Ukrajina

Martin Karbaš 8.B

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí

s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem, Rumunskem, na
západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s
Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským
mořem. Ukrajinská republika získala nezávislost roku 1991 po
rozpadu Sovětského svazu. Hlavní město je Kyjev. Poloostrov
Krym tvoří v rámci Ukrajiny autonomní republiku. Na rozdíl od
proevropské západní části je východ a v menší míře i jih
kulturně a politicky orientován spíše na Rusko.

Kultura
Ukrajinská kultura vyrůstá z křesťanských tradic, především z
pravoslaví, ale také z řeckého katolictví. Z dob Kyjevské Rusi společné
kořeny s běloruskou a ruskou kulturou; ruský vliv je v ukrajinské
kultuře trvale a silně přítomný. Významný je také přínos někdejší
početné židovské menšiny (na Ukrajině se mj. zrodilo chasidské hnutí) a
muslimů zejména na Krymu. V době polské nadvlády na pravobřežní
Ukrajině se hojně prosazovaly polské vlivy, které jsou patrny např. v
ukrajinské slovní zásobě.

V 19. století byla ukrajinská kultura a ukrajinština utlačována ze strany

carského Ruska, jehož zájmem bylo celé území rusifikovat. Přesto se
ukrajinskému národnímu obrození podařilo etablovat spisovnou
ukrajinštinu (průkopnickým dílem byla Aeneida Ivana Kotljarevského a
o něco později také básně Tarase Ševčenka, jehož sochu dnes najdeme
v téměř každém ukrajinském městě); poté, co byl v ruské části vydán
dokonce zákaz používání ukrajinštiny, přesunuly se emancipační snahy
ukrajinských spisovatelů a politiků do liberálnější habsburské části
země – Haliče a Bukoviny. Ani 20. století nepřineslo ukrajinské kultuře
příznivé prostředí, neboť rusifikace probíhala i v éře SSSR (do roku
1991). Proto jsou národní otázky v současném ukrajinském umění stále
živé. Mezi současné autory, jejichž díla jsou hojně překládána, patří
např. Oksana Zabužko či Jurij Andruchovyč.
I. světová válka a snaha o nezávislost
V době konce první světové války a v průběhu ruské občanské
války bylo na části ukrajinského území sestaveno několik
ukrajinských vlád. První ukrajinská republika (UNR) existovala
v letech 1917–1919 a zanikla hlavně kvůli vměšování se
ruských bolševiků. Prvním ukrajinským prezidentem byl
historik, literát a filosof Mychajlo Hruševskyj. V boji o národní
samostatnost byli Ukrajinci poraženi: západní Ukrajina se v
letech 1920–1921 stala součástí Polska a v roce 1922 vznikla
Ukrajinská SSR jako satelitní, loutkový stát SSSR s hlavním
městem ve východoukrajinském Charkově. Roku 1927 se ve
Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z
vlasti. Tito založili Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN),
jež významně zasahovala do dalšího osudu Ukrajiny.
Vodstvo
Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Většina řek patří
do úmoří Azovského a Černého moře, jen 4 % území náleží k
úmoří Baltského moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr
(ukrajinsky Dnipro) s hlavními přítoky Pripjať, Desna a
Inhulec), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě
části. Východní Ukrajinou protéká Severní Doněc, přítok Donu.
Další velké řeky jsou Prut, Dněstr a Jižní Buh. Velké řeky jsou
využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie:
zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad
s hydroelektrárnami, z nichž nejznámější je DněproGES v
Záporoží; největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní
nádrž.

Největší ukrajinská jezera jsou Budžaku v údolích Dunaje

(Jalpuh, Kahul). Větší jezera a limany se rozkládají na pobřeží
Černého a Azovského moře; největší z nich je Dněsterský (360
km²), největší neumělá vodní plocha Ukrajiny. Ve Volyni a
Polesí je mnoho krasových jezer; v Ukrajinských Karpatech je
nejvýznamnější jezero Synevyr.

Národnostní složení
K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8 % obyvatelstva Ukrajiny
(2001); kromě Krymu, kde žijí především Rusové (58,5 %), tvoří
Ukrajinci ve všech oblastech nadpoloviční většinu; v Haliči,
Volyni a Podolí pak jejich podíl přesahuje 90 %. Největší
zastoupení Rusů vykazuje oblast Luhanská (39 %), Doněcká
(38 %) a Charkovská (26%). Nejvýznamnější rumunskou
menšinu má Bukovina (Černovická oblast). Etnicky
nejrozrůzněnějším krajem je Budžak, kde kromě Ukrajinců a
Rusů žije 21% menšina besarabských Bulharů a 4% menšina
Gagauzů. V Zakarpatí žije významná maďarská menšina.
Karpatští Rusíni (Huculové, Lemkové a další) nebyli při
oficiálním sčítání počítáni za samostatný národ a přihlásili se
tedy většinou k ukrajinské národnosti. Na severozápadní
Ukrajině dosud žije několik set volyňských Čechů, několik
vesnic s převážně českým obyvatelstvem je i na jihu země.
zdroje: google, wikipedia, google obrázky.