Dinismus (vod)

Dinismus vznikl zhruba ve stejn dob jako buddhismus (6.-5. stol. p.n.l.) a tak
si kladl za cl reformovat hinduismus. Jeho zakladatelem byl Vardhamna
Mahvra (velk hrdina), zvan t Dna. Dinismus vychzel z podobnch
dogmat jako buddhismus a v Magadhskm krlovstv brzy zskal piblin stejn
mnostv stoupenc. Hlavnm clem bylo osvobozen z kolobhu zrozen a
vtzstv osvcenosti (dna je v sanskrtu vtz). Trthankarov Mahvra
vtmbarov digambarov gamy ti klenoty pt princip pd.
Dinismus, nkdy t dainismus je neortodoxn systm indick filosofie, kter vznikl jako
reakce na hinduismus a jeho kastovn systm. Zakladatelem dinismu byl v 8. st. p. n. l.
Prvantha 23. Trthankara a pozdji v 5. st. p. n. l. zreformovna pes
Vardhamna Mahvra (v dvangar ), pezdvan Daina (v dvangar a v
eskm pekladu Velk hrdina nebo vtz).
Dinist se dl na dv hlavn skupiny (sekty) - Digambary (vtrem odn) a vtambary (ble
odn).
K rozdlen dinismu na dv skupiny dolo (podle studi evropskch uenc) mezi roky 79-82 n. l.

Potky dinismu
Kolem roku 540 p. n. l., ve vku 28 let, opustil Mahvra svou, snad bohatou, rodinu je patila
k sekt, kter svm zpsobem pikazovala ukonen ivota sebevradou a tak jeho rodie skonili
i svj ivot dobrovolnm vyhladovnm a on pod dojmem tchto udlost se vzdal svtskch
radost a dvanct let il jako asketa z almuen, putoval a meditoval. Kdy mu bylo 40 let, doshl
vevdoucho osvcen. Od t doby zasvtil Mahvra cel svj ivot pedvn znalost a bhem
72 let kzal sv nboensk pesvden (ve sv dob na 14 000 pvrenc). Kad je
zodpovdn, kal, za svou spsu a me ukonit cyklus opakujcch se zrozen. Dinismus zaali
propagovat Mahvrovi ci. Vili, e Mahvra je dvactm tvrtm z trthankar, tj. vykupitel,
kte se pravideln zjevuj na zemi. Texty, kter jsou podstatou nboenstv, byly zachyceny v
psemn podob a mnohem pozdji, v 5. stol.

Poselstv dinismu
Zkladn mylenkou dinismu je nensil (ahins). Jeho projevem je respektovn vekerho
ivota: lid, zvat, rostlin. Uen je praktickho rzu, kdy se lovk skld z:

dvy individuln, oiven due, ve kter jsou vlohy k vevdoucnosti, mravn

dokonalosti a vn blaenosti,

advy neoduevnl hmoty; materialistick st pro chod organismu (vnj)

a karmny pojtka mezi dvou a advou, prostednictvm nich se zdokonalujeme a

zrove je nutn udrovat advu a dvu v souladu.

Zkladn 4 sliby dvy:

1. nebrat, co nen darovno Asteja
2. nelhat (nevst nepravdiv ei) Satya
3. zci se svtsk rozkoe Brahma-arj
4. nezabjet nic ivho, tj. nezabt ani neobtovat dn zve (pecezovat pitnou vodu pro
odstrann drobnch ivoich, nosit zvoj, aby nevdechli hmyz atp.) Ahins
V dinismu se poprv v Indii objevuje mylenka nensil, nepokozovn, zachovn ivota
ahinsa, z n se pozdji stane jeden ze zkladnch prvk pro vtinu reformnch hnut v Indii.
Dleit je tak Anekantavanda, zsada mnohostrannho pohledu na svt, pramenc v podstat
z Ahinsy, protoe nepotlauj ani (jin) pravdy.
Nkte mnii maj pes sta pruh ltky (sekta Sthnakavsin (oddlila se od vtmbar)), jin
ped sebou pi chzi nebo ped usednutm zametaj jen proto, aby neusmrtili ani toho nejmenho
tvora. Vichni dinist jsou vegetarini. Nemohou vykonvat urit povoln, nemohou nap.
obdlvat pdu jako rolnci, kte pi sv prci mohou poranit zvata (m si velice zkomplikovali
psun novch vcch). Mnii a mniky vytvej komunity, v jejich ele stoj uitel. ivi jsou z
almuen. Skldaj slib istoty a chudoby. Nesmj lht ani krst. Vc navtvuj chrmy, kde se
modl a obtuj Dinnm (osobm, kter doshly dokonalosti) jdlo, parfmy, kvtiny nebo penze.
Sed u nohou sochy, pednej hymny a tou Psmo. Draz je kladen i na meditaci. Jednou za
dvanct let se dinist shromauj u sochy mudrce Bahubaliho, kter zavril reinkarnan cyklus.
Je to elitn menina stoupenc, je dnes t na 3 miliony lid, a jej znm sekty jsou nap.: ble
odn, vzduchem odn atd. Velk ct mezi Dinisty se t krom muskch d tak dy
mniek (Digambarov, neboli vzduchem odn d mniek nemaj).

Obecn charakteristika
Dinismus je nboensk cyklick systm, zaloen na rozumov innosti lovka, kter potlaila
citovou strnku na nezbytn nutnou mru. Navazuje polemicky na vdsk nboenstv. Svt
(vesmr) je podle dinismu nevznikajc a nezanikajc (nebyl stvoen a ani nebude nikdy znien).
as je vak rozdlen na dlouh stdav obdob - 6 vk od stavu blahobytu, ke stavu nejvtho
utrpen a stejnch 6 vk v opanm poad k vku nejvtho blahobytu. Nyn (podle dinismu)
ijeme ve vku bdy, starost a netst (5 vk) a po nm bude nejt a nejhor obdob.
Dinismus podle tradice trv od vnosti do vnosti. as od asu pichzej vrozvsti zvan
dinov (vtzov).

Podstata dinismu je ateistick filosofie, kter existenci boh nepopr, bohov vak podle tto
nauky nejsou ani stvoitel, ani pnov vesmru. I bohov podlhaj obecnm zkonm i zkonu
karmy, prv tak, jako lid. Vn a nestvoen (a zrove tak nezanikajc) svt je stvoen
z esti prvk: due, dharma (zkonnost), adharma (bezzkonnost), prostor, as a hmotn stice.
Karma je zde pojata jako extrmn jemn stice hmoty, kter prostupuje lidsk due a spoutv
je se zem. Due se tomuto vstupu karmy me brnit a tm se osvobodit, nejinnji pomoc
askeze. Stavu blaenosti lze doshnout tak pomoc zachovn ptice pkaz (vyjdeno pomoc
evropskch termn): nezabije, nezale, nepokrade, bude zdrenliv, zdr se poitk
vnjch projev ivota.

Etika
Zkladem dinistick etiky je tzv. triratnam ti klenoty:
1.

Samjag-daranam, dokonal vnmn, podmnn pravou vrou

2.

Samjag-dnam, dokonal poznn a z toho plynouc dokonal vdn

3.

Samjag-aritram, dokonal ivot

Triratnam je zkladem cesty ke konen spse, k vrcholn met veho snaen kadho
jednotlivce, kdy se konen due vyman z pout hmoty a doshne naprost dokonalosti.

Bh a bostva
Pojem boha v dinismu se me jevit jako velk problm. Definici z naeho (evropskho)
pohledu tato nauka trochu komplikuje. Nejedn se o ateistickou soustavu, i dinist tuto monost
rozhodn popraj a oste se stavj proti vrokm, e jsou ateisti. Dinismus zn bosk bytosti,
ale tak plnou odpovdnost lovka za sv iny, kdy nikdo neme uniknout nsledkm svch
in a bh ani njak jeho pomocnk se neme msit do lidskho ivota. Nen zde stvoitele
ivota a svta, svt je vn, nevznikajc a nezanikajc. Stvoitelem ivota nemohl bt bh
z dvodu, e je dokonal a ivot nen (dokonal bytost nevytv a ani neme vytvoit
nedokonal vtvor).

Sikhov
Kategorie: religionistika
Mstn zaazen: Indie
Toto indick nboensk spoleenstv zaloil koncem 15. stol. Nnak. M sv
historick koeny ve vinuistickm hnut bhakti a indickm sfismu. Bhaktov
(stoupenci bhakti) se shoduj se sfjskmi svtci ve form uctvn boha jako
jedin a posledn reality: opakovn jmna nebo jmen boch, zpv nboenskch
hymn a meditace pod vedenm mistra slou ke sjednocen s bohem. Indick
bsnk a mystik Kabr (*1440 - +1518), uitel Nnaka, vytvoil u ve svch
naukch spojen mezi islmem a hinduistickm hnutm bhakti. Sikhov pevzali
od islmu navc odmtn boha v jevov podob a odmtali tak vznam
psemnho zjeven. Dleitost, srovnatelnou s kornem, m v sikhismu digranth,

jedin kanonick spis. Podobn jako v islmu chyb kn z povoln. Oznaen

"sikh" zna "k". Sikhov se povauj za ky svch deseti guru neboli mistr.
Poslednm z guru byl Gbind Singh (*1666 - +1708). Nnak odkzal nslednictv
svmu ku Angadovi, kter ho zase pedal svmu ku Amaru Dsovi. Amar Ds
ho penesl na svho zet Rma Dse Sdhho. Od t doby zstala hodnost v
rodin Sdhho. Z Rma Dse pela na Arduna Mala. Tento pt guru (1581 1606) sestavil spis digranth, kter obsahuje na 6 tisc hymn prvnch pti guru,
Kabra a nkolika bhakt a sf. Arduna dal mughalsk csa Dahngr
popravit. Krtce pedtm jmenoval Ardun svho syna Hargbinda svm
nstupcem. Po nm nsledovali Har R, Hari Krien a Tgh Bahdur. Poslednho
rovn popravil mughalsk csa. To pohnulo destho gurua, Gbinda Singha, k
zaloen vojenskho bratrstva, chlsy (13. 4. 1699). Chlsa ("ist") je koncept
vyvolen tdy vlenickch svtc, jejich vichni mut lenov maj pjmen
Singh (lev), zatmco eny pipojuj ke svmu jmno Kaur (lvice). Chlsa je
dominantn organizac ve spoleenstv sikh, jej pslunky lze poznat podle
tchto znak: nesthan vlasy a vousy, heben, krtk kalhoty, avle a ocelov
nramek. Ale ani chlsa nepodila nic proti Mughalm a musela se uchlit do
horskch oblast. Teprve po zniku mughalsk vldy od r. 1738 se lenov chlsy
vrtili do rovin. Za Radta Singha (1780 - 1839) dolo k zaloen vlastnho sttu
sikh v Padbu. V anglo - sikhskch vlkch (1845 - 46) Britov tento stt
porazili a pilenili k Britsk Indii. Akoli sikhov vynikali v 1. svtov vlce v
britsk armd jako vojci, pipojili se k osvobozovacmu hnut Gndhho. V
nejnovj dob je mezi nimi militantn separatistick hnut bojujc za nezvisl
stt, co vedlo r. 1984 k toku indick nrodn armdy na hlavn svatyni sikh,
zlat chrm v Amritsaru. Sikhov zase reagovali zavradnm tehdej
ministersk pedsedkyn Indiry Gndhov. I kdy dest guru Gbind Singh
ukonil linii sikhskch guru, existuj dle duchovn uitel, kte se t velk
ct. Modlitebna nebo chrm sikh se jmenuje gurdvra, "brna ke gurum". S n
se poj asto kuchyn ke stravovn vcch a kola. Pedmtem cty v
gurdvrch je digranth.

Lamaismus
Kategorie: religionistika
Podkategorie: buddhismus lamaismus
Mstn zaazen: Tibet
To je bn jmno tibetsk formy buddhismu, kter se vyvinula od 7. stolet v
Tibetu a odtud se rozila do Mongolska. Ne zcela astn pojem "lamaismus"
ukazuje na teokratick systm, charakteristick pro tibetsk buddhismus, v nm
se stle reinkarnuj (znovu vtluj) lamov (vy mnisk hodnost), kte vldli v
zemi od 13. stolet. Tibetsk buddhismus je syntzou uen Mahjny a
Vadrajny. Integroval krom toho prvky pedbuddhistickho nboenstv bn.
Podle tibetsk tradice se buddhismus dostal do Tibetu poprv bhem vldy
Songcna Gampy (kolem r. 620 - 649). Dv z en Songcna Gampy byly
ochrnkynmi tohoto nboenstv a pozdji je lid uctval lako vtlen Tary. Asi o
sto let pozdji ml buddhismus dalho podporovatele v krli Thisong Decnovi.
Za jeho vldy (775 - 797) postavili prvn klter, Samj, vysvtili prvnch sedm

mnich a pivedli do Tibetu slavnho indickho tantrika Padmasambhavu.

Postava Padmasambhavy je obestena mnoha legendami. Je uctvn jako
Mhasiddha ("mistr nadpirozench sil"), kter si podrobil bohy a duchy bnu a
zavzal je slouit buddhismu jako ochrann bohov. V t dob se dostaly do
novho nboenstv rzn prvky bnu. Vedle ochrannch boh z bnu se k tto
pedbuddhistick ve vztahuje i ustanoven lamaistickho vteckho knze a
pedstava boho krlovstv. Thisong Decn sice pronsledoval bn, jeho
stoupenci byly mocn soupec lechtick rodiny, zcela ho vak nepotlail. Na
severu a na vchodnch hranicch Tibetu peil dodnes, kdy se po sporech s
buddhismem vyvinul v systematick nboenstv se specifickou doktrnou a
vlastn sakrln literaturou. Pes svou rivalitu si byli bn a buddhismus Vadrajna
blzko svm zdrazovnm magicko-mystickch praktik, co usnadovalo en
buddhismu v lidu. Krom Padmasambhavy piel do Tibetu i indick uenec
Mahjny ntirakita. Kdy r. 792 - 794 debatovala rada v Samj, zda se maj v
Tibetu dit nskou nebo (severo)indickou formou buddhismu, zastupoval jeho
k Kamalaila indickou stranu, kter se nakonec prosadila. Pesto neustal urit
nsk vliv hlavn v lidov ve. Podle tibetsk tradice byl Ralpan tet z
"nboenskch", tj. buddhismu pzniv naklonnch krl. Vldl od r. 815 a do
svho zavradn v r. 838. Na krtkou dobu en buddhismu ustalo, a v 10. a
11. stolet podntily lechtick rodiny ze zpadnho Tibetu cesty do Indie,
vyhledvaly tam buddhistick uitele a pekldaly svat spisy. Indit a tibett
uenci peloili tisce buddhistickch spis v jazycch sanskrit a pali. Protoe
tibetsk jazyk nebyl jet v t dob nositelem vysoce vyvinutho mylenkovho
systmu, vytvoili pro pekldn novch nboenskch nauk novou filozofickou
e. Pod vlivem pekladatele Rinen Cangpa (11. stolet) vzniklo konen znn
peloench spis, kter jsou obsaeny ve dvou kanonickch sbrkch lamaismu.
Knon byl ve 13. stolet dokonen. Skld se z Kanduru ("Peklad Buddhova
slova") a Tanduru ("peklad nauk"). Kandur obsahuje tantry (viz tantrismus),
slavnou Pradnparamitu, Ratnaktu (sbrku 49 naunch e Mahjny), texty o
kltern disciplin (Vinja) a jin uebn texty Mahjny a Thravdy. Zabr 1055
titul v 92 svazcch. Vt z obou kanonickch sbrek je Tandur. Obsahuje indick
komente buddhismu Mahjna ("Velk vz") a Vadrajna a biografie
buddhistickch svtc, pojednn o gramatice, logice, medicn a astrologii.
Sbrka m 3626 text ve 224 svazcch. V dob uzaven knonu vznikla u prvn
buddhistick dla tibetskho pvodu. Po 13. stolet se vyvjela tibetsk literatura v
bohatou tradici nboenskch historek, pojednn, koment a dramat; je tm
vlun sakrln povahy. S pchodem slavnho indickho mistra Ati (980 1055) v roce 1042 se buddhismus s konenou platnost prosadil jako dominujc
nboenstv Tibetu. Jako jin uitel Mahjny kladl tak Ata zvltn draz na
kltern disciplnu a pedvn nauk pmo z mistra na ka. Dle se tvoily rzn
dy mnich a mniek kolem rznch mistr. Kdy kltern organizace
dosahovaly stle vce svtsk moci, vznikalo mezi nimi soupeen a spojovaly se s
rznmi lechtickmi klany Tibetu a Mongolska. V t dob (14. stolet) se ila
pedstava, e se nejvy lamov rznch d reinkarnuj (znovu vtluj), aby
zajistili kontinuitu svch nauk. V 17. stolet se prosadil d lutch epic jako
vedouc politick a nboensk sla. Zakladatelem tohoto du, tibetsky zvanho
Gelugpa ("Ctnostn vzor"), byl Congkhapa (1347 - 1419). Jako nstupce Atv
poslil kltern disciplnu, pedepsal striktn celibt, zakzal povn alkoholu a
masa a zvil standart vzdln mnich. V tchto bodech se d li od jinch,
kter jsou silnji ovlivnny tantrickm uenm. Congkhapa sice neodmtal nauky

Vadrajny, tlumil vak magick praktiky jinch kol, jet velmi proniknut
bnem. Od r. 1578 byl hlavou Gelugpy jmenovn dalajlama. Tetmu v linii
dalajlam, Snam-Gjamcchovi (1543 - 1588), byl tento titul propjen od
nelnka Mongol, Altan chana. Jeho nstupce Jnthan Gjamccho byl jedin
netibeanem mezi dalajlamy. Jeho nstupce zase zavedl s pomoc Mongol
Gelugpu jako vedouc d Tibetu, na kor sekty Karmapa, koly v du Rudch
epic Kagjupa. Dalajlama vldl do r. 1950 jako duchovn a svtsk hlava Tibetu v
Ptale ve Lhase. Roku 1950 obsadila Tibet vojska nsk lidov republiky. Kdy r.
1959 vypukly po cel zemi revolty, potlaili an nboenstv jako prvek, kter
jim kladl nejvt odpor, zniili svatyn a knihovny a provdli represlie proti
mnichm, kte se brnili. Dalajlama i dal vysoc lamov uprchli pak do
indickho vyhnanstv, odkud od t doby hj spn tibetskou kulturu a
nboenstv. Pes nskou okupaci spatuj tibett buddhist v dalajlamovi jet
stle svho vdce. Jeho obraz je proto tak pedmtem velk nboensk cty,
kter dosahuje tm t mry, jak je vzdvna Tangkm. Obraz m 20 x 30
metr, je nejvt z kosmologickch kultovnch obraz a rozbaluje se jen
jedenkrt ron pi slavnosti Mnlam, kter se podle vle an sm slavit dnes
jen v tibetskch oblastech zpadonsk provincie Kan-su. Bhem tto slavnosti
svd tisce poutnk o nezlomn ve Tibean. Krom adu dalajlamy byli
Gelugpov tak nositeli adu panhenlamy, jeho vznam byl hned po
dalajlamovi. Dalmi vznamnmi dy jsou Sakjapa, Kagjpa a ingmapa.
Sakjapov odvozuj sv jmno od kltera Sakjapa, zaloenho r. 1073. d se
vyznaoval ilou pekladadatelskou innost ze sanskrtu. Za opata Phagpy (13.
stolet) ml znanou politickou moc. Phagpa uvedl chna Chubilaje, zakladatele
mongolsk dynastie Jan v n, na jeho dvoe prodlval Marco Polo, do
Hvadra tantry. Byl jmenovn csaskm preceptorem a vybaven autoritou
vldnout nad Tibetem, i kdy pod kontrolou mongolskho dvora. Sakjapov se
vnovali podrobnmu studiu vekerch aspekt buddhistickho mylenkovho
svta. V tibetskm buddhismu m duchovn innost stedn vznam. V pojet
lidskho ducha se rozliuj rzn koly. Pro Gelugpu je svtlem, kter umouje
poznvn. lovk, stle znovu se vtlujc, je jeho mylenkovou energi. Sakjapa
povauje svtlo jen za hlavn znmku ducha. Kagjpa se odvozuje v pm liniii od
indickho mistra Tilopy, kter sv vdn penesl na indickho mistra jgy
Naropu. Ten byl gurem Tibeana Marpy, kter studoval v Indii, nezasvtil se vak
nikdy klternmu ivotu. Jeho kem byl Milarpa, nejslavnj bsnk Tibetu a
uitel Gampopy. Jeden z Gampopovch k zaloil sektu Karmap (nejsilnj
rivalov Gelugp v 17. stolet). Kagjpa klade velik draz na jgu, meditaci a
jin tantrick praktiky. ingmapa ("star d") si in nrok, e zachovali nejist
nauku a ducha Padmasambhavy. Men vznam m sekta Donangpa, kter
pochz od andrnathy, kamrskho uitele 13. stolet. U n je v poped
koncept "przdnoty". Jej nauka vykazuje podobnosti s ivaismem a vnandou.
Proto byla povaovna za heterodoxn a jejich kltery byly zaveny. Jeden z
nejvznamnjch vtvor tibetskho mylen je v Tibetsk knize mrtvch ili
Bardo thdol. Tento text se pipisuje Padmasambhovi a je rozen pedevm
mezi pvrenci Kagjpy a ingmapy. Obsahuje pouky, kter maj adepta
pipravit na stav bezprostedn po smrti. V tomto stavu se kadmu lovku
promt jeho vlastn duch, kter ho nut k rychlmu, vtinou patnmu
znovuzrozen. S pomoc tohoto textu se k u u zaiva proniknout do hrozivch
a klamnch pedstav a poznat je znovu v hodin smrti. Tak zstv klidn a
doshne vysvobozen z kolobhu znovurozen.

Buddhismus
Kategorie: religionistika
Podkategorie: buddhismus
Asijsk svtov nboenstv bylo pojmenovno podle svho zakladatele Buddhy
Siddhrty Gautamy. Podle jeho vlastnch slov nebyl on sm pvodcem tto vry,
nbr jen znovuobjevitelem prastarch, zapadlch pravd. Buddhismus skuten
pramenil ze spiritulnho protihnut vi brhmanismu asi kolem r. 600 p. Kr.
Prv uen z znovuzrozen a o karmanu jsou soust indick vry, pesto vak
nenachz buddhista osvobozen od utrpen, ani v mechanickch ritech brhman
ani ve vyhladovn fyzickho tla, jak inili asketov. Buddha volil "stedn cestu",
byl pragmatik: askeze mu slouila sebeovldn, avak podle nho jen duch v
dobe ivenm tle je schopen poznn. Buddhismus je urovn mylenkou, e
veker byt je strastn. Fze ivota, kter jsou naplnny radost, se ukazuj jako
lkav, nemaj vak trvn; ztrta radosti znamen novou strast. Tak m ten, kdo
miluje mnoh vci, tak mnoh utrpen, a jen ten, kdo je bez lsky, bez vn, je
tak bez utrpen. Jestlie jedin ivot sm o sob u znamen strast, pak souet
znovuzrozen je jet o mnoho bolestnj. Tak tak sebevrada nen cestou, jak
uniknout strasti, pivod jen novou existenci, kter me bt patnm inem (viz
karma) dokonce jet bdnj ne ta pedchoz. Pitom buddhismus nechpe
znovuzrozen jako sthovn du; due nebo J toti podle jeho pojet vbec
nen. Spe je "byt" osoby tvoeno kombinac tla, ctn, vnmn, hnut ducha a
vdom, kter vznikaj psobenm karmanu dvjho ivota. Pinu znovuzrozen
spatuje buddhista v prv ad v dostivosti, kter ve lovka k jeho byt.
Avak i nevdn, tj. neschopnost chpat piny strasti, pout lovka ke
kolobhu novch zrozen. Tak me bt zruen strasti dosaeno sprvn jen
zruenm dostivosti a nevdomosti. ada pkaz, Osmidln stezka, tam vede
toho, kdo hled spsu. Nachz svou spsu v nirvn, plnm vyvanut osoby,
vstupu z vnho kruhu znovuzrozen. Zprvu byl buddhismus zamen jen na
mnistv a kzn, poet jeho pvrenc byl podle toho nepatrn. S rozenm
buddhismu za indickho krle Aky (274 - 236 p. Kr.) ustoupily abstraktn a
tko pochopiteln pedstavy o byt ponkud do pozad. Buddhistickm laikm
stailo, aby hledali svou spsu v hromadn pozitivnho karmanu, v lepch
znovuzrozench, a se jim nakonec nabdne ve vy existenn podob monost
probuzen. U tyi msce po smrti historickho Buddhy v roce 483 p. Kr. se
seel prvn mnisk koncil. Protoe Gautama neuril dnho nslednka, nbr
sm postavil uen na vrchol vry, ukzala se brzy nutnost udret ho. Tak byl - jak
bylo tehdy obvykl - recitac a uenm nazpam sestaven knon Buddhovch
slov.