DharmaGaia

Opakuji slova Buddhy

Tulku Urgyen Rinpohe

Tulku Urgyen Rinpohe

S pedmluvou Chokyi Nyima Rinpoheho

Opakuji slova Buddhy

DharmaGaia 2010

Do anglitiny peloil Erik Pema Kunsang Sestavila a uspodala Marcia Binder Schmidtov Do etiny peloili Luk Chmelk a Lucie Hanigerov
KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA R Urgyen, tulku Opakuji slova Buddhy / Tulku Urgyen Rinpohe ; [z anglickho originlu peloili Luk Chmelk a Lucie Hanigerov]. 1. vyd. V Praze : DharmaGaia, 2010. (Mangalam) Nzev originlu: Repeating the words of the Buddha 243.4584.5 * 24584.7 * 24582/-587 * 2587.7 * 165.322 * 24583 * 24423.7 * 2458472 * 24 * 241/-9 * 243.4 duchovn cesta, duchovn cvien duchovn zkuenosti, duchovn poznn buddhistick meditace dharma, sebepoznn duchovn veden buddhistick pojet uen buddhismu tibetsk buddhismus populrn-naun publikace 22/24 Nboenstv Dlnho vchodu. Indick nboenstv. Hinduismus. Buddhismus [5]

Copyright by Tulku Urgyen Rinpoche & Rangjung Yeshe Publications, 2006 Translation by Luk Chmelk, Lucie Hanigerov, 2010 Czech edition by DharmaGaia, 2010 ISBN 9788074360091

Poselstv lidem celho svta

Ze veho nejdve bych vm chtl ci, e probuzen podstata je ptomna v kadm z ns. Je ptomna v kadm stavu, jak v samse, tak v nirvn, i ve vech ctcch bytostech bez vjimky. Proijte svou buddhovskou pirozenost, uite z n svou trvalou praxi a doshnete osvcen. Potkal jsem v ivot spoustu lid, eny i mue, kte takovho stavu doshli. Probuzen do stavu osvcen nen jen star bje. Nen to mytologie. To se opravdu stv. Peneste stn instrukce do svho vlastnho praktickho proitku, a osvcen je skuten mon; nen to jen pouh pohdka. K uskutenn sv buddhovsk pirozenosti potebujeme podporu t princip. Prvn z nich je vzneen Buddha, prvn uitel, kter ukzal probuzenou podstatu druhm. Dal je vzneen dharma, nauka o tom, jak se cviit v provn probuzen podstaty. A posledn je vzneen sangha, lid, kte nauku udruj a . Navc existuj ti koeny: guru, koen poehnn, jidam, koen uskutenn, a dkin, koen osvobozujcho jednn, osvcen aktivity. Obsahuj vevdouc bdlost, veobjmajc soucit,
||

13

konn skutk pro dobro vech bytost a schopnost chrnit a zachraovat druh. Nkdy mon v souvislosti s Buddhovm uenm poctme pochybnosti a rozpaky. Neodvracejte se vak od nj, kdy zanete vhat. Je velice dleit zhodnotit, co je dvryhodn, a co ne. Moji uitel hovoili o tyech druzch hodnocen. Prvnm jsou slova dokonale osvcen bytosti, jakou byl napklad Buddha, jeho tvrzen nikdy nejsou nemoudr. Dle jsou to nauky velkch mistr v pm linii pedvan z jednoho na druhho a do dnench dn. Tet jsou instrukce, kter pijmme od svho osobnho uitele. A nakonec, abychom se rozhodli s jistotou, potebujeme hodnocen prostednictvm sv vlastn inteligence. Nenechvejte nic slep dve nebo ve ze zvyku. Sami pro sebe zkoumejte, co je skuten pravdiv. Pro dochz k utrpen a bolesti, je podstupuje kad iv bytost? Co je pinou samsrickch pelud? Nen to nic jinho ne nedostatek zkuenost s na probuzenou pirozenost. Ignorujeme to, co je ptomn od zkladu; pehlme to, co je neustle ptomno uvnit v ns: svou buddhovskou pirozenost. Msto toho jsme pohroueni do zmatench emoc a honme se za iluzornmi cli, kter 14
||

nekonen vedou k dalm klamnm proitkm. Tomu se k samsra. U jsme j proli nespoetnkrt bhem svch minulch ivot, jednoho za druhm. Smrt a pak znovuzrozen. Jestlie se nyn, dokud jste lidskou bytost, nechopte pleitosti zjistit, co je skuten mon, budete v budoucnu pokraovat stejn poetile. Pochopte prosm, e buddhovsk pirozenost je ptomna v kadm z ns. Na tomto svt neexistuje jedin bytost, kter by tento potencil chybl. Dokud se nenaute, jak jej vnst do svho osobnho provn, jak jej cviit a uskutenit, zstanete v zajet klam. Klamy nikdy nemiz samy od sebe. Otte se v bludnm kole samsry na dvancti lncch zvislho vznikn, a tak budete pokraovat jeden ivot za druhm. Vichni nespoetnkrt umrme, znovu se rodme a zase umrme. V tomto souasnm ivot se vak mete nauit, jak svou probuzenou podstatu prot, a pokud tak uinte, mete, dve ne zemete, doshnout dokonale a pln probuzenho stavu buddhy. Metoda, jak v okamiku smrti transformovat toto lidsk tlo v duhov svtlo, spov v tom, e poznme a uskutenme svou buddhovskou pirozenost. Jin cesta neexistuje. Nvod, jak toho doshnout, je
||

15

stle k dispozici. Vlote svou dvru ve Ti klenoty: vzneenho Buddhu, dharmu a sanghu. Pijmte tuto nauku od nkoho, kdo je soust neporuen linie; tato linie je stle netknut. Vichni jednou zememe, bez vjimky. Kad, kdo il na tomto svt v minulosti, zemel. Vichni, kdo jsou prv na ivu, tak zemou. Zeme i kad, kdo se narod v budoucnu. Vechno na svt prochz zmnami; nic nezstv stejn, nic nen stl, nic netrv. Jestlie chcete bt spn, jestlie se o sebe opravdu chcete postarat, poznejte svou probuzenou podstatu.

16

||

Praxe dharmy a svtsk cle

Svj ivot zasvtme praxi dharmy. Svou praxi dharmy zasvtme ivotu v chudob. Svou chudobu zasvtme ivotu v osamn. Sv samot zasvtme vechen as a do smrti.
Z stn tradice Kadamp

Duchovn praxe a svtsk cle jsou ve skutenosti dva nesmiiteln neptel, kte spolu nikdy nebudou vychzet. Snait se poskytnout pste obma je jako mt pod jednou stechou ptele a neptele a se sname jakkoli, nen to snadn. Buddha se vzdal svho palce, krlovny a veho bohatstv pedevm proto, e praxe dharmy a svtsk cle jsou v podstat nesluiteln. Buddha ukzal, e duchovn vcvik je teba zaloit na rozhodnut, e upustme od svtskch zjm. Na druh stran, kdy u jsme se ponoili do iluze rodinnho ivota, nememe ve jen tak nechat bt. Musme pebrat zodpovdnost za svou rodinu. Protoe Zpad nepodporuje tradici ivota v odkn, je nepochybn tk ve opustit kariru, pohodl a spoleensk postaven. V Tibetu se nkte lid 130
||

mohli veho vzdt, stoprocentn se soustedit na praktikovn dharmy, a vdy si njak vystaili. Laici podporovali praktikujc a oddan poskytovali dary a jdlo meditujcm, kte ili v stran v jeskynch a na oputnch mstech. Tm si i drce vytvel spojen, dky nmu mohl doshnout osvcen zrove s praktikujcm. Myslm si, e na Zpad je to jin. Mm pocit, e cizinci, kte jednodue chtj intenzivn praktikovat dharmu, nemvaj v mnoha ppadech podporu ostatnch. Proto je na Zpad tk vst ivot v odkn. Lid mus nst zodpovdnost za sv osobn ivobyt. Tak se to dl na Zpad, a je tedy nutn se toho dret. Snate se z toho vytit co nejvce, abyste mohli dle vst svtsk ivot, ale zrove se nevzdvali dharmy. Kdy se vzdme dharmy, urit nedoshneme dnho pokroku. To rozhodn nedlejte. Kdy se vzdte svtskho ivota, je to tak velmi, velmi tk. Snate se dlat oboj souasn. Lid, kte se v prvn polovin ivota vce orientuj na prci, se mohou pozdji vce soustedit na dharmu. k se, e to je znakem dobrho ka. Ale kdy se praktikujc nejprve veho vzd a pozdji se stane byznysmenem, je tomu naopak. k
||

131

se tomu zl syn dobrho otce. Samozejm e ve je pomjiv a nikdy si nejsme jisti, kolik asu jet mme. Ale i tak meme plnovat: Jen co se zbavm svch povinnost a nebudu v pln penn nouzi, zamm se co nejvce, jak to jen bude mon, na praxi dharmy. Meme si pt, abychom se v pozdj sti svho ivota mohli vce soustedit na praxi dharmy. Ne se vak dostanete do bodu, kdy budete zbaveni vech zodpovdnost, snate se bt piln a co nejvce ve sv souasn situaci praktikovat. Nepracujeme celch tyiadvacet hodin, vdy mme trochu volnho asu. Bhem dne asi muste pracovat, ale v noci nebute pli velkorys k radostem dlouhho spnku. Zkuste bt stdmmi spi a snate se tak brzy rno strvit njak as prax. Msto lenoen radji praktikujte. Vzhledem k tomu, e lid ze Zpadu obvykle pracuj jen sedm nebo osm hodin denn, samozejm se najde as i na praxi. Pro jsem ekl, e svtsk cle a nboensk ivot jsou vzjemn nesluiteln? Cle bnho svtskho lovka jsou zajistit si jdlo dobr jdlo a samozejm penze, aby byl zabezpeen. Svtt lid tak tou po drahch atech, pjemn situaci, dobrm jmn, slv a tak dle, zatmco praktikujc 132
||

dharmy se sna tyto poteby omezit. Chtj mt jen tolik penz, aby vystaili, a nos aty, kter jim daj jin lid odloen aty z druh ruky. Slvu povauj za zlo. Praktikujc, kter sn o tom, e je slavn, by to ml pokldat za pekku mry. Pemlejte o tom! Slva je jako cedulka se jmnem zaven na mrtvole. Pot, co zememe, slva na bludn mysli ani trochu nepome. Poslov Pna smrti ve stavu barda nebudou nkoho respektovat jenom proto, e byl slavn. Praktikujc dharmy a svtsk lovk se ubraj pln opanmi smry. Uen Kadampy znm jako tyi zvazky prav: Svj ivot zasvtme praxi dharmy. Svou praxi dharmy zasvtme ivotu v chudob. Svou chudobu zasvtme ivotu v osamn. Sv samot zasvtme vechen as a do smrti. Nen to opakem bnch svtskch cl? Bn lovk usiluje o dosaen vc tohoto ivota, o svtsk spchy. Chce bt bohat, t v pknm sdle a mt kolem sebe mnoho ptel, jakpak umrn o samot na odlehlm mst. Jestlie u vak mte rodinu, snate se spojit vydlvn na ivobyt s duchovn prax; to je nejlep. Za pr let, a bude mn zodpovdnosti pedpokldejme, e v budoucnu bude jet dost asu,
||

133

protoe to, upmn eeno, nevme , odejdte na njak klidn msto do hor a navdy dejte sbohem nesmyslnm clm tohoto svtskho ivota. Sta misti minulosti opakovan uili, e je teba stoprocentn oddat svou mysl praxi dharmy a vzdt se svtskho ivota. To se u pod, ale pro ky je velmi, velmi tk dret se toho doslova. Kdy vak na druhou stranu mte svou prci, mete i pi n neustle rozpoznvat podstatu mysli. To pin velmi dobr vsledky. V Tibetu se lidem, kte uili vhradn duchovn praxi, kalo lamov. V souasn dob jedinm lamou, kter u jak svtskmu ivotu, tak i praxi dharmy, jsem j. Lama by ml vyuovat pouze praxi dharmy, nikoliv oboj. Dlm si legraci. Snate se sprvn praktikovat alespo sten, chviliku, jako napodoben skuten praxe. Podstatou dharmy je vzt si k srdci nsledujc: nyn mme uritou svobodnou vli, meme se rozhodovat, mme jistou kontrolu nad svm ivotem, jist druh nezvislosti. Bhem tto doby, kdy jsme iv v lidskm tle a mme svobodu, meme ji pout pozitivnm zpsobem. Jakmile tento ivot skon, a se n dech zastav, z tohoto tla zstane jen hromada mrtv hmoty stane se 134
||

z nj mrtvola. V okamiku, kdy vae mysl opust tlo, stane se z nj troska, oputn pbytek, a ji nikdy se nevrt zpt k ivotu. Kdy se tlo a mysl od sebe oddl, nen tu ji dn svoboda, nen z eho vybrat. Nemme dnou nezvislou monost cokoli ovlivnit. Msto toho jsme zcela pod vlivem vlastn karmy, neomylnho zkona piny a nsledku. Jsme v moci sv vlastn pozitivn a negativn karmy. Nen nutn, abychom se v tomto ivot snaili pstovat ernou karmu objevuje se automaticky. Musme naopak rozvjet karmu blou a pipravit se na dobu, kdy u nebudeme mt nezvislou monost vbru. Je teba pracovat na rozvoji kontroly. To je to hlavn. Z praxe dharmy nepramen dn vt uitek neli toto. Vtina lid, kdy sly o uitku, si mysl, e je to otzkou zajitn jdla. Ale prospch z dharmy nen nim viditelnm. Jakmile ustane n dech a ji zde nen dn svobodn vle i kontrola, v tu chvli je skuten uiten, pokud mme svobodnou vli rozvinutou. Jej rozvoj zvis na naich souasnch inech, na na praxi dharmy. To nm dv svobodnou vli. Nyn, kdy jsme nezvisl, jsme schopni praktikovat dharmu, a pokud tak inme, meme
||

135

kontrolu neboli svobodnou vli nabt. Praktikujeme-li prv nyn nhled, meditaci a jednn, budeme si pozdji, a se tlo a mysl oddl, schopni vzpomenout na dharmu. Ohledn praktikovn v klidu nebo v rozptlen tradinm zpsobem praktikujeme nejdve o samot. Existuj ti samoty: tla, ei a mysli. Skrze n uskutenme tlo vadry, e vadry a mysl vadry. Ale hlavnm smyslem pobvn na odlehlch mstech, kde jsme prosti rozptlen, je uplatovat nauky a mistrn ovldnout tlo, e a mysl vtznch. Pokud nejsme schopni praktikovat o samot dlouhou dobu, meme nkdy odejt i na krat as. Uitek pin, i kdy se soustedme na praxi pouze nkolik dn nebo teba msc. Kdy jste v bnm ivot rozptleni a vae pozornost neustle odbh, zkuste praktikovat rozpoznvn pirozenosti mysli opakovan po chvilkch. Je-li to krtk okamik, jedn se o ryz okamik nevykonstruovanho poznn. Opakovan znamen, e dokud jej nebudeme neustle opakovat, nikdy si na nj nezvykneme. Zkuste takto cviit co nejvce. Vichni lamov tradic Kagj a ingma kaj, e je teba praktikovat krtk okamiky opakovan 136
||