Diamantov stra

Diamantovstra

P eklad - Ji ernega Tak jsem slyel. Kdysi dlel Buddha v hji Devatana, v krlovstv rvast, as nm shromd n dvancti set padesti zkuench mnich . Jak se p iblila hodina rannho jdla, Buddha a jeho nsledovnci vzali sv misky na almuny a vydali se k m stu rvast, kde chodili ode dve ke dve m aebrali. Po nvratu do hje odloili sv vychzkov roucha, umyli si nohy, sn dli rann jdlo a pak se shromdili kolem Buddhy. Ctihodn Subhuti povstal, upravil sv roucho, poklekl na prav koleno, sepjal ruce, uklonil se s ctou Buddhovi a ekl: Tathgato, Ctn sv ty! M e ns pou it? Buddha odpovdl: Zajist, pou m kadho bdhisattvu-mahsattvu. Na to Subhuti ekl: Ctn sv ty! Velice ns t , e m eme vyslechnout tv pou en. Pora nm, co mme ci t m mum a enm, kte za nmi p ijdou zeptat se, jak maj zat s prax, je smuje k dosaen Nejvy dokonal moudrosti (anuttara-samjak-sambdhi). Co jim mme poradit, aby utiili svoji nepokojnou mysl a odstranili sv dostiv mylenky? Buddha odpovdl takto: Poslouchej pozorn a j ti odpovm tak, aby mi vichni rozum li. Kdy za vmi p ijdou dob mui a eny a budou si p t zat sprax, je smuje k dosaen Nejvy dokonal moudrosti, mus jednodue nsledovat to, co vm nyn eknu, a pak ji velmi brzy budou schopni odstranit sv rozliujc mylenky a dosti doshnout dokonalho klidu mysli.

Praktikovn dvn (Dna pramit)

Potom Buddha oslovil shromd n nsledovn : Kad na sv t , po naje nejvymi bdhisattvy-mahsattvy, by m l nsledovat to, co vs budu nyn uit, nebo toto uen p inese osvobozen kadmu - a je vylhnut z vejce, nebo narozen z dlohy, vylhnut zjiker, nebo vytvo en p em nou, s tvarem nebo bez tvaru, s mentlnmi schopnostmi i bez nich, nebo oboj, bez nich i s nimi, nebo ani bez nich ani s nimi - a povede jej k dokonal nirvn . A koli vdomch bytost, je maj bt mnou dovedeny k Osvobozen, je bezpotu a neomezen , p esto ve skute nosti tu nejsou dn vdom bytosti, je by m ly bti mnou osvobozeny. Pro je tomu tak Subhuti? Protoe pokud by existovaly v myslch bdhisattv -mahsattv takov despotick p edstavy jev , jako je existence vlastnho ega, ega ostatnch, jstv, rozd len mezi nekonen mnoho ivch a mrtvch bytost, nebo 'j' spojen do univerzlnho J, vn existujcho, nezaslouili by si bt nazvni bdhisattvy-mahsattvy.

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

Nadto, Subhuti, bdhisattvov-mahsattvov, uce dharm druh, m li by se nejd ve sami osvobodit od vech dostivch mylenek, vyvolanch krsnmi pohledy, p jemnmi zvuky, sladkmi chutmi, libmi vnmi, hebkmi doteky, a ode vech sv dnch mylenek. P i sv praxi dobro innosti by nemli bt ovlivn ni dnm z t chto sv dnch jev . A pro? Nebo , nebudou-li p i sv praxi dobro innosti ovlivn ni takovmi jevy, doshnou tst a zsluh, kter jsou neoceniteln a p esahuj veker chpn. Co mysl, Subhuti, je mon odhadnout vzdlenost vchodnch nebes? Ne, nen to mon, Vzneen! A je mon odhadnout vzdlenost prostoru severnch, jinch a zpadnch nebes? Nebo vzdlenost nkter ze ty stran vesmru? Ne, nen to mon! Stejn tak je nemon odhadnout tst a zsluhy, kterch dojdou ti bdhisattvov-mahsattvov, je praktikuj dobro innost, ani by byli ovlivn ni jakoukoliv zt chto despotickch mylenek. S touto pravdou by se m l seznmit kad hned na zatku. Buddha pokra oval: Co mysl, Subhuti, kdyby nsledovnk daroval tolik milodar, e by byly dostaujc k nasycen t tisc velkch sv t , mohl by tak doshnout znanch zsluh a tst? Subhuti odpovdl: Ano, mohl, Vzneen. Buddha ekl: Subhuti, kdyby takov zsluhy a tst nemly dnou podstatu, byly by pouhm slovnm vyjd enm, tathgata by nepouil slov 't st a zsluhy'. Co mysl, Subhuti, je atom, kter tvo t i tisce velkch sv t , bezpotu? Zajist, Vzneen! Kdy tathgata mluv o atomech vesmrnho prachu, Subhuti, neznamen to, e m na mysli njakou uritou nebo despotickou p edstavu, ale pouv t chto slov jen jako metafory. A stejn je tomu i se slovy 'velk vesmry' - nevyjad uj dnou uritou p edstavu, jen pouv slov jako slov. Pokud nkter dobr nsledovnk, mu i ena, Subhuti, ob tovv ve prosp ch dobro innosti sv j ivot, generaci za generac, v takovm po tu, jako je zrnek psku ve t ech tiscch velkch vesmr , a jin nsledovnk pouze studuje a dodruje t eba jen jedinou strofu tohoto spisu a vysv tluje ji druhm, jeho tst a zsluhy budou neskonale vt. Co mysl, Subhuti, kdyby nsledovnk daroval mnostv milodar dostaujc k nasycen t tisc velkch sv t , mohl by tak doshnout znanch zsluh a tst? Subhuti odpovdl: Ano, mohl by tak doshnout znanch zsluh a tst. A pro? Protoe to, co Buddha ozna uje jako tst a zsluhy, nepoukazuje na dn konkrtn hodnoty nebo mnostv, pouv jich jen vrelativnm smyslu. Buddha pokra oval: Studuje-li a dodruje-li jin nsledovnk jen jedinou strofu tohoto spisu a vysv tluje-li ji druhm, jeho tst a zsluhy budou mnohem vt. Pro? Nebo z t chto vklad Buddhov doshli anuttara-samjaksambdhi a jejich uen je zaloeno na tomto posvtnm spise. Ale kdy mluvm o uen t chto Buddh a jejich dharmch, musm sv slova odvolat, protoe tu nejsou ani dn Buddhov ani dn dharmy. Buddha pokra oval: Kdy bdhisattva-mahsattva zapo ne s prax vedouc k dosaen anuttarasamjak-sambdhi, mus tak zanechat vekerho lpn na pojmech o jevech. Ze svho mylen by m l definitivn vynechat veker mylenky spojen sjevy - pohledu, zvuku, vn, chuti, dotyku a veho rozliovn na nich zaloenm, a tak udrovat sv mylen nezvisle na vech despotickch pojmech o jevech. Mysl je takovmto rozliovnm smyslovch pojm a nslednmi p edstavami o jevech rozruena a zapadne do nesprvnch p edstav o sob a svm 'j', prv tak jako o svm vztahu k druhm. To je dvodem, pro tathgata neustle p ipomn, aby bdhisattvov-mahsattvov nebyli p i sv praxi dobro innosti ovlivn ni dnou z t chto despotickch p edstav o jevech, jako jsou
http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

pohledy, zvuky, chuti, vn, dotyky a p edmty mysli. Bdhisattva-mahsattva by m l dvat milodary, ani by byl ovlivn n p edpojatmi p edstavami o sob (svm 'j') a druhch ('j' druhch), tedy pouze z dvodu prospvn vdomm bytostem, vdy pamatuje na to, e oboj, jak jevy, tak vdom bytosti, je t eba povaovat jen za przdn pojmy. P esto je uen tathgaty naprosto pravdiv, dvryhodn, neprom nliv, nezvratn, nen ani vst edn ani chimrick. Pokud v mysli bdhisattvymahsattvy, p i praktikovn dobro innosti vyvstane njak z t chto despotickch p edstav, je rozliuje mezi vlastnm 'j' a 'j' ostatnch, bude jako lov k, kter jde ve tm a nic nevid. Nebude-li vak v jeho mysli dn z p edstav o dosaen tst a zsluh, kterch svoj prax doshne, pak bude jako lov k s dobrm zrakem, jen vid vechny vci tak z eteln , jako za dennho sv tla. Pokud bude njak dobr nsledovnk schopen poctiv dodrovat a studovat tento spis, okamit pozn sv j sp ch a doshne nevslovnho a nezm itelnho tst a zsluh; okamit jej pozn a p ijme transcendentlnm okem tathgaty.

Praktikovn mravn kzn (la pramit)

Pokud je nsledovnk pohnut k udlovn p edmtnch dar, pak by zrove m l praktikovat nesobeck milosrdenstv (la pramitu), to znamen, e by si m l neustle p ipomnat, e tu nen dnho rozdlu mezi vlastnm 'j' a 'j' druhch, a proto by m l praktikovat dobro innost nejen udlovnm p edmtnch dar, ale i nesobeckch dar milosrdenstv. Bude-li nsledovnk praktikovat milosrdenstv, brzy doshne anuttara-samjak-sambdhi. To, co jsem prv ekl, Subhuti, neznamen, e by m l nsledovnk p i dvn milodar chovat v mysli njakou despotickou p edstavu o milosrdenstv, nebo milosrdenstv je pouh slovo a dobro innost by m la bt spontnn a nesobeck. Buddha pokra oval: Navr-li nsledovnk sedm poklad do takov ve hory Sumeru a v takovm po tu, jako je hora Sumeru ve t ech tiscch velkch vesmr , a daruje je jako akt dobro innosti, jeho zsluhy budou men, ne zsluhy toho, kdo jen jednodue dodruje a studuje tento spis, a s milosrdenstvm v srdci jej u druh. Jeho zsluhm se nic nevyrovn. Buddha pokra oval: Nemysli si, Subhuti, e tathgata uvauje ve sv mysli takto: 'Vysvobodm vechny lidsk bytosti'. To by toti byla ned stojn mylenka. Pro? Protoe ve skute nosti zde nejsou dn vnmajc bytosti, kter by m ly bt osvobozeny tathgatou. Kdyby tu byly njak vnmajc bytosti, kter maj bt osvobozeny tathgatou, znamenalo by to, e tathgata choval ve sv mysli myln p edstavy o jevech jako jsou vlastn 'j', 'j' ostatnch ijcch bytost a univerzln j. Kdy tathgata hovo o sob, nepodruje v mysli dnou z takovch mylnch p edstav. Jen lidsk bytosti ijc na Zemi p eml o sob, jako o osobnm vlastnictv. Subhuti, ozna en 'lidsk bytosti', kterho pouil tathgata, neznamen, e tu jsou njak takov bytosti. Pouil jsem toho jen jako metafory. Buddha pokra oval: Pokud nsledovnk udl tolik almuen, jako je bohatstv sedmi poklad, dostaujc nasytiti tolik sv t , kolik je zrnek psku v ece Ganze, jin nsledovnk, kter pochopil neexistenci 'j' ve vech vcech a tak doshl dokonalho 'ne-j', zsk mnohem vce tst a zsluh, ne ten, kdo pouze praktikuje p edmtnou dobro innost. A pro? Protoe bdhisattva-mahsattva nepovauje sv tst a zsluhy za sv vlastn. Subhuti se otzal Buddhy: Co to znamen, e bdhisattvov-mahsattvov nepovauj sv tst a zsluhy za sv vlastn? Buddha odpovdl: Jeliko bdhisattva-mahsattva nikdy sobecky netou po dosaen takovho tst a zsluh, nepovauj je za sv vlastn, nbr za vlastnictv vech ijcch bytost.

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

Praktikovn pokory a trp livosti (Knti pramit)

Co mysl, Subhuti, mohl by nsledovnk, kter doshl stupn rtpatti, tj. 'do proudu vstupujc', o sob nesprvn tvrdit - 'j jsem vstoupil do proudu?' Subhuti odpovdl: Ne, ct n sv ty! Nemohl. Nebo a koli stupe , jeho doshl, znamen, e vstoupil do proudu, ve skute nosti nevstoupil nikam a ani jeho mysl nechov dn takov p edstavy, jako jsou tvar, zvuk, chu , vn, dotek a rozliovn. Je nazvn rtpatti jen proto, e to ozna uje stupe , kterho doshl. Co mysl, Subhuti, mohl by nsledovnk, kter doshl stupn sakradgmin, tj. 'jen jednou se vracejc', o sob nesprvn tvrdit - 'j jsem doshl stupn sakradgmin' (jednou se vracejcho)? Ne, ct n sv ty, nemohl. Protoe stupe sakradgmin znamen, e se zrod ji jen jednou v tomto sv t . Ve skute nosti se vak ji nenarod ani v tomto sv t , ani v dnm jinm. A protoe toto poznal, je oprvnn bt nazvn sakradgmin (je to prv toto poznn, kter jej opravuje k tomu, aby byl nazvn sakradgmin). Co mysl, Subhuti, mohl by nsledovnk, kter doshl stupn angmin, tj. 'nevracejc se', chovat v mysli takovou nesprvnou p edstavu jako - 'j jsem doshl stupn angmin'? Ne, ct n sv ty, nemohl. Protoe stupe angmin znamen, e se ji naposled narodil na tomto sv t , ale ve skute nosti ten, kdo doshl tohoto stupn , nikdy nechov takov nesprvn p edstavy a to je dvod, kter jej opravuje bt nazvn angmin. Co mysl, Subhuti, mohl by nsledovnk, kter doshl stupn arhata, tj. pln osvcen, chovat v mysli takov nesprvn p edstavy, jako 'j jsem se stal arhatem'? Ne, ct n sv ty, nemohl. Nebo ve skute nosti tu nen dn pln osvcen. Kdyby nsledovnk, kter doshl tohoto stupn Osvcen, choval ve sv mysli takov nesprvn p edstavy, jako 'j jsem se stal arhatem', brzy by zaal uchopovat i p edstavy jako vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j'. , Vzneen! Prohlsil jsi, e jsem doshl samdhi a tm i cle lidskho snaen, a proto mohu bt nazvn arhatem. Pokud bych choval ve sv mysli p edstavu - 'j jsem arhat osvobozen od vech dost!' - nemohl bys prohlsit, e Subhuti se raduje z praxe utien. Protoe vak ve skute nosti nechovm dn takov nesprvn p edstavy, m e skute n tvrdit - 'Subhuti se raduje z praxe utien'. Co mysl, Subhuti, kdy byl tathgata v minulm ivot s Dpankara Buddhou, obdrel jsem njak urit uen, nebo jsem zskal urit stupe dokonalosti, na jeho zklad jsem se pozd ji stal Buddhou? Ne, ct n sv ty. Kdy byl tathgata nsledovnkem Buddhy Dpankary, ve skute nosti neobdrel dn urit uen, ani nedoshl dnho stupn dokonalosti. Co mysl, Subhuti, jsou bdhisattvov-mahsattvov ozdobou Buddhovch zem, do nich p ichzej? Ne, ct n sv ty. Nebo , co m Buddha na mysli vrazem 'ozdobou Buddhovch zem' si odporuje, protoe Buddhovy zem takto ozdoben, by u nemohly bt nazvny Buddhovmi zemmi. Vraz 'ozdoba Buddhovch zem' je pouhou metaforou. Buddha pokra oval: To je dvod, Subhuti, pro by mysli vech bdhisattv m ly bt oit ny od vech takovchto nesprvnch p edstav, spojench s vid nm, slyenm, chutnnm, ichnm, dotknm a rozliovnm! Bdhisattvov by m li pouvat svch mentlnch schopnost spontnn a p irozen , ale tak, aby nebyly omezovny apriornmi p edstavami, vyvstvajcmi na zklad kontaktu smysl se smyslovmi objekty. P edstav si, Subhuti, lov ka velkho jako hora Sumeru. Co mysl, mohli bychom jej povaovat za
http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

velkho? Znan velkho, ct n sv ty! To, co Buddha opravdu mysl vrazem 'velikost lidskho t la', nen limitovno naprosto dnou nesprvnou p edstavou, a proto to m e bt oprvnn nazvno 'velkm'. Kdy tathgata vykld T et pramitu - Trp livosti, nechov v mysli dnou nesprvnou p edstavu o jevu 'trp livost', pouze se na ni odvolv, jako na T et pramitu. A pro? Nebo i tehdy, kdy mi v minulm ivot princ Kaling od ezval maso z t la a kon etin, byl jsem prost vech takovch p edstav, jako vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j'. Kdybych v okamiku svho utrpen choval v mysli nkterou z t chto nesprvnch p edstav, nevyhnuteln bych upadl do netrplivosti a nenvisti. Upamatovvm se na to, Subhuti, e jsem vyuval svch pti set p edelch ivot k praktikovn trp livosti a pokory, a i tehdy byla moje mysl svobodn od vech takovch nesprvnch p edstav o jevech, jako je vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j'. Vzneen zakon il: Pokud tu je, Subhuti, njak nsledovnk, kter jet nevy erpal svoji patnou karmu, nejd ve mus vytrp t p irozen nsledky svch skutk z p edelch ivot, trp liv a poctiv bude dodrovat a studovat tento spis, a kvli tomu bude lidmi opovrhovn a pronsledovn, pot bude jeho karma okamit napln na a on narz doshne anuttara-samjak-sambdhi. Vzpomnm si Subhuti, jak jsem kdysi dvno, nekonen mnoho kalp p ed objevenm se Dpankara Buddhy, prost jakchkoliv patnch skutk, uctval jsem a dval dary, obdrel jsem pokyny k nboensk praxi a morln discipln od 4.800 miliard Buddh . Pokud ve vzdlenm vku posledn kalpy tohoto sv ta bude nsledovnk dsledn dodrovat, studovat a praktikovat uen tohoto spisu, tst, kterho tm doshne, daleko p ed to, je jsem zskal bhem t chto dlouhch let uctvn a disciplny, pod vedenm t chto mnoha Buddh . Ano, p ed to m uboh zsluhy v pomru deset miliard ku jedn. A jet vce, jako nespo etn miliard ku jedn. Buddha pokra oval: V kontrastu s tm, co jsem prv ekl o nesrovnatelnch zsluhch a tst, kterho se dostane nslednkovi, jen bude dodrovat, studovat a praktikovat tento spis, musm t upozornit, e tu pravd podobn budou i tac nsledovnci, kte budou tmto spisem pobou eni a nebudou tomu chtt vit. M l bys mt vdy na pamti, e prv tak, jako dharma tohoto spisu p esahuje lidsk mylen, tak i inek a kone n vsledek dosaen jeho studovnm a praktikovnm je nevyzpytateln.

Praktikovn horlivosti a vytrvalosti (Vrja pramit)

Co mysl, Subhuti, kdyby tu bylo tolik ek Gang, kolik je zmek psku v ece Ganze, bylo by jich velice mnoho? Velmi mnoho, Vzneen! P edpokldejme, e by zde bylo tolik ek, jak by pak muselo bt nespo etn mnostv zmek psku v nich! A p esto, Subhuti, kdyby dobr nsledovnk, mu i ena, udlil takov mnostv almuen, jak obsahuje sedm poklad, rovnajcch se tolika zrnkm psku, budou jeho zsluhy a tst, je nabude, znan? Budou znan, Vzneen! Kdy vak jin nsledovnk po prostudovn a praktikovn jen jedin strofy ji bude objas ovat a vykldat druhm, pak jeho zsluhy a tst budou mnohem vt. Nadto, Subhuti, pokud bude kterkoli nsledovnk uit pouze jednu strofu tohoto spisu na ktermkoliv mst, pak se stane toto msto posvtnm a uctvanm a bude zahrnovno milodary od boh , dv a duch , jako kdyby to byla posvtn pagoda nebo chrm. Jak posvtn by pak muselo bt msto, kde by nkter nsledovnk studoval a praktikoval cel tento spis! Mohu t ujistit, Subhuti, e
http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

takov nsledovnk doshne anuttara-samjak-sambdhi, a msto, kde tento spis bude uctvn, bude jako chrm zasv cen Buddhovi nebo nktermu z jeho nejblich nsledovnk. Buddha pokra oval: Bude-li tu njak dobr nsledovnk, jen bude ochoten ve sv snaze ob tovat sv j ivot rno, v poledne nebo ve er, p i tolika p leitostech, jako je zmek psku v ece Ganze a je se budou opakovat po 100.000 miliard kalp, budou pak jeho zsluhy velk? Ano, budou, Vzneen! P edpokldejme, Subhuti, e dal nsledovnk bude peliv dodrovat astudovat tento spis, bude jej vykldat druhm a bude jej rozi ovat opisovnm a rozdvnm druhm; jeho tst a zsluhy tm budou jet mnohem vt. Jinak eeno, Subhuti, tento spis obsahuje moc a slu, kter je neomezen, a tathgata jej objas uje pouze t m nsledovnkm, kte se opravdov avytrvale sna o dosaen realizace anuttara-samjak-sambdhi a o dosaen stupn soucitu, jak je charakterizovn mahjnou. Nsledovnky, kte budou schopni dsledn a vytrvale dodrovat a studovat tento spis, objas ovat jej druhm a dle jej rozi ovat, ty bude Buddha podporovat tak dlouho, a doshnou tto neoceniteln, neomezen a ndhern moci a sly. Takov nsledovnci budou sdlet s tathgatou thu soucitu a odmnu kone nho cle anuttara-samjak-sambdhi. A pro plat tento slib pouze pro nsledovnky mahjny? Protoe nsledovnci hnajny nebyli schopni osvobodit se od takovch nesprvnch jev , jako je vlastn 'j', 'j ' druhch, iv bytosti a univerzln 'j', a dsledkem toho jet nejsou schopni poctiv a dsledn dodrovat, studovat a it tento spis. Poslouchej, Subhuti! Msta, kde bude tento spis dodrovn, studovn avykldn, se stanou posvtnm a budou uctvna, jako by to byly chrmy apagody, k nim se ubraj poutnci s ob tnmi dary a je dvov zasypvaj nebeskmi kvty.

Praktikovn meditace (Dhjna pramit)

Dle se Subhuti otzal Buddhy:

Kdy se dobr nsledovnk, mu i ena, kter zan s prax vedouc k dosaen anuttara-samjaksambdhi (a jeho mysl je stle neklidn) vyptv, jak m uklidnit svoji mysl a pln ztiit sv neklidn mylenky a dosti, co mu mme ci? Buddha odpovdl: Kad dobr nsledovnk, kter se rozhodne praktikovat soust edn mysli ve snaze doshnout anuttara-samjak-sambdhi, by m l chovat pouze jedinou mylenku, jmenovit, kdy doshnu tto nejvy dokonal moudrosti, dovedu vechny vdom bytosti do vnho klidu nirvny. Pokud je tento dvod a slib up mn , pak jsou tyto vdom bytosti ji osvobozeny. A p esto, Subhuti, kdy je pln Pravda realizovan, lov k v, e dn vdom bytost nebyla nikdy osvobozena. A pro, Subhuti? Protoe, kdyby bdhisattvov-mahsattvov chovali v mysli takov nesprvn p edstavy jako vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j', nemohli by bt zvni bdhisattvy-mahsattvy. Co to znamen, Subhuti? Znamen to, e tu nejsou dn vdom bytosti, kter by m ly bt osvobozeny a nen tu dn 'j', je by mohlo zat s prax vedouc k dosaen anuttara-samjak-sambdhi. Co mysl, Subhuti, m l tathgata, kdy byl s Dpankara Buddhou, takovou nesprvnou p edstavu o dharm, e je oprvnn hledat intuic dosaen anuttara-samjak-sambdhi? Ne, Vzneen. Z toho, co jsi nm ji d ve ekl, jsem vyrozum l, e jsi neml dn takov nesprvn p edstavy.
http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

Buddha byl s odpovd Subhutiho velice spokojen a ekl: M pravdu, Subhuti. Ve skute nosti tu nen dn takov p edstava o dharm. Kdyby tu byla, nemohl by mi Dpankara Buddha p edpovdt, e v nkterm z p tch ivot doshnu Buddhovstv pod jmnem kjamuni. Co to znamen, Subhuti? Znamen to, e to, eho jsem doshl, nen nm ohrani enm, co by mohlo bt nazvno anuttarasamjak-sambdhi, ale je to Buddhovstvm, jeho podstata je toton s podstatou vech vc, a je to tm, m to je - univerzlnm, nepochopitelnm, nevyzpytatelnm. P edstav si, Subhuti, e je zde stle jet njak nsledovnk, kter tvrd, e tathgata m l njak p edstavy o dharm, je jej opravovala k hledn a dosaen anuttara-samjak-sambdhi. Nech je skute n rozum no tomu, e tathgata skute n neml dn p edstavy o dharm, je by jej opravovala k hledn a dosaen anuttara-samjak-sambdhi. Buddha to jet zd raznil t mito slovy: Buddhovstv, kterho tathgata doshl, je i nen toton s anuttara-samjaksambdhi. Co je pouze jinm vyjd enm toho, e fenomny vech vc jsou toton s buddhovstvm a anuttara-samjaksambdhi, co nen ani realita ani nerealita, ale setrvv to spole n se vemi jevy v przdnot a tichu, nepochopiteln a nevyzpytateln. Proto neustle zd raz uji, e dharma vech vc neme bt nikdy pochopena dnou p edstavou jev , jakkoli univerzln tato p edstava m e bt. Proto je to tak dharmou nazvno a proto tu tak nen nic podobnho dharm . P edstav si, Subhuti, e bych mluvil o velikosti lidsk postavy, jak bys tomu rozum l? Ctn sv ty! M l bych tomu rozum t tak, e Buddha nemluv o velikosti lidsk postavy, jako o urit p edstav tohoto jevu, ale, e jsou to jen slova nzornho vznamu. Stejn je tomu i v p pad, kdy bdhisattvov-mahsattvov mluv o osvobozen nespo etnch vdomch bytost. Pokud by m li na mysli jakoukoliv nesprvnou p edstavu o vdomch bytostech nebo o uritm po tu, pak by nebyli bdhisattvy-mahsattvy. A pro, Subhuti? Protoe dvodem k tomu, e jsou tak nazvni, je prv to, e se pln zbavili vech takovch nesprvnch p edstav. Tathgatovo uen je osvobozeno od vech nesprvnch p edstav, jako jsou vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j'. Aby toto uen jet vce zd raznil, Buddha pokra oval: Pokud by bdhisattva-mahsattva mluvil takto: 'Okrlm Buddhovy Zem', byl by hoden ozna en bdhisattva-mahsattva? A pro? Protoe tathgata vslovn uil, e pokud bdhisattva-mahsattva pouv takovchto slov, nesm chovat v mysli dn nesprvn p edstavy o jevech; takovch vraz m e pout jen jako nzornch slov. Pouze ti nsledovnci, jejich porozumn pronikne dostaten hluboko do vznamu tathgatova uen o 'ne-j' vc a ivch bytost, a kte tedy zcela jasn chpou jejich vznam, ti jsou hodni bt nazvni bdhisattvy-mahsattvy. Buddha se dle otzal: Co mysl, Subhuti, m tathgata fyzick oko? Subhuti odpovdl: Zajist m, Vzneen. A m oko Osvcen, Subhuti? Zajist, jinak by nemohl bt Buddhou. M Tathgata oko transcendentln inteligence? Zajist m, Vzneen. M tathgata oko duchovn intuice? Ano, Vzneen, m. M tathgata oko Buddhovy lsky a soucitu ke vemu vdommu ivotu? Subhuti p ikvl a ekl: Ano, Vzneen, miluje a souct se vm vdomm ivotem. Co mysl, Subhuti, kdy mluvm o zrnkch psku v ece Ganze, mm na mysli skute n zrnka psku?
http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

Ne, Vzneen, jen jsi o nich mluvil, jako o zrnkch psku. Kdyby tu bylo tolik ek Gang, jako je zmek psku v ece Ganze, Subhuti, a tolik Buddhovch Zem, jako by bylo zmek psku ve vech t ch ekch, byly by tyto Buddhovy zem velmi po etn. Zajist, Vzneen. Posly, Subhuti. V t chto nespo etnch Buddhovch zemch jsou nejrzn j formy vdomch bytost, s r znmi p edstavami, je jsou tathgatovi vechny dob e znmy, ale dnou z nich nechov v mysli, jako nesprvnou p edstavu o jevech. Jsou to pouh mylenky. dn z t chto nespo etnch p edstav, nashromd nch od as bez po tku, v p tomnosti, bez konce do budoucnosti, nen uchopiteln. Buddha zakon il: Kdyby njak dobr nsledovnk, mu i ena, mohl vzt 3.000 velkch vesmr a rozemlt je na prek, kter by rozhodil do prostoru; co mysl, Subhuti, m l by tento prek njakou individuln existenci? Subhuti odpovdl: Ano, Vzneen. Jemn prek roztrouen v nekonenu m relativn existenci, ale protoe Vzneen pouze nzorn pouv slov, nem tedy prek individuln existenci. Jinak by p edstavoval vru v existenci hmoty, jako nezvisl a o sob existujc entity (jsoucna), kterou samoz ejm hmota nen. Pouv-li tathgata vrazu 3.000 velkch vesmr , kon tak pouze ve smyslu znzornn. A pro? Protoe, kdyby 3.000 velkch vesmr skute n existovalo, jejich jedin realita by spovala v jejich kosmick jednot . A u jako jemn prek, nebo jako velk vesmry, co na tom zle? Pouze ve smyslu kosmick jednoty, kone n, prap vodn podstaty, se o nich tathgata m e zmi ovat. Buddha byl takovou odpovd poten a ekl: Subhuti, a koli pozemsk lidsk bytosti vdy chovaj nesprvn p edstavy o hmot a velkch vesmrech, nem tato p edstava skute n zklad - je pouhou iluz smrteln mysli. I v p pad, kdy se o hmot a velkch vesmrech zmi uji ve smyslu kosmick jednoty, je to stle nco naprosto nepochopitelnho. Buddha pokra oval: Pokud by njak nsledovnk kal, e se tathgata ve svm uen neustle zmi uje o vlastnm 'j', 'j' druhch, ivch bytostech a univerzlnm 'j'; co mysl, Subhuti, mohl by takov nsledovnk porozumt vznamu mho uen? Ne, Vzneen! - odpovdl Subhuti - nebo, kdy se o nich Vzneen zmi uje, nikdy nem na mysli jejich skute nou existenci; t chto slov pouv jen nzorn . Pouze v tom smyslu mohou bt pouvny, nebo p edstavy, pojmy, omezen pravdy a dharmy (tj. vechny p inn jevy - jako mylenky, atd.) nejsou vce reln, ne je hmota a jevy. Buddha to dle zd raznil t mito slovy: Subhuti, kdy nsledovnci zanaj s prax, vedouc k dosaen anuttara-samjak-sambdhi, m li by vid t a realizovat to, e vechny vci a vechny dharmy jsou przdn a proto by nemli ve svch myslch chovat vbec dn nesprvn p edstavy. Buddha pokra oval: Subhuti, pokud by njak nsledovnk daroval tathgatovi tolik milodar, e se vyrovnaj bohatstv sedmi poklad a postauj k nasycen nespo etnch sv t ; a jin nsledovnk, dobr mu i ena, by ve sv praxi vedouc k dosaen anuttara-samjak-sambdhi, dsledn dodroval a studoval jen jedinou strofu tohoto spisu a vysv tloval ji druhm, jeho zsluhy a tst budou vt. Jak je mono, Subhuti, vysv tlit tento spis druhm a nemt p i tom na mysli dn nesprvn p edstavy o vcech, jevech a dharmch? Je to mon jen tak, e mysl je neustle udrovna v dokonal vyrovnanosti a tichosti, a v jednot s 'takto-jdoucm', bez p tomnosti vlastnho 'j', co je tathgatovstvm. A pro? Protoe vechny pojmy a p edstavy mysli o hmot, jevech a o vech p innch faktorech, a vechny ideje, mylenky, mnn, nzory, zm ry a mysly, k tomu se vztahujc, jsou jako sen, p zrak, vidina, bublina, stn, mizejc rosa, sv tlo blesku. Kad skute n nsledovnk by m l takovmto zp sobem pohlet na vechny jevy a na vechny innosti mysli, a

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

udrovat svoji mysl przdnou, klidnou a bez 'j'.

Praktikovn moudrosti (Prad pramit)

Co mysl, Subhuti, doshl tathgata neho takovho, co by mohlo bt popsno jako anuttarasamjak-sambdhi? U il t nkdy nemu takovmu? Subhuti odpovdl: Tak, jak j rozumm Buddhovu uen, nen zde nic takovho, jako je anuttarasamjak-sambdhi a ani nen mon, aby tathgata uil njak urit dharm. A pro? Protoe to, emu tathgata u, je ve sv zkladn podstat nepochopiteln a nevyzpytateln, nen to ani existujc, ani neexistujc, ani fenomn, ani ne-fenomn. Co to znamen? Znamen to, e buddhov a bdhisattvov nedoshli Osvcen njakm uritm uenm, ale intuitivnm procesem, kter je spontnn a p irozen. Buddha se dle otzal Subhutiho: Co mysl, Subhuti, je mon rozpoznat tathgatu podle 32 znak fyzick dokonalosti? Ano, Ctn sv ty! - odpovdl Subhuti - Tathgata m e bt takto poznn. Je-li tomu tak, Subhuti, pak akravart, legendrn krl sv ta, kter m l tak 32 znak dokonalosti, by t mohl bt za azen mezi tathgaty. Subhuti, uvdomiv si svou chybu, ekl: Ctn sv ty! Nyn si ji uvdomuji, e tathgata neme bt rozpoznn podle 32 znak fyzick dokonalosti. Buddha na to odpovdl: Pokud bude nkdo pohlet na podobu tathgaty s tvrzenm, e zn tathgatu, a bude jej uctvat a klant se mu, takov lov k nepochopil a nezn opravdovho tathgatu. Co mysl, Subhuti, je mon vid t tathgatu ve fenomnu jeho fyzickho vzhledu? Ne, nen to mon, protoe fenomn jeho fyzickho vzhledu nen toton s tathgatovou podstatou. Sprvn, Subhuti. Fenomn fyzickho vzez en je zcela iluzorn. Dokud nsledovnk nepochop toto, pak neme poznat skute nho tathgatu. Co mysl, Subhuti, m e lov k pochopit osobnost tathgaty podle 32 znak fyzick dokonalosti? Nem e, protoe vraz '32 znak fyzick dokonalosti' neoznauje dnou konkrtn p edstavu o Buddhovch kvalitch. Tathgata jej pouv jen jako metafory. Buddha ekl: Pokud by njak nsledovnk tvrdil, e tathgata nyn p ichz, nyn odchz, sed si, leh si, - neporozum l by tak tathgatovu uen. Pro? Protoe slovo tathgata znamen: 'Takto p ichzejc' a 'Takto odchzejc', skute n tathgata nikdy odnikud nep ichz, ani nikdy nikam neodchz. Ozna en 'tathgata' je pouhm slovem. Buddha se znovu otzal Subhutiho: M e bt tathgata pln poznn podle jakkoli projeven formy, a t la, mylenky, p edstavy nebo nzoru? Ne, ct n sv ty, protoe jev formy je nep imen inkarnaci buddhovstv. Je to pouh vraz, jen znzor uje jen to, co je pochopiteln rozumem. Co mysl, Subhuti, m e bt tathgata poznn podle jakkoli zjeho transcendentlnch promn

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

(jeho r znch ztlesnn nebo tvar)? Ne, ct n sv ty, neme, protoe to, co Buddha nazval 'transcendentln promnou', je pouhou metaforou. Ani nejvy bdhisattvov-mahsattvov nejsou schopni intuitivn pln poznat to, co je ve sv podstat nevyzpytateln. Buddha pokra oval: Prv tak se nedomnvej, Subhuti, e pln opak je pravdou. Nem e si myslet, e kdy tathgata doshl anuttara-samjaksambdhi, e to nebylo pomoc jeho 32 znak fyzick dokonalosti. Nebo , pokud si to bude myslet, pak, kdy zane s prax smujc kdosaen anuttara-samjak-sambdhi, bude se domnvat, e vechny soustavy jev a vechny pojmy a p edstavy o jevech mus bt pln odstranny a zavreny. Takto neme uvaovat. Pro? Protoe, kdy se nsledovnk vnuje praxi smujc k dosaen anuttara-samjak-sambdhi, neml by ani uchopovat p edstavy o jevech, ani je zavrhovat. Pot Buddha varoval Subhutiho: Nedomnvej se, e by tathgata nkdy uvaoval takto: Vyhlsm systm uen k objasnn dharmy. Nikdy by jsi neml chovat ve sv mysli takovto nesprvn mylenky. Pro? Protoe, pokud by njak nsledovnk uvaoval takto, nejen, e by nepochopil uen tathgaty, ale zrove by je tm ipomlouval. Navc to, o em se nyn mluvilo jako o 'systmu uen', nem dn vznam, nebo Pravda neme bt rozd lena na kousky a se azena tak, aby vytv ela urit systm. Slova mohou bt pouita jen jako metafora. Nato se Subhuti, nebo byl Osvcenm a tud obda en transcendentln inteligenc, otzal Buddhy: Vzneen! Zaslechne-li nhodn vklad tohoto spisu njak vdom bytost, ve vcch je nadejdou, probud se v jej mysli vra v toto uen? Buddha ekl: Pro stle jet chov ve sv mysli takov nesprvn p edstavy, Subhuti? Nen tu nic takovho, jako vdom bytosti, ale ani tu nen nic, co by nebylo vdommi bytostmi. A pro, Subhuti? Protoe, co m na mysli jako vdom bytosti, je neskuten a neexistujc. Pokud by tathgata ve svm uen pouil takov slova, pak by jich pouil jen jako metafory. Tv otzka je tedy bezvznamn. Subhuti se znovu otzal: Vzneen! Kdy jsi doshl anuttara-samjak-sambdhi, uvdomil sis ve sv mysli, e jsi ni eho nedoshl? Buddha odv til: P esn tak. Kdy jsem doshl anuttara-samjak-sambdhi, neuchopoval jsem ve sv mysli dn p edstavy o dharm, ani ty nejjemnj. Dokonce i ozna en anuttara-samjak-sambdhi jsou pouh slova. Nadto Subhuti, toho, eho jsem v anuttara-samjak-sambdhi doshl, je stejn jako to, eho doshli i ostatn. Je to nco, kde nen rozdlu, tedy nic, co by mohlo bt povaovno za vy stav, nebo ni stav. Je to nco pln nezvislho na jakchkoliv uritch p edstavch, jako jsou vlastn 'j', 'j' ostatnch, iv bytosti a univerzln 'j'.

Zv r
Subhuti se dle otzal Buddhy: Ctn sv ty! Pokud nkdy v budoucnosti nkter z nsledovnk usly toto uen nebo jeho st, oddl nebo jen vtu - probud to skute nou vru v jeho mysli? 0 tom nepochybuj, Subhuti. I ve vzdlen dob , 500 let po tathgatov nirvn , tu budou ti, kte praktikujce dobro innost a dodrujce P edpisy budou vit oddlm a vtm tohoto spisu, a v jejich myslch bude probuzena skute n, ist, ni m nezkalen vra. M l by jsi si vak uvdomit, e tito

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

nsledovnci ji dvno zaseli semnka dobra, a to ne pouze p ed jednm Buddhovm olt em nebo dvmi, pti, ale p ed olt i 100.000 miliard Buddh , proto jim sta , aby vyslechli pouze oddl nebo vtu tohoto spisu a v jejich myslch bude okamit probuzena ist a opravdov vra. Subhuti, tathgata v, e ty vdom bytosti v kterch bude po vyslechnut oddlu a vt tohoto spisu probuzena vra, doshnou tst a zsluhy, je jsou nesrovnateln. Jak to vm? protoe tyto vdom bytosti ji musely upustit od nesprvnch p edstav o jevech, jako jsou vlastn 'j', 'j' druhch, iv bytosti a univerzln 'j'. Kdyby tomu tak nebylo, jejich mysl by nevyhnuteln musela uchopovat takovto p edstavy a v dsledku toho by nebyly schopny praktikovat dobrosrdenost a dodrovat P edpisy. Nadto, ji tyto vdom bytosti musely upustit od vech nesprvnch nzor vztahujcch se k p edstavm o vlastnm 'j', 'j' druhch, ivch bytostech a univerzlnm 'j'. Dle, musely ji upustit od vech nesprvnch nzor vztahujcch se k p edstav o neexistenci vlastnho (osobnho) 'j', 'j' druhch, ivch bytostech a univerzlnm 'j'. Pokud by tomu tak nebylo, jejich mysl by stle jet ulpvala na takovchto nzorech. Proto by kad nsledovnk, jen se sna o dosaen anuttara-samjaksambdhi, m l upustit nejen od p edstav o vlastnm 'j', 'j' druhch, ivch bytostech a univerzlnm 'j', ale tak od vech nzor vztahujcch se k t mto p edstavm, i od vech nzor na neexistenci takovchto pojm. Je pravdou, e tathgata neustle ve svm uen pouv takovchto p edstav a pojm, nsledovnci by vak m li chovat v mysli neskutenost t chto p edstav a pojm. Vdy by si m li p ipomnat, e tathgata jich pouv k objasnn dharmy, jen jako p evoznk pouv voru k p epraven se na druh b eh. Prv tak, jako u nen t eba voru, kdy se dostaneme na druh b eh, ityto p edstavy a pojmy o vcech by m ly bt zcela odstranny, jakmile je dosaeno Osvcen. A o to spe by m ly bt odstranny p edstavy o neexistenci a nzory, e ve je neexistujc. Jak Subhuti dychtiv naslouchal Buddhovm slovm, uen tohoto spisu proniklo hluboko a on si pln uvdomil, e to je skute n cesta k Osvcen. Slzy mu stouply do o a ekl: Vzneen! Nikdy p edtm jsem pln nechpal toto hlubok uen. Ty jsi nyn otev el m oi, abych prohldl a pochopil, jeho transcendentn moudrost. To, emu jsi ns uil, nen omezeno dnmi nesprvnmi p edstavami o jevech. Tv uen je, jak u jsi ekl, pouze vorem, kter ns p eveze na druh b eh. Vzneen! Dnes, kdy jsem m l monost vyslechnout toto uen, nebylo pro mne obtn soust edit svoji mysl, a tak jasn porozumt jeho vznamu. To probudilo v m mysli istou vru. V budoucnosti, po 500 letech, bude-li tu nkdo, p ipraven vyslechnout toto uen a p ipraven doshnout Osvcen, schopen soust edit svoji mysl na toto uen, takov nsledovnk se stane dokonalm. Dvodem, pro bude takov nsledovnk schopen v sob probudit istou vru, bude to, e p estane chovat jakkoli nesprvn p edstavy o svm 'j', 'j' druhch, ivch bytostech a univerzlnm 'j'. Kdyby choval tyto p edstavy, zabval by se nm, co je neexistujc. Pokud je tedy schopen odstranit vechny nesprvn p edstavy o jevech, pojmech a nesprvnch nzorech na n, okamit se stane Buddhou. Buddha byl s jeho odpovd velice spokojen a ekl: Velmi sprvn, Subhuti! Pokud nen nsledovnk po vyslechnut tohoto spisu p ekvapen, vyden, aneodklon se od nj, pak m e bt prvem nazvn dokonalm nsledovnkem. Subhuti ekl Buddhovi: Pod jakm jmnem bude znm tento spis - aby mu mohlo bt porozumno, aby mohl bt studovn a uctvn? Buddha odpovdl: Tento spis bude znm jako Vadrachdikaprad pramit. Pod tmto jmnem bude uctvn, studovn a dodrovn. Co je tmto nzvem myleno? Znamen to, e kdy Buddha nazval tento spis Prad pramit, neml na mysli dn urit nebo nesprvn p edstavy. Je to spis, jen je tvrd a ostr jako diamant, kter od zne vechny nesprvn p edstavy a p ivede na druh b eh, k Osvcen. Co mysl, Subhuti, vyloil ti tathgata v tomto spise njak urit uen? Ne, Vzneen! Tathgata nm v tomto spise nep edkld dn urit uen.

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]

Diamantov stra

(p evzato od garage.spider.cz) Obsah 28. 01. 2004

Jak hodnotte tento lnek? ***** Nem chybu 113 **** Moc se mi lb 51 *** Pkn 37 ** Nic moc 27 * Nelb se mi 40 Celkem hlasovalo: 268 BlueBoard cz

http://satori.mysteria.cz/diamant.html[30.7.2013 15:20:39]