VCHODN NBOENSTV - HINDUISMUS, BUDDHISMUS - taoismus, dinismus, konfucianismus - vvojov star ne nboenstv zpadnho smru - teritoriln: Indie, Tibet,

na, Nepl, Japonsko, jihovchodn Asie - VCHODN NBOENSTV SE LI OD JINCH NBOENSTV: 1. dleit je vdom lovka, nikoliv vnj realita, kter ns obklopuje 2. dn pkazy, zkazy, pravidla, pomoc od Boha, dn Bh spasitel 3. kad sm si tvo pravidla chovn a jednn 4. uen o reinkarnaci pevtlovn, due je vn a vtluje se vdy do novch forem ivot, nikdo nm nezaru, e se pt nenarodme jako ni ivoich, navc lovk je pouen ze svch minulch ivot, zskv v kad reinkarnaci vc a vc zkuenost karma - /skutek/- je zkladem uen o pevtlovn du, je to souhrn vech lidskch in a skutk penench z jednoho ivota do druhho 5. jsou individuln modlitby a meditace jsou individuln, jsou zaloeny na vlastnm sil lovka, nevyaduj pomoc prostednka pi modlitbch, nemaj knze kad sm mus ovldnou sv vdom, kad sm mus projt svou oistou - nboenstv, kter ukazuj jak se m skuten t ne definovat a hjit dogmata - dleit je vdom kadho lovka, pstup, chovn a jednn je ovlivnno ne Bohem , ale svdomm - pro lovka je dleit mravn d, mus ze svho ivota odstranit zlo, nsil, ze po sebeuplatnn i nezzen rozkoi, vysvobodit dui od zlho, patnho - stedem vchodn filozofie je oista lovka - oista lovk znamen zbavit se patnch lidskch vlastnost, zbavit se touhy po majetku, po penzch, po nemovitostech, zbavit se egoismu - lovk doshne tzv. NIRVNY OSVCEN - oista lovka pichz prostednictvm tzv. meditac - MEDITACE osvobozen a ovldnut mysli, meditovat znamen vnmat, uvdomovat si, co se dje v naem tle, v na mysli, ve vnjm svt meditace je prostedek odpoutn se od materilnho HINDUISMUS - svtov nboenstv vchodnho smru - vvojov star / 3 tisce let p. n.l./ - vznikl v Indii, sv jmno m od eky Indu/ dnen Pkistn/, kde vznik prvn vyspl kultura indickho kontinentu - nejstar psemn hinduistick pamtky pochzej piblin z 16 9 stol. p. n.l. - Indie, Nepl, Banglad, Sr Lanka , Malajsie - hinduismus je polyteistick nboenstv dominantn je lska a oddanost bohm, jejich uctvn barvitmi obady , modlitbami a ritulnmi obady - nejstarmi bohy byly prodn sly a ivly nebe, zem, ohe, svtlo, vtr a voda , tyto ivly povaovali za osoby, kter ij, mluv a jednaj stejn jako lid - dnes jsou hlavnmi hinduistickmi bostvy BRAHMA, VINU, IVA / Brahma stvoitel vesmru, Vina udrovatel a ochraovatel/ v pevtlen Krina, Rama/ iva - niitel - hinduist pisuzuj vemu lidskmu jednn nadpirozen pvod a boskou autoritu - veker kadodenn ivot je protkn adou nboenskch kon i obad - hinduismus vychz z mytologickch koen nem tedy dnho zakladatele ani pesn stanoven dogmata, svat text - zkladn literaturou hinduismu jsou vdy, unipaady - hinduistick nboenstv je charakteristick mnohost nzor a pojet, je tolerantn vi ostatnm - pod souhrnnm nzvem hinduismus se skrv velk mnostv rozlinch kult, sektskch mylen a myslitelskch kol - pro lovka je dleit mravn d, mus ze svho ivota odstranit zlo, nsil, ze po sebeuplatnn i nezzen rozkoi, vysvobodit dui od zlho, patnho - indick filozofie k tomuto vysvobozen vypracovala rzn cesty, kter lze zahrnout pod pojem jga - jga je filozoficko nboensk smr poskytujc souhrn nvod k dosaen dokonalosti a spsy pomoc cvien koncentrace umt ovldat sv tlesn a duevn funkce NBOENSK OBADY, RITULY MOTLITBA - hinduista se modl, medituje, astn se bohoslueb bu v chrmu nebo venku, nejastji na behu posvtnch ek - rituln se oiuje v posvtnch ekch/ Ganga/ - pin obti do chrm - u se nazpam posvtnm textm - vcho hinduistu provz jeho vra na kadm kroku jak soukromho tak veejnho ivota, nboensk rituly se tkaj vech dleitch

ivotnch obdob narozen, thotenstv, pijet prvnho pokrmu, zatek vuky, pechod do dosplosti, svatbapoheb STRAVOVAC ZVYKLOSTI - posvtnm zvetem je krva, je zakzna konzumace hovzho a telecho masa - kdy u maso, tak drbe, ryby, skopov - jsou zakzna porky hovzho masa, konzumace mlka je omezena - vtina hinduist jsou vegetarini chovaj hlubokou ctu ke vemu ivmu - zkladem jejich stravy je re, zelenina, obiloviny - j se bn pravou rukou, lev ruka je povaovna za neistou, nepouv se ani na veejnosti - nepouvaj toaletn papr, levou rukou se omvaj za pomoc pipravenho hrnku s vodou - hn po jdle je povoleno, slou jako pochvala kuchace - nemaj odpadkov koe, odpady hz tam, kde je napadne OBLKN - bnm obleenm indickch en je SR - jedn se pruh ltky, kter je dlouh asi 5 metr a irok nco pes metr, je teba se do nj zavinou zvltn technikou - sr mus bt tak dlouh, aby bylo vidt jen okraje chodidel - obdobou enskho sr je u mu DHT - vdan ena nos vdy na ele namalovanou teku rumlkov barvy KAMASTRA Kma zna snahu o naplnn smyslovho a tlesnho ivota se vemi svmi projevy, avak samozejm v rmci uritch spoleenskch a morlnch pravidel , pat sem jdlo, pit a sex , tedy veker fyzick projev lovka SPOLEENSK TDY - vechny hinduisty spojuje dleit skutenost psn spoleensk d, kter je hluboce nboensky zakotven v posvtn tradici - kad hinduista se rod do urit spoleensk tdy - jednotliv spoleensk tdy se nazvaj kasty / tradin vedouc nboensk intelektuln vrstva- kn, bojovnci, obchodnci a emeslnci , nevolnci - pro kadou kastu plat specifick koly a pravidla - edn byly kasty zrueny v 2.pol. 20 stol, rozdly vak existuj dodnes / len jedn kasty se neme enit s pslunkem jin kasty, diskriminan znaky trvaj dodnes/ BUDDHISMUS - svtov nboenstv vchodnho smru - vvojov mlad ne hinduismus - ateistick nboenstv - teritoriln msto vzniku: Indie, Tibet, Nepl - universln nboenstv- je to nadnrodn a nadkulturn filozoficko- nboensk proud, buddhismus se doke pizpsobit kulturnm podmnkm jednotlivch zem, ani by zmnil svou podstatu - nejmrumilovnj nboenstv na svt, rozvj pokoru, lsku, soucit, ctu a toleranci k lidem, k lovku, k prod, starost o druh, nestarat se o sebe - buddhismus je metoda, kter nm umouje lpe se chovat, lpe fungovat, lpe t a hlavn udrovat istou podstatu naeho srdce a mysli m se li etika buddhismu od etiky kesanstv - buddhismus znamen mravn ivot, kter pedpokld dit se tmito pravidly: - nezabjet - neubliovat a nezpsobovat utrpen jakmkoli bytostem - nekrst, co mi nen dno - nezneuvat sexuality, nedopoutt se sexuln nemorlnosti - neuvat vechny typy drog, vetn alkoholu - v dnenm vysoce industrializovanm svt se t velk oblib, m vzrstajc tendence, pibv lid s tmto smylenm - buddhista sleduje svj nzor, e, jednn, pozornost, usilovn, rozjmn - filozofick doktrna, jej zklady poloil jeden lovk Siddhrta Gautama, zvan BUDDHA / odvozeno od koene BUDH PROBUDIT SE - BUDDHA = PROBUZEN - vzor a uitel , zakladatel buddhismu - Buddha nen Bh - mu, jeho existenci historikov pipoutj , tebae vtinu daj nelze ovit - bohat lovk, v 29 letech odeel z palce od manelky a syna a hledal vlastn ivotn cesty, v setkn s lidskou bdou se rozhodl hledat prostedky k vysvobozen z utrpen a bdy, rozhodl se pro asketick ivot, pln odkn svtskch vymoenost, meditoval, dospl k pravmu poznn, zail osvcen, snail se pochopit smysl lidsk existence

- stanovil cestu k pochopen lidsk existence , piem ponechv kadmu lovku svobodnou volbu vydat se po n i nikoli - Buddhovy sochy najdeme ve vech centrech buddhismu buddhismus pipout figurativn zobrazovn/ hlavn v lotosovm sedu/ - vc jej uctvaj hlavn modlitbami a obtnmi dary - nsledovnci Buddhy ij mniskm zpsobem v klterech / oholen hlava, odni v oranov i lut roucho, ij asketickm ivotem: nesp v pohodln posteli, od obda nej, ij z milodar, maj zakzno pijmat penze, zlato, stbro, netan, neoddvaj se radovnkm, nezdob se ozdobami, nepouvaj kosmetiku - nejvym duchovnm pedstavitelem hlavn tibetskho buddhismu je DALAJLMA v pekladu prostednk mezi nebem a zem / pvodn politick vdce Tibetu, dnes obsazen nou, kter zde potlauje lidsk prva ZKLAD BUDDHISTICK DOKTRNY Tvo 4 ulechtil pravdy a 8-dln cesta/ kolo uen/ 1. VECHNO IT JE STRAST/ veker ivot je utrpen/ - ve na tomto svt pedstavuje utrpen, narozen, nemoc, st, smrt - ve, co lovk potebuje pin strast, bolest - ve, co lovk nem rd, pin utrpen, strast, bolest 2. VECHNA STRAST M PINU V DOSTI, ZNI PO IVOT - lovk tou po bohatstv, po pohodlnm ivot, poitkstv - tm, e se fixuje na majetek, finance oplv zvist, zlobou, nenvist, dal touhy neho doshnout - jsou to patn vlastnosti, kter pinej zlo, utrpen, patn vztahy mezi lidmi - Buddha ekl: Co je pinou utrpen? Utrpen je zpsobeno nam ulpvnm na vcech, nae mysl trp, pokud na nem lp. Je-li mysl tich, uklidn se, stane se svobodnou. 3. ODSTRANN TTO DOSTI VEDE K ODSTRANN UTRPEN , UHAEN ZN PO IVOT A DOSAEN NIRVNY, OSVCEN/ oista lovka/ - osvcen stav blaenosti, kter se dostav, kdy pominou touhy, dosti, patn lidsk vlastnosti - nirvna oistn mysli, me doshnout kad lovk uhaenm touhy a odpoutnm se , tzn. zbavit se touhy po majetku, po moci, po poitkstv, uhasit sv dosti, zbavit se patnch lidskch vlastnost, hnvu - hledat smysl lidsk existence v dobrm srdci, soucitu a lsce ke kad bytosti, v dobrot, laskavosti- BUDDHISTICK ETIKA - oista lovka / osvcen, nirvna/ pichz prostednictvm meditac - meditace - osvobozen a ovldnut mysli, meditovat znamen vnmat, uvdomovat si, co se dje v naem tle, v na mysli, ve vnitnm i vnjm svt 4. CESTOU K TOMUTO OSVCEN VEDE 8 DLN STEZKA - prav nzor - prav rozhodnut - prav e - prav jednn - prav ivobyt - prav snaen - prav bdlost - prav soustedn