DharmaGaia

Sto ver rad

mistra jmnem Padampa Sanggj

Dilgo Khjence Rinpohe

lidem z Tingri

Peloili Luk Chmelk a Lucie Hanigerov Pekladatel dkuj Matthieu Ricardovi za svolen k peloen tohoto textu a Vladimru Vimrovi za pomoc pi pekladu a za jeho cenn nvrhy a pipomnky. Nakladatel dkuje panu Liborovi Malmu za finann podporu pi vydn tto knihy.
KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA R Dil-mgo-mkhyen-brtse, rinpohe Sto ver rad mistra jmnem Padampa Sanggj lidem z Tingri / Dilgo Khjence Rinpohe ; [z anglickho originlu peloili Luk Chmelk a Lucie Hanigerov]. 1. vyd. Praha : DharmaGaia, 2009. 144 s. Nzev originlu: Hundred verses of advice
24423.7 * 243.4584.5 * 165.322 * 241/9 * 243.4 * 2429 * (515)

dharma duchovn cesta duchovn poznn uen buddhismu Tibet (na) 11.12. stol. tibetsk buddhismus 11.12. stol. duchovn literatura Tibet (na) 12. stol. nboensk poezie komentovan vydn 22/24 Nboenstv Dlnho vchodu. Indick nboenstv. Hinduismus. Buddhismus [5]

Copyright by Shechen Publications, 2004 Translation by Luk Chmelk, Lucie Hanigerov, 2009 Czech edition by DharmaGaia, 2009 ISBN 9788086685953

M SVASTI
Lev slova, kter ve svat zemi i na jinch mstech pijal lidskou formu a il po celch dlouhch est set let neobyejnm ivotem osvobozen s ctou se sklnm ped nm, Vzneenm Vidjdharou dlouhho ivota. Tibetskmu lidu z Tingri pedal prv tato slova, Sto ver nejhlubch z hlubokch, znamenit, ndhern e vude proslul, vude slyen, je v tto skvl knize vborn objasnna a skuten dobe vysvtlena jm, kter byl zmrnm vtlenm projevem Damjang Khjence Wangpa, druhho buddhy Tibetu. S ctou a z celho srdce se sklnm ped nm, vevdoucm, nemnnm dritelem nejvyho vozu nauk, jeho diamantov jazyk vyslovil tato slova.

||

Po tchto vodnch verch bych jako pedmluvu k tto knize rd ekl pr slov o mistrovi, jen byl ve svat zemi Indii znm jako rja Kamalala a v Tibetu jako Padampa Sanggj. Padampa Sanggj cestoval do Tibetu celkem tikrt, u pleitosti svho prvnho, prostednho a zvrenho pobytu, a s jistotou meme pedpokldat, e byl pitom veden Buddhou v jeho form prvotn moudrosti. Skuten ml zzran kmen, kter mu dal Buddha. Hodil jej z Indie smrem k Tibetu s pnm, aby tam, kam kmen dopadne, nael ky, kter by mohl vst. Pot odeel do Tibetu kmen hledat. Ten dopadl na mst dnenho Tingri[1] Lakor (t psno Tingri Langkhor) v Lat, v provincii Cang. V dob, kdy tam Padampa Sanggj piel, padal snh. Ale v mst, kde leel kmen, uvidl tmav kus zem, nebo kolem kamene vechen snh roztl. Dozvdl se, e kdy kmen dopadl, zaznl zvuk ting. Proto bylo msto pojmenovno Tingri. Padampa zaloil svj klter na mst, kde chodil v kruhu pimo, a kter se tud stalo znmm jako Lakor (nebo Langkhor), co znamen msto, kter dokola obchz pimo. Bhem sv posledn nvtvy v Tibetu se Padampa setkal tak se vzneenm Milarpou. Msto, kde se
V esk transkripci Dingri. Vzhledem k tomu, e je zait vslovnost Tingri, ponechvme tuto podobu i v textu (pozn. red.)
[1] ||

Padampa Sanggj

||

setkali a kde soutili v zzranch schopnostech, je dnes znm jako ingde dnkhang, Hostinec soucitu. Tyto a dal udlosti jsou zaznamenny v ivotopise vzneenho Milarpy. Damjang Khjence Wangpo, dritel sedmi odkaz, byl vyzenm rji Kamalaly neboli Padampa Sanggjho. Damjang Khjence Wangpo se rozhodl, e se postupn znovu projev jako zzran Tlo manifestace, mocn mistr uenosti a uskutenn, vdce na mandaly, velk prapor, kter osvtluje cel svt, o jeho jmn se zde musm zmnit: Kjabde Dilgo Khjence Rinpohe, Gjurme Theghog Tnp Gjalcchn (Vtzn prapor nemnn nauky velkho vozu), Digme Rabsal Dawa (Neohroen ziv msc). Byl to on, kdo pronesl tento skvl koment, text, kter byl upraven, peloen a uveden do anglitiny a francouztiny Pekladatelskou skupinou Padmakara ve Francii. Z jejich prce mm nejupmnj radost. Je velmi dleit, aby lid ze vech oblast ivota, a buddhist i nikoli, etli, studovali a uvdli tento skvl text do praxe. Tuto pedmluvu napsal nejhor z k vzneench mistr vedench autorem tto knihy, buddhistick mnich a nevdomec Ngawang hkji Lod, oznaovan t jako vyzen Dzarong Thulig adna. Tuto modlitbu uinil se sepjatma rukama 8. prosince 1999 v Tai Pelbar Lingu ve Francii. A ctnost vzkvt!
Kjabde Thulig Rinpohe
Kjabde Thulig Rinpohe
||

vod
Kdy pistupujeme ke studiu jakkoli duchovn nauky, mli bychom zat s pnm doshnout osvcen, nejen pro nae osobn osvobozen, ale tak proto, abychom byli schopni osvobodit vechny iv bytosti od utrpen a jeho pin, pedevm od zmatku a nevdomosti. Studium tchto instrukc a jejich uveden do praxe nm pomalu umon toto nesmrn pn uskutenit. Mli bychom pemlet o nezmrn hodnot tchto nauk a uvdomovat si, jak vzcn pleitosti se nm dostalo tm, e je vbec meme obdret. Je teba je studovat s velikou pozornost a skromnm, altruistickm pstupem, s rozhodnutm, e je podle svch schopnost co nejlpe vyuijeme. Sto ver rad je duchovn odkaz velkho indickho mudrce Paramabuddhy, jen je znmj pod svm tibetskm jmnem Padampa Sanggj. V jednom ze svch minulch ivot se zrodil jako blzk k Buddhy, a ten mu pedpovdl, e v budoucm zrozen pinese uitek nespoetnmu mnostv bytost. A tak se zrodil jako Padampa, co v tibettin znamen vzneen otec. Byl velkm uencem, 12
||

studoval u sto padesti mistr a uvdl jejich uen do praxe, a se stal pravou pokladnic duchovnho poznn. Tento realizovan jgin ml mnoho viz a vykonal celou adu zzrak, kter svdily o jeho duchovnm uskutenn. Nakonec doshl tla vadry, kter pekrauje smrt a znovuzrozen. Tikrt cestoval do Tibetu a ny, kam pinesl uen Utien utrpen,1 je je jednou z osmi velkch duchovnch tradic, kter se v Tibetu praktikuje do dnench dn. Padampa zstal dlouhou dobu ve vysoko poloenm dol Tingri na hranici Tibetu a Neplu. Z jeho nesetnch k byli jeho srdci blzc pedevm tyi. Jednoho dne jeden z tchto student piel po dlouh dob odlouen do Tingri. Kdy vidl, jak jeho mistr zestrl, velmi ho to rozesmutnilo, a tak se jej zeptal: Vzneen, a opust tento svt, ty sm bezpochyby pjde z jednoho stavu blaenosti do dalho; co vak bude s nmi, lidmi v Tingri? V koho budeme vkldat svou dvru? Pro Padampu by smrt skuten nebyla nim jinm ne pechodem z jedn buddhovsk oblasti do druh. Avak pro jeho ky by to znamenalo ji nikdy nevidt jeho tv a neslyet jeho hlas. Za jeden rok, ekl, zde ji zbude jenom mrtvola starho indickho poustevnka.
||

13

Oi k se zalily slzami. A prv tyto ky uil Padampa svch Sto ver rad. Minul rok a u Padampy se zaaly objevovat znmky nemoci. Kdy si ci dlali starosti o jeho zdrav, ekl lakonicky: M mysl je nemocn. A na vysvtlenou dodal: M mysl splynula se svtem jev. Tm vyjdil, e z jeho mysli vymizely vechny dualistick jevy. Nevm, jak popsat tento druh nemoci, dodal s klidnm humorem. Tlesn choroby lze lit, tato je vak nevyliteln. Pot spoinul svm pohledem na nebi a zemel. Zde je jeho duchovn odkaz, Sto ver rad, co je nauka hlubok, a pesto pochopiteln. Upmn praktikujc najde v tchto verch vechny zkladn instrukce k autentick praxi dharmy.

14

||

Sto ver rad

S ctou se sklnm ped svm uitelem! Vy, astn praktikujc, kte jste se zde v Tingri seli, poslouchejte!

Na vod ke svmu uen vzdv Padampa Sanggj ctu svmu duchovnmu mistrovi, kter je zdrojem vech poehnn a ztlesnnm vech buddh minulosti, ptomnosti a budoucnosti. Povauje obyvatele Tingri za astn lidi, protoe si horliv pej studovat a praktikovat dharmu, nebo pochopili, jak dt svmu ivotu smysl.
Tak jako obnoen aty ji nikdy nebudou vypadat jak nov, kdy m smrtelnou nemoc, nem ji smysl chodit k lkai; bude muset odejt. My lid na tto zemi jsme jako potoky a eky tekouc k ocenu vechny iv bytosti smuj k tomuto jedinmu cli.

Dlka ivota se vyerpv kadm dnem, kadou vteinou, tak jako se z kusu ltky asem stane
||

15

rozedran hadr a nakonec se zcela rozpadne na kousky. Nikdo a nic neme zastavit tento neodvratn proces. Iluzorn majetek, jako pozemky a bohatstv, je v hodin smrti zcela zbyten. Nakonec nechme vechno za sebou a zememe sami, vytreni ze znmho prosted svho ivota jako chlup z hrudky msla.2 N ivot nebude mt jin zvr neli smrt, tak jako eky nekon nikde jinde ne v ocenu. V okamiku smrti bude nam jedinm zdrojem pomoci duchovn praxe a naimi jedinmi pteli budou nae ctnostn iny, kter jsme vykonali bhem ivota.
Tak jako ptek, kter odlt ze piky stromu, ani j zde ji dlouho nezstanu, brzy budu muset jt.

Nen nic dleitjho a vzcnjho neli duchovn uen, kter nm me pomoci v okamiku smrti. Buddhov a duchovn uitel nm zanechali iv vyjden sv moudrosti ve form nauk. Tyto nauky, od tchto velkch bytost neoddliteln, umon kadmu, kdo si je vezme k srdci, doshnout stejn rovn uskutenn a tm, kte se vydali po cest osvobozen, slou jako nekonen zdroj inspirace. 16
||

[1]

Promrhte-li ptomnost bezvznamnmi innostmi a odejdete s przdnma rukama; lid z Tingri, bude pak v budoucnu pevelice tk najt lidsk ivot.

Nkte lid maj pocit, e nen teba pospchat, aby se setkali s duchovnm mistrem, a e v budoucnu bude vdycky as praktikovat dharmu. S takovmto postojem budete kvli honb za svmi kadodennmi zjmy zanedbvat duchovn praxi. Kdy pijde as set, farmi zanaj okamit pracovat. Neodkldaj svou povinnost na dal den. Podobn, kdy nastanou pzniv podmnky k praxi dharmy, je teba zamit na ni vechnu svou energii bez dalho odkldn.
[2]

Vnovat se posvtn nauce svm tlem, e i mysl; lid z Tingri, je tou nejlep vc, kterou mete udlat.

Skrze neomyln proces piny a nsledku peduruj nae iny, slova a mylenky tst nebo utrpen, kter budeme pozdji zakouet. Jestlie na vahch naich in pevauj iny negativn, budeme trpt ve spodnch ch samsry. Paklie se vhy naklnj
||

17

na stranu in pozitivnch, osvobodme se ze samsry a doshneme buddhovstv v jedinm ivot. Volba je jasn: vyhbejte se pinm utrpen, a tm si zajistte tst. Jestlie jste se narodili jako lidsk bytost na mst, kde vzkvt Buddhovo uen a kde se setkvte s realizovanm duchovnm mistrem, mete uvst jeho rady do praxe a sklidit nezmrn uitek v tomto i ve vech ptch ivotech. Uvdomte si, e soustedte-li se na svtsk rozptlen a zjmy, jste chyceni ve vzen samsry a zanete pociovat silnou touhu osvobodit se. Prv te jste na rozcest; jedna cesta vede k osvobozen, druh do rznch oblast samsry. Jedna stra prav:
Tlo je lo, kter t me dovzt k behu osvobozen, tlo je kmen, kter t me sthnout a utopit v hlubinch samsry, tlo je sluhou patnost i ctnost.

Tak jako kil odr barvu svho podkladu, tak i iny jsou negativn nebo pozitivn, podle vaeho myslu. Proto je dleit vydat se sprvnou stezkou a nasmrovat sv iny, slova a mylenky k dharm. 18
||

Zpotku muste soustedit vekerou energii na to, abyste rozvjeli sv pozitivn sklony a odstranili negativn. Brhman Upagupta, kter il v ase Buddhy, tbil svou bdlost a mil svj pokrok tm, e si vedl denn zznamy. Kad veer si nachystal dv hromdky kamnk za kadou zlou mylenku nebo in, kter bhem dne provedl, pouil kamnek ern a za kadou zslunou mylenku nebo in kamnek bl. Zpotku byla hromdka ernch kamnk mnohem vt, ale postupn se ob hromdky srovnaly. S velikou vytrvalost nakonec dospl k tomu, e byly vechny kamnky bl.
[3]

Vnujte cel svj ivot, srdce i dui Tem klenotm; lid z Tingri, a jejich poehnn mus pijt, nebo neme jinak.

Neotesiteln dvra ve Ti klenoty a v duchovnho mistra, kter je ztlesuje, je jako klidn a przran jezero, na nm se zeteln odr msc jejich poehnn. Mte-li slu takov dvry, vae mysl zstane klidn a neochvjn, okrlen ptomnost T klenot. Bude pak vbec zleet na dobrch nebo patnch okolnostech?
||

19