, nebude mt o takovou innost
zjem a tud ani o vyuit odpad.
Rozhodujcmi ekonomickmi kritrii jsou:
mnostv odpadu
poteba pravy,
vzdlenost od msta konen spoteby,
cena,
poadavek, poptvka suroviny,
legislativn nazen o vyuit odpad jako druhotnch surovin.

Stavebnictv v procese vstavby zpracovv znan mnostv surovin a materil, co se
samozejm odr v celkovch nkladech na stavbu. Cena stavby se dnes vtinou tvo
dohodou na zklad projektov dokumentace. Stavebn firmy maj zjem o technologie,
kter umouj sporu materil a dopravnch nklad. Bude-li v blzkosti stavby
k dispozici velk mnostv vedlejch produkt, odpad, druhotnch surovin s vyhovujcmi
vlastnostmi a pitom nebudou poadovny nkladn pravrensk technologie a cena
tchto materil bude pijateln, pak zjem stavebnch firem je zaruen. (optimalizan
program)
Dleitou otzkou je c e n a odpadu. Pvodce odpadu (producent) mus za odstrann
odpadu na skldce platit poplatek provozovateli skldky, dle nklady na dopravu, a pokud
se jedn o jeho vlastn skldku, nebo loit, tak tak nklady na jeho provoz. V okamiku,
kdy se najde monost vyuit tohoto odpadu, vzroste cena vyuitelnho odpadu na rove
nejkvalitnjch primrnch surovin. Tm se ztrc motivace stavebnch firem a vyuit
takovchto odpad je velmi problematick. Nepome v tomto ppad ani povinnost
vyuvat odpady jako druhotn suroviny, dan ze zkona, protoe vdy lze namtnout nap.,
e dan odpad nevyhovuje z dvodu kolsn kvality v irokm rozmez. Pokud nebude
njakm ekonomickm nstrojem zvhodnno vyuvn prmyslovch odpad ve
stavebnictv, bude s ohledem na zatm dostatek primrnch surovin, vyuit tchto odpad
80

mal. Pi tvorb cen by mla hrt lohu i ochrana ivotnho prosted a nezatovat jej i
nadle velkmi objemy prmyslovch odpad. Zvrem ekonomickho zhodnocen je
nutn znovu zdraznit nklady na dopravu, jako jeden z rozhodujcch faktor. Pehled
zpracovvanch stavebnch odpad za obdob 2001-2006 je uveden v tab. :
81

Tabulka 10. - Charakteristika zpracovn stavebnch odpad v recyklanch linkch v tiscch korun.


2.9.7 VYUIT ODPAD VE STAVEBNCH MATERILECH
Vyuit odpad ve stavebnictv pro stavby jako jsou nap. ternn pravy, rekultivace a
uzavrn skldek, silnin stavby apod., se mus dit legislativou odpadovho hospodstv,
zejmna pak zmiovanou vyhlkou MP . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakldn
s odpady, ve znn vyhlky . 294/2005 Sb., kde jsou stanoveny pslun limity kodlivin,
pro vyuiteln odpady. Cel ada upravench stavebnch odpad je certifikovna jako
vrobek. Certifikace je dna na zklad zk. . 22 /1992 Sb., o shod vrobk. Tato
certifikace se vak nemus shodovat s poadavky na vyuit recyklovanch odpad pi
ternnch pravch. Shoda se me tkat nap. u stavebnch vrobk na mechanick, nebo
fyzikln vlastnosti, jako granulometrie. Chemick sloen recykltu nemus bt pedmtem
certifikace.
Zpracovn pevn vtiny odpad a jejich vyuit ve stavebnictv je vhodn jak
z ekonomickho, tak ekologickho hlediska. Byla postupn ovena ada rznch
technologickch odpad, kter byly vzjemn kombinovny v cel ad stavebnch hmot.
Tyto odpady se mohou pouvat ve dvou zkladnch funkcch a to bu jako plnivo ( obsah
nad 30%), nebo pojivo ( do obsahu 30 %).
2.9.7.1 VE FUNKCI PLNIVA (PDAVEK NAD 30 %):
poltav poplek z elektrren, teplren, kotelen a jinch zazen,
poplek ze spaloven komunlnch odpad,
82

popel z odkali poplku (sms poplku, kvry a popele, vetn odpad
z bagrovacch stanic) z elektrren a teplren,
kvra a vysokopecn struska, ocelrensk struska a struska z topeni,
odpadn slvrensk psky,
devn piliny a tsky,
odpad z vroby umlho kameniva,
odpad z vroby probetonu,
pevn odpady z odsiovacch proces elektrren,
fluidn popely a poplky z rznch typ kotl, druhu uhl, sorbet a reim
spalovn,
odpady z recyklace stavebnch materil,
odpady z chemickch vrob,
let z vroby feroslitin,
odpady z tby a pravy rud a nerostnch surovin,
rozvlknn odpadn papr (ze sbru papru),
odpadn pnov polystyrn a jin dal odpady.

2.9.7.2 .8.7.2 VE FUNKCI POJIVA A PSADY (PDAVEK DO 30 %) :
fluidn popely a poplky,
energosdrovce z odsiovn spalin,
chemosdrovce a odpadn srany z chemickch vrob,
odpadn srany z letn skla,
vysokopecn strusky,
vpenn kaly z chemickch vrob,
odpraky z cementren a vpenek,
kaly z elektrotechnickho prmyslu,
odpraky ze slvren,
jemnozrnn a prachov odpad (prosev) vznikl pi tdn komunlnch odpad,
jin dal odpady.

S pouitm ve uvedench odpad odpadnch materil, meziprodukt, zejmna pak
produkt ze spalovacch proces, byly vyvinuty rzn monosti jejich technologickho
zpracovn s pihldnutm k optimln ekonomii vroby a ekologick nezvadnosti
vrobk. Odpadn materily lze vhodn kombinovat podle jejich vstupnch vlastnost
chemickch, mineralogickch, fyzikln-mechanickch a v neposledn ad ekologickch,
urujcch jejich obsah i vhodnou zpracovatelskou technologii.
Na zklad hodnocen vsledk krtkodobch i dlouhodobch vybranch vlastnost
zkuebnch tles, pipravench v laboratornch, poloprovoznch podmnkch. Dle pak
z praktickch zkuenost z provozu, potvrzench nap. hromadnou dlouholetou vrobou
probetonu z poplku vyplv, e tyto druhotn suroviny jsou v rznm mnostv vhodn
zejmna k uplatnn v oblasti neplench i plench stavebnch materil, a to:
pro vrobu litho nebo vibrovanho lehkho a obyejnho betonu, v nkterch
ppadech i tkho betonu, a dle mezerovitho betonu s umlm kamenivem,
83

-pro vrobu umlch lehench, lehkch a hutnch kameniv rznho tvaru a
charakteru, s rznm zpsobem technologie jejich ppravy a rznm zpsobem
pouit a vyuit,
pro vrobu vibrovanch a vibrolisovanch betonovch vrobk,
pro vrobu suchch omtkovch, zlivkovch, zdcch, betonovch a jinch
specilnch sms a tmel,
pro vrobu probetonu, event. pnobetonu, autoklvovanho nebo
neautoklvovanho, dle nap. stnov panely, sten panely, velkorozmrn bloky,
tvrnice a tepeln izolan desky,
pro vrobu sdry a vrobk ze sdry,
pro vrobu stabilizt pro silnin i eleznin ely s vyuitm zejmna do nsyp a
poppad tak do aktivn zny podlo vozovky a ve vlastn konstrukci vozovky dle
technickch i ekologickch vlastnost tchto materil,
ve vrob cementu, zejmna ve funkci koreknch sloek surovinovch sms,
ve vrobcch cihlskho a keramickho prmyslu,
pro vrobu specilnch vrobk pro stavebnictv i jin obory, nap. pro vrobu
rznch tsncch materil.
ada ve jmenovanch hmot je v provoznm mtku vyuvna.
Zkladn vyuit ve uvedench odpadnch materil nap. v oblasti beton lze rozdlit do
dvou smr. Jedn se o pouit odpadnch produkt pmo do betonov hmoty v rznm
procentulnm zastoupen anebo nepmo o pouit tchto odpadnch materil pi vrob
umlho kameniva do betonu. Uml kamenivo takto vyroben podle svch vlastnost
me sten nebo pln nahradit ve vrob betonu kamenivo prodn. Podle fyzikln
mechanickch vlastnost vyrobenho kameniva (objemov hmotnost a pevnost) lze rozliit
vsledn zpracovvan betony podle objemov hmotnosti na betony obyejn a lehk.
Pevnosti v tlaku takto vyrobench beton mus splovat poadavky pro pslun ely
vyuit.

2.9.8 VYUIT ODPAD V CIHLSKCH A KERAMICKCH VROBCCH
Pi vyuit odpad ve vrobcch cihlskho a keramickho prmyslu byly odzkoueny
ve uveden a jet jin dal typy odpad a to v rznm pomru k zkladn sloce, tj.
keramick surovin. Z nejbnjch materil lze jmenovat:
elektrrensk poplek, pdavek 20 30 % objemovch, u technologie raen a 90
%,
metalurgickou strusku 10 20 % obj.,
drcenou kvru - 10 30 % obj.,
hluiny z odval uhelnch dol - a 20 % vhovch,
zajlovan zneitn psky do 30 % vh.,
flotan kaly z uhelnch prdel a 12 % vh.,
antuku do 25 % vh.,
devn piliny a 30 % obj.,
drcenou devn kru do 20 % obj.,
odpadn celulzu z papren do 10 % obj.,
mlet sklenn stepy 5 - 8 % vh.,
odpady z filtranch kalolis ve vinaskm prmyslu do 10 % vh.,
84

odpadn produkty z galvanoven cca 2 % vh.,
sedimentan bentonitov produkty z istren odpadnch vod do 10 % suiny.
ada ve jmenovanch odpad je v cihlskm prmyslu trvale v provoznm mtku dle
vyuvna. Uveden odpadn hmoty je mono i vzjemn kombinovat, co se v souasn
praxi asto dje ve vztahu k vlastnostem cihlsk suroviny. Pouit odpad zejmna
v cihlskm prmyslu nen samoeln, nbr m svj technologick vznam. Jedn se
pedevm o snen citlivosti pi suen, vylehen stepu, sporu tepeln energie, snen
potebn vypalovac teploty a tm snen energetick nronosti, ale i pro ostatn stavebn
hmoty to znamen snen plasticity hmoty a jej zpracovatelnost, zven pevnosti,
mrazuvzdornosti aj.

2.9.9 VYUIT STAVEBNCH ODPAD V RECYKLANCH TECHNOLOGICH
Uplatnn dalch stavebnch odpad v rmci recyklanch technologi:
zbytky erstvho betonu kad vt betonrka mus mt vybudovan zazen na
recyklaci zbytk erstvho betonu. Jedn se o 100 % recyklaci,
odpad z vroby stavebnch hmot jedn se pedevm o vrobn zmetky, kter se
vtinou ihned vracej do vroby. Pi vrob cementu a vpna se lety a odpad
z netsnosti technologickho zazen vracej zpt. Zmetky, kter vznikaj pi vrob
prefabrikt, nap. probetonu, se vtinou voz na skldky. Tak se tyto odpady
pouvaj jako inertn materil v procesu technologie ukldn odpad na skldkch
pro pekryt nebo dotvarovn tlesa skldky. Tyto odpady jsou pak na skldkch
vedeny jako technologick materil. Problm je rovn u elezobetonu, kde vyuit
technologickho zazen na destrukci ocelovch vztu se vyuv zatm jen v mal
me,
odpady z demolic stavebnch objekt poadavky na kvalitu demolinch materil
jsou v dsledku psnjch metod hodnocen odpadu pro jejich dal vyuit ve
stavebnictv zameny pedevm na istotu a homogenitu. Minerln frakce
demolinch sut obvykle obsahuje beton, trk, psek, cihly a lomky cihel, sdru,
omtku apod.

2.10 KONDENZOVAN KEMIIT PRA (CSF), MIKROSILIKA
Obecn je tak nazvn kondenzt kemiitch par velmi jemn amorfn struktury.
Rozhodn se nejedn o dn poplek ani jin jemn materil vznikl mletm. V anglick
literatue se krom pojmu mikrosilika nkdy pouv i pesnj oznaen, kter by
v doslovnm pekladu znlo kondenzovan kemiit pra, ve zkratce CSF. Obvykle se
nevyrb zmrn, ale vznik spe jako vedlej produkt vroby ferrosilicia, tzn. psad pro
legovn oceli. Materil bohat na sloueniny kemku obvykle psek se tav nejastji
v odporov elektrick peci, piem vznikaj pry. Ty jsou zachyceny a kondenzuj na
chladnch kondenztorech. Tavenina a tm i sloen jejch par se pirozen li podle
teploty taven, resp. jejho prbhu na zatku a konci procesu. Odlinch legovacch psad
je v zkladnm lenn vyrbno a pouvno asi est a s tmito odlinostmi koresponduje
i sloen vznikajcho kondenztu.
85

Na trhu je mikrosilika dostupn ve form kal, resp. mokrch past, nebo suchho prku.
Typick velikost jejch stic, kter jsou tvoeny dominantn SiO2 s dalmi pmsemi
v objemu 510 % hmotnosti, se pohybuje mezi 0,1 a 0,2 mm. Jej sloen je kolsav a velc
dodavatel jej deklaruj rozbory, podobn jako nap. vrobci cementu. Materil znmch
a garantovanch vlastnost je pochopiteln lpe vyuiteln a tm tak pi nkupu pomrn
dra ne mlo homogenn smsi odpadnho kalu.
Druhotn hydraulicita je pinou uritch obt pi skladovn a trvanlivosti tohoto
materilu. Za ptomnosti vlhkosti, resp. vody, a event. alkli dochz k postupn hydrataci.
To me vst ke znehodnocen nap. u volnch hald, ka apod. Jednotliv stice se pi
tvrdnut spojuj, roste jejich velikost a kles reakn schopnost. Takov materil je sice
mon znovu pepracovat, ale za cenu dalch nklad. Z tohoto pohledu je optimln forma
suchho prku slisovanho ve vakuu. Sn se tak objem i obsah vzduchu, a tedy i riziko
kontaktu s vlhkost. Nkte dodavatel maj prkov materil chrnn hydrofobnm
filmem, kter se pi mchn rozpadne
Mikrosiliku lze charakterizovat jako uml pucoln. Jej hydraulick vlastnosti se po
aktivaci portlandskm cementem projevuj rstem hydratanho tepla, urychlenm
tvrdnutm a nrstem vsledn pevnosti betonu. Snad jet vznamnj je ale jej vliv na
sloen a strukturu tvrdnouc cementov pasty. Dochz zde toti k formovn vtho potu
mench pr, ne je tomu u bn smsi bez tto modifikace, co je dno z sti
mechanicky, nebo ten vyvolan v uloen smsi brn formovn a spojovn prostor
vyplnnch vodou, a z sti chemicky druhotnou ast v hydratan reakci cementu.
Naznaen charakteristika je velmi vznamn z hlediska odolnosti betonu, potamo
trvanlivosti konstrukc, protoe vtina degradanch proces na betonu je spojen
s psobenm vody bu jako zdroje kyslku pro adu reakc, nebo jen jako migranho mdia
pro rzn agresivn roztoky, a nakonec i pmho destruknho initele pi jej zmn
v pevn skupenstv.
Pro uveden vlastnosti dolo pomrn rychle k rozen vroby CSF beton a pouvaj se
napklad povrchn vrstvu vozovek mostnch konstrukc, pstavnch staveb a u konstrukc
parkovi. Nejnovji se objevuj aplikace tchto beton na spodn stavby most. Ve
Spojench sttech se pouvaj tyto betony pro vrobu mostnch nosnk vysok pevnosti
pro dlnin s. Vyuit beton na bzi CSF je dle pi vstavb vkovch budov, kde jsou
poadovny betony s vysokou pevnost. Beton vyrbn s psadou CSF m krom lepch
pevnostnch vlastnost tak vt ivotnost. Je velmi vhodn v kombinaci s vlknitou
vztu, nap. pi opravch a rekonstrukcch podzemnch staveb a t pi betoni pod
vodou.
Prachov odpad s obsahem oxidu kemiitho je mon rovn vhodn pout pi vrob
lehkch beton, zejmna v ppadech, kde jsou psnj poadavky na pomr jejich
pevnosti a hmotnosti. Dal dvod obliby CSF beton spov v tom, e jsou rezistentn vi
solm, je to tak nejlep komern dostupn materil, kter mimodnm zpsobem
sniuje penetraci chlorid do vrchnch vrstev mostnch konstrukc, zvyuje jejich ivotnost
a zabrauje nutnosti pouit finann nronch vstupovch prut opltnch epoxidem,
ppadn pouit katodov ochrany.
Dal zajmav vyuit CSF odpadu je v oblasti vroby syntetickch keramickch materil.
hnm slisovanch prkovch sms, kemiitho letu a oxidu hoenatho je mon
vyrobit ruvzdorn materil f o r s t e r i t.
86


Pi urit dvce mikrosiliky meme tedy velice efektivn prostupnost tchto provch
kanlk omezit nebo pro kapalnou fzi vody a zcela vylouit. Degradan procesy pak
mohou probhat pouze na omezen vnj kontaktn ploe betonovho povrchu a jejich
postup do nitra se vrazn zpomal.
Zejm nejpodstatnjm momentem chemickho chovn mikrosiliky v cementov past je
redukce obsahu oxidu vpenatho. Ten se pi hydrataci s n mn na vpenat kemiitany
bn ve vod nerozpustn, na rozdl od pvodn formy tzv. volnho vpna, kter sice po
skonen hydratace pi vysychn betonu zatvrdne, ale pi dalm kontaktu s vodou je
rozputno a ve form vluh odchz z pevn struktury, kde zanechv przdn objem
dostatench dimenz pro dal vstup a negativn psoben vody; tedy vyluhovn,
zavleen agresivnch sloek, ale pedevm pro jej zmnu na pevn skupenstv. Tento
proces se u bnch beton projevuje blavmi povlaky a krpnky nebo inkrusty
v mstech na povrchu, kde se tyto roztoky pohybuj, resp. kde se srej soli vodnm
roztokem vynen.

V prbhu asu se popsan stav zhoruje a s peripetiemi ucpn a novho rozpoutn tak
pomalu startuje druh, po korozi ocelov vztue nejastj degradan proces, kter
zpravidla ve venkovnm prosted kon a rozpadem betonu, zpsobenm stdavm
mrznutm a tnm vody.


Obrzek 24. - Snmek mikrosiliky s stmi cementu. Obrzek 25. Snmek vlken v cementov past.
87



Pokud se tk technologickch aspekt tto modifikace, jde pedevm o ji zmiovanou
velikost stic, dky n se vyvol obrovsk ten mezi vemi sticemi zkladn smsi. To
m dsledky negativn nap. v nutnosti velmi efektivnho ztekucen smsi pro mchn,
dopravu a ukldn, ale naopak i velmi pozitivn nap. v omezen rizika segregace smsi.
Tato vlastnost umonila mj. i reln rozvoj torkretovch technologi pedevm mokrou
cestou na kvalitativn vy rovni, ne tomu bylo dve.
Dalm dsledkem velk jemnosti mikrosiliky je tendence k rstu smrtn tvrdnouc
cementov smsi.

Obrzek 26. - Snmek polymeru vyjmutho z cementov matrice.

Obrzek 27. - ?????????????????

Pro praktick pouit je tedy teba mikrosiliku doplnit o psady pro ztekucen, resp.
superplastifikaci, a systmy k omezen objemovch zmn, resp. en trhlin v potcch
tuhnut a tvrdnut. Nkte vrobci dodvaj u psadu komplexn, kter obsahuje potebn
sloky, a je tedy pipravena k pmmu pouit. Nutnou podmnkou irokho praktickho
uplatnn je i dosaen potebnho rozptylu parametr vstupnch surovin zde mikrosiliky
a v hotov smsi nap. i cementu. Znamen to pouit mikrosiliky pokud mono z jednoho
zdroje, kter vyrb stejnm procesem opakovan tyt produkty, m lze doshnout
potebn standardizace vrobku.
88

Zvanost tto podmnky je ostatn analogick nap. u poplk, s nimi ada vrobc
betonu udlala v dob nepli dvn sv zkuenosti. m men bude rozptyl vlastnost na
vstupu, tm vt smysl m mikrosiliku k modifikaci betonu pout a tm vt je i monost
jejho komplexnho doplnn dalmi psadami a do standardnho vrobku (jakm je nap.
CPD AD-MIX 50). To potom umon snadnou modifikaci dodan erstv smsi hotovou
suchou pms a pmo na staveniti bez problm s postupem prac, ztrtovmi asy
v doprav apod.
inky modifikanch psad se bn hodnot zmnou sledovan vlastnosti oproti
srovnvac smsi.

2.11 NOV TRENDY VE VYUVN ODPAD A VE STAVEBNICTV A VROB
STAVEBNCH HMOT
2.11.1 GEOPOLYMRN MATERILY
Jednou z novch monost vyuvn odpad v stavebnictv je vyuit geopolymrnch
materil. Jedn se o vyuit odpadu jlovho charakteru pro vrobu tchto materil
s vyuitm dalch odpad. Geopolymrn matrice se tvo prostm smchnm sloky
vyroben z aktivovanho jlovho zkladu a alkalickch vodnch roztok, nejedn se vak o
prostou vrobu betonu (1:3), ale o mchn pomrn agresivn alkalick kapaliny
s prkovm materilem. Syntza geopolymeru me vznikat po tepeln aktivaci Al iont
pi teplotch nad 750 st.C, kdy pak me dochzet k hydrataci tchto iont podle
schematu:
(Al-Si) pevn ltka + (OH)
-
liquid = [ Al(OH)4 ]
-
+ [ OSi(OH)3]
-
Hydratovan clustry (hrozny, hvzdice) se nsledn samovoln postupn zetzuj.
Elektronegativn nboje aktivovanho Al
3+
jsou kompenzovny kladnmi ionty Na
+
nebo K
+

( obecn M
+
) takto:
M
+
+ [Al(OH)4]
-
+ OH
-
= M
+
- OAl(OH)3 + H2O
Pucolnov reakce tepeln aktivovanch materil prodnm i zenm procesem je
vysvtlena zetzovnm, tedy polymerac pizpsobench iont Al
3+
a Si
4+
ve vodnm
alkalickm prosted.

Zvltn a vjimen vlastnosti geopolymrnch kompozit jsou:
odolnost proti zmnm teploty,
odolnost proti teplotm nad 1000 st.C ( geoplymry neho ani nevydvaj
zplodiny),
dlouhodob stlost beze zmn objemu,
monost vytvoit kompozitn materily s koeficientem tepeln vodivosti nim ne
= 0,25,
monost vytvoit tenk neholav deskov materily odolvajc porm,
89

monost vytvoit kompozity se devem, paprem, textilem apod. pi zachovn
vysok mry porn odolnosti,
monost pipravit smsi a kompozity pro opravu a ochranu pamtek, monost
vytvoen replik apod.

V R neexistuje vroba a vyuit geopolymer v praxi, je otzkou pevedn laboratornch
zkouek do zkladn technologie vroby a zvldnut stabilizace geopolymrnch matric
v provoznch podmnkch. Dal podmnkou je najt zpsob vyuit anorganickch
prmyslovch odpad, jako nap. nkter druhy poplk a strusek z taven eleza a
ocelren.

Pklady takto vzniklch materil:
s vysokm obsahem kemennho psku, vetn monofraknch psk. V tto
souvislosti bylo prokzno, e vraznou monost je pouit i vysoce jemnch
poltavch psk ze Sahary, kter jsou nejen monofrakn, al i zasolen a tedy zcela
nevhodn pro betonsk ely. Plnn ( mnostv pidanho materilu me
doshnout a 65 hm.%,
s vysokm obsahem obrusovch sld (velmi jemn frakce z vroby elekrtoizolant),
s 45 50 hm. % vysokopecnch nebo ocelskch strusek,
s 50 55 hm. % hndouhelnch nebo ernouhelnch poplk z klasickch
spalovacch proces elektrren a teplren,
s 30 35 hm. % prachu nebo drti ze zpracovn stavebnho kamene,
s 30 40 hm. % drti vpence, vetn prachovch stic,
s 30 35 hm. % drcen opuky,
obsahujc devn tpky, piliny a nebo devitou vlnu,
aplikovan na tkaniny.
Geopolymern pojivov tmel vytvoen z istch jlovch surovin nebo odpad s vraznou
jlovou soust m schopnost vzat ve uveden pklady plncch sloek. Zvltnm
pkladem j monost aplikovat zkladn pojivovou matrici na skelnou, ediovou nebo
textiln tkaninu, m vznikaj tenkostnn deskov materily s monost libovolnho tvaru
vhodn k tomu, aby v tenkch vrstvch zabrnily vlivu vysokch teplot. Vhledem k tomu, e
neho ani nevydvaj zplodiny, mohou mt adu prmyslovch aplikac. Tyto nov
materily lze vyrbt rovn tak jako vcevrstevn materily.

2.11.2 VLKNOBETONY
Dal monost vyuit stavebnho a demolinho odpadu cihlovho nebo betonovho
recykltu jako plnohodnotn nhrady prodnho kameniva pi vrob vlknobetonu.
Spojenm recyklovanho stavebnho odpadu se syntetickmi vlkny a pojivem vznik
netradin vlknobeton, nov kompozit, kter svmi vlastnostmi nabz irok monosti
uplatnn ve stavebn praxi. V praxi byly ovovny pevnost vtahu a pevnost v tlaku u
tchto vrobk a bylo zjitno, e vlkna maj pzniv vliv na tyto vlastnosti.Pesto vak
nelze vlknobetony s recyklty povaovat za rovnocenn a vyuvat je jako
vlkonobetony vhodn pro nosn konstrukce.
90


V souasn dob se zan objevovat i nov trend ve vyuvn stavebnch odpad, a to ve
smyslu vyuvn celch stavebnch prvk a dlc. Recyklac se toti nerozum pouze
rozmovn, drcen a tdn, ale tak i postupy, kter vedou k optovnmu vyuvn
celch stavebnch dlc, nap. celch panel zskanch oi opatrn demolici panelovch
staveb. Otzkou, kter jet nen doeena je jejich ivotnost.

2.12 SILNIN STAVITELSTV
Silnin stavitelstv je velice specifickm odvtvm, kde lze vyuvat odpady ve smyslu
druhotnch surovin nebo v recyklanm procesu ve velk me.
Stavby dopravn infrastruktury jsou stavby pozemnch komunikac, drah, vodnch cest,
leti apod. a s nimi souvisejc zazen.
Pi rekonstrukci komunikac vznik odpad, kter je asto povaovan za podadnou
surovinu a je tak mn kvalitn zpracovan. Problmem, jako u vech druh a skupin
stavebnch odpad je nedostatek technickch norem. Pi vyuit se et energie na vrobu
kameniva, zdroje kameniva a sniuj se nklady na odstrann odpad z rekonstrukce
vozovky. Kad nov, tud i recyklovan materil mus splovat urit technick,
enviromentln a ekonomick kritria. Pi vstavb dopravnch komunikac, jejich oprav
nebo rekonstrukci vznik odpad, kter je tm z 100% znovu vyuiteln.
Stavba vozovek je odvtv, kter spotebovv znan mnostv materil. Poadavky na
tyto materily se odliuj podle zpsobu zpracovn i umstn materilu na vozovce.
S ohledem na nov zpracovan soubor norem pro vstavbu vozovek, je vhodn
aktualizovat podle poadavk nyn platnch norem nkter dvj eten. Aktuln jsou
otzky pouit recyklovanch materil do nemletch vrstev vozovky a do stabilizovanch
podklad.
Pozn. Pm zapracovn recyklovatelnho asfaltovho materilu do vozovek je uvedeno
v rmci platnosti technickch podmnek na konci tto kapitoly.
Vyuit recyklovanch odpad pro vstavbu vozovek je zakotveno v technickch normch.
Nap. SN 73 6126 je norma pro nestmelen vrstvy vozovek, kter jsou tvoeny
z kameniva, zeminy i jinho materilu bez pouit pojiva.
Hodnocen vhodnosti odpadu pro pouit v s i l n i n m s t a v i t e l s t v nebo i pi z a
k l d n s t a v e b je obdobn, jak je uvedeno v pedchoz sti u odpad pro stavebn
ely obecn, navc se hodnot pevnost v tlaku.

2.12.1 ODPADY POUVAN V SILNINM STAVITELSTV
V silninm stavitelstv se v zahrani (nap. SRN) pouvaj nsledujc odpady jako
druhotn suroviny:
hluiny z hndouhelnch dol,
hluiny z kamenouhelnch dol,
91

hluiny z rudnch dol,
vysokopecn struska,
ocelrensk struska,
popel ze spaloven odpad,
poplek z elektrren,
granulovan struska,
odpad z kovovroby,
odpad z vroby umlch hmot,
piliny a devn odpad,
star olej,
star pneumatiky,
star sklo,
hutn psek,
hutn pemza,
odpad z tby kamene.

Uveden odpady se pouvaj pevn jako podlo, nsypy, podklady, kryty a na
zpevovn komunikac. Nejobjemnjm vyuvanm odpadem zstvaj i nadle
elektrrensk poplky, zejmna pro hutnn nsypy, probeton, tvrnice, cihly, beton,
cement apod.

2.12.2 RECYKLACE ASFALTOBETONOVCH A CEMENTOBETONOVCH VOZOCVEK
Vznamnm zlomem v s i l n i n m s t a v i t e l s t v , pokud jde o vyuit odpad jako
druhotnch surovin je kompletn recyklace starho krytu asfaltobetonovch a
cementobetonovch vozovek pi jejich rekonstrukcch. Jedn se o obnovu vytvoen
novho krytu vozovek vyuitm starho materilu, asfaltu i betonu odebranho
z pokozench kryt silnic.
e se tm:
spora materilu,
ni nklady na dopravu,
spora energie,
znekodovn vzniklho odpadu,
ochrana ivotnho prosted.
Pi znovu vyuit asfaltu je pozornost zamena na zskn dvou skupin minerlnch ltek
(trku, psku a plnidel) a pojiva (dehtu). Jednou ze zkladnch vlastnost asfaltu je, e je
velmi vhodn pro regeneraci a technologie jeho pravy a znovuvyuit je dostupn a
nepli nron na technick zazen a obsluhu. Asfaltov materil, aby se dal znovu
vyut, mus bt ve form granultu s pedem stanovenou velikost zrna. Jako vchoz
odpadn materil pitom slou asfaltov vlom, kter se vyskytuje pi drcen hrud asfaltu a
mus bt upravovn a stavebn asfalt, kter odpad z oprav ivinch povrch vozovek
chodnk, odfrzovan za studena nebo za tepla. Asfaltov vlom se vyskytuje v nkolika
formch, je to napklad vlom istch sms vlcovanho asfaltu v krycch, spojovacch a
92

nosnch vrstvch, nebo jako vlom litch krycch vrstev s vlcovanou asfaltovou sms ze
spojovn nosnch vrstev, kryc vrstvy bez spojovacch a nosnch vrstev.
Pro recyklty obsahujc vce ne 50% asfaltovho granultu se sleduje:
zskn, dodvka,
zpracovn a skladovn,
granulometrick kivka,
mrazuvzdornost,
obsah asfaltu.
Pro obnovu asfaltobetonovch vozovek byly vyvinuty dva postupy a sice:
recyklace asfaltu za horka,
recyklace asfaltu za studena.
Recyklace asfaltovho krytu ve smsi za h o r k a hot mix recycling postupuje tak, e se
nejdve odstran star asfalt bu frzou, jedn-li se o opravu horn vrstvy, nebo
hloubkovou lopatou, jde-li o odstrann celho krytu. Velk kusy se rozdrt a rozdrcen
materil se zpracovv za horka s pidnm uritho mnostv novho asfaltu a novho
kameniva ( nov obalov smsi ). V praxi bylo prokzno, e vechny asfaltov recyklty
nelze zpracovat velmi vhodnmi horkmi zpsoby a navc jsou v nkterch ppadech
nejsou tyto postupy pouiteln a nebo jsou mlo hospodrn.
Recyklace za s t u d e n a - cold mix recycling - je jednodu a nevyaduje tkou
mechanizaci a tovrn vrobu. Star vozovka se nejdve postupujcmi otevenmi
plameny zaheje, co umon jej snaz drcen. Materil rozdrcen na kusy men ne 3 4
cm se shrne do rhy vedle silnice, tam se bez ohevu smch s pidanou asfaltovou emulz a
tato nov sms se ihned rozprostr na odkryt sek vozovky. Tam, kde je nutn
nepropustnost a protiskluzov prava, nan se na ni jet asfaltov postik a posyp
trkem. prava za studena se jev po vech strnkch jako vhodnj. Nelze ji vak pout
pro vechny druhy oprav. Mchn smsi na mst neumouje dokonalou kontrolu kvality
smsi a jej pevnost bv proto ni. Z tchto dvod se recyklace za studena nepouv
pro opravy dlnic a siln zatench vozovek.
Vhodn zpsoby znovu vyuit ivinch recyklt jsou nsledujc:
a) bez pidvn novho pojiva k recyklovanmu materilu. Vyuit je pro mlo
zaten vozovky, nebo pro spodn podkladn vrstvy a pro zpevnn trkopskovch
podsypanch vrstev,
b) s pidnm hydraulickho pojiva (cementu, pop. vpna i strusky) a nslednm
zpracovnm lze z recyklovanho materilu provst novou stmelenou podkladn
vrstvu, kter si ponechv vce i mn vlastnosti netuh, i polotuh pravy. Se
zvyujcm se obsahem hydraulickho pojiva narst sice pevnost, souasn se vak
zvyuje nebezpe vzniku trhlin. Pro optimln zrnitost upravenho recyklovanho
materilu postauje obvykle 3 5% hmotnosti cementu. Pouit: pedevm pro
spodn podkladn vrstvy vech typ vozovek, pro horn podkladn vrstvy lehce a
stedn tce zatench vozovek, pro chodnky, parkovit, zpevnn podsypu. Je
nutn podotknout, e ani v tomto ppad by v recyklovanm materilu nemly bt
obsaeny voln dehtov, i jin kodliv ltky,
93

c) recyklovan materil s pidnm emulze je vhodn zejmna tam, kde star pravy
obsahuj dehtov pojivo. Pidnm novho pojiva lze obalit star stice a podstatn
tak omezit nik kodlivch ltek do povrchovch i podzemnch vod. Vhodou
tohoto zpsobu je vt i men monost vyuit starho ivinho pojiva, jeho
vlastnosti lze novm pojivem do urit mry zlepit. Pouit: pedevm pro
podkladn vrstvy mn zatench vozovek a pro uzaven povrchu jsou vhodn
pedevm ntrov technologie,
d) Recyklovan materil s pidnm emulze a cementu. Jedna se vlastn o zlepen
pedchozho zpsobu. Pdavkem cementu se zv pevnost smsi, protoe cement
pro svou hydrataci tak spotebuje nedouc mnostv pidan nebo vytpen
vody. Pdavkem cementu lze do urit mry regulovat dobu tpen. K vytpen
emulze pitom mus dojt v dob co nejkrat po obalen. V kadm ppad pak ped
potkem tuhnut cementu a zahjen hutnn smsi. Ukazuje se, e z uvedench
metod je to zpsob nejvhodnj.

Recepturu pro ppravu ivinch sms, pouitelnch pro opravy vozovek, je teba
stanovit vdy na zklad znalost vlastnost pvodnho ivinho povrchu. Jestlie asfaltov
povrch ji vbec nevyhovuje poadavkm na kvalitu novho povrchu, nebo vyuit na mst
nen mon, je teba takov povrch odfrzovat a odvzt do vrobny obalovch sms. Tento
star asfalt lze podle technologie pidvat v mnostv 20 %, nebo 50-70% (bubnov
mchac stanice).

Recyklace krytu cementobetonovch vozovek se provdla ji dve tak, e se star beton
z krytu vozovek pouval, celkem bn, pro opravy podsypu nebo podkladu vozovky. Zcela
nov je pouit starho krytu cementobetonovch vozovek v rmci recyklace jako psady
do nov betonov smsi. Postup tto recyklace je jednoduch a nein technologick pote.
Star betonov kryt vozovky nebo letitn drhy se rozlme na velk kusy (tk kladivo
nebo beranidlo), kter se v pojzdn drtice rozdrt na velikost 2,5 3,5 cm v prmru.
Takto se pmo na staveniti zsk kamenivo a jeho zpracovn s pojivem probh ji
obvyklm postupem v bn betonrn.


Pevzet nekontaminovanch odpad
Stanoven hmotnosti
Tdn na skldce
Betony Ostatn stavebn sut Asfalt
Recyklace
Tdn na frakce dle pn zkaznka
Kontrola kvality
Atest

Souasn zkuenosti zskan jak laboratornmi, tak provoznmi zkoukami prokzaly, e
star betonov silnin panely vykazuj i po mnoha letech vysok pevnosti,
94

star recyklovan beton se velmi dobe ve s novm cementovm kamenem nov
vznikl lomov plochy recyklovanho betonu jsou drsn a velmi dobe se vou,
star sloky prodnho kameniva, tam, kde se pi drcen oddlily od cementovho
kamene, ji nemaj povrchovou plochu hladkou, nbr zdrsnnou a proto dochz
k jejich lep vazb s novm cementovm kamenem,
ptomnost drcenho betonu nepzniv ovlivuje konzistenci betonov smsi (pro
zachovn),
konzistenci betonov smsi je nutn zvyovat dvky zmsov vody, co se
projevuje na pevnostech betonu,
pevnostibetonu v tlaku nejsou prakticky ovlivovny nhradou hrubho kameniva
drcenm betonem,
pevnosti betonu jsou siln ovlivovny nhradou drobnho kameniva drcenm
betonem ( vhodn nhrada in cca 50 % drcenho betonu frakce 0/4 mm),
objemov hmotnost zatvrdlho betonu s drcenm je ni,
pevnosti v tlaku mohou bt celkov ni o 10 15%,
modul prunosti me bt ni o 15 20%,
souinitel dotvarovn vy a o 50%,
vy smrovn o 20 40%.

Zvrem k tto problematice je mon konstatovat, e ze starch betonovch silnic je
mon zskat, a je zskvno, kvalitn recyklovan kamenivo. Hrub kamenivo zskan ze
starch silninch desek je mon pout nejen pro podkladn beton, ale i pro vrchn
konstrukce vozovek. Pedpokladem ovem je peliv technologick kze pi zisku starho
betonu a jeho recyklaci, tj. peliv pprava, drcen, tdn a oddlen uskladovn
jednotlivch frakc.

2.13 ELEZNIN STAVITELSTV
Pracov podlo je po jeho odten nutn odpovdajcm zpsobem znekodnit, tak aby
jeho dal vliv na ivotn prosted byl minimalizovn, nebo vyut jeho zachovanch
mechanickch vlastnost v dalch innostech. Obecnm zjmem je zvit podl materilu
zptn vyuvanho oproti materilu znekodovanmu. Zkladnm limitujcm
parametrem je zde chemick kvalita. Nae prvn normy uruj v nkolika zkladnch
oblastech (obecn ochrana ivotnho prosted, vodn prvo, prvo v odpadovm
hospodstv, ochrana zemdlskho pdnho fondu, apod.) limity kontaminant, kter
jsou urujc pro dal monosti vyuit pracovho podlo.
Podle chronologickho lenn meme rozdlit proces nakldn s vziskem do nkolika
etap:
1. Odten.
2. (Peprava).
3. Skladovn.
4. (Peprava).
5. Pouit nebo odstrann
95

Prioritn pro poteby dalho posuzovn poteby legislativnho oeten je kvalifikace
materilu vzhledem k rznm prvnm pravm pro nakldn s nm.
Zkladnm lennm je zde na:
vyuiteln materil s primrnm urenm novho pouit,
odpad.
Odpadem se materil stv bez ohledu na jeho kvalitu, pokud se pro vlastnka stal
nepotebnm a vlastnk se ho zbavuje s myslem ho odloit ( 3 odst.1 zkona . 185/2001
Sb. - o odpadech). Odpadem se tedy vzisk me stt v okamiku, kdy:
nem pro pouit vhodnou kvalitu fyzikln mechanickmi vlastnostmi,
kontaminace cizorodmi ltkami (a tedy kvalita chemick) omezuje jeho nov
pouit,
nen vyuiteln vlastnkem bez ohledu na kvalitu.

2.13.1 KAMENIVO
Kamenivo tvo 94 a 96% asfaltovch sms a stv se tak velice strategickou surovinou.
Kamenivo pouit na vrobu asfaltovch sms je prakticky nejkvalitnj, kter se pi
stavb vozovek pouv, jeho optovn pouit je ekonomicky vhodn i pro dodavatele
stavby. Vyuit odpad kameniva pi jeho zpracovn jako druhotn suroviny se vtinou
tk kameniva, kter tvo podstn nebo nadstn podly. Z rznch stavebnch odpadnch
materil se dle recykluj druhotn suroviny pouvan jako kamenivo a to jak na bzi
kameniva (po pedchoz prav odpadu), tak na bzi stavebnch demolinch odpad.
Kamenivo jako druhotn surovina o jedn, tech nebo vce velikostech se zskv drcenm
v mobilnch nebo stacionrnch drtich. Vhodn je umstn takovhoto zazen v mst,
kde je vskyt velkho mnostv potebnch odpad (cena za dopravu me bt limitujc),
nen v blzkosti bytov zstavby (hlunost, pranost), ani v prmyslov zn. Zskan
druhotn surovina kamenivo se vtinou pouv v silninm stavitelstv. Zdrojem
velkho objemu kameniva je rekonstrukce eleznic, z toho vyplv i poteba novho
kameniva. Jedn se jednak o investin akce, tkajc se cel rekonstrukce elezninho
svrku, nebo novostaveb kolej a jednak o udrovac prce na stvajcch kolejch a
vhybkch.
Recyklace kameniva, resp. regenerace vyzskanho materilu, dky novm drnm
pedpism, nala uplatnn pedevm v konstrukci elezninho svrku a spodku.
Vlastnmu recyklanmu procesu pedchz podrobn zmapovn stvajcho trkovho
loe uvaovanho pro recyklaci. Krom petrografickch vlastnost je nutn zhodnotit
rozsah ekologickho zneitn a mnostv trku vhodnho k regeneraci, recyklaci.
Kamenivo vyten z kolejovho loe zpravidla vykazuje poadovan mechanicko-fyzikln
vlastnosti, pouze ostrohrannost a zrnitostn sloen jsou dlouhodobm provozem narueny.
Pedrcenm a tdnm starch sms prodnch materil zskanch pi odtovn
podlo, se zskvaj vysoce kvalitn materily, kter se okamit mohou pout do
konstruknch vrstev tlesa elezninho spodku a kolejovho loe.
Vstupem z recyklace jsou nsledujc frakce:
0 20 mm podstn z pedtdn,
96

0 32 mm trkodrt,
32 63 mm eleznin trk,
nad 63 mm nadstn.

2.13.2 KONTAMINOVAN KAMENIVO
Kontaminovan kamenivo se nachz pedevm na elezninch tratch D, kontaminace je
pevn ropnmi ltkami. Kontaminace lze s spchem vyistit nap. biodegradac.
Nejvt zneitn vykazuje frakce 0 20 mm. Recyklace kolejovho loe je nutn zalenit
do technologie modernizace elezninch trat. Zkladn mylenka recyklace vychz
z opakovanho pouit materilu v konstrukci spodn stavby elezninch trat. Recyklace
materilu kolejovho loe je proces, kter zpracovv tento matril zskan v rmci
opravnch, rekonstruknch a modernizanch prac na konstrukci kolejovho loe.

2.13.3 KVALITATIVN POADAVKY NA MATERIL KOLJOVHO LOE
Kvalitativn poadavky a diagnostika materilu kolejovho loe, kter podlh procesu
provozu lze rozdlit nsledovn:
statick a dynamick dopravn zaten,
klimatick zaten,
nkter opravy a innosti na elezninm svrku,
ostatn provozn zaten.
sten eliminovn negativnch jev ve vztahu eleznin kamenivo a ivotn prosted
e analza kvality kolejovho lka. Materil aplikovan do konstrukn vrstvy
kolejovho lka podlh platnm legislativnm poadavkm. Zkladn technick
poadavky na konstrukci a druhy vrobk pro konstrukci kolejovho lka jsou:
spolen technick poadavky (otloukavost, drtivost v rzu, naskavost, trvanlivost,
odolnost proti mrazu, zrnitost, tvar zrn, odplaviteln stice, cizorod stice),
specifick technick poadavky (ptomnost vpenc a dolomit, bidlinat stice,
zaoblenost hran, sklovit a zpnn zrna).

Pro zhodnocen kontaminovanho kameniva kolejovho loe se pouv nsledujc postup:
lokalizace zneitn,
odten,
separace jemnch frakc v kontaminovanm materilu,
sledovn kvality.

2.13.4 RECYKLACE MATERILU KOLEJOVHOLOE
Obsah materilu kolejovho loe se ve fzi procesu recyklace variantn len do tech
kvalitativnch rovn, kter zabezpeuj obh matrilu bez recyklace nebo obh materilu
s stenou, ppadn plnou recyklac. Podrobn schma systmu obhovho hospodaen
97

s materilem z kolejovho loe je znzornno na nsledujcm obrzku .1. Na obr..28 a je
znzornn kontinuln a arov zpsob vroby recykltu.


Obrzek 28. - Schma hospodaen s materilem z kolejovho loe.


Obrzek 29. - Kontinuln zpsob vroby recykltu.



Aplikace do
kolejovho loe
Recyklovan
kamenivo
pln recyklace
Nov prodn
kamenivo
Uml
kamenivo
sten
recyklace
Kontinuln zpsob
vroby recykltu
Vstupn analza a
posouzen,
transport materilu na
recyklaci
Tdn materilu na
frakce a odstrann
hlinitch a kovovch
stic, otluk

Frakce 0-32 mm,
transport na msto
uren
98


Obrzek 30. - arov zpsob vroby recykltu.

Na uvedench schmatech je strun znzornn postup prac jako technologick model na
obnovu kolejovho loe:
ppravn prce:
vstupn analzy, diagnostika,
realizan prce:
transport zskanho materilu na recyklan plochu nebo deponii,
tdn materilu na frakce, odstrann hlinitch a kovovch stic,
otluk materilu, destrukce pokozench zrn, obnova ostrohrannosti zrn,
tdn materilu na komponenty recyklovanho vrobku (jen pi arovm
zpsobu),
vroba recykltu,
vstupn analza,
transport recykltu na msto vstavby kolejovho loe, nebo elezninho
svrku.

2.13.5 ZAAZEN RECYKLOVANHO KAMENIVA
Tdy zaazen recyklovanho hrubho kameniva jsou nsledujc:
A materily obsahujc asfalt
B zdivo
B1 hlinn zdivo, tj. cihly, dladice apod.
arov zpsob vroby
recykltu
vstupn analza a posouzen,
transport materilu na
recyklaci
1.tdn a otluk
2. tdn na komponenty
pro vrobu recykltu:frakce
0-8 mm,8-16 mm,16-32mm
a32-63mm
99

B2 vpnopskov zdivo
B3 betonov zdivo ( z lehkho nebo hutnnho kameniva)
B4 autoklvov pnobeton
B5 kamenivo z panel
C beton a vrobky z betonu, malta
L lehk kamenivo
U nestmelen kamenivo
X ostatn materily
X1 soudrn materily, tj. jl, zemina
X2 rzn ( devo, sklo, kovy, pry, uml hmoty aj.)
X3 sdra, omtka

2.14 ROMATERILY
Specifick vyuit odpadu se nabz pi recyklaci a n d a l u s i t u a jeho pouit pro vrobu
r o b e t o n . ruvzdorn materily zaujmaj dleit msto ve vech prmyslovch
oborech, nejvtm spotebitelem je metalurgie. Vzhledem ke stle rostoucm cenm
ruvzdornho zbo, jako i cenm uvanch surovin, vznik nutnost recyklace alespo
nkterch sloek ruvzdornch vyzdvek. Tuto recyklaci vak v mnoha ppadech
znesnaduje ptomnost nedoucch pms, jako jsou nataveniny, zbytky strusek apod.
robetony s nzkm obsahem cementu pat mezi vvojov typy, zejmna tam, kde jsou
kladeny mimodn nroky na odolnost proti e r o z i, nhlm z m n m teplot apod.
Jednm z pouvanch kameniv je andalusit (pomr Al2O3 a SiO2 je 1:1). Prodn loiska
andalusitu jsou pomrn vzcn. Pouit recyklovanho andalusitu pro vrobu robeton
za uritch podmnek je velmi vhodn.

2.15 VYUIT ODPAD V HORNICTV
Pi odstraovn nsledk horn innosti, zejmna po tb uhl se bn pouvaj rzn
velkoobjemov materily, pedevm elektrrensk poplky. Novm smrem ve vyuit
tchto odpad je pprava a odzkouen rznch kompozit s vlastnostmi nzkopevnostnch
beton ( dosahovan pevnost v tlaku je a 10 MPa ).
Odzkoueny byly kompozity na bzi poplk v kombinaci s:
velmi jemn mletou struskou,
slvrenskmi psky,
flotanmi hluinami,
cementskmi odpraky,
prmyslovm sdrovcem,
100

vzdunm a hydraulickm vpnem, kter jsou z cel ady hledisek povaovny za
vhodn pro ukldn do dol.
Tak tyto odpady slou pi vrob betonovch sms jako sten nhrada cementu, nebo
drobnho kameniva.
Vvoj technicky vhodnch a tak ekonomicky vhodnch sms je iniciovn pedevm
potebou uplatnn pi tlumu hornictv pro vyplovn likvidovanch dlnch prostor,
ponejvce jam. Zajitn trvale bezpen likvidace jam m samozejm sv ekologicky
pzniv dopady, nebo bezprostedn okol pak me bt rekonstruovno prakticky
k jakmukoliv elu. Vyuvn odpadnch hmot, pedevm elektrrenskho poplku
k vyplovn jam po tb m dle pzniv inek i v tom, e nen nutno zakldat a pozdji
rekultivovat sloit poplku. Lze pedpokldat, e vyuit bude rozeno i na adu dalch
uplatnn v inenrskch stavbch, napklad pi vstavb zemnch tles dlnic, letitnch
ploch a jinch staveb.

2.16 ODPADY Z HUTN VROBY
Okuje a okujov kaly jsou jednm z mnoha typ kovonosnch odpad, vznikajcch
v hutnickm prmyslu. Jejich zptnmu vyuit pi vrob eleza a oceli je na zvadu
vysok obsah ropnch ltek. Je proto hledna monost jejich uplatnn v jinch oborech.
Jednou z monost je vyuit tchto odpad jako elezn korekce pi vrob cementu. Fe
korekce je materil, kter je nositelem Fe2O3 a pouv se pi skladb cementsk
surovinov smsi jako korekn komponenta. I v tchto ppadech je rozhodujcm
faktorem obsah ropnch ltek, vysok zaolejovanost me bt na zvadu vzhledem
k pokozovn ivotnho prosted.
Metalurgick strusky jako specifick druh odpadu.Na zklad praktickch zkuenost s
jistmi struskami ze sfry "ern metalurgie" pehodnocuje a dopluje autor lnku
stanovisko o odpadnch struskch z vroby oceli a litiny, kter uvedl v roce 2008 jako
bezproblmov typy odpad, kter lze vyut jako inertn materil s dobrmi
mechanickmi vlastnostmi pro rzn technick ely (stavebn materil, posypy
komunikac apod.).

Tabulka 11. -.Chemick sloen vysokopecn strusky.
Sloka % hmot.
SiO2 39,12
Al2O3 0,99
FeO 0,24
CaO 43,31
MgO 6,52
MnO 0,67
101

TiO2 0,03
Alklie 0,5
S 0,63

Tabulka 12. -.Chemick sloen odprak
Sloka % hmot. Sloka % hmot.
Fe2O3 47,16 TiO2 0,20
FeO 6,12 S celk 0,56
MnO 9,05 Cr2O3 2,03
MgO 8,54 Zn 0,2 3,5
P2O5 0,34 Pb 0,05 0,7
CaO 4,16 Na2O 0,80
SiO2 7,56 K2O 0,96
Al2O3 1,90

2.17 DEMOLIN ODPADY
Stavebn a demolin odpad (SDO) je odpad vznikajc pi realizaci staveb, jejich drb, pi
zmnch dokonench staveb a odstraovn staveb a je zaazen do skupiny 17 Katalogu
odpad, zejmna vyten zeminy, stavebn vrobky a materily.

Stavebn a demolin odpady pro ely recyklace lze rozdlit do tech skupin:
a)Odpady, kter jsou pouvny za stavebn a demolin odpady vhodn k prav
(recyklaci):
17 01 01 Beton
17 01 02 Cihly
17 01 03 Taky a keramick vrobky
17 01 07 Smsi nebo oddlen frakce betonu, cihel, taek a keramickch
vrobk neuveden pod slem 17 01 06
17 02 02 Sklo
17 03 02 Asfaltov smsi neuveden pod slem 17 03 01
17 05 04 Zemina a kamen neuveden pod slem 17 05 03
102

17 05 08 trk ze elezninho svrku neuveden pod slem 17 05 07
17 08 02 Stavebn materily na bzi sdry neuveden pod slem 17 08 01
17 09 04 Smsn stavebn a demolin odpady neuveden pod sly 17 09 01,
1709 02 a 17 09 03
b) Odpady, kter jsou podmnn vyloueny z pravy recyklace:
Podmnn vyloueny z recyklace jsou odpady obsahujc nebezpen ltky,nebo sloky.
Jejich pijet do zazen je mon pouze v ppad, e soust jejich pravy v zazen je i
oddlen a odstrann nebezpench ltek, poppad sloek z tchto odpad, kter budou
nsledn pedny oprvnn osob podle zkona o odpadech k vyuit nebo odstrann.
17 01 06

Smsi nebo oddlen frakce betonu,cihel, taek a keramickch
vrobk
obsahujcch nebezpen ltky
17 02 04

Sklo, plasty a devo obsahujc nebezpen ltky nebo nebezpenmi
ltkami zneitn
17 03 01 Asfaltov smsi obsahujc dehet
17 05 03

Zemina a kamen obsahujc nebezpen ltky
17 05 05

Vyten hluina obsahujc nebezpen ltky
17 05 07

trk ze elezninho svrku obsahujc nebezpen ltky
17 06 03

Jin izolan materily, kter jsou nebo obsahuj nebezpen ltky
17 08 01

Stavebn materily na bzi sdry zneitn nebezpenmi ltkami
17 09 01

Stavebn a demolin materily obsahujc rtu
17 09 02

Stavebn a demolin odpady obsahujc PCB
17 09 03 Jin stavebn a demolin odpady ( vetn smsnch stavebnch a
demolinch odpad) obsahujc nebezpen ltky

c)Odpady, kter jsou vyloueny z pijmn do zazen k prav nebo recyklaci:
17 06 01

Izolan materil s obsahem azbestu
17 06 05

Stavebn materily obsahujc azbest
Pro odpady s obsahem azbestu pi demolicch staveb tyto odpady obsahujc mus bt
voleny takov technologick postupy, kter pedchzej nebo minimalizuj uvolovn
azbestu do ovzdu (nap. demolice pod vodn clonou). Dle je doporueno snit pranost
demontovanch materil vhlenm vodou. Odpady a materily obsahujc azbest mus bt
po odnt ze stavby umstny do obal, jako jsou uzavrateln kontejnry, uzavrateln
103

ndoby, poppad plastov pytle apod. Odpady obsahujc azbest je mon pedvat tak
do sbrnch dvoru, za podmnek uzaven do vhodnch obal. Pi nakldn s tmito
odpady je dleit od prvnho kontaktu s nimi dbt na dsledn zabrnn kontaminace
ovzdu a okolnho prosted. Dal povinnost vznik pro stavebn firmy odstraujc azbest
ze staveb ohlaovn 30 dn ped zahjenm prac mstn pslunmu orgnu ochrany
veejnho zdrav.
Odpady obsahujc azbest je mon odstraovat na nkterch skldkch skupiny S-OO
(skldky ostatnch odpad) a na skldkch skupiny S-NO ( skldky nebezpench odpad),
v souladu s platnou legislativou.
Charakter demolinho odpadu
Obsah vyuitelnch ltek odpovd stavebnmu uspodn a elu demolovanho objektu.
Pevaujc podl obvykle tvo:
cihly, zlomky cihel, omtka - a 65 %,
pouit devo - a 15 %,
lomky skla - a 5%,
kovov rot - a 15 %.

Monosti pouit:
Minerln ltky z demolinch odpad, nap. cihly jsou zpracovny na dr a mouku a
pouvny ve stavebnictv jako pdavn ltka.
Sklenn stepy se pouvaj pi vrob skeln vaty a pnovho skla.
Vhodn zbytky deva se uplatuj pi betonovn a vrob prefabrikt.
Recyklan technologie:
stavebn materil: shromaovn, tdn pouitelnch dlc
kovov rot: roztdn na elezn a neelezn kovy
devo: roztdn na zpracovatelsk odezky, prava nebo splen
minerln ltky: roztdn, vyuit jako stavebn materil, poppad drcen a mlet na
mst vzniku
stavebn su: po oddlen pouitelnch devnch a kovovch soust lze pout pro
vstavbu komunikac, jako plnc materil apod.


2.18 NEROSTN MATERIL
Charakteristika odpadu:
104

Odpady, kter se vyskytuj pi tb nap. v kamenolomech jako kamenn dr a zbytky po
prosvn, obsahuj zvtral horniny, hlinit jlovit sousti a dr z rozpustnch hornin.

Monosti vyuit:
Odpady jsou zpravidla zpracovny na trk a pouvny k zasypn jam a vkop, nebo pro
ternn pravy obecn.

Recyklan technologie:
Odpady se td na trk a plniva, pop. podkladov materil a dopravuj se na msto
upoteben.

2.19 NAKLDN S ODPADY OBSAHUJCMI AZBEST
Shrnut zsad pi nakldn s odpady obsahujcmi azbest:
Odnt stavebnch materilu s obsahem azbestu ze stavby by mla provdt
stavebn firma, kter zaru dn a bezpen technologick postup Odnt tchto
materil ze stavby, jejich zabalen, oznaen a nsledn pedn vzniklch odpadu
k bezpenmu odstrann.
Pi odnmn stavebnch materil s obsahem azbestu ze stavby mus bt voleny
takov technologick postupy, kter pedchzej nebo minimalizuj uvolovn
azbestu do ovzdu.
Azbest a materily, kter jej obsahuj, by mly bt bezpen odaty ze stavby ped
provdnm dalch stavebnch prac.
Odpady a materily obsahujc azbest mus bt po odnt ze stavby (z msta svho
pvodu, pracovit) umstny do obalu (uzavrateln kontejnery, uzavrateln
ndoby, plastov pytle apod.), kter jsou ped dalm nakldnm s nimi utsnny a
oznaeny npisem upozorujcm na obsah azbestu.
Prostor, kde dochz k nakldn s azbestem nebo stavba cel, mus bt vymezen
tzv. kontrolovanm psmem, v nm je nutno dodrovat reimov opaten -
nesm se zde jst, pt, kouit (pro tyto ely mus bt vylenno msto, kter nen
kontaminovno azbestem).
Pri innostech, jejich pedmtem jsou materily z azbestu nebo obsahuj jako
sloku azbest, je nezbytn ji od prvnho kontaktu s nimi dbt na dsledn
zabrnn kontaminace ovzdu a okolnho prosted azbestem a azbestovm
prachem a zabrnn jeho vdechnut. Pracovnci v kontrolovanm psmu mus bt
vybaveni maskou s filtrem nebo polomaskou, ochrannm odvem (kombinza),
rukavicemi, pracovn obuv. Z msta, kde dochz k odnmn stavebnch prvku
obsahujcch azbest nebo je nakldno s azbestovmi odpady, nesm dochzet k
niku prachu do okolnho nechrnnho prosted. Pouit ochrann odvy se mus
pepravovat kapr. do istrny nebo prdelny v uzavench obalech (pytlch,
kontejnerech).
Stavebn firmy odstraujc azbest ze staveb jsou povinny takov prce ohlaovat 30
dn ped jejich zahjenm mstn pslunmu orgnu ochrany veejnho zdrav - tj.
105

Krajsk hygienick stanici podle 41 zkona C. 258/2000 Sb. /5/. Nleitosti
takovho hlen stanov 5 vyhlky C. 432/2003 Sb. /5.1/. Tato povinnost hlen
nen vyadovna, jde-li o prce s ojedinlou a krtkodobou expozic azbestu. Pitom
definice takovch prac jsou uvedeny v 2 vyhlky C. 394/2006 Sb. /5.2/
(posouzen rizika provede mstn pslun hygienick stanice).
Poadavky na ochranu zdrav lid pri nakldn s azbestem, vetn odpadu
obsahujcch azbest, jsou obsaeny v 21 nazen vldy C. 178/2001 Sb. /4/ a
pedpisech souvisejcch (poadavky na kontrolovan psmo jsou uvedeny v 17
odst. 7 tohoto nazen).
Pi jakkoliv manipulaci s materily obsahujcmi azbest se doporuuje snit
pranost vlhenm demontovanch materilu vodou. Jsou znmy a pouvny tak
technologick postupy, kdy stavebn materily obsahujc azbest jsou ped
demont opateny nstikem polymernmi hmotami a specilnmi enkapsulanmi
ppravky, kter vytvo na povrchu nepropustnou vrstvu brnc oddlovn
azbestovch vlken a jejich niku do ovzdu.
Odpady obsahujc azbest je mimo zazen k jejich odstrann mon pedvat do
sbrnch dvor odpadu, kter maj povoleno takov odpady pijmat a maj tyto
odpady uvedeny v platnm provoznm du (pi vstupu do kadho sbrnho dvora
odpadu je obvykle vyvena tabule s daji, kter obsahuj oznaen provozovatele
sbrnho dvora odpadu, jeho adresu, vedoucho pracovnka a seznam odpad, kter
je mon do takovho zazen pijmout). Zsadn podmnkou vak je, e tyto
odpady mus bt pedny v neprodynm utsnnm obalu (kontejnery, ndoby,
plastov pytle apod.) s oznaenm, e odpad obsahuje azbest.
Odpady obsahujc azbest je mon odstraovat na nkterch skldkch skupiny
SOO (skldky ostatnch odpadu) a na skldkch skupiny S-NO (skldky
nebezpench odpadu) v souladu s 7 vyhlky C. 294/2005 Sb. /1.4/ a v souladu
s jejich schvlenm provoznm dem a podmnkami uvedenmi v rozhodnut
pslunho sprvnho orgnu o souhlasu s provozem takovho zazen na
odstraovn odpadu.

2.20 VZNAM VYUIT ODPAD VE STAVEBNICTV
Pouit odpad pro rzn obory stavitelstv znamen:
vrazn snen zaten ivotnho prosted vylouenm zbor ploch v pslunm
regionu velkoobjemovmi odpady, zejmna poplkem, struskou, flotanmi
hluinami a slvrenskmi psky,
eten klasickch pojiv pro hydratan proces, tj. eten portlandskch a jinch
cement a tm i eten lokalit pi tb kvalitnch surovin nutnch k jejich vrob,
eten vrobn energi.

2.21 DOPAD RECYKLANCH TECHNOLOGI NA IVOTN PROSTED
Nejmen negativn dopady na ivotn prosted m recyklan proces, kter se poda
uzavt na staveniti, protoe pouit malho mechanizmu vrazn nezv zaten okol a
vrazn pitom omez nutnou dopravu recyklovanch stavebnch hmot. Pokud nen tato
106

ideln situace mon, bude nutn volit recyklan technologii s nejvy kvalitou a
nejmenm dopravnm zatenm.
Vlastn recyklan technologick linky obvykle zatuj ivotn prosted pomrn znanm
hlukem (drtrny), pranost a velkm objemem. Dleitm faktorem zte ivotnho
prosted me bt i pvod odpadu. Ve smsn stavebn suti me bt vskyt
nebezpenho odpadu, nap. kontaminovan vnitn vyzdvky komnovch tles a odpad
pak me bt zaazen jako nebezpen.

2.22 STAV NORMOTVORN INNOSTI V OBLASTI JAKOSTI RECYKLT
Existence systmu posuzovn kvality recyklt pomoc obecn zvaznch norem
a pedpis m zsadn vliv na uplatovn recyklt v nsledn stavebn vrob. To ve
svch dsledcch vede jednak k jejich irmu vyuvn ji v projekn fzi, ale tak k jejich
cenovmu pibliovn k cenm nerostnch surovin obdobnch vlastnost. Vzrst cen
recyklt pak vede, jak se ji v podmnkch R ukzalo, k poklesu cen pro pvodce
stavebnch odpad a tm i dalmu snen jejich snahy, zbavit se stavebnho odpadu
pololeglnm i ileglnm zpsobem.
V podmnkch R dosud neexistuj na rozdl od nkterch zem EU (SRN, Rakouska,
vcarska, zem Beneluxu), obecn platn normy pro jakost recyklt. Vjimku tvo pouze
nkter normy pro stavbu komunikac a OTP pro stavbu elezninho svrku a spodku.
Konkrtn se jedn o:
SN 73 6121 Hutnn asfaltov vrstvy,
SN 73 6122 Lit asfalty,
SN 73 6123 Cementobetonov kryty vozovek,
SN 73 6124 Kamenivo stmelen hydraulickm pojivem,
SN 73 6125 Stabilizovan podklady,
SN 73 6126 Nestmelen vrstvy,
OTP D Kamenivo pro kolejov loe (platnost od 1. 1. 1996),
OTP ARSM 01/2001 Recyklty pro vstavbu pozemnch komunikac.
Vechny ve uveden pedpisy umouj pout recyklty v nkterch fzch stavebn
vroby avak pouze za podmnek, e vyhov kritrim, kter jsou dna pro prodn
nerostn suroviny.
Firma Eisenmann vyvinula ocenn postup tepeln recyklace materil ze stavby silnic
s obsahem polycyklickch aromatickch uhlovodk. Pi vvoji technologie byla vnovna
velk pozornost ekologick efektivit a integrovanmu vyuit tepla uvolnnho pi
recyklaci. Minerln sms obsaen ve stavebnm materilu nesm bt pi dekontaminaci
tepeln petena, aby neztratila pouitelnost. Postup NaRe PAK lze realizovat pmo v
asfaltovnch. Zazen sestv z ocelov rotan pece, kter se po naplnn
kontaminovanm materilem zaheje na teplotu pizpsobenou zpracovvan smsi.
Uvolnn teplo lze vyut, nap. lze minimalizovat spotebu primrn energie tak, e se
odpadn teplo vyuije k zaht vzduchu potebnho k oxidaci zpracovvanho materilu z
teploty okol na vce ne 100 C.
SN 72 1006 Kontrola zhutnn zemin a sypanin
SN 72 2009 Struska vysokopecn granulovan. Zkouen
107

SN 72 2030-1-15 Chemick rozbor vysokopecn strusky
SN 72 2041-1-24 Chemick rozbor ocelsk strusky
SN 72 2050 kvry pro kvrov beton
SN 72 2051 kvra ze spaloven tuhch komunlnch odpad pro stavebn ely
SN 72 2060-70 Poplek pro stavebn ely.
SN 72 9101 Drtie. Nzvoslov
SN 72 9201 Mlny. Nzvoslov
SN 72 9301 Tdie. Nzvoslov
SN 73 2402 Provdn a kontrola konstrukc z lehkho betonu z umlho
provitho kameniva
SN 73 3040 Geotextilie v stavebnch kontrukciach. Zkladn ustanovenia

Ministerstvo ivotnho prosted pipravuje nkolik metodickch pokyn pro nakldn
s rznmi stavebnmi a demolinmi odpady:
- 1: Betonov recyklt
- 2: Asfaltov recyklt pro pozemn komunikace
- 3: Recyklt z materilu podkladnch vrstev vozovky
- 4: Recyklt z kameniva kolejovho loe
- 5: Recyklt z hornin
- 6: Recyklt ze zdiva a/nebo betonovch st staveb

108

3 ODPADY Z ENERGETIKY A SPALOVACCH PROCES.
3.1 ZDROJE A PVOD ODPADU
Spalovnm energetickch surovin, nerost, jako je raelina, lignit, hnd uhl, ern uhl a
a ntracit, za elem zskvn energi, tepeln, elektrick, vznik znan mnostv odpad.
Prmysl energetiky je jednm z nejvtch producent odpad. Tepeln elektrrny,
teplrny a kotelny produkuj tuh odpady, kter pmo souvisej s tepelnm procesem nebo
s itnm spalin Jedn se o:
poplek z elektrostatickch odluova,
kvru a strusku ze spalovn uhl, kter spolu s poplkem tvo popel,
energosdrovec, co je produkt mokr vpencov vyprky kouovch spalin,
produkt spalovn uhl ve fluidnch kotlch s odsenm,
produkt polosuch metody odsen kouovch spalin,
produkt such aditivn metody odsen.
Odpady z energetiky a spalovacch proces obecn, maj zcela jin charakter ne odpady
z vtiny ostatnch prmyslovch odvtv. Tk se to jak sloen tchto odpad, tak jejich
vyuit, poppad odstraovn. Odpady z energetiky a spalovacch proces jsou odpady
z vroby energie spalovnm tuhch fosilnch paliv, odpad, biomasy apod. Znamen to, e
zdrojem jsou topenit a spalovac zazen na ern uhl, hnd uhl, lignit a koks. Jedn se
zejmna o elektrrny, teplrny prmyslov energetick zazen a domcnosti. Dalm
zdrojem odpad ze spalovacch zazen jsou spalovny komunlnch odpad, spalovny
nebezpench odpad, pyrolzn zazen a zazen termickho rozkladu, odpady ze
spalovn biomasy apod.
Odpady z energetiky a spalovacch proces jsou plynn, kapaln a tuh. Vedle plynnch
spalin a kapalnch odpad z itn spalin a technologick vody, se jedn pedevm o tuh
odpady, kterch co do objemu pevyuj ostatn odpady z uvedench proces. V zsad lze
rozliit nkolik typ tuhch odpad, kter jsou charakteristick pro kad spalovac proces.
Jsou to:
a) kvra, struska nebo polokoks jako hlavn zbytek po spalovn,
b) tuh stice ze suchho odpren spalin,
c) tuh zbytek nebo kal z procesu itn spalin (nap. odsen),
d) tuh zbytek nebo kal z procesu itn technologickch vod.
Vechny uveden odpady mohou pedstavovat specifick ohroen ivotnho prosted.
Ohroen ivotnho prosted nen jen v obsahu kodlivin, kter se mohou vlivem
vyluhovn uvolovat do jednotlivch sloek ivotnho prosted, ale tak mnostvm
v jakm vznikaj. Otzka jejich odstraovn souvis prv i s mnostvm v jakm vznikaj a
v souvislosti s tm i otzka jejich vyuit.

3.1.1 ZAAZEN ODPADU, KATEGORIE
Tuh odpady ze spalovn jsou podle svho pvodu zaazeny do nkolika skupin
v Katalogu odpad (viz vyhlka MP . 381/2001 Sb., ve znn vyhlky . 503/2004 Sb).
109

Podle spalovanho media lze tak rozdlit tuh odpady ze spalovacch zazen
nsledovn:

Tabulka 13. - ??????
Nzev druhu odpadu: Pklad pvodu odpadu:
poplek a prach hnd a ern uhl a koks
poplek z uhl a koksu topenit a spalovac zazen
topenit a spalovac zazen na topenit na devo
kvra a struska z uhl topenit a spalovac zazen na uhl
kvra, struska a popel ze spaloven spalovny komunlnho odpadu
poplek z filtr ze spaloven komunlnch spalovny komunlnch odpad
kvra, struska a popel ze spaloven spalovny nebezpenho odpadu
poplek z filtr ze spaloven spalovny nebezpenho odpadu
tuh reakn produkty z itn spalovny odpadu
tuh reakn produkty z itn spalovny nebezpench odpad
tuh reakn produkty z itn spalin
z energet. zazen, krom energosdrovce
topenit
sdra z odsiovn spalin z energetickch
zazen
topenit
tuh pyrolzn produkty pyrolzn zazen

Vtina tchto odpad mla podle legislativy platn do konce roku 1997 zaazen jako
odpady nebezpen, kategorie ZN ( zvltn, nebezpen). Popel z uhl a koksu, kvra a
struska z uhl byly zaazeny do kategorie odpad zvltnch Z. Popel ze deva byl zaazen
do kategorie odpad ostatnch O. Uveden zaazen vyplvalo z prvn normy, kterou
bylo Opaten Federlnho vboru pro ivotn prosted, Kategorizace a katalog odpad,
stka . 69/1991 Sb.. Na zaazen tuhch zbytk po spalovn nemla vliv ani
vyluhovatelnost. Tdy vyluhovatelnosti, kter tak podlehly uritmu, vvoji, byly poprv
stanoveny a vyhlkou MP . 338/1997 Sb., o podrobnostech nakldn s odpady, mly a
vliv na uloen odpad na pslun zabezpeenou skldku.
V novm zkonu o odpadech, kter byl schvlen v kvtnu 1997, s innost od 1.1.1998,
jsou odpady zaazovny zcela jinm zpsobem, katalog ji odpovdal katalogu zem
Evropskho spoleenstv, zaazen odpad do dvou kategori ostatn O a nebezpen
N a 20 skupin. V souasn dob je v platnosti katalog odpad, vydan jako vyhlka MP
. 381/2001Sb., vydan s dalm novm zkonem o odpadech ( . 185/2001 Sb.) a platn
od 1.1.2002. Tuh odpady z energetiky a ze spalovacch proces jsou pevn zaazeny
do dvou skupin: 10 Odpady z tepelnch proces a 19 Odpady ze zazen na
110

zpracovn odpad , z istiek odpadnch vod pro itn tchto vod mimo msto jejich
vzniku a z vroby pitn vody a vody pro prmyslov ely. Odpady ze spalovacch
proces, poppad pyrolznch proces jsou zaazeny do vce skupin. Rovn tak jsou
zaazeny odpady z itn spalin pslunch proces. Tyto odpady jsou vdy odpady
kategorie nebezpench.

111

3.1.1.1 ZAAZEN ODPAD ZE SPALOVACCH PROCES PODLE KATALOGU

Tabulka 14. -.???????
. odpadu Nzev odpadu Kategorie
ODPADY Z TEPELNCH PROCESU
10 01 Odpady z elektrren a jinch spalovacch proces ( krom
kdu 19)

10 01 01 kvra, struska a koteln prach ( krom kotelnho prachu
uvedenho pod kdem 10 01 04)
O
10 01 02 Poplek ze spalovn uhl O
10 01 03 Poplek ze spalovn raeliny neoetenho deva O
10 01 04 Poplek a koteln prach ze spalovn ropy N
10 01 05 Tuh reakn produkty na bzi vpnku z odsiovn spalin O
10 01 07 Reakn produkty z odsiovn spalin na bzi vpnku ve
form kal
N
10 01 09 Kyselina srov N
10 01 13 Poplek z emulgovanch uhlovodk pouitch jako palivo N
10 01 14 kvra,struska a koteln prach ze spolenho spalovn
odpadu obsahujc nebezpeen ltky
N
10 01 15 kvra, struska a koteln prach ze spolenho spalovn
odpadu neuveden pod kdem 10 01 14
O
10 01 16 Poplek ze spolenho spalovn odpadu obsahujc
nebezpen ltky
N
10 01 17 Poplek ze spolenho spalovn odpadu neuveden pod
kdem 10 01 16
O
10 01 18 Odpady z itn plynu obsahujc nebezpen ltky N
10 01 19 Odpady z itn plynu neuveden pod kdy 10 01 05, 10 01
07 a10 01 18
O
10 01 20 Kaly z itn odpadnch vod v mst jejich vzniku obsahujc
nebezpen ltky
N
10 01 21 Ostatn kaly z itn odpadnch vod v mst jejich vzniku
neuveden pod kdem 10 01 20
O
10 01 22 Vodn kaly z itn kotl obsahujc nebezpen ltky N
112

10 01 23 Vodn kaly z itn kotl neuveden pod kdem 10 01 22 O
10 01 24 Psky z fluidnch lo O
10 01 25 Odpady ze skladovn a z ppravy paliva tepelnch
elektrren
O
10 01 99 Odpady ble neuren
Dal odpady z tepelnch proces jsou uvedeny v nsledujcch podskupinch:
10 02 Odpady z prmyslu eleza a oceli
10 03 Odpady z tepeln metalurgie hlinku
10 04 Odpady z tepeln metalurgie olova
10 05 Odpady z tepeln metalurgie zinku
10 06 Odpady z tepeln metalurgie mdi
10 07 Odpady z tepeln metalurgie stbra, zlata a platiny
10 08 Odpady z tepeln metalurgie ostatnch neeleznch kov
10 09 Odpady ze slvn eleznch odlitk
10 10 Odpady ze slvn odlitk neeleznch kov
10 11 Odpady z vroby skla a sklennch vrobk
10 12 Odpady z vroby keramickho zbo, cihel, taek a staviv
10 13 Odpady z vroby cementu, vpna a sdry a pedmt a
vrobk z nich vyrbnch

10 14 Odpady z krematori
10 14 01 Odpad z itn plynu obsahujc rtu N

Odpady z ve uvedench podskupin, kter spadaj do problematiky odpad z energetiky a
spalovacch proces jsou pevn tuh odpady z itn plyn obsahujc nebo
neobsahujc nebezpen ltky, prachov stice, prach z itn spalin,kaly a filtran
kole z itn plyn, tuh odpady z itn odpadnch vod apod.

113

Tabulka 15. ??????
19 01 Odpady ze spalovn nebo z pyrolzy odpad
19 01 02 elezn materily zskan z popele 0
19 01 05 Filtran kole z itn plynu N
19 10 06 kapaln odpad z itn plynu a ostatn vodn kapaln odpad N
19 01 07 Tuh odpady z itn plynu N
19 01 10 Upoteben aktivn uhl z itn spalin N
19 01 11 Popel a struska obsahujc nebezpen ltky N
19 01 12 Ostatn popel a struska neuveden pod kdem 19 01 11 O
19 01 13 Poplek obsahujc nebezpen ltky N
19 01 14 Ostatn poplek neuveden pod kdem 19 01 1 O
19 01 15 Koteln prach obsahujc nebezpen ltky N
19 01 16 Koteln prach obsahujc nebezpen ltky O
19 01 17 Odpad z pyrolzy obsahujc nebezpen ltky N
19 01 19 Odpadn psky z fluidnch lo O
19 01 19 Odpady ze specifickch fyzikln-chemickch prav prmyslovho
odpadu ( nap. odstraovn chrmu i kyanid, neutralizace)

19 04 Vitrifikovan odpad a odpad z nitrifikace N
19 04 02 Poplek a ostatn odpad z itn spalin

Nkter z ve uvedench odpad zaazench do kategorie odpad nebezpench pak jet
budou podlhat specilnm pravm ped jejich odstrannm, obvykle se nepot s nimi
jako s odpady, kter by bylo mon dle vyuvat jako druhotn suroviny.

3.2 4.2 VLASTNOSTI ODPADU
Vlastnosti kvry, strusky, popel a poplk, produkt z itn spalin a zejmna z odsen
jsou urovny pedevm vlastnostmi spalovanho uhl a technologi spalovn, vetn
spalovacho zazen. Odpady z itn spalin jsou zvisl na pouitm zpsobu odsen, tj.,
jak metoda byla pouita. Me se jednat o nkter ze zpsob itn nap.. suchou,
polosuchou nebo mokrou vpencovou metodu. Dal pouvanmi metodami jsou alkalick
metody nebo metody na bzi reakce Mg s oxidy sry. Odpady ze spalovn odpad
komunlnch, prmyslovch a nebezpench se samozejm li, pedevm pokud jde o
chemick sloen konench produkt, kter je zvisl na sloen a skladb spalovanho
114

odpadu. Z toho tak pak vyplv i jejich ppadn vyuit. Pokud jde o spalovn fosilnch
paliv, pak v esk republice se spaluje pedevm hnd uhl ze severozpadnch ech,
ern uhl z Ostravsko-Karvinsk pnve a lignitu z jihoesk a jihomoravsk lokality.
Na odpady z energetiky, pokud maj bt vyuvny jako druhotn suroviny v rmci dalho
zpracovn a vrobk z nich, se vztahuj psn ekologick poadavky:
ekotoxicita,
obsah kodlivin ve vodnm vluhu,
obsah kodlivin v suin,
hmotnostn aktivita prodnch radionuklid.
SN 077002 Likvidace tuhch zbytk po spalovn uhl stanov zpsoby odstraovn
tuhch zbytk po spalovn uhl a poadavky na uspodn popelovho hospodstv
bezodpadovch technologi. Likvidac tuhch zbytk se podle normy rozum innost ve
vnjm popelovm hospodstv, zamen na ekologicky nezvadn uloen popela a na
pedn poplku, strusky, kvry a popela k dalmu vyuit. Do doby, ne dolo k plonmu
odsen tepelnch elektrren a teplren tj. zhruba do roku 1996, se tuh zbytky po
spalovn uhl pevn ukldaly na odkalitch hydraulickou cestou. V souasn dob se
vtina tuhch zbytk po spalovn mch dohromady, za pedem stanovench podmnek,
s produkty z odsen za vzniku vyuitelnho, obvykle certifikovanho vrobku (viz dle) a
nejsou povaovny za odpady ve smyslu zkona o odpadech. Tyto odpady jsou oznaovny
jako vedlej energetick produkty VEP. Nejastji citovanmi odpady ze spalovacch
proces jsou:
popel (poplek),
kvra,
struska.

3.3 MNOSTV ODPADU
Nejvtm producentem odpadu ze spalovn hndho, ernho uhl a koksu a dalch
fosilnch paliv v R jsou esk energetick zvody. Ron produkce pevnch odpad
v kmenovch elektrrnch EZ je 8 10 mil. tun, st produkce je enegrosdrovec
z procesu odsen. Produkce EZ pedstavuje vce jak polovinu vekerch pevnch odpad
z vroby elektrick a tepeln energie.
Do nedvn doby byla vtina produkce popel ukldna na odkalitch. Odkalit jsou
vodohospodskmi dly a popele jsou ukldny hydraulickou cestou. loit pedstavuj
spe ukldn pevnch odpad z elektrren suchou cestou.
Celkov produkce poplk, strusky a kvry v R zatkem 90. let inila vce ne 17 mil. t
ron. S stenm snenm produkce uhelnch elektrren dolo i ke snen produkce
popel. Do konce roku 1998 musely vechny energetick zdroje, kter nesplovaly
pslun emisn limity instalovat odsen spalin, nebo zastavit produkci. Odsenm dolo
zase k nrstu odpad produkty z tohoto procesu. V souasn dob je pevn st
pevnch odpad ze spalovacch proces pepracovna na vrobky rznmi technologiemi
podle zpsobu dalho vyuit. Odpady ze spaloven odpad a ji komunlnch nebo
115

nebezpench jsou obvykle stabilizovny nkterm ze stabilizanm postup bu pro dal
vyuit anebo pro uloen na skldku.

3.4 POPLEK

Obrzek 31. - Poplek z elektroodlova.

Definice poplku je rozdln i v normch:
Podle SN 07 70 01 je poplek sms strusky nebo kvry a poplku, vznikajc pi jejich
sousteovn z vpust technologickho spalovacho zazen ped spolenm odsunem,
Podle SN 07 70 02 je poplek sloka tuhch zbytk po spalovn uhl unen spalinami
z ohnit.
Podle SN 72 20 71 je poplek produkt vznikl vysokopecnm spalovnm. Jemn prek,
pevn z kulovitch, sklovitch stic, kter vznikaj pi spalovn uhl, majc pucolnov
vlastnosti, ktermi se rozum reakce s alkliemi.
Pucolnov reakce poplku je definovna jako reakce oxidu kemiitho SiO2 a hlinitho
Al2O3 z poplku s hydroxidem vpenatm Ca( OH) 2, piem vznikaj kalciumsiliktov a
kalciumalumintov hydratan produkty.

Poplky z klasickho zpsobu spalovn paliva pi teplotch cca 1 400 a 1 600 st. C se
vyznauj obsahem beta kemene a mulitu ( 3Al2O3.2SiO2 ). Rovn obsahuj sklovitou
fzi, jej mnostv je zpravidla vy ne 50 % , kter zsadnm zpsobem ovlivuje
reaktivitu poplku s CaO nebo cementem a to jak za normln,tak za zven teploty. Mullit
se zastuje reakce pouze ve velmi mal me a vhradn za hydrotermlnch podmnek.
Poplek sm o sob nen hydraulick, to znamen, e nen schopen reagovat s vodou. Je li
vak smchn s hydroxidem vpenatm (nap. z cementu), reaguje a vytv stejn
produkty jako pi reakci cementu s vodou. Tato reakce se li podle typu a druhu poplku
a je oznaovna jako pucolanita.
V poplku, kter byl del dobu skladovn ve vlhku, me bt pucolnov inek snen nebo
poruen.

116

Zkladn technick parametry:
ztrta suenm pod 1 %,
ztrta hnm pod 4 %,
obsah SiO2 nejmn 40 %,
celkov sra do 3 %.
chloridy do 0,1 %.
radionuklidy do 150 Bq/ kg.
Hodnocen nebezpench vlastnost odpad se provd podle platn legislativy
odpadovho hospodstv, jako je vyhl. MP . 376/ 2001 Sb., o hodnocen nebezpench
vlastnost odpad, vyhl. . 294/2005 Sb.
Ekologick zvadnost popel, poplk, strusky, kvry a dalch odpad ze spalovacch
proces spov v obsahu toxickch ltek a tkch kov, nkdy s karcinogennmi
vlastnostmi dioxin, furan, radioaktivit a velkch objemech. Jedinm spolehlivm
zpsobem jak vrazn omezit a prakticky pln vylouit monost vyluhovn kovovch
iont ze kvry a strusky je p r o t a v e n s t r u s k y. Poplek, tuh podly z odpren
spalin a z nkterch proces itn spalin jsou dov nebezpenj ne hlavn tuh
zbytek, proto je nutn nakldat s nimi vdy jako s nebezpenm odpadem. Na druh stran
p o p l k y z o d l u o v a mohou pevn vzat toxick anorganick i organick
sloueniny. Tto vlastnosti lze pak vyut v adsorpnch procesech. Dalm nepznivm
chemickm vlivem poplku je vzrst alkality u vod. Nepzniv mechanick psoben
spov ve vysok brusnosti zrnek poplku. stice o velikosti 0,2 0,5 nm pronikaj do
plic a mohou zpsobovat silikzu. Vyuit samotnch poplk obecn je v podstat mon
dvma zpsoby:

Tepeln zpracovn poplk
Ze znmho sloen poplku lze odvodit, e se jedn o soustavu minerl, kter jsou tak
zkladem keramickch surovin. Oxidy kemiit a hlinit jsou zejm ptomny ve form
sillimanitu (event. mullitu), metakaolinitu, kemene apod., tedy ve form zpracovanch
zemin s dosti vysokm stupnm ruvzdornosti.

3.4.1 ZPRACOVN POPLKU
Zpracovn za studena
Nejastjm pouitm poplku pi zpracovn za studena je funkce p l n i d l a do
stavebnch hmot, tzn., e se pouije do vrobku v mnostv vtm ne 30%. Zkladn
reakce pi zpevovn sms s cementem:

2 CaSO4 = 2 CaO + 2 SO2 + O2
3 CaO.SiO2 + H2O = CaO.SiO2 .2,5 H2O + 2Ca(OH)2
Rychleji hydratuj hlinitany a na nich zvis rychlej nebo pomalej tuhnut smsi.
117

Odpady ze spalovn uhl jsou odpady obsahujc aktivn oxidy a dal sloueniny, kter jsou
vodou hydratovny, m vznikaj hydratovan formy rznch aluminosilikt (hydrogely
se sorpnmi vlastnostmi). Pdavkem vody tedy dochz ke zmn vlastnost, rychlost
tchto zmn zvis na mnostv vody (dochz k nim i vlivem vzdun vlhkosti),
dokonalosti promchn, dob mchn a technologii spalovn. Tato vlastnost je vyuvna
pi pprav tzv. vedlejch energetickch produkt. Hydratace pi pouit dostatenho
mnostv vody v mchacm zazen je ukonena po 24-48 hodinch. Pi pouit velkho
pebytku vody, nap. pi hydrodoprav, dochz k tmto zmnm tak, ale zrove tak
dochz k vyplavovn nkterch sloek, zejmna kov ze spalovn uhl v odpadu
(anorganick ionty s velkou molekulou, ionty As nebo V ze spalovn mosteckho hndho
uhl), jin sloky (nap. organick ltky) jsou sorbovny. Pdavkem zmsov vody se
mn pranost odpadu a mechanickou prac se mohou v msii zskat poplky v granulovan
form, co m nemal vznam prv pi doprav. Vlastnosti odpadu se pdavkem vody
jednoznan mn, netk se to vak jejich vyluhovatelnosti a s tm souvisejc ekotoxicity.
Je nutn vak uvst, e odkalit, kter v souasn dob slou k odstraovn odpad ze
spalovacch proces jsou zdrojem istch stavebnch surovin, nebo jinch prmyslovch
surovin, pokud je budeme v budoucnosti umt vyut. Dleitou roli vak hraje zpsob
ukldn, nebo doasnho shromaovn odpad ze spalovacch zazen. Nap. ukldn
hydraulickou cestou na odkalit, kter jsou vodohospodskm dlem. O tchto
odkalitch, kde jsou uloeny miliony tun poplk a tuhch odpad ze spalovacch proces
se tak uvaovalo jako o potencilnch zdrojch surovin. Z pohledu odpad se jedn o
jednodruhov skldky se specifickmi vlastnostmi. Ukldn popelovin na such loit se
provd spolen s produkty itn spalin, tedy pevn odsen apod., rzn
jednodruhov deponie nebo smsi odpad.

Tabulka 16. - Prmrn obsahy kodlivin v popelech a poplcch elektrren v R v g/t
Prvek Poplek Popel Prvek Poplek Popel
As 157 69 Ni 136 116
Ba 890 00- Pb 120 120
Be 17,5 10,5 Sb 3,7 200
Bi 1 Sc 33,5 50
Br 2,8 Se 2,5 4
Cd 3,7 Sn 10
Cl 391,7 Sr 490 280
Co 41,2 33,8 Th 17,4 X0
Cr 139 126,5 Tl 50 25
Cu 148 60 U 6 X0-X00
F 179,1 X00 V 117,2 276
118

Hg 0,42 W 11 X0-X00
Mo 5,1 3

3.5 SDRA
Sdra, nkdy uvdna jako tzv. energosdrovec, energosdra apod. z odsiovn spalin je
vtinou inertn, netoxick materil, pesto je nutn potat s tm, e v matrici tto sdry je
zafixovna cel ada oxid tkch kov. Problmem zstv vyuit velkch objem
energosdry, pokud by se nezpracovvala na nap. sdrokarton, nebo do depont, i
stabilizt

3.6 KVRA
kvra se bn pouv jako stavebn materil u ns i v zahrani po mnoho let. V R je
v provozu nkolik zvod na zpracovn starch hald kvry, nebo se kvra odtuje
z elektrrenskch odkali pro dal zpracovn. V souasn dob je kvra komoditou, po
kter je velk poptvka, zejmna v silninm stavitelstv.
kvra se bn pouv jako stavebn materil k pprav betonovch sms pro rzn
druhy kvrovho betonu a to k vrob vplovch, izolanch nebo nosnch betonovch
prvk. kvra je rovn vhodn pro ternn a silnin pravy, pi zimnm posypu vozovek,
elezninm stavitelstv a v prmyslu stavebnch hmot k vrob tvrnic a stavebnch dl.
kvra mus bt ovem ped pouitm do kvrovho betonu voln uloena alespo est
msc, nejlpe na nekrytch odvarech nebo skldkch. Pouit erstv kvry se
nepovoluje. kvra vtinou vyhovuje poadovanm tdm vyluhovatelnosti podle
pouit v souladu s vyhlkou . 294/2005 Sb.

3.7 VYUIT ODPAD ZE SPALOVACCH PROCES
Vyuit odpad z energetiky a spalovn je pedevm v nsledujcch oborech a odvtvch:
stavebnictv, hornictv, zemdlstv, hutnictv, vodrenstv.
Struktura vyuit popelovin v jednotlivch oblastech prmyslu je zhruba nsledujc:
doly 71 %,
vroba probetonu 14 %,
stavebn vroba 8,5 %,
silnin vstavba 4,7 %,
zemdlstv 1 %,
vroba cementu 0 4 %,
hutnictv 0,4 %.

119

Nejvt podl produkce tuhch odpad ze spalovacho procesu pipad na tepeln
elektrrny, teplrny a prmyslov energetick zazen. Dal st vuky je zamena na
vyuit popel, strusky, kvry, poplk a energosdrovce z tchto energetickch zazen.
Zpracovn tuhch odpad ze spalovacch proces ve form vedlejch energetickch
produkt je dal a zcela vznamnou monost nhrady prodnch surovin bn
pouvanch pi vrob stavebnch hmot. V rmci een problematiky vroby umlho
kameniva mus bt definovna metodika posouzen vhodnosti vyrbnho kameniva pro
dan el a prosted pouit.
Stupe vyuit odpad ze spalovacch proces ve stavebnictv je v esk republice nzk a
pedstavuje zhruba 5 7 % celkov produkce. Jin vyuit, jako nap. pi zahlazovn stop
po povrchov tb hndho uhl je daleko vy.
Vyuit odpad ze spalovn vce vhevnho paliva v nsledn technologii jako druhotn
suroviny je tak zvisl na:
typu pouitho paliva,
obsahu sry pi splnn poadovanho emisnho limitu oxidu siiitho,
chemickm sloen popel a poplk,
typu aditiva (me bt i vpenec, CaO, zejmna u spalovn ve fluidnm loi),
zpsobu skladovn, nebo uloen tchto odpad.
Zamme li se na vpenec jako aditivum, pak je nutn provdt testovn aditiv
vpenc vhodnch pro odsen.
Vhodn zvolen aditivum, ale tak metoda odsiovn spalin ovlivuje nklady spojen
se spotebou vpence, emisemi, ekonomi provozu kotle a tak nklady spojen
s odstraovnm pevnch produkt po spalovn.
Kvalita uhl se sleduje a na zklad analz lze hodnotit:
spalovac proces,
stupe odsen
produkci emis,
tuh odpady.
Vyuit pevnch zbytk po spalovn je tak otzkou vstavby novch loi, vzhledem
k postupnmu ukonen plaven popelovin hydraulickou cestou na zaplnn elektrrensk
odkalit, nebo monost jinho vyuit. V souasn dob se dn nov odkalit nebo
loit energetickch odpad nebuduje. Nkter energetick zazen proto, aby
nezvyovaly mnostv odpad uloench na odkalitch a aby mly v tchto zazench
uritou volnou a rezervn kapacitu, odtuj st odpad a vyuvaj pro jin ely, nap. ve
stavebnictv.
eenm komplexnho, ekologicky nezvadnho zpracovn tuhch zbytk po spalovn
hndho a pedevm ernho uhl se zabv cel ada organizac a instituc a to jak u ns,
tak pedevm v zahrani.
120

Jedn se zejmna o komern zhodnocovn tuhch zbytk po spalovn a tuto skutenost
je mon povaovat jako zhodnocen odpad formou vyuit jako druhotn suroviny.
Vhledem k mnostv produkovanch tuhch odpad ze spalovacch proces, je pro vyuit
stavebnictv a to ve vech oborech, dln inenrsk vstavba, rekultivace a zahlazovn
stop po povrchov tb uhl ve form vytven a tvarovn krajiny krajinotvorn prvek.

Je nutn, aby jednotliv technologie zpracovn produkt po spalovn byly takov, aby se
dosahovalo vlastnost vrobk nebo poloprodukt v mezch danch pslunou normou,
nebo jinm technickm pedpisem.
Zjem o vyuit popel a poplk je znan a lze ho posuzovat z mnoha pohled:
vyuit popelovin jako stavebnho materilu (probeton, algoporit, LYTAG, nhrada
cementu po doplnn bentonitem, such smsi apod.),
jako tsnc materil,
vyuit popelovin jako filtranch npln do istren odpadnch vod,
vyuit pro zlehen tkch jlovitch pd,
vyuit popelovin pro zlepen stability vsypek pi spolenm ukldn do
vytench dol,
vyuit popelovin pro zaplnn dlnch prostor a pro rekultivaci,
jin dal vyuit,
jako zdroj pjmu obce, ne jejm katastrlnm zem le odkalit nebo loit ve
smyslu zkona o odpadech.

Problematikou popelovin, zejmna jejich vyuitm se zabv nkolik specializovanch
pracovi.
Pokud zsk upraven odpad ze spalovn uhl a ji jako depont, stabilizt aj. jako
vrobek certifikt . Certifikt udluje Technick a zkuebn stav Praha, sttn zkuebna.
Certifikt se vydv v souladu s legislativou, tkajc se sttnho zkuebnictv a zkona o
shod vrobk.

4 STAVEBNICTV
Stavebnictv ve vech svch oborech a odvtvch vyuv tuhch odpad ze spalovacch
proces a z energetiky nejvce a v tomto oboru je tak nejvt rozmanitost vyuit tchto
odpad.
Ve stavebnictv se poplky uplatuj ve stavebn vrob: ve vrob maltovin, suchch sms,
lehkch beton, lehkch vpln do beton, stavebnch prvk, autoklvovch cihel,
prefabrikt, v silnin vstavb podklad vozovek a jejich drba. Dle ve vrob cementu a
probetonu. Poplky ve stavebnictv lze vyuvat jak v prmyslov vrob stavebnch
hmot, tak i ve stavebn vrob. V podmnkch naeho stavebnictv se dosud neda
prosazovat vlhen poplky a popel do zemnch prac jako nhradu za prodn kamenivo,
nebo betony vyrbn klasickm zpsobem z primrnch surovin. V nkterch evropskch
121

zemch, zejmna tam, kde maj nedostatek vlastnch primrnch surovin, nebo tam, kde si
uvdomuj nenahraditelnost tchto surovin, je vyuit odpad z energetickch zdroj
daleko vy. Pkladem je Nizozemsko.
Jednm z problm vyuit tuhch odpad ze spalovn je spalovn hndho uhl tradinm
zpsobem. Odpady ze spalovn hndho uhl maj irokou analytickou klu, kterou je
teba respektovat pi udlovn certifiktu pro vrobek z tohoto odpadu. Hnd uhl m
tak vy obsah popelovin ne, ern uhl. Popele ze spalovn ernho uhl a ze spalovn
ve fluidn vrstv maj lep parametry pro vyuit, pedevm stabilnjm sloenm a
lepmi pucolnovmi vlastnostmi.
Zven poadavky na kvalitu poplku jsou nap. pi vrob betonu a pi vrob maltovin.
V tchto ppadech se poaduje obsah spalitelnch ltek pod 5 %, obsah sry men ne 3 %
a vyhovujc granulometrick sloen (viz pednka Odpady ve stavebnictv). Nejvt
rezervy vyuit poplku ve stavebnictv jsou v R ve vrob cementu. V posledn dob,
v souvislosti s vybudovnm a provozem odsiovacch zazen, kter souvis i se znanou
produkc energosdrovce, se zanaj objevovat monosti dalho vyuit tchto produkt.
Monosti dalho vyuit, resp. v jinm oboru ne ve stavebnictv jsou pi budovn a
vytven krajiny, zejmna pi zahlazovn stop po tb uhl povrchovm zpsobem.

4.1 STAVEBN HMOTY
4.1.1 MALTOVINY

Pouit poplk ve vrob maltovin zahrnuje vrobu:
umlch hydraulickch vpen,
lehkch beton,
portlandskho cementu,
poplkoportlandskch cement,
struskopoplkovch maltovin.
Z novch aplikac vyuit poplk pi vrob stavebnch hmot lze uvst vrobu:
koncentrovanch poplkovch samotuhnoucch suspenz,
modifikovanch poplkovch suspenz,
suchch maltovch sms.
Poplkov maltoviny se pidvaj do betonu, nebo malt a omtek. Velmi progresivn je
pouvn suchch maltovch sms, jejich vroba je i u ns na vzestupu. Surovinami pro
vrobu suchch maltovch sms je tdn psek, teplrensk struska, cement a vpno.

4.1.2 MODIFIKOVAN SUSPENZE

122

V modifikovanch poplkovch suspenzch se msto cementu a vpna pouvaj odpady
z vroby acetylnu (vpno), odpadn sdrovec apod. Psky a poplky jsou pln nahrazeny
slvrenskmi psky, odpraky a vsivkami z lom, kaly z galvanoven aj. Modifikovan
poplkov suspenze se mohou uplatnit pi vytven vodotsnch vrstev pod izolan flie
odkali kapalnch prmyslovch odpad.
Poplkocementov suspenze se pouvaj se rovn pouvaj jako tsnc bariry pro
ukldn toxickch odpad, kter mohou bt v budoucnu recyklovny.

4.1.3 BETONY
Probeton poplek je zkladn surovinou pro vrobu probetonu a 65- 75 % hmoty
vrobku. Krom elektrrenskch poplk se do probetonu pouvaj jako plnivo nebo
pojivo dal odpady:
odpadn psek z vroby kaolnu,
odpadn slvrensk psek,
odpadn psky z tby zlata,
kemiit lety z kovohut,
popely z fluidnho spalovn uhl,
odpadn sdrovce z vroby kyseliny fosforen,
kaly z neutralizace odpadnch vod pi letn skla,
kaly z vroby organickch kyselin,
kaly z vroby kyseliny citronov,
kaly z neutralizace kyseliny srov z akumultor,
z odsen spalin
Pnobeton vyrbn za studena je vhodn pro izolan betonov konstrukce vyrbn
pmo na stavb, pro jeho vrobu lze pout rovn poplek. Pi vrob tvrnic se opt
pouv kvra, poppad vysokopecn struska, odpad z pnovch plast, devn tsky,
piliny apod.
Lehk betony - pro jejich vrobu se pouvaj suroviny s vysokm obsahem oxidu
kemiitho (psek, struska, elektrrensk poplek), vpno a cement. S pouitm poplku se
takto pipravuj neautoklvovan pnobetony a plynobetony, autoklvovan probeton a
mikroporn beton.
Betonov smsi - pi vrob je pouvn poplek zejmna jako aktivn pms, vyvolvajc
pucolnov efekt a umoujc stenou nhradu cementu (vroba erpanch beton pro
masivn konstrukce pehrady, oprn zdi, zklady staveb, aj.). Spoteba poplku pro tyto
betony je 0,05 0,06 t/ m
3
betonu.

4.1.4 UML KAMENIVO
Uml kamenivo - jako nhrada prodnch materil, pouvanch pi vrob stavebnch
hmot. Jedn se nap. o pouit pi vrob nepmo lehench stavebnch hmot, kter se
vyrbj s anorganickou nebo organickou vpln. Anorganickm plnivem me bt uml
kamenivo, vyroben z poplk (Agloporit, nebo Cinispor). Agloporit se vyrb v zvod
Agloporit Dtmarovice ze smsi poplku, prkovho uhl a sulfitovch vluh. Sms se
123

ms, granuluje a vypaluje na rotovm psu. Pro tuto vrobu jsou vhodn popely a poplky
z fluidnho spalovn uhl nebo poplky ze spaloven komunlnch odpad. kvra ze
spaloven komunlnch odpad je vyuiteln prvovrobu vibrolisovanho drobnho
betonovho zbo.

Tabulka 17. - Pklad receptury umlho kameniva s vym podlem poplku z vysokoteplotnho spalovn
Jednotlivsloky % % % % %
Poplek
vysokoteplotn
75 75 85 75 70
Poplek fluidn 25 20 - 20 20
cement - 5 15 - -
Vpno plen - - - 5 10
Vodn souinitel 0,23 0,23 0,23 0,25 0,25

Tabulka 18. - Pklad receptury s vtm podlem poplku z fluidnho spalovn.
Poplek fluidn-filtr 100 95 85 90 85
cement - 5 15 5 5
Mlet struska - - - 5 10
Vodn souinitel 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

Podle uvedench receptur byly vyrobeny vzorky pelet, kter byly pouity jako provit
kamenivo do betonu, malty a injektn malty, u kterch byly provedeny zkouky dle
normy SN EN 13055-1 Provit kamenivo- st 1: Provit kamenivo do betonu, malty a
injektn malty. Tato norma specifikuje poadavky na provit kameniva do betonu, malt
a injektch malt v pozemnch stavbch, silninch a inenrskch stavbch.

Zkouen umlho kameniva do betonu:
U umlho kameniva se provdj nsledujc zkouky:
stov rozbor,
manipulan pevnost,
stanoven vlhkosti,
stanoven naskavosti,
sypn hmotnost, sypn hmotnost setesen, objemov hmotnost,
stanoven odolnosti proti drcen,
stanoven odolnosti proti rozpadu,
124

stanoven odolnosti proti zmrazovn a rozmrazovn,
stanoven sran rozpustnch v kyselin,
stanoven celkov sry,
stanoven ztrty hnm.

Veker provdn zkouky slou k tomu, aby se prokzala vhodnost pouit odpad ze
spalovacch proces ve stavebnictv. Lze konstatovat, e kvalita stavebn hmoty zvis na
fyziklnch vlastnostech materilu zskanho zpracovnm druhotn suroviny. Zkouky
technologick vhodnosti vychzej ze zhodnocen analz vstupnch materil vedlejch
energetickch produkt, ale zrove se zce vztahuj k elu pouit.

V souasn dob je v R se provozuje nizozemsk a anglick technologie Lytag a Ardelite.
Lytag je uml kamenivo vyrbn ze smsi poplku, prkovho uhl a bentonitov
suspenze. Pelety vyroben v rotanm peletiztoru jsou vyplavovny na nekonenm psu
pi teplotch 1200 1300 st. C. Kamenivo je pevnj a leh ne agloporit, m stlou
kvalitu, kulovit tvar a dky slinutmu povrchu nen naskav.
Ardelite se vyrb ze smsi poplku, vpna a psku. Syrov granule se po smchn zkladn
smsi a granulaci pouze su pi teplot 100
0
C. Produkt m ponkud hor vlastnosti ne
agloporit, avak je vhodn do mn nronch betonovch konstrukc nebo pro zsypy a
nsypy. Ekonomiku jeho vroby lze zlepit nhradou vpna energosdrovcem, z odsen
spalin.
Dal technologi, kter se v R vyuv je Cinispor. Jedn se o vrobu systmem
nekonenho samovpalu vszky v hybridnm zazen, spojujcm vhody achtov pece a
aglomeranho rotu.
Vroba staviv zahrnuje t ppravu stavebnch prvk, zejmna vrobu cihel a tvarovek
s obsahem a 35 % poplku. Autoklvovan cihly ze smsi poplku a vpna, vlisky se
vytvrzuj prou pod tlakem. V cihlsk vrob slou poplek zejmna jako ostivo, mn je
vhodn pro sniovn energetick nronosti vpalu ( obsah nesplenho uhl ). Cihly
mohou
obsahovat a 35 % poplku

4.1.4.1 GEOPOLYMRN MATERILY
Pro ppravu geopolymrnch materil s definovanmi hodnotami pevnosti v tlaku a
sledovanmi objemovmi zmnami lze pout teplrenskou strusku. Zkouky byly
provdny se smsemi teplrensk strusky, granulovanou vysokopecn struskou,
draselnm vodnm sklem, kalem z letn a brouen skla a surovm bauxitem. Ze zkouek
vyplynulo, e pi pouit nemlet teplrensk strusky jako plniva dochzelo s jeho
rostoucm obsahem k poklesu pevnosti, ale tak ke sniovn objemovch zmn. Pdavek
bauxitu vylepoval poadovan vlastnosti

125


4.1.4.2 OSTATN VROBKY
Dladice, obkldaky a sitaly:
Dladice, obkldaky a sitaly jsou dal novou monost vyuit energetickch odpad.
Pipravuj se vpalem smsi poplk a nadlonch jl z tby uhl. Sitaly jsou pro svou
vysokou pevnost, otruvzdornost, ruvzdornost a odolnost vi kyselinm vhodnmi
prvky pro vrobu trubek pro vmnky tepla a pro chemick prmysl. Ve stavebnictv se
sitaly uplatn na schodit a dle jako vyvlokovn mln na mlet surovin.

Tepeln izolan materily:
minerln vlkna
minerln vata
arbolit (sms sdry, portlandskho cementu, poplku a devnho odpadu)
neholav izolan materil ze smsi poplku a kyseliny fosforen. Vyrbj se z nich
pky v chladcch a mrazcch zazench, povrchy, izolace trup lod a letadel.
kompozity z expandovanho poplku a polyuretanu
hydrofobizovan poplek se vyrb z elektrrenskch poplk s pms mazutu nebo
asfaltu a je pouvan na sten konstrukce, izolace tepelnch st nebo izolace proti zemn
vlhkosti.

4.2 SILNIN STAVITELSTV
V silninm stavitelstv slou poplek k vytven stabilizovanch vrstev silnic nebo
letitnch ploch. Dve se poplkem sten nahrazoval cement nebo vpno pro
stabilizovanou vrstvu zeminy, v posledn dob se naopak vytv stabilizovan vrstva
poplku s malou pms vpna nebo cementu. Poplek se pidv t jako plnivo do asfaltu,
asfaltobetonu a ivinch sms. V silninm stavitelstv se mohou uplatnit vechny tuh
zbytky po spalovn uhl jako materil pro podklady vozovek, obsypy potrub, zsypy apod.
Toto vyuit je vak omezeno hygienickmi pedpisy, limitnmi hodnotami tkch kov a
tdami vyluhovatelnosti apod. Podmnky vyuit tchto odpad pmo v ternu jsou
uvedeny ve vyhlce MP . 294/2005 Sb., kter vychz ze zkona o odpadech. Pozornost
je vnovna zejmna obsahu Al, As, Cd, Hg, Pb, V a Zn. Dle jsou sledovny ionty NH
4+
, F
-
,
CN
-
, formaldehydu, PCB, PCDD a PCDF.

4.3 HODNOCEN POPLK PRO VYUIT VE STAVEBNICTV
Vyuit poltavho poplku pro beton podlh Evropsk!!!!!!doplnit norm, kter byla
zpracovna Technickm vborem CEN/T 104 Beton. Tato norma obsahuje poadavky na
chemick a fyzikln vlastnosti poplk a stanov zrove zpsob sledovn kvality
126

poletavho poplku, kter sm bt pouvn jako pucolnov psada pi vrob betonu
vyrbnho na mst a betonu pro prefabrikovan dly.
Pro tuto normu byly definovny nkter pojmy:
Psada je rozmlnn anorganick, pucolnov nebo latentn hydraulick ltka, kterou je
mono pidat do betonu, aby se zlepily urit vlastnosti, nebo aby byly dosaeny urit
vlastnosti.
Poltav poplek - je jemnozrnn prach, kter se skld z kulovitch, sklovitch stic a
kter vznik pi spalovn mletho uhl, m pucolnov vlastnosti a vtinou se skld
z oxidu kemiitho a oxidu hlinitho.
Poltav poplek, kter vznik pi spalovn hndho uhl, je na nrodnch rovnch
ppustn pokud celkov obsah CaO je ni ne 10 % hmotnostnch a poplek jinak spluje
vechny poadavky tto normy.
Referenn cement
Hustota surovch zrn
Index aktivity

4.3.1 POADAVKY NA POPLEK VYUVAN VE STAVEBNICTV
Chemick:
veobecn,
ztrta hnm,
chloridy,
oxid srov,
voln oxid vpenat.
Fyzikln:
jemnost,
index aktivity,
objemov stlost,
hustota surovch zrn.
Pro stanoven chemickch, fyziklnch a mechanickch vlastnost poplk existuje cel ada
zkuebnch metod. Jedn se zejmna o stanoven:
termodynamick hydratace,
pucolnov aktivity,
autoklvov aktivity,
zrnitosti,
mrnho povrchu,
mrn hmotnosti,
sypn hmotnosti,
objemov hmotnosti,
naskavosti,
127

namrzavosti,
propustnosti,
zhutnitelnosti,
objemov stlosti,
pevnosti smsi s poplkem,
doby tuhnut,
nosnost,
smykov pevnosti.
Stanoven ve uvedench vlastnost je nezbytn nap. pi zamlenm vyuit poplk
v silninm stavitelstv.
V esk republice je pro vyuit poplk cel ada norem, kter existuj ji adu let, avak
byly postupn novelizovny v souladu s legislativou Evropsk unie.

4.3.2 PEHLED NOREM VYUIT POPLK PRO STAVEBN ELY
SN 72 2071 Poplek pro stavebn ely Spolen ustanoven, poadavky a
metody zkouen.
Tato zkladn norma e zpracovn jednotlivch typ produkt vysokoteplotnho
spalovn. Pouvnm uhl pro vrobu pro vrobu poplku vznik velk mnostv poplku.
Rzn druhy uhl, typy kotl a pouvan druhy sorbent, produkuj rznou jakost poplk.
Pedmtem normy jsou spolen ustanoven pro rzn stavebn ely.Norma uvd
postupy pro stanoven chemickch, fyzikln chemickch a fyziklnch vlastnost a
postupy kontroly a poadavky na jakost poplku z hlediska technickch poadavk a
ekologick vhodnosti pro dan el pouit.Poplky se mohou ped pouitm upravovat
tdnm, mletm a vbrem ke zven jemnosti a zlepen vlastnost. Norma uruje
vlastnosti poplk potebn k hodnocen rznch stavebnch el a pedepisuje jednotliv
metody zkouen tchto vlastnost.
Termny a definice (zkrcen vbr):
technologick vhodnost poplku pro stavebn ely: prokazuje technickou zpsobilost
danho stavebnho vrobku na bzi poplku pro pslun el vyuit,
ekologick vhodnost poplku pro stavebn ely: prokazuje pedpoklad zdravotn
nezvadnosti relnho stavebnho vrobku,
maltovina: minerln pojivo, kter je po rozdln s vodou tvrliv a schopn
spojovat zrnit ltky do souvislho celku,
cement: hydraulick pojivo, tj. jemn mlet anorganick ltka, po smchn s vodou
vytv kai, kter tuhne a tvrdne v dsledku hydratanch reakc a proces. Po
zatvrdnut zachovv svoji pevnost a stlost tak ve vod,
kamenivo: prodn ( uml ) zrnit materil ten ( drcen ), svou zrnitost a
tvarem vhodn pro dan el pouit,
psada: ltka, kter se pidv v malm mnostv ve vztahu na hmotnost cementu
ped nebo bhem mchn nebo bhem dodatenho mchn, kter umouje
poadovan pravy bnch vlastnost stavebn hmoty,
pms: prkovit anorganick ltka, kter se pidv do stavebn hmoty za elem
zlepen uritch vlastnost k doclen specilnch vlastnost stavebn hmoty, jsou
128

dva typy pms: inertn pmsi (typ I) a pucolny nebo latentn hydraulick
pmsi (typ II),
trvanlivost: schopnost zkuebnho tlesa odolvat klimatickmu zaten tak, aby
nedochzelo k pekroen ppustnho stupn zhoren jeho fyziklnch nebo jinch
vlastnost.
Stanoven technologick zpsobilosti se provd za simulovanch podmnek pro pouit
vsledn stavebn hmoty nebo stavebnho vrobku. Pro srovnvac zkouky se pouv
normalizovan psek CEN, srovnvac cement a srovnvac vpno pro probeton.
Ekologick vhodnost zkouky obsahuj tyi zkladn zkouky:
stanoven ekotoxicity,
stanoven vyluhovatelnosti kodlivch sloek,
stanoven kodlivch sloek v suin,
stanoven hmotnostn aktivity radionuklid.

Jednotliv sti nvaznch norem uvdj technick poadavky na poplky pro rzn
stavebn ely. Jedn se o nsledujc normy:
Tabulka 19. - ???????????
SN 72 2072 - 1 Poplek pro stavebn ely st 1: Poplek jako aktivn
sloka maltovin
SN 72 2072 2 st 2: Poplek jako pms pi vrob malt
SN 72 2072 3 st 3: Poplek pro vrobu poplkovch sms
SN 72 2072 4 st 4: Poplek pro vrobu cihlskch plench vrobk
SN 72 2072 5 st 5: Poplek pro vrobu probetonu
SN 72 2072 6 st 6: Poplek pro vrobu umlho kameniva spknm
SN 72 2072 7 st 7: Poplek pro stavbu pozemnch komunikac
SN 72 2072 8 st 8: Poplek pro vrobu umlho kameniva za studena a
urychlen vytvrzen
SN 72 2072 9 st 9: Poplek pro vrobu minerlnch vlken
SN 72 2072- 10 st 10: Poplek pro asfaltov vrobky
SN 72 2072 11 st 11: Poplek pro ostatn vyuit

K ve uvedenm normm je cel ada souvisejcch norem SN a EN. Jedn se nap. o
metody vzorkovn, stanoven oxidu vpenatho v poplkch, poplek do betonu, vozovky
pozemnch komunikac apod.

129

4.4 HORNICTV
4.4.1 VYUVN ENERGETICKCH ODPAD
Odpady ze spalovacch proces, z energetiky, ze spalovn odpad jsou v hornictv
vyuvny co do objemu v nejvt me vzhledem k ostatnm monostem vyuit.
Z hlediska odpadovho hospodstv se na odpady ukldan do podzemnch loi nebo
vytench prostor nevztahuje legislativa odpadovho hospodstv, zejmna st tkajc
se zpoplatnn uloench odpad. Vtinou se jedn o technologie podlhajc pedevm
hornmu zkonu.
Z legislativnho hlediska je mono hodnotit tyto odpady u hlubinnch dol:
jako surovinu pi innostech podlhajcch hornmu zkonu . 44/1988 Sb., a jeho
pozdj novele,
jako odpad nebo druhotnou surovinu podle 2 odst. 2 zk. . 185/2001 Sb., o
odpadech, veznn zkona . 106/2005,
jako odpad podlhajc legislativ odpadovho hospodstv a to i v nvaznosti na
vyhlku B . 99/1992 Sb., ve znn vyhlky.
Ad a) Pokud se popely a poplky vyuvaj jako sloka materilu v technologickm procesu
tby nerost a pi drb a ochran dlnch dl, pestvaj bt odpadem od okamiku, kdy
jsou vyuity v technologickm procesu ( 23 odst. 2 zk. . 44/1988 Sb.). Nevztahuje se na
n tedy zkon . 185/2001 Sb., o odpadech, ani ostatn legislativa odpadovho
hospodstv. Vsledn produkt, jeho slokou jsou popely, poppad poplky, mus
splovat poadavky hygienick a ekologick nezvadnosti jako stavebn materily a
suroviny ( viz dle vyuit zbytk po spalovn hndho uhl a produkt z odsen pro
zahlazen stop po tb uhl povrchovm zpsobem).
Z ekonomickch hledisek tedy nen popel a poplek vyuit v technologickm procesu
tby, drby a ochrany dlnch dl zaten poplatkem za ukldn odpad, je vak
posuzovn jako jakkoliv jin surovina a me bt zskn od producenta odpadu pmo
(elektrrny, teplrny). Jedn se nap. o vyplnn vyuhlench chodeb a komor tak, aby bylo
zabrnno vzniku depres.
Pklad: ochrana dlnho dla vi zparm a zahoen.
Ad b) Pokud je popel technologicky upraven tak, aby mohl bt povaovn za druhotnou
surovinu pro vyplovn likvidovanch a oputnch dlnch prostor, umoujc zven
stability horninovho masivu a snen rizika krajinnch pokles a pohyb, nen posuzovn
jako odpad a nespad tedy pod ustanoven legislativy odpadovho hospodstv.
Ekonomicky je hodnocen jako surovina, poppad stavebn, konstrukn materil,
obdobn jako popel a poplek pouvan jako sloka materil pi hornick innosti ( viz ad
a)).
Pklad: Aplikace samotuhnoucch popelovch sms popel + flotan hluina + uheln
kaly + cement jako aditivum pi likvidaci dlnch dl v bvalm dolu J. verma v acli.
Popel tvoc sloku samotuhnouc smsi nen posuzovn jako odpad. Existuj nzory, e by
bylo vhodn legalizovat tuto technologii jako ukldn odpad v dole podle vyhlky B
.99/1992 Sb. Dvody pro tento nzor jsou ist ekonomick, nikoliv vak
neakceptovateln.
130


Ad c) Na ukldn neupravench popel do prostor hlubinnch dol se jednoznan
vztahuje vyhlka eskho bskho adu . 99/1992 Sb., o zizovn, provozu a ukldn
odpad v podzemnch prostorch. Problm pak spov v posuzovn funkce pirozench
geologickch barir a v existenci geologicky podmnn zven koncentraci polutant
v podzemnch vodch.

4.4.2 HISTORIE VYUIT POPEL
Snahy o ukldn popela do zbytkovch jam uhelnch dol se projevuj ji adu let.
Od roku 1927 se pro ukldn popela z elektrrny Ervnice I (dnes United Energy)
vyuv zbytkov jma dolu Washington.
Po druh svtov vlce byly do stejnho prostoru ukldny i tuh odpady
z elektrren Ervnice II a Pomoany.
Odpady z teplren a.s. Chemopetrol Litvnov T 200 a T 700 jsou ukldny do
vytenho lomu Venue, Leky Kopisty Nov popelov pole. V souasn dob
jsou zde ukldny odpady pouze z teplrny T 200.
Na stecku jsou (byly) do zbytkovch jam lom 5. kvten, Barbora a A. Zpotock
ukldny suchou nebo mokrou cestou popely z elektrrny a teplrny Trmice a
bval tlakov plynrny Un.
Elektrrna Ledvice pak ukldala popele do zbytkovch jam Lotta Marie, Eleonora a
J. Fuk, kam ukld tuh odpady dosud.
Elektrrna Poerady vyuv k ukldn popel vydobyt separtn pnviky
Tskolupy.
Elektrrny Prunov I a II vyuvaj krom zbytkovho prostoru odkalit Uk,
prostor tzv. Letit a jmu Severn lom. Do Severnho lomu se ukldaj upraven a
certifikovan odpady ze spalovacho procesu a itn kouovch spalin.
Elektrrna Tuimice ukld odpady po spalovn do prostoru tzv. Stodola, ale u je
zde ukldn tzv. depont.

V souasn dob v rmci vstaveb a uveden do provozu odsiovacch zazen ve vech
velkch elektrrnch a teplrnch eila se problematika vyuit poppad odstraovn
novch bu odkali nebo loi. Kad elektrrna tuto problematiku eila individuln,
podle nap. kapacitnch pomr na stvajcch odkalitch, stavu technickho a
technologickho zazen pro hydraulickou dopravu tuhch zbytk po spalovn, ve
poplatk za ukldn odpad atd. Nkter elektrrny se orientovaly na pravu popel
z klasickho spalovacho zazen instalovnm dalho pdavnho zazen, nap.
Eirichovch msi ( Elektrrna Mlnk) a vrobu aglomertu. Navc v dob prv poloviny
90. let nebylo doeeno ukldn stabilizovanch a certifikovanch vrobk a jejich vyuit
na zahlazen stop po dln innosti a dotvarovn krajiny (v souladu s zemnm plnem).
Pro uzavrn odkali a ukonenm plaven poplk byly v souladu se stavebnm
povolenm a provoznm dem vyuvny rovn popele na dotvarovn tlesa odkalit a
dosaen uren kty uzavenho odkalit.

131

Odpady ze spalovn uhl je mono z legislativnho hlediska u zbytkovch jam povrchovch
dol hodnotit obdobn jako u hlubinnch dol:
jako surovinu nebo sloku materil vyuvanch v technologickm procesu tby
uhl (pop. jinch nerost) a pi ochran a drb dlnch dl,
jako druhotnou surovinu, umoujc zlepen podmnek pro sanace a rekultivace
zbytkovch jam uhelnch dol, vnitnch a vnjch vsypek,
jako odpad podlhajc legislativ odpadovho hospodstv.
Ad a) V tebnm technologickm procesu v povrchovch dolech se popely a poplky
pouvaj v men me ne v dolech hlubinnch. Z legislativnho hlediska by mohlo bt
takto posuzovno vyuit popelov smsi pro zven stability vsypky v innm
povrchovm dole. Takto vyuit popely a poplky pestvaj bt odpadem od okamiku, kdy
jsou vyuity v technologickm procesu a vztahuj se na n ustanoven hornho zkona a
zkona o hornick innosti. Legislativa odpadovho hospodstv se na takto vyuvan
odpady nevztahuje.
Ad b) Odpady ze spalovn uhl je mon povaovat za druhotnou surovinu tehdy, kdy
jsou vyuvny v njakm dalm technologickm procesu. Odpady ze spalovn uhl mohou
bt nap. slokou stavebnch materil, ale mohou tak slouit jako materil nebo
materilov sloka sms pouvanch pro sanace a rekultivace vytench dlnch
prostor. Do vytench dlnch prostor zbytkovch uhelnch jam, vnitnch a vnjch
vsypek mohou bt navrceny zpt obrovsk objemy upravench sms (nebo jako
stabilizty, i deponty). Popelov smsi mohou nesporn zlepovat stabilitn pomry
vplovch a nsypovch tles, umoovat asov rychlej vpl vytench prostor,
pispt k omezen deformac velkch zemnch tles a umonit urychlen nov tvorby
krajiny na mst dnench devastovanch ploch.
Upraven popely, plnc uvedenou sanan a rekultivan funkci jsou klasifikovny jako
druhotn suroviny a tud podobn jako pi vyuit u hlubinnch dol, nepodlhaj pod
ustanoven legislativy odpadovho hospodstv. Z ekonomickho hlediska z tto
skutenosti vyplv jedna dleit skutenost, e upraven popely a poplky, vyuvan
jako druhotn surovina pi sananch a rekultivanch pracch nepodlhaj povinnosti platit
poplatky za uloen odpad, jak vyplv ze zkona o odpadech . 185/2001 Sb. a tud
nejsou zpoplatovny.
V souasn dob jsou pipraveny zmry a nkter ji realizovny, kter se tkaj monost
ukldn tuhch zbytk po spalovn od vytench dlnch prostor po jejich prav.
Z przkum provedench v jednotlivch elektrrnch vyplynulo, e nklady na
technologickou pravu odpad ze spalovn uhl, ktermi se zskvaj stabilizivan a
certifikovan vrobky oznaovan jako stabilizty, deponty nebo aglomerty, jsou daleko
vy ne nklady spojen s odvodem poplatk za ukldn odpad na skldku. pravy
popelovch sms jsou vak nezbytn proto, aby bylo mon jejich vyuit, ekologicky
ppustn pemstn a nekodn a funkn uloen ve vytench prostorch povrchovch
dol.
Ad c) V tomto ppad je nutn, aby loit tuhch odpad ze spalovn uhl byla
vybudovna obdobn jako skldka, zabezpeen v souladu s legislativou odpadovho
hospodstv. Na vybudovn zabezpeench skldek pro tyto odpady se vztahuje
ustanoven zkona o odpadech a vyhlka . 294/2005 Sb. Takto ukldan odpady jsou
potom zpoplatovny ve smyslu zkona o odpadech.
132


Soubor informac, zabvajcch se problematikou popelovin a odpad z energetiky vychz
ze zprv a podklad v tomto oboru zpracovanch.
Pkladem jednoduchho zpracovn poplk je metoda tzv. aglomerace. Vsledkem
procesu je technologicky upraven sms pevnho produktu po spalovn uhl v prkovch
kotlch EM II a EM III z elektrostatickch filtr, hydratovan analyticky ovenou
zmsovou vodou v mchacm centru za vzniku aglomertu.
Tento proces probh v intenzivnch msich, tzv. Erichovch msich. Vyroben materil
vykazuje vlivem pouit technologie pznivj vlastnosti fyzikln, chemick a
ekotoxikologick, ne m vchoz materil selektivn popel. Vlastnosti poplkovho
aglomertu byly ovovny laboratorn a byly zkoueny rzn receptury s pdavkem
aditiv i bez nich. Aditiva zajiuj stabilizaci aglomertu a zvyuj trvanlivost jeho povrchu
(nerozpad se jako pi pouit pouze zmsov vody) pi psoben povtrnostnch
podmnek, ale souasn pzniv ovlivuj (sniuj) propustnost materilu. Jako aditivum
v EM se pouv 2 5 % pdavku vpennho hydrtu. Z provedench chemickch
rozbor vodnch vluh popelkovch sms vyplynulo, e nejmn problematick je
receptura aglomertu bez aditiv, kter spluje podmnky tdy vyluhovatelnosti I b. V tto
souvislosti byla stanovena u aglomertu jako optimln hodnota vlhkosti 24 28 %. Tento
vrobek byl certifikovn ve dvou kategorich:
Aglomert, tj. granult pro technickou rekultivaci,
Granult do zakldn vsypek povrchovch dol
Granult se zskv smchnm aglomertu a strusky. Je separtnm stabilizanm
materilem pro separtn zakldn a smsn zakldn s vsypkovmi zeminami v bsko
technologickm procesu. Tento materil je rovn mono pout pro tvarovn, uzaven a
rekultivaci nap. odkalit nebo skldky odpad.

133

Tabulka 20. - ???????????????
Referenn parametry vrobku Aglomert- Granult pro technickou rekultivaci
Druh parametru jednotka as od vroby hodnota
Zdnliv hustota pevnch stic kg/m
3
do 8 hodin 2100, nejmn
vlhkost hmotnostn % do 8 hodin
zimn obdob 23,0 26,0
letn obdob 26,0 29,0
hmotnost such sypk kg/m
3
do 8 hodin 800, nejmn
objemov hmotnost kg/m
3
do 8 hodin 1370, nejmn
zrnitost mm do 8 hodin d30 0,035 0,08
d60 0,050 0,125
Vyluhovatelnost mg/l po 7 a 28 dnech As,Ag, Ba, Be,
Cd,Co Cr, Hg, Ni,
Pb,Se, Sn

4.5 ZEMDLSTV
Vzhledem ke snaze vyuvat co nejvt mnostv elektrrenskch poplk se hledaj cesty i
praktick monosti jejich vyuit v zemdlstv. Podmnkou je znalost ink rznch
druh poplk, resp. poplk rznho pvodu na zemdlsk plodiny a jejich vliv na
vivn reim pdy. Podstatn rozdl je mezi poplky odebranmi z odkalit, kter nejsou
pro rostliny vtinou toxick (viz vliv pdavku vody, hydraulick doprava, promsen) a
mezi poplky erstv odebranmi od odluova v elektrrn. Tyto erstv poplky
zpravidla pokozuj adu zemdlskch plodin ji pi nzkch dvkch. Jednm z dvod
me bt skutenost, e u hydraulicky dopravovanch popel dochz k adsorpci tkch
kov na povrchu poplk.
Vzkumy na pokusnch plochch ukzaly, e na poplku lze pstovat prakticky vechny
zemdlsk plodiny, vetn nkterch polnch zelenin. Pstovn plodin pmo v poplku po
jeho vyhnojen kejdou, lze vyut pro vytvoen vegetanho krytu na sloiti poplku i
k omezen jeho pranosti. Tento zpsob lze vyut prakticky u vech energetickch zazen,
kter produkuj poplek. Umouje pmou rekultivaci bez pouit zeminy. Prakticky je tato
skutenost ovena na uzavench odkalitch (El.Prunov, A2), kde podobn rekultivace
byly pouity. Velkm problmem zstv nedostatek vlhy a zasazen rostliny schnou.
Pinou je patn zdrnost vody na povrchu, protoe poplek m v tomto smyslu podobn
vlastnosti jako psek, nebo jemn trky. Pranost odkali se odstrauje posypem tzv.
hydrosms (travn).
V zemdlstv se pouvaj poplky hlavn pi prav tkch pd (nap. antropogennch).
Poadavkem vak je nzk obsah tkch kov, zejmna As, Be, Cd, Hg, Pb, Zn a to pesto, e
nen jednoznan prokzna migrace tchto kov ze substrtu do potravnho etzce.
134

Poplky je mon pouvat i k vrob obalovanho osiva, nebo k ukldn velkho mnostv
kejdy.
V esk republice vak vyuit poplk v zemdlstv nen povoleno (pm aplikace).

4.6 HUTNICTV
V hutnictv slou poplky k pprav licch zsyp pro kontinuln lit oceli. Poplky jsou t
potenciln druhotnou surovinou pro vrobu eleza, hlinku, titanov bloby, germania,
gallia, berylia a uranu.
Z stopovch prvk, kter se v poplcch vyskytuj je nejvznamnj germanium, kter v R
bylo zskvno z poplk v letech 1961 1971. Maximln produkce inila 770mkg v roce
1966. Pi zpracovn germanionosnch uhl mus bt udrovna mrn redukn atmosfra,
piem germanium tk ve form GeO a GeS, kter se zachycuj na stice poplku a oxiduj
na oxid germaniit GeO2. Z poplku se pak vyluhuj kyselinou chlorovodkovou (HCl) a
oddestiluj jako chlorid germaniit ( GeCl4 ). Obsahy germania v ernm uhl plzeskho a
kladenskho revru in 14 38 g/t, v hndch uhlch dosahuj 30 60 g/t, v lipnickm uhl
a 40 150 g/t, krom vysokch koncentrac As. V poplcch z mechanickch filtr bylo
zjitno 0,1 1 % germania, v letech z elektrostatickch odluova 1 X,0 %.
V nkterch germanionosnch uhlch bylo nalezeno gallium, kter se koncentruje
v produktech po spalovn nebo zplyovn. V germanionosnm uhl stedoesk pnve
bylo zjitno a 50 g Ga/ t. Tavenm poplk se sodou a vpnem a po odstrann kyseliny
kemiit (H2SiO3) a redukci se zsk slitina s 1 % Ga, z n lze kovov gallium vyrobit
elektrolzou. Technologie je rentabiln pouze pi soubnm zskvn germania.
Nkter poplky mohou nbt netradin surovinou pro vrobu berylia. Poplky
z elektrostatickch odluova po spalovn sokolovskho hndho uhl obsahuj a 750 g
Be/t. Louenm koncentrovanou kyselinou srovou a extrakc 0,1 M EMPA v petroleji lze
zskat z poplku a 82 % Be.
Pro ppadn zskvn uranu je nejvhodnj struska z fluidnch topeni, do n pechz
z uhl a 90 % uranu. Struska se lou uhliitanovmi roztoky a z vluhu se zskv uranov
koncentrt srenm nebo pomoc ionex. Obsah uranu ve strusce me doshnout a 100
g/ t, obvykle in dov X X0 g/ t. Nejvy radioaktivita byla zjitna u popel
z elektrren Po, Tuimice, Hodonn, Opatovice, teplren esk Budjovice a Perov.
rove radioaktivity poplk a strusek jsou rozhodujc i pro jejich jin vyuit pro vrobu
probetonu je ppustn aktivita do 120 Bq/ kg, pro vrobu stavebnch prvk a vsyvy
v obcch do 150 Bq/ kg.
Perspektivn aplikac me bt vroba syntetickch zeolit hydrotermln pemnou
poplk za ptomnosti hydroxidu sodnho (NaOH).

4.7 VODRENSTV
135

Poplky a strusky jsou t vhodn k itn odpadnch vod. Prvn funkn model innosti
itn byl vyzkouen v istrn komunlnch odpadnch vod ve Vysok Peci u Jirkova (okr.
Chomutov) v r. 1992.
Dobrou sorpn kapacitu na fenoly maj hndouheln poplky. 1 t poplku odstran
z odpadn vody:
95 % dispergovanch hrubozrnnch stic,
35 40 % eleza a chlorid,
2000 g H2S,
250 350 g ropnch ltek
250 g fenol a
40 60 g As.
Pomoc strusky nebo kvry lze z odpadnch vod odstraovat fenoly, mastn kyseliny,
kyanidy, merkaptany, dimetylsulfid, pyridin, pesticidy, fosftov kaly s obsahem Cd apod.
itn odpadnch vod pomoc poplk upravench jako filtran ltka CINIS lze s spchem
uplatnit pi dekontaminaci vod zneitnch organickmi ltkami i nktermi
anorganickmi ltkami. Vynikajc vsledky byly prokzny pedevm pi itn
prmyslovch odpadnch vod. Jedn se zejmna o ropn ltky a tk kovy, kter jsou touto
technologi dokonale z vody odstraovny. Technologie je ji nkolik let spn pouvna
nap. byly tyto filtran materily pouity pi itn (peditn) nkterch vstupnch
odpadnch vod v a.s Chemopetrol Litvnov. Dalm pkladem jsou nap. elektrorozvodny,
kde se ist vody kontaminovan transformtorovmi oleji, ale lze istit i podzemn vody
nap. na letitch zneitn leteckm petrolejem. Velmi spn se odstrauj dokonce i
tk kovy z pracch vod ve spalovnch nebo vluhov vody ze skldek. Takovmi
skldkami nebo skldkovmi komplexy jsou nap. Skldka Tuimice, skldkov arel Celio
a.s, uzaven skldka TKO v Louce u Litvnova a dal.
Charakter filtran ltky CINIS se vak li od bnch zemnch filtr jako jsou nap. pskov
filtry. Pesn sloen filtran smsi CINIS je pedmtem patentu. Aby tento filtr fungoval
tak, jak m, potebuje dostaten provzdunn, co v praxi znamen, e nesm bt
pevrstven zeminou, ani jinmi materily. Prvn istrna byla konstruovna tak, e filtr
zstal oteven, na povrchu byla zaseta pouze trva. Filtr m pedazen septik a ist vodu
asi od 150 obyvatel a funguje dodnes.
V nsledujc tabulce je uveden pklad innosti istrny CINIS
Vsledky rozboru na OV CINIS v obci Strojetice ( mg/ l)

Tabulka 21. - Vsledky rozboru OV CINIS v obci Strojetice (mg/l).
Ukazatel jen 1999 Listopad 1999
ntok Odtok z filtru Ntok Odtok z filtu
CHSK 360 47 198 42
Nerozputn l. 168 12 44 5
136

BSK5 200 neuvedeno 110 Neuvedeno
N amoniakln 19 11 29,69 15,29

4.8 ODPADY ZE SPALOVN TUHCH KOMUNLNCH A NEBEZPENCH ODPAD
4.8.1 4.15.1 POPEL ZE SPALOVN TKO A NO
V R vznik ron cca kolem 5 mil. t komunlnch odpad a odpad podobnch
komunlnm. Pesto, e je komunln odpad tdn ve vtin obc a je provdn
separovan sbr, zatm stle jet vtina komunlnch odpad kon na skldkch.
Nejvt spalovny komunlnho odpadu jsou v Brn, Praze Maleicch a Liberci. Ve
srovnn s mnostvm tuhch odpad odpadajcch z energetiky je mnostv odpad ze
spaloven tm zanedbateln. Problmem vak je, krom emis, e tento odpad ze spaloven
je prakticky nebezpenm odpadem, kter bez pedchoz prav nkterou ze stabilizanch
metod nelze ani pmo ukldat na skldce. Jedinm spolehlivm zpsobem vrazn
omezujcm vyluhovatelnost tkch kov je protaven strusky, piem dochz k vazb
tkch kov do nerozpustnch minerl. Jedin pln nitrifikovan struska je skuten
inertnm materilem, kter me bt skladovn na nechrnnch deponich nebo pouit
pro stavebn ely (vozovky, betonov stavby).
Tuh zbytky mohou ovem obsahovat i velmi odoln nebezpen organick ltky (PCDD,
PCDF ), a to v mnostvch tm vych, m ni byly procesn teploty. K jejich rozkladu sice
sta teplota protaven cca 1300 st. C, avak pi chlazen strusky ve vodn lzni, kter je
v pmm kontaktu s reaknm prostorem, dochz ke strhvn zmnnch organickch
ltek na povrch strusky z vodn lzn. Tuto strusku je nutno istit oplachem, parou,
extrakc nebo dalm tavenm.

Tuh podly z odpren spalin a z itn spalin jsou dov nebezpenj ne hlavn tuh
zbytek. Tyto velmi jemn prachy nebo kaly obsahuj vysok koncentrace PCDD, PCDF, oxidy
zinku, kadmia, olova, arsenu a dalch tkch kov, poppad kovy v elementrn kovov
form. Z tchto dvod je teba s tmito produkty zachzet jako s vysoce toxickm
prmyslovm odpadem.

137


Obrzek 32. - Technologick linka na zpracovn a pravu poplku.
138

5 ODPADN VODY, ITN ODPADNCH VOD
Zkladn legislativn pravou je zkon o vodch . 254/2001 Sb., tzv. vodn zkon. Podle
tohoto zkona se za odpadn vody povauj vody pouit v sdlitch, obcch, domech,
zvodech, ve zdravotnickch zazench a jinch objektech i zazench, pokud maj
zmnnou jakost ( sloen nebo teplotu), jako i jin vody z nich odtkajc, pokud mohou
ohrozit jakost povrchovch nebo podzemnch vod. Takovmi jinmi vodami, povaovanmi
za odpadn vody, jsou odtoky srkovch vod, pokud byly po spadnut zneitny a pokud
mohou ohrozit jakost povrchovch nebo podzemnch vod. V souasn dob je v novele
vodnho zkona uvaovno o srkov vod jak o vod povrchov.
1. srpna 2010 nabyla innosti velk novela zkona . 254/2001Sb. o vodch (dle jen
"vodn zkon"). Novela krom jinho rozila monost vypoutt odpadn vody do vod
podzemnch nejen z jednotlivch staveb pro bydlen a rekreaci, ale tak z jednotlivch
staveb poskytujcch sluby. Podmnky takovho vypoutn jsou: - jedn o odpadn vody
vznikajc pevn jako produkt lidskho metabolismu a innost v domcnostech -
odpadn vody neobsahuj nebezpen a zvl nebezpen zvadn ltky - odpadn vody
jsou do vod podzemnch vypoutny pes pdn vrstvy. K vypoutn odpadnch vod do vod
podzemnch je podle 8 vodnho zkona poteba povolen k nakldn s podzemnmi
vodami. Nleitosti a podmnky takovho povolen, vetn hodnot ppustnho zneitn
odpadnch vod vypoutnch do vod podzemnch stanov vlda nazenm. V souasn
dob je nazen pedloeno Legislativn rad vldy k pipomnkm. innost se
pedpokld 1. ledna 2011.
Pi posuzovn zmny jakosti vody je teba vychzet ze stavu ped pouitm vody a
porovnat jej se stavem po jejm pouit, tj. ped ppadnm vyitnm odpadn vody
v istrn odpadnch vod. Zkon o vodch tak upesuje vypoutn odpadnch vod a
zvltnch vod do vod povrchovch a podzemnch a tak vypoutn odpadnch vod do
veejnch kanalizac. Zkon o vodch mimo jin stanov, e ten kdo vypout odpadn vody
do vod povrchovch nebo podzemnch, je povinen zajiovat znekodnn vypoutnch
odpadnch vod zpsobem odpovdajcm souasnmu stavu technickho pokroku.
Kolobh vody v prod a jej pohyblivost jsou zkladnmi vlastnostmi vody. V souasn
dob je mnoha lidmi povaovna pouze za surovinu. Na jej vznam pro produ se bere
zetel a v poslednch letech.

5.1 ZKLADN ROZDLEN VOD
Zkladn druhy vod podle zdroj a jejich charakteristika
5.1.1 PRODN VODY
Atmosfrick (srkov vody)
podzemn
povrchov vody
toky
vodrensk
ostatn
stojat
139

rybnky
jezera
ndre

5.1.2 ODPADN VODY
splakov (komunln), mstsk odpadn vody je sms splakovch, prmyslovch a
srkovch vod,
prmyslov.
Jin dlen odpadnch vod: splaky, deov odpadn vody, prmyslov odpadn vody, dln
vody, vody zvltn, podzemn vody, oplachov vody, infekn vody
Dleitou vlastnost povrchovch vod je samoistitelnost, tj. schopnost do urit mry
likvidovat zneitn.
Z hlediska pouit je voda:
pitn (nejdleitjm hlediskem je zdravotn nezvadnost),
uitkov (vyhovuje technickm a zdravotnm poadavkm),
provozn (pouv se k prmyslovm a zemdlskm elm a jej jakost se d
poadavky vroby).

5.2 CHARAKTER ODPADN VODY
Odpadn vody se vyznauj:
vysokou nehomogenitou sloen,
vraznmi zmnami jakosti a mnostv v ase:
bhem dne,
bhem tdne,
bhem roku.
Problm odpadnch vod nespad do reimu zkona o odpadech, ne vak tak docela. Pat
sem kaly z prmyslovch a komunlnch istren odpadnch vod a kaly z pravy pitn vody.

5.2.1 ZAAZEN ODPADNCH VOD
Odpady z komunlnch istren odpadnch a z vroby pitn vody jsou v Katalogu odpad
zaazeny pevn do skupiny 19, podskupin 19 08 a 19 09.
19 08 Odpady z istren odpadnch vod jinde neuveden, nap.:
shrabky z esl,
odpady z lapku psku,
kaly z itn mstsk odpadn vody,
odpad z membrnovho systmu, obsahujc tk kovy.
19 09 Kaly z vroby pitn vody nebo vody pro prmyslov ely, nap.:
140

tuh odpady z primrnch esl a filtr,
kaly z ien vody,
kaly z dekarbonizace,
upoteben aktivn uhl,
nasycen nebo upoteben pryskyice iontomni.
20 03 06 Odpad z itn kanalizace

5.3 ATMOSFRICK - SRKOV VODY
Srkov voda pat mezi vody prodn. Pro souasn srkov vody je charakteristick
zneitn:

1. exhalace z ovzdu:
anorganick: prach, psek, drobn pevn ltky,
organick:
tuh odpady,
voln ropn ltky,
2. mikroorganizmy (fekln),
3. zneitn oxidy sry a dusku, tj. kysel det, zejmna v blzkosti prmyslovch
zvod,
4. charakteristick zneitn srkovch od je v okol prmyslovch zvod a silnin
st. Zneitn splachem a smyvem ploch.
Na zatku deovho odtoku je srkov voda znan zneitn (10 20 min).
V kanalizaci se obohacuje o usazeniny.
Pvalov srky = pevldaj deov vody nad splakovmi, jsou siln zneitny a
pedstavuj znan zaten recipientu, ale tak istren odpadnch vod.


Obrzek 33. Zahuovac ndr.


141

5.3.1 ZNEITN SRKOVCH VOD
5.3.1.1 CHEMICK LTKY ZNEITN:
sloueniny sry,
sloueniny dusku,
sloueniny halogen,
alifatick uhlovodky a derivty,
polyaromatick uhlovodky,
fenoly,
alkoholy.

5.3.1.2 TUH LTKY:
oxidy kemku, arsenu, olova a dalch tkch kov (nap. poplky), kovy, saze,
radioaktivn ltky,
azbestov vlkna,
dal kontaminanty z antropogenn innosti.

5.3.1.3 SLOEN SRKOVCH VOD KOLS A ZVIS NA:

hydrometeorologickch pomrech,
hydrologickch pomrech,
druhu stokov st,
sklonu stoky,
charakteru povrchu a povrchovch prav,
charakteru innosti na povrchu (nap. myt ulic, zemdlsk innost),
drba stokov st,
dlce bezdetnho obdob (atmosfrick spad, pranost),
intenzit srky.

5.4 PODZEMN VODY - JAKOST PODZEMNCH VOD JE OVLIVNNA PEDEVM:
horninovm prostedm pvodu podzemn vody (podzemn vody v echch,
zejmna v Podkrunoho jsou vechny mrn radioaktivn), dlen na minerlky,
pitn vody a liv,
zneitnm z antropogenn innosti (nejvraznj je kontaminace ltkami ropnho
pvodu).

5.5 POVRCHOV VODY

142

Vlastnosti povrchovch vod zhoruj odpadn vody, kter se dl na vody:
siln kysel nebo siln alkalick na jejich neutralizaci nesta pirozen
neutralizan kapacita vody,
s velkm obsahem soli,
s velkm obsahem nerozputnch ltek,
obsahujc ltky, kter ovlivuj pstup kyslku do vody (tenzidy, ropn ltky),
s velkm obsahem biologicky rozloitelnch ltek, nebo ltek, kter na chemick
procesy potebuj kyslk,
obsahujc ltky, kter nepzniv mn senzorick vlastnosti vody (chlrfenoly,
ropn ltky, barviva),
obsahujc toxick ltky (tk kovy, kyanidy, pesticidy nebo radioaktivn ltky),
siln zneitn bakterilnmi patogennmi zrodky (odpadn infekn vody,
koeluny),
s vtm obsahem ltek, majcch eutrofizan inek (sloueniny dusku a fosforu.),
tepl vody (nap. odvdn odpadn vody z chladcch v energetickch zazen),
zneitn oxidy sry a dusku, tj. kysel det, zejmna v blzkosti prmyslovch
zvod.

5.6 PRMYSLOV ODPADN VODY
5.6.1 PRMYSLOV ODPADN VODY
Prmyslovmi odpadnmi vodami jsou odpadn vody z rznch prmyslovch vrob, ze
zemdlsk vroby, z tby a zpracovn uhl, tby a zpracovn rud a pod, kter jsou
uveden v NV . 61/ 2003 Sb.
Pehled vskytu prmyslovch odpadnch vod podle jednotlivch obor:
zemdlsk vroba,
tba a zpracovn uhl,
tba a zpracovn rud a kameniva,
vroba potravin a npoj,
textiln prmysl,
koeluny,
devozpracujc prmysl,
vroba buniiny, papru a lepenky,
zpracovn ropy a petrochemie,
vroba chemickch vrobk,
vroba chemickch vlken,
vroba nekovovch minerlnch vrobk,
vroba kov a hutn zpracovn,
spalovn odpad,
vroba a rozvod elektiny a pry,
kafilrie.
Odpadn vody z elektrren (plaven poplku), rudnho a uhelnho prmyslu plaven rud a
uhl, jsou znan zneitn anorganickmi ltkami. Odpadn vody z potravinskch
143

zvod jsou vce i mn zneitn organickmi ltkami. Odpadn vody ze krobren a
cukrovar navc obsahuj znan mnostv hlinitch pms, protoe manipulace
s cukrovkou i bramborami je provdna proudem vody.
Krom bnho zneitn se v odpadnch vodch vyskytuj zvlt nebezpen zvadn
ltky, jako jsou nap.: rtu

Sloen prmyslovch vod je promnliv a zvis na charakteru vroby jednotlivch
prmyslovch podnik. V kadm prmyslovm zvod se vyskytuje nkolik druh vod.
Obvykle je to:
technologick odpadn voda,
chladc voda,
splakov voda,
srkov voda (ze zneistnch i istch ploch).

Vzhledem k tomu, e kanalizan systm prmyslovch zvod je sloit a mnohde
nefunkn, mly by se jednotliv druhy odpadnch vod odvdt oddlen. Oddlen je
dleit i z dvodu dimenzovn jednotlivch stup itn odpadnch vod. Pokud dojde
ke smchn vce druh rozlinch odpadnch vod, je jejich itn velmi komplikovan.

5.6.2 ZNEITN PRMYSLOVCH VOD
Prmyslov odpadn vody obsahuj:
organick ltky biologicky rozloiteln,
organick ltky biologicky nerozloiteln, nebo obtn rozloiteln,
toxick organick nebo anorganick sloueniny,
anorganick rozputn soli,
a dal
Optimln itn prmyslovch odpadnch vod vychz z analzy zneitn.
Prmyslov vody, dlen:
Anorganicky zneitn:
odpadn vody z prdel uhl,
dln vody z uhelnch a rudnch dol,
odpadn vody z povrchov pravy kov,
odpadn vody z vroby viskzovch vlken,
odpadn vody ze skldek.
Organicky zneitn:
odpady ze zemdlsk vroby,
odpadn vody z potravinskho prmyslu,
odpadn vody prmyslov ( pklad vroba buniiny a papru,
144

odpadn vody z ropnho prmyslu.

Organicky zneitn vody obsahuj:
ltky netoxick a biologicky rozloiteln,
ltky netoxick a biologicky tko rozloiteln,
ltky toxick, avak biologicky rozloiteln,
ltky toxick a biologicky tko rozloiteln.

Odpadn vody s vysokm obsahem organickch ltek podlhaj snadno biologickmu
rozkladu a spotebovvaj tm kyslk rozputn ve vod. Vody pechzej do anaerobnho
stavu a nazvaj se hnilobn. Pro hrubou pedstavu o obsahu ltek se stanovuje obsah
vekerch ltek rozputnch a nerozputnch, pH, acidita. Dle se stanovuje obsah
fosforu a dusku, jejich ptomnost je dleit pro biologick itn.
Pkladem jsou odpadn vody z vroby buniiny a papru. Z pran, separace a odvodnn
buniiny se zskv sulfitov vluh v mnostv asi 10m
3
/ t vyroben buniiny. Vluh se
zahuuje a pi termick reakci se likviduje organick zneitn, sms m alkalickou
reakci. V tomto ppad se jedn o organick zneitn, obtn rozloiteln
ligninosulfonany, kter jsou povrchov aktivnmi ltkami a ovlivuj:
rychl vyerpn kyslku
chemickou oxidaci siiitan
biochemick rozklad sacharid
tm se podporuje masov rst vlknitch bakteri a jejich rozkladem dochz
k sekundrnmu zneitn ne poloench tok.
CHSK je chemick spoteba kyslku a stanoven se pouv pro celkov organick
zneitn odpadnch vod (oxidovatelnost dvojchromanovou metodou nebo
manganistanem draselnm).
Voda se po usazen dopln oxidanm inidlem (dvojchroman, i manganistan draseln) a
pova se. inidlo rozlo organick i anorganick ltky, kter jsou schopny oxidace.
Z bytku nidla se ur CHSK. Touto metodou lze stanovit i velmi mal zneitn a lze
pout i pro odpadn vody obsahujc toxick ltky,
Biochemick spoteba kyslku - BSK - je definovna jako mnostv kyslku
spotebovanho mikroorganizmy pro rozklad (mineralizaci) organickch ltek za
aerobnch podmnek. Toto mnostv kyslku je mrn mnostv ptomnch rozloitelnch
organickch ltek. Ptidenn biochemick spoteba kyslku (inkubace pi 20 st. C po dobu 5
dn) se oznauje jako BSK5 . Stanoven BSK5 je jedno z nejdleitjch stanoven pro
celkov obraz piblinho sloen odpadn vody. Vzorek vody se naed istou vodou,
nasycenou kyslkem a ulo se ve tm pi teplot 20 st.C. Mikroorganizmy ve vod zanou
rozkldat organick ltky a pi tom spotebovvaj kyslk z vody. Po 5-ti dnech se znovu
ur mnostv kyslku ve vod. bytek kyslku je BSK5. Aby se veker organick ltky
biologicky rozloily, ml by cel proces trvat minimln 20 a 25 dn, v praxi se uv 5 dn.
Orientan lze ci, e BSK5 je piblin 0,68 BSK20. Pi stanoven hodnoty BSK5 se mus
uvst, zda byl vzorek sedimentovn, nebo rozmixovn. Tento rozbor nelze provst pro
vody obsahujc toxick ltky.
145

Pozn.: Protoe odpadn vody obsahuj rzn druhy organickch ltek, je nereln
stanovovat obsah kad tto ltky. Proto se pouv nepm metoda, tzn., e se zjiuje
mnostv kyslku spotebovanho na rozloen (oxidaci) tchto organickch ltek.
Pomr BSK5 : CHSK udv pedbnou informaci o pomrnm zastoupen ltek biologicky
rozloitelnch.
Specifick BSK5 na jednoho obyvatele je mnostv 60 g (kyslku) BSK5 /obyv. a den.
CHSK splakovch odpadnch vod odpovd asi dvojnsobku BSK5 .

5.7 KOMUNLN ODPADN VODY
5.7.1 5.7.1 VPOTOV MNOSTV KOMUNLNCH (SPLAKOVCH VOD)
Vpotov mnostv komunlnch vod je dno pslunmi pedpisy. Specifick mnostv
odpadnch vod QP v l / osoba/ den zvis nap. na vybaven domcnosti a v nsledujc
tabulce jsou uvedeny jeho hodnoty.

Tabulka 22. - Specifck mnostv odpadn vody QP v l/osoba/den.
Domcnosti QP QMIN
Vybaven bytu:
st. topen, koupelna, centr. ohev tepl vody, WC 280 168
Koupelna, lokln ohev tepl vody ( bojlr, karma), WC 230 138
Ostatn byty pipojen na vodovod, vetn byt se
sprchovm koutem
150 90
Byty nepipojen na vodovod, bez koupelny,Such zchod 40 40

Pro rodinn domky nebo byty s menm spoteby tepl a studen vody se pouvaj
hodnoty QMIN.

Tabulka 23. - Specifick mnostv odpadn vody.
Pracovnci v prmyslu QP
Hork a pinav provozy 220
pinav a pran provozy nebo hork a ist provozy 120
ist provozy 50
146

Administrativa, obchod, sklady, apod. 60
Cestovn ruch
Hotely podle kategorie ( l/ lko/ den) 150 1200
Restaurace (l/ zamstn. / den) 450
Run myt osobnho auta (l / l myt) 200

Prmrn denn prtok Qd se definuje jako celkov mnostv odpadn vody protekl
mrnm profilem za rok, dlen 365. Udv se v m
3
d
-1
.

5.7.2 ZNEITN KOMUNLNCH ODPADNCH VOD
Jak ji bylo uvedeno dve, jedn se pedevm o dva druhy zneitn odpadnch vod a to
anorganick a organick. Prmrn sloen splakovch odpadnch vod je uvedeno
v nsledujc tabulce.

Tabulka 24. - Prmrn sloen splakovch odpadnch vod.
Ltky mg/l Anorganick mg/l Organick mg/l Celkem
Nerozputn 75 200 275
Z toho usaditeln 50 150 200
neusaditeln 25 50 75
Rozputn 375 250 625
Veker 450 450 900

Odpadn vody obsahuj nerozputn a rozputn ltky a v nkterch ppadech i
speciln zneitn. V dal sti si probereme tyto druhy zneitn podrobnji.

147


Obrzek 34. - Schma gravitan zahuovac ndre

5.7.2.1 NEROZPUTN LTKY (NL)
Jedn se o pevn nebo kapaln ltky (emulze, povlaky na hladin).
Tyto ltky mohou bt:
leh ne voda, vystupuj k hladin, zachycuj se na bezch tok i ndr, rostlinstvu
i na zazen. Pi vtm mnostv zamezuj pvodu kyslku do vody,
t ne voda, klesaj ke dnu a v proudc vod se po nm sunou,
s hustotou zhruba jako voda, v proudc vod se vznej, ve stojat se po del dob
bu usad, nebo vyplavou.

Z hlediska sedimentace je dlme na:
usaditeln, kter cca do 2 hodin sedimentuj,
neusaditeln, kter tvo trval zkal.
Podle druhu je dlme na:
minerln: psek, zemina, rudy, resp. zkaly minerlnho pvodu,
organick odpady z domcnost, prmyslu, zemdlstv. Jejich velikost se pohybuje
od 0,00X do X0 mm (od mikroorganizm po kusy deva, zbytky plodin apod.),
umle vyroben: sklo, kovov sti, plasty, textil, apod.
Nerozpustn ltky (NL) se v potrub event. zazen i toku usazuj, zanej potrub, hnij
na dn tok (anaerobn proces). Pi eventulnm nhlm rozven se dostanou do proudu
vody a mohou zpsobit hyn ryb. Nerozputn ltky se obvykle zachycuj na vstupu do
kanalizace, resp. v 1. fzi itn odpadnch vod.

5.7.2.2 ROZPUTN LTKY (RL)

148

Tyto ltky nelze z vody odstranit sedimentac. Ovlivuj pach vody, kyselost, zvyuj
korozivn inky vody a pi biochemickm rozkladu odebraj z vody kyslk. Tato
skutenost je nepzniv pro biologick ivot ve vod.
Rozputn ltky dlme na :
organick ltky,
soli,
soli tkch kov (Hg, Pb, Se, Ni,.), kter jsou toxick, koncentruj se
v organizmech,
rostlin a ivoich a mohou zpsobit otravy.
hnojiva, herbicidy, pesticidy, jedy, raviny apod. Tyto ltky by se do odpadn vody
nemly dostvat, je nutno je likvidovat samostatn ped vstupem do kanalizace.


Obrzek 35. - Usazovac ndr.


5.7.3 SPECILN ZNEITN
Tmito ltkami jsou zneitny pouze nkter odpadn vody, nap. z prmyslu, i slueb.
Jejich odstrann vyaduje speciln postupy, v zvislosti na druhu zneitn. Nejastjmi
druhy jsou:
tuky a oleje, v malm mnostv jsou i ve splakov vod. V odpadnch vodch
z restauranch provoz, nkterch potravinskch vrob i prmyslu mohou bt
ve vtm mnostv. Zachycuj se na stnch potrub a zazen a zhoruj innost
mikroorganizm v istrn odpadnch vod. Saponty zpsobuj emulgaci tuk.
ropn ltky, ji v nepatrnm mnostv dok zcela znehodnotit vodu. Do recipientu
se nesm dostat, proto se mus zachycovat a likvidovat (nap. vrtit do procesu nebo
split),
149

prmyslov odpady jejich likvidaci je nutno eit individuln, podle druhu.
Nejkodlivj jsou kyanidy a sloueniny kov z louen, niklovn, chromovn
(moc lzn) a z povrchovch prav nebo odmaovac kapaliny.
Odpadn vody z atmosfrickch srek. Prvnch 5 a 10 minut od zatku det je odpadn
voda siln zneitna (splchnut neistot z ulic, stech apod. do kanalizace, rozven a
splchnut usazenho kalu ze stok). Voda z tajcho snhu bv kysel a zneitn, nebo
obsahuje pran a kysel spad za dlouhou dobu zimy, sl ze solen komunikac, psek,
kvru z posypu apod. Navc jej nzk teplota ovlivuje innost mikroorganizm
vyuvanch v procesu itn.

Urovn zneitn vody sledovan hodnoty.
Zneitn vody v recipientu, nebo odpadn vody, se stanovuje rozborem odebranch
vzork. Pro sledovn kvality vody v toku obvykle posta odebrat bodov vzorky (nap. 1
x za den), protoe jej zneitn vtinou pli nekols. Pi sledovn zneitn
odpadnch vod z provozu apod., se odebraj ve stanovench intervalech. Tyto vzorky se
slvaj a zneitn se stanov rozborem tohoto slvanho roztoku. Obvykle se provdj
nsledujc rozbory vody, poppad odpadn vody:
posouzen vzhledu,
posouzen pachu,
uren pH,
uren teploty,
uren mnostv rozputnho kyslku,
uren usaditelnho kalu,
uren celkov suiny,
uren mnostv minerlnch ltek,
uren mnostv organickch ltek,
CHSK- chemick spoteba kyslku (mg kyslku/ l)
Biochemick spoteba kyslku BSK5 (mg kyslku / l).
Podle poteby se me urovat obsah tuk, ropnch ltek, tkch kov, sol, toxickch
ltek apod. Nap. kvalita kondenzt vracench z technologickho procesu
potravinskch zvod se m vodivostn sondou. Pi vy vodivosti ne je stanoven, je
kondenzt zneitn organickmi ltkami a neme bt pouit jako napjec voda pro
kotel. V ppad kotl pracujcch s vysokm tepelnm zatenm, je nutno provdt rozbor
kvality kondenztu pravideln.

Tabulka 25. - Obvykl sloen splakovch vod.
pH 7,2 7,8
Sediment po 60 min 3,0 4,5 mg/l
Nerozputn ltky 500 -700 mg/l
usaditeln 67 %
150

neusaditeln 33 %
Rozputn ltky 600 800 mg/l
BSK5 100 400 mg/l
CHSKMn 100 500 mg/l
Ionty NH4 20 42 mg/l

151

Tabulka 26. - Tabulkov zneitn OV.
Druh zne ltek
. g.m
-3
OV
minerln g.m
-3
OV
organick g.m
-3
OV
veker g.m
-3
OV
BSK5
usaditeln 130 270 400 130
neusaditeln 70 130 200 80
Rozputn 330 330 660 150
Celkem 530 730 1260 360

Tabulka 27. - Tabulkov zneitn odpadnch vod v pepotu na osobu a den.
Druh zne. ltek
g/osoba /den
Minerln
g/osoba /den
Organick
g/osoba /den
Veker
g/osoba /den
BSK5
Nerozputn
usaditeln 20 40 60 19
neusaditeln 10 20 30 12
Rozputn 50 50 100 23
Celkem 80 110 190 54

Pro porovnn vkonu istren odpadnch vod, zneitn odpadnch vod a produkovanho
prmyslovho zneitn apod. se pouv pojem ekvivalentn obyvatel = EO. Jeden EO
vyprodukuje za 1 den tolik organickho zneitn ve splakovch vodch, kter odpovd
54 g BSK5 (na jeho biologick rozloen je zapoteb 54 g kyslku).
Populan ekvivalent = PE zna kolik obyvatel vyprodukuje stejn organick zneitn
v BSK5 jako porovnvan prmyslov zdroj. Vztah pro uren PE pro dan mnostv
odpadn vody ( VOV ) a jej zneitn BSK5 je :
Populan ekvivalent: PE = BSK5 . VOV / 54 (osob, mg/l= g/m3, m3/d)


5.8 SYSTM VODNHO HOSPODSTV
Zneitn odpadnch vod i jejich mnostv zvis na technologii vroby a systmu vodnho
hospodstv. Dve se asto pouval tzv. prton systm, kdy byla provozn voda
odebrna z recipientu (rybnku, eky, potoka) a po jejm vyuit a eventulnm zneitn
byla znovu do recipientu vypoutna (poppad po sedimentaci na kalovm poli).
V souasnosti je vtinou vodn systm zaokruhovn - recirkulace provozn vody, resp.
152

odpadn vody, tzn., e pouit a zneitn odpadn voda je vyitna, poppad ochlazena
a vrcena zpt do provozu. Protoe itn odpadnch vod nen dokonal, innost je ni
ne 100 %, dochzelo by k postupnmu zahuovn odpadnch vod neistotami. Proto je
st vyitn odpadn vody odpoutna a systm je doplovn erstvou vodou. Odpadn
voda z necirkulanho systmu je obvykle vce zneitna, je j vak mn.

prava (itn) zneitn provozn vody m za el dosaen takovch fyziklnch,
chemickch a biologickch vlastnost vody, aby ji bylo mon znovu pout jako vodu
provozn pro poadovan technologick operace nebo ji vypustit do kanalizace nebo
recipientu. itn vody bv provdno v nkolika stupnch v zvislosti na charakteru a
velikosti zneitn a na tom, jak s n bude dle nakldno.

Mnostv odpoutn odpadn vody a doplovan vody je dno bilanc mnostv
produkovanho zneitn, prstku i bytku vody v okruhu a technologickmi
poadavky.
Organick zneitn odpadn vody zvis na druhu provozu a pouit technologii. Znan
zneitn bvaj vody z kafilri, cca 10 000 a 15 000 mg/l BSK5 . Mnostv tchto vod
nen pli vysok, cca 100 m
3
/ den.
Zneitn odpadnch vod z cukrovar a krobren je ni, cca 1 000 a 8 000 mg/l BSK5,
mnostv odpadnch vod bv vysok, i X000 m
3
/ den, take produkuj celkov zneitn
odpovdajc a statiscm EO.
S ohledem na mnostv, velikost a druh zneitn odpadn vody, poadavky na kvalitu a
istotu vyitn vody - technologick poadavky, zkonn normy, pedpisy - a cenov
relace se vol optimln zpsob itn. Mnostv a zneitn prmyslov odpadn vody
potebn pro nvrh istrny odpadnch vod se uruje menm mnostv odpadn vody a
rozborem odebranch vzork.
Povolen zneitn odpadnch vod vypoutnch z istrny do recipientu zvis na prtoku
vody a jej istot, poadavcch na istotu vody v recipientu a dalch mstnch podmnkch
a uruj je mstn orgny. Pi tom se vychz z toho, zda se jedn o tok vodrensk, istota
vody po smchn s vypoutnou odpadn vodou by nemla pekroit 4 mg/l BSK5 , nebo
ostatn, kdy istota po smchn je mn ne 8 mg/l BSK5 .
Pklad maximlnch zneitn povolench pslunmi orgny pro odpadn vody
vypoutn z rznch istren odpadnch vod:

Tabulka 28. - Limity pro vypoutn odpadnch vod.
Do Ohe max. 60 mg/l BSK5 v roce 1995
Do Moravy max. 25 mg/l BSK5 v roce 1995
Do kanalizace max. 6500 mg/l BSK5 v roce 1995 z mstn istrny odpadnch vod,
kter byla mlo zaten.
153


V roce 1997 bylo povolovno maximln zneitn odpadn vody vypoutn do recipientu
do 30 mg/l BSK5.

5.8.1 ODVOD ODPADN VODY
Pro spolehlivou funkci a bezpen provoz kanalizace je nutno splnit adu podmnek, kter
definuje kanalizan d. V odpadnch vodch vypoutnch do kanalizace nesm bt
vypoutny nsledujc ltky:
radioaktivn, infekn, ohroujc zdrav a bezpenost,
naruujc materil stokov st a istrny odpadnch vod,
zpsobujc zvady v prtoku kanalizac nebo ohroujc innost OV,
holav, vbun, nebo takov, kter smenm se vzduchem nebo vodou tvo
vbun, otravn, nebo dusiv smsi,
kter smenm s jinmi ltkami, je se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvjej
jedovat ltky,
pesticidy, jedy, omamn ltky, raviny,
soli pouvan k drb komunikac v koncentraci vy ne 300 mg/l,
nadmrn zapchajc,
soli pouvan k drb komunikac v koncentraci vy ne 300 mg/l.
Odpadn vody vypoutn do kanalizace mus splovat nsledujc kritria maximlnho
zneitn.
154

Tabulka 29. - Maximln zneitn odpadn vody vypoutn do kanalizace.
Druh zneitn [mg/l] Limit [mg/l] Druh zneitn Limit
BSK5 1000 Rtu 0,005
CHSK 2000 m 0,5
pH 6,0 a 8,5 nikl 1,0
teplota (st.C) 40 chrom Cr
6
0,1
soli, celk. 1000 chrom Cr
3
0,5
tuky a oleje 55 olovo 0,1
saponty 10 arsen 0,2
ropn ltky na OV 20 zinek 2,0
suina celk. 3000 kadmium 0,2
ltky sedimentujc do 30 min. 200 stbro 0,1
fenoly 30 kyanidy 0,2

Splakov vody se mus na istrnu odpadnch vod dostat dve, ne mikroorganizmy v nich
obsaen spotebuj pohlcen kyslk. Jinak se v nich zanou mnoit anaerobn
mikroorganizmy, kter zpsobuj anaerobn procesy, voda zane zapchat a na istrn
odpadnch vod vznikaj problmy s funkc aerobn sti.

5.8.1.1 PROVOZN D KANALIZACE

Kad kanalizace mus mt zpracovn provozn d. Ten mus obsahovat mj. vkresovou
dokumentaci, pedpisy jak se m systm provozovat, vetn istrny odpadnch vod,
frekvence vyven kalu z istrny, zpsob odstraovn kalu apod.

Provozn d OV a kanalizace

Kad kanalizace a istrna odpadnch vod mus mt zpracovn provozn d. Ten mus
obsahovat:
vkresovou dokumentaci,
pedpisy jak se m systm provozovat (v. OV),
frekvence vyven kalu z OV,
zpsob likvidace kalu atp.
155



Dal dleit poadavky provoznho du:

nejmn 1 x za rok prohldnout stoky, nnosy nesm doshnout rovn dna
ppojek,
deov vpusti kontrolovat minimln 2 x za rok, lapky splavenin istit 2 x za rok
resp. po kadm pvalovm deti,
provozovatel kanalizace mus zajistit plynul odtok OV, provovat jej kvalitu,
zajiovat voln pstup k objektm na stokch, likvidovat hlodavce atp.

Poadavky provoznho du:
Stokov potrub, poadavky:
nejmn 1x za rok prohldnout stoky, nnosy nesm doshnout rovn dna
ppojek,
deov vpusti kontrolovat minimln 2 x za rok, lapky splavenin istit 2 x za rok,
respektive po kadm pvalovm deti,
provozovatel kanalizace mus zajistit plynul odtok odpadn vody, provovat jej
kvalitu, zajiovat voln pstup k objektm na stokch, likvidovat hlodavce, apod.

Odpadn vody se z objekt odvd stokovm potrubm. Materil potrub je:
kamenina,
edi,
litina,
beton
elezobeton,
azbestocement
plasty
sklolamint.
Svtlost potrub se ned pouze prtokem odpadn vody, ale potebou spolehliv odvst
vysoce zneitnou odpadn vodu a nutnost istit stoku.

Pi een stokovho potrub se mus tak splnit nsledujc poadavky:
nutno urit jak druh odpadn vody bude odvdn, odkud a kam, v jakm mnostv a
jak se bude zpracovvat
zavdn deovch vod do splakovch znamen velk nrazov ptok do istrny
odpadnch vod. To me znamenat znan naedn odpadn vody, poppad i
vyplaven obsahu istrny odpadnch vod, vetn smsn kultury mikroorganizm.
156

Do malch OV se deov vody nesmj zavdt. Ped velkmi mstskmi
istrnami odpadnch vod se doporuuje instalovat odlehovac stoky. Poten
siln zneitn proud jde na istrnu odpadnch vod, dal ji ist voda jde pes
odlehovac stoku mimo OV do recipientu, nebo odlehovac ndr. Zachycen
voda je pak postupn odvdna na OV.
stoky mezi achtami mus bt vedeny v pmce, a to smrov i vkov
zmny smru a spojen stok se provd obloukovm lbkem na dn achty
maximln vzdlenost achet je 50 m
poet deovch vpust je cca 1 kus na 400 m
2
plochy vozovky
nejmen svtlost stoky z kameniny nebo plastu je 250 mm, z betonu 300 mm,
nejmen svtlost kanalizan ppojky je 150 mm
maximln rychlost prtoku odpadn vody stokou je 5 m/s (t je nap. dosaeno u
potrub DN 150, pi sklonu 22 %, u potrub DN 200 pi sklonu 12 %).
Pro snen rychlosti odpadn vody se instaluj skluzy a spadit, pohybov energie
cca 10 m/s se ru ve vvaiti.



5.9 ITN POVRCHOVCH VOD

5.9.1 SAMOITN POVRCHOVCH VOD
Proces samoitn povrchovch vod zna rozklad rozputnch i rozptlench
zneiujcch ltek na jednodu formy i a na ltky minerln a jejich nslednm
vyuitm dalmi organizmy. Tmto procesem samoitn, za ptomnosti kyslku,
poppad bez jeho ptomnosti a psobenm mikroorganizm, se proda zbavuje
zneitn ve vodch. Nerozputn, suspendovan ltku se usazuj na dn tok v mst
zpomalen proudu. Organick ltky v sedimentech vyhnvaj anaerobn (bez pstupu
kyslku). Pi tomto procesu vznik metan, oxid uhliit a sirovodk. Rozklad probh
pomaleji, ne za aerobnch podmnek. Tyto prodn procesy jsou napodobovny v istrn
odpadnch vod.

Proces samoitn ovlivuje:
Mnostv kyslku ve vod, nasycen vody kyslkem v zvislosti na teplot. Vy
mnostv kyslku zvyuje samoistic schopnost. Kyslk se do vody dostv z hladiny,
proto se voda navc provzduuje nap. jezy. S rostouc teplotou vody se sniuje
mnostv rozputnho kyslku.
Teplota vody, vy teplota vody urychluje rozkladnou innost mikroorganizm,
avak sniuje psun kyslku hladinou. Pi teplot vy ne 35 a 40 st. C,
mikroorganizmy bn se vyskytujc ve vodnch tocch hynou. Proto by nemla
teplota vypoutn odpadn vody pesahovat hodnotu stanovenou pslunmi
orgny, v zvislosti na mnostv a teplot odpadn vody i teplot a prtoku
v recipientu.
157

Mikroorganizmy ve vod, zneitn ve vod je pro n potravou, k ivotu vak
potebuj i kyslk (aerobn) a optimln teplotu. Pi nzk teplot se pomalu mno,
take patn ist vodu. Pi vy teplot se rychleji mno, spotebuj hodn kyslku
z vody, zejmna pi jejm velkm zneitn a to me mt za nsledek hyn ryb. Pi
pekroen urit teploty hynou.

ist studen horsk potoky obsahuj mlo mikroorganizm. Pi jejich nhodnm
zneitn me bt zaten dlouh sek potoka, nebo samoistic procesy jsou velmi
pomal, i kdy potok je provzduovn peejemi.
V nsledujcch tabulkch je uvedena zvislost nasycen vody kyslkem v zvislosti na jej
teplot. (maximln obsah kyslku ve vod) a pjem kyslku vodn hladinou za rznch
podmnek. Hodnoty uveden v tabulkch plat pro bezvt. Pi intenzivnm promchn
hladiny mohou bt nkolikrt vy.

Pjem kyslku vodn hladinou, podle druhu povrchov vody:

Tabulka 30. - Nasycen vody kyslkem v zvislosti na teplot.
0
C 0 5 10 15 17,5 20 22,5 25 27,5 30
mg/l 14,64 12,81 11,35 10,18 9,66 9,19 8,76 8,37 8,01 7,67

Tabulka 31. - Pjem kyslkem hladinou pi teplot 20 C.
Druh povrchov vody Pjem O2 v g/ m
2
/d, pi stupni nasycen (%)
80 60 40 20 0
mal rybnk 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5
velk jezero 1,0 1,9 2,9 3,8 4,8
pomalu tekouc eka 1,3 2,7 4,0 5,4 6,7
velk eka 1,9 3,8 5,8 7,6 9,6
rychle tekouc eka 3,1 6, 9,3 12,4 15, 5


5.10 ITN ODPADNCH VOD
itnm odpadnch vod se z nich odstrauj ty ltky, kter by zpsobovaly zvady. istrny
odpadnch vod lze rozdlit podle druhu itnch odpadnch vod na:
158

mstsk,
infekn,
deov,
prmyslov,
spolen, uren pro spolen itn komunlnch a ostatnch vod,
dln.

V minulosti byly odpadn i povrchov vody itny pouze samoisticmi procesy v prod
samovoln probhajcmi. S rostouc koncentrac lid ve mstech a rozvojem prmyslov
vroby, nebyly prodn samoistic pochody schopny zlikvidovat vznikajc zneitn.
Voda v ekch nebyla schopna dostaten rozedit a zlikvidovat pivdn neistoty. Proto
byly na pelomu 19. a 20. stolet v Anglii budovny prvn mechanick istrny odpadnch
vod. S dalm rozvojem mst i prmyslu pestaly vyhovovat i mechanick istrny
(sedimentace kalu) a zaaly se budovat v istrnch biologick stupn itn. Nyn se
zanaj instalovat stupn odstraujc z odpadn vody dusk a fosfor, kvli eutrofizaci
recipientu.

V esk republice se dve vnovalo nejvce pozornosti vstavb vodovodn st, itn
odpadnch vod se zanedbvalo. Nkter krajsk msta vybudovala istrnu odpadnch vod
teprve nedvno (nap. st nad Labem). Jet v 90. letech byla voda v Labi natolik
zneitn, e se nesmla vnosem vodohospodskho orgnu pouvat na velkoplon
zlivky zeleniny a i nap. jahod. Zneitn sice bylo tak zpsobeno prmyslem na toku se
vyskytujcm, ale pedevm proto, e tm po celm toku Labe chybly komunln istrny
odpadnch vod zneitn bylo hlavn poplatno vypoutnm splakovch vod pmo do
Labe. Rovn OV v Praze Troji mla a do roku 1967 pouze mechanickou st, kter
pracovala s innost cca 30 a 40 %. A do roku 1997 bylo biologicky itno cca 75 %
odpadnch vod, take celkov innost byla cca 82 %. Od roku 1997, kdy skonila
intenzifikace, se innost itn zvila na cca 96 %. Podle zvazk vi EU mus bt u ns
vybaveno istrnami odpadnch vod kad osdlen s potem obyvatel nad 2000 a to do
roku 2010.

Odpadn vody se obvykle v istrn odpadnch vod ist v nkolika na sebe navazujcch
stupnch itn:
mechanick itn, zahrnuje hrub itn a mechanick usazovn, je I. Stupnm
itn, pedstavuje snen zneitn BSK5 o 25 35 %,
biologick itn, je II. stupnm itn, kombinace s mech.itnm se odstran a
75 95 %,
chemick itn, je nslednm itnm k odstrann biogennch prvk a dalho
snen BSK5, je III. stupnm itn.

Zdravotn zabezpeen vody - dezinfekce, sterilizace navazuje podle poteby na kterkoliv
stupe itn.
159


V istrnch odpadnch vod mstskho typu lze doshnout snen zneitn podle BSK5 na
mechanickm stupni asi o 25 35 %. innho itn se dosahuje kombinac
mechanickho a biologickho stupn itn, kdy se dosahuje odstrann zneitn 75 95
% BSK5 surov odpadn vody.

Obrzek 36. - Schma mstsk istrny odpadnch vod.
160



Obrzek 37. - Popis istrny istrny odpadnch vod s aktivaci.
1 - ptok odpadnch vod,2 -vypnac achta, 3 - odpad do eky: 4 - provzduovan lapk psku 5 _ strojn
stran esle, 6 - jmka ped erpac stanici, 7 - erpac stanice, 8 _ vtlak na usazovac ndre, 9 -
usazovac ndr, 10 - odleheni ped aktivac, 11 - odtok od pepadu a souasn obtok biologick sti
161

istrny, 12 - ptokov lab k aktivan ndri, 13 - aktivan ndr, 14 _ ptok do dosazovacch ndri, 15
- dosazovac ndre, 16 _ odtok z istrny, 17 - kal z dosazovacch ndri, 18 - erpac stanice biologickho
kalu, 19 - zptn vracen kal, 20 - smen kal z usazovacch ndr do kalovho hospodstv, 21 -
strojovna kalovho hospodstv, 22 - kalov ndr prvnho stupn s pevnm stropem, 23 _ .kalov ndr
druhho stupn s nasazenm plynojemem, 24 - vyhnil kal na kalov pole, 25 - kalov pole, 26 - kalov
voda do aktivace, 27 _ kotelna, 28 - dmychrna, 29 - dieselov elektrrna, 3O provozn budova, 31 - dlny a
gare, 32 - spalovni shrabk

Projekt OV mus splovat m.j.nsledujc poadavky:
vpoet mnostv odpadn vody a zpsob jejich odtoku,
vpoet zneitn odpadnch vod celkov i podle druh, pedpokldan denn i
ron mnostv NL, BSK5 , a dal,
nvrh zpsobu itn odpadn vody, pedpokldan odbouran zneitn a
zneitn, kter bude na odtoku do recipientu,
vpoet mnostv zachycench a vyprodukovanch ltek a zpsob likvidace,
ovlivnn recipientu vypoutnou odpadn vodou.

5.11 POADAVKY NA ISTRNU ODPADNCH VOD
istrensk technologie mus splovat nsledujc poadavky:
umoovat inn odstraovn organickho zneitn (ukazatele CHSKCr a BSK5)
pro vechny velikostn kategorie aglomerac,
vytvet podmnky pro biologick odstraovn slouenin dusku kombinac
procesu nitrifikace a denitrifikace bezpodmnen aglomerace vt ne 10 000
EO, pro men aglomerace je uplatnn tchto podmnek zvisl na poadavcch na
zlepen stavu vodnho tvaru,
pi vhodnm sloen odpadn vody poskytovat podmnky pro rst baktri
akumulujcch ve zven me fosfor (zven biologick odstraovn fosforu)
aglomerace vt ne 10 000 EO,
pokud takov vhodn sloen odpadn vody neexistuje nebo pokud nen innost
zvenho biologickho odstraovn fosforu dostaten, mus technologie
poskytnout prostor pro chemick sren fosforenan.

V ppad poadavku na odstraovn duskatho zneitn (ukazatel NCELK) a slouenin
fosforu (ukazatel PCELK) se dnes pouv tm vhradn modifikovan aktivan proces.
Existuj sice modern aplikace biofilmovch reaktor, kter umouj odstraovn
organickho a duskatho zneitn, ale tyto nejsou v R zatm pli rozeny.
Jestlie nedochz k dokonalmu odstrann fosforu v biologickm stupni, je tento proces
podpoen kombinac s chemickm srenm fosforenan solemi Fe3+ nebo Al3+.
V esk republice se rozila a je pouvan modifikace aktivanho procesu, kde proud
vratnho aktivovanho kalu nen veden z dosazovac ndre zpt pmo do aktivace, ale
162

prochz nejdve zvltnm reaktorem, nazvanm regenerace. V tto regeneran zn
dochz k pln obnov enzymatick aktivity bunk ped jejich vstupem do aktivace a k
podpoe rstu nitrifikanch baktri.

5.11.1 ZKLADN PODMNKY PRO OV

itn odpadnch vod

Pro itn odpadnch vod byla vyvinuta cel ada postup, kter lze rozdlit do skupin:
1. mechanick itn,
2. fyzikln chemick itn,
3. biologick itn.


Obrzek 38. - Zkladn technologick schma itn mstskch odpadnch vod.

5.11.2 PROCESY POUVAN PRO ITN ODPADNCH VOD
Zkladn technologick principy mohou bt zaloeny na nkolika zkladnch procesech,
jako jsou procesy chemick (oxidace, redukce), fyzikln-chemick (sren, koagulace,
absorpce, adsorpce vetn iontov vmny, membrnov procesy apod.) a biologick
(biologick innost mikroorganizm).

163

Biologick procesy:
Aerobn biologick procesy
Anaerobn biologick procesy
Chemick procesy:
Chemick oxidace a redukce
Neutralizace
Fyzikln chemick procesy
Sren
Adsorpce
Procesy iontov vmny
Membrnov procesy
Extrakce
Flotace
Odvtrvn (stripovn)
Termick zpsoby


Obrzek 39. - Schma pnov flotace

5.11.2.1 AEROBN BIOLOGICK PROCESY
Pat k nejrozenjm zpsobm itn jak mstskch, tak prmyslovch odpadnch
vod. Jsou zaloeny na odstraovn organickch ltek v rozputn nebo koloidn form
heterotrofnmi organizmy za ptomnosti kyslku. Dleitou roli pitom hraj tak fyzikln
a fyzikln-chemock procesy jako je nap. sorpce a koagulace.

164

5.11.2.2 ANAEROBN BIOLOGICK PROCESY
Anaerobn procesy slou v technologii vody ke znekodnn organickch kal a to zejmna
kal z primrnch usazovacch ndr a pebytenho aktivovanho kalu. istrensk kal
obsahuje mnoho organickch ltek, kter podlhaj snadno hnilobnmu rozkladu za tvorby
pchnoucch ltek. Proto je zapoteb u kalu snit obsah tchto ltek podlhajcch snadno
biologickmu rozkladu. Lze to provst bu aerobn stabilizac nebo anaerobnm procesem.
Krom toho lze anaerobn procesy vyut pi itn nkterch koncentrovanch odpadnch
vod.
Hlavnmi anaerobnmi procesy jsou kysel a metanov kvaeni. V nkterch ppadech
probh tak kvaen sirn. Uveden pochody bvaj v technologii vody oznaovny
soubornm pojmem metanov vyhnvn. (metan, oxid uhliit .... kalov plyn)

5.11.2.3 CHEMICK OXIDACE A REDUKCE
Principem oxidan-reduknch (redoxnch) reakc je buto pm elektronov transfer, tj.
pm oxidace nap. manganistanem draselnm, peroxidem vodku nebo kyslkem, nebo
majoritn se uplatujc oxidace nepm (ostatn oxidan inidla), tj. radiklov
mechanizmus.
Technologie zaloen na oxidan-reduknch procesech meme z hlediska zpsobu
odbourvn dotenho polutantu rozdlit na dv samostatn skupiny:
Oxidan procesy k odbourvn polutantu se pouvaj siln oxidan inidla. Mezi
nejbnji pouvan pat manganistany v pevn nebo kapaln form (draseln a sodn),
peroxidy, zejmna Fentonovo inidlo, (peroxid vodku s dvojmocnm elezem jako
katalyztorem), ozon, pop. ozon v kombinaci s peroxidem (peroxon), peroxodisrany,
zejmna peroxodisran disodn. Kad z ve uvedench oxidanch ltek m sv specifika,
mru vyuitelnosti pro jednotliv polutanty, vhody a nevhody pouit. Obecn jsou tyto
metody oznaovny jako ISCO (In situ Chemical Oxidation ).
Z oxidanich proces pouvanch odpadnch vod je nejznmj oxidace vznikajc pi
povrchov prav kov. pouv chlr.
Redukn procesy k odbourvn polutantu se pouvaj siln redukn inidla, kter
nejastji pedstavuj disiiitan, siiitan, event. hydrogensiiitan sodn, nanoelezo,
dithioniitan, oxid siiit, alkalick kovy. Pro pouit jednotlivch reduknch inidel plat
stejn konstatovn jako je uveden u oxidanch inidel. Do tto skupiny spad mimo jin
nap. chemick redukce v plynn fzi vodkem.
Z reduknich proces lze jmenovat odstraovn estimocnho chromu z povrchov pravy
kov jeho redukc eleznatmi solemi nebo siiitany na trojmocn chrom, kter lze
odstranit jako mlo rozpustn hydroxid chromit.

5.11.2.4 NEUTRALIZACE
Neutralizac se rozum prava pH kyselch nebo zsaditch odpadnch vod. Volba zpsobu
neutralizace zvis na sloen a mnostv odpadnch vod, dostupnosti neutralizanho
165

inidla, vodnosti recipientu a jeho tlumiv kapacit. Neutralizaci velmi asto provz
filtrace.

5.11.3 TECHNOLOGIE ZALOEN NA FYZILLN-CHEMICKCH PROCESECH
5.11.3.1 SREN
Ionty tkch kov a nkter anionty (nap. CN-) mohou bt pro svou toxicitu velmi
zvanm zneitnm. Z odpadnch vod je lze odstranit srenm jako mlo rozpustn
sloueniny. V praxi pichz nejastji v vahu odstraovn iont tkch kov jako
hydroxidy, zsadit uhliitany, fosforenany nebo sulfidy. Jako nejastj ltky pro sren
je pouvno vpno, hydroxid sodn (eleznat), uhliitan sodn, sulfid sodn, vpenat, i
eleznat. Meme pak hovoit o sren:
sulfidovm,
hydroxidovm,
uhliitanovm apod.
Jednm z hlavnch faktor ovlivujc proces sren je pH.

5.11.3.2 KOAGULAN PROCESY
Proces koagulace je zaloen na hydrolze koagulant na bzi Fe a Al. Nejastji jsou
vyuvny na odstraovn tkch kov. Vznamn vliv na innost procesu m typ
koagulantu, hodnota pH, poten koncentrace polutantu ve vodch.

5.11.3.3 ADSORPCE A DESORPCE
Adsorpc se nazv vzni rozputnch a koloidnch ltek na povrchu pevnch ltek.
Adsorpn a desorpn procesy pedstavuj procesy zaloen na pestupu hmoty, pat do
skupiny difznch proces.
Pouv se zejmna pi dezodorizaci a odbarvovn vody odstraovn olej, fenol a
nkterch toxickch ltek z odpadnch vod. Jedn se o dje probhajc na mezifzovm
rozhran, tj. v mst styku dvou fz. Nejastji pouvanm sorpnm materilem
(adsorbentem) bv aktivn uhl, vloky hydroxidu hlinitho nebo elezitho, kvra,
antracit, raelina a v posledn dob elektrrensk poplky (systm CINIS).

5.11.3.4 PROCESY IONTOV VMNY
Iontov vmna je reverzibiln reakce, pi kter iont nesouc elektrick nboj obsaen
v odpovdajcm mdiu (kapalina) je vymnn za podobn nabit iont aktivovanho
iontomnie. Tyto procesy se pouvaj nap. pi itn vod pi sananch procesech.
Pouvaj se bu prodn iontomnie nap. zeolity, jly, nebo umle vyroben ve form
polymer.

166

5.11.3.5 MEMBRNOV PROCESY (FILTRACE, SEPARACE)
Jejich principem je schopnost separace vstupnho mdia pouitm semipermeabiln
membrny (polopropustn) na proud odsolen a koncentrovan v zvislosti na fyziklnch
a chemickch vlastnostech vstupnho proudu itn vody. Pro oddlen smsi se pouvaj
bu porzn membrny, u kterch se vyuv rychlosti difze separovanch sloek
membrnou nebo porzn polymern membrny. Mezi nejbnji pouvan tyto metody
pat reverzn osmza.

5.11.3.6 EXTRAKCE
Extrakce je zaloena na Nerrnstov rozdlovacm zkonu, kter se tk soustavy dvou
nemsiitelnch kapalin a tet sloky, kter se v nich rozpout. Podle tohoto zkona je
pomr rovnovnch koncentrac rozputn ltky ve dvou nemsitelnch kapalinch pi
dan teplot konstantn. (Opakovan extrakce, vcestupov jako extrakce v protiproudu).
Vbr extraknho inidla zvis krom na innosti tak na jeho toxicit, protoe pi
extrakci pechz do vodn fze a odtud do extrakc itn vody. innost je ovlivnna
polaritou ltky, kter m bt extrahovna a polaritou zvolenho rozpoutdla. Extrakce se
pi itn odpadnch vod pouv bu pro zskn vznamnch surovin a nkterch
prmyslovch odpadnch vod (nap. odfenolovn odpadnch vod z tepelnho zpracovn
uhl), nebo pro odstrann nkterch specifickch toxickch ltek.

5.11.3.7 FLOTACE
Pi dispergaci plyn v kapalinch vznikaj soustavy zvan pny. Stabilita pny zvis na
vlastnostech filmov vrstvy obklopujc bublinky plynu. Stabilita pny se zvyuje adsorpc
povrchov aktivnch ltek (tenzid) ve vrstv, ale tak hromadnm jemn dispergovanch
tuhch ltek. Zvl stabiln pny vznikaj za pdavku malho mnostv tzv. kolektor,
kter tvo filmy, zadrujc nkter specifick ltky. Proces vynen nkterch ltek
bublinkami vzduchu k hladin a vedouc k jejich separaci se nazv flotac. Nkdy se flotace
kombinuje se srenm. Flotace se provd za normlnho, snenho nebo zvenho tlaku.

5.11.3.8 ODVTRVN (STRIPOVN)

Odvtrvn nebo tak stripovn je fyzikln proces, pi kterm jsou tkav ltky
odstraovny z kapaln fze prohnnm vzduchem, prou nebo kouovmi plyny. Pouv
-li se tlakov vzduch, hovo se obvykle o odvtrvn. pi itn odpadnch vod pichz
obvykle v vahu odstrann rozpoutdel, ropnch ltek, merkaptan, sirovodku aj., kter
by mohly bt pro nsledujc istc procesy kodliv.

5.11.3.9 TERMICK ZPSOBY
Z termickch zpsob se pouv odpaovn a spalovn, zejmna vod siln zneitnch
organickmi nebo toxickmi ltkami v tom ppad, e se nehod dn jin zpsob z dve
popsanch k jejich itn. Rovn se uv spalovn istrenskch kal a tuhch odpad.
167

Krom pmho spalovn se pouv tzv. mokrho spalovni, kter probh pi teplotch
200 - 350
0
C a za vysokch tlak v autoklvech.

5.11.3.10 GRAVITAN ODDLEN


Obrzek 40. - : ez sedimentan ndr s kolektorem (odbrnm objektem)

5.12 ZPSOBY ITN ODPADNCH VOD V ISTRNCH
Zpsoby itn odpadnch vod a vbr technologie jsou zvisl na druhu a charakteru
odpadn vody, na jejm pvodu, mnostv a zneitn a poadavcch limitnch hodnot pro
vypoutn. Nemalou lohu hraj i finann prostedky, kter je nutn vynaloit na
vybudovn istrny odpadnch vod, ale j na jej budouc provoz.
istrny odpadnch vod:
komunln,
prmyslov,
dln.
Hlavn zsadou je, e se mus odstranit ten druh zneitn, kter by mohl ohrozit chod a
sprvnou funkci nsledujcch zazen a operac. istrna mus vyistit odpadn vody na
poadovanou istotu pi minimlnch nkladech. Funkce istrny mus bt spolehliv i pi
uritm kolsn mnostv a odpadnch vod a mus mt minimln nroky na obsluhu a
energii.
Pi navrhovn istrny odpadnch vod lze vychzet ze dvou koncepc:
1. Extenzivn zpsob itn:
velk objemy zazen,
del doba zdren,
vy poizovac nklady,
men nroky na obsluhu a regulaci,
snese kolsn mnostv i zneitn odpadnch vod.
2. Intenzivn zpsob itn:
168

men objemy,
krat doba zdren,
ni poizovac nklady,
vy provozn nklady,
vy nroky na obsluhu a regulaci,
choulostivj na kolsn mnostv a zneitn odpadnch vod,
vy intenzita mchnm nebo provzduovnm.
S rozvojem poznatk, vvojem novch technologi a zazen se zjem pesouv
k intenzivnjm metodm. Kapacita i innost stvajcch istren odpadnch vod se
intenzifikuje nap. instalac modernjch jednobublinovch aertor.
Obecn je pouvn nsledujc postup itn odpadnch vod:

5.12.1.1 MECHANICK ITN:
Slou jako ochrann st istrny a zachycuje:
hrub neistoty plovouc a unen v proudu odpadnch vod,
pevn a kapaln ltky plovouc na hladin,
sedimentujc pevn ltky.

5.12.1.2 ZAZEN PRO MECHANICK ITN ODPADNCH VOD
esle, hrub, stedn, jemn, slou k zachycovn hrubch neistot (suspendovanch
a plovoucch ltek),
sitov flitry, pevn, pohybliv, slou k zachycen jemnjch neistot ne esle,
lapae psku, trk a kamen, zachycuj psek a trk stren detm do kanalizace,
apod. Podle zpsobu toku odpadn vody se lapae dl na:
s horizontlnm prtokem:
komorov,
trbinov,
rozdruovadlo,
vlcov rotan,
s vertiklnm prtokem:
jmka s nornou stnou,
bochumsk lapa,
s pinnou cirkulaci:
hydrocyklony,
vrov lapae.
lapae tuk/ olej a ropnch ltek oddlovn (sedimentace),
princip: gravitan
169

usazovaci ndre/ funkce: sedimentace. Podle tvaru a tomu odpovdajcmu prtoku
odpadnch vod usazovacm prostorem jsou usazovac ndre s prtokem
horizontlnm (obdlnkov, labov ndr),
radilnm (kruhov ndr),
vertiklnm (vlcov, kuelov, jehlanov ndr).
umpa a septik nee itn odpadnch vod, pouze j akumuluje.

5.12.2 BIOLOGICK ITN
Biologick itn odpadnch vod je velice flexibiln a je pouiteln pro irok spektrum
sloen odpadnch vod. Zkladn podmnkou je, aby itn odpadn vody neobsahovaly
toxick ltky i jin ltky, kter by mohly negativn ovlivovat aktivitu pouvan biomasy.
Tato podmnka se tk zejmna nitrifikanch baktri, kter jsou mimodn citliv k
psoben toxickch ltek, kter maj pvod vtinou v prmyslovch odpadnch vodch.
Vyuv schopnosti mikroorganizm rozkldat organick neistoty obsaen v odpadnch
vodch. Pro jejich innost je nutn vytvoit optimln podmnky. Organick neistoty
(nerozputn ltky, koloidn, rozputn apod) se pemn na nov organizmy, nekodn
ltky nebo na nerozpustn a usaditeln formy biokal. Obecn se pouvaj dv metody
biologickho itn odpadnch vod:
aerobn itn (za pstupu kyslku)
anaerobn itn (bez pstupu kyslku)
(Dle viz kapitola postupy itn)

5.12.3 FYZIKLN CHEMICK ITN
U splakovch odpadnch vod se nepouv, nkdy je nutn pro itn prmyslovch
odpadnch vod k odstrann specilnho zneitn. K itn odpadnch vod se pouvaj
rzn chemick reakce (viz ve), jako je oxidace, hydrolza, neutralizace sren, ien,
iontomnie, dezinfekce apod., ppadn fyzikln procesy, jako je separace, sren,
filtrace, membrnov procesy (ultrafiltrace a reverzn osmza), adsorpce, sterilizace.

5.12.4 SPECILN POSTUPY ITN
S vvojem poznatk v oblasti itn vod se poloprovozn metody dostvaj i do provozn
fze a znamen to, e se zintenzivuje istc proces. Jednm z novch trend je pouit
rozpustnch polymr v istrenskch procesech:
Vysokomolekulrn ve vod rozpustn polyelektrolyty:
1. flokulatnty na bzi polyakrylamidu (neionogenn, anionaktivn)
2. koagulanty na bzi polyamn
Nemaj negativn vliv na zdrav lovka, stanoven toxicity,
Pouit: vroba pitn vody,
obalov papr pro potravinsk prmysl,
170

ien cukernch av.

5.12.4.1 ODSTRAOVN FOSFORU Z ODPADNCH VOD
Jinmi specilnmi postupy itn jsou metody, kter se tkaj odstraovn fosforu
odpadnch vod:
1. biologick odstraovn v aktivanm procesu
biologick systmy schopnost - mikroorganizmu navzat vce fosforu
2. fyzikln - chemick metody obvykle se nepouvaj, reverzn osmza a
elektrodialza
3. chemick metody jsou zaloeny na tvorb nerozpustnch fosforenan vpenatch,
hlinitch a elezitch.
sren
koagulace
Sren nem vliv na aplikaci kalu na zemdlskou pdu. Sniuje eutrofizaci toku

5.12.4.2 PRAVA DLNCH VOD
prava technologi podle pevldajcho zneitn
desulfatace:
technologie reverzn osmzy (extrmn vysok tlak pes membrny)
technologie biologick desulfatace
Dln vody maj zneitn, kter koresponduje s horninovm prostedm, ze kterho
pochzej.

5.12.5 ZPRACOVN ZACHYCENHO KALU
Clem je pevst kal odlouen z vyitn odpadn vody na nekodn, nebo vyuiteln
formy. Proces by neml bt hygienicky zvadn (zpach, obtn hmyz). Kal vyhnv a
stabilizuje se v nsledujcch zazench:
aerobn ndre
anaerobn ndre
biologick ndre (kalov pole).
Kal se dle zahuuje a odvoduje pro dal monost vyuit nebo odstrann. Viz kapitola
6, Vyuit a odstraovn kal.

5.12.5.1 USAZOVAC NDRE
Usazovac ndre slou k sedimentaci kalu z odpadn vody. Jedn se jednak o anorganick
kal ped biologickm itnm, jednak o organick kal za nm dosazovac ndr. Pro
sprvnou funkci usazovac ndre je dleit pravideln odvdn kalu z ndre. Jinak
usazen kal, obsahujc organick ltky, anaerobn vyhnvat (bez pstupu vzduchu) a
vznikajc plyn uvd kal do vznosu. Vsledkem je zhoren istota odsazen vody.
171

V usazovac ndri dochz nejen ke snen obsahu nerozpustnch (suspendovanch) ltek
v odpadnch vodch, ale i BSK5 (organickch ltek).
Na istrnch odpadnch vod se tak pleitostn ist vody z havri, kter mohou se
vyskytnout jak na podzemnch, tak na povrchovch vodch. asto se jedn o ropn havrie.
Odstraovn havri se provd sananmi metodami.
1. Odstraovn havri podzemnch vod
2. Odstraovn havri na vodnch tocch


Obrzek 41 Lapae psku
172


Obrzek 42 Schma aktivace kalu
173



Obrzek 43. Schma lapee tuk


Obrzek 44. - Schma vrovho lapae

174


Obrzek 45. - Schma hydrocyklonu

5.13 EXTENZIVN ZPSOB ITN ODPADNCH VOD
Extenzivn (prodn) zpsoby itn odpadnch vod vyuvaj bn samoistic procesy,
kter v prod probhaj v pdnm, vodnm nebo mokadnm prosted. V esk republice
se tento zpsob itn pouv v malch lokalitch nebo u individuln zstavby.
Nejastj forma extenzivnho itn probh formou:
biologickch ndr,
koenovch istren,
zemnch filtr.
Pi pouvn uvedench zpsob extenzivnho itn odpadnch vod se doporuuje
mechanick peditn. Zejmna u koenovch istren a zemnch filtr mohou zpsobit
nerozputn ltky postupn ucpn npln.

5.13.1 BIOLOGICK NDRE
Biologick ndre tvo speciln mal elov ndre, kter slou jak k itn, tak i
doiovn, krtkodob akumulaci a pop. i k dalmu vyuit itnch odpadnch vod.
Z hlediska vyuit se biologick ndre uren ke zlepovn kvality vody dl do ty
zkladnch skupin:
anaerobn biologick ndre,
aerobn biologick ndre (mohou bt i vysokozatovan, neprovzduovan,
v zim provzduovan nebo celoron provzduovan),
doiovac biologick rybnky (prton, akumulan),
ndre s akvakulturami.
Nakldn se vznikajcmi odpady:
175

Za bnho provozu nevznikaj dn odpady, kter by vyadovaly prbn odstraovn.
Jednorzov se odstrauje dnov sediment (asi 10 let). Odstrauje se vyputnm ndre a
odtenm sediment.


Obrzek 46. - ????????

Hlavn procesy zajiujc istc schopnost biologickch ndr jsou:
usazovn nerozputnch stic,
aerobn a anaerobn istc proces,
rst fytoplanktonu a vych rostlin.
innost itn se hodnot podle procenta odstrann zneitn mezi ptokem a odtokem
a u extenzivnch zpsobu itn je pomrn problematick, protoe nelze zohlednit dobu
zdren odpadn vody.

5.13.2 KOENOV ISTRNY ODPADNCH VOD
Zkladn rozdlen jednotlivch typ koenovch istren je uvedeno na nsledujcm
schmatu:
Z hlediska prtoku se koenov istrny dl na:
kontinuln nebo diskontinuln,
podpovrchov nebo povrchov,
horizontln nebo vertikln.
V esk republice byly a dosud jsou navrhovny prakticky vechny koenov istrny jako
istrny s horizontlnm podpovrchovm prtokem a vhodnm mechanickm
peditnm.
176



Obrzek 47. -.Schma biologickho vegetanho filtru

Pi vyuit koenovch istren vznikaj nsledujc odpady:
shrabky z esl,
hrub neistoty z lapku psku,
usazen tuky z lapku tuk,
kal z usazovacch ndr rznch typ,
posekan porost koenovch pol,
zkomatovan filtran npl koenovch pol.


5.13.3 ZEMN FILTRY
Filtran materil zemnch filtr meme rozdlit podle fyziklnch a chemickch vlastnosti
filtranch materil:
minerln, charakteru tdnho trkopsku a drcenho lomovho kameniva,
tdn filtran materil s upravenmi sorpmi vlastnostmi rznho pvodu a
sloen,
uml materily s pesn definovanmi sorpnmi vlastnostmi,
uml plastov materily upravenho tvaru, vhodnho sloen a pedem urench
fyziklnch a chemickch vlastnost.
Pklad:
istrny CINIS s npln elektrrenskch poplk.
177

Pi nakldn s odpady z koenovch istren , tj. vmna npln plat stejn pravidla jako u
koenovch istren.


Obrzek 48. Pskov filtr

5.14 PEDCHZEN RIZIK SOUVISEJC S VYPOUTNM ODPADNCH VOD
Pro eliminaci vypoutn zneitnch odpadnch vod napomhaj ekonomick nstroje ve
form:
poplatk,
dan,
sankce,
pokuty.

Placen poplatk by mlo zneiovatele stimulovat k vstavb istren odpadnch vod
nebo k realizaci opaten zabezpeujcch snen produkce odpadnch vod anebo mry
jejich zaten zneiujcmi ltkami. Souasn nvrh poplatkovch sazeb byl proto
analyzovn z hlediska tto zkladn funkce ekonomickho nstroje pi een problmu
ochrany vod ped zneitnm.
178

Dal vznamnou funkc ekonomickch nstroj v ivotnm prosted je zajitn
prostedk k podpoe realizace ekologickch staveb. Ve poplatkovch sazeb byla proto
sten posouzena i z tohoto aspektu.
Ve vech evropskch zemch se ochrana vod ped zneitnm zabezpeuje vkonem sttn
sprvy dle platnch legislativnch pedpis. K vypoutn odpadnch vod je teba licence, v
n vodohospodsk orgn stanov podmnky vypoutn, zpravidla daje urujc
mnostv vypoutnch odpadnch vod a jejich jakost. Zatm jen v nkterch zemch se v
oblasti ochrany vod uplatuj tak ekonomick nstroje. Vtinou jde o poplatky za
vypoutn odpadnch vod do vod povrchovch. Mezi tyto stty pat tak esk republika.

5.14.1 POPLATKOV SYSTMY
V oblasti ochrany vod jsou dnes uplatovny tyto ti zkladn typy poplatkovch systm:
poplatky jsou stanoveny ve vi vrobnch nklad potebnch k odstraovn
zpoplatnnho druhu zneitn. Jde o poplatky "nkladovho typu";
poplatky jsou odvozeny od ve kod, kter vypoutnm odpadnch vod v
povrchovch vodch vznikaj, resp. ve poplatk je stanovena podle mry
kodlivosti jednotlivch polutant;
poplatky jsou stanoveny v takov vi, aby vnos poplatk pokryl potebu
finannch prostedk potebnch k vstavb istren odpadnch vod.

Zaveden poplatk za vypoutn odpadnch vod u ns bylo uplatnno ji v roce 1967.
Placen zkladnch poplatk m za nsledek odstraovat ekonomickou vhodu tch
zneiovatel, kte sv odpadn vody neist, pirka by mla stimulovat zneiovatele
k vstavb istrny odpadnch vod. Placen pirky by mlo zrove minimalizovat riziko
neinnosti poplatkovho systmu souvisejcho s tm, e je nereln stanovit poplatkov
sazby tak, aby jejich ve odpovdala vi vrobnch nklad ve vech ppadech irok
palety druh odpadnch vod a velikosti zneiovatel.
Nicmn analzy zpracovan v posledn dob ukazuj, e hlavn v dsledku rstu cen
istren odpadnch vod znovu dochz k situaci, e pro velkou skupinu zneiovatel je ji
dnes ekonomicky vhodnj platit poplatky ne zabezpeit itn odpadnch vod. Tento
zvan nedostatek by ml bt odstrann pipravovanou novelou poplatkovho systmu.

Zsady novho poplatkovho systmu:
Poplatky se budou platit za tyto druhy zneitn
CHSK (ukazatel organickch ltek),
nerozputn ltky,
rozputn anorganick ltky (RAS),
nepolrn extrahovateln ltky (NEL),
fosfor celkov (Pcelk),
adsorbovateln organicky vzan halogeny (AOX),

dusk amoniakln N-NH4,

tk kovy (Hg, Cd, Pb, Cr, NL, Cu).
179


Msto za BSK5 se budou poplatky platit za CHSK. Tm se zpoplatn i biologicky tko
odbourateln organick ltky, kter se povauj za kodlivj.
Za jednotku zneitn budou vichni zneiovatel platit stejnou sazbu; jej ve se
ur podle vrobnch nklad na odstrann zneitn na charakteristick velikosti
standardn OV. V ppad, e toto nebude mon, stanov se poplatkov sazba
podle mry kodlivosti zpoplatnnho zneitn.
Poplatky budou platit vechny prvnick a fyzick osoby, tj. i rozpotov organizace,
kter ve svch vypoutnch odpadnch vodch pekrauj spodn hranice
zpoplatnn (koncentraci zneitn a ron ltkov mnostv).
Poplatek se bude, stejn jako dosud, skldat ze zkladnho poplatku odpovdajcho
vrobnm nkladm na odstrann zneitn a pirky k nmu. Ve pirky by
mla bt zvisl na me pekroen ukazatel stanovench na. vldy R .
171/1992 Sb. a ne na me zhoren jakosti vody v toku, jak je tomu dnes. Upout se
tedy od regionlnho pojet poplatk.
Pirku k zkladnmu poplatku nebudou platit ti zneiovatel, kte provozuj
OV a dodruj ukazatele ppustnho zneitn vod. Pokud nejsou ukazatele
stanoveny, budou smrodatn ukazatele stanoven poplatkovm pedpisem
(suplujc ukazatele).
Poplatky se budou platit za mnostv zneitn skuten vyputn v kalendnm
roce.
Poplatky se nebudou platit za zneitn obsaen v odebran vod. Mnostv
zneitn v odebran vod mus prokzat zneiovatel.
Zneiovatelm, kte zahjili prce na vstavb istrny odpadnch vod nebo
zazen ke snen vypoutnho zneitn bude, stejn jako dosud, poskytovat
levu (odklad platby 80 % poplatk).
180

6 KALY, JEJICH ZPRACOVN, VYUIT A ODSTRAOVN
6.1 VZNIK A PRODUKCE KAL
Produkce kal v esk republice pedstavuje asi 11 mil. t ron, piem asi 60 % tvo ,
minerln kaly, 24,5 % kaly z pravy vod a 15 % kaly z itn odpadnch vod. Z pohledu
odpadovho hospodstv se jedn o prmyslov odpady. Pro zlepen jakosti povrchovch
vod, zlepen ivotnho prosted je nutn dsledn itn odpadnch vod. Za pedpokladu
povinnosti itn komunlnch odpadnch vod pro sdlit nad 2000 obyv. podle
poadavku EU od r. 2010, je pedpoklad nrstu odpadnch kal z itn komunlnch vod.
S touto skutenost pak je nutn se vyrovnat v rmci vyuit nebo znekodnn tchto kal.
Do konce 90. let se v zemch tehdej Evropsk unie se v prmru 40 % istrenskch kal
sldkovalo, 37 % vyuvalo v zemdlstv a 11 % se spalovalo. Od r. 1998 se zakazuje pro
zem Unie ukldat kaly na mosk dno. V souasn dob se prosazuje snaha o nvrat
ekologicky dleitch komponent z istrenskch kal zpt do prodnho cyklu, nejastji
prostednictvm zemdlstv. V roce 1991 byla pijata smrnice Evropsk unie o
zdokonalenm zpracovn odpadnch vod. V dsledku tto smrnice se zvila produkce
istrenskch kal a jejich odstraovn se stalo problmem.
Vyuit, zpracovn, poppad odstraovn minerlnch kal bylo uvedeno v jinch
kapitolch, nap. zpracovn ve stavebnictv, pi vrob stavebnch hmot apod. Tato
kapitola je vnovna pedevm zpracovn, vyuit a poppad odstraovn kal
z procesu itn odpadnch vod.


Obrzek 49. - Kalov pole

181


Obrzek 50. - Kalov pole s aerac


Obrzek 51. - Kalov laguna

6.2 KALY Z ISTREN ODPADNCH VOD
Kal je nevyhnutelnm odpadem pi itn odpadnch vod. Zpracovn tchto vod je
navreno tak, aby odstraovalo nedouc sloky z vody a koncentrovalo je do objemov
nevznamnho vedlejho proudu - kalu. Kal me tak obsahovat pebytenou biomasu z
182

biologickho itn. Clem pravy kal je zabrnit nepznivm dopadm na ivotn
prosted a lidsk zdrav. Koncentrace prospnch i zneiujcch sloek v kalu (a
zdravotn rizika s nimi spojen) zvis na poten kvalit odpadn vody a na rovni
poadovan technologie, kter zaru dosaen kvalitativnch poadavk na vyitnou
odpadn vodu.
Poadavkem je takov vyuit nebo zpracovn kal, kter je pijateln pro ivotn
prosted, udriteln a ekonomicky nosn. Zpracovn kal obvykle stoj piblin vce ne
polovinu celkovch nklad na itn odpadnch vod. zen zpracovn kal bude stle
komplexnj, s tm, jak budou psnj standardy pro ivotn prosted a pokud budou
vstupy pro kal omezovny legislativou a stanoviskem veejnosti. Odpadov politika EU
potlauje ukldn odpad na skldky a podporuje pedchzen vzniku odpad, jejich
minimalizaci a recyklaci. Ukldn kal na skldky je v R zakzno. Produkci kal nelze
zabrnit, pouze lze vbrem technologie zmenit jeho mnostv.
Legislativn je z hlediska odpadovho hospodstv problematika istrenskch kal
upravena vyhlkou MP 382/2001 Sb., o podmnkch pouit upravench kal na
zemdlsk pd.

6.2.1 DEFINOVN KAL
Ze zkona o odpadech a pro ely zkona je kal definovn nsledovn:
a) kalem
1. kal z istren odpadnch vod zpracovvajcch mstsk odpadn vody nebo odpadn vody
z domcnost a z jinch istren odpadnch vod, kter zpracovvaj odpadn vody stejnho
sloen jako mstsk odpadn vody a odpadn vody z domcnost,
2. kal ze septik a jinch podobnch zazen,
3. kal z istren odpadnch vod ve neuvedench,
b) upravenm kalem
kal, kter byl podroben biologick, chemick nebo tepeln prav,
dlouhodobmu skladovn nebo jakmukoliv jinmu vhodnmu procesu tak, e se
vznamn sn obsah patogennch organism v kalech, a tm zdravotn riziko spojen s
jeho aplikac,
c) pouitm kalu
zapracovn kalu do pdy,
d) programem pouit kal
dokumentace zpracovan v rozsahu stanovenm provdcm prvnm pedpisem.

Vyhlkou .382/2001 Sb., jsou stanoveny podmnky pro pouit kal na zemdlsk pd:
a) technick podmnky pouit upravench kal na zemdlsk pd,
183

b) mezn hodnoty koncentrac vybranch rizikovch ltek v pd,
c) mezn hodnoty koncentrac tkch kov, kter mohou bt pidny do zemdlsk
pdy za 10 let,
d) mezn hodnoty koncentrac vybranch rizikovch ltek v kalech pro pouit na
zemdlsk pd,
e) mikrobiologick kritria pro pouit kal,
f) postupy analzy kal a pdy, vetn metod odbru vzork,
g) obsah programu pouit kal.

6.2.2 CHARAKTERISTIKA KALU
Kal je disperzn systm, kter obsahuje ltky rozputn, koloidn a suspendovan. Obsah
vody v kalu, pokud nen nijak upraven odvodovnm, nebo suenm, zpravidla pesahuje
obsah pevnch ltek, take takov kal je tekut. Co do konzistence jsou kaly tekut,
kaovit a pastovit, vysuen jsou a prkovit, nebo upraven do formy briket. Krom
kal z komunlnch istren odpadnch vod, pat sem:
minerln kaly:
vroba beton, blcch hlinek, keramiky, cementu, malty, hlinku, azbestocementu,
zpracovn grafitu, praven vody,
kaly s obsahem kov:
pozinkovn, tiskrny, povrchov prava kov, vroba a zpracovn neeleznch
kov a elektrolza,
kaly z galvanoven:
galvanovny a odstraovn galvanickch lzn,
kaly z pravy vody:
filtrace, sedimentace, zmkovn, ien, prava napjec vody, itn kotl,
kaly z istren odpadnch vod:
mechanicko biologick itn odpadnch vod.

Dal kaly z prmyslovch vrob jako je zpracovn ropy ropn kaly, z vroby skla a
biutrie brusn kaly, kaly z vroby textilu, plast, kaly rostlinnho a ivoinho pvodu
apod., jsou uvedeny v jinch kapitolch.
Charakter kal z pravy vody a z itn odpadnch vod jsou specifick a charakteristick
podle svho pvodu a lze je rozliit podle toho, o jak odpadn vody se jedn:
kaly z istren odpadnch vod komunlnch,
kaly z istren prmyslovch vod,
kaly z istren dlnch vod,
kaly z praven vod.
184


6.2.3 ODSTRAOVN KAL

Odstraovn a vyuit istrenskch kal je zvisl na jejich sloen. Ekologick zvadnost
kal spov v promnlivm sloen, pH, konzistenci, toxicit, obsahu tkch kov, obtn
zpracovatelnosti apod.
Vhodn jsou biologick metody a spalovn, dle fyzikln chemick metody prav, mn
vhodn jsou metody skldkovn (nap. minerln kaly), nebo ukldn na mosk dno.

6.2.4 6.2.4 PRAVA KAL
Nejastj pravou kal je odvodovn, solidifikace, hygienizace a termick prava,
suen nebo briketce.
Pokud se jedn o kaly z mstskch istren odpadnch vod, pak vedle tkch kov jsou
druhou slokou zatujc kaly halogenovan organick sloueniny - sleduj se a v posledn
dob. Ptomnost halogenovanch organickch slouenin v kalech vad pi dalm pouit,
protoe:
v biologickch systmech jsou cizorod,
jsou daleko vce rozpustn v tucch ne ve vod,
biologick rozloitelnost je vtinou mal,
jsou akutn nebo potencionln nebezpen pro vy organizmy.

Tk kovy pechzej do istrenskch kal z odpadnch vod pitkajcch na istrnu
odpadnch vod. Primrn zdroje tkch kov v ptoku na istrnu odpadnch vod jsou
nsledujc:
prmyslov vroba, zejmna odpadn vody z povrchovch prav kov, odpadn
vody z drobn ivnostensk innosti, apod.,
deov vody (vliv plynnch a pevnch emis),
komunln odpadn vody (vliv pirozenho nebo umlho pozad).

Krom kal z rzn innosti tak existuj kaly z itn retennch ndr, kaly z itn
vodnch dl a nch tok a rybnin kaly. Jmenovan kaly vznikaj spe nrazov, avak
jejich objemy mohou bt dov v destkch tisc tun. Nakldn s tmito kaly pslu do
legislativy vodnho zkona, ale i zkona o odpadech. Nakldn s nimi pak tak podlh
jejich sloen, pvodu a tak jejich mnostv.
Nejist kaly jsou v mench osadch jsou v mench osadch bez prmyslu, obklopenmi
lesy. Naopak nejvce kontaminovan kaly pochzej z vtch mst, kde je vznamn
prmyslov vroba.
Z hlediska vodohospodskho lze ovlivovat sloen istrenskch kal dvma zpsoby,
pokud neuvaujeme o zpracovn kontaminovanch kal specilnmi postupy:
185

zmnou technologie na istrn odpadnch vod lze ovlivovat pedevm obsah
makroivin (dusk, fosfor) a organickch ltek (uhlk). Lze ovlivovat stabilizaci kalu
a do urit mry i suinu odvodovanho kalu. Obsah tkch kov v podstat nelze
ovlivnit. Laboratorn byl zkoumn vliv teploty a kyseliny na rozdlen tkch kov
v anaerobn rozkldanch istrenskch kalech (suen, extrakce, stanoven obsahu
tkch kov v elutech postupn extrakce).
omezenm ptoku zneitnch prmyslovch vod tkmi kovy na istrnu
odpadnch vod. V souasn dob m vtina prmyslovch vrob vlastn istrnu
odpadnch vod z vroby.
Vysok obsah tkch kov a halogenovanch organickch slouenin v kalech
z komunlnch istren odpadnch vod se stv problematickm pi monosti vyuit kal
v zemdlsk vrob.
Ostatn ltky, sloueniny nebo kodliviny jsou zastoupeny v daleko men me. Mlo by se
jednat o tzv. stabilizovan kaly. Je nutn poznamenat, e stabilizovan kaly neznamen, e
tyto kaly jsou dezinfekn. istrensk kaly je nutno povaovat za potenciln infekn
odpady, tud pat do kategorie odpad nebezpench, pokud nebyly podrobeny njak
pijateln prav, kter tuto vlastnost vyluuje. Problematika istrenskch kal je eena
vyhlkou MP . 382/ 2001 Sb., o zapracovn istrenskch kal do zemdlskch pd,
novelizovna vyhl.. 504/ 2004 Sb.

Konzistenn forma kal:
Je uvedena v nsledujc tabulce .1

Tabulka 32. - Konzistenn forma kal.
konzistence kalu koncentrace suiny v %
tekut 0 5
kaovit 5 10
mazlav 10 15
plastick 15 - 25
rypn pevn 25 40
humusovit 40 80

Vy obsah suiny se vyskytuje u kal suench za elem jejich energetickho vyuit a
souasn prodlouen doby jejich skladovn.

6.2.5 VYUVN KAL NA ZEMDLSKCH PDCH
186

Ze zkona o odpadech vyplvaj povinnosti pi uvn istrenskch kal:
1. Prvnick osoba a fyzick osoba, kter uv pdu, je povinna pouvat pouze
upraven kaly s ohledem na nutrin poteby rostlin, za podmnek stanovench
tmto zkonem a provdcm prvnm pedpisem a v souladu s programem pouit
kal stanovenm pvodcem kal tak, aby pouitm kal nebyla zhorena kvalita
pdy a kvalita povrchovch a podzemnch vod.
2. Pvodce kal je povinen stanovit program pouit kal a v tomto programu doloit
splnn podmnek pouit kal stanovench tmto zkonem a provdcm prvnm
pedpisem. Program pouit kal je povinen pedat osob uveden v odstavci 1.
3. Pouit kal je zakzno:
a) na zemdlsk pd, kter je soust chrnnch zem prody a krajiny podle
zvltnho prvnho pedpisu,31,
b) na lesnch porostnch pdch bn vyuvanch klasickou lesn pstebn innost,
c) v psmu ochrany vodnch zdroj, na zamokench a zaplavovanch pdch,
d) na trvalch trvnch porostech a trvnch porostech na orn pd v prbhu
vegetanho obdob a do posledn see,
e) v intenzivnch plodcch ovocnch vsadbch,
f) na pozemcch vyuvanch k pstovn polnch zelenin v roce jejich pstovn a v
roce pedchzejcm,
g) v prbhu vegetace pi pstovn pcnin, kukuice a pi pstovn cukrov epy s
vyuitm chrstu ke krmen,
h) jestlie z pdnch rozbor vyplyne, e obsah vybranch rizikovch ltek v
prmrnm vzorku pekrauje jednu z hodnot stanovench v provdcm prvnm
pedpisu,
i) na pdch s hodnotou vmnn pdn reakce ni ne pH 5,6,
j) na plochch, kter jsou vyuvan k rekreaci a sportu, a veejn pstupnch
prostranstvch, nebo
k) jestlie kaly nespluj mikrobiologick kritria dan provdcm prvnm
pedpisem. Pouit mikrobiln kontaminovanch kal me bt provedeno pouze
po prokzan hygienizaci kal

Snen produkce kal, resp. jejich vyuit, m pozitivn vliv na snen negativnho vlivu
odpadnch vod na ivotn prosted. Vyuvn, zpracovn nebo odstraovn kal se jev
jako vhodn vdy v kombinaci s jinm odpadem, viz ne. U kal je pi jakmkoliv
zpracovn nebo vyuit cenn a podstatn organick, biologicky rozloiteln sloka, dle
obsah vody a obsah kov, zejmna tkch kov. Nejastj vyuit kal je v zemdlstv
bu pmou aplikac nebo formou kompostu, spalovn nebo spoluspalovn. Novmi
trendy vyuvn istrenskch kal jsou metody zaloen na aplikaci metod geochemie do
problematiky pravnictv

6.3 KALY Z KOMUNLNCH ISTREN ODPADNCH VOD
V istrnch odpadnch vod tvo kalov hospodstv soust istrenskch proces,
obvykle koncovou st. Do kalovho hospodstv pat mimo jin i vroba a vyuit
bioplynu.
187


6.3.1 6.3.1 VZNIK KALU


Obrzek 52. Scchma usazovn kal

6.3.1.1 KAL

Kal, pi jeho hodnocen jako odpadu me bt z pohledu hodnocen nebezpench
vlastnost odpadem nebezpenm, protoe me mt jednu z nebezpench vlastnost a to
infeknost. Proto je dleit i hygienick hledisko, viz ji dve zmiovan vyhlka.
Infeknost je zpsobena pevn patogennmi mikroorganizmy, jejich zdrojem jsou
odpadn vody od obyvatelstva. Sleduje se proto nejmn jednou ron v kad istrn
komunlnch odpadnch vod mikrobiln obsah patogennch zrodk (nap. Escherichia
coli). Dalm zdrojem nebezpench vlastnost kalu me bt vysok obsah tkch kov,
kter se do odpadn vody a nsledn do kalu dostvaj pedevm z prmyslovch
odpadnch vod, sten i z rznch splach a smyv.

6.3.1.2 SUROV KAL

Surov kal je takov kal, kter jet nebyl stabilizovn. Podle msta odbru z istrenskho
systmu se rozliuje kal primrn, sekundrn, poppad tercirn.

6.3.1.3 PRIMRN KAL

Primrn kal - se oddluje ze surov vody v usazovacch ndrch nebo jinch separanch
zazench, ze kterch je tak odebrn. Tento kal je pevn biologick povahy a jeho
188

sloen je dno pedevm sloenm pitkajc odpadn vody a pomry ve stokov sti. Kal
me bt ovlivnn i technologi itn, nap. chemickm hospodstvm, kdy je do odpadn
vody ped usazovac ndr dvkovn koagulant.

6.3.1.4 SEKUNDRN KAL

Sekundrn kal - je odebrn z druhho stupn itn odpadn vody, z biologickho stupn
itn v dosazovac ndri. Sekundrn kal je astji oznaovn jako aktivovan kal,
pebyten biologick kal Obsahuje nerozloen zbytky organickch ltek a pebytenou
biomasu, jeho sloen je ovlivnno nejen sloenm surov odpadn vody, ale tak
technologi itn.

6.3.1.5 ERCIRN KAL

6.3.1.6 AKTIVOVAN KAL

Aktivovan kal - obsahuje mikroorganizmy (bakterie, plsn, kvasinky a prvoky), kter za
intenzivnho provzduovn rozkldaj organick ltky ve vodch. Od kapaln fze se
oddluje prostou sedimentac. Sloen kalu zvis hlavn na substrtu a technologickch
parametrech kultivace.

6.3.1.7 STABILIZOVAN KAL

Stabilizovan kal - jinak tak vyhnil kal, je nepchnouc, dobe odvodniteln a je
z hygienickho hlediska tm nezvadn. Vzhledem je tento kal tmav, a ern amorfn,
neplastick heterogenn sms suspendovanch a koloidnch ltek.

Zaazen istrenskch kal z itn komunlnch vod je podle Katalogu odpad do skupiny
19, poppad 20. Kaly z ostatnch vrobnch proces jsou uvedeny v Katalogu
v pslunch skupinch, podle pvodu.
V procesu itn komunlnch odpadnch vod se setkvme podle typu istrny a
technologie itn odpadnch vod - nejastji s primrnm a sekundrnm (aktivovanm
kalem).
Oba typy kal maj odlin sloen i vlastnosti a mohou bt dle zpracovny oddlen nebo
spolen. Oddlen zpracovn je vhodn tam, kde je monost vyuit kalu pouze
z jednoho stupn itn.
189

Clem pravy kal je zabrnit nepznivm dopadm na ivotn prosted a lidsk zdrav.
Koncentrace prospnch i zneiujcch sloek v kalu (a zdravotn rizika s nimi spojen)
zvis na poten kvalit odpadn vody a na rovni poadovan technologie, kter zaru
dosaen kvalitativnch poadavk na vyitnou odpadn vodu.
Poadavkem je takov vyuit nebo zpracovn kal, kter je pijateln pro ivotn
prosted, udriteln a ekonomicky nosn. Zpracovn kal obvykle stoj piblin vce ne
polovinu celkovch nklad na itn odpadnch vod. zen zpracovn kal bude stle
komplexnj, jak budou psnj standardy pro ivotn prosted a pokud budou vstupy
pro kal omezovny legislativou a stanoviskem veejnosti.
Environmentln politika EU potlauje ukldn odpad a podporuje zabrnn vzniku
odpad, jejich minimalizaci a recyklaci. Ukldn kal do moe bylo legislativn zastaveno
od konce roku 1998. Ukldn kal na skldky, kter je pro nkter kaly v Evrop hlavnm
vstupem, je obecn povaovno za neudriteln. Produkci kal nelze zabrnit (pouze lze
vbrem technologie zmenit jeho mnostv), navc poadavky na vy kvalitu vypoutn
vody budou dle obecn zvyovat mnostv produkovanch kal. Kaly lze materilov
vyuvat pi pouit na pdu jako organick hnojivo nebo pro vylepen kvality pdy
v zemdlstv a pro rekultivace. Destrukn metody zahrnuj spalovn bez nebo s vyuitm
energie, zplyovn a pouit kalu jako procesnho paliva, kdy je vyuvn nebo skldkovn
popel.
K dispozici je cel ada technologi zpracovn kal, kter jsou rozvjeny a v ppad
nutnosti aplikovny podle mstnch podmnek a legislativnch poadavk. Jsou zameny
hlavn na sniovn obsahu vody, patogen a zpachu. Objevuj se technologie schopn
odstranit i takov zneiujc ltky jako tk kovy, ale jsou drah, a tm v souasnosti
nejsou proveditelnou monost. Pro budouc zabezpeen kvalitativnch vlastnost kal
budou stle vce poteba vyspl technologie, schopn napklad zajistit odstrann
patogen nebo produkovat kal s vysokm obsahem suiny, co roz monosti vyuit
kalu jako paliva nebo aditiva do pdy. Volba technologie bude z velk sti zena
legislativou a tlaky veejnosti i zkaznk a zvisl z sti na podnikavosti veden. Vysoce
kvalitn produkty z kal maj obchodn hodnotu, pinejc monost zven trby
v budoucnu, co je dal stimul k dosahovn kvalitativn zajitnch produkt z kalu, za
pedpokladu, e legislativa a kontrola takov vvoj dovol.
V souasn dob je zvltn legislativou zeno pouze pouit istrenskch kal
v zemdlstv.
Mnostv produkovanch istrenskch kal je velmi mal ve srovnn s ostatnmi odpady,
kter mohou bt pouity na pdu nebo maj podobn dopad na ivotn prosted, ale je to
jedin psn usmrovan odpad po cel Evrop se specifickmi poadavky na kvalitu,
monitoring, poizovn zznam a hlen. Takov zen je zcela v souladu se sniovnm
zneitn ivotnho prosted a zdravotnho rizika, ale je nevyven a nedsledn,
protoe ostatn kaly nejsou podobn sledovny. To plat zejmna pro odpady z chovu
hospodskch zvat, kter jsou jednm z nejrozenjch zdroj organickch odpad
(vce jak 60 %).

6.4 ZPRACOVN KALU
190

Zpsoby zpracovn kal zvis na mstnch podmnkch dan lokality, na fyziklnch,
chemickch a biologickch vlastnostech kal a na monosti konenho een problmu
kam s nimi. V souasn dob pichzej v vahu ti zpsoby konenho zpracovn kal:
pouit v zemdlstv nebo pro rekultivaci,
energetick zhodnocen kalu (anaerobn stabilizace, spalovn, spoluspalovn,
pyrolza nebo zplyovn, superkritick oxidace a pm biochemick vroba
elektrick energie),
zem EU vyuit anorganickch ltek z kalu k vrob hnojiva (struvit) nebo vyuit
organickch ltek k vrob jednoduch organickch slouenin (ni mastn
kyseliny, alkoholy apod.).
Technologick linka na zpracovn kalu mus bt uspodna s ohledem na metodu
konenho een. Zpsoby zpracovn kal mus splovat nsledujc podmnky:
vyhovovat platn domc (i mezinrodn) legislativ v oblasti ochrany ivotnho
prosted,
bt akceptovny veejnost,
maximln vyuvat energii a cenn ltky z kal za souasn minimalizace nklad a
celkov poteby energie,
mus bt po technick strnce spolehliv a ekonomicky dostupn,
mus bt pijateln z hlediska ochrany ivotnho prosted (emise, vyuit energie,
potenciln riziko kalovch rezidu pro lidsk zdrav apod.),
mus bt pijateln infrastruktura a logistick aspekty vetn zpsobu pro zaveden
dan technologie.

191


Obrzek 53. - Schma kalovho hospodstv

192


Obrzek 54. - Schma suen kalu

Pi vbru technologie zpracovn kal je teba mt na zeteli, e minimalizace
bezpenostnho rizika a akceptovatelnost veejnost jsou dleitj ne cena navrhovan
technologie.
Obecn schma zpracovn istrenskho kalu podle Dohanyose et al., 2003.
193


Obrzek 55. - Pehled zkladnch technologii pro zpracovn kal z COV.


Obrzek 56. - Scan pehledu zkladnch technologi pro zpracovn kal z OV

Podmnky pro technologick vyuit kal, dvody pro omezen jejich technologickho
vyuit a jejich pnos. Vzhledem k tomu, e kal m velmi nzk obsah suiny a v podstat se
vyskytuje v tekutm stavu, nejdleitjmi pravami pro jeho konen vyuit jsou metody
zahuovn a odvodovn kalu:
pro zemdlsk vyuit a rekultivaci je zkladnm poadavkem hygienick
nezvadnost a stabilizace kalu (viz vyhl. MP . 382/2001 Sb., pozdj pravy).
v ppad energetickho vyuit lze zpracovvat surov odvodnn kal, nebo kal po
anaerobn stabilizaci, zkladnm poadavkem je zskn maximlnho mnostv
organickch ltek z kalu tak, aby byly vytvoeny podmnky pro maximln vyuit
energie z kalu,
pro ukldn kal na skldky se vyaduje krom snen obsahu vody tak
maximln snen obsahu organick sloky v suin kalu.
194


Snaha o zlepen istoty vod a ivotnho prosted je tak otzka konenho een
istrenskch kal. Konen zpracovn kal spov pedevm ve :
spalovn jako odpadu, problmem je itn spalin, zejmna denitrifikace,
prav a zpracovn kalu za elem energetickho vyuit, energetika, spalovn
v cementrnch, nhrada sti fosilnch paliv,
mineralizaci - pyrolza,
zplyovn,
spalovn,
mokr oxidace.


Obrzek 57. - Psov lis

6.4.1 SLOEN KALU
Hlavnm faktorem ovlivujcm vbr vhodnch metod nakldn s kaly a jejich zpracovn
je jejich sloen. Mezi nejproblmovj sloky pat organick, biologicky rozloiteln
materily. Podlhaj rychlmu samovolnmu rozkladu a mohou zpsobovat rzn
hygienick zvady (viz infeknost). Hygienick problmy mohou vznikat tak z obsahu
rznch patogennch organizm, kter se v kalech mohou vyskytovat i po tepelnm
zpracovn.

istrensk kal je sms inertnch organickch ltek (ivch a mrtvch bunk mikroorganizm
astncch se istrenskch proces itn vod, stabilizace kalu) a anorganick sloky
Obsahy rizikovch prvk nebo organickch polutant v kalech jsou ovlivnny charakterem
jejich primrnch zdroj v ptoku na OV, mezi kter pat:
prmyslov vroba (zejmna odpadn vody z povrchovch prav kov),
deov vody (vliv plynnch a pevnch emis),
komunln vody (vliv pirozenho a umlho pozad).
195

porovnn sloen kalu z OV a hndho uhl kal se bl svm sloenm hndmu
uhl, m vak vy obsah popelovin, dusku a tkavch organickch ltek,
formy vskytu fosforu v kalu- pedevm vivianit (Fe3(PO4)2 . 8 H2O), poppad
baricit, fosftov sloka obsahuje kation Fe, v menm mnostv Mg, poppad Ca.
prmrn obsahy rizikovch prvk v kalech z OV, Pb, Cd, Cr, Hg, Ni, Zn, Cu a As
chovn tkch kov
Vazba rizikovch prvk v istrenskch kalech je rovn dleit pro ovlivovn ivotnho
prosted

6.4.2 SLEDOVAN PARAMETRY KAL Z OV

Jsou uvedeny zkladn parametry, kter jsou vznamn pro jednotliv technologie pi
dalm vyuvn kal:
Zemdlstv:
obsah suiny
obsah organick sloky (tkav organick ltky)
iviny, tk kovy, organick mikropolutanty, patogeny, pH(hodnocen biologick
dostupnosti ivin z kal)
Kompostovn:
teplota, obsah suiny a tkav organick sloka
iviny, nejvznamnj je pomr C/N
tk kovy, organick mikropolutanty
Spalovn:
teplota, obsah suiny, tkav organick sloka, vhevnost
reologick parametry
tk kovy, organick mikropolutanty

Skldkovn:
suina,
obsah tkav organick sloky,
obsah TOC (celkov tkav uhlk),
obsah DOC (rozputn organick uhlk),
tk kovy.
Stabilizace:
stabilita je definovna jako vlastnost, kter je konstantn za uritou asovou
jednotku Je vztaena hlavn k biologickm a chemickm parametrm a nikoliv
k fyziklnm (struktura).
196



6.4.3 BIOLOGICK VLASTNOSTI
Legislativn opaten pro hodnocen biologickch rizik kal z istren odpadnch vod jsou
zamena pedevm na:
uren indiktorovch organizm,
metody stanoven indiktorovch organizm,
uren limit pro hodnocen,
stanoven metod a technologickch podmnek pro hygienizaci,
stanoven zpsobu jejich vyuit, odstrann nebo monho dalho nakldn.

Sledovn patogennch organizm
Indiktorov organizmy
Fyzikln vlastnosti kal
Ekotoxicita
Analza rizik pi nakldn s kaly z OV

6.4.4 STABILIZACE A HYGIENIZACE KAL

Kritria pro posuzovn stabilizovanosti kal lze rozdlit do t skupin:
pm globln (toxicita, infeknost, zpach),
nepm charakterizujc (obsah organickch ltek ztrta hnm Z, mnostv
odstrannch organickch ltek, TOC, CHSK, BSK5, respiran rychlost, dal
produkce bioplynu, ATP, enzymov aktivity, mikrobiologie aj.),
doplujc (odvodnitelnost, viskozita, kalorick hodnota apod.).

Je uveden pehled metod pro men stupn stabilizovanosti kalu

Anaerobn stabilizace
Intenzifikace v kalovm hospodstv
Aerobn termofiln stabilizace (ATS)

Dlen technologie hygienizace kal podle EU:
197

metody hygienizace kal,
biotechnologick metody pravy, zpracovn a hygienice,
monitorovn hygienizanch technologi.

Metody na pravu kal lze rozdlit do dvou skupin:
primrn,
konen.

6.4.4.1 PRIMRN METODY
Primrn metody slou jako prvn stupe a usnaduj prbh nebo jsou podmnkou pro
jejich
konen zpracovn.
Mezi primrn metody pravy kal pat:
separace - tdn odpad podle kvality ped jejich zpracovnm, oddlen organick
frakce,
kondicionace chemick, termick nebo fyzikln - chemick pedprava (pdavek
flokulantu ke zlepen odvodnn kal, termick pedprava aktivovanho kalu.
zahuovn a odvodovn - metody pro zven koncentrace suiny kalu ped jeho
dalm zpracovnm (na koncentraci suiny do zhruba 40 %),
suen - zven obsahu suiny na 60 95 %,
anaerobn biologick stabilizace metanizace - inn metoda zulechtn odpadu
pemnou pevn sti jeho organick sloky na bioplyn, souasn dochz
k minimalizaci mnostv zpracovvanho kalu a k jeho hygyienizaci.

Mezi konen finln metody nakldn s kaly pat:

skldkovn - uloen na zabezpeenou skldku, pokud se nenalezne jin zpsob
vyuit nebo odstrann. Z ekologickho hlediska je to nejmn vhodn een a
v rmci EU je omezeno, poppad zakzno. Mezi odstraovn kal ukldnm je
mon povaovat za ukldn istrenskch kal do lagun (jednodruhov skldka).
Obdobn lze povaovat za odstraovn kal jejich ukldn na moskm dnu, i kdy
tato metoda je legislativou EU rovn omezena.
spalovn - nejinnj metoda hygienizace kalu, vyuvat by se mla zejmna pro
energetick vyuit kalu, nebo v ppad kontaminace kalu, kdy kal nelze pout pro
aplikaci na zemdlskou pdu, nebo obsahuje toxick ltky, nebo ltky jinak
nebezpen
kompostovn - aerobn biologick stabilizace kalu, vyuit pro tvorbu kompostu
aplikace do pdy vyuit kalu jako hnojiva v zemdlsk vrob

198

Aerobn a anaerobn stabilizace kalu
Pro vyuit kal v dal technologickm nebo energetickm procesu je dleit zahuovn
a odvodovn kal.
Zahuovn kalu ped jeho dalm technologickm zpracovnm m mimodnou
dleitost, protoe zejmna limituje :
tepeln energetickou bilanci anaerobnho mezofilnho pop. termofilnho procesu
zpracovn kalu a nsledn i energetickou bilanci cel istrny odpadnch vod
velikost stabilizanch ndr
produkci kalov vody
Pklad 1- tepeln energetick bilance anaerobnho mezofilnho procesu:
OV o velikosti 60 000 EO s anaerobn mezofiln stabilizac kalu.
Surov kal o koncentraci suiny 2,5% , denn produkce kalu je 150 m3/d. Pi sprvnm
procesu metanizace by produkce bioplynu mohla bt asi 1200m3/den. Spalovnm
veker denn produkce bioplynu v plynovch kotlch s dobrou innost lze vyrobit asi
6500 kWh/d tepla. Pokud by se teplota vyhnvn udrovala na konstantn hodnot 40 st.C,
tak by v zimnm obdob v dob mraz, kdy teplota surovho kalu je asi 8st.C, veker
vyroben teplo z bioplynu sotva stailo na ohev kalu a vyrovnn tepelnch ztrt nikem
pes pl vyhnvac ndre. Otop objekt OV a dal poteby tepla by se musely zajiovat
z jinho tepelnho zdroje.
V ppad zahutn kalu na 5%, snilo by se objemov mnostv na polovinu, tj. 75m3/d,
pi stejn produkci 1200m3 /d, produkce by se zvila, protoe by se zvila doba zdren
kalu ve vyhnvac ndri na dvojnsobek. Za stejnch zimnch podmnek pro metanizaci
kalu by se spotebovalo asi 3800kWh/d tepla. To znamen, e pro otop objekt OV
z bioplynu by jet byl zbytek k dispozici .

Pklad: V zazen, kter bylo instalovno ve Finsku na pravu istrenskch kal a tuhho
komunlnho odpadu nebo zemdlskho odpadu, poppad odpadu ze zpracovn ryb se
nech ve vyhnvac ndri probhnout termofiln vyhnvac proces. Teplota vyhnvacho
procesu je 55 st. C. Zpracovvan odpad m asi 15 % suiny. Z ndre vychz asi 50 %
zkladnho kompostovacho materilu, 15 % bioplynu a 30 % vody. Plyn obsahuje 65 %
metanu a 34 % oxidu uhliitho.
199


Obrzek 58. Schma uspodn ATS reaktoru

6.4.4.2 ODVODOVN KAL
Odvodovn istrenskch kal se provd bu sedimentac zahutnch kal uloench
na kalovch polch (extenzivn zpsob), nebo kontinuln jako koncov stupe procesu
technologie itn odpadnch vod.
Jednm z nejpouvanjch zpsob odvodnn kal je odvodovn pomoc kalolis. Tento
zpsob pat mezi star a jednodu technologie. Dosahovan koncentrace suiny se
pohybuje okolo 22 %. V esk republice bylo jet v 80. letech mechanick strojn
odvodovn kal rozeno pomrn mlo.
Mechanicko biologick istrna odpadnch vod produkuje:
primrn kal,
pebyten aktivovan (biologick) kal.



6.4.4.3 ODVODOVN PRIMRNCH KAL

Odvodovac strojn zazen me bt bu
mobiln nebo
stacionrn.
V modernch technologich se tato zazen pouvaj jako vysokotlak.

200

1.Mobiln odvodovac zazen
a) psov lis, nevhody: zanen, velk spoteba prac vody (6 l/s)
b) nekov kalolis - monost zanen, je nutn pedchoz filtrace mechanickch neistot
c) odstedivka

2. Stacionrn odvodovac zazen
a) psov lisy
b) odvodovac odstedivky
c) filtran lisy


Obrzek 59. Schema linky odvodovn primrnho kalu

Vkonnost vech zazen je zvisl na o b s a h u s u i n y n a v s t u p u, na pouitm f
l o k u l a n t u a jeho dvkovac koncentraci apod. Kal pivdn do odvodovacho
zazen by ml bt co nejvce homogenn , z dvod je nutn zajistit co nejdokonalej p
r o m c h n flokulan smsi. Je tud poadovna v y r o v n a n k v a l i t a k a l u.
Vsledek me bt ovlivnn i stavem vloek odvodovanch kal. A se pouije pro
odvodnn kalu jakkoliv zazen, vdy je nutn c h e m i c k prava kalu.
Pi odvodovn kalu na psovch lisech je dosahovno pomrn dobrch vsledk, lep
vsledky se zskvaj, pokud jde o obsah suiny, za pouit membrnovch tlakovch filtr
nebo tlakovch odstedivek. Poizovac nklady tohoto zazen jsou vak vy.
Odvodovn biologickho kalu se li od odvodovn primrnho kalu pedevm v tom, e primrn kal vstupuje do
strojnho odvodovacho zazen ze zahuovac (vyhnvacndre.


201

Obrzek 60. - Schma odvodovac lnky biologickho kalu

Vyhnil istrensk kaly maj lep filtrovatelnost, oproti aktivovanmu nebo
vodrenskmu kalu. Bez pravy kalu probh pomal filtrace, dociluje se mal vkon
zazen. Z hlediska dalho nakldn s odpady je rozhodujc koncentrace suiny
filtranho kole. Pi pomrn vysokm tlaku se zsk filtran kol dostaten pevnosti
pro ukldn na skldku. Pokud se takto odvodnn kalov filtran kol spaluje, nebo se
jinak zpracovv, pak dosaen mezn hodnoty nen nutnou podmnkou, ale podmiujc
(vy spoteba energie, ni vhevnost kalu, vy nklady).
Pi filtraci kal o ni suin ulpv na filtran plachetce a dochz ke zhoren procesu
filtrace.
pln vysuen kalu na 90 95 % zbytkov suiny je mon doshnout za cenu vych
nklad. Vhodou je neomezen skldkovn pro jakkoliv ely a samozejm zlepen
pepravy.

Suen kalu:
Suen kalu se pouv pedevm v ppad kontaminace kalu nad hodnoty, kter zamezuj
jeho zemdlsk vyuvn a dle v ppad nadprodukce kal ve sledovan oblasti. Suen
kalu je energeticky nron a pistupuje se k nmu v ppad energetickho vyuit,
protoe mimo jin je vysuen kal i dlouhodob skladovateln za vhodnch podmnek.
Usuen kal z (splakovch) komunlnch istren odpadnch vod mv sloen a
vhevnost obdobnou hndmu uhl.
Pro suen kal z istren odpadnch vod se osvdily nsledujc postupy:
Konvenn:
rotan bubnov surny
psov surny
fluidn
Kontaktn:
tenkovrstv surny
diskov surny.

Vbr systmu suen se provd individuln a je teba vzt do vahy druh kalu,
energetick monosti, dal manipulace s kalem, jeho dal vyuit nebo odstraovn apod.

Vysuen kal se pouv pedevm k nsledujcm elm:
202

spalovn ve spalovnch komunlnch odpad, kam je kal ve form granul vnen
do spalovacho procesu jako vhevn sloka. Ekonomie tohoto zpsobu vyuit je
dna
- vyuitm kapacity spaloven
- vyuitm odpadnho tepla
- v poplatk za ukldn tuhch odpad ze spalovacho procesu

vyuit kalu jako sten nhrada paliva v nkterch technologickch procesech
(nap. vroba tepla a elektrick energie v teplrnch a elektrrnch, cementrny pi
vrob cementu, dle pi vrob cihel apod.). Zde je nutno posoudit nejen vliv na
ivotn prosted, ale tak vliv na kvalitu vrobku. Z tohoto dvodu jsou ped
pouitm tto technologie poadovny provozn zkouky.
vyuit jako soust pro uplatnn v zemdlstv. Tento zpsob je zvisl na sloen kalu a
jeho dal prav na hnojivo.

Kal:
sten vysuen (50 70 % suiny):
skldkovn
spalovn
komposty
pln vysuen (90 95 % suiny:
spalovn (zvyuje se vhevnost, dlouhodob skladovn energetick vyuit).
pln vysuen kal je stabiln, dlouhodob skladovateln

Obrzek 61. - Schma technologie EcoDry - firmy Andritz
203


Faktory pzniv ovlivujc proces suen:
velk mnostv prochzejcho tepla,
teplota suen,
vysok tlakov parciln spd,
velk plocha penosu tepla,
tenk vrstva suenho kalu.

Pro zdrn prbh procesu suen je teba pedat kalu co nejvce tepla takovm zpsobem,
aby se stice kalu lokln nepehvaly.
Vysuen kal m obsah suiny 60 - 95 %, sypnou hmotnost 0,4 0,9 t/m3 a je vyskytuje se
ve form od prachovit konzistence a po granult bez prachovho podlu.
Charakteristickmi vlastnostmi zpracovanho istrenskho kalu odvodnnm a suenm
jsou:
vysok atmosfrick stlost,
relativn mikrobiologick istota,
snadn manipulovatelnost,
znan energetick potencil.
Vroba alternativnho paliva z kal, biomasy a nkterch typ ostatnch odpad pat do
skupiny obnovitelnch zdroj energie, kter se v rmci ochrany ivotnho prosted
dostvaj do zjmu odbornk nejen v Evropsk unii, ale na celm svt. Vroba paliva
z kal a jinch odpad je v ad zem ji uplatovna natolik, e se stv vznamnou
slokou v energetickch bilancch. Dosavadn poznatky a vsledky dokazuj, e smr
likvidace , resp. vyuit kal z OV jeho pepracovnm na palivo je sprvn a e sprvnm
pstupem lze doshnout ekonomickou a ekologickou cestou nejen vyuit odpadu, ale
zajistit pnos do energetiky a ivotnho prosted pro pt generace.

Pro vyuit kal v zemdlstv je nutn znalost problematiky filtrace aerobn nebo
anaerobn stabilizovanch tekutch istrenskch kal pvodnm nebo jinm porznm
prostedm.
Problematika se e :
pi aplikaci tekutch stabilizovanch kal na pdu v zemdlstv nebo lesnictv,
pi stanoven prbhu infiltrace kal do podlo u kalovch lagun,
k uren prbhu filtrace kalu ( kalov vody ) filtranm prostedm k odvodovacm
prvkm kalovch pol, odvodovacch pol s mokadn vegetac,
k pi posouzen rychlosti infiltrace tekutch kal pi havarijnch nicch kal ze
skladovacch prostor, potrub do okolnch ploch,
vegetan koenov istrny.
204


Obrzek 62. Schma zpracovn a vyuiti istrrenskch kal.

205



Obrzek 63. - Kal z procesu itn odpadnch vod

6.5 VYUVN KALU
6.5.1 ZEMDLSTV
Pi vyuvn istrenskch kal v zemdlstv je nutn respektovat vyhl. MP . 382/2001
Sb. v novele . 504/2005 Sb., o pouit istrenskch kal pro pm zapracovn do
zemdlsk pdy. Stabilizovan, odvodnn kaly pedstavuj svm bohatm obsahem
organickch ltek, ivin a biologicky aktivnch ltek, vznamn doplkov zdroj chybjcch
organickch a ostatnch hmot v zemdlsky vyuvan pd. Zahranin zkuenosti
jednoznan ukazuj na zvyovn trendu dsledn recyklace. Problmem zstv
neochota vyuit istrenskch kal ze strany zemdlsk vroby, pedevm z obav o
zanesen tkch kov do pdy.
Z hlediska poteb zemdlc by ml kal pro zemdlsk vyuit odpovdat nsledujcm
kritrim:
1. Kal snadno manipulovateln, majc vyhovujc obsah suiny Tekut kaly by mly bt
zahutny na maximum, aby se vylouila doprava vody a zamoken ternu, kaly ale
mus zstat erpateln . Clem je disponovat na istrnch odpadnch vod
skladovac kapacitou 6 12 msc, pedevm ve sledovanch citlivch oblastech.
Tento poadavek vyaduje znan investin nklady, ale vrazn uleh dal
provoz a manipulaci a kalem. Zsadn se upednostuje vstavba vce skladovacch
ndr kalu o obsahu 500 m
3
, ne jedna velkokapacitn ndr. Vychzej li potebn
uskladovac kapacity nemrn vysok, je teba kaly odvodnit a to bu na vlastn
istrn, nebo na nkter jin. Produkci pastovitch kal je teba zcela vylouit, aby
se zabrnilo potm, kter se vyskytuj ve vech stdich manipulace s kaly, tj.
skladovn, odbru, rozvozu i zapracovn do pdy. Odvodnn kaly by mly mt
dostaten vysok obsah suiny (pes 25 %), aby se usnadnila manipulace
206

s produktem. Kaly mus bt sypn, doporuuje se vpnn, kter znamen i snen
pH a vpnnm se tak do jist mry provd i hygienizace kalu. Vpnn kaly
nachzej mnohem snze odbyt. Ve sloitjch ppadech mue bt eenm
kompostovn.

2. Produkty homogenn s konstantnm sloenm Obsah suiny a tedy i obsah hnojivch
prvk se mn pedevm u tekutch kal. Kolsn in bn 50 100 %, ale i 200
a 300 %. Je teba pipomenout, e pro dvky hnojiv maj bt odchylky men ne 1
%. Tekut kaly ba mly bt po odputn tekut fze (kalov vody)
homogenizovny. Uskladovac ndre s relativn plochm dnem dvaj z tohoto
hlediska lep vsledky ne uskladovac ndre se dnem konickm. Co se te
odvodnnch kal, je optimln stabilizovat kvalitu vslednho produktu a dobe ji
definovat. V praxi vak dochz k tomu, e kaly dodvan do zemdlstv maj
sloen relativn kolsav, a e rozbory kal z jednotlivch kontejnr se znan li
a problm nee.

3. Produkty bohat na hnojiv ltky. Kaly hodnocen jako bohat na hnojiv ltky se
mnohem lpe uplatuj v zemdlstv, zejmna z hlediska dobrho zajitn
zsobovn pdy duskem. Mineralizaci organickch podl je teba principiln
zvyovat v obdob nkolika let. Vpnn kalu zajm obvykle zemdlce nejen
z hlediska dotace vpnku do pdy, ale proto, e jsou lpe stabilizovny. Jedn se o
zpsob pravy, kter se jev jako perspektivn a ml by se v tomto smyslu dle
vyvjet. Pokud jde o organick podl obsaen v kalu, je velmi variabiln. Me
pomoci zlepit strukturu pdy v roce, kter nsleduje po aplikaci, ale efekt se velmi
rychle ztrc v prbhu asu.

4. Produkty neobsahujc tk kovy. Zemdlci nemaj zjem kontaminovat sv
pozemky. Jejich odbratel jako nap. potravinsk prmysl, poaduj produkty
vysoce kvalitn, kter pokud jsou exportovny, podlhaj jet psnjm normm
kvality. Jestlie m pda istc schopnost pro organick ltky, pak tot neplat pro
tk kovy.
5. Produkty dobe definovan a s jasnm pvodnm oznaenm. Sloen kalu mus bt
spolehliv stanoveno akreditovanmi laboratoemi, normalizovanmi analzami
v souladu s evropskmi normami. Pedpokladem je sprvn odbr vzork. Oznaen
kalu by mlo bt provedeno jasnm zpsobem pro dobrou informovanost
zemdlc a mus bt reprezentativn pro kadou dl dodvku.
6. Kaly zbaven patogennch zrodk. Organizmy ptomn v kalu a potencionln
patogenn pro lovka a zvata kolsaj v jednotlivch druzch i potech. Hygienick
rizika jsou snen, pokud jsou kaly podrobeny vhodn prav, anaerobn
stabilizaci, vpn, kompostovn a pokud jsou dodrovna urit pravidla pi
aplikaci kalu na pdu jako nap. dodrovn lhty jednoho msce od doby aplikace
na travn porosty pro vyputn zvat na pastviny. Ve snaze vystavit zemdlce co
nejmenmu riziku, jsou kaly pednostn aplikovny na ornou pdu. Vyeen
skladovn tekutho kalu problematiku vrazn zjednoduuje.
207

7. Kaly, kter nemaj nepzniv vliv na ivotn prosted. Dleit je nezanedbvat vliv
kalu na ivotn prosted a ivotn styl. Obyvatel mst a vesnic jsou stle vce
citlivj na problematiku skldek kal na polch, okrajch vozovek a polnch cest, i
kdy jsou respektovny legislativou poadovan vzdlenosti. Plat to zejmna
v ppadech, kdy maj kaly odpuzujc vzhled, nepjemn zpach a pitahuj
hmyz. Veker tyto nepjemnosti mus bt striktn redukovny na minimum i
ppadnm zkazem tchto skldek. Z praxe jsou znmy ppady, kdy skldky
musely bt pemstny nebo pekryty. V odpadnch vodch se vyskytuj
choroboplodn zrodky, kter se bhem istcho procesu neodstran a pechzej
do kalu, jedn se o bakterie, viry, parazity, kvasinky a plsn. Dleit je pak
epidemiologick vznam vskytu choroboplodnch zrodk v istrenskch kalech
pro rostliny.

208



Hygienick hodnocen feklnho zneitn kal z istrny odpadnch vod, urench pro
aplikaci na zemdlskou pdu

Kategorie zneitn maximln ppustn poet v 1 gramu
pdy pro aplikaci aplikovanho kalu
_______________________________
fekln koliformn fekln
bakterie streptokoky

I pod 10
3
pod 10
3
I I nad 10
3
nad 10
3


Kategorie I - kaly je mono obecn aplikovat na pdy vyuvan v zemdlstv pi
dodren ostatnch ustanoven uvedench ve vyhlce .382/ 2001 Sb., o zapracovn
istrenskch kal do zemdlskch pd.
Kategorie I I - kaly je mono aplikovat na pdy uren pro pstovn technickch plodin,
na pdy uren k rekultivaci y vjimen na zemdlsk pdy pi zabezpeen
hygienickho dozoru.

Vyhnil stabilizovan kaly z istren odpadnch vod jsou vyuitelnou druhotnou surovinou,
obsahujc organick ltky biologickho pvodu, makroiviny, zejmna dusk a fosfor, dle
mikroelementy, v zemdlstv sledovan pro jejich deficit v pd a adu stopovch prvk
s pozitivnmi inky na biosystm. Stopov prvky, zejmna kovy mus bt zastoupeny
v pimen koncentraci a vzjemn vyven. Za tchto podmnek lze pouvat kaly
z istren odpadnch vod ve form pmho hnojen na poln kultury a trval travnat
porosty. V pstitelsk praxi trvalch ovocnskch kultur a ve vinohradnictv se u ns tyto
kaly pouvaj pouze sporadicky.
Rozhodujc a stejn otzkou pi pouit kal bude v zemdlsk vrob pmo nebo pro
ely kompostovn, obsah t k c h k o v .
Pm zapracovn kal do zemdlskch pd me bt provdno a po stabilizaci
desinfekci kalu.

6.5.2 KOMPOSTOVN KAL
209

Vroba kompost podlh norm SN 46 5735, Prmyslov komposty. Tato norma
stanov postup ppravy surovin, jejich naven, zpsob a termny pekopvek, udrovn
sprvn teploty, zvlahy a doby zrn. Vyuit kal pro kompostovn pedstavuje znan
monosti nejen pro kaly, ale i ostatn biologicky rozloiteln odpady. Dal otzkou je
zpsob kompostovn, v R se nejastji pouv kruchtov zpsob kompostovn na
nezakryt ploe. Pesto, e kvalita kal z jednotlivch istren odpadnch vod me bt
znan odlin, vtina tchto kal spluje limitn podmnky rizikovch prvk i
patogennch mikroorganizm pro vrobu prmyslovch kompost, uvedench v norm.
Problm nen ve zpracovn nezvadnho kalu, ale ve vytvoen dostatench pleitost
pro uplatnn kompost. Jednou z monost je zemdlstv, jak ji bylo uvedeno. Krom
psnch , nkdy problematickch poadavk na psn limity, kles zjem zemdlc o
prmyslov komposty jako hnojivo. Vznamnou pleitost pro uplatnn kompost a
tud i istrenskch kal pedstavuj antropogenn pdy a jejich rekultivace. Komposty,
kter jako jednu z vchozch sloek vyuvaj istrensk kaly, nachzej uplatnn ve
vtm objemu prv pi rekultivacch. Je ovem nutn problematiku eit komplexn.
Vyuit istrenskch kal pro vrobu kompost se jev jako nejvhodnj ve smsi s dalmi
biologicky odbouratelnmi odpady.

Pklady:
a) kal, list, zelen ezivo, zrn kompostu 9- 15 tdn, hotov kompost neobsahuje
nadlimitn mnostv tkch kov. Kompostovan proces probh
v uzavench kontejnerech,
b) istrensk kaly, rozdrcen devo, komunln odpad, konen produkt je uren pro
rekultivaci skldek,
c) rychlokompost ve fermentanm labu s automatickm pekopvnm pomoc
spodn vybrac frzy a nslednm suenm v psov surn. Kompost zpracovv
kejdu a istrensk kaly a konen produkt je stabiln homogenn organominerln
hnojivo, uren pro aplikaci na pole,
d) istrensk kaly a popel ze deva, kter pi kompostovn je schopen sniovat
zpach nejen bhem kompostovn, ale i finlnho vrobku. Umouje to vysok
obsah uhlku, kter odstrauje organick sloueniny sry, kter vtinou zpsobuj
zpach. Popel tak dodv iviny, je porzn a tm usnaduje pohyb kyslku bhem
kompostovn. Pi pouit popela je nutn vt kontrola prachu a dkladnj
drba zazen. Mus bt tak zvolen vhodn typ popela, nen vhodn popel
s vym pH a nim obsahem uhlku,
e) fluidizovan kompostovn istrenskch kal je novou metodou pravy kal a
biologicky rozloitelnch odpad. Postup m ti fze: odpad pichz nejdve do
samovytpnho termofilnho reaktoru, kter dodv do postupu proudovou aerac
kyslk. Pot se oddluj tuh ltky a kapaliny, kter jdou dle do systmu pro
biologickou pravu. Tuh sloky se chemicky upravuj a vrac se zpt do
termofilnho reaktoru. Vhodou metody je lep kontrola zpachu, nich nklad a
je schopna vyhovt psnm nazenm tkajcch se limitnch hodnot.

6.5.3 VYUIT ISTRENSKCH KAL PRO KRMN ELY
210

Aktivovan kal obsahuje vysok mnostv blkovin, aminokyselin, vitamn (pedevm
vitamnu B12) a dal rstov faktory. Nevhodou aktivovanho kalu je:
irok rozsah a rozdlnost organickho substrtu,
rozdln technologie jednotlivch istren,
mnostv a kvalita anorganickho podlu.
Pokud by ml aktivovan kal potebn parametry, pak me bt vyuvn jako blkovinn
zdroj pro krmn ely. Vyuit aktivovanho kalu pro dan ely brn zejmna:
nutnost 100 % zajitn hygienick nezvadnosti
vysok nklady na pravu kal
pedsudky veejnosti.
Pvod aktivovanho kalu ovlivuje jeho nutrin hodnotu. Nejvy hodnotu duskatch
ltek maj aktivovan kaly z istren odpadnch vod z porky drbee a z jatek (pes 50
%). Rovn tak ovlivuje nutrin hodnotu zvolen technologie pravy a zpracovn kalu.
Nap. pi pedprav aktivovanho kalu kyselinou fosforenou s nslednm ohtm na 80
st. C se mrn sniuje nutrin hodnota aktivovanho kalu. Obsah stravitelnch ltek je tak
ovlivnn dodrenm technologickho postupu.

6.5.4 VYUIT VE STAVEBNICTV
Tento zpsob vyuit kal vychz z monosti pdavku kalu do stavebnch hmot, podle
vhodnch receptur. Vznikl stavebn hmoty nesmj vak ztratit sv poadovan vlastnosti
a nesm dojt k poruen hygienickch pedpis. istrensk kaly se nap. pouvaj pi
vrob cihel.

6.6 ODSTRAOVN ISTRENSKCH KAL
6.6.1 SKLDKOVN
Podmnkou pro uloen kalu na skldku je jeho stabilizace a odvodnn. Ve vtin
evropskch stt plat, e spodn hranice koncentrace suiny pro kal je cca 45 %, aby bylo
mono kal bezpen sldkovat. Znamen to, e kal mus bt strojn odvodnn, nesta
vtinou pirozen zpsoby odvodnn sedimentac (laguny a kalov pole). Na skldky je
vak mon ukldat kaly v tzv. rypnm stavu, tj. obsah suiny 25 40 %. Vhodn je
skldkovn kal s jinmi odpady.
Je-li skldka zabezpeena a uzpsobena pro ukldn kal, je mon ukldn kal
spolen s komunlnm odpadem, podporuje to metagenezi (metalizaci odpadu). Jedn se,
jak ji bylo uvedeno o anaerobn stabilizovan kal.
Skldkovn istrenskho kalu se provd rznmi zpsoby. Ne vechny zpsoby ukldn
kal se osvdily a nkter mohou dopad na provoz skldky, zejmna kdy se ukld vt
mnostv neodvodnnho kalu, co me vst ke snen stability skldky, nebo ke zmn
dlouhodobho chovn skldky. Ukldn kal na skldky je:
211

na samostatnch kalovch skldkch (lagunch), kam se ukldaj neodvodnn kaly
s nzkm obsahem suiny,
spolen s komunlnm odpadem na skldkch komunlnch odpad.
Pi ukldn istrenskch kal spolen s komunlnm odpadem jsou na skldku a zpsob
ukldn kladeny nsledujc poadavky:
stabilita tlesa skldky mus bt dlouhodob zabezpeen, kal mus mt odpovdajc
pevnostn vlastnosti a je teba ho do skldky sprvn zabudovat,
skldka mus bt zabezpeena vi vzdut plynem a prsakovou vodou, tj. skldka
mus bt vybavena drennm systmem na odvod skldkovch vod a systmem na
shromaovn a odvod skldkovho plynu,
ukldn komunlnho odpadu a kalu mus nsledovat po sob tak, aby se tuh
komunln odpad a kal mohly optimln zhutnit,
kal se nesm ukldat pmo na dno skldky, mla by bt uloena nejmn 3 m vrstva
odpadu,
kal by ml bt uloen nejmn 5 m od okraje svah skldky, vrstva kalu nesm jt
prbn pe celou skldku,
spolen skldkovn istrenskho kalu a tuhho komunlnho odpadu je mon
nejdle po dobu 5 let.
V souasn dob je skldkovn istrenskch kal v esk republice prakticky zakzno
(v souladu na a evropsk legislativy odpadovho hospodstv). Na druh stran to je do
jist mry koda v ppad reaktivnch skldek, kter jsou vybaveny a zabezpeeny podle
ve uvedench podmnek a skldky slou zrove k vrob bioplynu pro energetick
vyuit. Jedn se o jedno z velmi jednoduchch vrob energie z alternativnch
obnovitelnch zdroj.

6.6.2 SPALOVN KALU
Spalovn kalu je nejhygienitjm zpsobem konenho zpracovn. Obvykle ho
pedchz suen, nebo alespo strojn odvodnn. Kaly jsou vtinou spalovny s jinm
odpadem, nap. vytdnm komunlnm odpadem nebo prmyslovm odpadem
s vysokm obsahem organickho podlu, kter dobe ho. Splenm dojde k vraznmu
snen objemu kal a zbytek po splen je odpad, kter lze sldkovat za podmnek danch
legislativou.
V SRN byly provdny pokusy se spalovnm istrenskch kal v uhelnch elektrrnch,
kter byly spn a je monost jejich aplikace. Dalm monm jak odstrannm kal, tak
jejich vyuitm je spalovn v cementrnch. Kal se uprav odvodnnm a granulac a slou
jako palivo pi vrob cementu. Prakticky vechny kodliviny jsou zachyceny v procesu
vroby, nevznik dn popel, nemus se odstraovat obsah filtr.
V cel ad ppad se kaly spaluj nebo spoluspaluj s jinm odpadem a vyuvaj jako
palivo, nap. spalovn biologickch kal v sypkm stavu s pms celulzovho odpadu,
poppad ve form slisovanch briket. Pi tomto spalovn vznik podstatn men
mnostv oxidu siiitho ne pi spalovn komunlnch odpad nebo uhl. Legislativa
ochrany ovzdu umouje v nkterch zemch pouit spalitelnch odpad jako tepelnho
ekvivalentu nhradu a 25 % uhl. Podmnkou je samozejm posouzen a ppadn
schvalovac proces pro urit odpady. Bn se pouvaj istrensk kaly, zbytky z vroby
212

papru, plast, star devo. K posouzen vhodnosti tak pat zpsob dopravy a vzdlenost,
skladovn, dvkovn, vznik popela, emis a jejich sloen. Z ekonomickho hlediska
dochz k spoe nklad za hnd uhl a za odstrann odpad.
Pi pouvn odpad (nap. kal) jako paliva je nutn vychzet z toho, e veker paliva lze
vyrbt, skladovat, dovet, prodvat a pouvat jen v souladu se zvltnmi pedpisy, tj.
zk. .22/1997Sb., o technickch poadavcch na vrobky, ve znn pozdjch pedpis
(zkon o shod vrobk), v souladu se zkonem .86/2002 Sb., o ochran ovzdu a
v souladu s poadavky na kvalitu ve lhtch stanovench provdcm prvnm pedpisem.
Jako palivo nelze pout odpad podle zkona o odpadech.
Existuje cel ada postup na eliminaci vlivu tkch kov z kal na ivotn prosted.
Principem je vyvazovn tkch kov z kal v prbhu pravy kal a nslednho procesu
spalovn. Podstatou je obohacen kalu o sloku vyvazujc ptomn tk kovy do
nerozpustnch forem. Umouje se tm vyut znanho energetickho potencilu bez rizik
penosu tkch kov do emis spaloven. Nerozpustn sloueniny tkch kov jsou
deponovny v tuhm odpadu spalovny, co usnadn jeho solidifikaci a ukldn na skldku.
Tato blokace tkch kov ve svch dsledcch mimoto pi spalovn kal omezuje vvin
nebezpench oxid, chlorid a dalch tkavch slouenin tkch kov, vznikajcch
psobenm vdy ptomnho chloridu sodnho a jeho mutac.
Jinm zpsobem odstraovn istrenskch kal je jejich z p l y o v n . Nejedn jenjen
o pouh odstraovn, ale zrove i o jejich energetick vyuit. V zahrani byly provdny
pokusy s vyuitm zplyovacch technologi k materilovmu a energetickmu zhodnocen
pevnch, kapalnch a prstovitch odpad s obsahem uhlku. Pouvaj se jak zpsoby
s pevnm loem, tak i technologie ve vznosu. Zvltn pozornost je vnovna prmyslovm
i komunlnm istrenskm kalm, kde se podailo kombinovan zplyovn kal s uhlm.

6.7 VODRENSK KALY
6.7.1 VZNIK A CHARAKTERISTIKA VODRENSKCH KAL
S rostoucm podlem upravovan vody pmo mrn stoup mnostv odpadu vzniklho
pi pravrenskch technologich, zvlt pak pi prav vody z povrchovch zdroj.
Nakldn s vodrenskmi kaly se tedy v budoucnu me stt limitujcm faktorem pi
zskvn jakostn pitn nebo chladc vody. Rovn vliv produkovanch kal na ivotn
prosted nen zanedbateln.
Vodrensk kal je suspenze organickch i anorganickch ltek ve vodnm prosted, vznikajc
pi prav vody pro pitn i prmyslov ely. V prmyslu vznik tento kal zejmna pi
prav chladc a technologick vody.
Vlastnosti vodrenskch kal jsou urovny pedevm:
kvalitou upravovan vody a
vlastn technologi pravy.
Pokud jde o podzemn vody jako zdroj vody pitn, pak lze ci, e jakost podzemn vody je
zpravidla stl, jsou i kvalita a mnostv kal relativn stl. Naopak pi prav
213

povrchovch vod dochz nkdy k podstatnm zmnm, zejmna co do mnostv a sloen
( podl anorganick a organick sloky) kalov suspenze.
Zmny jakosti upravovan vody souvisej se zmnou dvkovanch chemikli a nsledek je
kvantitativn a nkdy i kvalitativn zmna kal.
Vodrensk kal nepodlh zpravidla hnilobnmu procesu, neprobh zde metanizan proces
tvorby bioplynu. Vtina organickch ltek ve vodrenskch kalech obsaen jsou
vysokomolekulrn organick sloueniny, kter jsou biologicky obtn rozloiteln. CHSK
tchto kal je vy ne BSK5. Pi nich koncentracch nerozputnch ltek jsou v kalu
zeteln makrovloky. Kaly o vy koncentraci nerozputnch ltek jsou ji nestrukturn.
Barva kalu je zpravidla rezav hnd, edoern a ern, podle obsahu kov, kter jsou ve
vod obsaeny. Vodrensk kaly maj nzk obsah suiny (v prmru 1,5 %) a tedy tekutou
konzistenci. V praxi jsou asto oznaovny za odpadn vody. Nejvznamnj skupinou
vodrenskch kal jsou elezit, ppadn hlinit koagulan kaly. Jsou znan hydratovan
a obtn odvodniteln.
Vodrensk kaly, na rozdl od istrenskch kal, obsahuj pouze mal mnostv
organickch ltek, ale i kontaminant. Jako pklad lze uvst koagulan elezit kaly, kter
obsahuj v prmru do 1 % organickch ltek, vce ne 60 % jejich objemu tvo oxid
elezit a obsah tkch kov je na rovni limitnch hodnot stanovench pro zemdlsk
pdy.
Vzhledem k tomu, e sloen vodrenskch kal z pravy povrchovch vod je znan
promnliv, je nutn pi jejich aplikaci do ivotnho prosted postupovat individuln.
Problmem asto zstv velk objem vzhledem k nzkmu obsahu suiny je jejich pm
vyuit asto zvisl na monostech dopravy .

6.7.2 KALY Z PRAVEN PITN I PRMYSLOV VODY
Kal z praven pitn i prmyslov vody je nkolik druh, a lze je rozdlit podle technologie
pravy na :
kaly z mikrofiltr a prost filtrace,
kaly z pravy pomalou (anglickou) filtrac,
kaly z odelezovn nebi odmanganovn,
kaly z odkyselovn,
kaly ze zmkovn nebo ztvrzovn,
kaly z chemickho ien:
v kysel oblasti,
v alkalick oblasti,
ostatn vodrensk kaly (fosftovn, fluoridovn, magnetick prava apod.),
kaly z tetho stupn itn odpadnch vod, kter vznikaj pi odstraovn fosforu
z biologicky vyitnch odpadnch vod (obdoba kalu z chemickho ien).

Kaly z kyselho ien nejvt a nejobtnj skupina, obsahuje:
hydroxidy eleza a hlinku z pidvanch koagulanch inidel,
214

uhliitan vpenat, poppad hydroxid hoenat a jin sloueniny vpnku a
hoku, kter se do kalu dostvaj z pirozen tvrdosti vody a z vpna, pouvanho
pi prav pitn vody,
tm veker nerozputn ltky z upravovan vody, vetn organickho kalu,
koloidn ltky ze surov, upravovan vody,
psek (eventuln aktivn uhl) z pran filtr,
vodu, kter tvo pevnou st (u neodvodnnho kalu 99 i vce %).

6.7.3 ODSTRAOVN VODRENSKCH KAL

Odstraovn vodrenskch kal se provd v souasn dob v R prakticky:
a) neodvodnn kal je vypoutn do kanalizanch stokovch st (asi 30 35 %
z celkovho objemu produkovanch kal),
b) neodvodnn kal je vypoutn do vodnch tok (asi 40 % kalu),
c) ukldnm do lagun, kalovch pol, kde se nech sedimentovat, pak se me
odvodnn kal ukldat na skldky (asi 25 %),
d) vjimen skldkovnm,
e) kaly se mohou pouvat nap. ke stabilizaci kapalnch a kaovitch ropnch
odpad ped jejich uloenm na skldku, poppad s dalm stabilizanm pojivem,
f) pokusn byly tyto kaly pouity pi udrovn rekultivovanch ploch (odkalit
Elektrren Prunov).


6.8 KALY Z RZNCH PRMYSLOVCH VROB

Vyuit kal v prmyslov vrob je rznorod a souvis jak s pvodem kalu, tak
s technologi, kterou bude kal dle zpracovn. Prmyslov kaly se svmi vlastnostmi a to
jak fyziklnmi, tak chemickm sloenm li od kal z komunlnch istren odpadnch vod.
Jak ji bylo uvedeno dve, mezi prmyslov kaly pat nap. kaly z rznch kovovrob,
opracovn kovovch vrobk, prav kovovch povrch, kaly z vroby papru a celulzy,
kaly z potravinskch vrob, z vrob stavench hmot apod.

6.8.1 GALVANICK KALY
Odpadn galvanick kaly vznikaj pi sren tkch kov z odpadnch vod a vyerpanch
lzn v provozech povrchovch prav kovovch vrobk a polotovar. Jako srec a
neutralizan inidlo se pouv vpno, hydroxid sodn nebo sulfid sodn. Kaly jsou
polymetalick sloueniny, kter krom kovovch hydroxid obsahuj rzn procento vody
(vlhkosti) a v ppad sren vpnem nezreagovan oxid vpenat. Galvanick kaly
pedstavuj surovinu pro optovn zskvn tkch kov, nebo jejich slouenin. Hlavnmi
zjmovmi kovy pi jejich zpracovn jsou zinek, nikl, m a chrom. Koncentrace tchto
kov se podle vzniku a pvodu kalu pohybuj v rozmez 5 12 %. Tyto kaly bvaj znan
215

zneitny kovovmi stekami eleza v koncentracch srovnatelnch (v nkterch
ppadech) s koncentracemi zjmovch kov. Dalmi neistotami v rozmez koncentrac
0,5 2 % jsou mangan, olovo, kadmium, hlink, hok apod.
Zpracovn kal uvedenm zpsobem se nazv hydrometalurgick proces.

6.8.2 UHELN KALY
Uheln kaly jsou vsledkem pravnickch proces uhl. Mletm uhl na poadovanou
jemnost se do kalovch frakc v procesu mokr pravy dostvaj i znan podly tchto
jemnch frakc uhl do obhovch vod. Znamen to ztrtu suroviny, zhoren procesu
filtrace a sedimentace obhovch vod. Jednm ze zpsobu zpracovn ernouhelnch kal
deponovanch na odkalitch je jejich deflorace. Pro aplikaci deflorace je nutn znt
petrografick rozbor uhl. Nejlepch vsledk pouit flotanho inidla se dosahuje pi
aplikaci na vtoku do kalovch ndr. Pi pouit vhodnho flotanho inidla se dosahuje
popelnatosti uhl pod 10 % . Vsledky s pouitm flotanho inidla v jinm mst kalov
ndre nebo na odtoku jsou mn vhodn.

6.8.3 KALY Z VROBY ELEZA A OCELI
V procesu vroby eleza a oceli vznik nkolik druh kal (viz zaazen v Katalogu odpad
podle vrob a technologi). Tyto kaly jsou kovonosn a lze je v rmci recyklace zpracovvat
a upravovat. Kaly, kter se vyskytuj pi vrob eleza a oceli maj nkter vlastnosti
odlin od jinch kal:
kal velmi rychle sedimentuje,
usazen kal m malou stlaitelnost,
kalov prach psob abrazivn na zazen (pi velkch rychlostech proudn kalu),
obsahuje nedouc prvky pro hutnick proces.

Pi vrob oxidu hlinitho vznikaj erven kaly, kter obsahuj 40 45 % oxidu elezitho
a hnd kaly s obsahem 30 - 35 % oxidu elezitho.
216

7 TEBN ODPAD
Tebn odpady pedstavuj dleit proud odpad prmyslovch odpad. V Evropsk
unii tyto odpady pedstavuj piblin 29 % z celkovho mnostv produkovanch odpad
a jeho mnostv se odhaduje na 400 mil. t ron. Nkter druhy tebnch odpad jsou
inertn a tud nepedstavuj velk nebo dn riziko pro ivotn prosted. Nebezpenmi
se mohou stt v ppad naruen ternu sesuvy nebo zvaly. Mnostv tebnho odpadu
lze snit jeho zhodnocenm recyklac nebo regenerac. Oblast vyuit tebnch odpad se
nabz v oblasti stavebnictv a ternnch prav a rekultivac. Dleit je, e podle
rozhodnut Evropsk komise si mohou lensk stty sestavit seznam inertnch tebnch
odpad. Z toho ovem plyne jin vhoda a sice, e pi pouit odpadu uvedenho v
seznamu se nevyaduj dal analytick zkouky a lze je pak pout obdobn jako odpady,
kter lze vyut na povrchu ternu pmo bez analytickch rozbor, uveden ve vyhl. .
294/2005 Sb.
Sanan a rekultivan prce pedstavuj obvykle jednak velk objem prac a tak velk
mnostv materilu, kter je nutn pi tchto pracech zpracovat. Velk objemy potebnch
materil se nachz v kategorii ostatnch odpad, pedevm z prmyslov vroby. Jednou
z monost vyuit velkoobjemovch odpad je vyuit odpad z tby. Vyuvn tebnch
odpad je, krom legislativy odpadovho hospodstv, upraveno zkonem . 157/2009
Sb., o nakldn s tebnm odpadem a o zmn nkterch zkon. Novela tebnho
zkona transportuje smrnici Evropskho parlamentu a Rady 2006/21/ES, ze dne 15.
bezna 2006 do prvnho du esk republiky. Zkon . 157/2009 Sb. Vstoupil v platnost
dne 4.6. 2009 a nabyl innosti dne 1.8.2009. Nov prvn prava o nakldn s tebnm
odpadem se dotk samozejm pedevm hornho zkona .44/1988, ve znn pozdjch
pedpis, zkona . 185/2001 Sb., o odpadech a zkona .254/2001Sb., o vodch.
Dle stanov pravidla pro:
pedchzen nepznivm vlivm na ivotn prosted, zpsobenm nakldnm s
tebnm odpadem, a z toho plynoucm rizikm ohroen ivot a lidskho zdrav,
nakldn s tebnmi odpady,
omezen vliv na vodu, ovzdu, pdu, rostliny, ivoichy a krajinu, vyvolanch
nakldnm s tebnmi odpady,
psobnost orgn veejn sprvy v oblasti nakldn s tebnmi odpady.

Tebn odpad je pro ely tebnho zkona (zk. . 157/2009 Sb.)definovn jako
jakkoliv odpad, kterho se provozovatel zbavuje nebo m mysl nebo povinnost se ho
zbavit, a kter vznik pi loiskovm przkumu, tb, prav nebo pi skladovn nerost a
kter podle zkona o odpadech nle mezi odpad z tby nebo pravy nerost, nebo pi
tb, prav nebo skladovn raeliny. Nakldn s tebnm odpadem je pak dle upraveno
pslunmi vyhlkami a plnem nakldn s tebnm odpadem. (zk. 157/2009 Sb.)

217


Obrzek 64. - Drtika/tdika hrub frakce


Obrzek 65. - Nakldka materilu a nsledn transport

Tebn odpad se povauje za inertn, pokud jsou krtkodob i dlouhodob splnna
nsledujc kritria:
a) u tebnho odpadu nedojde k dnmu vznamnmu rozpadu nebo rozputn
nebo jin podstatn zmn, je by mohla mt jakkoliv nepzniv dopad na ivotn
prosted nebo pokodit lidsk zdrav,
b) tebn odpad obsahuje maximln 0,1 % sulfidick sry a jeho koeficient
neutralizanho potencilu a kyselinotvornho potencilu urenho na zklad
statickho testu je vy ne 3,
c) u tebnho odpadu nehroz riziko samovzncen a odpad neho,
d) jsou-li v tebnm odpadu, a to vetn samostatnch drobnch stic tebnho
odpadu, obsaeny ltky, kter mohou ohrozit ivotn prosted nebo lidsk zdrav,
zejmna arsen, kadmium, kobalt, chrom, rtu, molybden, nikl, olovo, vanad a zinek
v tak nzkm mnostv, e riziko pro lidsk zdrav a ivotn prosted je krtkodob i
dlouhodob nevznamn a nepesahuje hodnoty pro tyto kovy v jinm prvnm
pedpise,
e) tebn odpad je v zsad prost vech prostedk pouvanch pi tb nebo
prav, kter mohou pokodit ivotn prosted nebo lidsk zdrav.

Tebn odpad me bt povaovn za inertn i bez specifickho testovn, je-li obvodn
bsk ad pesvden, e ve uveden kritria byla odpovdajcm zpsobem
218

zohlednna a jsou splnna na zklad spolehlivosti existujcch informac, platnch postup
nebo systm.

Seznam tebnch odpad, kter se povauj za inertn:
psky vznikl plavenm,
trkopsky vznikl plavenm,
vklizov hmoty vznikl tbou granit, granodiorit, ruly, diorit,vpenc,
dolomit, travertinu, edie a znlce, kter neproly chemickou pravou,
nevyuiteln frakce vznikl tbou nebo mechanickou pravou granit,
granodiorit, diorit, vpenc, dolomit, travertinu, edie a znlce, kter neproly
chemickou pravou,
droby.
Vyhlka . 429/2009 Sb., o stanoven nleitost plnu pro nakldn s tebnm odpadem
vetn hodnocen jeho vlastnost a nkterch dalch podrobnost k proveden zkona o
nakldn s tebnm odpadem stanov:
zpsob hodnocen oekvanch fyziklnch a chemickch vlastnost tebnho odpadu,
- kter se bude ukldat, s ohledem na jeho stabilitu za rznch atmosfrickch
podmnek,
- na typ tenho nerostu a vlastnosti skrvky nebo hluiny, kter budou
v prbhu tby pemisovny,
limity pro zaazovn lonch mst do kategori,
kritria pro charakteristiku inertnho tebnho odpadu,
nleitosti obsahu plnu pro nakldn s tebnm odpadem


7.1 NAKLDN S TEBNMI ODPADY
Od ledna 2010 nabyly innosti provdc vyhlky k zkonu . 157/2009 Sb., o nakldn
s tebnm odpadem. Jsou to vyhlka B . 428/2009 Sb., o proveden nkterch
ustanoven zkona o nakldn s tebnm odpadem, a vyhlka B . 429/2009 Sb., o
stanoven nleitost plnu pro nakldn s tebnm odpadem vetn hodnocen jeho
vlastnost a nkterch dalch podrobnost k proveden zkona o nakldn s tebnm
odpadem.
Ukldn odpad vzniklch v esk republice tbou nebo pravou nerost bylo eeno
bskou legislativou ji od roku 1988, kde byly stanoveny poadavky na bezpen provoz
odval a odkali. Na zklad vyhodnocen mimodnch udlost odkali v Itlii, vdsku
nebo Rumunsku byla vydna smrnice EP a Rady 2006/21/ES o nakldn s odpady
z tebnho prmyslu, kter byla zavedena v R zkonem . 157/2009 Sb. (dle jen zkon).
219

Pod zkon byla zalenna i raelina, kter nen v R povaovna za nerost, a povinnosti s n
spojen pechz podle 17 odst. 1 psm. d) zkona na ministerstvo zemdlstv, kter
bude schvalovat nakldn s raelinou a jejmi odpady. Z pijatch definic m zsadn
vznam i definice hluiny, za kterou se povauj jenom hmoty po prav nerost.
Zkon se nevztahuje na skldky odpad provozovan podle vyhlky MP . 294/2005 Sb.,
o podmnkch ukldn odpad na skldky a jejich vyuvn na povrchu ternu a zmn
vyhlky . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakldn s odpady. Zkon se dle nevtahuje na
ukldn tebnch odpad do podzem, kde plat vyhlka . 99/1992 Sb., o zizovn,
provozu, zajitn a likvidaci zazen pro ukldn odpad v podzemnch prostorech, ve
znn vyhlky . 300/2005 Sb.
Voda, kter je spojen s tebn innost a je zpt vtlaovna, nen povaovna za tebn
odpad. Odpady z tby a pravy radioaktivnch nerost ukldanch na odvaly a odkalit
jsou eeny pedpisy o jadern bezpenosti v gesci Sttnho adu pro jadernou bezpenost
a jsou tedy vyjmuty z psobnosti zkona. Zkon se dle nevztahuje na odpady, kter nemaj
pvod v horninovm masivu.

7.1.1 LEGISLATIVA
Zkon . 157/2009 Sb., o nakldn s tebnm odpadem a o zmn nkterch
zkon
vyhlka B . 428/2009 Sb., o proveden nkterch ustanoven zkona o
nakldn s tebnm odpadem, a
vyhlka B . 429/2009 Sb., o stanoven nleitost plnu pro nakldn
s tebnm odpadem vetn hodnocen jeho vlastnost a nkterch dalch
podrobnost k proveden zkona o nakldn s tebnm odpadem.
Prvn prava tkajc se tebnch odpad mimo jin upravuje:
pedchzen nepznivm vlivm na ivotn prosted, zpsobenm nakldnm s
tebnm odpadem, a z toho plynoucm rizikm ohroen ivot a lidskho zdrav,
nakldn s tebnmi odpady,
omezen vliv na vodu, ovzdu, pdu, rostliny, ivoichy a krajinu,
vyvolanch nakldnm s tebnmi odpady a
psobnost orgn veejn sprvy v oblasti nakldn s tebnmi odpady.

7.1.2 TERMNY A DEFINICE

Tebn odpad je definovn dvma podmnkami. Jednak se mus jednat o odpad, kterho
se provozovatel zbavuje nebo m mysl nebo povinnost se ho zbavit. Za druh mus tento
odpad vznikat pi innostech uvedench v 2 odst. 1 psm. a) nebo b).
Odkalit jsou zrove vodnm dlem, mstem k provozovn hornick innosti ( 1 vyhl. .
51/1989 Sb.) a lonm mstem pro ukldn kal po prav nerost.
Hluina - za hluinu povauje pouze materil, kter proel procesem pravy. Nen tedy do
budoucna mon, aby za hluinu byl povaovn nap. vyten, ale neupraven materil.
220

hluiny separovan pravnickm procesem
a) vprky z hrubho systmu rozdruovn (10 200 mm),
b) vprky z jemnho systmu rozdruovn (0,5 10 mm),
c) flotan hluiny nepnov produkt flotanho rozdruovn (0 0,5 mm);
odvalov hluiny dln kmen i pravrensk hluiny uloen na odvalu, pop.
z odvalu ten.
Dln kmen prvodn horniny vyten na povrch, kter nemaj definovanou zrnitost.
Meme je pirovnat k netdnmu lomovmu kameni, resp. netdnmu drcenmu
kamenivu. Tyto hluiny pochzej z otvrek, pprav nebo drby dlnch dl

7.1.3 PLN NAKLDN S TEBNMI ODPADY

pln mus obsahovat podmnky pro omezovn vzniku odpadu a jeho kodlivosti,
kter berou v vahu zpsoby tby, nakldn s tebnm odpadem a dal
okolnosti,
clem je minimalizace, zpracovn, vyuit a odstraovn tebnho odpadu,
znalost vlastnost tebnch odpad je rozhodujc pi zaazovn lonch mst do
kategori,
provoz lonho msta povoluje pslun OB,
podmnky pro pedchzen vzniku tebnho odpadu a jeho kodlivosti nebo jeho
omezovn, zvlt zohlednnm vlivu metody pouvan pro tbu a pravu
nerost a raeliny na vznik tebnch odpad a zpsob nakldn s tebnmi
odpady ji bhem projektovn tby a pravy nerost a raeliny,
monosti vyplovn vytench prostor tebnm odpadem po ukonen tby
nerost a raeliny, pokud je to technicky a ekonomicky provediteln a etrn k
ivotnmu prosted,
monosti vlastnho ukldan tebnho odpadu z hlediska jeho druhu a vlastnost,
monosti zptnho navezen vegetan vrstvy pdy, po ukonen provozu lonho
msta, nebo pokud to nen prakticky mon, jejho novho vyuit na jinm mst,
omezen pouvn nebezpench ltek a ppravk pi prav nerost a raeliny,
podmnky zajitn bezpenho ukldn tebnho odpadu tm, zajitn
bezpenho stavu po ukonen provozu,
podmnky pro podporu vyuit tebnho odpadu, pokud je to etrn k ivotnmu
prosted a v souladu s tmto zkonem,
podmnky pro sanaci a rekultivaci zem dotenho provozem lonho msta.

7.2 HODNOCEN VLASTNOST

Zpsob hodnocen vlastnost tebnho odpadu zahrnuje:
221


1. Zpsob hodnocen vlastnost tebnho odpadu zahrnuje informace o
a) innostech, pi kterch vznikne tebn odpad,
b) geologick charakteristice loiska, jeho tbou tebn odpad vznikne,
c) tebnm odpadu a plnovanm zpsobu nakldn s nm,
d) geotechnickm chovn tebnho odpadu,
e) geochemickm chovn tebnho odpadu.
2. Informace o innostech, pi kterch tebn odpad vznikne, obsahuj soubor
obecnch informac o
a) przkumu, dobvn nebo prav nerost,
b) druhu a popisu pouit metody dobvn a pravy nerost,
c) povaze vslednho produktu.

3. Informace o geologick charakteristice loiska, jeho tbou tebn odpad vznikne,
obsahuj daje o
a) petrografii okolnch hornin, jejich chemickch a mineralogickch vlastnostech,
vetn hydrotermlnch zmn mineralizovanch hornin a doprovodnch hornin,
b) charakteristice loiska, vetn charakteristik y loiskotvorn mineralizace,
c) typologii nerost loiska, jejich chemickch a mineralogickch vlastnostech,
vetn fyziklnch vlastnost, a to pro ten nerosty, doprovodn nerosty i nov
vznikl hydrotermln nerosty,
d) velikosti a tvaru loiska,
e) zvtrvn a zmn v zn zvtrvn z chemickho a mineralogickho hlediska.

4. Informace o
a) pvodu tebnho odpadu v tebn lokalit i loisku a procesu, pi kterm
tebn odpad vznik, jako napklad przkum, tba, tdn, drcen a mlet a
obohacovn,
b) mnostv tebnho odpadu,
c) systmu dopravy tebnho odpadu,
d) chemickch ltkch pouvanch pi przkumu, dobvn i prav,
e) zaazovn tebnho odpadu v souladu s Katalogem odpad,
f) typu lonho msta urenho pro nakldn s tebnm odpadem, podmnkch,
kterm bude tebn odpad vystaven a zpsobu jeho ukldn.

5. Pi posuzovn geotechnickho chovn tebnho odpadu se zvauj fyzikln
vlastnosti tebnho odpadu, ktermi s ohledem na druh lonho msta napklad
jsou
a) velikost zrn,
b) plasticita,
c) hustota a obsah vody,
d) stupe zhutnn,
e) pevnost ve stihu,
f) smykov pevnost,
222

g) hel vnitnho ten,
h) propustnost a provitost,
i) stlaitelnost a konsolidace.
Rozdlen odpad z tby ernho uhl na zklad technologickho msta jejich vzniku je
pomrn ast, z pohledu odpadovho hospodstv se vak tato terminologie neuv.


7.3 TEBN ODPADY A JEJICH VYUIT

Rekultivace
6. Skldek
7. Antropogennch pd
8. Vytench prostor po tb trku, psku, kamene
9. Ternnch nerovnost

223

9 BIBLIOGRAFIE
A., M., 2009. Erschiessung wir tschaftlicher reserven durch bauabfallrecycling. Papiernika:
Technika ochrany prostredia.
Alesinskaya.T.V., 2009. Zklady logistiky. Funkcionln normy zen logistiky..
Taganrog(Rusk Federace): .
Anon., 2010. Logistika, XVI(12).
Anon., 2011. Logistika, XVII(11).
Anon., 2012. Logistika, XVIII(3).
Anon., 2012. Experimental and numerical analysis of metal leaching from fly ash-amended
highway bases.. msto neznm:Waste Management, 32.
Anon., nedatovno [Online]
Available at: https://www.facebook.com/alidi.group/photos/pb.269478683210184.-
2207520000.1402498753./286695031488549/?type=3&theater
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno msto neznm:autor neznm
Anon., nedatovno Asociace sklskho a keramickho prmyslu R Seznam len.Dostupn.
[Online]
Available at: www.askpcr.cz/o-nas/mapa-clenu/?cat=4
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/log/sclad/DC_NN.php
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/log/service/
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/log/sclad/DC_Ryazan.php
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/about/alidiinnum/
[Pstup zskn 10 06 2014].
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/log/sclad/DC_Moscow.php
224

Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/partners/section.php?SECTION_ID=170
Anon., nedatovno Diogenes. [Online]
Available at: http://www.alidi.ru/partners/section.php?SECTION_ID=167
Anon., nedatovno . [Online]
Available at: http://marketing.rbc.ru/reviews/transport2013/chapter_1.shtml
BEDNAK, V. V. M., 2008. Konduktometrick stanoven sloen vodnho skla.. msto
neznm:Chemick listy, 102.
BUBK, D., nedatovno Pruka k nakldn s tebnm odpadem. msto neznm:autor
neznm
DEFFKE, U., 2009. Aus der Asche. Issue 64.
DEFFKE, U., 2009. Unberechenbare Mengen.. Issue 64.
Doc.Ing.Karel Jebek, C., 1998. Logistika. Praha: VUT.
Drahotsk, I. & eznek, B., 2003. Logistick procesy a jejich zen. 1.vyd.. Brno: Computer
Press.
Gros, I., 1993. Logistika. Praha: VCHT.
GRYGREK, J. V. H., 1997. Zkladn soubor pednek pedmtu Odpady z teb a zpracovn
surovin: pro obor 1611-0-8 Zpracovn a znekodovn odpad.. Ostrava: VB - Technick
univerzita Ostrava.
GRYGREK, J. V. H., 1997. Zkladn soubor pednek pedmtu Odpady z teb a zpracovn
surovin: pro obor 1611-0-8 Zpracovn a znekodovn odpad.. Ostrava: VB - Technick
univerzita Ostrava.
H., R., 2007. Technologie zpracovn a vyuit kal z OV. Ostrava: autor neznm
Horvth, G., 2007. Logistika ve vrobnm podniku. Plzen: Zpadoesk univerzita v Plzni.
J., F., 2009. Zskvn stavebnho odpadu s ohledem na kvalitu recykltu. Papiernika:
Technick ovhrana prostedia.
JELNEK, L. a. k., 2008. Desalinan a separan metody v prav vody. msto neznm:autor
neznm
K., G., 2009. Zabezpeen kvality recykltu ze stavebnho odpadu,. Papiernika: Technika
ochrany prostredia.
KOCA, S. -. O. D., 2009. Recycling of coal combustion wastes.. msto neznm:Waste
Management & Research, 27, .
Konen, M., 1999. Logistika v systmu zen podniku. Ostrava: Vsok kola bansk-
Technick universita Ostrava.
Kortschak, B., 1994. vod do logistiky. Praha: BaBtext.
225

Kubi, J., 1993. Logistika vo vrobnch systmoch. Bratislava editor msto neznm:Elita.
L., K., 2008. Rizikov prvky v kalech ke hnojen.. msto neznm:Zemdlec, 16,.
LORENCOV, H. P. ., 2009. Prvn prava souvisejc se zkonem o nakldn s tebnm
odpadem. In: Recyklace odpad XIII.. Ostrava: autor neznm
M.:, ., 2006. Systmy zen jakosti pi vrob recyklt ze stavebnch odpad. . V: msto
neznm:Odpady.
M.:, ., nedatovno Stavebn odpady. Recyklace stavebnch odpad.. msto neznm:autor
neznm
M., D., 2014. Pipirava alkalick aktivovanch pojiv z poplku ze spalovn ernho uhl v
granulanch kotlch.. WASTE FORUM editor msto neznm:autor neznm
M., ., 2001. Konen optimismus v recyklaci stavebnch odpad.. msto neznm:Odpady.
M., ., 2001. Pro mobiln recyklan linky postauje jeden souhlas.. msto neznm:Odpady.
M., ., 2001. Stavebn odpady.. msto neznm:Odpadov frum.
M., ., 2003. Stav a perspektivy recyklace stavebnch odpad v R.. msto neznm:Odpady.
M., ., 2004. Prognza recyklace stavebnch odpad v intencch POH R.. msto
neznm:Odpady.
M., ., 2004. Stavebn odpady a rekultivace.. msto neznm:Odpady.
M., ., 2006. Pokles produkce recyklt ze stavebnch odpad - jev trval nebo pechodn?.
msto neznm:Odpady.
M., ., nedatovno Stavebn a demolin odpad v novm metodickm pokynu.. msto
neznm:autor neznm
M., V., 2006. Vyuvn odpad na povrchu ternu.. msto neznm:Odpadov frum, 7.
MSZROSOV, Z. -. S. J., 2009. Vcia pozornost odpadom z taobnho priemyslu. Issue 5.
METTKE, A., 2010. Leuchtturmprojekt aus Recyclingbeton.. Issue 4.
MIKOL, M. F. D., nedatovno NAKLDN S TEBNMI ODPADY DLE PLATNCH
PEDPIS. V: msto neznm:autor neznm
M, ., 2000. Monosti optimlnho zhodnocen inertnch stavebnch odpad.. msto
neznm:Minerln suroviny.
O., ., 2009. Vyuit deva ze stavebnho odpadu. Papiernika: Technika ochrany prostredia.
P., H., 2003. Vroba rekultivanch materil z kal.. msto neznm:Odpady.
P., P., 2009. Hydreochemie. msto neznm:autor neznm
Pernica, P., 1998. Logistick management : Teorie a podnikov praxe. 1.vyd. 8086031136..
Praha: Radix.
226

Pernica, P., 2005. Logistika (suply chain management) pro 21. stolet. 1.vyd.. Praha: Radix.
Pokoorn M., Z. J., 2008. Hydrologie a hydropedologie. msto neznm:autor neznm
Prof.Ing.Ji Stodola, D., Ing.Marek, J. & Ing.Furch, Ph.D., J., 2007. Logistika. Praha: Universita
Pardubice.
R., F., 2009. Alternativn zpsoby vzut odpadnho skla. Papiernika: Technika ochrany
prostredia.
R., H., 2002. Vyuit odpad pi rekultivacch.. msto neznm:Odpady.
ROUSSAT, N. -. M. J. D. C., 2009. Indicators to assess the recovery of natural resources
contained in demolition waste.. msto neznm:Waste Management & Research, 27.
Schulte, C., 1991. Logistika. Praha: Victoria Publishing.
SLIVKA, V. V. D. M. K., 2007. Odpadov hospodstv II (Ukldn odpaddo podzemnch
prostor)- praktick pruka.. Ostrava:: Pressart Ostrava.
EPELOV, S., 2009. Vyuit odpadu pi zpracovn nerostu. msto neznm:Odpady, 19,.
TOLC, L. -. H. V., 2009. Technologie na recyklaci plochch obrazovek. msto
neznm:Odpadov forum.
TAM, V., 2009. On the prevailing construction waste recycling practices: a South East
Queensland study.. msto neznm:Waste Management & Research, 27.
U.M., E., 2006. Logistika. Krasnoyarsk(Krasnoyarskij): Krasnojarsk technick agrrn
univerzita.
V.:, S., 2002. Prmyslov odpady a monosti jejich vyuit jako druhotn suroviny pro sanaci
po bsk innosti. Sbornk vdeckch prac Vysok koly bsk -Technick univerzity
Ostrava. msto neznm:ada hornicko-geologick, 48,.
VALENTIN, J. S. J. F. M., 2012. Uplatnn alternativnch pojiv pochzejcch z pravy fluidnch
poplk ve smsch recyklace za studena urench pro vozovky pozemnch komunikac. msto
neznm:Waste Forum.
VOJEK, J. L. J. G. A., nedatovno Ovovn vedlejch energetickh produkt pro vrobu
cementovch vstelek potrub.. Kouty nad Desnou: ODPADOV FRUM 2010 21. - 23. dubna
2010.
Vratislav, P., 2006. Prmyslov logistika. Praha: VUT.
WITTMANN, B., 2009. Bis zu den Wurzeln. Issue 64.
Z., V., 2002. istrensk kaly - proklet nebo ivotodrn?. msto neznm:Odpady.


Legislativa pro provoz odval a odkali
227


zkon . 157/2009 Sb., o nakldn s tebnm odpadem
zkon . 61/1988 Sb., o hornick innosti, vbuninch a o sttn bsk sprv
vyhlka .104/1988 Sb. ( 3, 4, ploha 1), o racionlnm vyuvn vhradnch loisek
vyhlka . 51/1989 Sb. ( 28, 30 apod.), o bezpenosti prce pi prav a zulechovn
nerost
Technick poadavky na stavbu odkali
vyhlka . 590/2002 Sb., o technickch poadavcch pro vodn dla ( 3 a 5 a 15)
norma SN 75 3310

SLIVKA, V., V. DIRNER a M. KURA. Odpadov hospodstv II (Ukldn odpaddo
podzemnch prostor)- praktick pruka. Ostrava: Pressart Ostrava, 2007. ISBN 80-248-
1245-2.

GRYGREK, J., V. HUDEEK, et al. Zkladn soubor pednek pedmtu Odpady z teb a
zpracovn surovin: pro obor 1611-0-8 Zpracovn a znekodovn odpad. Ostrava: VB -
Technick univerzita Ostrava, 1997. ISBN 80-7078-516-0.

BUBK, D., J. KAKA, et al. Pruka pro nakldn s tebnmi odpady. Brno: Tebn unie,
2010. ISBN 978-80-254-5840-2.

Zkon . 157/2009 Sb., o nakldn s tebnm odpadem a o zmn nkterch zkon.

Smrnice EP a Rady 2006/21/ES o nakldn s odpady z tebnho prmyslu.

LORENCOV, H., P. ERMK. Prvn prava souvisejc se zkonem o nakldn s t
ebnm odpadem. In: Recyklace odpad XIII. Ostrava, 2009. ISBN 978-80-248-2073-6
BUBK, D. aj.: Pruka k nakldn s tebnm odpadem
ERMK O.: Vyuit deva ze stavebnho odpadu, str. 103 108. Technika ochrany
prostredia, Papiernika 2009

KOPN M.: Produkce stavebnch odpad v R a monosti jejich vyuit [I.].
228

Odpady, 12, 2002, . 3, s. 20-22. 2 tab.3 obr.

KOPN M.: Produkce stavebnch odpad v R a monosti jejich vyuit [II.].
Odpady, 12, 2002, . 4, s. 19-20. 2 tab.

KOPN M.: Stavebn odpady. Recyklace stavebnch odpad.
Odpadov frum, 2002, . 4, s. 8-11.

KOPN M.:Stavebn a demolin odpad v novm metodickm pokynu.
Odpady, 13, 2003, . 10, s. 17-18. 2 fot.

KOPN M.:Konen optimismus v recyklaci stavebnch odpad.
Odpadov frum, 2001, . 7/8, s. 29-30. 1 obr.

KOPN M.:Pro mobiln recyklan linky postauje jeden souhlas.
Odpady, 12, 2002, . 12, s. 11.

KOPN M.:Monosti optimlnho zhodnocen inertnch stavebnch odpad.
Minerln suroviny, 2, 2000, . 1, s. 23-29. 3 tab.5 obr.

KOPN M.:Stav a perspektivy recyklace stavebnch odpad v R.
Odpady, 3, 2003, . 8, s. 14-16. 3 obr.2 tab.lit.2

KOPN M.:Stavebn odpady. Odpadov frum, 2001, . 2, s. 8-9. 1 obr.2 tab.

KOPN M.:Stavebn odpady a rekultivace. Odpady, 14, 2004, . 3, s. 15-16. 2 fot.

KOPN M.:Prognza recyklace stavebnch odpad v intencch POH R.
Odpady, 14, 2004, . 4, s. 17-19. 5 tab.2 fot.
229


KOPN M.:Pokles produkce recyklt ze stavebnch odpad - jev trval nebo pechodn?
Odpady, 16, 2006, . 1, s. 22. 1 tab.1 fot.

KOPN M.:Systmy zen jakosti pi vrob recyklt ze stavebnch odpad.
Odpady, 16, 2006, . 1, s. 23-24. 4 tab.1 fot.

MSZROSOV, Z. - SCHWARZ, J.:Vcia pozornost odpadom z taobnho priemyslu
Enviromagazn, 14, 2009, c. 5, s. 24-25.Fot.

TOLC, L. - HRABK, V.:Technologie na recyklaci plochch obrazovek
Odpadov frum, 10, 2009, c. 11, s. 20.Fot.

EPELOV, S.:Vyuit odpadu pi zpracovn nerostu Odpady, 19, 2009, c. 11, s. 13-15.Tab.

ROUSSAT, N. - MHU, J. - DUJET, Ch.:Indicators to assess the recovery of natural resources
contained in demolition waste. Waste Management & Research, 27, 2009, c. 2, s. 159-166., 3
obr.,3 tab.

TAM, V.W.Y :On the prevailing construction waste recycling practices: a South East
Queensland study.Waste Management & Research, 27, 2009, c. 2, s. 167-174.9 tab.,1 obr.

KOCA, S. - OZ, D.:Recycling of coal combustion wastes. Waste Management & Research, 27,
2009, c. 3, s. 267-273.,8 obr.,2 tab

Kaly a odpady '02 : Brno, 16.-17. jna 2002 / odborn garanti Michal Dohnyos, Miroslav
Sedlek. -- Brno : Asociace istrenskch expert, 2002. -- 279 s. : obr., tab., gr., fot.
ISBN 80-238-9476-5

TLUST,P.: :Biologick problematika provozu a kontroly istren odpadnch vod :
worskhop 041104, 4.listopad 2004, Praha : sbornk 1. vyd. -- Chrudim : Vodn zdroje
Ekomonitor, 2004. -- 66 s. : tab., fot.,ISBN 80-86832-05-
230


TVRD et al. (1998): Vyuit metody minerln stabilizace pi sanaci skldek
ropnch kal a deht. - EK O - ekologie a spolenost, 9, 5/98.

MOFLR, O.: Vyuit odpad z cihlsk vroby se zamenm na spolenost Wienerberger,
a.s., Hostomice, diplomov prce, FP st n.L., 2011

PA, R.: Monosti pouit vytenho materilu pracovho podlo ( vzisku) a jeho
optovn zabudovn ( recyklace). Legislativn nleitosti. Publikace , Univerzita
Pardubice, KPSDM DFJP,1998
WALK, W.:Forecasting quantities of disused household CRT appliances A regional case
study approach and its application to Baden-Wrttemberg. Waste Management, 29, 2009,
c. 2, s. 945-951.6 tab.,8 obr.

VESEL, M.: Teebn odpady podle CS. Odpady, 19, 2009, c. 9, s. 20.Tab.,gr.







254/2001 Sb., Zkon o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon)

Nazen vldy . 61/2003 Sb. o ukazatelch a hodnotch ppustnho zneitn
povrchovch vod a odpadnch vod,nleitostech povolen k vypoutn odpadnch vod do
vod povrchovch a do kanalizac a o citlivch oblastech, ve znn nazen vldy .
229/2007 Sb. a nazen vldy .23/2011 Sb.
274/2001 Sb., Zkon o vodovodech a kanalizacch pro veejnou potebu a o zmn
nkterch zkon (zkon o vodovodech a kanalizacch)Sb.
Vyhlka Ministerstva zemdlstv, .428/2001 Sb. kterou se provd zkon . 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacch pro veejnou potebu a o zmn nkterch zkon (zkon
o vodovodech a kanalizacch)

231


zkon . 102/2001 Sb., o obecn bezpenosti vrobk
zkon . 22/1997 Sb., o technickch poadavcch na vrobky
zkon . 163/2002 Sb., kterm se stanov technick poadavky na vybran stavebn
vrobky ve znn NV . 312/2005 Sb.









PEHLED NOREM


SN EN 12255 : istrny odpadnch vod - st 10 ( SN 75 6403) : Zsady zabezpeenosti

SN 75 6401 : istrny odpadnch vod pro vc ne 500 ekvivalentnch obyvatel


SN 75 6402 : istrny odpadnch vod do 500 ekvivalentnch obyvatel

SN EN 12457-1 : Charakterizace odpad Vyluhovn- Ovovac zkouka
vyluhovatelnosti zrnitch odpad a kal st 1 : Jednostupov vsdkov zkouka pi
pomru kapaln a pevn fze 2 l/kg pro materily s vysokm obsahem suiny a zrnitosti
men ne 4 mm ( bez zmenen velikosti stic, nebo s nm). ( SN 83 8005). Norma je
urena pro zkoumn anorganickch sloek odpad, nebere v vahu zvltn charakter
nepolrnch organickch sloek ani mikrobiln procesy v rozloitelnch organickch
odpadech. Postup je pouiteln pro odpady nebo s vysokm obsahem suiny: koncentrace
suiny pi zkouce by mla bt alespo 33%.
232




SN EN 12457 2: Charakterizace odpad Vyluhovn Ovovac zkouka
vyluhovatelnosti zrnitch odpad a kal st 2 : Jednostupov vsdkov zkouka pi
pomru kapaln a pevn fze 10 l/kg pro matrily se zrnitost men ne 4 mm ( bez
zmenen velikosti stic, nebo s nm). Norma je urena pro zkoumn anorganickch
sloek odpad, nebere v vahu zvltn charakter nepolrnch organickch sloek ani
mikrobiln procesy v rozloitelnch organickch odpadech. Tato zkouka sama nesta pro
stanoven vyluhovacch vlastnost odpadu.


SN EN 12457 3( 83 8005) : Charakterizace odpad Vyluhovn Ovovac zkouka
vyluhovatelnosti zrnitch odpad a kal st 3: Jednostupov vsdkov zkouka pi
pomru kapaln a pevn fze 2l/kg a 8 l/kg pro materily se zrnitost men ne 4 mm (
bez zmenen velikosti stic, nebo s nm). Norma je urena pro zkoumn anorganickch
sloek odpad, nebere v vahu zvltn charakter nepolrnch organickch sloek ani
mikrobiln procesy v rozloitelnch organickch odpadech. Tato zkouka sama nesta pro
stanoven vyluhovacch vlastnost odpadu.

SN EN 12457 4: Charakterizace odpad Vyluhovn Ovovac zkouka
vyluhovatelnosti zrnitch odpad a kal st 4 : Jednostupov vsdkov zkouka pi
pomru kapaln a pevn fze 10 l/kg pro matrily se zrnitost men ne 10 mm ( bez
zmenen velikosti stic, nebo s nm). Norma je urena pro zkoumn anorganickch
sloek odpad, nebere v vahu zvltn charakter nepolrnch organickch sloek ani
mikrobiln procesy v rozloitelnch organickch odpadech. Tato zkouka sama nesta pro
stanoven vyluhovacch vlastnost odpadu.

SN EN 14735 ( 83 8004) : Charakterizace odpad Pprava vzork odpadu pro testy
ekotoxicky. Norma popisuje nezbytn kroky, kter je teba provst ped provedenm test
ekotoxicky odpad. Je dn nvod na odbr vzorku, jeho dopravu, skladovn a definovat
ppravu pro stanoven ekotoxikologickch vlastnost odpad za podmnek pedepsanch
v tto evropsk norm biologickmi zkoukami bu nezpracovanch odpad nebo
vodnch vluh z odpad. Netk se ppravy vzorku pro jin pouit. Nejsou zde uvedeny
zkuebn postupy a norma je vhodn pro pevn a kapan odpady.

SN EN 14899 ( 83 8002) : Charakterizace odpad Vzorkovn odpad Zsady ppravy
programu vzorkovn a jeho pouit. Vzorkovn odpad umouje kvalifikovan
rozhodnut pro uren postupu pro dal nakldn s odpadem pravu, znovuvyuit,nebo
odstrann. Pln vzorkovn je definovn specifickmi cli programu vzorkovn a zpsoby,
jak tchto cl doshnout. Pln vzorkovn obsahuje tak podrobn pokyny ( praktick
233

instrukce pro vzorkae ) pro odbr vzork. V norm jsou schematicky uveden vztahy
mezi zkladnmi prvky programu zkouen a klov prvky vzorkovn.

SN EN 15169 (SN 83 8026): Charakterizace odpad Stanoven ztrty hnm
v odpadech, kalech a sedimentech. Norma specifikuje metodu stanoven ztrty hnm.
Ztrta hnm je asto pouvna k odhadu obsahu netkavch organickch ltek
v odpadech, kalech nebo sedimentech. Jakkoliv obsah elementrnho uhlku a tkn
organickch materil nebo chemick reakce s anorganickmi sloueninami budou
zahrnuty do ztrty hnm.


SN CR 13097 (SN 75 8083): Charakterizace kal Pokyny pro vyuit v zemdlstv.
Norma je eskou verz zprvy CEN a popisuje sprvn nakldn s kaly pi vyuvn
v zemdlstv. Je pouiteln pro vechny kaly popsan v oblasti psoben CEN/TC 308 ( a
pro jakkoliv formy, ve kterch se mohou vyskytovat kapaln, odvodnn, suen,
kompostovateln atd.), tj. pro kaly: z pravy pvalovch deovch vod, ump, mstskch
stokovch st, istren mstskch odpadnch vod, pravy prmyslovch odpadnch vod,
podobnch mstskm odpadnm vodm, praven voda rozvod vody. Neplat pro
nebezpen kaly z prmyslu. Tyto kaly mohou bt aplikovny na pdu jako zdroj ivin pro
rostliny a/nebo jako prostedek na zkvalitnn pdy a/nebo materil pro vpnn pdy pro
rostlinnou vrobu.
CR 13846 : Charakterizace kal Pokyny pro udren a rozen zpsob vyuvn a
ukldn kal.

SN CR 13714 ( SN 75 8080): Charakterizace kal Nakldn s kaly ve vztahu k jejich
vyuit nebo ukldn. Tato zprva CEN poskytuje nvod pro nakldn s kaly ve vztahu ke
vstupm a technologii uvd strategick hodnocen monost vyuvn a ukldn
zpracovanho kalu podle jeho vlastnost a dostupnosti pslunch metod. Tato zprva je
pouiteln pro nsledujc kaly: z pravy pvalovch deovch vod, ump, mstskch
stokovch st, istren mstskch odpadnch vod, pravy prmyslovch odpadnch vod,
podobnch mstskm odpadnm vodm, praven voda rozvod vody. Neplat pro
nebezpen kaly z prmyslu. istrensk kal je odpadem, kter me bt povaovn za
druhotnou surovinu, pokud je prospn vyuit. Rozsah monost, kdy me bt kal
vyuvn, zvis na kvalit a vlastnostech kalu a na dostupnosti aplikace. Pro nakldn
s istrenskmi kaly plat stejn zsady jako pro jakkoliv jin odpadn produkt.


TNI CEN/TR 13767 ( 75 8081): Charakterizace kal Sprvn praxe pro spalovn kal
s tuky a shrabky nebo samostatn. Zprva se zabv popisem sprvnho postupu spalovn
kal s tuky a shrabky nebo samostatn a kter vede k zajitn bezpenho a hospodrnho
provozu. Dokument plat pro kaly zskan ze , ump, mstskch stokovch st, istren
mstskch odpadnch vod, pravy prmyslovch odpadnch vod, podobnch mstskm
234

odpadnm vodm, praven voda rozvod vody. Neplat pro nebezpen kaly z prmyslu.
Tento dokument nelze pout pro spolen spalovn kal a jinch odpad, a komunlnho
nebo nebezpenho a pro pouit kal v pecch na plen cementu.

TNI CEN/TR 13768 ( SN 75 8082): Charakterizace kal Sprvn praxe pro spolen
spalovn kal a komunlnho odpadu. Ve zprv jsou uvedeny technick podmnky pro
provozovn spolenho spalovn kal a komunlnho odpadu. Tato zprva je pouiteln
pro nsledujc kaly: z pravy pvalovch deovch vod, ump, mstskch stokovch st,
istren mstskch odpadnch vod, pravy prmyslovch odpadnch vod, podobnch
mstskm odpadnm vodm, praven voda rozvod vody. Neplat pro nebezpen kaly
z prmyslu. V ploze A jsou uvedeny informace o rznch systmech psunu kalu do
spalovny komunlnho odpadu. V ploze B jsou uvedeny rzn typy pec : rotov,
vlekov a fluidn.