1) Vietnam 21.2.

-nboensk pedstavy, praktiky

-nsk a indick vliv
-osamostatnn po pdu dynastie Thang

Severn zvislost
-Vietnam patil pod nu
-zrod Vietnamsk kultury a jazyka 1000 let

Od 10.-19.st.
-vce zem, samostatnost
2.pol.19st. zkolonizovala Francie
vliv Evropsk kultury

-synkretismus je nejtypitj, protoe na n psobilo mnoho vliv a kultur, tak si vybrali, co

se jim lbilo

Animismus
-sla duevn, sla pedmt
-uctvn pedk- pe a ti je pak ochrauj, prosperita
-kdy se nestarmzl duchov
-mohou se z nich stt bostva
-amansk kulty

3 uen: konfucianismus, buddhismus, taoismus

Obdob severn zvislosti

-jen sever dnenho Vietnamu, anam
2.,1 st.p.n.l. Chan jen dan, jinak klid
9.-25.st. boje v nlidi odeli na jih
-sprvci je uili rituly, orat, atd. tzv. barbary svatebn Levirt- zeme mu eny enu zdd
jeho bratr, praktikovno ve Vietnamu, ale nelbilo se to n

Konfucianismus
-1.propagtor a sprvce SHI XIE, udrel oblast v mru, zakladatel kol, pak z nj udlali
bostvo
Buddismus
-Mahajnov-idel Bodhisatvy=doshl osvcen a pomh dalm
-2 teorie
1. z Indie pmo, Ashoka vyslal buddha, mise do jihovchodn Asie

1
2. z ny za vchodn Chan
-1.,2. Stl.p.n.l. plno klter
-dobe se adaptoval na mstn nboensk pedstavy, uctvaj se spolen

Povst Man Naong ena, o vzniku kultu 4 buddh: dala sv dt do kmene, a byla star, tak
kmen z eky lehce vytla a udlali 4 sloupy buddh a kmen

Monzi- napsal traktt o dvodech a pochybnostech- Li huoLun pro je dobr bt buddhistou,

nejstar Vietnamsk autor
+ Zen buddhismus- kola Vinitarui
Taoismus
-lid nejedli obil

Obdob dynastie L Tran

-osamostatnn, pokraovali v nskm vzoru sttn ideologie- Buddhismus
-1.panovnk byl sirotek v buddhistickm klteru
-mnii plnili i diplomatick funkce

Za dynastie Thanch
-vc Taoismu
-panovnk zaloil zenovou sektu
-Zkon vldy mladho a starho vldce= vldli spolu chvli, a pak star odeel do kltera
-konfucinstv- chrm literatury zaloen 1070
-zkouky 1.zznam 1075 literti
-nsk kalend, tituly, rituly byly hlavn konfucinsk

Obdob dynastie Ming

-zase Vietnam pod nou na 20 let, stejn administrativa, koly, ne moc odpor, znali klasiky,
stejn zkouky

Obdob dynastie Le
-nahrazen buddhismu neokonfucinstvm, 16.st.
-nejslavnj panovnk Le Thnh Tong- zaloil ministerstva, zkouky literrn, konfucinsk
-16.-18.st. rozdlen na 2 plky 2 rod
-konfucinsk zpsob sprvy sttu zstal, chybla jim vlastn literatura nepipadali si
vzdlan, oproti n a civilizovan, nemli poezii
Zakladatel vietnamsk civilizace generl Zhao Tuo, stt Nam Viet
-Legenda o krli Hung=naroubovat, pizpsobit, vietnamsk mtus na nsk djiny, Lac Long
Quan= dra pn, Au Co=vla jin, mli 100 dti z vajec, mu=pedci
Nboensk pedstavy
-bostva hradeb a pkop

2
-15.-19.st. Mingov zavedli, stali se z nich obecn ochrann bostva, Thah Keang, vce
bostev je podzeno panovnkovi a neme se s nima setkat, ovit na ministertvu obad

buddhismus pevldal u lid nadle; Pat han =lid mohli darovat majetek klteru, kdy po
jejich smrti bude provdt obad na jejich den smrti

Kult pedk
-v musk linii udrovn
-prakticky ho zajiuj eny (vymuj aj)
-kurtiny, 1. a 15. Den lunrnho msce- obtiny

Domc duchov- Ong Tac

-kuchysk bh, pdy a domu- trojnoka
-bostva pdy- obti ped . Doma, zahjen zemdlskch prac

Kult 100 duch- Than

-prodn, ensk, historick postavy (enhumerizace= z boskch dlaj historick postavy)
-Liuh ng= schopnosti duch reagovat na poadavky lid, plnit

Msta
-obecn svatyn-jen mui, konfucinstv
-pagoda- buddha
-chrmy/svatyn-palc, taoistick
-prvod- bostvo na nostkch
-obad- olt, e, bit hlavou o zem, obtiny a hostina
2) amanismus 28.2.
-Len dong (pekrtl noika u d)= dostat se do transu a skrze nj mluv duch
-pestrobarevn obleen, negativn vnman- mdia
-mus mt v sob amansk koen:
lehk- vyznaova kultu matek
tk-imitan ritul
musk/ensk- pak podle nich ti pohl. Duchov
zjistit, e m amansk koeny: psychick problmy, spleten vlasy, hysterie, transy po ivotn krizi
-pat pod amanismus:
Kult matek
=vietnamsk tradice, ensk bostva, nefritn csa, systm velk: Buan Jin, 3-4 matky, dvorn dmy,
princov
-stt se to snail omezovat
-te je nejdleitj princezna z 16.st.--> zahrnuta do sttnho panteonu
-60.-80.lta- zkaz- Komunistick reim, nien chrm, vech kult
-2004-zrovnoprvnn uctvn duch a historickch postav
-kult matek je oficiln uznan

3
-amansk praktiky- moc ne, nejde kontrolovat, jak medium se dostane a co bude kat

Dynastie Nguen (1802-1945)

-prbn kontroly bostev, celkem 13069
-korupn skandl 1811- 2 hodnosti pozmnili daje v historii bostev
-panovnk uznval a udloval tituly bostvm

20.st.
-Francouzi nezasahovali
-po 1945 proti FR, rozdlen zem na severn (komunistick) a jin (protikomunistick)
-1975- sjednocen
-1986 reformace- nbo.oiven vce propagandy, konformn, penze, pedstaven, sttn kontrola

Kesanstv
-1516 u portugalt obchodnci
-latimizovan zpis vietnamtiny
-Alexandre de Rhodes 1. Slovnk
-spor o rituly- nechtli se vzdt kultu pedk, konfucia
-Mattes Ricci-pizpsobit se jejich podmnkm
-Rius XII.- 1939- povolen jejich
-obchod se zbranmi- tolerovali kesansk misie
-pronsledovn kesan v 19.st.
-1887- Fr. Indona- katolictv bylo hlavn

Caodaismus
-synkretick nboenstv (budd., konf., hind., kes., judais.)
-vysvobodit se z cyklu pevtlen
-Alan Kardec- inspirace, tvrce spiritismu =vda povahou du
-Le Van Tring- 1.pape Cao
-skupina Cao Pham= mlad koloniln ednci, spiritualistick seance, kok

Buddhismus
-samsra, karma, univerzln lska, 5 zkaz
Konfucinstv
-3 principy, 5 ctnost
-mli vlastn bojov jednotky

3) Datong- great unity 7.3.

-literatura: Yearning for the lost paradle, Ljubljana- Asijsk studie
Datong in the imperial period
-poprv v 7 kapitole kapitoly Liyun z Liji
-moist concept (mohistick koncept)
-dynastie Han- konfucinstv

4
-xiaokang (poprv v Shijing)- je inferior to a datong society
-datong- society, ve kter se mli vichni dobe, mui mli prci, eny mli ve, co
potebovali, ve mli i vdovy, sirotci atd., vichni si byli rovni; dny rozdly mezi rasou,
tdou, dn vldci, boundaries budou shozeny
-xiaokang (a little ease)- nkolik lid, co kontrolovali dodrovn pravidel, volme si je, jsme
ruled by empire houses; je star ne datong, zmnka u v Shijing- anov jsou divine
people, vlastn jsme se vrtili zase zpt k xiaokang, meme se ale zase vrtit k datong, kdy
to lo i naopak
-kapitola Daxue- the ancients who wished to manifest thein clear character to the world will
bring order to thein states, will regulace families, personal lives atd. atd. sincirelly
kombinace datong, xiakang, daxue datong will be model for the entire Word
-konfucinstv- stt se modelem pro vechny

Datong in the transistory period of the empire to the Republic

-Wei Yuan- studoval zpadn vojenstv, aby udrel pozici ny, je to jedin jak doshnout
datong
-Wang Tao (19.st.)- studoval zpadn kulturu, jej soust je vojenstv- zhong ti xi yong
(china as essence and west as function ???)- keep china as essence, while using things,
konwledge from western society possibility as modernity
-nov situace bude datong
-teorie 3 vk san shi, borrowed from the Gongyang zhuan: 1) The age of disorder (juluan)
19.st., 2) The age of growing peace (shengping), 3) The age of universal peace (taiping)
-Hong Xiuquan-datong attains a socialist interpretation, kal, e je druhm synem Boha a e
mus zachrnit nu; sna se formovat alternativu k tradinmu politickmu systmu, kter
zakld na cizm nboenstv- kesanstv (nboenstv rovnosti); dvat chudm, tm e bere
bohatm
-Kang Youwei- kniha o datong, teorie 3 vk, interpretovna jako age of Chinese egoism
(byla sama o sob a nezleelo ji na Evrop), the age of resistence against western forces,
and the age of a triumphant China that will be the center of the world again
-the growth of ren will reset in datong Word, abolishing 9 boundaries: nation,
class, race, sex, family, occupation, disorder (equality for the law), kind (mammals, fish and
human), suffering through applying ren; aby ve bylo equal
-kesanstv definovno jako nboenstv (zongjiao), konfucinstv by mlo bt
pemnno na guojiao= natioal religion aby na byla zase great again; konfucinstv
z ortopraxe do ortodoxie (guojiao)
-Sun Yat-sen (1.pol. 20 st.)- san min zhuyi- leads to datong society (The three peoples
principles shall be our guiding faith to buil the republic and advance to the datong)-politick,
wellfare program, pro lidi ten free peoples principles
-yi dang jian guo- nechci rule the country, ale built the country, recreate state

Datong in the peoples republic of china

5
-Mao Zedong (1893-1976)
-combination of free confucian ages with the five phases of marxist history
-under the leadership of the working class anf the communist party, form an
sgricultural into an industrial country, and from a new- democratic into a socialist and
communist society, abolish classes and realize the great unity datong
-revaluation of moism- vichni jsou si rovni- brt bohatm a dvat chudm
-Zhou enlai- socialist patriotism is not a narrow nationalism, but a patriotism aimed to
strengthten national pride under the guidance of internationalism

Datong and New confucianism

-Xiong Shili- combining the doctrine of nei sheng with the doctrine of wai wang, in order to
realize datong
-Tang Junyi- diference between equality and harmony; equality is the wrong way, it will not
be through communist regime, we have to be in harmony

-->renesensistic movement in china ??, classic thinking

4) Mongolt koovnci 14.3.

-nboenstv-pvodn koovn nboenstv- vliv tibetskho buddhismu (dnes ve mstech)
-mongolsko-vnitrozem, drsn podmnky
-koovnci- docela mlad, 2tis. P.n.l., pstovn, zemdlstv; doba bronzov-men doba
ledov, zmna podneb, nemon zemdlstv, zklad ivobyt je dobytek (kon, velbloudi,
ovce, kozy, hovz dobytek-jak, krva)
-sezonn koovn-podle ronho obdob, dnes statick koovn
-kamenn ohrdky pro ovce- dobytek nem stje- vysokonoz mohou bt v zim venku, ovce
a kozy mus bt ohrdky-mikroklima
-ij v jurtch- bydl uzpsoben ke koovn, devn rozkldac konstrukce, rozlo se a ta
ochrana je devo a pls a pltno, slo se za hodinu
-stda kon
-rovnost mezi pohlavmi
-topivo je suen trus- argan
-mal msta jako sprvn centra i se kolama- internt
-dve se nejedlo v lt maso a jedli se jen mln vrobky
nboenstv:
-jurta-ochrana ped ivly, ale zrove jsou spojeni s prodou neustle
-tenger hangai-nebe zem, dvojice, nebe jako otec, zem jako matka, lidi a bytosti
jsou dti nebe a zem
-pnov ek a hor-nus savdag- bostva mst v krajin, bostva hor a ek, 5 posvtnch
hor- Otgontenger-centrln hora; nechod na ty hory, protoe se jich boj, jsou
posvtn; legendy o zjeven pn hory

6
 -bostva zem a vod-lus-pnov vody, ek, jezer i zem, podoby ryb, had, jsou
hodn obvan
-ohe-oiujc prostedek
-bostva hodn, ale lovk je nesm natvat; ale jsou msta, kterm se k divok- pn toho
msta m zlou povahu, nic z tch mst neodnet, lidi kdy tam usnout tak se zblzn
-dal bytosti, sly, energie-neviditeln vci, schovan vci- kodliv duchov, sly, nespokojen
due mrtvch, duch liky-zlob dti, nco co se vrh/vrhn-energie
-komunikace lidi-bostvo-oboustrann- znamen, dleitost sn, varujc znamen, jazyk,
jmna
-ovoo- hromada kamen-omotan modrma tkama, na vrcholcch hor, ale u tch
posvtnch je to teba v plce, u velkch jezer, ek; vykonn obti; kdy se jde kolem nho
musme se zastavit a obejt ho a pihodit kmen nebo sr

5)Mongolsko pokraovn 21.3.

-jazyk-dleit prostedek pro komunikaci; vysloven slovo m svj vlastn vznam, co se k
tak to nkde nco udl; nemluv o patnch vcech, protoe v, e se to stane, kdy o tom
budou mluvit, mluv se o tom dobe; patn vci se kaj opisem; nepouvaj nadvky;
hodn tabu, vci, kter se pmo neopisuj- medvd (ddeek), vlk (stepn zve, pes), smrt,
pohbvn; nen dobr kat ani pli dobr vci, moc chvlit, pin smlu
-tabu kolem dt, pitahuj zl sly, nikdy se nek to je hezk mimino, ale to je okliv
-jmna- spojeno s vlastnostmi, kdytak se jmno zmn, kdy neprospv, tabu jmna: maj
psobit to, e si zl sly toho dtte nevimnou, kryc jmna- patn pes
-pedstava morlky: nemaj morlku, nemaj morln pravidla, kter by se vtpovala dtem,
maj vci, o kterch se k, e jsou hch- vci co souvis s prodou- zabjen malch zvtek,
zneiovn vody (natvn vodnho bostva, vodu si mus vzt z ndre a tam vodu pout),
bu dobrm lovkem- chpat kontexty a chpat jak se situace mn- vznam v situaci
: vchova dt je autoritativn- dti poslouchaj, nikdo se jich na nic nept,
pozoruj, star je vdy autorita, vci se kaj tak, jak je to vhodn v situaci
: pragmatick morlka ohledn sexu a vztazch, eny aby nezstvaly
samy, bralo se i to, kdy ml vc manelek
: rituln istota- existuj vci ist (horn polovina tla) a neist (doln
polovina tla)- hii mori (vtrn k)- ivotn energie, st due, kter je dleit pro lidsk
ivot, zvisl na istch vcech; vtrn k si lehne- kdy si dme boty pod hlavu, kdy se
ms vci neist z doln poloviny s istou s horn polovinou

HISTORIE
-2tis.p.n.l. -dochovny hroby, kupa kamen a kolem n ohrdka, u nich podlouhl kameny
vytyen; jelen kameny-to jsou ty podlouhl kameny, mou to bt sobi sp, jsou
diagonln a nahoe oddlen tekama a nahoe je slunce a msc a dole je ps na zbran,
symbolizuje tedy i zrove lidskou postavu

7
-3st.p.k.-2st.n.l.- Xiongnu- severn soused ny, dynastie Han v dob jejich expanze, Xiognu
pemoena a st byla pod vldou ny a st koovala a utekla; uctvaj nebe, zemi, slunce,
msc a hvzdy, obtuj pedkm, vtci- bez nich nic vldce nepodnikne, bez jejich
doporuen (sima Qian toto napsal)
-5-6st. Rouran- moc toho nevme o nich
-6-8st. Orchont turci (dohromady turci vldli od 6.-9.st.)- prvn turkint vldci, vlivn stt
-8.-9.-st.-Ujgui- tureck vldci
turci: mluvili turkickm jazykem, prvn koovnci od kterch mme zprvy v jejich
vlastnm jazyce- tureck runy (dochovno- iny vldc, kosmologie)- nahoe modr
nebe,dole ed zem, kdy byli stvoeny, mezi nimi vznikli synov lidt; dal pojmy: nco o
vod, nebe, svat zem, les, Umai- jmno bohyn
-12.st.- Mongolsk e- v v jednoho boha, neuctvaj ho obady, za hch povauj zabt
ptky, lehat kon biem, ale smilnit a zabjet lidi nepovauj za hch, maj vtce

Ciz vlivy- nboenstv

-koovnick kultury hodn oteven a snadno pijmali jin novosti a rychle zapomnali
-nenajdeme tedy dn stopy o nich
-nejstarm vlivem byl buddhismus, Yuezhi cesta buddhismu do ny, Kanika I. prvn vldce
a stoupenec a iitel buddhismu, buddhistick kltery
-obdob Turk-budd.sttn uen, chtli, ale nestalo se
-14st. za mongolsk e- chubilajchn- chtl buddhismus tibetsk
-manicheismus a nestorinsk kesanstv- ili to sogdov-rnsk nrod, 8.st. pijet
manicheismu jako sttnho nboenstv, nesto.nb. karibsk ozy, nestorinsk ke
nalezen v ordosu (severn na)
+ amanismus

6) JAPONSK BUDDHISMUS 28.3.

HANDOUTY
-5.-6.st., stt
buddhismus vychz z dvou kronik: Kodiki (538 st.-pijet buddhismu z Pake)- je jim to
bli, Nihondoki
pichz z Korejskho Pake, nstroj na harmonizaci vesmru-japonci o to stli
-sttn kult (pro pijet buddhismu)-mobilizace ochrannch mocnost-nebesk vldce, nauka
Obdob ASUKA (6.-7st.)
-otoku Taii korunn princ a klter Horj-di, pavilon sn (je v nm socha Kuse
Kannon Avalokitvara Vykupitele- nen oteven pro veejnost)
-princ: len panovnickho rodu, peduren stt se vladaem, pijet univerzlnho
nboenstv, je autorem: komente k Strm- Lotosov, stava o 17ti ncch;
buddhismus byl zkladn oporou budovn sttu
-wa- harmonie- nejklovj v japonsk historii, estetice atd.
Obdob NARA (710-84)

8
 -ohromn chrmy, irok ulice, ohromen svta- klter Tdai-di
-csa mu- nominln zakladatel Tdai-di
-752-v Tdai-di se konal ritul otevrn Buddhovch o (velk socha
Mahivairany-kosmick buddha; klter ml bt centrem veho a mly se tam
sbhat vechny sly buddh a zrove i ti vky, stra kvtinovch ozdob-zklady tto
teorie)
-nejvt vzept buddhismu
-mnich Dkj-usurptor moci, vsugeroval csaovn sen o tom, e duchovn by ml
usednout na trn- pouen, e je poteba mt crkevn instituce pod kontrolou a byl
pijat stavn zkon- z dvodu psychick lability nen mon, aby na trn usedla ena
-pesunut hlavnho msta do Heian-kj (dnen Kjto, zaloen 794-hlavn msto
japonsk kultury)
OBDOB HEIAN
-hora Hiei na n klter Enrajku-di
-Hiei-zan hora-1) matesk hora (osamostatnili se odtud dal proudy buddhismu),
kola Tendai-prvoplatn instituce, kter byla prvn nezvisl na sttu; 2) mocensk
centrum, spojuje se tu duchovn moc a ekonomickou a politickou; 3) 1571-cel klter
i hora srovnny se zem
-Sai-patriarcha zakladatel koly Tendai; spolupracovnk csae Hokke-kj ; kukuh-
poklad sttu- lovk kter, dobe mysl, mluv a kon mus proj vcvikem
duchovnm i fyzickm, aby se to jeho pedsevzet stalo nezvratnm; bosacu-s-
bodhisatvovsk mnich, pipravuje mnicha sluebnka, zavr duchovn ppravu a vrac
se zpt do civilizace, aby se stal teba sprvcem, soudcem, uitelem.vytvoil 12ti
let program; zkladn spis: Lotosov stra- enkaimicuzen vyjden nauky a praxe
na hoe Hiei a stali se zkladem pro odvozovn kol + nen-bucu k tomu
ekaimicuzennenbucu
-hra Kja, praxe zaloen na esoterickm proudu ingon
-klter Kongbu-di- vychz z toho poutnci, zakladatel Kkai hlsal nauku o tom jak
se stt buddhou ve svm tle
-mandala Lna -Kong-kai a hromoklnu- Vadra-dhtu
POSLEDN FZE HIEAI
Chrm Bjd-in- 1052-Posledn vk zkona- Mapp- nen buddha a i jeho
nauka je mrtv, nikdo ji nerozum a nikdo se ned zsadami; Buddha Amida-
nekonen jas a nekonen ivot, ist zem
-Tariki- inran- in-din- sven mysl, kdy lovk dopust mapp stane se przdnou
ndobou a namsto jeho mysli pijde mysl buddhova a msto tla, kterho s evdm
pijde tlo buddhovo
-koncept ist zem (dzdo) jako alternativa buddhovsk zem (bukkokn)
Kamakura
-vrchol hnut nboensk japonsk reformace- vznikaj modern odnoe (ist zem,
Zen), zen-forma praxe--rinzai kola (mnich Eisai) a st kola (mnich Dgen) zenov

9
 -v kadm okamiku by se ml lovk ml rozhodnout jednou pro vdy a jt po tom
-vrchol zenu- u-di- asobyt- byt a as je tot- Dgen, krsa ptomn v pomjivosti
-f-do-ekosystm, socio-ekosystm, prosted se svou moc a japonizuje to
jap.buddhismus je prax- tlesn sloka je dleit a naukou; to, co je nov se pid navrch
jakoby
lenitost jap.budd.- oka st, jsou provzny vechny nauky

4.4.
7) JAPONSKO
-17.-18.st.
-Tokugawsk (neo)konfucianismus

Historicko- spoleensk kontext

-sjednocen Japonska 1644
-situace v zemi- obdob vlcch stt/knectv> poteba du
-1568 potek sjednocen zem
-edikty Tojotomi Hidehoiho
-stratifikace spolenosti (oddlil rolnky od samuraj)
-jasn vlastnick vztahy na pd a dan- zklad stability
-Tokugawa Iejasu (byl buddhista) zakld 1603 ogunt Tokugawa
-tokugawsk reim- bakuhan taisei
-spoleensk jednotka je rod (prvorozenectv- byl sprvcem majetku, nebyl vlastnkem, hierarchick
struktura), kdy prvorozen nebyl dost dobr, tak byl systm adopc
-samurajov- intelekt
-nemli zkoukov systm- nefungovalo to

-v duchovn oblasti (etice, morlce, nb.) penos tit zjmu od jedince k organizaci spolenosti
jako celku
-obecn pedpoklady pro pijet marginlnho neokonfucionismu
-lkal systm zsad pesnho hodnocen politickch in a sprvnho hodnocen lidskho
jednn
-zdroje: Hovory + koment pro sungsk autory + komente
-eklektick charakter, od 16 st. vliv u Siho (z 12.st.):
-draz na odpovdn spoleensk ivot
-racionln a univerzln pojet a srozumitelnost ty knih- oproti Pti klasikm
-ddinost
-spojen teorie s prax
-charakter tokugawskho mylen
-vldou neregulovan, ale proreimn
-zjem o spoleenskou realitu > velmi rigidn (i osobn) vztahy v cel spolenosti
Tokugawsk ogunt a neokonfucianismus
-nebyl systematick a trval podpora neokonfucianismu
-konfucinsk vztahy prostoupily spolenost, formulovaly vztahy v rmci rodin rod, maneli,
sourozenci

10
-ogunt vyerpval knata (kad kne musel rok strvit v Edu v rezidenci a musel mt pedepsan
poet sluebnk a rok thnul zase zpt a v Edu nechal svou manelku a dti)
-Iejasu- mezi mnichy Kjtu se pohybuje okruh lid, kte studovali nsk klasiky, jsou to nositel
sttotvornch ideologi, hlavn myslitel:
-Fudiwara Seika (1561-1619)
-pednel Iejasuovi jak je vhodn uspodat stt, kariru odmtl, doporuil:
-Hajai Razan
-mnich a uenec, od roku 1607 v Iejasuovch slubch
-tvorba dokument: 1635 Zkonk vojensk lechty
-psal djiny: Celistv zrcadlo, djiny na dynastie
-1630- zakld soukromou kolu heik v Edu
-tradice historickch spis
-jeho nauka: rozshl znalosti, ale mlo originality
-cesta nebes: nebesa zapojena do zen zem + benevolentn vldce,
pirozen hierarchick uspodn spolenosti
-renesance int (Dimmu)
-jeho ri-ki (ri- pirozen chod vc, chod to tak, ki- materiln rovina)> kad
je schopen plnit sv spoleensk povinnosti- pt vztah (gorim)-vldce-poddan, manel-manelka,
otec-syn, ptel, mlad-star, pt ctnost- benevolence, povinnost, (d, ritu) obadnost, znalosti,
dvra vi ptelm)- dosadil si tam politickou povinnost mezi pnem a poddanm
Etika jedince
-zkony vesmru i lidsk etiky ovldny stejnmi zkony, princip ri
-v lovku pirozen dobr podstata, imanentn dobro (ri)- je mu vrozeno, neklade pekky pi
plnn rol+ kvalita od nebes- vysvtluje rzn psychologick vlastnosti, ntura (vzno na tlo)
-vztah ri a kiplnit si sociln roli pstovnm ki (kad m potencil) projevy prostednictvm pti
ctnost
-clem: sebekultivace a potlaen/ ovldn osobnch emoc
-na to napojeny pojmy- pstovat sm sebe, uspodat si svj dm/rod, ovldat zemi (lno), sttn
rovina- udrovn mru v cel i
-zkladem: Meng- geniovo uen o 4 vhonkch, klkch- benevolence, smysl pro spravedlnost,
obadnost, poznn =pedpoklad o tom, e lovk je dobr

Nakae Tdu
-sociln angaovanost- pro vechny
-draz na sprvn jednn podle msta, asu, postaven
-zachovn hodnotov? Autonomie skrz peliv studium morlnch kritri (kad me dospt
k odlinm zmrm, rozpor mezi filo.vymi principy a togukowskmi principy)
monost rozporu vych princip a dobovch zvyk
-pozdji odklon k subjektivit (kult) (jmeigaku) a vnitn sprvnos
-odklon k WJM?
-uen srdce to vymyslel- etick nauka, osvtov, irok nzev pro osvtov mylen, kter vyzvali
k zulechovn charakteru

Kumazawa Banzan
-dal benevolenci, nevydan radil politikm

11
-podezvn jako soutepen Wang Jang Ming

Jamazaki Ansai
-slouit zsady u Siho s tradic- vrn plnn spol.zvazk- cta, obezetnost, draz na vnj
projev (u u Siho cta pouze pedpokladem pro hlubok, osobn ptrn (morlka?)
-nastolen idel sociln hodnotov konvergence
-meibun- spoleensk postaven, dl, kter vyplv z nzvu toho postaven

kola starho uen- Kogaku

-z rozporu mezi emocionln a intelektuln strnkou
-pry s u Si a pmo ke konfucinskm klasikm (osobn etika)

Jamaga Sok
-tma: sluba pnovi, v Edu velmi populrn
-kodifikace (bu)id, mluvil jen o id (kodex samuraje)- cesta samuraje, samuraj =vzor ostatnm
-skromnost, elitn jednn, pe o druh- kdy smji tasit me, jak se maj chovat- nositel cti
-obrana mru- jejich spoleensk povinnost

It Dinsai
-ztotonn jedince s morlnost, smysl a obsah morlky v cel i
-sebekultivace a souznn s dem> vliv na ostatn (zancen uvnit, spravedlnost navenek), morlka
podzena elu (harmonie, chov se pirozen dobe)
-dobro nen vrozeno> je poteba usilovn pracovat
-smysl rozvoje- dosahovat prospchu pro ostatn
-oddlen osobnch pocit od spoleenskch dsledk jednn

Ogj Sorai (1666-1728)

-otzka: KDE hledat nzorov vchodisko pro etick jednn?
-popel kosmick d
-lovk a s nm sociln normy byly stvoeny
-vchodiskem je klasick filologie
-lid tte
-cesta nen vrozen, je vnj; djiny maj potek a jsou formovny
-politizace konfucianismu- jednn s njakm politickm elem
-prakticky transformoval Cestu nebes v Cestu lovka
-vldce me jednat i proti principu- v zjmu je toti udren mru pro lid
-osobn morlka- kdo chce ovldat druh, mus ovldat sebe
-2 prvn kauzy- rozpor mezi subjektivnm osobnm jednnm a zkony zem (rolnk vs. 47 rnin)
-ideln humnnost znali pouze dvn krlov, vbec nen nikomu imanentn
-elem stvoen cesty- vytvoil k rozvoji ctnost u lidu

8) Korea- Buddhismus

12
Kogurho (372) pijet
-kroniky, zznamy o existenci B., je Buddhistick
-B. pes Koreu do Japonska
-3 krlovstv, centralizovn z kmen

Pedn Qin a csa FuJian

-stavba klter, soch B.
-Sanlum 5/6 st. mnii, Singnang mnich, Nirvvon stra

pionn a vojensk aktivity mnich- mnich se vetel na dvr Pake, armdy

-Hjeda- uitel prince otoku

Pake
-2. Krlovstv pijm B.
-392- krl naizuje uctvat B. a zskat tak tst
-526- mnichse vrt z Indie s texty Abhidharmy a Vinaji
-599- krl Pop zakazuje zabjen zvat
-552- penos do Japonska- klan Soga

Silla
-3. Krlovstv
-Krl vs. lechta- na odpor
-Krl Pophung- centralizace, zkonk, ednick, systm, zaveden r, obleen, stav se nejvc
kltery

Po pijet
-kult kjamunho, kult maitrei- pijde spasitel, kult akravarti- spasitel svt, nboensk
praxe ze Silly
-krlov odchzeli do klter na konci ivota

-organizace Hwaeang
-mnich Wongwang- 5 svtskch pedpis:
-vrnost panovnkovi, oddanost rodim, dvra mezi pteli, neutkat z bitvy,
rozliovat pi zabjen (vc konfucinsk

Vznamn mnii
-Wongwang
-adang- zakladatel vinaji z ny a ordinan trauma
-Uisang- zakladatel tradice Huayan, vztahy jsoucen, komick etzec, bse Diagram

13
-Wonhjo-probuzen v jeskyni, ve tvo mysl, napsal komente ke vemu, harmonizace spor

Chan
-jdrem k.buddmismu x Kjada- druh smr
-Pomnang- zakladatel
-postupn probuzen (severn kola)

Korjo 918-1391)
-B.sttn nboenstv, stt chrn b.
-Tripitaka Koreana (B. knon do devnch desek)karma, ochrana zem
-1 pedpis krle Tchadoa
1.stavba kltr- ob koly
2. nsledovn Tosona
3.B. ceremonie

Geomantie
=stavba staveb B.--> pomoct energii v zemi, mistr Toou

-systm wangsa- misti mnii radili krli

-systm zkouek, mnisk dy

koly
-formovn do 1. du ogjedongu
inuloitn B., reformovan skupina mnich (korupce du)

-praxe tradice Imde- meditace

oson
-konfucinstv sttn
-zatek oprese B.
-sluovn d do 2: Sondong- obrann, Kjodong- doktrinln
-konfiskace, omezovn lidkch zdroj= zanikn klter, konfiskace pdy ve prospch krle
nebo konf. Instituc
-oficiln zkaz B. pohebnch obad
-mnii nesm do mst
-B. se udrel v lidovch vrstvch

(1. Korejsk psmo v B. bsnch)

-Hamko Kihua- rdce krle

V dob krize

14
-Imdiusk vlky= Japonsko ni koreu
mnisk armda, krtk zlepen
vznik hierarchie po cel zemi zase
-Sosan- velitel armdy, Zrcadlo zenu- kniha

3dln prce: zenov meditace, stry a zpv manter jmen buddky amithbu

Rituly
-s duchy, tance, hudba, prodn ivly

Premodern doba
-B. Japonsk
-Ddo in
-zruen zkaz vstup mnich do mst 1894
-1910 Japonsko pebr K. kltery a pdu
-populrn protestantsk kesanstv
-reformn hnut
-rozdlen na 2 dy: Wona a Imde
-postaven se proti Japoncm, kola Sot chce tam
-pimli b mnichy se enit purifikan hnut zase celibt
-synkreze- amanismus, konf., taoismus

9) Konfucianismus v Koreji- handout v telefonu 18.4.

-star konfucianismus- Jiugjo
-neo konfucianismus- Sonniha- pirozenost a princip, Dusiho mylen
-spousta mt

Prvnch 10 stolet
-konfu. minimln vliv, pchoz nboenstv se nabaluj na pvodn podklad, i konfu. se
narouboval na toto mylen (duchov a tak)
-piel ve 4.st. a neujal se- nebyl poteba, uen nebylo poteba; ujal se jen mezi pr lidmi
-pvodn nboenstv- amansk pedstavy, konfucinstv nemlo co nabdnout

Od 10.-14 st. Korjo krlovstv

-pevzal z ny, co bylo uiten i vzdlanost, k buddhismu (udl z ns lovka) se pidal
konfucianismus (vyvauje osobnostn sloku, tben rozumu)
-prvn kolsk ady, tvo s kurikula, co se m st a co ne
-vypisovny ednick zkouky
13.st. Dusinstv
-praktick uen, aplikovateln na model spolenosti a kolsk systm

15
od 14.st.- (osoun???)
-zaloen nov ideje sttu, konfucinstv
-vytven novho spoleenskho modelu, vztahuje se k idelu nskho dvnovku, dvme
se zpt k starm vldcm, csam, korejsk krl ml bt jako oni
-aplikace 5 zkonnch vztah, strukturuj to, kad sloka m sv povinnosti, nemaj pak
problm s Nebesy
-pravidla pro spolenost, jsou odstupovan: povinnosti, pro rzn spol.vrstvy: pravidla pro
obecn lid- obrzky, pravidla pro vy vrstvu- detaily
-zvis to na ritulech, spolenost si je vytvoila- karie- rodinn rituly, jsou 4: po narozen,
splnoletnn, svatba, pohebn obad; pokud nkdo neudlal ritul dobe, byl nahlen;
spolenosti, kter vybraly penze na ty rituly
zkonky- pravidla spravovn sttu, musela dbt na rodinn prvo (pirozen), nsk
prvo; zvykov prvo pevldlo nakonec
zkonky 15.-19. st., pak zmny, aktualizovan kadch 60 let
-16.st. zmna prva u en (neokonfucianismus a zkonky to udlaly) ddili jen muov,
primogenitura (nejstar syn dd), vymezen hlavnch a vedlejch rod, genealogie; legitimn
nebo nelegitimn potomci
-koncept asijsk eny- pan domu, omezovan
-omezovny i dti- museli se uit od 5-6 let, nejvy sloky obyvatelstva, studovn jasn
vymezeno, zan uebnic tisce znak, uebnice na procvien znak a prvn cvien pro
hlupky (zklady socializace, geografie, historie, ivot v rodin)- mtus- Korea je mal na
(vzdln), Konfucius chtl peplavat do Koreji z ny, sada knek, kter ukazuj co se dl m
uit- Mal uen, Velk uen, Konfucius, Mencius, Doktrnu stedu, konfucinsk knon:
(nemm to tady napsan pesn) S-ti, Li-ti (obady), iny dvnch vldc, I-ing, Jara a
podzimy
-uilit- Songgjungwan- rituly pro Konfucia, obrazy moudrch mu, studovalo se tu od
15/16 let, el studia: vzdlvn kter pinelo ad- statutrn a ekonomick zajitn
provdli se podvody
-zkouka: prokzat znalost koment sp ne vlastn mylen, studovali se teda sp pruky
ne samotn texty filosof
-zkouky trvaly tak do 29 let
-zkouky odstranni 1894 reformami

Vztah k jinm nboenstvm

-mocensko-ekonomick, pedtm byl buddhismus a kltery, pak konfucianismus a kltery
zkonfiskoval a rozdlil je mezi konfuciny a msto nich vznikaly konfucinsk akademie
-vztah k buddhismu je dodnes kritizovan- buddhismus kritizuj protoe nect panovnka a
rodie (pro k.dva hlavn vztahy), berou to jako zvrhl uen- buddha je vc ne panovnk a tak
nect panovnka a buddhist se nesm enit, tak nect rodie
-idel konfucina: mysl na vy celek
-sprvn uen- s tm pili konfucini

16
-buddhismus- ciz uen, konfucianismus je jejich, praktick uen, uiten
-ostatn uen- patn, pstovn vlastnho ega
-hereze a zvrhl uen-trestan

15/16 st. konfucianismus

-vlastn pojmy a problmy a tm nic nepispli k diskursu (s nou a Japonskem)
17/18 st.
-praktick vdy, sprvn, elov, prav uen- sirek
-18st. traktty na tmata: sociln reforma, reforma pdy
19.st.
-zabvaj se tm, aby zabrzdili oteven Koreje a oteven s kesanstv
-konfucini- mentln regres Koreje- zabrnili pronikni novch mylenek
20.st.
-tak konfucinsk- strci tradinho podku a spravedlnosti, vyjaduj se k zkonm
(jadern program, prva en)
21.st.
-konfucinstv m dodnes uritou vhu

Pojmy:
-hij- synovsk oddanost
oddanost vi starm, aby se Korejskm pipomnlo, jak se maj chovat, projevit
ctu vem kdo je star a vnmte tak i svou prci, postaven ve spolenosti
-loajalita
vztah vi krli, nadzenm, vi vlastn zemi, podniku, kole, spolenost
strukturovat takhle

10) Korejsk amanismus a lidov nboenstv 25.4.

-nboensk korea:
-buddhismus, konfucianismus, taoismus, kesanstv (katolicismus, protestantstv),
lidov nboenstv
-spolenost jn Koreje
-modern, urbanizovan, tradicionalistick, dynamick
Lidov nboenstv
-problm definice
-nboensk substrt
-problm hranic
-synkreze (buddhismus, nsk nboensk pedstavy, taoismus)
- x nco jinho je pvodn nboenstv Koreje (zkoumali to Japont etnografov,
angloamerit misioni, Korejci)

17
Dva dleit proudy:
-Animismus- pedmty maj svou dui, jsou iv (hory)
-amanismus mu
-musok mugjo, muismus
skal interpretace amanismu
-problematika etickch a enemickch pojm
-prolnn diskursu
-nsk tradice- koncept wu/mu
-zpadn tradice- amanismus, sibisk model, eliadovsk odkaz (popisuje jak by ml
amanismus vypadat
-Buddhistick tradice
Bostva/duchov
Zpadn koncept:
-Sin- bostvo i duch
-univerzln (jsou vude)
-Hananim/Hanailim/Hanunim- nebesk bostvo
-Obang angum- nebesk bostvo (siln a ochrann bostvo)
-Drak- vodn bostvo
-Horsk duch
-lokln (vesnice, objekt)
-ochrann bostva vesnic (duch pebv v destice, tabulce)
-duchov mstnch hor, ek, strom, moe atd.
-dal mstn duchov- lokln mty
-osobn
-duchov domu
-Songdu- bh domu, hlavn trm
-Samsin halmoni-porod, vnitn dm; i falick podoby
-Ponhjang sansin- ndoby (kvaen, fermentace)
-pedkov
Rzn zpsob interakce, komunikace/druhy ritulnch aktr
-eny (matky, babiky)- obti, uctvn, modlen (mui to nedlali)
-ednci- vron rituly
-Mugjok/mudang/paksu/omdngi- rituln specialist
Rituln specialist
-Mudang (nebo mansin)-vtinou ena
-jsou dva druhy Mudang:
-Ddin- Sesup (u se v rmci rodiny, provd rituly a pracuj s bostvy)
-Posedl- Kangsin (amansk nemoc, zane se divn chovat
-Donald Baker- (prvn dva podle Eliade) 1.extatick typ- let do sfry duch a
pak se vrt, 2.inverzn typ- je posednut a do nj vstoup duch3.typ-vtci (Donald Baker)
-geografick rozdly

18
 -posednut spe na Severu, ostatn na Jihu
Posednut a iniciace
-posednut
-fze zmaten- negativn vnj i vnitn symptomy
-vyhledn uitelky/uitele (sin-omoni, sin-abodi)
-pprava (ochrann duch-momdu, fze studenta- edong eda)
Ritul Kut
-komplexn ceremonie
-a nkolik aman
-hudebnci
-amansk psn- mty (nap. princezna Pari, pse o stvoen svta, zbavn narativy)
-prosby
Druhy ritulu
-Narim kut-inician ritul
-inogwi kut-ritul za mrtv
-Uhwan kut-litelsk
-Todang kut- ritul k mstnm duchm
-Sikkim kut- oistn ritul, ritul za zemel- li se regionln a dle typu mudang; oiuje se
samotn smrt, dm, nazlobenost ducha z toho, e zemel, to co si nese s sebou
-inogi/inokwi kut- ritul za odchod do zsvt (rj Sukhvat)
amansk svatyn
-kut tang-msto, kde se provd rituly, sin tang-msto, kde jsou duchov, kidowon-msto,
kam se chod modlit, om ip- vtrna
Vtn
-Sin om- posednut-vtba; vtn z pedmt- hzen re, penz; vtn pomoc ptk
-Yok hak- Yi jing
-Sadu-horoskop
Neo- amanismus?
-v Koreji neexistuje
-kontinuln iv tradice
-flexibilita
-podpora sttu
-okrajov vliv zpadnch proud neoamanismu
Kyberamanismus?
-marketing a propagace (dokumenty, bitter)
-online vtn
-diskuze- reflexe
-moc to nefunguje v Koreji

Synkreze- buddhismus
-buddhismus

19
-bostva (amitbha)
-architektura
-sdlen terminologie- chondo e
-sdlen
-vliv na ritul

11) Kesanstv v Koreji 2.5.

-Korea byla izolovan, jedin nositel nsk kultury a uzavela se, od 17st. dl je izolovan
(jenom Hamel se vrtil, strvil tam spousty let), a do 19 st. tam evropan nevkroili
-kesanstv si pinesli sami, bez mision (musme to takhle pijmout, jak to kaj)
-konec 18.st a kesan v Koreji
-prvn poktn byl Petr 1784- jel do Pekingu na misi a setkal se tam s pekingskm biskupem
a ten ho poktil a dal mu obrzky a pak vru il dl pes sv kamardy
-konfucianismus tomu nebyl naklonn
-kesanstv vnmno jako barbarstv
-ped kes. barbarsk zpadn uen, seznamovali se i s vdami mimo vru- matematika,
astrologie
-co je zajm na kes. : pro lidi, kte nebyli rovnoprvn, posmrtn ivot, zbaven se
utlaovatelnosti
-kes. 1742 bylo preventivn zakzno, ale dostalo se tam i pes to, e pape mluvil o
nesluitelnosti konfu a kes.
-prvn kes. bylo naden, odchylky od pravidel,nepochopen zklad
-Petr to pak vyloil po svm mezi kamardy a pak zaali slouit nedln mi, ale patn
-amatrsk
-cesty do Pekingu- zpesovali pedstavu
-1794- prvn mision z ny
-zaizovali si tak i domy podle kes.
1791-prvn problm- rituln poheb zakzal
-tkal se znm rodiny- umela kes. mamka, syn kes. a bude tolerovat jej vru, ale
vdl e to bude prser, hybridn ritul- konfu a kes dohromady, konfu tabulky splil
(obtovali jim, ve jim kali, zaruuje to rodovou linii), kdy on je splil tak se rodov linie
vzdal a nkdo to na nj prsknul a oni ho obsili
1801- zemel osvcen krl a nastoupil jeho nezletil syn a vldla za nj regentka a byla zl,
prvn istky kes., od nejvych pbuznch krle a po chud, kes. zlikvidovan- elita, co
umla st a pst (umel i mision z ny) nebo vyhnanstv a ostrov
-korejci a pape, napsali mu dopis, kdy dlali istky- argumenty pro to, e kes. je
zvrhl dopis na hedvb, zvac dopis
-druh fze: nem intelektuln vdce, ani dn jin- je hor jet ne ta druh (1801-
1839), chytali je, odchzeli do hor a tam kultivovali pdu (tabk)
-do 1850 se dreli celibtu, protoe si mysleli, e mus
-Matteo Ricci- jezuita a napsal spis Prav podstata pna na nebesch

20
-katechismy- psan tak, aby kad lovk se nauil rituly
-modlitby, oten, men
-1836- francouzt misioni, 1839 druh istka a oni umeli
-1884- oteven Koreje, svoboda vyznn

-konfu a kes stejn pojmoslov

-co mohlo konfu na kes vadit:
-bh, pape, krl- je to proti pvodn ideji, v Koreji maj ant (je to substance,
neukazuje se, me se projevit, ale nen vidt)
-biblick pravda, msta, kter nejsou obhajiteln, matouc Adam, Eva, Je; vyhnn
Adama z rje
-bel
Korejsk bel- m jednu nohu a je zl, v, kde sou poklady
-nebe, rj, peklo- pilo jim to smn, protoe konfu je zamen na ivot tady
-bh nen- podle konfu knih
-nprava lovka- co kes zakazuje- dosti
-nauka o jinm svt- rj, peklopro by se to uili, je to moc mystick
-troj neptel- vlastn tlo (konfu- to tak neme bt, dali nm to rodie), nepijmat
ady a slv (konfu tm jsme zavzn pedkm, musme to dlat), bel (konfu kdo kdy
nco takovho vidl?)
-rozebr desatero
-vaha o du jedna stoup drh kles nevim :D
-pracujeme na tom, abychom se mli lpe- ivot a v rji konfu se to nnelbilo
-crkev 19 st. pak fungovala pe protestantsk misione
-protestanti potom, investovali do nemocnic
-kes vnman jako nadje
-sekty, mesianistick sekty

12) Tibet 9.5.

-nboenstv buddhismus, nauka Dharma
-7.st. z prehistorick mlhy sjednocen Tibean, obrovsk e, csa Sangcan G.
-9.st. rozpad, obansk vlka, kltery znieny
-buddhismus byl urit ptomen za vldy Lisong Deecona sttn nboenstv (8.st.)
-prvn buddhistick klter Samja

nsk vliv mnicha (Mahajna)- smr

=smr nboenskho probuzen
Indick vliv uence Samtaraita
=komplikovan, postupn cesta
zvtzil indick smr, ale i prameny

21
-vnmno jako ohroujc panovnky

Tantrick buddhismus
-oteven dopis Lhalany: stuje si na tantrick mistry
-10.-11.st. pozdj en buddhismu

-Lhalam Jee O il buddhismus krl, mnich

-2 sbrky buddhistickch text: Kandur- vroky mnich, Tendur-komente
-erpaj hlavn z ritul

-tantra=podobn ste, texty diskurzu, Indie (5.st.)- u v nejstarch vdskch textech,

oznaen pro tkalcovsk stav
=nit, kontinuita, tradice, po ase se slovo pouv pro jin nauky
=rituln nauky obecn, maj rituln obrazce (jako mandaly)
-magick formule=mantry
=rituly k Mahajnovmu buddhismu (bostva jsou ze Samsry, Buddha, Bdhisatva)
-Pater rodina Buddh, soust je Amithbha
-budouc buddha mahtra

-od 8.st. jin problematitj tantrick nauky

-Antarajga- tantra
-mahjgatantry
-Jgin tantry

-bostva Dvat (osobn, vybran)

-adept se m bostvu vydat
-dal bostva: Mahkla, Vada..
-Siddha-adepti tantrick nauk se zvltn moc, s promnlivou hlavou
-tantrick psn
-magick rituly
-jak zskat enu, zabit neptele

22