Nizozemská revoluce PL

• boj stavů proti centralismu a za rozšíření samosprávy

• odpor měšťanstva proti berní habsburské politice

• konflikt mezi katolíky a kalvinisty

• jádrem opozice se stala skupina aristokratů  Vilém Oranžský, admirál Horn, generál Egmont

dosáhli odvolání kardinála Granvelly a vytvořili tzv. Svaz dohody (zastavení pronásledování jinověrců

Obrazoborecké hnutí (1566 – 1567)

• ohlas mezi řemeslníky a chudinou

• zničeno 5500 kostelů a klášterů

• Markéta Parmská nahrazena vévodou z Alby  Albova hrůzovláda – krutá perzekuce

(popravy), zavedena alcabala (1% daň z majetku, 5% z prodeje movitého majetku, 10% z
prodeje každého zboží)

Odpor  gézové (geusové) – žebráci

• lesní gézové – především v jižních provinciích, vedli partyzánskou válku

• námořní gézové – základny v anglických a francouzských přístavech  roku 1572 dobyli

přístav Brielle

• počínali si velmi krutě – vraždění katolických kněží (Gorennští mučedníci)

• 1573 odvolán vévoda z Alby

• roku 1576 – vzpoura španělských žoldnéřů  vydrancovali Antverpy

• roku 1576 – vyhlášeno gentské smíření (gentská pacifikace)  dočasně sjednocen postup
severních a jižních provincií proti Španělům  rozpory se záhy obnovily

• roku 1579 – vyhlášena Arraská unie - bezvýhradná oddanost Filipovi II.

• roku 1579 – vyhlášena Utrechtská unie – nejdříve 5 severních provincií (Holland, Zeeland,
Utrecht, Frísko)  dále boje se Španelskem; Vilém Oranžský zavražděn  v boji pokračoval
jeho syn Mořic Oranžský  Spojené nizozemské provincie

• v čele státu stál místodržící – měl v rukou výkonnou a vojenskou moc

• generální stavy – rozhodovaly o zásadních státních otázkách

• každá provincie si podržela určitou samostatnou politiku  nejvýznamnější Holland (bohatá

města Amsterdam, Rotterdam, Leiden)  Holanďané

• státní náboženství – kalvinismus (vůči katolíkům tolerance)

• rozvoj podnikání – hlavním zdrojem bohatství obchod  zprostředkovatelé obchodní

výměny mezi přístavy v Atlantiku, Severním a Baltském moři  Amsterdam největší světový
přístav
• roku 1602 založena Východoindická společnost – měla výhradní právo na obchod, zmocnila
se většiny portugalských kolonií v Indii; založeno Kapské Město – odtud nizozemští kolonisté
– Búrové (sedláci)

• roku 1620 založena Západoindická společnost – pronikání do Ameriky – později krach

NIZOZEMSKÉ ZLATÉ STOLETÍ

Příčiny:

• poloha na průsečíku dvou směrů evropského obchodu

• potřeba luxusního zboží v Evropě

• poptávka po surovinách a potravinách

• velká města

• vynikající lodě (rychlost, bezpečnost, racionální systém plachtoví, menší počet námořníků)

• relativní náboženská svoboda a snášenlivost  řada židovských bankéřů a finačníků;

Investiční kapitál – Amsterdamská banka – největší bankovní ústav své doby

• stavba lodí, výroba sukna, zpracování tabáku, cukrové třtiny

• univerzita v Leidenu

• útočiště myslitelů – R. Descartés; náboženští exulanti – J. A. Komenský (Naarden)