Víra, rasa a etnicita v 

koloniální Americe
Svatava Raková

1. ,,Ti druzí´´ v ná rodní paměti a sebereflexi

1.1 Kulturní obrat v postmoderní historiografii a téma jinakosti

 Objevová ní nových témat a hledá ní pů vodních analytických a interpretačních modelů a

hledá ní pů vodních analytických i interpretačních modelů si vynucuje sama povaha
organizace a financová ní současné vědy
 Dominantní ( postmoderní, poststrukturalistický) směr zá padní historiografie,
nejpropracovanější v podobě tří obratů – lingvistického, historického a kulturního –
vykazuje setrvačnost určitých trendů
 Vá ha momentu subjektivity a sebereflexe při vytvá ření akademické historie, na druhé
straně podobně podléhá zá konů m trhu, konkurence, nabídky a poptá vky
 Síť širších i užších sociá lních vztahů do značné míry modeluje volbu témat i způ soby, jak
s nimi, akademičtí vědci zachá zejí
 Nutná součá st sebereflexe historika – způ sob, jakým se za pochodu mění jejich
badatelská a argumentační strategie
 Historikova povinnost je ozřejmit sobě i ostatním subjektivitu vlastní pozice
 Obecně se vychá zí ze zá sady, že pozorovatel a analytik historických dějů není schopen
dosá hnout ú plné objektivity ani udržovat odstup od zkoumaného výseku společnosti
 Kultura nemů že být vyklá dá na jinak než prostřednictvím umělé konstrukce smyslu a
významu jejich znaků
 Výklad znaků prezentovaných kulturou je rysem kulturního obratu
 V metodá ch kulturní antropologie spočívají klíče k pochopení civilizace – ve sprá vném
výkladu ,,čtení´´ viditelných kulturních znaků ( rituá ly, symboly zakó dované v textech,
chová ní, atd.) jejich prostřednictvím je možné proniknout do světa normativních
představ, hodnot a cílů dané kultury
 Historikovi uniká udá lost ve prospěch reprezentace
 Ř ada aktů má skrytý symbolický charakter , jehož obsah je možno dešifrovat pouze
v daném kulturním kontextu
 Připomíná ní odlišností v rovině faktu, reprezentace i interpretace – cíl (nejen) kultivovat
vědomí rozmanitosti a ná sledně i respekt a toleranci vů či jinakosti
 Do popředí výzkumného zá jmu se dostá vají velké společenské ú tvary - stá t, ná rod, třída
– především z hlediska znaků reprezentujících jejich identitu
 ,,velké sá gy´´ kulturních a civilizačních dějin, slouží k uká znění lidské masy
prostřednictvím přijatelné hodnotové identifikace, disciplinatorní funkce historiografií
 Kulturní obrat nelze považovat za časového ná sledníka lingvistického a historického
obratu, spíše amalgám filozofických východisek. Interpretačních schémat, myšlenkových
postupů , atd…
 Nové metody zkoumá ní – hermeneutika, mentality, všednodennost, dekó dová ní jazyka i
kulturních symbolů - si vynutilo nepatrné zastoupení těchto skupin – ti druzí ( černoši,
indiá ni, cizinci, ženy, děti, staří lidé ) -v tradičních pramenech a v tradičně zkoumaných
oblastech dějepisného zá jmu neméně než čistě teoretické a intelektuá lní výboje
 Ti druzí – nemohli poskytnout materiá l pro vystavení vlastního velkého příběhu,
spojujícím příbehem bylo samotné ú silí historiků o rozbití monopolních výkladů
minulosti

1.2 Kdo jsou ,,ti druzí´´ v raných koloniá lních dějiná ch britské Ameriky

 Nejvýznamější příklady tzv. civilizačních menšin v USA (ženy, černoši, indiá ni popřípadě
neanglosaská etnika
 Vymezová ní vů či jiným hlavně v přijímá ní zákonů s diskriminačním podtextem např.
zákony smíšených sň atků
 Raný kolonizační experiment v Nové Anglii historikové považují za nejú spěšnější
osidlovací podnik v Severní Americe
 Puritá ni se zapsali do historické paměti především strohými mravními ná roky,
proná sledová ním jinověrců , v silně vyvinutém smyslu pro život v kolektivu, pro
kolektivní kontrolu i odpovědnost- který si doká zali uchovat i v prostředí vybízejícím
k rozvolnění všech příkazů
 Massachusettká společnost kolem poloviny 17.století - zachycuje období prvního
vrcholu puritá nské moci
 Systém puritá nské vlá dy nelze označit za ná boženskou despocii či tyranii fanatiků
 Základní pravidla určující poměry, byla vtělena do zaklá dací listiny -jaká si kolektivní
smlouva- pojišťovala postavení zakladatelů uvnitř vesnické hiearchie, zá roveň
zaručovala ú čast na veřejném životě
 Uvnitř obcí se život řídil desaterem, dohodnutými pravidly a konvencemi
 Rozbor massachusettského zá koníku, přijatého roku 1648- dokazuje světský a střízlivý
pohled bostonských zá konodá rců , většinou příslušníků puritá nské elity tzv. SVATÝ CH,
na charakter a cíle koloniá lní sprá vy
 Směřová ní k jednotě a stabilitě bylo už ve druhé generaci puritá nské migrace
 Krá tkodobá existence Nového Nizozemí – neú spěšné, podlehlo v konkurencilidnatých
britských osad
 Zá padoindická společnost provozovala obchod jako hlavní smysl zámořské existence
 U osidlová ní Severní Ameriky Holanďany ( často obchodníci, podnikatelé) hrá li zá sadní
roli přírodní podmínky – podnebí, charakter krajiny, ú rodnost pů dy, výzvou taky kontakt
s domorodými obyvateli (kožešinový obchod, ale i hrozba – holandskoindiá nské vá lky)
 Etnohistorie – mezní disciplína, její metody -> radiká lní změny pohledu na místo indiá nů
v americké minulosti i přítomnosti
 Ti druzí – považová ni za marginalizovanou menšinu, na druhé straně ale evropští
mořeplavci 16.století nebyli vybaveni rasovými předsudky
 Britští kolonisté na rozdíl od španělských kolonistů , neusilovali systematicky o
christianizaci domorodého osídlení a po prvních zkušenostech s domorodci ani
nevyhledá vali vzá jemné styky, jen ty za obchodním ú čelem
 Ú tok indiá nů na bělošské plantá že roku 1622 -> zá sadní obrat v pohledu na domorodce (
civilizačně rovnocenní partneři mírové koexistence -> divoši)
 Druhý indiá nský ú tok 1644,guvernér William Berkeley udržoval mír dalších třicet let,
poté tzv. Baconova povstá ní – hraničá ři se vzbouřili proti divochů m
 Rozdílný pohled na ně měli puritá ni, ti je nikdy nepovažovali za nositele civilizačních a
kulturních hodnot
 Sprá va obcí se snažila izolovat styky s divochy aby se tak vyhnuly od možných konfliktů
 Zřizová ní misijních městeček- cíl vytvořit pá s osad , které by případně zadržely ú tok
divokých kmenů
 Křest indiá na- nepříjmali jen křesťanství, ale i prá va anglického poddaného, rovnocenné
postavení v praktickém životě ( měl prá vo nosit zbraň , svobodně naklá dat
s majetkem,mohl vystupovat na ú řadech,..)
 1675/76 Metacomovo povstá ní

1.3 Historiografický prů řez a prameny

 Společenské zadá ní – nalézt dů stojné místo domorodého etnika v hlavním proudu

ná rodní historiografie – ale historické stopy byly zejména z per vítězů civilizačních
střetů -> sprá vné čtení a výklad symbolů = klíč k přehodnocení etnických a rasových
schémat
 Nejvýznamější dílo filiopietistické tradice – dílo Johna Palfreye , připisoval puritá nské
učenosti a umění samosprá vy podstatné zá sluhy o vybudová ní zá kladů severoamerické
civilizace a kultury
 60leta 20st. - vlny černošského protestu vyvolaly bouřlivý společenský pohyb → Indiá ni
se mění v rovnocenného partnera – snaha odčinit historické křivdy
 Pozitivní pohled na puritá nství, který převažoval po 19st., byl založen na intelektuá lním
monopolu Nové Anglie
 Samuel E. Morison - obhajoba puritá nství
 Perry Miller – věnoval se zkoumá ní puritá nské teologie a ideologie
 Stoupenci nových sociá lních dějin si z bohaté tématiky raného koloniá lního vývoje
oblíbili pospolitost puritá nských obcí
 Historikové 80/90let – se věnovali prohloubení znalostí vnitřních vazeb prostupujících
se i konfliktních identit rodiny, postavení žen, dětí
 Pů sobení zá padoindické společnosti se stá lo, jevilo jako brzda podnikatelské iniciativy,
hospodá řského rozkvětu
 A. Treleas a A. Vaughan – cenné monografie o anglo-indiá nských stycích na koloniá lním
pomezí
 F. Jennings obvinil puritá ny z kulturní genocidy – na to reagovala řada autorů – Axtell,
Salisbury, Merrel
 Základní editační prá ci vykonali historici a archivá ři 19/20st. – Virginie(Hening,
McIllwaine), Nové Nizozemí (O’Callaghan, Fernow, Laer), Massachusetts (Shurtleff,
Pulsifer)
 Podle D. Richtera- veškeré přeživší dokumenty byly napsané Evropany, Euroameričany
v domorodém jazyce se ná m dochovala ojedinělá slova ( i nejlepší zá znamy z jedná ní rad
sdílejí nepřesnosti jiných pramenů - zapsá ny Evropany, přeloženy amatérskými lingvisty
a občas změněny, aby sloužily dalším cílů m kolonizá torů

2. Menšina jako kulturní model : novoangličtí puritá ni kolem roku 1650

 Puritá nská teologie při setká ní s americkou realitou zrodila specifický životní styl a
soustavu často ambivalentních představ a hodnot
 na nehostinný sever odchá zeli především venkované – sedláci, chalupníci, řemeslníci,
kterým se nechtělo smířit s novotami zavá děnými za vlá dy Karla I.

2.1 Systém pozemkového vlastnictví a kolektivní mentalita puritá nů

 svobodní rolníci – farmá ři,stav, snímž podle Thomase Jeffersona stá la a padal občanská
svoboda, představovaly ideologickou pá teř společenského systému americké Unie a
zá roveň praktickou voličskou většinu až do konce 19.st.
 nejstarší osídlení v Jamestownu 1607 a v Plymouth 1621, začínali pů vodně s představou
komuná lní pů dy, kterou budou společně obhospodařovat ve prospěch obce
 systém headrightů dal rá z řídkého osídlení v podobě rozlehlých vzdá lených farem ,
tabákových plantá ží roztroušených podél vodních toků (v Chespeake, Virginii a
Marylandu)
 první generace osadníků Nové Anglie , která dorazila mezi léty 1630-1640, nehledala
v nové zemi změnu – naopak usilovali o co nejvěrnější podobu boží obce a vztahů které
znali a které by nebyly ohrožová ny krá lovskými reformami a laudiá nskou intolerancí
 pustina pro ně neznamenala výzvu, ale esenci divošství
 osadníci Nové Anglie se usazovali na rozdíl od ostatních kolonistů pospolu ve vesnicích,
jímž dá vali tradiční jména připomínající opuštěný domov př. Essex,Ipswich,…
 postup při zaklá dá ní vesnice byl stanoven neměnnými pravidly
 osadníci podepsali slavnostní smlouvu (covenant), jíž se zavá zali řídit se při sprá vě obce
a v běžném životě dohodnutými pravidly
 hlavní slovo ve skupině zakladatelů ná leželo tzv. vlastníků m v počtu 5-6 osob, kteří celý
osidlovací proces iniciovali a poskytli počá teční kapitá l na nejrů znější poplatky za
projedná ní
 shromá ždění všech svobodných sedlá ků , v podobě town meetings představovalo
nejvyšší rozhodovací fó rum novoanglické obce
 domovní pozemky většinou zabíraly 4-5 akrů , ale předáci a organizá toři měli ná rok na
několikaná sobek
 Případný šlechtický prediktá t nepřiná šel žá dné samozřejmé výhody, v ú vahu se braly
zejména praktické okolnosti, na nichž zá visela schopnost obživy jednotlivce
 V odlehlých končinách townshipu nebylo dovoleno, aby se osadník nevymkl kontrole
kongregace – zá konem přijatým v roce 1635 bylo zaká zá no se usazovat dá le než pů l
míle od společné modlitebny

2.2 Velká rodina a patriarchá t jako model sociá lní organizace

 Pracovní síla byla nejslabším místem novoanglické venkovské ekonomiky

 Způ sob jak tuto sílu získat byla početná rodina pokud možno s množstvím synů
 Puritá ni se o své potomstvo doká zali postarat, téměř 9 z 10 novorozenců se dožilo
dospělosti
 Pozoruhodným rysem rané puritá nské společnosti byla dlouhověkost a nízká ú mrtnost
první generace otců a matek (prů měrný věk mužů první přistěhovalecké generace na
téměř 72 let, žen jen o má lo méně
 Prvoředé místo na farmě ná leželo nejstaršímu muži- otci
 ženy se podílely na jarních polních pracích – typické ženské prá ce – zpracová ní
farmá řských potravin, výroba lá tek, péče o zahradu – museli zatím počkat (cca po deseti
letech od založení osady obrat v postavení žen)
 postupně do Nové Anglie pronikal chov ovcí, ale chov dobytka se rozmá hal jen pomalu,
většinou krá vu drželi na mléko
 rostoucí pracovní specializace se stá le více promítala i do rů stu skutečné, fyzické
separace mužů a žen po většinu pracovního dne
 kvů li nedostatku pracovní síly byl farmá řský život zá vislý na přírů stku dětí
 čtyřicetileté i starši matky rodily spolu se svými mladšími snachami v jednom
hospodá řství kde pak společně vyrů stali děti a vnuci
 členi pů vodního covenantu měli prá vo volit a být voleni do městského shromá ždění
 neprovdaní dospělí jedinci se v kalvínské společnosti téměř nevyskytovali
 dů vodem přítomnosti cizince na farmě byla touha získat znalosti a dovednosti řemesla
jež ovlá dal hospodá ř, nejčastějším zdrojem ná mezdní prá ce ale byly děti -> dlouhodobé
pů jčová ní dětí zcela běžné – učili se řemeslo nebo také čtení, psaní spolu se všemi
dovednostmi potřebnými k provozu farmy
 puritá ni přiklá daly přísné výchově klíčový význam- podmínka pro přetvoření
novorozence poznamenaného prvotním hříchem
 synové nezíská vali pozemky přidělením čá sti rozlehlého obecního katastru v okamžiku,
kdy se chtěli oženit a založit rodinu, otcové rozhodovali, kdy synové vstoupí do
manželství, s kým ho uzavřou…

2.3 Mravnost, svoboda a samosprá va v novoanglickém prá vním kodexu

 Ř ídily se vlastními pravidly shrnutými v covenantu, o dů ležitých zá ležitostech

rozhodovalo shromá ždění svobodných sedlá ků i čeledínů a místní kongregace si mohly
v rá mci puritá nské ortodoxie zcela samostatně uzpů sobovat církevní teorii i praxi -
jejich obyvatelé podléhali autoritě provinčního sněmu
 Lincoln Inn Nathaniel Ward sestavil Soubor výsad ( Body of Liberties, 1641) ->
schvá leno v r. 1648 pod ná zvem Zákony a výsady obyvatel Massachusetts (=první kodex
britské Ameriky) – v 17.století se podle něj řídila samosprá va venkovských obcí
 Druhý odstavec potvrzoval volební a hlasovací prá vo freemanů (členů kongregace)
 Ř ada člá nků se bezprostředně dotýkala každodenního života v obcích, osobní život
osadníků byl střežen souborem tzv. hrdelních zá konů – měly zajistit dodržová ní desatera
 Ú stava dbala o mravy a morá lku
 V obcích volená sprá va neexistovala, veřejné rozhodová ní spočívalo na obecních
schů zích
 Nejširší základnu lidového rozhodová ní představovala proslulá městská shromá ždění –
town meetings

2.4 Hierarchie, řá d a tolerance ve sprá vě puritá nských obcí

 Silně hierarchizovaná povaha společenských vztahů

 Městské shromá ždění raného zakladatelského období mělo na starost nejdů ležitější
strá nky veřejného chodu obce př.výběr daní , sprá va společného majetku, dohlíželo také
na obecnou ú roveň mravů a bedlivě střežilo chová ní jednotlivců
 Představenstvo obce mělo kolektivní povahu- sklá dalo se z 3 nebo 5 každoročně
volených selectmanů ( sprá vních ú ředníků )- zastá vali také funkci soudců nejnižší ú rovně
 Vztah k Bohu připomíná n ve výběru jmen dětí př. Nathaniel, Izá k, Mojžíš…
 Ř á dný rodinný život byl prvním zá jmem obce i kongregace – ú plná rodina byla
ekonomicky soběstačná
 Intimní soukromí – zá ležitost podléhající veřejné kontrole a korekci
 Puritá ni přičítali výchově prvořadou ú lohu- občan provincie musel bá t gramotný, znalý
farmaření, řemesla, hospodá ř….
 Pro dívky zřizová ny tzv. dámské školy – učily je i možnostem obživy v případě nouze př.
šití -> značná čá st ženské populace byla gramotná a zčá sti soběstačná
 Manželské pá ry pod dozorem speciálních ú ředníků , kteří měli hlá sit jejich selhá ní
 prohřešků proti mravnosti se osadníci nové Anglie dopouštěli obzvlá ště často
 jen 2 muži byli prů běhu koloniá lních dějin za sodomii pověšeni
 pojem puritá n, zdomácněl v zá padoevropském kulturním okruhu jako synonymum pro
ná boženský fanatismus a přemrštěné ú zkostlivé ná roky na lidskou tělesnou přirozenost

3. Přenos kulturního modelu a tolerance v praxi: příklad Nového Nizozemí

 Počá tkem 60 let 17 století byl zá jem o koloniá lní enklá vy v severní Americe jednalo se o
okamžité řešení tíživé sociá lní situace
 palčivěji se tento problém dotýkal holanďanů jejich osady ztrá cející se na rozlehlém
ú zemí nového Nizozemí mezi řekami Hudson Adela wer se co do počtu obyvatel nemohli
měřit s osídlením nové Anglie
 holandská zá padoindická společnost se snažila přesvědčit příslušníky prosperující
střední třídy spojených provincií aby se ze své kvetoucí vlasti vystěhovali za oceá n
 v roce 1662 patrně na objedná vku holandské zá padoindické společnosti byl sepsá n
ná borový pamflet o 84 straná ch nazvaný krá tká zprá va o skvělých možnostech nového
Nizozemí
 Typické reklamní texty jako pamflet- byly zde záměrně idealizované přírodní podmínky i
ná boženské a politické poměry v zámoří nebo přinejmenším upravovali syrovou
skutečnost v zá jmu propagujícího investora
 placení zaměstnanci zá padoindické společnosti se usazovali na hudsonu a Delaware,
měli na mysli pouze rychlý zisk z kožešinového obchodu prakticky výlučného stroje
koloniá lních příjmů
 Dochované demografické ú daje a rekonstruované statistiky vykazovaly trvale nízký
počet osadníků , takřka nulový přirozený rů st a pravidelnou decimaci obyvatelstva za
indiá nských vá lek
 Zá pisy soudů při magistrá tech jednotlivých osad v povodí hudsonu sloužili jako neú plný
autentický zdroj informací
 množství ú dajů se dochovalo také zejména díky soudním zá znamů m například oranžské
pevnosti tato pevnost byla vystavěna zá padoindického společností v roce 1624 aby si
vytvořila opěrným bod pro kožešinový obchod s indiá ny a aby vojensky zabezpečila svou
přítomnost proti anglické konkurenci již polovině 20 let představovaly podnikaví
´´poutníci´´
 Těsné sousedství ovšem plodilo kompetenční spory neboť obě komunity se přestěhovaly
ve snaze získat od domorodců dodá vky kožešin
 ú zemí nového Nizozemí již po 4 léta (od r.1664) ná leželo do vlastnictví Anglie a pevnost
s okolím dostala po novém pá novi vévodové z Yorku dnešní jméno Albany
 Podle nejnovějšího výpočtu historiků obývalo Beverwijck k v roce 1660 více než 1000
usedlíků
 Po definitivním přechodu kolonie do anglických rukou 16 74 se v Albá nie začali
zakupovat Angličané
 Osady kolem oranžské pevnosti měly až do konce 17 století takřka výlučně holandský
rá z, volení ú ředníci magistrá tu i přední obchodníci byli holanďané, většina obyvatelstva
mluvila vlámsky
 Indiá ni irokezského kmenového svazu svá želi do ú dolí kvalitní zimní kožešiny výměnou
obchodníků m za nejvíce požadované zboží tedy zaká zané zbraně střelné a alkohol ale i
lá tky, pokrývky či domorodou měnu wampun v podobě mušličkových pá sů
 Beverjick připomínal holandská obchodní města
 základem obživy byl obchod s indiá ny za další zdroj příjmů sloužilo obyvatelů m řemeslo,
služby, vnitřní trh a jen výjimečně vlastnictví vzdá lené zahrady či jinak využitého
nevelkého pozemku (sklad, dílna, pila)
 Díky prvořadým komerčním zá jmů m doká zali také holanďané po dlouhou dobu
uspokojivě vychá zet s místními obyvateli
 v novém Nizozemí masakry ná sledovali většinou jako odpovědi na individuá lní ná silné
činy, spáchané často pod oboustranným vlivem alkoholu
 V novém Nizozemí se obě etnika stýkala mnohem častěji a masivněji
 Holandská skromnost požadavcích na indiá nská ú zemí -> představovala bezpochyby 1 z
hlavních podmínek dlouhodobějšího civilizačního příměří
 holanďané přišli do nového světa obchodovat, teprve po ú padku kožešinového obchodu
v 80 letech zkoušeli holandští i angličtí podnikatelé pěstovat obilí na vývoz
 Do ú řadu obecní sprá vy na horním hudsonu byly osadníci jmenová ni na 2 roky, a to
nejvyšším místním výkonným ú ředníkem schoutem
 Toto pravidlo platilo jak v obcích spadajících pod pravomoc zá padoindické společnosti
byl nichž schout zastupoval generá lního ředitele (později guvernéra) na Manhattanu tak
v Rensselaerwijcku, Kde se totéž dělo ve jménu patrona
 chudí a bezprizorní pro obec znamenaly obtížné materiá lní břemeno ale také ohrožení
vnitřního mravního řá du, neboť projevovaly patrnější sklon k antisociá lním jedná ní
 Po vzoru amsterdamského magistrá tu budovala i další holandská města pro lidi z okraje
společnosti– chudé, nemocné, ale i žebrá ky, tuláky, prostitutky či trestance– záchranou
institucioná lní síť která se řídila zá sadou sociá lní reintegrace, jejím ná stroje měla být
především svépomoc
 sprá vní ú ředníci nového Nizozemí při výkonu soudní moci z tzv. Nařízení o trestních
procedurá ch Philipa II. z roku 1570, Jeho smyslem bylo především zprů hlednit trestně
prá vní procesy
 Nařízení magistrá tu mimo jiné podchycovala prakticky každou oblast veřejného života,
od protipožá rních předpisů po zavírací dobu četných hostinců
3.4 Meze tolerance

 1 z nejběžnějších a zá roveň nejostřeji sledovaných překá žek, které ú řadů m na horním

hudsonu stá ly v cestě za ideá lem vzorné protestantské obce, bylo výtržnictví spojené s
pijáctvím, jev tak často zpodobený dobovými holandskými umělci
 Obyvatelé horního hudsonu především rá di trá vili volný čas v družné pospolitosti na p ř
pečka pití kolektivní činnosti jejichž podstatou byla soutěž třeba sportovní disciplína
jako je tenis, míčové hry, lední hokej nebo u hostinského stolu sá zky, karty, kostky,
kuželky
 Jedinou výměrou užívanou v případech výtržností a ná silí byla pokuta
 Výstraha, morá lní pů sobení a převýchova pod veřejným tlakem byly záměrů m ú ředníků
rozhodně bližší než biblická odplata a pomsta
 Vzhledem ke zjevné neochotě sahat k fyzickým trestů m bylo po finanční ú jmě druhou
největší zbraní soudců vypovězení

3.5 Etnické střetá vá ní

 Měšťané byly povinni očeká vat příchod prodejců ve svých domech, přičemž soud stíhal
nepoctivou soutěž v podobě přemlouvá ní, podplá cení či nabídky nedovoleného zboží
 Použití nezá konných prostředků k boji o zá kazníky představovali nejčastější provinění
které soudy v souvislosti s domorodým etnikem projedná valy např. Nedovolené
vyhledá vá ní indiá nských překupníků mimo obvod města
 Místní ú řady se snažily riskantnímu obchodu s alkoholem zabrá nit, v praxi nebylo možno
udržet rozsá hlé svěřené ú zemí pod kontrolou
 V kožešinové sezoně ubytová vali měšťané z Beverwijcku indiá ny ve svých domech a
hostili je, teprve po anglické okupaci byly domorodí překupníci vyká zá ni do srubů za
městské hradby
 Pravidelný kontakt odlišných civilizací se neobešel bez sporů a střetů , jejich zdrojem
byly především nesplacené dluhy

4. Střetá vá ní kultur : indiá ni v prvním století britské kolonizace

 indiá ni na rozdíl od potomků černých otroků svů j protest nikdy nevyjá dřili skutečně
vlivným masovým hnutím nebo výbuchem ná silí typu černošských městských bouří

4.1 Koloniá lní indiá ni v multikulturním pojetí

 James Axtell za nejběžnější a po desetiletí jedině platný označil evropocentrický model

vnímající indiá ny jako pouhý předmět zá jmu bílých objevitelů , při jehož konstrukci
badatelé čerpali výlučně z písemných pramenů zanechaných představiteli ´´vítězné
strany ´´
 jako 3 cestu a nadějné východisko ze slepé uličky etnocentrických jednostranností
označil axtel tzv. Etnohistorický přístup
 lze říci, že axtelova charakteristika zá kladních směrů v indiá nských studiích koloniá lního
období platí dodnes
 V roce 1946 kongres vytvořil komisi pro indiá nské ná roky, která měla prověřit
oprá vněnost stížností jednotlivých kmenů na příliš nízké ceny, jež v prů běhu staletí
Evropané zaplatili za odstoupeno pů du
 Skutečná exploze bá dá ní a především nových pohledů se dostavila až se společenskou
poptá vkou zrozenou bojem za občanská prá va 60let a především pak s atmosférou
politické korektnosti let 80 a 90. 20st.

4.2 Obraz indiá na v představá ch a zkušenostech evropských cestovatelů 16. století

 Od onoho pamá tného okamžiku v říjnu 14 192, kdy kolumbus zapíchl kříž a zá stavu se
znaky kastilie a aragonie do písku bahamského ostrova guanahaní, charakterizují
novodobí historikové počíná ní Evropanů v Novém světě slovy z významového okruhu
agrese a dobývá ní: nadvlá da, panství, ná silí, podrobová ní, zotročení, vyhlazová ní
imperialismus nejrů znějšího druhu
 Američtí indiá ni pro ně představovali prá zdný znak, nezřetelný obraz, připravený
přijmout na sebe rysy odpovídající hlubinným potřebá m tehdejší evropské kolektivní
psychiky
 Reprezentovat a há jit evropské (ná rodní, ná boženské) civilizační standardy tvá ří v tvá ř
asii, Africe a Americe znamenalo přenést vlastní nejistoty v měnícím se světě -> ná doba
 zla (jedinec ale mnohem spíše skupina která by na sebe vzala dvojí břemeno pojala
všechny zá porné vlastnosti a zaká zané touhy a stala se terčem
 Ná doby z lá tek raném novověku mnohem spíše afričtí černoši, kteří se na rozdíl od
amerických indiá nů netěšili statutu bezelstných, vinou byla nejspíše jejich barva
vzbuzující negativní asociace, plochý nos připomínající opice a jiné fyziologické příznaky
 neexistoval žá dný jednotný evropský obraz indiá na
 indiá ni nebyli vnímá ni Evropany jako první lid nýbrž jako množství ná rodů
 Francouzští a angličtí prů zkumníci činili první obecné zá věry ohledně domorodců
především na zá kladě interpretace znaků , to tj. Gest, jimiž byli přivítá ni
 první pohled Evropanů 16.st. ovlivněn podnikatelským zájmem, jímž byly výzkumné raně
novověké plavby motivovány - nelze jej označit za nenávistivý a dobyvačný. Zdá se, že
v případě Francouzů i Angličanů převládala snaha zhostit se střetnutí v mírovém a vstřícném
duchu
 Evropanů m se líbil fyzický vzhled indiá nů bera zano chvá lil dobře utvá řené ú dy a
příjemné a pravidelné rysy tvá ře
 Evropané často na oplá tku zá sobovali domorodce vyzkoušenými tretkami– listy papíru,
korá lky a rolničky
 Evropané chápali hudbu jako výrazné socializující gesto navozující atmosféru radosti a
uvolnění, ale severoamerická etnika ji používala jako předehru k boji
 Pro Š paněly bylo šíření víry oficiá lním a často bezpochyby i upřímným dů vodem jejich
přítomnosti v novém světě, byly první Evropané v severní Americe k ná boženským
otá zkám vcelku chladný, a to jak protestantští Angličané tak katoličtí Francouzi
 Základní metodou kontaktu zů stá valo přiná šení darů
 R.1502 byl za zná silnění domorodých žen stanoven trest smrti
 Evropané indiá nky nepřitahovaly, spoře oděné indiá nky znamenaly spíše odpuzující šok
 obraz ušlechtilého divocha se začal vytvá řet až kolem roku 1730
 1 z člá nků trestního zá koníku vydaného z roku 15 85 se týkal přestupků proti
domorodců m na p ř. Za fyzické napadení indiá na měl být viník bičová n v přítomnosti
poškozeného
 1 anglický pokus uchytit se na americkém pobřeží skončil tragicky neboť všech 17 členů
poslední rodinné vypravená roanoke zmizelo beze stopy pravděpodobně byly
vyvražděny prá vě oněm mírumilovnými a přá telskými domorodci -> vyvraždění kolonie
se bralo jako nutné riziko podniká ní
 Série akvarelu zručného johna whitea v se stala prvořadým pramenem k popularizaci
domorodců AK reá lnému pozná ní jejich životního prostředí

4.3 Virginský model střetá vá ní: zklamaná očeká vá ní

 V roce 16 107 založili Angličané virginský Jamestown první Skutečně stá lou osadu v
Americe, místo nahodilých objektů cestovatelského a obchodního zá jmu se indiá ni rá zem
změnili v sousedy a trvalé partnery
 katolíci dobývali vraždili a ná silně obraceli na víru, protestantští obchodníci i misioná ři
respektovali svobodnou vů li z těch zú častněných
 Indiá ni na počest příchozích pořá dali hostiny a předvá děli uká zky své kultury od
pěstová ní polních plodin po bojové umění zatímco druhové Johna Smithe na oplá tku
demonstrovali přednosti evropských pušek
 Díky blízkosti soužití dochá zelo k mezi kulturnímu nedorozumění a především trvající
potravinové zá vislosti na indiá nských zdrojích vytvá řeli pů du pro postupné přeostřová ní
vzá jemných vztahů
 na jaře roku 16 0 9 v anglické osadě naplno vypuklo hlad a potraviny byly získá vá ny
nejrů znějšími metodami situace odpovídala vá lečnému stavu
 nový guvernér Thomas s Gates donutil powhatan novy kmenu k placení naturá lních
dá vek
 Angličané alespoň v praxi respektovali indiá ny jako kolektivní vlastníky pů dy
 v počá tcích koloniá lního podniká ní vznikaly nadšené plá ny na splynutí angličanů a
indiá nů do 1 vynikajícího etnika, pyšnícího se nejlepšími vlastnostmi obou ú raz
 Indiá nský masakr březen 16 22– způ sob přepadení při němž domorodce využili
pohostinnosti plantá žníků a nezastavily se ani před likvidací rodin osobních přá tel
 Z prá vního hlediska zaujímali indiá ni status buď svobodných lidí nebo tzv. ná mezních
čeledínů , což bylo stav ve Virginii běžný i pro bílé osadníky který měl sice mnoho
faktických rysů otroctví, avšak lišil se od něj 2 podstatnými rysy: byl dobrovolný a
dočasný, indiá nští otroci- čeledinové pochá zeli především z řad zajatců ve vzá jemných
indiá nských vá lkách
 Plantá žnímu otroctví které bylo založené na velkých pracovních skupiná ch, byly k němu
používá ni téměř výhradně černoši
 Základní politikou byla mírová koexistence, tuto situaci radiká lně změnily až vá lky 70 let
vyvolané masivním pohybem indiá nských etnik v oblasti velkých jezer

4.4 Novoanglický model střetá vá ní: kulturní propast

 Indiá n jako přírodní člověk ztělesň oval dokonalý protiklad puritá nského kulturního
ideá lu
 Indiá nští osadníci mohli volně kupovat a prodá vat majetek včetně pů dy, nosit zbraně a
pohybovat se po celém ú zemí kolonie
 od 40 let vyvíjely i puritá nští misioná ři v Massachusetts snahu šířit mezi domorodci
křesťanství
 Puritá nský křest neznamenal formá lní akt, nýbrž obsahoval požadavek zcela změnit
životní styl– žít v kongregační obci, získat určitý stupeň gramotnosti a převzít evropský
image od obléká ní po způ sob stravy a ú pravu ú česu zcela v biblickém duchu muselo
cestu ke spá se předchá zet zcivilizovaní divochů
 Ú zemní expanze v 60 letech která se dostavila s 2 generací množící se populace nové
Anglie přinesla konkrétní zdroje sporů např. Evropský dobytek soustavně ničil ú rodu
dů m indiá nských polích indiá ni se kromě stížnosti k soudů m uchylovali i k odvetá m