1

Filosofie starovk Indie

Z hlediska zempisnho i duchovnho je Indie svt sm o sob a pro sebe > Indie je
jednou z nejstarch kolbek lidsk kultury - po n 2. nejlidnatj zem svta (hovo se
zde 14 hlavnmi jazyky ednm jazykem je hindtina a anglitina + vce ne stovka
meninovch jazyk). Indie je zem s vlastn kulturn identitou a odtud tak pochzej i
nejstar znm psemn svdectv o filosofickch vahch pol. 2. tiscilet p. n. l.

Charakteristika obdob a spolenosti

* 1500 p.n.l. je obdobm formovn prvnch stt na zem dnen Indie (pevldaj siln
patriarchln vztahy).V ele sttu stl panovnk (rda), kter se opral o moc pozemkov
aristokracie a knsk lechty (brhmani).
* Spolenost se dlila na VARNY = vrstvy, kter se staly zkladem kastovnho systmu v Indii
( kasty byly oficiln zrueny indickm obanskm zkonkem v roce 1954 ):
- brhmani ( kn nejvy postaven )
- katrijov ( vldcov, vojensk a pozemkov aristokracie )
- vaijov ( svobodn lid emeslnci, obchodnci, zemdlci a pastevci )
- drov ( podroben pvodn kmeny )
- prjov ( vlen zajatci a otroci ).
* Ve starovk Indii pevldal POLYTEISMUS ( nboenstv s uctvnm mnoha boh ).

Periodizace djin indick filosofie

1. VDSK obdob (1500 500 p.n.l.) = obdob pojmenovan podle spis Vd ( pruky
starch indickch kn > zaznamenno ve, co je potebn pro nboensk rituly hymny,
formule, vroky ).
Obdob starovdsk obdob hymn (1500 p.n.l.-1000 p.n.l.) nerozliovali iv a
neiv, nejstarmi bohy byly ivly, prvn tzn po prazkladu svta.
Obdob obtn mystiky (1000 p.n.l. 750 p.n.l.) vznik kastovnho systmu,
zvltn postaven brahmn.
Obdob upaniad (750-500 p.n.l.) nauka uren tm, kte sed blzko mistra.
Nauka m esoterick charakter. Objevuj se pojmy: brahma, atmn, samsar, mka.
2. POVDSK obdob (500 p.n.l. 1000 n.l.) = klasick obdob, velkch filosofickch
systm (nboensk a mylenkov pluralita spojen s toleranc k nzorm, zakladatel byli
konkrtn historick osobnosti, filosofick mylenky blzk irokm lidovm masm).

Vdy
Charakteristika Vd = posvtn knihy starch Hind.
Souhrn literrnch text vytvoench neznmmi autory v prbhu celho vdskho
obdob od roku 1500 p.n.l. ( 6x rozshlej ne Bible ).
Obsah Vd = mystick a nboensk mylenky, kter zahrnovaly i prvn filosofick vahy o
svt, lovku a etice. Kad z vd je rozdlen do 4 oddl:
- mantry
( hymny a modlitebn formule )
- brhmany ( nvody na uvn mantry )
- ranjaky
( tzv. lesn texty, uren poustevnkm ijcm v lesch )
- upaniady ( tzv. tajn nauky rznch autor ).

2
Upaniady ( odvozeno ze sanskrtskho upa = blzko, a sad = sedt > nauka uren tm,
kte sed pobl Mistra, tedy pstupn jen zasvcenm) jsou nejzajmavj
z filosofickho hlediska > obsahuj 2 zkladn filosofick mylenky :
- 1. nauka o BRAHMA (pvodn modlitba, pozdji posvtn vdn = svtov due,
due vesmru) nauka o TMAN (pvodn dech, pozdji podstata vlastnho j = due
lovka)
- 2. nauka o REINKARNACI = kolobhu ivota (pevtlovn du lovka a jejich
spasen, kdy o dal existenci lidsk due v ptm ivot rozhoduj nae skutky v pedchozm
ivot = tzv. KARMAN; nejvym clem je vysvobozen due ze ivota plnho utrpen cestou
askeze a dosaen nirvny ).

Ad 2) Charakteristika staroindick filosofie

Filosofie v obdob povdskm (500 p.n.l. 1000 p.n.l.) se rozvjela v rmci mnoha
filosofickch smr a ve sv podstat se dlila na 2 zkladn systmy :
1. NSTIKA = neortodoxn filosofick smry (tzv. nepravovrn), poprajc autoritu
Vd a uen brhman: - dinismus, buddhismus a arvka (lkajta).
2. STIKA = ortodoxn filosofick smry (tzv. pravovrn), oprajc se o autoritu
Vd a uen brhman > nejvznamnjch bylo 6, kter vdy tvoily dvojici >
- njja a vaiika
- prva-mmnsa a vdanta
- snkhja a jga.

Nstika
Charakteristick rysy :
Odmtn a pochybovn o autorit Vd a nboenstv brhman > snaha zaloit
vlastn nboenstv a filosofii (hlsn nboensk plurality).
Autoi filosofickch smr nebyli anonymn, ale konkrtn historick osobnosti
(nap. Mahvra).
Filosofie ztrc charakter tajn nauky (jen pro zasvcen) > filosofick uen se obrac
k irokm nejnim vrstvm (k nejnim kastm, kterm bylo vdn odprno).
Filosofick uen nepouvaj jazyka uenc, ale uvaj bn mluven ei
(lidovho jazyka).

Dinismus
vznikl jako vsledek vvoje uen ( zejmna etika ) starovkch mudrc v 6.st.p.n.l.
Zakladatelem byl VARDHAMNA, nazvan MAHVRA (Velk hrdina, asi 549 - 468
p.n.l.).
Pochzel ze vzneen knec rodiny, kter pokldala znovuzrozen za proklet a sebevradu
za nejen za dovolenou, ale dokonce za zslunou > svj ivot konili dobrovolnm
vyhladovnm. Mahvra se zekl ve vku 28 let svtskch radost, rozdal veker majetek,
opustil rodinu (enu i dceru) a stal se putujcm asketou il pouze z almuen a meditoval dle
psnch pravidel. Ve 40ti letech doshl osvcen a zaloil tak velk filosoficko-nboensk
hnut (v t dob asi 14 000 stoupenc). Svj ivot tak ukonil dobrovolnm vyhladovnm!
Charakteristika dinismu uen Mahvry ili hlavn jeho ci, kte vili, e byl jednm
z mnoha din ( v sanskrtu daina = vtz nad kolobhem ivota ) vykupitel, kte se
pravideln zjevuj na zemi. Dinismus je filosoficko etick uen, kter ukazuje cestu
k osvobozen due od podlhn dostem > clem dinismu je dosaen tzv. svatosti (spsa
due, vzdt se veho pozemskho) a to cestou dodrovn 5ti mravnch pkaz (slib) :

3
nelhat ( nevst nepravdiv ei )
nekrst ( nebrat, co mi nen darovno )
sexuln zdrenlivost ( zci se svtsk rozkoe )
nehromadit majetek ( nevlastnit majetek )
respektovat ivot ( nezabjet nic ivho = AHINSA ) .
Ahinsa znamen tzv. cestu nensil, nap. nezabjet ani neobtovat dn zve > proto
poaduj dodrovat vegetarinskou stravu; pecezovat vodu, aby z n odstranili drobn
ivoichy; nosit rouku pes nos a sta, aby nevdechli hmyz; zametat pi chzi ped sebou
pdu, aby nezalpli ivho tvora.
Chrmy a slavnosti dinistick chrmy pat k nejkrsnjm stavbm v Indii, kde vci
obtuj dinm (ne bohm) jdlo, kvtiny, penze a vonn esence.
Pojet svta v ontologii jsou dinist pedstavitel DUALISMU > svt nebyl stvoen bohem,
ale od vnosti m 2 sloky : DVA (individuln, oiven nehmotn due) a ADVA
(neoduevnl hmota). Dva je obdaena vevdoucnost, mravn dokonalost a vnou
blaenost ( nesmrtelnost ) > bhem ivota vak dochz ke spojen s tlem (hmotou) a
podlh tak svtskm touhm > stv se smrtelnou. Spasen due lze doshnout psnou
askez a oprotnm se od pozemskch vliv cestou dodrovn psnch mravnch pkaz
(ctnost).
Vznam dinismu dinismus zstal pouze indickou zleitost, pro psnost svch
mravnch pkaz se v irch vrstvch moc nerozil a dinist zstali elitn, ale vznamnou
meninou > v souasn dob t asi 3 miliony stoupenc. Od 1.st.n.l. se dinist rozdlili na
2 vtve : Ble odn (vtambarov chod v blch rouch, umrnnj ve svch zsadch)
a Vzduchem odn (Digambarov chod zsadn bez odvu).
Velkm zastncem ahinsy byl Mahtm Gndh ( 1869-1948 ), indick nrodn vdce a
myslitel, kter se zaslouil o indickou nezvislost ( 1947 ). Akoli byl hinduistou, askezi a
nensil si zvolil jako hlavn zsady sv politiky > nakonec byl vak zavradn hinduistickm
fanatikem !

Slab lid nedokou nikdy prominout. Umt prominout je vlastnost silnch.

Ty a j jsme jedno. Nemohu ti ublit, ani bych poranil sebe.

Buddhismus
vznikl jako filosofick smr pravdpodobn na pelomu 6./5. st.p.n.l. > jeho
zklady vytvoil Gautama Buddha > jmno Buddha ( v sanskrtu probuzen, procitnuv )
zaal pouvat sm a po svm osvcen! Buddhismus se zrodil jako protiklad brhmanismu a
kastovnmu sytmu a je chpn jako nboenstv, filosofie, ivotn postoj a moudrost !!!
V souasn dob se jedn o jedno z nejrozenjch svtovch nboenstv (vyznv jej asi
150 milion lid ). Nkdy je buddhismus oznaovn jako ateistick nboenstv
(k dosaen osvobozen nen teba vra v Boha, ale vra v mravn idel, znovuzrozen a
spasen). Zakladatelem buddhismu je podle legendy SIDDHRTHA GAUTAMA (asi 563 - 483
p.n.l. ). Siddhrtha (Ten, kter doshl cle) se narodil jako potomek krlovskho rodu
khj v Kapilavastu, hlavnm mst lecm na jinm pat Himalje. Byl vychovvn
v pepychu a bohatstv, od 7 let byl vzdlvn v 64 vdch a umnch (podle prorockho snu
jeho matky se otec snail prince odvracet od toho, co by ho mohlo upozornit na bdu a utrpen
svta).
Princ vak na svch prochzkch krlovskou zahradou spatil postupn starce, nemocnho,
ebrka i mrtvho. Naposled uvidl mnicha, v jeho rysech se zrail jasn pokoj, povznesen

4
nad vechnu bdu svta > tyto obrazy bdy, nemoci, utrpen a smrti vyvolaly odpor k jeho
pepychovmu prosted. Ve svch 29 letech se rozhodl vzdt se majetku, prva na vladask
trn, v noci opustil manelku i malho syna a odebral se do samoty v ciz zemi, kde se
oddval nejpsnj askezi pi studiu text hinduismu (zhubl na kost, vypadaly mu vlasy).
Pak ale poznal, e tento zpsob sebetrznn a askeze nem smysl a zaal hledat novou cestu
v sob samm. Upustil od askeze a usedl pod strom, kde tak po 7 letech doshl svho poznn
a stal se ve 35 letech Buddhou, kter se vydal sdlit sv poznn lidem. A do sv smrti
(dajn zemel na plavici) il Buddha jako putujc kazatel.
Zklad Buddhova uen z obdob Buddhova ivota neexistuj dn psemn zprvy. Jeho
uen bylo postupn jeho ky uspodno do 3 sbrek psem = TRIPITAKA (tzv. ko - ko
nauky, disciplny a koment). Zkladem buddhismu jsou 3 klenoty = Buddha, dharma a
sangha.
DHARMA = Buddhova nauka nebo tak cesta, mravn zkon svta > filosofick zklad (jdro
nauky) tvo 4 vzneen ( ulechtil ) pravdy:
1. ivot je pln utrpen ( duhkha ) = ve je strast ( nap.zrozen, st, nemoc, smrt ) >
stav, kdy je lovk nejist a nespokojen.
2. Pinou utrpen je touha ( trn ) = dostivost, ze po ivot, po rozkoi.
3. Odstrannm touhy vede k odstrann utrpen = pekonnm sobeck dostivosti
lovk doshne dokonal vyrovnanosti a svobody.
4. K odstrann dostivosti vede osmidln stezka = praktick nvod pkladnho ivota
(mravnost, meditace a moudrost): prav - nzor, rozhodnut, e, jednn, it, bdlost, snaen
a soustedn. Clem tto 8dln stezky je dosaen NIRVNY ( v sanskrtu stav vyhasnut
plamene ) = stav vnho klidu, blaenosti a dokonalosti > tmto zpsobem lovk
doshne osvcen (osvobozen od vech tueb, probuzen lsky a svobody, pokory, smen,
tolerance) a ukon tak kolobh ivota = SANSRA.
SANGHA = buddhistick mnisk komunita, kter praktikuje buddhistick ivot a vyuuje mu
ostatn. Jako vodtko pro praktick kadodenn ivot stanovil Buddha 5 pikzn (tzv.
patero = Panala):
neubliovat ivm tvorm ( ahinsa )
nekrst ( nebrat, co nebylo darovno )
necizoloit ( zdret se nepovolenho sexulnho styku )
nelhat ( nevst przdn a nepravdiv ei )
nepovat opojn npoje a ltky.
Vznam buddhismu:
Je neustlou negac (= odmtnm ) > neexistuje Bh, neexistuje dn trval byt, neexistuje
nesmrteln due.
Je uenm pokory a spasen .
Je filosoficko etickm uenm > zkladem je idel mravnosti a dokonalosti.
Je nboenstvm ateistickm > zkladem nen vra v Boha, ale vra v lovka.
Buddhova cesta je nazvna cestou stedu > zavrhuje jak ivot sobeck nklonnosti
k rozkom, tak psnou praxi asketickho ivota a zamil se na vnitnho duchovnho ivota.
Dleit pojmy :
DHARMA
= nauka, zkon i cesta
SANGHA
= buddhistick komunita mnich
SANSRA
= kolobh ivot
NIRVNA
= konen cl, ukonen kolobhu ivot (vyvanut)
STRY
= buddhistick texty, pvodn Buddhovo uen
MANTRA
= slovn formule (tie i hlasit opakujeme), kter m vst k dosaen
rozlinch duevnch stav (nap. radost, projasnn mysli, souznn s bohem ), nap.

5
m mani padme hum (= perlo v lotose) m 6 slabik > oiuje od 6-ti
negativnch
emoc
(pcha,
zvist,
touha,
nevdomost,
chtivost,
hnv)
zdokonaluje 6 druh jednn (tdrost, vytrvalost, naden, soustedn, vzhled
a harmonick chovn).
en buddhismu zpotku vznik buddhismus jako filosofick proud, ale od potku
naeho letopotu se stv crkv > Buddha je uctvn jako bh, rozvj se crkevn provoz s
bohoslubami, modlitbami, obadnmi rouchy......
Z Indie se buddhismus il do celho asijskho svta > pronikl nap. na Cejlon,
Barmu,Thajsko,Nepl, dle pak do ny, Japonska a Tibetu. Vude se pizpsoboval
nrodnmu charakteru zem a stal se zkladem kultury a duchovnho ivota > v relativn
ist form se zachoval v Barm a ve form tzv. zen-buddhismu v Japonsku.
Rozliujeme 4 zkladn druhy buddhismu :
1. HINJNA ( THRAVDA ,Mal vz ) = konzervativn smr, uen staein, kter je
ureno umu okruhu zjemc; osvobozen je zleitost jednotlivce; Buddhu povauj za
nejvy vzor lidstv, ale nepisuzuj mu bosk charakter ( jin vtev budhismu nap. Sr
Lanka, Barma, Cejlon, Thajsko, Kamboda..)
2. MAHJNA ( Velk vz ) = liberlnj smr, kter je uren pro masy lid; podstatou
je postava bdhisatvy ( bytost k procitnut ) - lovk, kter odlo nirvnu, aby zachraoval
druh; Buddha je chpn jako Bh (vchodn vtev buddhismu nap. na, Korea,
Japonsko, Vietnam, Nepl...).
3. ZEN-BUDDHISMUS (japonsky zen = meditace) = kola mahjnskho smru, kter
klade draz na meditaci ( propracovan nron meditace se zachovvnm trojho ticha
mlen pi jdle, koupn i prci ) > ci hledaj een zadanho tmatu od svho Mistra
(vznikl v n, pak se rozil do Vietnamu, Koreje a zejmna v Japonsku > doplnno
oblbenmi ajovmi obady a umnm zenovch zahrad a ikebany).
4. LAMAISMUS = tibetsk buddhismus, zaloen a v 15.st.; duchovn vdce (guru) je
nazvn lama, nejvym pedstavitelem je dalajlama > v r. 1950 byl Tibet nsiln obsazen
nou a proto souasn dalajlma (vlastnm jmnem Dampal Ngawang Lozang Jee Tndzin
Gjamcch ) ije v emigraci v Indii > v roce 1989 nositelem Nobelovy ceny mru.

Lkajta (arvka)
Lkajta vznikla jako materialistick filosofick uen starovk Indie, kter kritizuje
brhmanismus, Vdy a odmt i nboenstv.
Za zakladatele je povaovn legendrn mudrc BRHASPATI, nkter sti jsou pipisovny
ARVKOVI.
V ONTOLOGII

jsou pedstavitel pluralismu > vechny jevy a pedmty ve vesmru jsou

sloeny ze 4 element : zem, voda, vzduch a ohe (v nkterch textech se pipojuje jako
pt element ter). Jednotliv pedmty jsou sloeny z atom (nemnn a nezniiteln;
vlastnosti pedmt a jev vznikaj v dsledku spojen atom jednotlivch element) >
vdom jako vlastnost materilnho tla je tak sloeno z atom a po smrti se rozpadaj na
jednotliv elementy > odmtaj existenci boha, nesmrtelnost due a reinkarnaci.
V ETICE jsou pedstavitel hdonismu (hdon = slast, poitek) = filosofick uen, kter
za nejvy hodnotu ivota povauje slast a rozko. Dosaen pozemsk radosti a poten
je pirozenm sklonem lovka > vzdt se poitk je jen pro hlupky. Posmrtn ivot je jen
klam, na tomto svt jsme jen jednou a proto je teba uvat si ivota. Utrpen a bolest nen
mon odstranit, je mon je pouze omezit na minimum > rozko a slast je mon
maximalizovat.
Vznam lkajty tento filosofick smr neml dlouhho trvn, nebo byl v ostrm
rozporu s duchovnm ivotem Ind. Svou kritikou vak podntila vznik novch filosofickch
smr zejmna dinismu a buddhismu.

stika
Charakteristick rysy :
Smry uznvajc autoritu vdsk tradice a brhmanismu (tzv. souhlasc s vdami).
Vznikly na obranu brhmanismu ped neortodoxnmi filosofickmi smry na pelomu
letopot (p.n.l. / n.l.).
Zkladn prameny (zdroje): Vdy (zejmna upaniady) a stry > krtk ren, je byla
zamlena
jako
snadno
zapamatovateln
shrnut
zkladnch
mylenek
jednotlivch systm a vtpovna km (lze je chpat jako aforismy vyadujc
komente = nvody pro chovn lid).
eposy > Mahabharta a Rmajna (4.st.p.n.l.-4.st.n.l.) = indick nrodn bsn, kter
obsahuj povsti o vlce mezi zneptelenmi dynastiemi (popisuj souboj dobra a zla a
konen vtzstv du a dobra); soust jsou i filosofick vahy o naprost marnosti
svtskho ivota a o vn existenci boh
Zkonk Manuv > vymezen prv a povinnost kast ( doplnn mylenek z epos )
Purny > nejmlad texty, kter vznikaly postupn mezi 4.-13. st.n.l.

Snkhja
Snkhja jako jeden z nejvznamnjch ortodoxnch systm vznik asi v 1.st.n.l.
(v sanskrtu pojem oznauje slo, vet > systm, kter jsoucno vymezuje vtem toho,
co obsahuje). Filosofick smr, kter je oznaovn za ateistick (nen bh tvrcem svta) >
brhmani povaovali tento systm za ortodoxn a sluiteln s Vdami, nebo neodporoval
kastovnmu dlen spolenosti.
Za zakladetele je povaovn legendrn mudrc KAPILA.
Ontologie - snkhja je dualistick filosofick smr, kter uznv 2 zkladn prvopotky
(principy )
svta :
a) PRAKRTI = prahmota, materiln princip, kter je aktivn > je v ustavinm pohybu a
vyvj se
(pvodn proda)
b) PURUA = duchovn princip, kter nen aktivn ( nespoetn mnostv du).
Z prakrti vznik vechno jsoucno > pirozen svt je tak tvoen 24 principy (nap. vzduch,
zem, ohe, voda, svtlo, orgny, ....) a protjkem je 25. princip = purua.
iv bytost se skld ze 3 st :
1. purua
( due, vdom )
2. jemn tlo ( inteligence, smyslov orgny a schopnosti )
3. hrub tlo ( hlava, ruce, nohy, vymovac a rozmnoovac orgny ).
Etika ( podobn s buddhismem ) :
- due ve spojen s tlem podlh touhm a proto je ivot pln utrpen
- clem ivota je snaha osvobodit se od strasti ( stavu bolesti )
- k osvobozen due ( tzv.prozen purui ) lze dojt cestou askeze (odkn), meditace
a mravnch ctnost ,konenm clem praktickho ivota je spasen.

Jga

7
Jga jako ortodoxn filosofick smr vznik asi v 1.st.n.l. (v sanskrtu pojem znamen
sebevlda, disciplna ).
Je naukou o cest k moudrosti, zdokonalen psychiky i tla a spasen > k osvobozen due
od materilnho svta a spasen jsou nutn 2 zkladn podmnky :
a) duevn rovnovha (hmotn statky a ivot je marn pln zla a strdn)
b) meditace a koncentrace (pesvden o nutnosti poznn nejvy pravdy = osobnho
boha). Zkladn odlinost jgy a snkhji spov v jednom podstatnm bod jga uznv
boha (ne vak jako tvrce a vldce svta, ale osobn bh je chpn jako nejvy a nejist
purua).
zce souvis se snkhjou > snkhja je teoretickm zkladem jgy a jga je praktickm
doplkem snkhji.
Za zakladatele je povaovn legendrn mudrc PATADALI, jemu jsou pipisovny i
zkladn texty jgy = tzv. jga-stry ( 194 ster uspodanch do 4 knih ).
Jognsk cesta ke spasen = jogn mus nastoupit dlouhou a namhavou cestu, chce-li na
jejm konci dojt ke spasen due ( mka ) a doshnout tak osvobozen od strasti a
znovuzrozen > tato dlouholet cesta sebepemhn m 8 stup :
1. kze (dodrovat zsady ahinsy, cudnost a pravdivost, oprostit se od vekerho
egoismu)
2. sebekze (dodrovat 5 pkaz : istota, skromnost, askeze, studium, oddanost bohu)
3. asna (sprvn tlesn pozice pi rozjmn)
4. regulace dechu (sprvn vdech, vdech a zadrovn dechu)
5. soustedn vdom (odpoutn smyslovch orgn od vnjch pedmt)
6. koncentrace (soustedn mylenek na jedin pedmt)
7. meditace a rozjmn (pomckou je opakovn posvtn slabiky m)
8. pohrouen (mystick rozjmn = splynut s osobnm bohem).
Na tto cest jogn zskv vedlej inky = nadpirozen schopnosti (nap. rozumn ei
zvat, znalost minulosti a budoucnosti, sla slona, schopnost uinit vlastn tlo neviditelnm,
odolnost proti trn a vod, utien hladu a zn.... ).
Vznam jgy = jga je praktickm nvodem zdokonalovn tla a psychiky > i
v souasnosti roste popularita cvien jgy.

Vznam starovkho indickho mylen

V obdob starovku provalo indick filosofick mylen nejvtho rozkvtu. Do Evropy se
dostalo a potkem 19.st. > studiem se zabv tzv. INDOLOGIE (nauka o jazyce, djinch a
kultue indickch nrod), nap. Schopenhauer.
Pro indickou filosofii je charakteristick nzorov tolerance > vznik mnoho filosofickch
kol a smr. Pes rznorodost nzor lze vymezit v indick filosofii spolen tmata:
dharma = d (spoleensk kasty, svtov, mravn, bosk ) > tento d je ohroovn iny
lid (nap. nsil, touha po rozkoi, egoismus) > nutnost odstranit ve, co d ohrouje.
brahma = svtov due jako zklad veho byt (duchovn princip svta a vesmru)
tman = due jednotlivce (nesmrteln > clem je osvobodit se z tlesn pipoutanosti a
splynout s brahma)
karman = individuln in, kter rozhoduje o budoucnosti
sansra = kolobh znovuzrozen (ivota) > due lovka opakovan reinkarnuje
mka = vysvobozen due z kolobhu ivota (konen cl spasen splynut tman
s brahma).
Indick mylen je velkou mrou vzno na tradici (autorita Vd, mudrc i mistr).

8
Pro indickou filosofii je typick praktick tendence > nejen teoretick vklad svta, ale i
praktick nvody ke sprvnmu zpsobu ivota (nap. buddhismus, dinismus, jga).
Indick filosofie klade draz na subjektivn poznn, zaloen na intuici (vctn)> splynut
s brahma.
Pro indick filosofick mylen je typick sklon k podceovn pozemskch vc (materiln
strnky ivota) a soustedn se na duchovn ivot!

Filosofie ny
na je vedle Indie druhm nejvtm kulturnm centrem stejnho st (potky kolem
r.1500 p.Kr.). na svou rozlohou, potem obyvatel a zempisnou izolac je svtem sm pro
sebe. Pesto od an vzela cel ada objev a vynlez: regulace ek, vynlez porcelnu,
stelnho prachu, kompasu, paprovch penz, psma a zaveden instituce manelstv. Izolace
mla i jednu dleitou pinu a tou bylo nsk jazyk a psmo. Li se od evropskch jazyk.
ntina je jazyk jednoslabin, izolujc (nemn se, nepebr koncovky, nepodlh flexi).
Kad slabika se me vyslovovat s jinm pzvukem, take jedna slabika me mt 50 60
vznam. Psmo vychz z obrzkovho psma. Nae abeceda m 25 znak, nsk 40 000
znak.
V nsk filosofii vynikaj tyto koly:

Konfucianismus
mylenkov smr, kter se stal kostrou politickho mylen i kadodennho ivota.
Zakladatelem byl Kchung-c ( Konfucius) 551 478 p.Kr.
Pochzel z vych spoleenskch vrstev, pracoval ve slubch knete, vyuoval a byl i
ministrem spravedlnosti. Zadil svj dm jako kolu, nenapsal spis, ale pedval sv
vdomosti v rozhovorech se svmi ky (pozdji vznikl spis Hovory).
Stedem pozornosti jeho filosofie je lovk, ne jako izolovan jedinec, ale jako soust
spolenosti (sttu, rodiny). Proto je jeho filosofie v podstat sbrkou zsad chovn a
mravnch pkaz. Je tedy etickm uenm, ve kterm na prvnm mst stoj blaho lidu.
Bohov podle nho nemaj dn vznam, idelem nen asketick knz, ale moudr lovk.
Zsady:
dobro oplcet dobrem,
upmnost, spravedlnost,
cta k rodim,
obdiv k prod.
Vychz z uen klasickch kanon, pedevm z knihy: I ing(Kniha promn). Pat
k nejstarm filosofickm dokumentm a je zaloen na interpretaci 8 triagram.
Obsah: 64 hexagram (estiar) odvozench z 8 triagram. Zkladem tchto grafickch
symbol jsou ry: pln (JIN) a peruovan (JANG). ry znamenaj doplujc se energii.
Jsou protichdn, ale neoddliteln (den-noc, enstv-mustv, zem-nebe, ano-ne.)
JANG ______ = aktivn princip ( pedstavuje munost, svtlo, den, teplo, slu, jih, pohyb
bl barva)
JIN
- - - - - = pasivn princip ( pedstavuje enskost, tmu, noc, zimu, slabost, sever, klid,
ern barva )

Symbolem Jang a Jin je kruh rozdlen vlnou pohybu, kde kruh pedstavuje vesmr, bl ryba
(hlavou nahoru) pedstavuje Jang, ern ryba (hlavou dol) pedstavuje Jin. Mal krouky
opanch barev symbolizuj , e v kad ze sil se nachzej zrodky protiklad (opanch sil).

Taoismus
filosofie i nboenstv.
Pedstavuje vce mystick pohled na svt (je vce prodnm a individualistickch uenm ne
Konfucianismus).
Zakladatelem je Lao-c(Laocius). Je pravdpodobn autorem knihy Tao-te-ing (Kniha o
tau a ctnosti).
Zkladem svta je tok energie chi, kter vyvolv ivot. Konkrtn chi vychz
z prazkladu TAO, co je neuchopiteln podstata svta. Tao = rozum, cesta, zkon nebes.
TAO je cesta doslovn i symbolick. TAO m 6 podob stn, svtlo, vtr, d, tma, jas.
Taoismus pojm svt v neustlm pohybu.Hlsali nvrat k ivotu v souladu s prodou.

Mohismus
Zakladatelem byl Muo ti (500-396 p.Kr.)
Jedn se o praktickou filosofii uitenosti. Hlavnm heslem bylo: Napomhat veejnmu
blahu, bojovat proti zlu.
Za obecn blaho bylo povaovno ve, co pin bohatstv zem a nrst potu obyvatel. Zlo
v jejich pojet jsou vlky, hudba, umn.