Crkev eskoslovensk husitsk

Edice Blahoslav
Praha 2000

Milan Salajka Slovnk nboenskch a teologickch vraz a pojm (pro kolu, pracovnu a dm) Vydala Crkev eskoslovensk husitsk v edici Blahoslav v roce 2000 166 26 Praha 6 Wuchterlova 5 Vydn prvn Sazba vlastn Tisk Tiskrna VS R Praha 4 Pankrc Milan Salajka 2000 Crkev eskoslovensk husitsk ISBN 80-7000-504-1

Slovnk nboenskch a teologickch vraz a pojm

pro kolu, pracovnu a dm

Milan Salajka

Pouit zkratky pro jazykov daje:

anglicky angl. arabsky arab. aramejsky aram. babylnsky babyl. esky es. nsky n. francouzsky franc. hebrejsky hebr. (v Indii) ind. italsky ital. japonsky jap. latina lat. (v Mongolsku) mong. nmecky nm. (v Persii) pers. portugalsky portug. rusky rus. etina ec. sanskrt san. staroslovnsky stsl. panlsky pan. (v Tibetu) tib. Dle: egyptsky, indinsky, korejsky, polynzsky, tunguzsky ap.

Abb Ada

A
Abb Francouzsk obdoba starobylho aramejskho abba - otec. Titul pro knze psobcho ve svt, na rozdl od knze dovho. Abjuratio Z lat. ab-ir = odpshnout, psahou popt. Zeknut se hereze (pi znovupijmn do nboenskho spoleenstv, resp. falench nauk pi obrcen - konverzi). Abrahamit - deistick sekta v echch v 18. stolet (podle starozk. praotce Abrahama). Absoluce Z lat. absolv = splnit, osvobodit, zprostit. Formule pro prominut hch (katol. Ego absolvo te odpoutm ti hchy). Absolutn Z lat. absoltus = odlouen, nezvisl, pln, dokonal. Samostatn, na niem nezvisl; protiklad: relativn - vztaen. Acta Z lat. ag = vst, jednat, vyizovat. edn jednn, usnesen, opaten, zpisy (listiny, protokoly). Acta Apostolicae Sedis (lat.) - Akta apotolskho stolce. Papev edn list vyhlaujc crkevn zkony, zkr. AAS. (V letech 1865-1908 vychzel jako Acta Sanctae Sedis - ASS.) AD = anno Domini (lat.) - lta Pn. Tj. po Kristu, naeho letopotu (n. l.). a Chr (n) = ante Christum natum. (lat.) - ne se Kristus narodil. Tj. letopoet ped Kristem (p. n. l.). ad majorem Dei gloriam (lat.) - k vt Bo slv; AMDG - zkratka hesla Tovarystva Jeova, jezuit. Adamit - vyznavai biblickho Adama; skupiny blouznivc zamench na obnovu rajskho stavu - s nahotou, se zavrenm manelskho stavu. 5

Adi - Aga Adiafora Z ec. diafer = pevdt, odliovat se, nemt dleitost. Nstrojn, nepovinn zleitosti podlhajc volnmu nboenskmu i etickmu sudku. Administrovat Z lat. ad-ministr = sluebn spravovat. Sprva sousedn nboensk obce (nebo i cel diecze). V katolick crkvi i vsluha svtost. Adopce Z lat. ad-opt = pihlaovat se k; pijmout dt za vlastn. Adopcianismus - nauka (ve 2. - 3.. stol.) o Jei jako lovku, kter byl Bohem pijat za syna (s odkazem na vzken Sk 2,32.36, resp. na kest L 3,22); koncily vyznaly Jeovo bostv, nicmn adopcianismus il jet v 8.. stol. mezi panlskmi teology. (Zvazn oproti tomu vyjaduje: Je je Bh i lovk v plnosti.) Adorace Z lat. ad = k; or = mluvit, prosit, modlit se. Vzvn, uctvn Boha nebo svatch. Advent Z lat. ad-veni = pichzet k... Pchod Mesie; svtek na potku kesanskho crkevnho roku (tyi nedle ped Vnocemi). Adventismus - nboensk smr orientovan na optovn pchod Krista - Soudce svta (s. d. = sedmho, sobotnho dne). Advocatia ecclesiae Z lat. ad-voc = povolvat k porad a pomoci. Prvn ochrana crkve, poskytovan vladaem. Advocatus ecclesiae - prvn zstupce a sprvce majetku crkve. gama (San.) - pramen uen. Svat Psma hinduismu (tantry, mahjny). Agamie Z ec. gmos = manelstv. Bezmanelstv, celibt. Agap Z ec. agapo = rd vidt, mt rd. Lska Boha a Krista k lovku. Prvokesansk spolen jezen na znamen jednoty ve ve a s vrazem pe o chud. Po vydlen svtosti veee Pn agapy mizely, nicmn jsou za-

Age - Alch znamenateln snad a do 6. stolet. (Dnes se je jist spoleenstva pokouej obnovit.) Agenda Z lat. ag = jednat, provdt. Knin scn k bohosluebnm, svtostnm a vbec obadnm aktm. Aggiornamento Z ital. giorno = den. Pizpsobovn k dnen douc poteb; vzva papee Jana XXIII., kterou si osvojil II.vatiknsk koncil. Agnosticismus Z ec. agnoo = neznat, nepoznvat. Nzor o nemonosti poznn zkladu svta a podstaty vc. (Vedle toho gnosticismus - viz gnze.) Agnus Dei (Lat.) - bernek Bo (J 1,29.36). Od 7. stol. men zpv pi lmn chleba. (Posledn vta hud. me.) Ahins (San.) - neubliovn. Zkaz ubliovn ivm tvorm mylenkami, slovy nebo iny; uplatuje se v buddhismu a snad jet psnji v dinismu. Aklamace Z lat. ac-clm = pidat se hlasem. Hlasovn stnm projevem i rukou. Bn zpsob rozhodovn pi pvodnch crkevnch koncilech. (Tak voln a potlesk pi intronizaci.) Akomodace Z lat. ac-commod = pizpsobit se. Piblen se Boha lovku (katol.), ale t pibliovn kesansk zvsti nebo mylen lidskmu chpn. (Akomodace on oky.) Albigent - sekta istch (kathar) nazvan podle jihofrancouzskho msta Albi; byla v letech 1209-29 zcela vyhubena. Alchimie / alchemie (Egypt.) ern umn. Pedchdkyn skuten vdy, pstovan pvodn v egyptskch chrmovch dlnch; pozdji usilovala zejmna o vrobu zlata a o stvoen lovka (homunculus).

Ali Ana Aliance (Fr.) - sdruen, svazek, svaz. ( A-sociace = pidruen.) Allh Z arab. il = lnek; ilah = bh. Islmsk bostvo. Almuna Z ec. elemosyn = soucit, slitovn tcha v bd, milosrdn dar. Ambit Z lat. ambi = obchzet. Kov cesta v kltee. Amen (Hebr.) vskutku, tak sta se! Stvrzen modlitby i pslibu posluchai. (U Jee se nkdy amen vyskytuje ped jeho vrokem.) Amidismus (Jap.) nekonen svtlo, nekonen ivot. Obecn oznaen, pod kter spadaj vechny koly nskho a japonskho buddhismu. Amulet (Lat.) - pedmt, figurka. Pedmt, obraz i npis k obran vi neptelskm, dmonickm mocnostem. Anabaptist Z ec. ana = znovu; bapto = pohruovat, ktt. Novoktnci, odprci nevdomho ktu dt; zastnci dosplho ktu Duchem. Anafora Z ec. anafro = nst vzhru, povznet, odvolvat se na ob. Pedkldn chleba a kalicha ped Boha (s modlitbou za pijet tto obti). Analogie Z ec. analgo = sbrat, vypravovat. Podobnost, pimenost, srovnatelnost. Analogia fidei - shoda vpovd vry ( 12, 6); analogia entis - korespondence veho byt s bytm Bom (Tom Akvinsk). Analza Z ec. analo = odluovat, rozluovat. Vklad skutenosti metodou rozkldn a rozvaovn jednot livch prvk. Opak: syntza.

Ana - Ant Anamnza Z ec. anamimnsko = upamatovvat se. Pipomnn Jeova testamentu pi veei Pn (slova jejho ustanoven obtovavm se Kristem). nanda (San.) - blaenost. V asijskch nboenstvch absolutn, nepomjiv radost, stav oprotn od mylenek, sebeponoen do boskho vdom. Anatma Z ec. anatdzemi = odvolvat, zkat se. Pvodn ochrana toho, co je Bohu zasvcen, ale pak proklet za inn nebo prohlaovn neho, co je ve jmnu Boha zamtnut (Ga 1,8n; 1K 16, 22). Andragogika Z ec. andreios = mun, dospl; agog = veden. Vzdlvn dosplch. Anglikni - lenov anglick crkve odchliv se od ma a tvoc samostatn proud kesanstv od as svtov reformace. Animalismus Z lat. animal = ivoich, zve. Kult uctvn zvat. Animismus Z lat. animus = duch, due. Nboenstv uctvajc dui(-e) a ducha(-y). Podle religionist 18. stolet prvotn zpsob nboenskosti lidstva. Antifona Z ec. ant = proti, fon = zvuk, hlas. Protihlas, tj. opakovan, dc ver pi zpvu, zejmna almickm. Antiteze Z ec. ant = proti; thsis = uloen. Poloen protikladn vpov. Antologie Z ec. nthos = kvt; ec. anthologium (lat. florilegium). Vraz pro sbrku (kytici) text, jemu odpovdalo star esk klasobran. Antropogonie (z ec. gon = plozen, zrod) - mtus o vzniku lovka.

Ant Apo Antropologie z ec. nthropos = mu, lovk; logos = slovo, vpov. Nauka o lovku. Antroposofie (z ec. sofa = moudrost) - nauka odvozen od jist indick filozofie, hledajc zapomenut lidsk spojen k vym Svtm (antick gnze, pak teosofista Rudolf Steiner, zakladatel Svobodn koly pro duchovn vdy - 1920). Apokalypsa Z ec. apokalypt = vyjevovat, zjevovat. Mluvn i psemn tvary o tajemnch, hroznch kazech, je budou pedchzet poslednm dnm svta. (Ve SZ kniha Daniel, v NZ pase Mt 24; 25; Mk 13; L 21 a cel Apokalypsa Janova). Apokryfy Z ec. apokrn = odluovat, vyluovat. Skryt (tajn) spisy; dnes nekanonick, Bibli pesto blzk knihy (deuterokanonick spisy, pseudoepigrafa). Apologie Z ec. apo = vy(mlouvat); logdzomai = usuzovat. Vymlouvn e, obrana. Obhajoby kesansk pravdy v kontaktu s jinmi filozofiemi a nboenskmi nzory (Justin, Tertullian). V dob reformace ztitn spisy (Melanchton). Aporie (ec.) - nesnz, rozpaky, bezradnost. Neujasnn, nezeteln a protikladn vpovdi. Apostaze (ec.) - rozdl, odstoupen. Odklon od vry; odpadnuv je apostata. Apotol z ec. apostll = poslat na cestu, vyslat. Hlasatel, sluebnk nboenskho programu. Apotolsk posloupnost (sukcese) nsledovn apotol crkv i zvltn tradin biskupsk institut v n. Apotolsk stolec - nejvy katolick ad. Apostolici - skupiny, je se (ve 4. stol.) zkaly manelstv a majetku.

10

Apo Aug Apostolikum - vyznn vry (dochovan z 5. stol.). Apotolsk konstituce - crkevn dy z konce 4. stol. v Srii. Apoteza (ec.) - zbotn hrdin, oslava vynikajcch lid. Apsida Z ec. hapteo = pidat, pidlat Obl pstavba k bazilice, orientovan zpravidla k vchodu, do n se umisovala biskupsk katedra, resp. olt. Archi- / arci- z ec. arch = potek ( latinizovno). Pedn funkce v crkvi (archidiakonos, archimandrit, arcibiskup, arcipast). Arknsk disciplina Z lat. arca = schrna; arcnus = tajn. Povinnost utajovat kultov akty. Askeze Z ec. asko = provozovat, cviit. Zbon, odkav veden ivota, vtinou za pomoci nboenskho cvien k tlesnmu a duevnmu sebeovldn, sebepekonvn. ram-a (Ind.) - bydlitn okrsek indickch mudrc s jejich ky (poustevna, klter). tman (San.) - dech, pohyb, vln. Oznaen pro vnitn, nesmrteln byt lovka (due) ve staroasijskch nboenstvch. Atribut Z lat. attribu = pidlovat, urovat. Filozoficky podstatn vlastnost, znak. Protiklad: akcidencie co pistupuje, co nepat pmo k podstat. Audice Z lat. audi = slyet, dovdat se. Mimodn sluchov zitek (vedle vize - vidn). Augustana / augsbursk vyznn (a. v.). - obshl evangelick vyznn vry pijat na nmeckm skm snmu r.1530 v Augsburgu a vystihujc vroun principy lutersk reformace. Aureola ( Lat.) - zlatav z kolem postavy (nimbus, mandorla).

11

Aut Bal Autodaf pan. autos da fe = akt vry. Veejn vyhlen a proveden rozsudku inkvizinho soudu. Autokefalita Z ec. atos = sm, vlastn; kefal = hlava. Uznan samostatnost urit pravoslavn crkve, je pak nepodlh cizmu patriarchovi. Autonomie Z ec. atos = sm; noms = zkon. Svzkonnost, sebeuren, samostatnost. Protiklad: heteronomie, theonomie. Avatra (San.) - sestoupen. Inkarnace boskho vdom na zemi. (Avatr Vinu, projevujc se v deseti zvecch a lidskch mutacch.) Ave Maria (Lat.) - Maria, bu pozdravena - L 1,28.42. Modlitba a t psov podn tohoto textu. Avesta (Pers.) - svat Psma perskho nboenstv / prsismu. Axiom Z ec. xios = platn, vd, majc hodnotu. Zklad a pedpoklad, z nho se mus vychzet; axiologie -nauka o hodnotch.

B
Bbismus Z arab. bb = brna k bohu. Spirituln islmsk hnut 19. stolet. Na n navzal bahaismus (arab. - slva bo). Bl / Bel (Hebr., babylon.) - pn, vlastnk. Kanansko-semitsk oznaen bostva (prody, plodnosti). Baldachn (Pers.) - zlat brokt z Bagddu. Tkan nebesa, umsovan nad osobami a nboenskmi pedmty.

12

Bap Bhi Baptismus Z ec. bpto = pohruovat, ponoovat. Udlen ktu s pohenm do vody. Baptisterium pvodn vodn ndr pro obad ktu (nyn pevauje ktitelnice). Baptist - ktnci, zastnci uvdomlho ktu (s ast Ducha svatho). Baret (Pozdnlat. biretum) pokrvka hlavy bez stky. Baret dopluje od 15. stol. edn odv (jmen. t duchovensk). Bazilika Z ec. basleus = vdce, vlada, krl. Antick vldcova (archontova) s; hala slouc k elm soudnm, ale i k obchodnm jednnm. Pot i vlastn crkevn stavba obdlnkovho tvaru s velkou lod, pp. pilennmi lomi. Belzebub (Hebr.) - pohansk bostvo Pn much (uctvan hnojnou obt). Belial (Hebr.) - zloba, zkza. Satan, pozdji Antikrist. Benedikce Z lat. bene = dobe; dic = vyknout, zaslbit. ehnn, akt posvcen. Beneficium Z lat. bene = dobe, faci = init. Statky pidlovan k obiv spolu s duchovnm adem (vsada, lno, obro, prebenda). Bezpopovci (Rus.) - starovrci v Rusku, kte se chtli (a chtj) obejt bez kn. Bhagavadgta (San.) - Pse Vzneenho. Jedna z nejtenjch indickch zbonch knih o cest ke spse, zvan t evangeliem hinduismu. Bhakti (San.) - hinduistick lska k bohu, k vyvolenmu idelu a oddanost guruovi. Bhiku (Ind.) - buddhistick mnich; bhikn vysvcen mnika.

13

Bib - Boo ____________________________________________________ Bible Z ec. bblos = kniha (biblia - zkona. knihy). Kesansk svat Psma Starho a Novho Biblistika - nauka o Bibli; biblismus / biblicismus doslovn pijmn Bible jako bezprostedn smrnice pro ivot a mylen. Bigotn (Franc.) - pobon, vnjn nbon, nboensky zkoprs. Biskup Z ec. episkptomai = pozorovat, dohlet; epskopos = zaclen, dozorce. Prvokesansk svdek a dohlitel, pak vy knz, hierarcha. Dnes se v katolick crkvi rozeznv dieczn biskup, biskup sufragn, svtc biskup, arcibiskup, metropolita, patriarcha. V klasickch crkvch Zpadu a Vchodu se poaduje biskupsk posloupnost. Tak mezi protestanty se setkvme s tzv. episkoplnmi crkvemi. (Jejich opakem jsou crkve se zzenm laickm- presbyternm i kongreganm.) Blasfmie (ec.) - tupen, utrhn na cti. Uren Boha (Mt 12, 31n; Mk 3,28n; L 12,10). Blouznivci (Nmecky die Schwrmer) - pv. deklasujc reforman (lutersk) oznaen pro novoktnce i poven spiritualisty vzhledem k jejich nekorektnmu vztahu vi evangeliu a dosvdenmu Svatmu duchu. Bdhi (San.) - vchodn nboensk procitnut, probuzen, osvcen, dokonal poznn. Bogomilov (Stsl.) - slovant bo druzi. Dualistick sekta pil v 11. stol. na Balkn z Mal Asie. (Bh stvoil duchovn, neviditeln svt, satan svt viditeln.) Bonz (Ind.) - buddhistick knz. Book of Common Prayer (Angl.) - Kniha spolen modlitby. Agenda, zpvnk a sbrka modliteb, sestaven arcibiskupem Cranmerem r. 1548 pro angliknskou crkev a edn zaveden od r. 1559. 14

Bra Byz ____________________________________________________ Brahma (San.) - to vn, nepomjejc. Jednolit absolutno; ist transcendentno nepostiiteln mylenm a nevyjditeln slovy. Prvn z hinduistickch boh (z trojice Brahma, Vinu-udrovatel a iva-niitel). Brahmanismus vidn zvnjku proslul uenm o karm (osudu, peduren), o sthovn du a vytvenm kast. Breve (Lat.) - krtk. Strun papesk vnos neslavnostn formy. Brevi - modlitebn knka pro leny d a kleriky, s citacemi z Bible, z dl crkevnch otc a z legend o ivot svatch; urena pro pravideln ten pi tzv. modlitebnch hodinkch (hore). Buddha (San.) - probuzen. lovk vyprotn z kolobhu ivot, doshnuv nirvny. Poslze estn titul prince Siddharty Gautamy (563 - 480 p. n. l.). Buddhismus se tpil do kol, a v nm v 1. stol. n. l. pevldla mahjna a od 4. stol. tantrismus. Rozprostel se od Persie po nu. Bulla (Lat.) - vypouklina, pouzdro na pee. Slavnostn papesk vyjden listinou, kter je opatena provzkem a peet. Byzanc - eck Byzantion (Konstantinopolis) u Bosporu. Hlavn msto Vchodomsk e od 4. do 16. stolet; centrum pravoslavn crkve eckho jazyka. (Dnes tureck Istanbul.) Byzantinismus - bezvhradn uctvn okzal bosko-lidsk moci vladae (na Zpad cezaropapismus).

15

Can Cen

C
Cancelli (Lat.) - me, zbradl. Pepka oddlujc oltn prostor kesanskho chrmu od ostatn lodi. V tomto mst se pvodn podvaly vcm hostie, pak se zde umsovaly kazatelny (nmec. Kanzel). Canon missae (Lat.) - pravidlo pro mi. Hlavn, zvazn st bohosluby pro promovn (transsubstanciaci). Canticum / kantikum Z lat. cant = zpvm. Biblick popvek, pse, chvalozpv, kesansk hymnus (jmenovit Magnificat, Benedictus, Nunc dimittis...). Cantiones - volnj (gregorinsk) zpvy pro lidov pobonosti a slavnosti. Kancionl - sbrka zpv, zpvnk. Celebrant Z lat. celebr = asto se astnit, oslavovat. Knz konajc mi. Celebratio - bohosluebn slavnost. C. versus populum - dnes pevaujc bohosluba, pi n je knz obrcen tv k lidu. Celibt Z lat. coelebs = bezmanelstv. Katolick zsada uplatovan pro klros od diakona ve; od 4. stol. mstn poadovan, od 12. stol. veobecn povinn. V pravoslav poadavek na mnichy a hierarchy. Cemeterie / koimeterie. Z ec. koimo = klst, ukldat k spnku. Starokesansk hbitovy; coemetariln kaple - hbitovn kaple. Centurie Z lat. centum = sto. Pojednvn crkevnch djin po jednotlivch stoletch, jak s tm zaal lutern Flacius Illirycus (1550 - 74).

16

Cer Con Pezkouen psemnch projev v crkvi. Uloen ozdravn trest podle kanonickho prva. Ceremoniale Z lat. caeremnia = posvtn cta, kon. Obadn kniha pro biskupy. Crkev Tento pojem se v germnsko-slovansk eov oblasti odvozuje z ec. kyriak oikia /.hmera = dm /.den Pn (zlidovl kyrk - Kirche); v latin a romnskch jazycch podle ec. ekklsia - sebrn, shromdn (ecclesia, iglesia, glise). Cistercici / OCist. - mnii a mniky podle du francouzskho kltera v Citeaux, zastvajc asketismus. Clinical pastoral training (Angl.) - klinick pastoran zcvik. Odborn pprava pastor s pouitm soudobch psychoterapeutickch a komunikanch poznatk a metod pro prci na klinikch, v trestnicch i v nboensk obci. Codex / kodex (Lat.) - kniha, pv. sbornk list. Tomu odpovd nejsp esk sbrka. Kodifikace - shrnut prvn ltky do zkonk. Codex iuris canonici - nzev souboru platnho prva mskokatolick crkve, jen se pvodn nazval Corpus i. c. (tleso kanonickho prva). Communio / komunio (Lat.) - spoleenstv. Obecenstv kesan, najm tch, kte pijmaj veei Pn. Communio sanctorum v Apotolskm kredu zna pv. spoleenstv na svtostnch statcch crkve, pozdji obecenstv svatch (v nebesch). Communio sub utraque (specie) - pijmn podoboj. Consilia evangelica (Lat.) - evangelijn rady. Vy mravn zvazky plynouc z evangelia: panictv, chudoba a poslunost (Mt 19,12.21; 16,24) - soust klasickch mni skch zvazk a slib.

17

Cui - Dec ___________________________________________________ Cuius regio, eius religio (Lat.) - vlda, toho nboenstv. Prvn zsada podle mrovch ujednn augsburgskch a vestflskch (1555, 1648), kterou se dila nboensk pslunost poddanch.

aitja (San.) - svatyn, shromaovac s buddhistick obce, uren ke zvstovn a k rozjmn; pravohl mstnost se sloupoadm, s apsidou pro stpu, v n se ukrvaly jak ostatky, tak texty ster. Dnes tvo jej sted zobrazen Buddha. aj (n.) - doslova pst. Pat k hlavnm obadnm projevm v taoismu; provz kolektivn doznn hch spojen se zaklnnm bostev.

D
Dalajlma (Mongol. / tibet.) - uitel, jeho moudrost je velk jako ocen. V Tibetu jde o kundna, inkarnaci bdhisattvy; vrchn sprvce tibetskho teokratickho sttu. Darbysmus - spoleenstv oddlen na potku 19. stol. od tzv. Plymouthskch brat, zaloen angliknskm duchovnm Darbym jako sdruen brat vedench Duchem svatm, zbon ijc pokud mono bez pevnch struktur. Decorum pastorale (Lat.) - dstojnost pastsk. Zsady chovn pimenho duchovenskmu stavu.

18

Dei - Der Deismus Z lat. deus = bh. Nboensko-filozofick nzor (18. stol.), e Bh sice stvoil svt, nicmn pak do nj nezasahuje a zejmna e se djinn nezjevuje; tzv. rozumn, pirozen nboenstv. Dekalog Z ec. dka = deset; lgos = slovo, shrnut. Deset slov, desatero Boch pikzn (2M 20,2-17). Vedle toho Dodekalog (ec. ddeka = 12) - dvanctero pkaz (5M 27,1526). Dekret Z lat. decern = rozhodovat, usnet se, vyhlsit. Rozhodnut koncil, resp. biskup se zkonnou platnost. Dekretly - stedovk sbrky papeskch disciplinrnch vnos. Dmon Z ec. daimnion, daimn = neosobn moc, duch-rozdlova. Bostvo osudov, v pohansk filozofii jak dobr, tak zl; v biblickm nboenstv jde o bsy. Denominace Z lat. denmin = pojmenovat po nkom; nmen = jmno, nzev. V anglitin se ujalo ve vznamu jmenovn do funkce, v Americe se tm pedevm rozum nzev nboensk spolenosti. Denziger - citan zkratka podle zhotovitele Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum, tj. souboru vyznn, vymezen a vyhlen ve vci vry a mrav (1854, pak v nkolika dalch vydnch). Deo volente (Lat.) - bude-li tak chtt Bh (s pomoc Bo). Dervi (Pers.) - ebrk. len v chudob ijcho spoleenstv, v nm se usiluje o mystick sept due s bostvem za pomoci sugestivnch projev (vetn tance). 19

Det - Dia ____________________________________________________ Determinismus Z lat. dtermin = omezit, vymezit. Pesvden, e lidsk vle je - osudov - pedurena. ( Protiklad: indeterminismus, liberum arbitrium - svoboda rozhodovat se.) Deus (Lat.) - bh. V teologickch pojmech: Deus absconditus - skryt Bh (Iz 45,15); D. revelatus - zjeven Bh; D. ex machina mechanick psoben Boha; D. sive natura - Bh ztotonn s prodou, jej substance (Spinoza, 17. stol.). Deutero- (ec.) - druh, druhotn. Deuterokanonick (druhotn) spisy, jejich pslunost ke kanonu se zpochybuje. Deuteronomium - opakovn Zkona (v 5. knize Mojov). Devotio moderna (Lat.) - soudob zbonost. Hnut brat spolenho ivota (15. stol.) pro zbonost hlub a efektivnj. Devotn Z lat. dvtus = zasvcen, zbon. V etin m toto oznaen hanliv pdech. Devocionlie - pedmty k pobonosti (modlitebn renec, soky i obrzky svatch atd.). Dharma (San.) - dret, nst. Odkaz k vnosti v hinduismu a buddhismu; kosmick zkon urujc etick chovn lovka. Dikon (ec.) - posel, prvodce, sluebnk. Pomocnk v prvotnch kesanskch obcch; historicky pak pedstupe ke knstv. Diakonie - sluebnost uloen crkvi, sluba ivotu a organizovan sociln prce (charita). Dialektika Z ec. dialgo = rozbrat, rozmlet. Dialogick, pesvdiv podn mylenky, veden dkazu (s pomoc tez a antitez k syntze). 20

Dia Dok ____________________________________________________ Dialektick teologie - evangelick mylenkov smr po 1. svtov vlce, jen zdraznil Bo transcendenci vi vem vnitrosvtskm mohutnostem, napt mezi Bom zjevenm a mezi vm lidskm. (Teologie Slova, teologie zjeven - Barth, Bultmann, Brunner, Gogarten.) Diaspora Z ec. diaspero = roztruovat, rozptylovat. Roztrouen id mimo Palestinu. Pak lenov crkve, ijc v pevn nevcm, pop. jinak vcm prosted. Didach (ec.) - uen, nvod, nauka. Nzev spisu v duchu apotol stran podk v crkvi (Srie, v letech 100-130). Dichotomie Z ec. dichthen = ze dvou stran, podvojn. Zejmna jde o dlen lovka na dui a tlo; (trichotomie pak zna trojlennost atd.). Diecze Z ec. dioiko = pebvat, spravovat. Provinn sprvn tvar, na Zpad dodnes crkevn oblast s vlastnm biskupem. Disciples of Christ (Angl.) - Uednci Kristovi. Americk baptistick uskupen (od r. 1809), je zavrhlo ve jmnu Bible a touhy po jednot vecka historick kreda a crkevn uen. Ditheismus (ec.) - vra ve dv bostva, vtinou musk a ensk. Divinace (Lat.) - bosk vnuknut, tuen skrytch (budoucch) vc. Dogma (ec.) - mnn, nlez. Naukov vpov zsadnho vznamu pro ven; dogmatika - nauka o zkladnch pravdch kesansk vry. Doktrina (Lat.) - vyuovn, nauka. Doktrinstv - strnul lpn na uritch naukch.

21

Dm - Di Dm Z lat. domus dei = dm Bo. Vznamn katolick kostel zaopatovan skupinou ustanovench duchovnch (kanoniky, kapitulou). Katedrla je pak hlavnm arcibiskupskm kostelem (s katedrou, tj. sedadlem, stolic). Dominus vobiscum (Lat.) - Pn s vmi. Knsk liturgick zvoln; odpov: et cum spiritu tuo - (budi) i s tvm duchem. Doxologie Z ec. dxa = podoba, slva, lesk. Liturgick chvalozpv ( 11,36), dogmaticky pesn veleben trojinho Boha (Otce, Syna, Ducha svatho). Druidov - pevn organizovan keltt amant kn (snad vetn en), doplujc svj stav z pslunk pednch rod. Dualismus Z lat. duo = dva. Nauka o dvou nesluitelnch principech (hmota - duch, due - tlo, zkon - lska). Protiklad: monismus (ec. monos = jeden) - nauka pevdjc vechnu skutenost pok00ud mono na jedno vchodisko. Duchoborci (Rus.) - spiritualistick sekta pravoslavnch Rus v 18. stolet. Dulie Z ec. dlos = podroben, otrok. Kultick uctvn svatosti (lat. veneratio, adoratio); latreia (ec. poddanstv) - Bohu zasvcen sluba. Dihd (Arab.) - svat vlka na obranu islmu. Dinismus - indick nboenstv pojmenovan snad podle estnho titulu svho heroickho zakladatele Vordhamny Mahvry (4. stol. p. n. l.). Nev se tu v bohy; bosk princip pebv v kad dui, z eho vyplv i poadavek neubliovat niemu ivmu. Psnou askez (ahimsa) lze se osvobodit od neustlho cyklu znovurozen. Dinov - duchov.

22

Ekl Emi

E
Ekleziologie Z ec. ekklesa = shromdn, vbr, crkev. Nauka o crkvi. (Lat.) ecclesia visibilis / invisibilis - crkev viditeln / neviditeln; e. militans - c. bojujc; e. triumphans - u Boha vtzn; e. semper reformanda - c. stle potebn reformy. Ektenie Z ec. ekteno = rozprostrat, smrovat. Pmluvn modlitby pedkldan Bohu. Ekonomie Bo spsy - Bo pln zchrany pro ivot, zjeven Bo pe o lovka vyjden od Zkona pes proroky a po Jee Krista. Ekumena Z ec. oikumene = zabydlen zem, svt. Crkevn smovn k jednot crkv a jejich svdectv po svt. Ekvivalent Z lat. aequus = rovn, stejn; vale = mt slu, platit. Stejnohodnotn, rovnocenn prvek. Eleison Z ec. eleo = litovat, smilovvat se. dost pnu (kriovi-mocni) o slitovn. El /.Elohim (Hebr.) - Bh, bohov). El je titul nejvyho izraelskho Boha, Boha smlouvy. Elamit - vyznavai pantheonu 37 bostev (s Velkou matkou) v obdob starm ne tyi tisce let v jinm rnu (jet ped Perany). Elevace Z lat. lev = pozdvihnout, vyzdvihnout. Pozdvihovn hostie a kalicha pi men konsekraci. Emanace Z lat. mn = vyvrat, inout se. Vylit boskho na svt (ani by tm ubvalo zdroje). Eminence Z lat. mine = vynvat, vynikat. estn titul pro kardinly (Vsost).

23

Emp Epi Empirie Z ec. mpeiros = zkuen, znm, povdom. Zkuenost. Empirismus - snaha odvozovat poznn toliko od zkuenosti. (Protiklad: racionalismus, spekulace.) Encyklika Z ec. kklos = kolo, obhn dokola. Obnk papev. Encyklopedie Z ec. n = uvnit; kyklo = adit, shromaovat (cyklus); paid- = vzdlv-. (Novolat. encyclopaedia). Soustavn uspodan poznatky a nzory veho vdn, resp. jeho uritch ucelench oblast. Entheismus Z ec. n = uvnit; thes = bh. Hledn boha ve vem. Entuziasmus Z ec. enthusio = bt v boskm naden, bez sebe. Za entuziasty bvaj oznaovni kesan se zvltnm duchovnm sebevdomm, upednostujc horlivou aktivitu ped mylenkovou pesnost a kzn. Enuma eli - vodn slova babylnskho sedmitabulkovho eposu o stvoen svta (souboj Marduka s Timatou); doba vzniku: za Nabukadnezara, ve 12. stol. p. n. l. En Z ec. ain = dlouh vk, vk svta. V kesanstv se tm mn nov vk zapoat pchodem Kristovm, vyznvan jako nstup vnosti. Eparchie (ec.) - vldn tvar. Provincie, dodnes hierarchovo zem v pravoslavn crkvi (latinsk diecze). Epifanie Z ec. epifano = ukazovat se, zjevovat se shry. Zjeven. (Teofanie - zjeven Boha.) Epikleze Z ec. epikalo = volat ku pomoci. Liturgick vzvn Ducha svatho, aby promnil prvky veee Pn, nebo srdce shromdnch pro jej pijet.

24

Epi Eti Epitola Z ec. epistol = psan, list, dopis. Apotolsk listy psan do nboenskch obc, zaazen do kanonu Novho zkona (za evangelia). Epitaf Z ec. tfos = poheb, hrob. Pamtn deska s npisem. ra (Pozdnlat. aera = asov sek). Zkladn pedl pro potn asu: id od stvoen svta - 3761 p. n. l., ekov od prvn olympidy - 776 p. n. l., man od zaloen msta - 753 p. n. l., kesan od narozen Kristova (l. P.), muslimov od Muhammadovy cesty z Mekky do Medny - 622 n. l. Eremit Z ec. erma = pustina. Mnii pebvajc v pustin, v samot (monach). Esni Z aramej. hasen / hassajja = svat, bo. Nboensk skupina vznikl z protihelnistickho hnut v idovstvu makabejsk doby. Dochovaly se po nich Svitky od Mrtvho moe (Kumrn). Eschatologie Z ec. schatos = nejposlednj, konen, vn. Nauka o poslednch, svrchovanch udlostech, o zavren a naplnn veho dn a byt, jak pichz z budoucnosti. Esoterika Z ec. eisotrikos = vnitn. Chovn a znalosti, kter jsou znmy jen kruhu vyvolench a jsou tmi zasvcenci dreny v tajnosti. Ethos / etos (ec.) - zvyk, obyej, mrav. Etika - nauka o mravnosti a jejch zsadch. Klasick kesansk etika sedmi ctnost spov na tech ctnostech boskch (vra, lska, nadje) a tyech kardinlnch (moudrost, spravedlnost, statenost, umrnnost). Etiologie Z ec. aita = pina, pvod, zavinn. Zptn uvdn poznn na event. mytologickou i djinnou zkladnu; nauka o hledn pvodu nebo pin neho zsadn vznamnho. 25

Euf Exh Euforie (ec.) - pozvednut hlas, povznesen nlada, nadenost. Eucharistie Z ec. u = dobe, pochvaln; chris = milost, vdnost. Dkvzdn za cestu Bo spsy vrcholc obt Kristovou, jak se liturgicky zptomuje jeho posledn vee. Eulogie (ec.) - chvaloe, veleben. Modlitba pi starobylm bohosluebnm pedkldn chleb shromdnou obc, je se pak event. rozdvaly tm, kte pijt nemohli. Evangelium (ec.) - odmna dobrm poselstvm. Jeovo poselstv a svdectv o Kristu, jak je podno ve tyech verzch v rmci kesanskho Novho zkona (ev. Matouovo, Markovo, Lukovo, Janovo). Evangeli - st Bible s plnm textem ty evangeli (nkdy s kanonizanmi a konkordannmi tabulkami, resp. s ilustran pzdobou). Evangelci - pslunci crkv vzelch ze svtov reformace a jej snahy o vlun pimknut k evangeliu. Evangelizace - en evangelia mimo bn bohosluebn shromdn, mezi ochabl vc nebo jet nevc. Evangeliklov - pietistit probuzenci, resp. vyznavai kesanskho fundamentalismu. Exarcha Z ec. ex = mimo; archs = prvn, vrchn, star. Byzantsk mstodritel; pak zstupce patriarchy v zahrani. Exegeze Z ec. exegomai = jt kupedu, vykldat. Vdeck vklad textu v jeho vlastnm smyslu (textov kritika). Exercicie Z lat. exercit = vytrvale cviit. Duchovn cvien, zejmna modlitbou. Exhomologeze Z ec. ex = vy-; homologo = srovnvat se, piznvat se. Doznn hch, pokn.

26

Exh - Fak

Exhorta-ce (Lat.) - vzva, vybdka. Pipomnka, napomenut; specificky ped pijetm veee Pn (1K 11,27nn). Existence Z lat. exsist = vystoupit, vyskytnout se, t. Existenciln vklad Psem pedpokld, e jist veobecn pravda me a mus lovka zashnout - jen se mus podat pimen ivotnm podmnkm a otzkm. Existencialismus - filozofick a umleck smr upednostujc sebeuskuteovn lovka ped jeho tzv. bytm (existere contra esse). Exkomunikace Z lat. , ex = z, od, mimo; commnic = sdlet, spolen pijmat. Vylouen z crkevnho spoleenstv; po vylouen z asti na veei Pn me nsledovat velk klatba (exsakrace). Exodus (Lat.) - vyveden. Cesta Izraele z egyptskho poddanstv; 2. kniha Mojova. Exorcismus Z ec. exorko = zavazovat psahou. Zapsahn a vyhnn zlch duch, dmon; v ppad ktnc se to dlo modlitbou, pohrkami, vzkldnm rukou, znamennm kem nebo s pomoc dechu. Extze (ec.) - vystoupen z normlnho stavu, vytren.

F
Faith and Order (Angl.) - vra a d. Ekumenick hnut od r. 1927. Fakir (Arab.) - chudk. Islmsk vyznava, jen rezignoval na hmotn statky; v Indii osoby, je opustily svou kastu a odkaj se svta.

27

Far Fun

Farizeov - idovsk nboensk strana pesnch nsledovnk try (hebr. para); uzaven bratrstvo, ctc odpovdnost za cel nrod. Fascinosum Z lat. fascon = oarovat, uhranout. Tajupln pitahujc bosk moc; (protiklad: tremendum - hrozn, stran bostv). Fatalismus Z lat. ftum = osud. Pocit a nzor, e vechny udlosti jsou pedem ureny osudem (bostvem) a vztah k budoucnosti je tedy celkem lhostejn. Feti Z portug. feiticso - pedmt. Nstroj s mocnou nadpirozenou (dmonskou) silou. Fideismus Z lat. fids = vra. Nauka, e metafyzick, nboensk a t morln pravdy jsou neodvoditeln z rozumu, nbr jsou dostupn pouze vrou. Flagelanti Z lat. flagellum = bi, dtky. Extatick hlouky thnouc 13. - 14. stoletm, chtjc sebemrskastvm doshnout odputn hch i trest (morovch ran). Flectamus genua (Lat.) - padnme na kolena! Frter (Lat.) - bratr. Nzev pro lena du, laika bez svcen; duchovensk osoba je pter - otec. Fundamentalismus Z lat. fundmentum = zklad, hlavn podmnka. Evangelick hnut v USA, je od konce 19. stolet vede boj za pravov; konkrtn zastv slovn inspiraci Psem a z toho hlu t zamt modern poznatky prodnch vd. Dnes se takto oznauje kad radikalistick hnut s nboenskm podtextem. Fundamentln teologie - stedn sloka katolickho bohoslov, resp. apologetick disciplina obhajujc zkladn obsah vry rozumovmi argumenty.

28

Gal - Glo

G
Galikanismus (Lat.) - Gallia, msk zem za Alpami. Snahy o krlovsk a parlamentn vsady nad francouzskou crkv, jimi se od poloviny 14. stol. omezovala papesk moc na danm zem a prosazovala jist osobitost tto crkve. Gehenna (Hebr.) - Hinnomsk dol. doln jeskyn jin od Jeruzalma, v pozdnm idovstvu pedpokldan msto poslednho soudu. Gematria Od ec. geometra = zemmistv) Kabalistick praktika, podle n kad psmeno m svoji slici (a svj vznam). Genesis (ec.) zrod Stvoen svta a lovka; 1. kniha Mojova. G(h)etto (Ital.) vydlen st. Pidlen bydlitn okrsek (pro idy). Gilgame - krl z uruck (mezopotmsk) povsti, hrdina babylonsko-asyrskho nrodnho eposu (3. tiscilet p. n. l.). Gt - sanskrtsk nzev vznamnch bsnickch skladeb. Glagolice Ze stsl. glagolit = mluvit. Staroslovnsk psmo cyrilometodjsk misie; pozdji (v Bulharsku) zjednoduen na cyrilici, dodnes uvanou v pravoslavnm svt. Glosa Z ec. glossa = mluva, e, jazyk, slova. Vklad k tkm textovm mstm. (Lat.) g. interlinearis - mezi dky; g. marginalis - po okraji textu; glos - kniha vykldajc obtn slova. Glosolalie Z ec. glossa + laleo = mluvit, breptat. Obdaen mluvit ve vytren cizmi, nesrozumitelnmi jazyky (1K 14). 29

Gn Gyr Gnze Z ec. gignsko = poznvat. Nboensk smr v prvnch staletch n. l. v helnistick oblasti. Vychzel z pedstavy o poruen poten e svtla pdem archont, z eho vznikl svt; v lovku zstaly jen jiskry onoho svtla. V pozdj dob pokldali se gnostici za nositele ducha (pneumatici), na rozdl od psychik (pocitov lid) a zejmna od hylik (sarkik, somatik) - povrchnch tlesnch lid. Gog a Magog - protibosk kne i nrod (Zj 20,8). Gospel Song (Angl.) - biblick, evangeln pse. Duchovn zpv Afroamerian (spirituly). Grl (Starofranc.) - legendrn zzran miska od Jeovy posledn veee, do n Josef z Arimatie ml zachytit Kristovu krev; sekta zaloen Bernhardtem, zvanm Abdr-ru-in, mesisky uctvanm. Gregorinsk zpv - stedovk jednohlas crkevn zpv pojmenovan po slavnm papei Gregoriovi (ehoi I., 604). Gregoriana - univerzita s pvodn protireformanm zamenm, zaloen v m r. 1551. Guru (San.) - ctihodn. Nboensk uitel, zprostedkovatel, ppadn povaovan a za vtlen uritho bostv. Gyrovgov Z ec. gyrs = pokiven; lat. vagus = potulujc se. Neuznvan mnii bez vazby na klter a na konkrtn crkev.

30

Hab Hek

H
Habib (Arab.) - ptel. Ptel Bo - estn titul Mohammedv. Hadit - arabsk tradice dajnch in a vrok Mohammedovch. Had / hidra (Arab.) - pou. Cesta do Mekky. (Touha a povinnost kadho muslima.) Hagada (Hebr.) - vyprvn, uen, vroky. stn a pozdji i zaznamenan vklady nekanonizovan ltky try pro obec. Hagios (ec.) - svat. Hagiografie - ptrn o svatch, psemnictv o nich. Hkov k - pravohle i obloukovit znzornn slunen kotou na sv pouti, jeden z nejstarch kultickch symbol pro ivot, plodnost a tst (4. tiscilet p. n. l.). Halacha (Hebr.) - obyej. Zvazn idovsk zvykov prvo odvozen od Try, Hagady a Miny. Hamartologie Z ec. hamartno = nedosahovat, chybovat, provinit se, heit. Nauka o hchu. Haram / harem (Arab.) - svat, zakzan okrsek. Harmagedon - mytick msto posledn bitvy, zmnn ve Zj 16,16. Haskala (Hebr. - osvcenost). idovsk emancipace v 19. stolet. Hedonismus Z ec. hdos = chu, poitek, rozko. Poivanost, soustedn na vlastn tst. Hekatomba (ec.) - ob stovky vol. Velkolep ob (jako ztrta lid).

31

Hel Hes Helnismus Hllen = ek (jmno praotce vech ek). eck duch doby kol narozen Jeova se svou orientln ovlivnnou kulturou. Vepsal se do obecn mluvy koin, ve kter je pozena Septuaginta i zznam Novho zkona; ovlivoval mylen ady crkevnch Otc. Henoteismus Z ec. hnos = star, pedn. Upednostovn jednoho z boh, pedznamenvajcho atributy ostatnch. Heortologie Z ec. heort = svtek, slavnost, hod. Nauka o crkevnch svtcch. Hereze Z ec. hairo = volit, zastvat nco (vybrat si, bt nchyln). Vbrov zastvn urit sti svdectv Psem nebo nauky, neporozumn i odmtn jinho platnho uen. Heretik - pomlen kesan, es. kac (z nmec. Quetzer - vanil, hanobitel). Hermeneutika Z ec. hermeneo = vyjadovat, tlumoit, vykldat. Pstup k Psmm, resp. ke kesanskm naukm a jejich vklad jako dar a umn i jako urit metoda. Herrnhut - osada v nmeckm Sasku, esky zvan Ochranovem. Tu nali toit u hrabte Zinzendorfa a svou crkev obnovili et brat (r. 1722). Hesla Jednoty bratrsk - kneka biblickho poselstv na kad den roku; vydv ochranovsk (herrnhutsk) Jednota od r. 1731. Hesychast Z ec. hsychos = klidn, pokojn, tich. Mnii (14. stol.), touc patit na nestvoen bosk svtlo s pomoc svho procviovanho maximlnho soustedn (mystika).

32

Het Hin Heterodoxie Z ec. hteros = druh, jin; dxa = mylenka, oslava. Neprav vra (na rozdl od prav - ortodoxn). Heteronomn Z ec. hteros = druh, jin; nmos = zvltnost, obyej, zkon, d. Veobecn platn zsada, kter se lovk podizuje; (protiklad:autonomie). Heuristika Z ec. heursko = sldit, nachzet, zskvat. Postupn mylenkov ptrn, vyhledvn. Hexagram Z ec. heks = est; gramma = vyryt, znaka, psmeno. idovsk (Davidova) hvzda. Hexapla Z ec. slovky 6. estidln biblick dlo Origenovo ( 254) sdruujc hebrejsk pratext Psem sv. i jeho peklady. Hierarchie Z ec. hieres = bohu zaslben, svat, knz; archos = prvn, vd (seazen). Rozlenn podle knsk hodnosti, resp. podle vznamu (hierarchie hodnot). (Lat.) hierarchia ordinis - lenn klru podle sedmi stup svcen; h. jurisdictionis - lenn pravomoc. Pravoslavn hieromonachos - mnich s knskm svcenm. Hierogamie Z ec. hieros gamos = svat svatba. Nboensk pedstava, event. s vlastnm imitovanm aktem, znzorujcm stvoen prody. High Church (Angl.) - horn, vrchn crkev. Angliknsk obce tendujc ke katolicismu. Protikladem je Broad i Law Church (irok, obyejn crkev). Hinajama (San.) - mal vozidlo. Osvojovn si buddhistick spsy prostednictvm sebezaprn; jde tu o vlastn emancipaci, na rozdl od mahjny zamen k vysvobozen vech bytost.

33

Hin - Hug Hinduismus - indick nboenstv vdn s bostvy Vinua, ivy a dalch; samo sebe nazv santana dharma (vn d). Toto nboenstv nejvy pravdy, a do nepehlednosti lenit, je pznan vrou v cyklick znik a znovustvoen svta, provzenou oekvnm znovuzrozen (reinkarnace) pi innosti zkon osudu (karmy). Kninmi pamtkami jsou vdy a upaniady. Hodegetika Z ec. hods = cesta; gts = pstitel. Nauka o veden (duchovnpastskm). Homilie Z ec. homila = spoleenstv, rozmluva, uen. Promluva (kzn) postupujc v biblickm textu ver po veri. Homiletika - nauka o kzn a kazatelstv. Homogenn Z ec. homo- = sou-, spolu-, stejno-; gnna = rozen. Stejnorod; (protiklad: heterogenn). Homologie (ec.) - jednomyslnost, souhlas. Homologumena - Psma, je uznala star crkev za pslun do novozkonnho kanonu; (protiklad: antilegomena). Hora (Lat.) - hodina. Hore - katolickmu mnistvu a klru pedepsan modlitebn zastaven podle asovho rozvrhu (7 - 8 krt denn), modlitby hodinek podle brevie; horologium - pravoslavn liturgujc kniha pro tot. Hospic Z lat. hospitium = pohotn, pohostinstv. Kesansky veden pohostinn dm (hotel, stav). Hostie (Lat.) - obtn zve, pinen ertva. Od stedovku nekvaen kulat tenk chlb (oplatka). Hostia laudis - ob chvlenm Boha. Hugenoti Z franc. eignots = spseenci. Francouzt kalvinist, proti nim byla vedena vlka (s tzv. dragondami) od r. 1562; po poruen Nantskho mru (1598) odchzeli od r. 1685 ze zem.

34

Hum - Chan Humanismus Z lat. hmnits = lidstv. Uen hnut 14. - 16. stolet (a pozdji), oivujc antick idely lidstv (ctnosti, duchovnost, individuln seberealizace). Hutert brat - psn skupina novoktnc, pvodn v 16. stolet pod vedenm Jakoba Hutera na Morav, za pronsledovn se doasn roziv do svta. Hymnus / hymna Z ec. hymno = zpvat, opvovat, oslavovat. Chvalozpv; hymnarium - knka duchovnch psn; hymnologie - vdeck zkoumn crkevnch zpv. Hypnopsychit Z ec. hypno = spt; psych = due. Zastnci uen, e due mezi smrt a zmrtvchvstnm pouze upad do spnku. Hypostaze (ec.) - zklad, podstata (lat. substantia). Zvcnn i zosobnn uritho abstrakta, pop. mylenky (nap. bosk hypostaze v Trojici); druh termn, sia, zna statek, bytost, byt. Hypoteza Z ec. hyp- = pod, vespod, v zkladu; thesis = poloen, uloen. Podklad, zkladn mylenka; domnnka, jet ne dosti potvrzen poznvac metoda; hypotetick domnl, pedpokldan.

CH
Chlf(a) (Arab.) - zstupce, pedstavitel. Nsledovnk Mohammedv, politicko nboensk vdce v islmskm svt. Chanuka (Hebr.) - zasvcen. idovsk synagogln slavnost oekvn svtla (1Mkb 4,59).

35

Char Chir Charakter Z ec. charsso = ostit, rt, razit. Osobitost, raba, t hodnost. Character indelebilis - vyznn nezniitelnosti svtostnho znamen (ktu, bimovn a svcen pro knstv). Charisma Z ec. chris = vdk, pze, milost. Bo dar z milosti, z Ducha svatho (1K 12). Charismatick hnut - uplatovn zvltnch duchovnch nadn a zkuenost uvnit crkve, nebo v odlouivch se letninch (pentekostlnch) spoleenstvech. Charita Z lat. crits = vnost, cta, lska. Katolick diakonie (sociln sluba). Franc. charit - bezplatn nemocnice pro chud. Chasidt - zbon konzervativn nboensk strana v dob makabejsk, drc se psn Zkona a vzdorujc helnizaci. Pak v 18. stolet sektsk hnut hledajc odlouen od veho zla v oekvn mesisk doby, a to a prostednictvm mysticko-extatickho sjednocovn s Bohem. Cherubn (Akad. / hebr.) - mytologick smen postava s lidskou tv a zvecmi kdly. Andlsk bytost, strce na svatch mstech (1M 3,24), nositel Boho trnu (1Sa 4,4); serafn - obdobn bytost u Boho trnu (Iz 6,2.6), pvodn s had podobou. Chiliasmus Z ec. chilis = tiscovka; (latin. milnium). Oekvn tisciletho mezivld Krista a spravedlivch na zemi (Zj 20,4n). Nkdy zmaten pedstavy o zvrenm stetn dobra a zla (antikrist). Chirotonie Z ec. cheir, cheiro = ruko-; tnos = nataen, vztaen. Rozprostrn rukou nad hlavou, konkrtn pi svcen proknstv nebo pi ustanovovn biskup. (Chiromantie vtn z dlan.)

36

Chly Ido Chlyst - rut sebemrskai (flagelanti) nazvajc se Bo lid; blouznivecko mystick sekta v 17. stolet. Chrisma (ec.) mast, (kimo). Chrismatio - pomazn svcench osob, resp. ktnc sms olivovho oleje a balzmu. Christian Science (Angl.) - Kesansk vda. Roku 1874 v Bostonu Mari Bakerovou zaloen hnut pro osvobozen od hchu, nemoci a smrti zpsobem odvratu od veho materilnho, za pomoci mystickho sjednocovn s neosobnm bohem. Christos / Kristus Z ec. chrsma = mast, olej. Pomazan Hospodinv (hebrej. Mesi); titul Jee - vedle Syn bo, Vykupitel, Spasitel...

I
Idea (ec.) - vnj podoba, obraz, odlin povaha. Mylenkov, dokonal pedobraz kad vci. Ideologie - soustava uritch idej, nzor a pojm spoleenskho vdom. Idel - vzorov, vysnn podoba; idealismus - starobyl nzor a od 18. stolet iv filozofick smr, pro kter nejvnitnj byt svta je duchovn povahy. (Ozvna platonismu.) Idiom Z ec. idios = svj. Osobitost; v teologii se idiomem nazv pedevm zvltnost dvou pirozenost Kristovch - bosk a lidsk. Idol Z ec. - lat. dlum = obraz, pedstava, modla. Idolatrie - uctvn obraz bostev.

37

Iko Inc Ikona Z ec. eiks = podobizna, podobenstv, obraz. Pravoslavn svat obraz skrvajc ptomnost Boha; ikonografie psan ikon; ikonostas - chrmov pedoltn stna s ikonami; ikonodulie - uctvn obraz; ikonoklasmus - zamtn, nien posvtnch obraz. Imm (Arab.) - pedstaven. Islmsk uenec, nebo i pedk pi modlitb v meit; u it se m za Mohammedova proroka. Imanence Z lat. in = v; mane = tkvt v..., trvat. Byt uvnit, ve svt, vnitrosvtskost; (protiklad: transcendence - zsvtnost). Imitatio Christi (Lat.) - napodobovn Krista. Vzvy a nvody k nsledovn Spasitele v mystickm 15. stolet (nap. Tom z Kempen). Immanuel (Hebr.) - s nmi Bh. Kultick formule (Iz 8,10) i osobn titul (Iz 7,14; Mt 1,23). Imperativ - indikativ Z lat. impertum = nazen, rozkaz; indc = prost oznamovat. Pouv se pi klasifikaci biblickch vrok co do jejich nalhav zvaznosti. Imprimatur (Lat.) - a se tiskne. Crkevn souhlas k tisku a en knihy, umstn na rubu titulu; nihil obstat - nic nepek, nen zvadn. Inaugurace Z lat. augur = ptakopravec. Pvodn akt zasvcen chrmu, mj. vtbou (haruspicium), penesl se na akt uveden v ad. Incenzace Z lat. incend = zaplit obtn ohe. Okuovn kadidlem na bzi pryskyice; vonn kou m znzorovat k Bohu stoupajc ctu.

38

Ind - Int Independenti Z lat. depende = zviset. Hnut, je se odpoutvalo od oficializujc se reforman anglick crkve; zsti byli jeho stoupenci nuceni k emigraci. Index librorum prohibitorum (Lat.) - ukazatel, seznam zakzanch knih. Veden v m od r. 1559 (protireformace), dnes prakticky bez vznamu. Infallibilita Z lat. fall = mlit se, znejistit, klamat. Neomylnost, mj. pien papei ve vcech vry (dogmatu) a mrav, pokud vyhlauje sv soudy ex cathedra (ze svho stolce, oficiln). Infernum (Lat.) - podsvt. Rejdit bla, peklo. Iniciace Z lat. initi = zasvcovat, oiovat. Rituln zasvcen do uritho tajemstv, vstup do novho ivotnho stavu (obzka, kest). Inkarnace (ec - lat.) - vtlen do masa a sval; carneus tlesn, pozemsk. Vtlen Boha do Syna (J 1,14). Inkvizice Z lat. inquir = vyhledvat, vyetovat. Zkoumn vry od r. 1232 za pomoci papeskho tribunlu (dominiknskho) v zjmu potrn kacstv. Inspirace Z lat. spr = dchat. Svat Psma jsou inspirovan Duchem svatm: vcn (reln), nebo slovn (verbln)? Instalace / introdukce (Lat.) - zzen, uveden (v ad). Instrukce (Lat.) - naveden, pouen. Rozshlej vyjden kardinlsk kongregace. Intercese Z lat. inter-cd = vstoupit mezi, zashnout v n prospch. Pmluva, pmluvn modlitba. 39

Int Isl Interdikt Z lat. inter-dco - zapovdat, zakazovat. Trestn zkaz vkonu crkevnch kon (klatba). Interkomunio Z lat. inter = mezi; communio = spoleenstv. Katolick a pozdji svbytn ekumenick pojem pro spoleenstv u cizho olte, pro mezicrkevn pijmn veee Pn. Intinkce Z lat. inting = namet. Noen hostie do vna v kalichu pi vysluhovn veee Pn. Introit Z lat. intr = vstupovat dovnit, zahajovat. Vstup knze do shromadit, v ppad hierarchy doprovzen almickm zpvem chru; sek v kesansk bohoslub. Investitura Z lat. vestis = odv. Udlen vysokho adu symbolizovan jak odvem (oblen), tak nap. korunou, berl ap.; (t instalace, intronizace). Invokace Z lat. vox = hlas, voln. Osloven Boha na zatku listiny; vzvn svatch ve smyslu jejich pmluv u Boha (adorace). Iregularita Z lat. rgula = mtko, pravidlo. Nepravost i nedostatenost, je je pekkou pro udlen svcen, resp. vkonu knskho adu. Irenick Z ec. eirn = mr, pokoj. Mrov, mrotvorn, smrn. Iroskotsk crkev - vcemn samostatn irsk crkev (po r. 400), zen pmo z klter a misijn dalekoshle inn (hybernov). Irwingini - entuziastick sekta zaloen E. Irwingem ( 1834), se zamenm na obnovu prvokesansk zbonosti (oekvn brzk paruzie, jmenovn novch apotol). Islm (Arab.) - spolehnut na Boha. Nboenstv zaloen v 7. stolet Allhovm prorokem Mohammedem (i za pouit tradic izraelskch prorok a Krista jako proroka). Knihou zjeven je Korn, kult se omezuje na modlitby. Roku 661 dolo ke tpen vyznava na sunity a ity. 40

v Jeh vara (San.) - pn vehomra. Hinduistick pedstava osobnho stvoitele svta. Itiner Z lat. e = jt, cestovat; itrus - jdouc. Zznam cesty, zprva o n. Is / ira (Lat.) - prvo. Ius canonicum - kanonick prvo; i. divinum - bosk; i. humanum - lidsk; ius in sacra - prvo ve vcech posvtnch; i. naturale - prvo pirozen. Izrael (Hebr.) - biblick jmno oznaujc osobu (praotce), zemi a nrod, je pvodn nejsp znamenalo Bh vldne, Bh bo juje. (V egyptskm zznamu se s nm setkvme kolem r. 1220 p. n. l.; jako spojen stt se pedstavil v letech 1000 a 926 p.n.l.) Pozdj oznaen tohoto nroda zn id a jejich (hebrejsk) nboenstv se nazv t judaismem (podle jin sti on zem). U apotola Pavla nechyb vyznn, e v ppad Kristovc jde o nov Izrael.

J
Jahve (Hebr.) - Bh Izraele. Skrval se v tetragramu JHVH, s voklnmi znaky pro adonaj (Pn), tedy Jahovah/i (- nesprvn teno jako Jehova!). Jna (San.) - vozidlo. Buddhistick pedstava povozu, s nm adept pekonv cestu k osvcen (bdhi): hnajna, mahjna, vadrajna. Jehovist viz Svdkov Jehovovi (zvan t vn zkoumatel Bible).

41

Jes - Jus Jesus People (Angl.) - Jeovi lid. Mldeov nboensk hnut, je se ohlsilo r. 1967 v Kalifornii / USA jako protiproud vi studentskmu politickmu povstn a drogov scn; neslo znaky fundamentalismu a rysy extatick. Jidi - hebrejsko-nmeck ne id ve vchodn Evrop. Jin - jang. Zkladn pojmy veho nskho mylen a t nboenstv, vyjadujc polaritu tvoivch sil (prapodstat) bez ohledu na vztahy dobra a zla a bez monosti dospt k idei bostv (tm mn bostv osobnho). Jga (San.) - jho, zapahn. Jde o hinduistick filozofick pojem pro touhu po sjednocen s univerzlnm duchem, a to za pomoci rozmanitch cvien vle a tla. Jom kipur (Hebr.) - svtek velkho dne smen (3M 16). Juda-ismus (Hebr.) - jmno jednoho z dvancti izraelskch kmen a zem v zaslben zemi. Oznaen pro izraelsk, idovsk nboenstv, jak se poalo utvet v dob babylnskho exilu a tzv. druhho chrmu v 6. stolet p.n.l. a pak za persk nadvldy. Dolo pitom k pechodu k nboenstv Knihy - psemn try. Nsledovalo rabnsk idovstv, je hledalo modus vivendi v msk i. Justificatio Z lat. istus = spravedliv; faci = init. Soudn pojem ospravedlnn uil apotol Pavel pro ideu lidskho ospravedlnn ped Bohem pouhou vrou (sl fid 4,16); patila k stednm slokm reformanho vyznn vry, v odporu k tehdejmu katolickmu zslunictv.

42

Kb - Kal

K
Kba (Arab.) - stedn islmsk meita. Historicky jde o stavbu s rozmry 15 12 10,5 m s jedinmi dvemi a tzv. ernm kamenem, vevnit pokrytou ernm broktem. Kabala (Hebr.) - podn, tradice. Pvodn nzev pro st nboenskch knih mimo Pentateuch. Ve stedovku dolo ke smen biblickho nboenstv a panteistick filozofie, emu poslouil alegorick (jinotajn) vklad Psem. Kabalistikou se zve mystika, je se mezi idy pstovala mezi 13. a 18. stoletm, pak tak ezotern vda na idovstv nezvisl. Kacstv Z ec. katharo = istit. Domhn se istoty i proti crkvi sam (kathai); pojmenovn pro heretiky. (N vraz je odvozen od nmeckho Quetzer doslova vanil.) Kaisan (Jap.) - zakladatel hory. Zakladatel zenovho kltera, jen byl zpravidla nazvn podle hory, na n stl. Kl - hinduistick ern bohyn, manelka ivy; zobrazuje se s opaskem z useknutch rukou neptel a s nhrdelnkem z lebek. Kalinci / kalixtni Z lat. calix = pohr, kalich. Husitt (a pozdj) stoupenci veobecnho pijmn chleba, ale i vna z kalicha. Kalvrie - katolick nzev pro Golgotu. Oznaen pro kovou cestu v prod (na vin); ve vtvarnm umn skupinov zobrazen Kristova ukiovn. Kalvinist - stoupenci Kalvnovi ( 1564), lenov evangelick crkve reformovan podle slova Boho.

43

Kam - Kar Kampanila (Lat.) - samostatn v se zvonem. Kann - zem Kenanc, star oznaen pro Palestinu, kdy ji zabrali Izraelit. Kandidt Z lat. candidus = ble odn. Do bl tgy odn uchaze o veejn ad v m; ve star crkvi ten, kdo po pprav slavnostn pistupuje ke ktu. Kanon (ec.) - prut jako dradlo na tt, spona, dut rkos, mtko, pravidlo. Biblick kanon - uznan knihy Bible; men k. - stedn st bohosluby. Kanonizace - svatoeen, pijet svatho do seznamu. Kanony - crkevnprvn naukov a kzesk formulace koncil. Kanovnci - jmenovan, podle uritho du ijc lenov dmsk kapituly. Kantikum Z lat. cant = zpvat. Biblick chvalozpv v crkevnm proveden. Kancionl - soubor zpv crkve, zpvnk. Kapitola Z lat. caput, capitulum = hlava, hlavika. lenn text se zhlavm; pro Bibli se uv lenn na kapitoly od r. 1205 (dlen na vere od r. 1551). Kapitula - kolegium vdch duchovnch sprvc (kanovnk) pi katedrlnm kostele. Kaple Z lat. capella = mal prostora k pobonostem. Mal samostatn kostelk nebo jen pstavba ke kostelu. Kaplan (capellnus) - pvodn duchovn pidlen kapli, nyn duchovn pidlen jedinmu fari, pop. se zvltnm poslnm v duchovn sprv (nemocnice, vznice, vojsko). Kardinl Z lat. card = ep, stej u dve, osa. Pvodn titul biskup v hlavnch mskch kostelch, od r. 1059 titul nejvych duchovnch, oprvnnch k volb papee 44

Kar - Kat (kad z nich m pidlen titulrn kostel v m); kongregace kardinl - stl kuriln ady. Karma (San.) - in, jednn. Lidsk potencil (charakter); nsledek lidskho konn; chovn pedepsan vdami, a to v souvislosti s dvjm a budoucm ivotem (kolobh ivota a smrti). Lze ci, e pro hinduisty jde o vyhldku dobrou, pro buddhisty spe patnou. Karmelitni(-nky) - mnisk spoleenstv uzaven v polovin 12. stolet na posvtn hoe Karmel; pstovalo uctvn Marie Panny. Kartuzini - mnisk spoleenstv sv. Bruna v pustin Cartusia (od r. 1084); pstovali stl mlen, modlitbu, hojn pst, ale i prci rukama. Kartouza (franc.) - samotky propojen chodbami. Kasta (Portug.) - pohlav, kmen; ind. jti. Narozenm peduren forma byt, hodnost a pslunost k urit vcemn uzaven skupin. Katafalk / tumba (Ital./lat.) - zazen pro vystavovn rakve. Katakomby Z ec. kat = dole; lat. cumba = lun, rokle. Starokesansk podzemn pohebit, zejmna v blzkosti ma. Katalogy ctnost / neest (ec.) - seznamy lidskch vlastnost a norem chovn, jak byly znmy v ecku i mezi idovstvem; apotol Pavel uvd ty kesansk ve svch listech do ma, Galatie ap. Katedra (ec.) - sedadlo. Stolice pro vyuujcho, sedadlo pro dozrajcho biskupa; ex cathedra - oficiln papesk vrok. Katedrla - biskupsk dm.

45

Kat - Kla Katecheze Z ec. katcho = sklnt, ovldat, uit. Kesansk vzdlvn (v souvislosti se ktem); katechumen pipravujc se ke ktu; katecheta - poskytujc nboensk vyuovn; katechetika - nauka o kesanskm vzdlvn. Katechismus - pehledn uebnice vry, podan v otzkch a odpovdech. Od doby reformace zsadn vroun pomcka - K. Lutherv (1529), K. enevsk (1541/2), K. heidelbersk (1563), pak i Catechismus Romanus; katechismy souasn (ekumenick) bvaj i vcemn rozshlm souhrnem kesanskch nzor i stanovisek. Katolick Z ec. kath = po; holos = cel, holon = cel, ve. Obecn, veobsan; ecclesia catholica (lat.) - univerzln crkev, crkev po vem svt. Katholikos - pv. vysok finann ednk; starokesansk pedstavitel mstnho kltera, pak na Vchod nejvy duchovn (dodnes nestorinsk a armnsk patriarcha). Kazulie Z lat. csus = udlost, ppad. Obady v lidskch ppadech (satek, poheb apod.). Kazuistika Z lat. csus = pd, pina, ppad. Metodick uit obecnch mravnch norem na konkrtn ppad. Krygma (ec.) - vyhlen, poselstv. Obsah evangelijnho poselstv a jeho zvstovn. Kismet (Arab.) - osud. Vchodn nboensk odrda fatalismu. Klarisky - ensk vtev frantiknskho du (zalo. Clarou Sciffi r. 1212). Klauzura Z lat. claud = zavrat, zamykat. Uzaven dov (kanonick) spolubydlen; jen mnistvu pstupn st kltera.

46

Kl - Kom Klrus Z ec. kalo = povolvat; klros = povoln (losovn). Vyvolen a svcenm opaten len crkve; knstvo, duchovenstvo. Koadjutor Z lat. com (con) = spolu; adiutor = pomocnk. Katolick pomocnk (vicarius) i zstupce crkevnho funkcione po as jeho del pracovn neschopnosti (s nstupnickm prvem). Kodex (Lat.) - kmen, tabulky, spis, soubor. Sbrky text nboenskch a nboensko-prvnch; kodifikace - shrnut prvn ltky do uspodanch zkonk. Koin (ec.) - obecn mluva. etina helnistickho obdob, do n byl peloen t Star zkon (Septuaginta); je v n sepsn Nov zkon a mnoh spisy crkevnch otc. Koinnie Z ec. koinons = spolen. Specifick novozkonn vraz pro spoleenstv (obecenstv) crkve. Kojiki / kujiki (Jap.) - pravk historky. Kronika povst, dleit zdroj pro intoistick nboenstv. Kolr(-ek) Z lat. collare = lmec. Stojat lmeek ukonujc knskou nprsenku. Kolekta Z lat. collig = sbrat. Prvokesansk shromdn obce; sbrka v rmci (evangelick) bohosluby; vystn pednesench bohosluebnch modliteb do christologick formule (ve jmnu Jee Krista, pro J. K., Pna naeho... Kompendium Z lat. pend = vit; spora, zkratka. Shrnut, soustava nauk, uebnice. Kompilace Z lat. compl = vykrdat, vybrat. Neladn, nevyznaen pejmn a uplatovn cizch mylenek a text. 47

Kom Kon Komunio (Lat.) - spoleenstv. Podl na veei Pn (pijmn) a spoleenstv vcch, z toho vyplvajc. Koncelebrace (Lat.) - spoluslaven. Spolen uskuteovn liturgickho aktu za veden hlavnho celebranta. Koncil (Lat.) - shromdn, snm. Shromdn biskup k poradm o zvanch crkevnch otzkch. Synod/synoda (ec. / lat.) - od potku shromdn duchovenstva, pozdji evangelick stavn institut parlamentrn povahy (nejvy orgn crkve). Konfese Z lat. confiteor = vyznvat, doznat. Vyznn vry; oznaen pro spoleenstv totonho vyznn. Konfiteor - doznn hch a vin (sek bohosluby). Konfirmace Z lat. firm = upevovat, posilovat. Stvrzen ktu (bimovn). Konfucianismus - nsk celkem nenboensk taoismus nazvan podle proslulho uence Kchung Fu-c (mistr Kchung, 479 p.n.l./ latinsk pepis jmna zn Konfucius). Praktick filozofie a etika k uplatovn pi vldnut a v mezilidskch vztazch. Kongregace Z lat. grex = stdo, zstup. V katolicismu jde o spoleenstv podobn dovm, dajc si vak pouze neslavnostnch slib. Sacra congregatio - ideov zamen tvary katolick crkve, sestaven z kardinl. Kongregacionalismus - utven nezvislch, samosprvnch kesanskch spoleenstev opench jen o shromaujc se sbor; vznikala od 17. stol., zejmna v anglikanismu. Kongrua Z lat. congru = pimen se hodit. Minimln veejn pjem vymen pro urit crkevn ad. 48

Kon Kon Konklave Z lat. clavis = kl, zmek. Uzaven mstnost; shromdn k volb papee. Konkordance Z lat. concord = srden souhlasit, shodovat se. Abecedn seznam souznjcch slov s udnm msta jejich vskytu v knize (biblick konkordance). Konkordt - ujednn; smlouva, specificky mezi papeskm stolcem a jednotlivmi stty (conventio, pactio). Konkordie - obecn pijet text i prohlen; pi kanonizaci Psem se tak posuzovala dochovan literrn svdectv; ve stedovku se tak hledala souladnost kanon. Za reformace lo o sjednocovac formule v rmci protestantskch smr (Kniha svornosti - 1580). Konkupiscence (Lat.) - touha, dychtn. Smysln dostivost bez dostaten dvry v Boha a bzn ped nm; dsledek Adamova hchu, hchu ddinho. Konsekrace Z lat. sacer = posvtn, svat. Zasvcen, svcen, posvcen; v katolicismu zvltn forma ustanoven biskupa; pi mi eucharistick promna prvk veee Pn. Konsensus Z lat. senti = vnmat, smlet, hlasovat pro. Stejnomyslnost, pedpokldan shoda. Konstituce (Lat.) - soustava. Starobyl crkevn nazen zatiujc se apotolskou autoritou; konciln, resp. papesk vnosy pmo zkonnho charakteru. Kontemplace (Lat.) - pozorovn, uvaovn. Stupe vcnho a mystickho rozvaovn; meditace - pemlen, zbon vaha. Konverze Z lat. vert = obracet. Pimknut k ve; zmna vry, pestup k jinmu vyznn.

49

Kon - Ke Konvent Z lat.veni = pichzet, schzet se. Spoleenstv mnich v kltee, ale i shromdn jinch korporac. Konvikt Z lat. convicti = spoluit. Spolen domov s jistm duchovnm programem. Konvokace Z lat. voc = volat. Svoln, schze. Konzisto Z lat. consist = stavt na pedn msto. Shromaovac msto, rada; pvodn valn shromdn kardinl v m; vrchn crkevn orgn veobecn. Koptsk (koptick) crkev (Egypt.) - starobyl crkev pojmenovan podle nrodnosti gupt, zem egyptsk. Korn (Arab.) - ten. Islmsk svat Psma se 114 srami. (dajn pratext v dren Allhov, jen byl zvstovn Mohammedem.) Kredo (Lat.) - vm. Text vyznn vry. Klasick kreda: Nicejsko-caihradsk, Apotolsk, Athanasijsk... Krina / Krna (San.) - past i vozka, resp. ern, Pitahujc. Hrdina indickch povst, kter se pokld za osm, nejdleitjm vtlen Viny. Krucifix Lat. cruc fxus = na ki pibit. K se znzornnm tlem Jeovm. Krypta Z ec. krpto = ukrvat, pochovvat. Pod oltem nebo za oltem se nachzejc (muednick) hrobka. Kesanstv ec. christianismos. Vraz poprv doloen u Ignce z Antiochie ( cca 117) v kontrastu vi judaismos; dnes obecn nzev pro nboenstv, zaloen na ve v Jee Krista.

50

Kul Lam Kuladvat (San.) - rodinn bostvo. Hinduistick bostva maj rzn aspekty a je na rodinch, kter z tch jmen zvol (Rma - Rmaandra, Raghuvra; Krna - Gvinda, Gpla). Obdobn si rodina vol svho gurua. Kult Z lat. col = pstovat, ctt. Uspodan veejn akty bohopocty. Kurt Z lat. cur = peovat, opatovat. Katolick duchovn poven pastorac uritho okrsku (kaplan) Kurie (Lat.) - drustvo nkolika vzneench rod, vy ad, radnice. Papesk dvr se svm nejvym sprvnm adem. Kvietismus Z lat. quitus = pokojn. Zcela ztien, trpn pijmn vc od Boha, znak mystick zbonosti; spirituln smr zejmna ve francouzsk crkvi 17. stol. Kyberneze Z ec. kyberno = kormidlovat, spravovat. Spravovn crkve, pp. jejch obc (1K 12,28); kybernetika - vda o kontrole a informaci, ale t praktickoteologick obor. Kyrie eleison (ec.) - Pane, smiluj se! Liturgick prosba.

L
Laik Z ec. las = lid, mnostv, poddan. Od konce starovku nzev pro hromadn lenstvo, je je crkv vedeno a spravovno; v obecnm uit - neodbornk. Lamaismus Z tibet. lama = nemajc nad sebe vyho. Hierarchizovan forma uitel buddhismu v Tibetu a Mongol 51

Lam - Leu sku (vadrajna); vrchn sprvu vykonvaj dva velekn - dalajlama a panenlama. Lambethsk konference (Angl.) - episkopln sdruen celho anglickho spoleenstv (od r. 1871), pojmenovan podle angliknsk vroun dohody uzaven r. 1595 v londnskm palci onoho jmna. Landeskirchen (Nm.) - nmeck evangelick crkve v jednotlivch spolkovch zemch. Lapsi (Lat.) - upadnuv do pochyben. Kesan, kte zejmna za pronsledovn zapeli svou vru a obtovali bohm i csai; obecn ti, kte ve ve a svm mravnm ivot selhali. Laterna Lat. lanterna = svtilna. Mal vovit nstavba nad kopul, pivdjc horn svtlo do chrmu. Latreia (ec.) - sluba, podroben. Uctvn, jeho je hoden toliko Bh a Kristus; (vedle toho, se zamenm na jin nboensk postavy, lat. dulia). Lectio (Lat.) - ten, etba. ten z Psem; lectio continua - denn etba z Psem na pokraovn (nebo pi bohoslubch tot o nedlch); lekcion - vbr pro takov ten. Legt (Lat.) - vyslanec, posel. Papesk vyslanec - kardinl v hodnosti nuncia (vatiknskho zpravodajce). Legenda Z lat. leg = sbrat, pedtat. Vyprvn i texty o ivot svatch. Leuenbersk konkordie - proces sbliovn reformanch crkv shledvnm jednoty v uen a v zkladnch projevech ivota crkve. (Pojmenovn podle jedn vcarsk evangelick akademie.) 52

Lev - Lut Levit - pslunci izraelskho kmene s knskmi pravomocemi. Levitace Z lat. levis = lehk. Beztn vznen svatch a fakir. Life and Work (Angl.) - ivot a dlo. Hnut za spolen provozovan praktick kesanstv, je vyvolal v ivot r. 1919 vdsk arcibiskup N. Sderblom; podalo dv svtov konference a pak vplynulo spolu s hnutm pro Vru a d do Svtov rady crkv (1948). Lingvistika Z lat. lingua = jazyk, e, mluva. Vda o jazyce, pojat spe jako formln literrn bdn; v teologii jde pednostn o exegezi. Litanie Z ec. litaneo = prosit za slitovn. Zpv i recitace ady prosebnch modliteb. Liturgie Z ec. litos = lid, veejnost, veejn jednn. Veejn bohosluba; liturgika - nauka o kesansk bohoslub a kultu, soust praktick teologie. Logos (ec.) - slovo, e, rozum, mnn. Klov pojem zpadoevropsk kultury (obdobn k dharma, thora, tao, dabar); pro kesany jde o logos jako Bo osloven (B. slovo). Lucifer (Lat.) - svtlo pinejc; jitenka - Venue. Padl andl svtla, bel, satan (L 10,18). Lustrace (Lat.) - oiovn. Pinen smr obti (v m po pti letech). Luterni - stoupenci reformtora Martina Luthera; evangelick crkev augsburskho vyznn (a. v.).

53

Mad Man

M
Madona (Ital.) - m pan. Osloven Marie, matky Jeovy, pi jejm vzvn. Mdhajana (San.) - stedn cesta. Buddhistick spiritualita pro laiky propagujc mj. neomezenou lsku k blinm (maitri). Mahdi (Arab.) - posledn prorok, kter se oekv jako promnitel svta ve spravedliv (mesi). Mja (San.) klam. Pojet skutenosti jako kouzlem vyvolanho fenomnu, jako klamu (vdnta). Majuskule Z lat. maius - vt. Z uncilnho (dvoudkovho oblho) latinskho psma pevzat velk poten psmena; (protiklad: minuskule). Maleus maleficarum Z lat. malleus = kladivo, sekyra; malefaci = init zle, kodit. Procesn kodex proti arodjnictv sestaven dominiknskmi inkvizitory. Mandala (San.) - kruh, oblouk, vse. Mystick kresba tantry, diagramy sloen ze tverc a kruh, symboly kosmickch sil pomhajc pi meditaci. Mandorla (Ital.) - svatoz obklopujc celou postavu. Manicheismus - gnostick nboensk smr nazvan podle svho zakladatele Mnho (* r. 216), misijnho kesanskho kazatele v Indii. Manichejsk crkev se dlila do pti stav: 12 apotol, 721 biskup, 360 presbyter, vyvolen a posluchai. Mantra (San.) - opakovan (mrmlav) kouzeln zakvadlo bostva.

54

Man Mea Manu (San.) - lovk, praotec lidstva pro hinduismus. Manul Z lat. mans = ruka. Pruka s liturgickmi pokyny pro vsluhu svtost (sakrament, agenda); klvesnice u varhan. Marduk - pvodn bh rannch ervnk a jarnho slunovratu, kter nakonec zaujal v babylnskm panteonu postaven tvrce svta a boha osudu. Marginalia Z lat. marg - okraj, hranice. Poznmky na okraj(-i) textu. Maria - matka Jeova Nazvna na konci starovku Christotokos (ec.) - matka Kristova, pozdji Theotokos - matka Bo; Immaculata (lat.) - neposkvrnn, bezhn; mariolatrie - uctvn Marie (hyperdulie); mariologie - uen o Marii. Maronit - syrt kesan v Libanonu nazvan podle sv. Marona ( cca 423); jsou v unii s mem. Martyrium (ec.) - svdectv. Svdectv o ve; krvav muednictv, zaast a k smrti; martyrologia - kalendn uspodan soudn akta, resp. povsti. Masora (Hebr.) - podn. Kritick poznmky, jimi opatovali idovt uenci text Psem, zejmna s pomoc jeho vokalizace (4. - 6. stol. n.l.). Matrika Z lat. matrix = rodn matka. msk svitek o rodovm pvodu; veejn kniha zpis o provedench crkevnch konech. Matutin (Lat.) - rann, jitn. Rann modlitebn hodinka. Mazda Ahura - nejvy bh v prsismu. Mea culpa (Lat.) - moje vina. Vraz kajcnosti, osobn pokn.

55

Med Mid Meditace (Lat.) - pemlen, cvien. Soustedn vnmn a sebeoddvn duchovnm vcem. Mdium (Lat.) - sted, prostedek. Osoba, kter ve spiritismu zprostedkovv styk s duchy. Mendikanti Z lat. mendic = ebrat. Stedovc ebrav mnii. Menhir - keltsk pedhistorick nhrobek i pamtnk bostev. Menonit - pvodem holandt novoktnci v 16. stolet, nazvan podle svho vdce (Menno Simons); dosud spoleenstv zavrhujc kest dt, psahu, rozvody a jakkoli nsil. Menora - sedmiramenn svcen, symbol idovstv (vedle hvzdicovho hexagramu). Mensa (Lat.) - strava, stl. Svrchn plocha olte. Mesi (Hebr.) - maach; (ec. Christos). Od Boha pomazan oekvan spsn krl. Meita Z arab. masdjid = shromadit modlitebnk. Zazen: v - minaret, vklenek ukazujc smr, kazatelna, vodn zdroj pro rituln omvn; msto zejmna pro svten bohoslubu v ptek odpoledne. Metafyzika Z ec. met = za, po; fsis = proda. V Aristotelovch spisech zvren st dla o pvodu a pinch fyzickch zjev; vda o tom, co je nad prodou, prod pedzzeno a nadzeno, o nedokazatelnm, transcendujcm. Metanoia (ec.) - zmna smlen, pokn, obrat. Metropolita Z ec. mtra = matka; plis = msto. Biskup - pedstavitel crkevn provincie. Midra Z hebr. dara = bdat. Soubor vklad hebrejskch Psem podle uritch pravidel (rabni).

56

Mig - Mis Migne - citan zkratka (podle zhotovitele) pro rozshl soubor dl eckch a latinskch crkevnch Otc, jak vychz opakovan od l. 1844 / 69. Milenarismus Z lat. mlle = tisc. dob tiscilet vldy i e Mesie, resp. doasn nadvldy Satana (chiliasmus). Militia Christi (Lat.) - kesansk it jako sluba pro Krista, s vojenskmi rysy poslunosti i bojovnosti. (Prvn stopy lze nalzt na konci starovku, pak v karolinsk i 9. stolet, v jezuitskm du ap.; u ns husitt Bo bojovnci, ale t nositel protireformace v 17. stol.) Minaret (Arab.) - svcen. V u meity, z n muezin ptkrt denn povolv vc k modlitb (salat). Ministerium (Lat.) - sluba, ad. Sluba crkve; verbi Divini minister - sluebnk Boho slova, kazatel; ministrant - pomocnk pi mi. Minorist Z lat. minor = men. Dritel nich svcen v katolickm klru; ale minorit - men brat frantikni. Minuskule (Lat.) - mal psmena. Mise Z lat. mitt = poslat. Kanonick mise - biskupsk poven ke slub Slova. Misie - posln za enm vry (k nevcm). Missa - pozdnlatinsk nzev pro kesanskou bohoslubu (nejasnho pvodu). Missa catechumenorum - st bohosluby, j se smli zastnit katechumeni a kajcnci; m. fidelium - bohosluba pro vc leny crkve. Missale Romanum - liturgick kniha mskokatolick crkve.

57

Mi Mk Mina (Hebr.) - opakovn. Sbrka rabnskch vklad try, psemn fixovan ve 2. stol. n. l. len se do esti dl (seder) s celkem 63 traktty. Mithraismus - z Persie pochzejc mysterijn kult svtelnho boha, jen se rozil po msk i (lat. sol invictus = neporaziteln Slunce). Mitra (ec.) ps, toenka okolo hlavy. Dnes zapiatl liturgick pokrvka hlavy pro biskupy, kardinly a opaty (se dvma ltkovmi psky v tlu). Mlad crkve - nzev pro vcemn osamostatnn crkve na mimoevropskch kontenentech, vzel z misie; pojem byl uit poprv na mezinrodn misijn konferenci v Jeruzalm r. 1928 a dnes je bn v ekumenickm prosted. Mldeov nboenstv - souhrnn soudob oznaen pro nov mezinrodn nboensk hnut a akce (pichzejc vtinou z Asie) a oslovujc pedevm mlad lidi. Mnich Z ec. monache = samota. Vyznava oddlen od svtskho it; monachium/monastr - mnisk cela; ( klter / claustrum - uzaven). Modernismus (Lat.) - teologick smovn v katolicismu na pelomu k naemu stolet, usilujc smit vru a dogmata s duchem soudobho poznn; r. 1907 odsouzen, 1910 - 67 platil poadavek protimodernistick psahy mskokatolickho knstva. S tm spojen reformismus poadavek zmn ve struktue, resp. i v dalch rozmrech ivota crkve. Mka (San.) - vykoupen, osvobozen z pout. Hinduistick vynt z karmy, z kolobhu rozen a nvrat; vnitn svoboda plynouc z ovldnut tla a due; paraleln pojem k nirvn.

58

Mon Mys Monoteismus Z ec. mnos = jedin, zbyl. Vra v jednoho Boha (v protikladu proti mnohobostv - polyteismu). Monstrance Z lat. monstr = ukazovat. Schrna pro vystavovn posvcen hostie nebo svatch ostatk (relikvi). Mormoni - populrn nzev pro crkev Jee Krista svatch poslednho dne, americk sekty adventisticko-chiliastickho charakteru, zaloen J. Smithem r. 1823 (kniha zjeven Mormon). Moslem / muslim (Arab.) - bohu oddan. Stoupenec islmu, mohamedn. Motu proprio (Lat.) - z vlastnho pohnut. Osobn papeovo psemn sdlen nebo iniciativn podnt. Me vlun nzev katolick bohosluby, v nm se vtinou chce slyet lat. ite, missa est - jdte s poslnm. Mudr - hinduistick a buddhistick symbolick gesta, zejmna deset zpsob sept rukou, jak je meme vidt na boskch sochch. Mufti (Arab.) - rozhodujc. Islmsk prvn-nboensk rozhod. Mnster (Nm.) - klter, kltern kostel (od ec.-lat. monasterium). Mnus (Lat.) - zvazek, ad. Posln crkve podle trojho adu Kristova: ad prorock (uitelsk), knsk (obtn) a krlovsk (pastsk). Mysterium (ec.) - tajemn sluby. Tajemstv vry spjat s bohoslubou a svtostnm jednnm Krista v crkvi. Mystika Z ec. myo = zavrat (oi a rty), zasvcovat se. Vnmn celkov skutenosti jako veobjmajc, tajemn jednoty; sebeponoovn do sjednocen s Bohem. 59

Mt New Mtus (ec.) - dvrn e, povst o bostvech. Obrazn a pbhov vyprvn o psoben bostev.

N
Nanebevstoupen Pn - od konce 4. stol. liturgick svtek 40. dne po Velk noci vzken, pipomnajc Jeovo vystoupen na nebe k Otci (L 24,51; Sk 1,9n; Fp 2,9nn). Ale: Nanebevzet Mariino (assumpce). Narativn teologie Z lat. narr = vypravovat. Nov teologick smr zejmna pro vklad Bible, zaloen spe na pbhovm vyprvn neli na teologickch pojmech. Naturalismus Z lat. ntra = proda, pirozenost, podstata. Naturln, ili pirozen nboenstv - vra u prodnch nrod. Theologia naturalis - pirozen teologie (rozpracovna Tomem Akvinskm). Ius naturale - Bohem dan pirozen prvo. Filozoficky: vklad svta z prodnch pin. Nazarni, Nazorejci - pvodn idovsk oznaen kristovc, pvrenc Nazaretskho. Nekrolog Z ec. nekrs = mrtv; lgos = slovo. Pohebn e. Nekropolis (ec.) - msto mrtvch, pohebit, hbitov. New Age (Angl.) - nov vk. Duchovn velmi lenit (synkretick) nzor nboenskho charakteru, kter se ohlsil v souvislosti s boulivmi promnami kol r. 1968: vizionsk fyzika, kosmologie a biologie, alternativn spoleensk chovn, nov svtov d, rozen vdom, ezoterika, vchodn nboensk moudrosti...

60

Nir Nun Nirvna (San.) - vyhasnut, vyvanut. Buddhismem a jinmi smry doporuovan rezignace na pozemsky tlesnou existenci a stlou cyklickou transmigraci; tak se dosahuje blaenosti - osvobozen due v sept s bostvm. Nisan (Hebr.) - prvn msc idovskho roku (podle lunrnho potn, v beznu a dubnu). Nominalismus Z lat. nmen = jmno, nzev. Filozofick zamen pikldajc vznam slovnm pojmm, nikoli univerzlim. Protiklad: realismus. Notae ecclesiae (Lat.) - znaky crkve. Mysl se tm (podle Kreda) jej jednota, svatost, obecnost, apotolskost. Novic(-ka) Z lat. novus = nov. len(-ka) du v pprav na sloen slib. Novoapotolsk obec - nzev spoleenstv z r. 1907, vzelho z tzv. apotolsk misie (1860). Dnes Novoapotolsk crkev, podlhajc kmenovm apotolm; projevuje se v n sektsk tendence stran vlun vyvolenosti vi brzk paruzii Kristov (jeho brzkmu optovnmu pchodu). Novoplatonismus - posledn antick, na Platona se odvolvajc filozoficko-nboensk kola: Bh je vlunm zkladem veho byt, je je stupovit utveno a k nmu se tak lze stupovit blit (Plotinos, 270). Numinosum Z lat. nmen = pokyn, bosk moc. Bosk TO, je nepochopiteln pemh lovka a zpsobuje mu nboensk zitek. Nunc dimittis (Lat.) - Nyn propout... Krista oslavujc chvalozpv starce Simeona (L 2,29-32). Nuncius (Lat.) - posel. Stl diplomatick zstupce a zpravodaj mskokatolick kurie u jednotlivch vld. 61

Obe - Okt

O
Obedience (Lat.) - poslunost. Poslunost plynouc z vry (oboedentia nova). Oboedentia canonica - katolick mnisk a knsk poslunost pedstavenm, stvrzen slibem. Obelisk (ec.) - tyhrann jehlan. Kmen, v Egypt pouvan jako slunen hodiny, kultick symbol. Oberkirchenrat (Nm.) - stedn ad v nmeckch zemskch crkvch; osobn titul pro lena tohoto veden (OKR). Objekt Z lat. ob-iace = leet ped, naproti. Filozoficky pedmt; objektivn - nezvisl od pozorujcho subjektu a jeho vdom sebe. Oblti - dti ijc v kltee, budouc mnii a mniky. (Nenosili kapul - dov odv za obtovn ze svho majetku.) Obzka - u nkolika kmen provdn odstrann pedkoky na muskm pohlav; t idovsk inician obad (1M 17,11). Offertorium (Lat.) - to podvan, obtovan; novolat. obltio = ob, dar, hostie. st bohosluby, ve starokesanstv vyplnn pinenm hmotnch obt se sliby a modlitbami; nzev sti mskokatolick me, pipomnajc Jeovu ob. Oficium (Lat.) - povinnost, ad. Zvazek a vkon bohosluby, resp. svtost. Oficil - ednk, zstupce katolickho biskupa pro prvn zleitosti. Oktv Z lat. oct = osm. Osmidenn po vznamnm crkevnm svtku. Okultn Z lat. oculus = oko; novolat. oculta - skryt vci. Skryt zraku, neviditeln; okultismus - nauky o skrytch vcech (tajn vdy, spiritismus, parapsychologie, telepatie).

62

m - Osi m (San.) - nejobshlej a nejvzneenj symbol svta, snn a nevdom v hinduistickm duchovnm poznn (t pranava). men (Lat.) - vtn znamen. Pedzvst, kaz magickho charakteru. Ontick Z ec. eim = bt. Jsouc; ontologie - nauka o byt jsoucho, o nejzkladnjm byt. Oratorium Z lat. r = dojednvat, prosit, modlit se. Msto pro modlitbu, soukrom kaple; hudebn dla, je chtla konkurovat rozmhajc se neduchovn hudb. Ordo (Lat.) - poad, lenstv, hodnost. Spoleenstv ijc podle uritho podku (regule - ehole). Zalenn do duchovenskho stavu - v katolick crkvi zpsobem knskho svcen, u evangelk zpsobem ustanoven i zzen (ordinace). Ordo missae - men d. Ordinarit - biskupsk sprvn ad. Orientace Z lat. orins = vchod (orient). Smovn bohosluebnch staveb k vchodu slunce. Ornt Z lat. orn = vystrojit, vyzdobit. Slavnostn knsk odv (pi mi). Ortodoxn Z ec. orths = pm, prav, sprvn; dxa = podoba, povst, slva. dn uc a bohosluebn sprvn oslavujc (pravoslav); pvlastek crkve Vchodu (Byzanc, ecko, Srie, Armnie, Egypt). Osiris - egyptsk bh mrtvch.

63

Pag - Par

P
Pagoda (n.) - buddhistick architektonick forma, je se vyvinula z indick stpy a zdomcnla pedevm v n, Japonsku a Koreji; thl stavba vcepatrov, tyhrann nebo osmihrann, z rznho materilu, s vybhajcmi stechami. Palingeneze Z ec. palin = zpt, opt; genesis = zrozen, zplozen. Nov, optovn narozen. Pan - eck lesn bostvo, bh past; panick hrza - pv. strach vychzejc z tohoto bostva. Pandit (San.) - chytr, uen. Hinduistick vyklada posvtnch spis; estn titul. Panteismus Z ec. ps, pan- = kad, vechen, veker; thes = bh. Ztotonn boha s prodou, tj. bh je vude a ve vem. Oproti tomu panenteismus u, e ve je v bohu, ale bh se ve svt neukazuje. Pantokrator Z ec. pante = vude, ve-; krats = vlda, moc. Vevldn Bh, resp. Kristus (Ko 1,15nn; Zj 19,6). Pape Z ec. pas = otec; vokat. pppa = ote. Dvj oznaen pro klerika stalo se vhradnm pro mskho biskupa od 5. stol. (dnes Svat Otec). V pravoslavnm eckm prostoru zstalo papas jako oznaen pro bnho duchovnho; podobn rusk pop (od 19. stol. spe peiorativum). Paradisus (Pers. / lat.) - park (rj). Msto pokoje a tst, v nm se zslun ocitaj vrn stoupenci pslunho nboenstv - prsismu, idovstv aj., v lidovch pedstavch i kesan.

64

Par - Pat Paradoze Z ec. paraddomi = podvat, odevzdvat. Pedvn uen crkve (lat. tradice - nesen). Parakleze Z ec. parakalo = pivolvat, zvt, vzvat. Paraklet - pmluvce u soudu; v Janov evangeliu Duch svat (Pmluvce a Utitel). Jeden z prostedk duchovn pe. Pareneze Z ec. paraino = pouovat, radit, napomnat. Jedna ze sloek duchovn pe. Parochie Z ec. par-oiko = sdlit, sousedit. N vraz nboensk obec. Parochus - latinizovan oznaen pro loklnho fare. Prsismus - starornsk pojet bhu svta jako soupeen dobra (ahura mazda) se zlem (ahra manju) bylo reformovan Zoroastrem (Zarathutra ap.) na potku 1. tiscilet p. n. l. a na jeho sklonku se stalo sttnm perskm nboenstvm (texty Avesty). Paruzie (ec.) - ptomnost, pchod. Pchod Kristv na konci vk. Pastor (Lat.) - past. Osoba vykonvajc duchovn pi. Nzev pro duchovnho sprvce, oblben u nkterch evangelk; v jinch crkvch pevldaj tituly knz, far, duchovn nebo kazatel. Paije Z lat. passi = utrpen, umuen. Svtky pipomnajc odsouzen, potupen a ukiovn JeeKrista (pascha, pesah) - vtinou od Kvtn nedle po Velk ptek. Pter (Lat.) - otec. Zlidovl katolick nzev pro knze (vedle velebn pn). Patriarcha Z ec. patr = otec; archs = pedn, prvn, star. Biblick nzev pro izraelsk kmenov vdce Abrahama, Izka a Jkoba. Titul pro biskupy (metropolity) v dleitch centrech starovk crkve: m, Konstantinopolis, Alexandrie, Antiochie,

65

Pat - Per Jeruzalm. Od r. 518 se metropolita konstantinopolsk nazv ekumenickm patriarchou. R. 1589 si titul patriarchy osobil biskup moskevsk, nyn jej nesou mnoz vrchn pedstavitel nrodnch pravoslavnch crkv. V CSH se titul ujal v souvislosti s reformnm poadavkem zzen katolickho patriarchtu pro SR (1920-24). Patristika / patrologie - vda zabvajc se spisy autoritativnch crkevnch otc: apotolt otcov 95 - 150, pednicejt otcov 185 - 325 (et, latint), ponicejt otcov (do konce 7. stol.). Peklo - pvodn podsvt (infernum), pak trestn msto. Apotolsk kredo mluv i o Jeov sestoupen do pekel, a to na zklad jedin novozkonn zmnky (1Pt 3,19n; 4,6); mn se tm vysvobozen zesnulch z e zmaru. (Kesansk stedovk nabzel mnostv fantazijnch pedstav o pekle a tamjch mukch.) Pektorl Z lat. pectus = hru. Nprsn k pro vy katolick duchovn. Penti Z lat. penus = ivobyt, potrava, spirna. msk bostvo chrnc rodinu, resp. stt. Pentateuch (ec.) - sestava pti knih Mojovch, zklad izraelskho nboenstv (Zkon). Pentekostln Z ec. pentkonta - slovka 50). Tkajc se padestho dne po Vzken (letnic), tj. udlosti vylit Svatho ducha. Na to navazuje letnin, charismatick hnut. Perfekcionist Z lat. perfectus = dokonal. O dokonal kesanstv usiluje mj. americk sekta, zaloen J. H. Moyesem (1886) derivac od Uednk Kristovch jako duchovn psn, materiln kolektivn spoleenstv. Perikopa Z ec. perikpto = otloukat, vysekvat. sek z Psem svatch, uren ke zvstovn (jako samostatn celek). 66

Pie - Pon Pieta (Ital.) - zbonost, matesk lska. Zobrazen Marie s mrtvm Jeem (po ukiovn). Pietismus Z lat. piets = svdomitost, zbonost, vrnost, lska. Pvodn evangelick hnut za cituplnou, opravdovou zbonost, provzenou innou lskou k blinm (17. stol. - hnut probuzeneck). Plebn Z lat. plebs = lid, dav, chtra. Lidov, asto nevzdlan knz. Pneumatologie Z ec. pneuma = dchn, dech, duch. Nauka o Svatm duchu (Duchu bom). Pogrom (Rus.) - ohromujc zpustoen. Nenvistn vystoupen proti skupin obyvatelstva, pedevm proti idm. Pohanstv Z lat. pgnus = hrub, venkovan. Starocrkevn oznaen pro primitivy neschopn skutenho duchovnho ivota, ale t pro zastnce nekesanskch nboenstv a vr. Poimenika Z ec. poimn = past. Nauka o pastskm ad, o duchovn pi (lat. pastoraci). Polyteismus Z ec. pols = hojn, mnoh, rozshl. Nboenstv uctvajc vce nesmrtelnch lidskch postav s nadpirozenou silou. Spoleenstv boh uvnit polyteistickho nboenskho systmu se nazv panteon. Pompa (ec. - lat.) - slavnostn prvod, okzalost. Kultick prvod k bostvu i s bostvem pi veejnch antickch slavnostech. Pontifex Z lat. pons = most. Doslova stavitel mostu (na druh beh ivota). Nejvy msk (pohansk) knz, titul mskho csae; od r. 445 titul pro mskho biskupa (pontifex maximus).

67

Pos Pres Postila Z lat. post illa verba = po tch slovech. Vklad slyench slov z Psem; sbrka kzn. Prebenda Z lat. prae-habeo = poskytovat, propjovat. Zajitn pro urit crkevn ad; prostedky obivy, je spravuje far (titulus, nadace). Pr(a)edeismus (Lat.) - nboensk pedstavy pedchzejc ve v bostva, toti vnmn sil (dynamismus). Praja / paa (San.) - moudrost. Buddhistick poznn (intuice) v souvislosti s osvcenm, eventuln probuzenm v souvislosti s nirvnou. Predestinace (Lat.) - peduren. Bosk pedzzen, vyvolen k nemu. Predeterminace - peduren tkajc se monost lidskho chovn vi Bohu. Predikt Z lat. prae-dic = pedci, pedeslat. Pedtitul, titul. Pro Jee nap. rabbi, prorok, sluebnk, Syn lovka, Syn Davidv... Predikant (Lat.) - pedkva, pednae. Latinsk nzev pro kazatele, ponkud opovrliv pouvan pro evangelick kazatele (kte jako e nejsou knmi). Prefekt (Lat.) - pedstaven, sprvce, dozorce. V katolick crkvi pedstaven urit oblasti crkevnho ivota, s stenm pipodobenm funkci biskupsk. Prelt Z lat. prae-fer = upednostovat; praeltus = pedstaven. Vy katolick duchovn s uritm ednm povenm, je nepodlh biskupu. Presbyter (ec.) - pedn, star. Vd postava prvokesansk obce (odtud Priest, Priester - knz); druh, vy stupe katolickho knskho svcen. Presbytern zzen v evangelickch crkvch - zalenn tzv. laik do sprvy crkve. Presbyterium msto pro presbyterstvo (knstvo) v kostele. 68

Pr(a)e -Pro Pr(a)eses (Lat.) - ochrnce, pedsedajc, sprvce. Prezident, modertor synody nebo pedseda nejvy crkevn rady u nmeckch evangelk (ve funkci biskupa). Primas Z lat. prmus - prvn, pedk; primtor. Vrchn biskup s estnm postavenm mezi ostatnmi biskupy, resp. metropolity; svolv nrodn synody a mv i dal osobit funkce, nikoli vak pravomoci. Primice - prvn me vysvcenho katolickho knze. Probot Z lat. praepositus = pedstaven. Pedstaven fililnho kltera, resp. vedouc duchovn sprvce vt crkevn oblasti. Proces (Lat.) postup, prvod. Bohosluebn, resp. prosebn prvod s hlasovmi projevy, nboenskmi pedmty a dekoracemi. Profnn (Lat). - neposvtn. Lec mimo posvtn okrsek, neposvcen a tedy svtsk; profanace - odsvcen, znehodnocen. Profes Z lat. professio = pihlka, zamstnn, vyznn. Slavnostn sloen mniskho slibu. Professio fidei - slib vry, jej vyznn. Promulgovn (Lat.) - prohlen, oznmen. Veejn vyhlen zkon, resp. koncilnch usnesen. Prosfora (ec.) - pinen, podvan dar. Bohosluebn obtovn (lat. oblatio); v pravoslav jde o pt peninch chleb, z nich se vybr chlb pro veei Pn. Proskyneze (ec.) - vklee lbat krlovsk nohy. V kesanstv ponen poloha (klann), zaujman jen vi Bohu. Prostrace Z lat. prstern = klesat k zemi. Liturgick sebevren na zem pi svtosti svcen, resp. pi modlitb. 69

Pro - Pur Protestantismus Z lat. prtstor = ujiovat, dokazovat. Obecn oznaen nboenskho smru, kter se obsahov opr o pesvden a vyznn reformtor; formln se odvozuje od protestace evangelickch stav na 2. skm snmu ve pru r. 1529. Protestantskm patentem byl nazvn u ns vnos csae Frantika Josefa I. z r. 1861, poskytujc evangelkm po toleranci i urit zrovnoprvnn. Providence Z lat. prvide = vidt kupedu, pedvdat. Prozetelnost jako Bo vlastnost pesahujc lidsk chpn; asto ovem t zstupn nzev pro jaksi bostv, pedurujc urit osoby ke svvolnm inm. Provincil (Lat.) - provinn sprvce. Vrchn inovnk dov provincie. Prozelytismus (Z ec. aoristu proselthein) = ubrn se jinam, pechzen, pestup. Prozelyta byl pvodn cizinec, kter pestoupil k idovstv; dnes houevnat, asto sektsk zskvn pvrenc z jedn konfese do druh. Pevor Z lat. prior = pedn. Zstupce opata v kltee nebo vedouc menho mniskho spoleenstv. Pseudoepigrafy Z ec. pseu - = myln, podvodn; epigrafo = pepisovat. Spisy pod nepravm jmnem, falsifikty. Purna (San.) - star vyprvn. Listiny zachycujc mty, legendy a pedpisy hinduismu (mj. zprvu o vzniku svta); jsou psny (od 6. do 16. stol.) v tiscch ver jako dialog mezi osvcenm mistrem a jeho kem, do nho vstupuj i dal osoby.

70

Pur Ram Puritanismus Z lat. prus = ist, neznesvcen. Odpor v angliknsk crkvi 16. stolet vi zbytkm katolicismu, provzen pklonem k co nejradiklnjmu kalvinismu.

Q
Qumrn / Kumrn - poutn msto u Mrtvho moe, kde byly ve tyictch letech nalezeny svitky s texty biblickmi, deuterokanonickmi a apokryfnmi, i vlastn literatura idovsk skupiny povaovan za sektu.

R
Rabbi (Hebr.) - mj pane. idovsk osloven znalce Psem. Rabny se nazvali od 2. do 18. stolet znalci Psma, pak duchovn sprvcov idovsk nboensk obce (uitel a kazatel). Rda (San.) - krl, krlovsk. Rma San.) - ten, jm se bav moud. Hrdina indickho nrodnho eposu Rmajana (sedm inkarnace ili avatra Viny). Rmakrina (1836 - 1886) - benglsk svtec, jeho ky, znmmi i na Zpad, byli Vivkananda a Svm Brahmnanda. Ramadn (Arab.) - devt msc islmskho kalende. Jedin je pojmenovan a dodruje se jako svten. Islmsk pst se prostr od konce nora po konec bezna a dr se od vchodu do zpadu slunce.

71

Ras - Rek Raskolnici (Rus.) - odtpenci od rusk pravoslavn crkve, zejmna starovrci, bezpopovci, jedinovrci. Reformace (Lat.) - znovuutven, zlepen, obnova. Hnut za obnovu crkve a vry, zejmna v 16. stolet (luteranismus, kalvinismus, angliknstv). Reforman crkve - c. vzel z reformace (evangelci, protestanti); reformovan crkve - nzev crkv reformovanch podle slova Boho (helvetskho vyznn). Reformn hnut - modernistick snahy v katolicismu na pelomu z 19. do 20. stolet. (msk katolicismus nepipout reformovn stavu spsy a jeho duchovnch podstat; uznv pouze obnovn snahy.) Reformn crkev - c. vzel z katolickho reformismu (u ns husitsk CSH). Reglie Z lat. rex/regalis = krlovsk, krli patc. Stedovk krlovsk prva, je se v oblasti sprvy crkve vztahuj k panovnick svrchovanosti nad crkevnmi pjmy, nap. z uprzdnnch biskupstv a opravuj vladae k obsazovn nich benefici. Regesta Z lat. gest = nosit, snet. Chronologicky uspodan seznamy listin se strunm uvedenm jejich obsahu. Regula fidei / veritatis (Lat.) - normy pro pravdivost vry. Ve 2. a 3. stol. se vyjdily v kestnm vyznn, pozdji v kredech a dogmatickch vpovdch. Rekonciliace (Lat.) - znovupijet hnka do spoleenstv po prokzanm pokn. Rekviem Z lat. quitus = klidn; requiesc = dojt klidu, odpovat. Katolick me za zesnul i jejich due; lat. requiescat in pace = a odpov v pokoji (zvren formule t bohosluby, npis na nhrobku - R. I. P.).

72

Rel Rez Relikvie Z lat. relinqu = zanechat, zstavit. Pozstatky muednk a svatch; uchovvaj se v podzemn krypt (event. vetn plten a mucch nstroj), zsti v oltn desce. Relikvi - schrna pro ostatky (ec. lipsanotka). Remanence Z lat. remne = zstat, udret se. Uen vznikl v souvislosti s transsubstann naukou - i po konsekraci zstvaj pvodn prvky chleba a vna nedoteny (Wycliff). Renegt (Novolat.) - negtor, popra. Ten, kdo zapr i mn sv nboenstv nebo svou stranu. Reskript (Lat.) - vnos. Psemn vyjden (papee) k jednotliv zleitosti. Responzorium Z lat. responde = odpovdat, shodovat se. Stdav zpv mezi duchovnm a sborem. Vedle toho antifona (protihlas) - opakovan zpvan rmcov ver pi zpvu alm. Retbl (Lat., fr., pan.) - umlecky vyveden zadn stna oltnho stolu. Retret (Franc.) - stup. Msto nebo as duchovnho soustedn a zotavovn. Reverend (Angl.) - ctihodn. Pvlastek pro duchovnho (katol. velebn pn). Reverendissimus - titul pro opaty, biskupy a prelty (v pravoslav: osvcen, peosvcen). Na Zpad eminence (z lat. - vynikajc) je titul kardinlsk (Vsost). Revival (Angl.) - probuzen, oiven. Hnut za procitnut z formlnho kesanstv k nov zbonosti (pietistickho a mystickho charakteru, 19. stol.). Rezidenn povinnost Z lat. resd = bt usazen. Zvazek duchovnho pebvat v mst svho psoben.

73

Rig - Rub Rigorzn (Lat.) - tvrd, psn. Rigorzn zkouka - psn zkouka doktorsk. Rigorismus - psnost (mravn); protiklad: laxnost. Ritus (Lat.) - obad, posvtn d. Uvan kultov akty; ritul - jejich pedepsan proveden (katolci podle Rituale, evangelci podle Agendy). Rok lunrn / solrn - lenn asu podle fz msce, resp. nae bn potn asu podle obhu Zem kolem Slunce. Romnsk (Lat.) - msk. Stavebn styl cca 900 - 1200. Oproti tomu romantika - kulturn nzor na pelomu 18. a 19. stol., vnujc pozornost iracionlnm initelm a nladm, s obdivem pro idealizovanou minulost; podnt k historickmu bdn, pozornost k lidovm tradicm, tvorba literrnch romn. Romanum (Lat.) - msk kestn symbol (vyznn vry) ve 2. stolet. Rorty Z lat. rr = rosit, kanout. Nzev pro pobonosti v adventu s izajovskm zpvem Nebesa, vydejte krpje shry, a kane z oblak spravedlnost, nech se oteve zem a urod se spsa... (Iz 45,8). Rosarium / renec (Lat.) - rov zahrada. Provzek s 6 velkmi a 53 menmi perlami, podle nich se odkvaj modlitby (Oten, Ave Maria, Gloria, propltan vybranmi udlostmi z ivota Jeova). Rota romana (Lat.) - msk kolo, kruh. Nejvy soudn dvr kurie, rozhodujc zsadn crkevn prvn rozepe. Rotunda (Lat.) kulat nboensk stavba, obvykle s kopulovitou stechou. Rubriky Z lat. ruber = erven. erven titn pokyny v liturgickch knihch. 74

d Sam

dy (lat. ordines) - mnisk spoleenstva s uritm vraznm programem. ehole (lat. regulae) - pravidla pospolnho it, k nim se mj. potaj poslunost, panictv, chudoba. Viz t v zvru mezi zkratkami!

S
Sabat Z hebr. abbt = odpovat, pestat pracovat. idovsk sedm, svten den tdne. Sacerdotium Z lat. sacer = zasvcen, posvtn; (ec. hiereu = zasvcovat, obtovat). Knstv - v protikladu proti svtskosti. Sakrament Z lat. sacrmentum = psaha vrnosti; (ec. mystrion = posvcovn, tajupln obady). Sedm svtostnch akt s objektivn psobnost: kest, bimovn, pokn, eucharistie, svcen knstva, manelstv, posledn pomazn. Za prasvtost se vyznv sm Kristus. Sakristie (Lat.) sprva chrmovho pokladu. Prostor pro uloen bohosluebnch pedmt a pro ppravu knze na posvtn kon (lidov zkristie). Salt (Arab.) - povinn rituln modlitba muslim (arkn). (Jej zapoet ohlauje z ve muezzin.) Samaritn - obyvatel poho Samaria (omrn), ido-pohansk menec z as asyrsk deportace Izraelit. (J 4,9.20; L 10,3037; 17,11-19; Sk 8,5-12.)

75

Sam - Sek Samsra (San.) - chozen v kruhu. stedn dogma vech indickch nboenstv, souvisc s cyklickm pojetm ivota. Sanctus / Sanktus (Lat.) - svat. Liturgick andlsk chvalozpv podle Iz 6,3; oddl hudebn me. Sanktuarium - oltn prostor pro posvtn pedmty a kony s nimi spojen. Sancta sedes - svat stolec; nejvy katolick apotolsk ad. Sanctissimus pater - titul papee, Nejsvtjho otce. Sanctum officium - dvj nzev pro inkvizin ad, jeho nstupcem se stalo Congregatio de doctrina fidei. Sanskrt - doslova upraven, zdokonalen, definitivn. Jazyk rjovskch kmen, kter ve 2. tiscilet pronikly ze severozpadu do Indie a obsadili ji. Tento mrtv jazyk znamen pro Indii tot, co latina pro Evropu. Je to dvangar - jazyk boh, a pochopiteln liturgick jazyk pro hinduismus; je v nm zapsna i vecka pslun nboensk literatura. Sarkofg Z ec. srx = maso, tlo; fagein = trven. Pvodn oeten mrtvoly na bzi vpna; kamenn rakev. Satan/ (Hebr.) - neptel, protivnk Bo. Objevuje se v idovstvu asi ze zoroastrismu; za as Jeovch se potalo s existenc bla a dmon. Sedes apostolica (Lat.) - apotolsk stolec. Pvodn stolec biskupsk, nyn papesk. Sedisvakance - oputn apotolsk trn ped dal volbou (mezivld - interregnum). Sekta Z lat. sec = oddlovat; nebo spe od sequor = nsledovat nco dslednji. Oddlen skupina zdrazujc pouze st nauky, a to namnoze s falenm pstupem i vkladem; spoleenstv radi76

Sek - Scho kln, odchliv se od obecn crkve a zdrazujc nejve jen njakou dl pravdu. Sekularizace Z lat. saec(u)lum = vk, sek asu (stolet); pozdji svt. Odnt uritho veejnho majetku z crkevn dispozice v obdob josefinismu. Sekularismus - rozvazovn veejnho (i soukromho) ivota od vazeb na crkev, resp. na nboenstv. Smantika / semasiologie / semiotika Z ec. sma = znamen. Nauky o vznamu slov a znamen. Sentence (Lat.) - mnn, sudek, nauky. Sbrky vrok z Bible a z crkevnch Otc i reakce na n; scholastick teologick soubory (zejmna Petrus Lomabardus, 1160). Septuaginta (Lat.) - slovka 70. eck peklad Starho zkona (3. stol. p. n. l.), podle idovsk legendy uskutenn sedmdesti oddlenmi uenci, a pece shodn v textu. Serafni (Hebr.) sluebn andlsk bytosti ped trnem Bom (Iz 6,2.6); ve starch nboenstvch hadovit strci bostev. Schma (ec.) - zpsob, podoba, nznak. Pedloha, systm. V katol. nzev pro konciln pedlohu, v pravoslav nzev pro mnisk odv. Schematismus - statistick pruka v katolickch dieczch, resp. v dalch crkvch. Schisma Z ec. schidz = tpat, sekat. kodliv tpen crkve, oddlen se od jejho veden. S nm asto souvis hereze - zastvn nepravch nauk. Scholastika Z lat. schola = kola. kolsk vdn v letech 800 a 1450, open o autority velkch uitel a propracovanch text; teologie navazujc na Bibli, crkevn Otce, resp. filozoficky na Aristotela. 77

Sid Spe Siddhnta (San.) - nauka. Zejmna tibetsk uebnicov zpracovn tradinch indickch doktrin. Sigillum (Lat.) - pee. Potvrzen oficilnosti dokumentu peet, razidlem i dnes raztkem na mst pro to obvyklm, resp. oznaenm L.S. (locus sigilli). Sikhismus - nboenstv, je vyvolal v ivot kol r. 1500 guru Nnak. Jde o kombinaci hinduismu a islmu. Sikhov neutkaj z relnho svta, i kdy v v zkon karmy a ve znovuzrozovn; jejich svatou knihou je digranth. Simonie / symonia (Lat.) - svatokupectv. Pokus o zakoupen duchovnho adu, jak naznaeno ji ve Sk 8,18n; za tzv. boje o investituru zskvn a pedvn duchovnch ad s politickmi cli, je bvalo spojeno t s korupc. Sijn - posvtn nvr v Jeruzalm, je si izraelsk Bh vyvolil za msto svho pebvn. Sionismus - stolet hnut za zzen idovskho nrodnho sttu v Palestin. Skopus (ec.) - cl, mysl. stedn mylenka textu. Smlouva (Hebr. berit, ec. diathk, lat. testamentum) - svazek Hospodina a mojskho lidu, pak spsn nadje pro kristovce, vyplvajc z Vykupitelovy spsn obti (veee Pn). Soteriologie Z ec. sotera = zchrana, spsa, blaho. Nauka o spsnm dle Kristov (zstupn ob, vykoupen, ospravedlnn, smen, posvcen). Spekulace (Lat.) - ptrn, zkoumn. Pemlen o tom, co je neoviteln.

78

Spi - Sub Spiritismus Z lat. spritus = duch; spr = dchat, touit po nem. Teorie a praktiky vychzejc z pesvden, e due lovka pev fyzickou smrt, dle existuje na onom svt a lze s n komunikovat (Swedenborg - 18. stol., sestry Foxovy - 1848 a dle sekty novho zjeven, jednotliv mdia atd. Spiritualita Z lat. spritus = dech, duch. Duchovnost jako urit ivotn zpsob, zejmna eholn, ale i knsk (habitus); mezi evangelky zbonost. Stabat mater (Lat.) - stla matka. Scna zpod Kristova ke; v 13. stol. se stala tmatem velkopten sekvence a pak i hudebnm kusem. Starci (Rus.) - rut pravoslavn vdcov mladch mnich (monach). Stichomantie Z ec. stchos = ada; mantea = vtba. Usuzovn i vtn z nahodile otevenho textu Bible. Stigma (ec.) - vbodnut nebo vyplen znamen. Stopy na rukou a nohou odvozen od Kristovch ran na ki (medicinsky neujasnno). Stpa (San.) - vrcholek. Kopulovit mauzoleum pro Buddhovy ostatky, jak se tyto stavby rozmnoily po Indii od 3. stol. p. n. l.; hlavnmi typy stp jsou indick, gandhrsk a tibetsk, na Dlnm vchod pagoda. Sub utraque specie (Lat.) - pod obojm zpsobem. Pijmn chleba i vna pi veei Pn. Subsidiarita Z lat. subsd = bt v zloze. Pomocn, zstupn kesansk sociln vkon. Formuloval jej Pius XI. (Quadragesimo anno, 1931) jako penos sociln pe na co nejni spoleenskou rove; po sttu dal prvn a finann podporu crkve v tom smru. 79

Sub Sv Substance (Lat.) - podstata, obsah, zkladn byt; ec. hypostaze. To, co existuje samo sebou, co je podstatn. Protiklad: akcidencie - co pistupuje a k podstat nutn nepat. Sufragn Z lat. suffrgti = doporuen, pmluva pi volb, podprce. Arcibiskupv biskup-pomocnk nebo zastupujc biskup v dieczi. Sukcese Z lat. succed = vstoupit do neho, nsledovat, stdat. Apotolsk sukcese - nsledovn apotol v jejich dle; v klasickch crkvch penen apotolskho adu na biskupy, v ostatnch spoleenstvech veobecn plnn apotoltu. Sunit - vtina muslim, zastvajc pravov a politickou stabilitu. Superintendent Z lat. super = nad; intend = rozprostrat, upt se na nco. Vrchn dohlitel, v evangelickm prosted oblastn duchovn sprvce zejmna tam, kde nemaj biskupy. Supremt - papeova svrchovanost nad biskupy. Svdkov Jehovovi - sekta zaloen r. 1853 (Ch. T. Russelem). Oekv brzy posledn soud nad protiboskmi mocnostmi, k nim potala i crkve a stty. Hnut peilo i nkoliker odklad asovho odhadu. Sna se bt siln biblicistick, nicmn vybr si z poselstv Psem a dobrodrun vykld zejmna Zjeven Janovo. Stra (San.) - uebnice. Shrnut zvsti (brhman) ve strunch vtch, je bez komente bvaj st srozumiteln; obsahem je zjeven vdn, domc rituly a zkladn povinnosti (podle kasty). Svm - titul ped jmnem mnicha nebo za jmnem svtce v asijskch nboenstvch.

80

Svo Syn Svobodn kesanstv / svobodn crkve - z tradice vyboujc vra vymaujc se z nesvobody svdom (modernist), resp. spoleenstva oddlujc se od crkve lidov (baptist, menonit, metodist). Sylabus Z ec. syllab = slabika, shrnut, soupis. Strun vet fakt i mylenek. (Lat.) Syllabus errorum (seznam omyl) - papesk vyjden z r. 1864, obracejc se proti panteismu, racionalismu ap. Symbol (ec.) - spojen, shoda. Poznvac znamen sestvajc ze dvou polovin rozlomen znaky; v kesanstv takto evidujeme rybu jako vraz akrostichu pro jmno Jee - Krista, Boho syna, Spasitele. V obecnosti lo t o smyslov obraz znzorujc a zptom ujc neviditeln a nedostupn. Od 4. stolet jde o vyznn vry obecn (ekumenicky) pijman a zastvan: Niceanum, vlastn Niceano-Constantinopolitanum, z Vchodu Apostolicum, na Zpad kestn Romanum a pak Athanasianum. Symbolika - nauka o obsahu vry; symbolick knihy - vyznavask spisy reformanch crkv. Synagoga Z ec. synagero = sbrat, shromaovat. idovsk nboensk shromadit s pdiem pro ten z Psem a se skn pro uloen Try. V blzkosti se nachzela vodn zazen pro rituln omvn, resp. kola. Synergismus Z ec. synergo = bt pomocn v dle. Spolupsoben, souinnost s Bohem. Synkretismus Z ec. synkerano = sluovat, smchvat. Smovn nzorovch a nboenskch nhled a tradic, charakteristick mj. pro helnismus (a novji nap. v postmodernismu).

81

Syn i Synod(-a) (ec./lat.) - schze, shromdn parlamentrn povahy. Organizovan setkn duchovenstva; snm crkevnch delegt, vykonvajc moc zkonodrnou (koncil). Synopse Z ec. sn = k sob, spolu; psis = zen, pohled. Souhled; sledovn paralelnch text prvnch t evangeli (synoptickch).

akti-smus Hinduistick bohyn stvoitelsk sly, manelka (polovina) ivy; s n spjat nboensk smr v hinduismu, vyznvajc mj. sexuln energii. alom (Hebr.) - mr, blaho, spsa. Krtk izraelsk pozdrav vyskytujc se v obdob i v arabskm svt. amanismus (Tunguz.) - extatick zapsahn duch a bostev. Pvodn knsk nzev se rozil na oznaen domorodch medicinman, kouzelnk i posedlch duchovnch. ara - islmsk zkon plynouc z Kornu a tradice; nabz se v nm jednn doporuen i douc, dovolen, zavren i zakzan a zcela vylouen. stra - hinduistick vdy a vbec svat spisy, zkonky i didakticky podan dogmatick spisy buddhismu. it Z arab. a = strana. Islmsk hnut, je uznv pouze Mohammedova bratrance a vagra Aliho a jeho potomky za nositele bo vle a pohlavry - prav kalify. (Vedle sunit a it je i tet proud karidiit.)

82

l Tab la (San.) - povinnost, pikzn. Etick smrnice, kter v buddhismu uruj chovn mnich, mniek a laik a tvo pedpoklad jakhokoli pokroku na cest k probuzen (bdhi). intoismus (Jap.) - cesta boh. Souhrn vech japonskch pedstav vry (vtinou nskho pvodu) a z nich vyplvajcch kulturnch jednn, jak vznikla ped pijetm buddhismu. iva-ismus (San.) - milostiv, ptelsk. Vedle vinuismu a aktismu jeden z hlavnch kult v hinduismu s jeho a nepehlednou lenitost. (iva se mj. znzoruje jako pyj - linga nebo jako polonah; pokldn je za nezkrotnho tanenka a ploditele, za vlenka a hroznho niitele svta, ale i za kajcnka a asketu.) tola Snad od ec./lat. nzvu pro dlouh at (ensk). Ltkov pruh, poloen na knzov ji pi vkonu adu; termn pro pijman poplatky za knsk kony. njat (San.) - przdno, przdnota. stedn pojem buddhismu vyjadujc neexistenci a bezvznamnost veho tv v tv nejvy pravd.

T
Tabernkl (Lat.) - stan, stnek, che. Baldachnovit nadstavba nad oltem, domeek pro svtost (pro ndobku s posvcenmi hostiemi). Tabu (Polynz.) - zvl oznaen, vjimen. Mimodn vc i osoba, to, na co je zakzno hledt i se toho dotkat. (Me jt i o zkaz obraz.)

83

Tal Tem Talr Z lat. talaris = po kotnky sahajc. edn at kn (klerik), uenc a soudc. Talisman (ec./arab.) - posvcen. Kouzeln pedmt majc pinet poehnn. Talmud (Hebr.) - uen. Pro idy rovnocenn st zjeven ze Snaje stn tra pro kadodenn ivot a uplatovn prva (Talmud babylnsk, Talmud palestinsk). Tantrismus Ze san. tantra = taen vlkna, zhotovovn osnovy. Jeden z hlavnch proud jginskho vnho nboenstv vztahujcho se k bosk energii a tvr sle (akti). K ritulu je zapoteb pti vc na m (esky vno, maso, ryba, mystick gesta a sexuln styk). Taoismus Z n. tao = cesta. Vychz se z ideln mylenho prazkladu veho jsoucho. Religizn smr, v jeho populrn form jsou patrny nejrznj idely a lidov povry (v. kultu zesnulch, vry v dmony), i nkter buddhistick mylenky a praktiky. (Taoistick kanon vyel v definitivn podob na potku 12. stol.) Te Deum (Lat.) - tebe, Boha. Ambrozinsk chvalozpv; hudebn kompozice. Teismus Z ec. thes = vzvan, bh. Pojem zaveden v 17. stolet v dsledku spor kesanskho nboenstv s deismem a panteismem; vra v jednoho nadsvtnho, ale osobnho Boha. Templ Z lat. templum = bostvu zasvcen okrsek, svatyn, chrm. Budova pro nboensk kony. (U ns se tento termn vil jako oznaen pro idovskou synagogu.)

84

Ter T(h)eo Tercii Z lat. tertius = tet. Laici pilenn k du, kte se nezavazuj slibem, zstvaj ve svtskm ivot, le pstuj zbon cvien. Testament (Lat.) - posledn vle, zv; ec. diathek. Biblicky ve vznamu smlouvy: Star, Nov zkon. T(h)eodicea Z ec. dke = spravedlnost, pe, prvn vc. Ospravedlovn Boha tv v tv existujcmu zlu. T(h)eofanie Z ec. fanero = zjevovat se. Bo zjeven. T(h)eokracie Z ec. krato = vldnout. stava, v n Bh plat za vldce; asto jde spe o hierokracii, klerikalismus. T(h)eologie (ec.) - e o Bohu, bohoslov. Pojem z antick kultury, kter nebyl upoteben v novozkonnch textech; ujali se jej a crkevn otcov a pak kolt uitel (bohoslovci). Theologia crucis (ke), gloriae (slvy), naturalis (pirozen), revelata (zjeven)Teologie systematick, biblick, praktick. Teologie krize (dialektick), t. osvobozen, t. revoluce, t.feministick... T(h)eonomn Z ec. noms = obyej, d, zkon. Bohu zkonit podlhajc. Protiklad: autonomn - sm sebe urujc. T(h)eosofie Z ec. sofa = zkuenost, zbhlost, moudrost. Poznvn Boha a vhled do podstaty a cle svtovho dn prostednictvm njakho bezprostednho vnitnho zen nebo spekulace. (Teosofick spolenost zal. 1875 v N. Yorku a brzy pesdlila do Indie; Nmec R. Steiner zaloil Spolenost antroposofickou.)

85

Tcha Tra Tchaj-i (n.) - nejvy jednota. Tato idea, vetn sv ppadn perzonifikace, tvo osu tohoto pevaujcho nskho filozoficko-nboenskho smovn (jako bostv ve vlastnm tle i mysli). Tiara Pers.) - vysok pokrvka hlavy perskch krl; tposchoov papesk koruna. Titul-us (Lat.) - npis, ozdoba jmna, oprvnn. Mj. nzev pro nadaci, ze kter se vydruje farn ad se svm parochem loci a dalmi pracovnky v nboensk obci. Titulrn biskup - formln ustanoven hierarcha bez fungujc diecze. Tonzura (Lat.) - osthn. Zstih vlas knstva na znamen vysvcen, provdn v rznch typech (petrovsk, pavlovsk, janovsk tonzura). Tra (Hebr.) - pikzn, zkon. Mojsk Pentateuch, urujc idovsk nboenstv a etiku; ve svitkovm proveden stedn synagogln kultick pedmt. Totemismus Z indin. totam = pbuzenstv, rodinn emblm. erp sice z animalismu, nboensk sloka je v nm vak nepatrn. Traktt (Lat.) - zachzen s nm, zpracovn ltky. Pojednn, publikace nboenskho obsahu. Transcendence Z lat. trns = nad, za; cd = vystupovat, pechzet. To, co pesahuje zkuenost a pedstavu, co je zsvtn, nadsvtn. Opak: imanence (lat. in-mane = setrvvm v, uvnit). Transsubstanciace Z lat. substancia = podstata. Zmna podstaty; pepodstatnn prvk chleba a vna pi veei Pn (ec. metabol) - katolick dogma od r. 1215.

86

Tre Uni Tremendum (Lat.) - hrozn, stran. Hrzn psoben boskho, jemu by se lovk radji vyhnul. Ale: fascinosum - tajupln pitahujc sla bostv. Tridentinum - koncil zpadn crkve v letech 1545 a 1563, upevujc autoritu crkve a konzervujc jej duchovn i prvn projevy. (Odstranil placen odpustky.) Trimrti (San.) - troj podoby. Hinduistick trojice boh Brahmy, Vinua a ivy, kte symbolizuj principy stvoen, udrovn a nien. Tripitaka (San.) - troj ko. Nzev pro kanon buddhistickch Psem - Vinajapitaka, Strapitaka a Abhidharmapitaka. Triptych (ec.) - trojho sloen. Tdln oltn malba. Tych (ec.) - osud. Bohyn astn nhody; tychinismem se nazv uen, e svt d nhoda.

U
Ultramontanismus Z lat. ultr monts = za horami. msk oznaen zalpskch krajin. Francouzsk katolick smovn, je se za revolunch pomr 19. stol. snailo prosadit papeskou moc nad crkv vi sttu. Unctio extrema (Lat.) - posledn pomazn. Svtost pro smrteln nemocn. Uniat Z lat. nits = jednotnost, svazek. Crkve vchodnho (pravoslavnho) ritu, je jsou svzny s papestvm (tzv. ecko katolick crkev).

87

Uni Uti Unionovan crkve - evangelick crkve sjednocen z reformanch konfes (lutersko - kalvnsk); podnt k jejich konfederovn dal prusk csa v prbhu 19. stolet. Unitstv - nboensk smr uznvajc jedinost Boha, vzpouzejc se kesansk trojin nauce (pvodn socinini), spoleenstv oteven i dalm nboenskm smrm vchodnm aj. Unitas fratrum - Jednota brat (eskch a moravskch) od r. 1457. Univerzlie, univerzln pojmy Z lat. niverslis = veobecn. Antick a pak stedovk spor, zda jsou takov pojmy ped vcmi jako jejich pedobrazy (Plato), nebo toliko ve vcech (Aristoteles), i po vcech - jako rozumem vytvoen (nominalismus). Univerzita (Lat.) - vekerenstvo, souhrn, celek. Zazen pro vdeck bdn a uen; ve 12. a 13. stolet sdruen uitel a student (universitas magistrorum et scholarium) do jedn korporace (Boloa 1119, Pa 1200); obsahovala 3 fakulty - teologickou, medicinskou a prvnickou a jako jejich pedstupe vzdln filozofick (fak. artistickou); pozdj universitas litterarum oznaovala celek vd. Upaniady (San.) - posezen u... Zvren st hinduistickch vd, pouujc o tajemn cest k vykoupen (tman, brahma). sia (ec.) - bytost, due, podstata, skutenost. V dogmatice pojem pro vyjden Boho a Kristova byt (t hypostase, lat. substantia). ad - (lat. officium, munus). Ti ady Kristovy a pak ady crkve: prorock (uitelsk), knsk (obtn) a krlovsk (pastsk). Utilitarismus Z lat. tilis = vhodn, schopn, potebn. Nauka, je ztotouje dobr s uitenm (pragmatismus). 88

Utr Ves Utrakvist Z lat. uter = kdo nebo co ze dvou; utraque = oba. Communio sub utraque specie - pijmn pod oboj zpsobou, tj. chleba i vna (se zdraznnm kalicha - kalixtni, kalinci).

V
Vaganti Z lat. vgus = neumstn, nejist. Duchovn bez stlho msta, potulujc se, resp. bez dn ordinace. Valdent - chudobn crkev (pauperes Christi) svolan lyonskm Petrem Valdem na konci 12. stolet; dodnes inn jako reforman, sociln ctc spoleenstv v Itlii a t v Jin Americe. Vnoce (od nm. Weihnachten) - pohansky oslavovan noci pi zimnm slunovratu. Peneseno na svtek Jeova narozen (24./25. prosince). Vatikn - papesk palc na Vatiknskm pahorku v m; Vatiknsk msto, stt Vatikn. Vda (San.) - vdn, svat uen. Nejstar indick nauky (od 15. stol. p.n.l.) dosvdujc nboenstv jet nehierarchizovan polyteistick a magick; a do minulho stolet byly vdy pedvny stn. Verbln inspirace (Psem) Z lat. verbum = slovo; inspr = vdechnout. Doslovn vnuknut Psem (Bible) Bohem (Duchem svatm). Vesper / nepory Z lat. vesper = soumrak, veer. Veern kltern a knsk modlitebn zastaven v rmci hodinek (hore); veern pobonost, zvlt a pouitm hudby.

89

Ves Vol Vestflsk mr - mrov smlouva mezi Nmci, Franci a vdskem z r. 1648, je ukonuje ticetiletou nboenskou vlku a upevn nadlouho mezikonfesn pomry. Viaticum Z lat. via = cesta; viticum = vybaven na cestu. Vysluhovn veee Pn v rmci poslednho pomazn umrajcch. Vigilie Z lat. vigil = bdt, nespat. Non nbon kon (modlitebn hldka). Vik Z lat. vicrius = zstupn, nhradn. Zstupce v adu; u evangelk pomocnk fare v obci, resp. bohoslovec pi pprav v kazatelskm semini, u katolk kaplan; generln vik - sprvn tajemnk biskupv; apotolsk vik - sprvce zem opaten biskupskmi pravomocemi, neli bude biskup zzen. Vinu-ismus - vedle ivaismu jeden z hlavnch kult hinduismu. Tento bh se znzoruje jako tyruk, s vldnm vrazem oblieje vyzaujcm duevn klid. Vize Z lat. vide = vidt. Chtn nebo spontnn vjem, doasn zmnn stav vdom umoujc pohled do minulosti, nebo i kupedu (pokud nejde o stav pedstran, delirantn, patologick). Vokace Z lat. vx = hlas, voln. V ppadn kn se vyaduje jejich vocatio interna (vnitn povoln) a v. externa (vnj poven); v katolicismu se n kdy mluv o vokaci i v ppad pidlen konkrtnho kolu. Voluntarismus Z lat. vol = chtt, pt si; voluntas = vle, touha. Zdrazovn lohy vle pro vru (frantikni v 13. stol.); upednostovn vle ped rozumnou vahou. Vul Zwi

90

Vulgata Z lat. vulgus = obecn lid, dav. Latinsk peklad Bible pro obecnj uit, pozen na konci 4. stol. Jeronmem; autorizovn crkv byl jet tridentskm koncilem (1590/92) a nov vyel v r. 1926 jako Vulgata clementina.

Z
Zednstv - svtonzor a v jistm smyslu nboensk, utajovan hnut (le). Zrodilo se s osvcenstvm a usiluje o toleranci, vzjemnou podporu len a o humanitn aktivity. Zen Japonsk zkratka slova zenna z nskho chan, co je pepisem sanskrtskho dhjna, je oznauje soustedn ducha a meditaci. Zen je kolou, je se v n utvela v 6. a 7. stol. ze setkn buddhismu s taoismem a je zamena k vidn vlastn podstaty, k nezvislmu a zcela bezprostednmu probuzen a osvcen. Znan vznam se pikld aktivizaci tla, pekonvn jednostrann racionality a integraci hlubinn-psychickch vrstev lovka: strnul tlesn polohy, hlubok dchn, uvolovn (vyprazdovn) mysli. Zoroaster / Zarathutra - reformtor starornskho nboenstv zaloenho na pedstav souboje dobra se zlem, s psnmi oistnmi poadavky a pedpisy. Zvrokruh - vraz z mytick kosmologie, oznaujc znu obepnajc Zemi (souhvzd jako panstv kosmickch ivoich). Pedstava zvrokruhu kanonizovan eky kolem r. 500 p.n.l. (od Skopce po Ryby) ije dodnes. Zwinglini - stoupenci curyskho reformanho proudu s tzv. pozdjm Helvetskm vyznnm.

91

Sestava a zkratky pro knihy kesanskch svatch Psem Star zkon

Pt knih Mojovch (M) 1.Mojova-Genesis Gn 2.Mojova-Exodus Ex 3.Mojova-Leviticus Lv 4.Mojova-Numeri Nu 5.Moj.-Deuteronomium Dt Jozue Joz Soudc Sd Rt Rt Samuelovy 1S, 2S Krlovsk 1Kr, 2Kr Paralipomenon (Letopisy) 1Pa, 2Pa Ezdr Ezd Nehemj Neh Ester Est Jb Jb almy Pslov P Kazatel Pse psn Izaj Jeremj Pl Ezechiel Daniel Oze Jel mos Abdi Jon Miche Nahum Abakuk Sofonj Ageus Zacharj Malachi Kaz Ps Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi Na Abk Sf Ag Za Mal

92

Nov zkon
tyi evangelia podle Matoue Mt Marka Mk Luke L Jana J Skutky apotolsk Sk Epitoly manm Korintskm 1K, 2K Galatskm Ga Efezskm Ef Filipskm Fp Koloskm Ko Tesalonickm 1Te, 2Te Timoteovi 1Tm, 2Tm Titovi Tt Filemonovi Fm idm d Jakubv list Jk Petrovy listy 1Pt, 2Pt Janovy listy 1J, 2J, 3J Judv list Ju Zjeven Janovo Zj

Nzvy a poad hebrejskch biblickch knih

Tora (Pikzn, Zkon) Pt knih Mojovch (Pentateuch): Bereit, emot, Vajkra, Bemidbar, Debarm. Nebim (Proroci) -rionim (dvj): Jehoua / Jozue, oftm/Soudci, emuel / Samuel, Melachim / Krlov; -acharonim (pozdj): Jeajhu / Izaj, Jirmejhu / Jeremj, Jechezkel / Ezechiel; Trei Asar (Dvanct prorok) - Hoea, Jol, mos, Obadja, Jna, Mcha, Nahum, Habakuk, Zefanja, Haga, Secharja, Malachi. Ketubm (svat Psma)Tehilm / almy, Jb, Milej / Pslov, Rut, ir Hairim / Velepse, Kohelet / Kazatel, Echa / Nky Jeremjovy, Ester, Daniel, Ezdra-Nehemja, Dibrej-Hanjamim / Kroniky. 93

astj (kesansk) zkratky a npisy

A.D. = Anno Domini (lta Pn - naeho letopotu) ADMG = Ad maiorem Dei gloriam (pro vt slvu Bo) A. v. = augbursk vyznn vry (lutersk) BMV = Beata Maria Virgo (Blaen Maria Panna) CIC = Codex iuris canonici (Kodex kanonickho prva) CMB = Kapar, Melichar, Baltazar CR = Corpus reformatorum (Soubor spis reformtor) CR = canonici regulares (dn kanonikov) CSR = Corpus Sanctissimi Redemptoris (kongregace Nejsvtjho Vykupitele DG = Dei gratia (Bohu dky) DV / d. v. = Deo volente (bude-li Bh chtt) EKD = Evangelische Kirche in Deutschland (Nmeck evangelick crkev EKU = Evangelische Kirche der Union (Sjednocen evangelick crkev v Nmecku) ERC = Ekumenick rada crkv /ECC, WCC (angl.) FM = Fratres minores (Men brat - frantikni) Fr. = frater (dov bratr) h. v. = helvetsk vyznn vry (vcarsk, kalvnsk) IBMV = Institutum Beatae Mariae Virginis (Anglick panny) ICN = In Christi Nomine (ve jmnu Kristovu) IHS/JHS = Jesus Hominum Salvator (Je Spasitel lidstva) IND = In nomine Dei/Domini (ve jmnu Boha/Pn) INRI = Jesus Nazarenus Rex Judaeorum (Je Nazaretsk krl idovsk - npis na ki) KEC = Konference evropskch crkv / CEC (angl.) LSS = Lutersk svtov svaz (federace) / LWF (angl.) LXX = Septuaginta (peklad hebrejskch sv. Psem do etiny) NZ = Nov zkon O(FM)C(ap.) = Fratres minores capucini (d frantikn-kapucn) 94

OCist = Ordo Cisterciensis (d cistercik) OP = Ordo Praedicatorum (d dominikn) OSA = Ordo S. Augustini (augustinini) OSB = Ordo S. Benedicti (benediktini) OSD = Ordo S. Dominici (dominiknky) OSF = Ordo S. Francisci (frantiknky) OSM = Ordo Servorum Mariae (d sluebnk Mariinch-servti) P. = pater (otec) Pa = Paralipomenon (Kniha letopis ve Starm zkon) Rev = Reverend (ctihodn - duchovensk osoba) RSS = Reformovan (presbytern) svtov svaz (aliance) / WRA (angl.) SJ = Societas Jesu (jezuit) Sr. = soror (dov sestra) SRC = Svtov rada crkv / WCC (angl.) STP = sacrae theologiae professor (profesor teologie) Sv. = svat SZ = Star zkon ThDr. / ThD / Dth / DD = rzn oznaen pro doktora teologie V.D.M.I.E. = Verbum Dei manet in aeternum (Slovo bo trv na vky - heslo reformace) VDM = Verbi Divini minister (sluebnk Boho slova - duchovn) VELKD = Vereinigte Ev.-Luth. Kirche Deutschlands (Sjednocen evangelicko-lutersk crkev v Nmecku) Vulg. = Vulgata (latinsk peklad Bible) WSCF = World Student Christian Federation (Svtov federace kesanskch student) XP = Christos (ec. inicily pro Krista) YMCA = Young Mens Christian Association (Kesansk sdruen mladch kesan) YWCA = Young Womens Christian Association (Kesansk sdruen mladch en).

95

Pi nronj poteb naleznou se vklady slov a pojm ve standardnch slovncch (lexikonech):

Die Religion in Geschichte und Gegenwart (RGG) Sacramentum mundi Theologisches Lexikon fr die Praxis (SM) Taschenlexikon Religion und Theologie (TRT) Theologische Realenzyklopdie (TRE) t anglicky The new international dictionary of the Christian Church (IDCC) The Oxford Dictionary of the Christian Church (ODCC) Lexikon nboenstv (Knig, Waldenfels), 1987 Freiburg/Br., 1994 Praha Lexikon vchodn moudrosti (Bern Mnchen Wien), 1996 Olomouc Praha The Penguin Dictionary of Religions (Hinnells), 1984. Atd.

96