Principát- rozmach impéria v 1. a 2. století po Kr.

● Augustus po své smrti (r.14 po Kr.) předal svým nástupcům poměrně stabilní říši
● jeho dílem nová státní forma= neomezená moc císaře, ale v rámci tradičních
republikánských institucí → principát
● císař vládl jako priceps- prvý člen senátu a prvý občan říše
● až po nástup císaře Diocletiana
● císařové se opírali o vojsko, rozsáhlý pozemkový majetek a finance
● byly jim prokazovány božské pocty
● otázka nástupnictví- musel se postarat o nástupce, možná i adopce
● senát určenému nástupci udělil úřední pravomoci, poté mohl převzít moc
● konečné slovo v uznání císaře měla armáda → legie či pretoriáni
● r. 68 po Neronově smrti → boje mezi legiemi (provolaly císařem své vlastní
kandidáty)

Juliovsko- klaudiovská dynastie

● Augustus první císař z této dynastie
● ze dvou patricijských rodů Iuliů a Claudiů
● posilování moci císaře → napjaté vztahy se senátem
● za Tiberia a Claudia říše vzorně spravována
● neomezená moc probudila negativní vlastnosti v Gaiovi (Caligulovi) a v Nerovi
● touha po vládě= ztráta morálních zábran např. vraždy konkurentů
● často nestačily císařské příjmy → císař zneužíval zákona o urážce majetku,
zabavoval jej

Flaviovci
● po Neronově sebevraždě boje o císařský trůn- císař T. Flavius Vespasianus
● výborný voják a hospodář
● syn Titus kráčel v jeho šlépějích, ale jeho mladší syn Domitianus krutý samovládce

Adoptivní císaři
● po jeho násilném odstranění r. 96 císař M. Cocceia Nerva
● zahájil období pozitivních vztahů mezi císařem a senátem v období vlády tzv.
adoptivních císařů
● zavedl adopci
● určil svého nástupce → M. Ulpia Traiana, vynikající vojenský velitel
● Traianus i jeho nástupci Hadrianus, Antoninus Pius a M. Aurelius usilovali o
respektování republikánské tradice
● faktická moc pevně v jejich rukou- hlavní úlohu měla rozvětvená byrokracie
● hospodářský rozkvět
● doba vlády Antonina Pia → zlatý věk
● prosperita říše zkažena za Marka Aurelia, musel čelit vojenskému ohrožení na V a S
hranici říše

Zahraniční politika
● většina císařů usilovala o zajištění hranice Impéria
● k tomu sloužilo především budování římského pomezí → limes
● limes byl vojenskou hranici impéria a sloužil k zabezpečení obrany římského států i
jako základna pro operace římských vojsk na cizím území→ barbariku
 ● skládá se z vojenských táborů a strážních věží, které byly spojeny vojenskou silnicí
● opíral se o toky řek, kde to nebylo možné- příkopy a valy
● k obraně říše pomáhaly i vasalské státy, tvořily předsunutou hranici
● vládci těchto států byli v zahraniční politice vázáni zájmy impéria a museli Římany
vojenský podporovat
● mnohé z nich Římané později zbavili vlády a jejich země se staly římskými
provinciemi
● za vlády císařů juliovsko-klaudiovská dynastie, tak byly k říši připojeny Kappadokie v
MA, thrácké království na Balkáně a Mauretánie v severní Africe
● Římané v této době ovládali i jižní část Británie
● v dalším postupu na sever pokračovali Flaviovci, kteří též zabrali část germánského
území mezi Rýnem, Neckarem a Mohanem→ zkrátila se hranice, nutno bránit před
vpádem germánských kmenů
● největší územní rozmach za vlády Traianovy
● provincie Dákie
● na východě nejprve ovládl Nabatejské království, poté Mezopotámii a Arménii
● nástupce Hadrianius usoudil, že Římané nemají dostatek sil, aby tyto vzdálené
východní oblasti účinně kontrolovali → vzdal se jich
● vzpoury uvnitř říše→ povstání za Nerona a Vespasiana v Judeji
● římské vojsko ho brutálně potlačilo- tisíce Židů byly pobyty a tisíce zotročený
● roku 77 Římané srovnali se zemí jeruzalémský chrám

Správa impéria
● pevná administrativa na císařském dvoře
● kanceláře např. přijímala žádosti a stížnosti adresované císaři, jiná jeho jménem
odpovídala nebo připravovala císařovy projevy
● soudní záležitosti a správa císařského majetku
● výsadní postavení měla Itálie
● základní správní jednotky města- kolonie a municipia s volenou samosprávou
● samostatné postavení Řím, spravovaný městským prefektem
● ostatní říšské území rozděleno na provincie
● provinciální obyvatelstvo podléhalo daním a nemělo římské občanství
● během principátu přibýval počet obyvatel v provinciích
● poté jim bylo občanství v rostoucí míře přiznáváno
● získávali ho zejména představitelé místní aristokracie a vlivní předáci měst
● vojenští vysloužilci z pomocných jednotek= auxilaria taky zvyšovali počet obyvatel
● římská státní správa v provinciích zajišťovala vojenskou bezpečnost, soudní
rozhodování a dohled nad vybíráním daní
● města- správní střediska jednotlivých oblastí
● 3 typy měst- kolonie, municipia a neřímská města
● zakládání kolonií pomáhalo řešit sociální problémy- půda i pro veterány a chudé
občany
● většina měst v říši- třetí skupina, neměla občanské právo a musela platit daně
Romanizace
● Ve východní polovině říše úředním jazykem řečtina
● v západních provincií latina- základem moderních románských jazyků
● do provincií ji přinesli obyvatelé Itálie, přicházelijako vojáci, úředníci, obchodníci,
řemeslníci a kolonisté
● s latinou se šířila i římská kultura a náboženství
● horní vrstvy se ochotně přizpůsobovaly římskému životnímu stylu
● lidé z nižších vrstev byli často ovlivnění římským způsobem života službou v armádě
● proces postupného převládání římského vlivu v Z polovině říše= romanizace
● jejími ohnisky byla města

Obyvatelstvo impéria
● početné obyvatelstvo římského Impéria (50 až 80 milionů lidí) tvořilo velice různorodý
celek
● vedle rozdílu v etnické příslušnosti, kulturní úrovni a podobně záviselo odlišné
postavení jednotlivých skupin římského obyvatelstva zejména na výši majetku, ale i
na právním postavení
● na vrcholu společenské hierarchie 3 stavy nejbohatších obyvatel impéria
○ senátoři, jezdci a dekurioni (ev. kuriálové)
● příslušníci senátorského stavu museli mít majetek ve výši nejméně 1 200 000
sesterciů ( 1 sestercius = necelý jeden gram stříbra) a od svého okolí se odlišovali na
první pohled červenými střevíci a širokým červeným pruhem na tunice
● hospodářský základ jejich postavení tvořil pozemkový majetek
● senátoři- velitelé legií, ale poskytovaly i bohaté dary na výstavbu veřejných budov či
podporovali sociálně slabší vrstvy
● příslušnost k senátorské stavu byla dědičná, nové senátory vybíral císař
● 2. jezdecký stav
● jezdci museli mít jmění ve výši alespoň 400 000 sesterciů a podmínkou příslušnosti
bylo jmenování císařem ,který je vybíral podle jejich zásluh ve službách zejména ve
vojsku
● pečovali o státní finance a zastával i některé politické důležité úřady kupř. prefektů
pretoriánské gardy, prefektů tajné policie, prefekta pečujícího o zásobování Říma
obilím
● 3. dekurioni- měli na starost péči o městské záležitosti a správu zemědělského
zázemí
● zodpovídali také za řádné vybírání daní
● nižší společenská vrstva- venkovské zemědělské obyvatelstvo, málo městského
obyvatelstva
● život ovlivňovalo i zda byli římskými občany
● otroci
● otroci se mohli stát propuštěnci

Zemědělství
● v době principátu základním výrobním odvětví
● většina půdy v rukou velkých pozemkových vlastníků ze senátorského stavu
● největšími pozemkovými vlastníky byli císaři
 ● při obdělávání polí postupně klesá význam práce otroků, nahrazoval ji tzv. kolonát:
vlastníci pozemků pronajímali půdu drobným nájemcům- kolónům, kteří na ní
pracovali spolu s příslušníky své rodiny
● smlouva se obvykle uzavírala na pět let
● kolón byl majiteli půdy povinen odvádět stanovené nájemné
Řemesla a obchod
● centry jednotlivých zemědělských oblastí byla města, která nebyla příliš velká
● soustřeďoval se v nich místní obchod a řemeslná výroba
● zisky z prodeje do vlastnictví půdy- brzdí ekonomický rozvoj
● výhodná poloha na obchodních cestách nebo přírodní zdroje v okolí
napomohly k rozvoji řemesel
● velký rozvoj → římský přístav Ostia
● probíhala výměna zboží v celém impériu

Kultura a náboženství v době principátu

Náboženství a filozofie
● mysterijní kulty
● bohyně Ísis, bůh Mithra
● o císařský kult pečovali kněží
● magie, astrologie, amulety
● gnosticismus= myšlenkový směr
● stoická filozofie
● Marcus Aurelius- Hovory k sobě
● Epiktétos- Rozpravy
● L. Annaeus Seneca- Dopisy Luciliovi

Literatura a věda
● D. Iunius Iuvenalis- satiry
● M. Valerius Martialis- epigramy
● P Cornelius Tacitus- dějepisec
● řečnictví
● speciální vědecké obory- Klaudios Ptolemaios, lékař Galénos z Pergama
● C. Plinius Starší- Přírodověda (37 knih)

Město Řím
● požár Říma z jehož založení byl podezříván Nero umožnil císaři vystavět obrovský
palác → Zlatý dům
● umožnil také výstavbu římských ulic, rodinných domů, činžovních domů, obchodů s
dílnami v přízemí
● Tiber byl spojen několika mosty
● stavěli kašny, veřejné lázně, baziliky, veřejné knihovny, nová náměstí- Traianovo
Forum
● k uctívání bohů četné chrámy → Chrám bohyně Míru nebo chrám všech bohů
Pantheon
● gladiátorské zápasy se konaly v mohutném amfiteátru- Koloseum
● vítězné oblouky, četné sloupy zdobené reliéfy a výstavné hrobky
Sochařství
● sochy a reliéfy zdobily veřejná prostranstv,í budovy a domy bohatých Římanů
● podobizny císařů
● změny v kusů a módy- ženské účesy
● sarkofágy zdobeny reliéfy s mytologickými výjevy,bitevními scénami nebo obrazy z
každodenního života
● historické reliéfy
● malířství

Pompeje
● r. 79 při výbuchu Vesuvu zality lávou
● malířská díla na stěnách domů
● portréty, mytologické scény, půvabná zátiší, městská nebo venkovská krajina a
dekorační a orientální prvky
● stěny domů zdobeny jemnou mozaikou
● červená reliéfní keramika zdobená rostlinnými motivy nebo zvířecími a lidskými
postavami ( tzv. terra sigillata)
● skleněné nádoby zdobené rytím nebo malbou, kovové nádoby
● římské gemy a kameje nebo zlaté a stříbrné šperky, mince